V malém pražském bytě si slečna, říkejme jí Veronika, připravuje oběd. Zrovna vaří polévku, když v tom jí ujede ruka a přidá si do svého zeleninového vývaru o něco větší porci muškátového oříšku.
Vlastně se jí tam vysype polovina pytlíku. „To nic není,“ pomyslí si a polévku po uvaření nalačno sní. Po pár chvílích se začne celá třást, srdce jakoby chtělo vyskočit z těla, je jí špatně, dokonce má sluchové halucinace a vidiny.
To není výmysl – tento příběh doopravdy stal. Veronika se z toho nakonec po několika dnech vyspala, ale předávkování muškátem nebyla žádná legrace. Při vyšších dávkách a srdeční přecitlivělosti by mohla klidně umřít.
Jaké další potraviny, které běžně jíš i ty, jsou podobně potenciálně nebezpečné?
Banány
Po jablkách nejkonzumovanější ovoce na světě – banán – je plodina vydatná na vitamíny B1, B2, B6, C, E, kyselinu listovou a je také výtečným zdrojem draslíku, hořčíku a železa. Právě při vysoké konzumaci draslíku může nastat velký problém u lidí, kteří mají slabší ledviny, kde je tolerance tohoto prvku podstatně nižší.
Průměrný banán má totiž kolem 500 miligramů draslíku. Doporučená denní dávka pro dospělého člověka je 3 500 miligramů. Sedm banánů přecitlivělejším jedincům už může způsobovat třes, zvracení a průjmy a při dlouhodobém rizikovém užívání této žluté pochoutky začnou komplikace se srdeční arytmií.
Mohl by banán i zabít? Teoreticky ano. Jelikož smrtelná dávka je 2 600 mg draslíku na 1 kg tělesné hmotnosti, musel by 80kilogramový člověk pozřít přes 200 gramů draslíku, což dělá více než 400 banánů. Do té doby by se určitě projevily jiné vedlejší účinky, takže by se zřejmě nebylo fyzicky možné zabít obyčejnými banány. Ale raději to ani nezkoušej.
Kofein
Bez kávy si někteří lidé nedokáží představit den. Popíjejí ji ráno, popíjejí ji po obědě – přes odpoledne stihnou dvě a navečer klidně taky. Pokud ti toto někoho připomíná, a konkrétně tebe, dej si pozor na předávkování kofeinem.
Nemusí jít ani o kávu, stačí ti vypít větší množství koly. Doporučená denní dávka kofeinu čítá pro průměrného člověka okolo 300 mg. To jsou zhruba dva až tři šálky kávy.
Dvojnásobek tohoto množství může ale zamotat hlavu i zkušenému kávičkáři.
Přehršel kofeinu v organismu způsobuje nadměrnou stimulaci organismu, z čehož může vyplynout v první fázi dehydratace, roztěkanost, ztráta pozornosti, třes, nervozita, neklid, silné bolesti hlavy, cukání víček a nespavost, pochopitelně. Pokud se předávkování týká citlivějšího člověka, může přijít i srdeční arytmie, nevolnost a průjem, halucinace, epileptické záchvaty, poruchu vědomí a při opravdu velkém předávkování může nastat smrt.
Kofein se nedoporučuje lidem, kteří už na sobě snížené vedlejší účinky v minulosti zpozorovali, dávej si pozor i na kombinaci s některými léky. Nezapomeň, že čím nižší tělesná hmotnost, tím dříve a intenzivněji můžou nepříznivé účinky přijít.
Voda
Vodu potřebujeme, dokonce tvoří 66 % našeho těla. To se o ní ví, ale dokáže i zabíjet. Předávkování obyčejnou vodou není nic neobvyklého. Vlastně se s tím běžně setkávají sportovci např.
při náročných maratonech, ale i lidé z klubů, kteří se po požití extáze snaží masivně doplňovat tekutiny. Přesuňme se ale o deset let zpátky do slunné Kalifornie, kde se zrovna koná soutěž v pití obyčejné vody.
Za první místo je konzole od Nintenda, to je lákavé.
Do soutěže se přihlásila osmadvacetiletá Jennifer Strange. Za tři hodiny vypila asi šest litrů pitné vody. Jennifer se během „zábavné“ soutěže udělalo špatně a odjela domů. Od té doby ji už nikdy nikdo neviděl živou. Zemřela ve velkých bolestech na předávkování. Vodou.
Při tomto nemilém předávkování klesne v lidském těle hladina sodíku pod 135 milimolů na litr krve. To je doprovázeno silnými bolestmi hlavy, zvracením, častým močením, poruchami mysli a celkovou dezorientací člověka.
Ledviny přestanou stíhat, krev je vodou příliš naředěná, takže přichází otok mozku, zástava dechu a smrt.
Není třeba se bát, většinou se to týká lidí s nějakým onemocněním ledvin, i tak by se to ale s vodou nemělo zbytečně přehánět.
Muškátový oříšek
V úvodu článku jsme si popsali pocity, které zažívala Veronika, když se předávkovala muškátovým oříškem. Je to sice totiž příjemné aromatické koření, ale také droga, která se v minulosti používala jako silné narkotikum. Za nadměrnou dávku se považuje už 5–15 gramů. Předávkování se projevuje nevolnosti, svěděním tváří, poruchami vědomí a halucinacemi.
Toxicita je vyvolána myristicinem – sloučeninou, jež dokáže u člověka vyvolat negativní účinky při podání dávky 1–2 mg/kg, což je právě zhruba 5 gramů muškátového oříšku.
Balení tohoto koření obsahující 18 g prášku se dá koupit už za 20 korun, rozhodně jej však nikdy nezneužívej – naopak, je to látka způsobující akutní psychózu a je nebezpečná.
Pod mírným vlivem tě koření nechává ještě 24 hodin po jeho užití. Účinky této látky jsou mimořádně nepříjemné, a proto se nijak zvlášť nerozšířila mezi konzumenty drog.
Brambory
Brambory obsahují solanin a solanin je toxický. Vážná otrava může nastat už při zkonzumování 400 mg, ale mírné vedlejší účinky se můžou projevit už při 30 mg. V nazelenalých a hodně naklíčených bramborách je solaninu asi 35 mg na 100 gramů hlízy.
Mezi vedlejší účinky předávkováním solaninem patří akutní nevolnost, žaludeční křeče, narušení sliznic trávící soustavy a při silnější otravě může dojít ke zrychlení tepu a dechu a ztrátě vědomí.
I když jsou brambory moderně pěstovány tak, aby obsahovaly solaninu co nejméně, měj se na pozoru právě před nehezkými bramborami.
Stačí je důkladně oškrabat a můžeš se toxicity zbavit, někdy ale nepomůže ani to, a proto je lepší zbytečnému předávkování předejít tím, že nehezkou bramboru raději vyhodíme.
Nejvíce se toto projevuje při uskladnění brambor v teple a na světle.
Sůl
Lidské tělo vyžaduje sodík, ale ne v podobě kuchyňské soli, která je anorganickou chemikálií.
Smrtelná dávka soli je pro člověka 200–280 g, podle jeho hmotnosti a zdraví. A takové množství má doma v kuchyni asi každý z nás.
Stačí tři polévkové lžíce a tělo nenadálý přísun soli nevydrží, z buněk začne unikat příliš mnoho vody a nastane konec.
Sůl je velká zátěž na naše orgány. Není tedy divu, že i poměrně „malé“ množství dokáže tak dokonale rozhodit organismus.
Je dobré nezapomínat, že i před dosolením každého pokrmu už v sobě určitou dávku soli obsahuje. Proto solíme z rozmyslem.
V menších dávkách hrozí bolest břicha, poruchy jater, ledvin, kůže a také zvýšením krevního tlaku. Průměrně konzumujeme denně i 15krát více soli, než bychom měli.
Lékořicové pendreky
Když se Václav Neckář ve své písni kdysi dávno „rozhod' lásku léčit lékořicí“, možná netušil, že by to neměl příliš přehánět. Lékořice obsahuje glycyrrhizin, jehož doporučená denní dávka je stanovena na 100 mg. To dělá přibližně 60–70 g lékořice. A pokud se tato dávka navýší, nedělá to dobrotu.
U.S. Food and Drug Administration doporučuje nepřehánět s lékořicí, ale ani s tak oblíbenými lékořicovými pendreky. Jejich nadměrná konzumace může způsobit srdeční arytmii, vysoký krevní tlak, otoky a při opravdu dlouhodobě vysokých dávkách i srdeční selhání. Lékořice se dokáže i špatně snášet s některými léky a doplňky stravy.
Mrkev
Únava, bolesti hlavy, padání vlasů, zvracení, zamlžené vidění, vyrážky, bolesti kostí, ale i žluté zbarvení pokožky. To jsou vedlejší účinky při předávkování se obyčejnou mrkví.
Karotenémie je poměrně neškodná, ale zato hodně nepříjemná. Jejím spouštěčem je příliš mnoho betakarotenu, což je bohatý zdroj vitaminu A.
Ten je sice mimořádně prospěšný našemu zraku, ale při nadměrné konzumaci může dojít k negativním účinkům.
Žlutooranžové zbarvení kůže pak můžeme najít hlavně hlavně na dlaních a chodidlech, kolem nosu a na kolenou.
K předávkování nedojde tak rychle a rozhodně ne na jednu porci. Podle USDA Food Composition Database by muselo dojít ke konzumaci minimálně jednoho šálku nastrouhané mrkve denně.
A to po dobu několika měsíců! Tohle onemocnění lze ale poměrně snadno zvrátit do normálního stavu jednoduchým vynecháním mrkve ze svého jídelníčku, i tak jde ale o zajímavý fakt, který rozhodně změní pohled na původně celkem neškodně se tvářící zeleninu.
Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Bušení srdce – kdy je přirozené a kdy značí problém?
- Silné bušení srdce je přirozenou reakcí na zvýšenou fyzickou aktivitu.
- Bušení srdce může vyvolat také stres, úzkost či rozčílení.
- Bušení může ukazovat také na onemocnění srdce.
- Problémy mohou vyvolávat i některé léky, typicky na alergii či depresi.
- Intenzivnějším bušením srdce jsou ohroženi lidé s cukrovkou.
- Palpitace je také důsledkem předávkování kofeinem.
S výrazným bušením srdce se minimálně jednou za život dozajista setkal každý z nás.
Stav, který dokáže být opravdu nepříjemný, ale většinou nepředstavuje žádný problém, tedy za předpokladu, že mu předcházela fyzická námaha, nervozita anebo bolest. Pokud se však intenzita bušení zvětšuje bez zjevné příčiny, může signalizovat onemocnění srdce.
Všichni to dobře známe. Pocit, jako by se nám srdce snažilo probít skrz hrudní kost. Ačkoli tento stav umí být pořádně nepříjemný, obvykle je jen běžnou reakcí na zvýšenou fyzickou aktivitu, nervozitu anebo nevyváženou stravu. Palpitaci, jak se zvýšenému vnímání srdečního rytmu odborně říká, pak mohou lidé běžně pociťovat také při jakékoli bolesti.
Kdy je intenzivní bušení srdce normální?
Jak už bylo naznačeno výše, palpitace nemusí být nutně známkou infarktu či některého srdečního onemocnění, naopak se ve většině případů jedná o naprosto přirozenou reakci našeho organismu. Tu si lze velmi jednoduše vysvětlit.
Bušení srdce a stres
Určitý vliv má na intenzitu bušení srdce úzkost a stres. Koneckonců je už mnohokrát dokázáno, že psychický stav člověka ovlivňuje také po fyzické stránce. Konkrétně stres zvyšuje nároky organismu na spotřebu kyslíku.
A ten, jak je známo, do celého těla pumpuje společně s krví právě srdeční sval. A podobně to platí také při rozčílení. Dobrou zprávou je, že tento stav je jen dočasný a pro to, aby odezněl, člověk nemusí dělat vůbec nic.
Až náhlé psychické vypětí pomine, rytmus se sám od sebe upraví.
Bušení srdce po fyzické námaze
Zcela typická je pro bušení srdce fyzická námaha. Srdce během ní bije výrazně rychleji, což má jednoduché vysvětlení.
Svaly, které jsou více namáhány, ke své funkci rovněž potřebují více kyslíku, a tedy i rychlejší činnost srdce. Silnější palpitaci pak mohou pociťovat hlavně jedinci se špatnou kondicí.
Stejně jako v předchozím případě ani tady není důvod k obavám. Nepříjemný pocit na hrudi po ukončení aktivity sám odezní.
Další příčiny bušení srdce
Zrychlený, ale jinak normální srdeční rytmus bývá také zcela normální reakcí na jakoukoli bolest, kterou dotyčný pociťuje. Palpitaci mohou lidé vnímat také po některých lécích, typicky po těch, které jsou určeny na léčbu astmatu či depresivních stavů.
Spouštěčem problémů někdy bývají i běžné přípravky na nachlazení nebo alergie s obsahem pseudoefedrinu se stimulačním efektem. Nepříjemné bušení srdce pak jistě znají i milovníci kávy. Stojí za ním totiž také předávkování kofeinem.
A věřte nebo ne, ale na vině může být i složení stravy, kdy problém může souviset s nedostatkem draslíku.
Kdy bušení srdce značí problém?
Kromě běžných reakcí může být intenzivní bušení srdce příznakem nepřirozených stavů v organismu i nemocí srdce. Že se jedná o problém, může pacientovi napovědět fakt, že pociťuje:
- Bušení srdce v klidu
- Bušení srdce v noci
- Bušení srdce při usínání
Co se týče konkrétních problémů, těch může s bušením srdce souviset hned několik:
Hypoglykémie
Jak silné bušení srdce souvisí s nízkou hladinou cukru? Víc, než by se na první pohled mohlo zdát.
Při snížené koncentraci cukru v krvi mozek aktivuje ochranné mechanismy, mezi které mimo jiné patří také zrychlená srdeční akce.
Tento stav může rovněž doprovázet pocení a zvýšený krevní tlak, pokud hladina cukru klesne ještě víc, tak rovněž zmatenost a poruchy vědomí. Tento problém je typický pro pacienty léčící se s cukrovkou.
Chudokrevnost
Na palpitaci má vliv také hladina hemoglobinu. Jeho nedostatek totiž znamená horší schopnost krve rozvést kyslík do tkání. Aby tento nedostatek srdce alespoň trochu zmírnilo, reaguje zvýšenou činností.
Zvýšená funkce štítné žlázy
Kromě jiných problémů způsobuje porucha funkce štítné žlázy i bušení srdce, které je spojené s tyreotoxikózou, což je stav, jenž vzniká v důsledku dlouhodobého vystavení organismu vysokým dávkám produkovaných hormonů. Rychlé bušení srdce pak doprovází také:
- Nesnášenlivost tepla
- Ztráta na váze
- Pocení
- Zvýšená chuť k jídlu
Zvýšená funkce štítné žlázy může typicky i za bušení srdce v těhotenství, kdy si nastávající maminky stěžují na to, že cítí „bušení srdce v krku“.
Šokové stavy
Ačkoli se jedná o velmi vzácnou příčinu obtíží, za nepříjemným bušením srdce se může skrývat také šokový stav, který je důsledkem selhávání krevního oběhu a zvýšené snahy srdce přivádět k jednotlivým orgánům dostatečnou dávku krve.
Problém může být i v samotném srdci
Kromě příznaků jiných nemocí může být silné, zrychlené či nepravidelné bušení příznakem poruchy rytmu srdce. Může se jednat například o takzvané extrasystoly, což jsou občasné stahy srdce, které jsou tak trochu navíc.
Jednoduše řečeno to znamená, že se mezi pravidelnými srdečními stahy sem tam objeví jeden, který je mimo rytmus. Tento jev se poměrně často objevuje během dospívání a obvykle nepředstavuje problém. Výjimečně mohou být extrasystoly spojené s vážnými srdečními chorobami.
Určitou roli může při jejich výskytu hrát také psychika.
Silným bušením srdce se pak mohou projevovat prakticky veškeré poruchy srdečního rytmu spojené s rychlou srdeční akcí. A to konkrétně třeba:
- Tachykardie
- Fibrilace síni
- Flutter síní
- AVRT
- AVNRT
Léčba obtíží
Způsob léčby záleží na obtížích, které bušení srdce vyvolaly.
Zatímco u přirozených stavů zpravidla není zapotřebí žádného zásahu, u nemocí, které se silnou činností srdečního svalu projevují, je zapotřebí vždy léčit původce problémů.
Co se týče nepravidelných rytmů, jakým jsou třeba extrasystoly, mohou pomoci beta-blokátory. V některých případech je nutný i chirurgický zákrok.
Šest zneklidňujících faktů o kofeinu – iDNES.cz
Je těžké se kofeinu vyhnout, je prakticky všude kolem nás od kávy a čaje přes limonády a energetické nápoje až po čokoládu.
Čistý kofein je hořký, bílý prášek, který působí jako psychoaktivní stimulační droga, stimuluje centrální nervovou soustavu a dočasně potlačuje únavu, zbystřuje myšlení, zlepšuje koncentraci a bdělost. Dokonce může způsobovat i mírnou euforii.
Tento nejrozšířenější stimulant na světě má však i negativní vlastnosti. Více než pět šálků kávy denně zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Jelikož je kofein diuretikum může také ve větším množství způsobovat problémy s ledvinami. Podle některých studií přechodně zvyšuje krevní tlak u lidí, kteří nepijí kávu pravidelně.
| Káva při kojení a další potraviny se probírají na webu eMimino.cz |
Kofein také může zvyšovat riziko osteoporózy. Při nadměrném příjmu kofeinu v těhotenství může dojít ke snížení růstu plodu. Kojící ženy, které holdují kávě, mohou vypozorovat podráždění dítěte a nespavost, denní dávka kojících matek by tak neměla přesáhnout 2 až 3 šálky kávy.
Kofein se z kávy vstřebává po několika minutách po požití, u čaje to trvá déle, protože obsahuje jiné alkaloidy, které vstřebávání kofeinu oddalují. Kofein tělo opouští asi 5 až 6 hodin po požití.
Kofein se nachází v různém množství nejen v kávových bobech, kolových ořeších a listech čajovníku, ale také ve fazolích a bobulích guarany a v dalších téměř 60 rostlinách.
Investigativní reportér Murray Carpenter se ve své nové knize ‚Caffeinated‘ ponořil do tématu o tomto stimulantu. Autor tvrdí, že podceňujeme téměř všechno o kofeinu, jeho široké působení v našem každodenním životě, jeho zdravotní výhody, jeho negativní dopad na naše tělo a zvyky.
‚Lidé fungují měsíce, roky, dokonce desetiletí bez vynechání kofeinu jeden jediný den, což hodně napovídá o tom, jak mocný je,‘ říká Carpenter, který odhalil překvapivá fakta o kofeinu.
1.Zdravá dávka kofeinu je velmi individuální
Podle lékařů je obvykle bezpečné přijmout něco mezi 300 až 400 miligramy kofeinu denně a většina milovníků kávy se tohoto množství drží.
Ale zatímco něčí organismus 300 miligramů kofeinu bez problémů zvládne, pro jiného člověka to může být příliš vysoká dávka.
Zdravá dávka kofeinu je tak velice individuální, záleží na tom, zda jste kuřák či jaké máte genetické predispozice k metabolizaci kofeinu.
‚Ženy, které užívají antikoncepci, metabolizují kofein dvakrát pomaleji. A kuřáci metabolizují dvakrát rychleji. Někteří lidé mají genetické dispozice k pomalé metabolizaci kofeinu a ti jsou na kofein velmi citliví,‘ vysvětlil Carpenter.
2.V kávě je mnohem více kofeinu než v kolové limonádě
‚Většina limonád kolového typu, které obsahují kofein, mají asi 35 až 40 miligramů kofeinu na 3,5 decilitru nápoje,‘ uvedl Carpenter.
I pět kolových nápojů denně znamená jen mírný příjem kofeinu v porovnání s tím, co vypije většina konzumentů kávy. Kofein v kávě je více koncentrovaný, takže i šálek slabé kávy (1,5 dcl) má téměř dvakrát tolik kofeinu jako plechovka limonády. Silná káva by podle Carpentera dokonce mohla obsahovat až třikrát tolik kofeinu co limonáda.
3.Jeden šálek silné kávy denně stačí k vytvoření závislosti
Většina lidí, kteří pravidelně konzumují 100 miligramů kofeinu denně (odpovídá asi třem plechovkám kolové limonády nebo jednomu až dvěma šálkům kávy), zažije po náhlém vysazení abstinenční příznaky.
Podle dietoložky Lenky Kaprhálové je to především snížení tlaku, které se projeví motáním či bolestí hlavy. Snížení přísunu glukózy do mozku způsobí podrážděnost, nesoustředěnost, pocit únavy či studených končetin. Snížená tvorba ‚akčních‘ hormonů pak podle Kaprhálové může za snížení výkonnosti a únavu.
Kaprhálová vysvětlila, že kofein způsobuje ‚podráždění‘ jater, které na tento pokyn reagují vyloučením glykogenu (cukru) do krevního oběhu.
Proto můžeme díky kávě potlačit hlad, protože organismus obdrží svoji dávku energie a symptomy hladu zmizí. Dále má kofein vliv na rozšíření cév, proto často uleví bolesti hlavy (způsobené zúžením cév v mozku).
Přísun kofeinu aktivuje ‚akční‘ hormony, které nás drží v pohotovosti.
‚O závislosti můžeme hovořit teprve tehdy, pokud se po vysazení kofeinových nápojů objeví únava, roztržitost, bolesti hlavy. Vše se odvíjí od celkového režimu,‘ uvedla Lenka Kaprhálová, která doporučuje u jedinců závislých na kofeinu snižovat dávky postupně, kávu nahrazovat jiným teplým a chutným nápojem (roibos, čaje ze zázvoru, máty).
4.Předávkování může způsobit problémy
‚Jedním z nejčastějších problémů s konzumací velkého množství kofeinu je nespavost,‘ říká Carpenter a dodává, že efekt kofeinu na spánek je velmi individuální. Někteří lidé mohou pít kávu těsně před spaním a budou spát jako mimina. Jiní, pokud si dají kávu po večeři, budou ležet v posteli s prudce bušícím srdcem a rozlétanými myšlenkami.
Kofein také podporuje úzkost, kterou už tak trpí hodně lidí a kofein ji může ještě o hodně zhoršit. Dalším problémem podle Carpentera je potřeba potravinových doplňků nebo i léků k potlačení účinků kofeinu.
Lidé se celý den povzbuzují kávou a večer se potřebují zklidnit, aby mohli usnout. Na řadu tak přicházejí buď pilulky na spaní, nebo pivo.
Alkohol ale narušuje spánek a ráno se člověk probudí unavený a rychle zase sáhne po kávě.
‚Je to začarovaný kruh,‘ říká Carpenter, kterého překvapuje, že lidé většinou podceňují sílu této drogy.
‚Vždyť jedna lžíce – asi 10 gramů – vás zabije,‘ uvedl Carpenter.
5.Je jednoduché vybudovat si toleranci vůči kofeinu
Kofein je opravdu velmi účinný na zvýšení duševní bystrosti a soustředění, výzkumy také ukazují, že podporuje atletické výkony. Nicméně tyto pozitivní vlastnosti se obvykle vytrácejí při pravidelné konzumaci kofeinu.
‚Většina lidí si vybuduje toleranci, takže káva, kterou dnes vypijete, nebude mít stejné účinky jako ten první šálek, co jste si dali,‘ vysvětlil Carpenter.
Ovšem na rozdíl od jiných drog stačí kofein na nějakou dobu vysadit, projít si abstinenčními příznaky a jste zase na začátku. Organismus bude na kofein reagovat stejně silně jako dřív.
6.Přírodní kofein není lepší než ten syntetický
Podle Carpentera je jedno, zda je kofein získán z rostlin, ve kterých se přirozeně vyskytuje, nebo vyroben v laboratoři, ve skutečnosti je to ta samá chemická látka.
Syntetický kofein je levnější, a proto také častěji používaný. Přírodní a chemický kofein by však měli mít stejné účinky, podle Carpentera není pravda, že by přírodní kofein poskytoval nějaké zdravotní účinky navíc.
Většina kofeinu v limonádách je podle Carpentera synteticky vyráběna v čínských farmaceutických továrnách.
Nejpoužívanější recepty, jak před zkouškou nespat: káva, čaj, guarana, občas i lehké drogy
Doby, kdy studenti zaháněli spánek fermetrazinem, jsou pryč. Nastoupil lecitin, guarana a takzvané chytré drogy piracetam a pyritinol.
Najdou se samozřejmě tací, co si vozí povzbuzující prostředky třeba z Indie a experimentují s pervitinem nebo dalšími drogami. Nicméně dávky teinu či kofeinu s volně dostupnými prostředky vedou.
Odborníci ale připouštějí, že jednorázové či nanejvýš nepravidelné vypití ampule kofeinu s ampulí efedrinu dokáže ve zkouškovém období stimulovat i bez dlouhodobého návyku.
Medici radí nic nepřehánět
Kateřina Joklová
[email protected] Chemické povzbuzující přípravky nepoužívají ani medici, o nichž je známo, že se musí učit víc než jiní. Na některé zkoušky s obávanou patologií a anatomií v čele se totiž připravují minimálně měsíc. Což si řada studentů jiných oborů umí jen stěží představit.
Ne že by neexistovaly výjimky potvrzující pravidlo – nejnáchylnější skupinou jsou údajně děti z lékařských rodin, jimž něco předepíší sami rodiče, kteří se nemohou dívat na potomkovo utrpení nad anatomickým atlasem. Dnešní studenti, a medici především, už ale mají dost informací o kontraindikacích povzbuzujících léků, a tak jsou opatrnější a všechno si důkladněji rozmyslí.
‚Na začátku studia jsme před užíváním léků dost důrazně varováni a později si každý aspoň trochu myslící medik umí spočítat, že se mu to stejně nevyplatí. Látka na sebe většinou navazuje a po požití léků nabyté vědomosti většinou hned zapomenete,‘ tvrdí studentka šestého ročníku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jiřina Hoffmannová.
Když je nejhůř, pomůžou si medici — stejně jako ostatní studenti – většinou nějakým volně dostupným prostředkem. Třeba lecitinem. Sojové tobolky na někoho zabírají spolehlivě. Pomohou rozšířit cévy v mozku, ten se pořádně prokrví a lépe myslí. Na některé osoby však mohou tobolky s nevábným sójovým obsahem zapůsobit spíš odstrašujícím dojmem.
Rozkousnutí takového přípravku se totiž může změnit v lehce traumatizující zkušenost. ‚Když ho rozkousnete, zůstane vám v puse pouze nepříjemná pachuť, žádné účinky se ale nedostaví. A ještě tajný tip: lecitin také údajně zmírňuje negativní účinky alkoholu,‘ vysvětluje medik ve čtvrtém ročníku Martin Kucharík.
Stoprocentně spoléhat se nedá ani na další evergreen, a sice na směsi s guaranou. Tělo se na ni totiž rychle adaptuje a student pak musí svůj výkon stimulovat stále většími dávkami.
Ti, kdo užívají guaranu, tak často končí podobně jako kafaři, kteří si ze začátku nemůžou povzbuzující účinek nápoje vynachválit, postupně ale do sebe lijí litry kafe a ono správné rozpoložení na rozjímání nad nezáživnou učebnicí ne a ne přijít.Poučení medici také vědí, že hodně závisí na vrozených dispozicích.
Pokud jste citlivější povaha (neposedný, občas mírně hysterický typ), budou na vás povzbuzující prostředky typu kofein, tein nebo třeba látky v guaraně působit tak silně, že budete roztěkaně přelétávat jako motýlek, ale stejně nic pořádného neuděláte a pocit euforie nad počtem zvládnutých stránek se zkrátka nedostaví. Spíše naopak. Na druhou stranu organismus časem přivykne.
Platí však, že člověk si na sobě musí všechno vyzkoušet sám.Volně dostupné přípravky koupené v lékárně za leckdy nekřesťanský peníz – 100 tobolek lecitinu za 200 Kč (užívejte 3krát denně), stejné množství tabletek guarany za podobnou sumu – mají podle mediků z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ještě jeden efekt, který si málokdo uvědomí.
‚Člověk si často řekne: Investoval jsem do toho tolik peněz, tak by to mělo fungovat. A ono to skutečně zabírá – student se totiž s vědomím finanční investice k učení spíš donutí,‘ tvrdí Martin Kucharík. Zázračný všelék neznají ani medici. Student tedy musí experimentovat a časem se dobere toho, co platí zrovna na jeho organismus.
Zásada číslo jedna přitom zní: Nic nepřehánět. Také zdánlivě neškodný přípravek je dobrý sluha, ale špatný pán. Přesvědčil se o tom i medik Petr Houska, který vsadil na ginkgo. Ve snaze podpořit prokrvení mozku denně konzumoval čaj Nativa. Ze začátku byl prý sice trochu roztěkaný, ale učení mu šlo dobře od ruky.
Tělo si na novou berličku rychle zvykalo, a medik musel zvyšovat dávky. Výrobce čaje však dobře věděl, proč na krabici umístil nenápadné varování, že doporučená denní dávka nápoje činí maximálně 400 mililitrů. ‚Při učení na patolu (patologii, poznámka autorky) jsem se lehce předávkoval a doplatil na to zhoršenou cirkulací. Prostě mi odešel kapilární systém, takže jsem měl nedokrvené a trochu znecitlivěné konečky prstů. Nevím sice určitě, jestli moje problémy souvisely přímo s ginkgem, ale myslím, že ano,‘ vypráví Petr Houska. ‚Od té doby raději spoléhám na pravidelný spánkový režim. V deset večer zaklapnu skripta a jdu spát.‘
Někteří studenti mají vyzkoušeno, že na prokrvení mozku spolehlivě pomáhá stoj na hlavě. Nic nestojí a nezabere moc času. Ani tady ale nemusí platit, že čím déle vydržíte, tím lepší bude výsledek.
Zhruba po pěti minutách vám totiž mohou vaše řádně prokrvené cévky na obličeji popraskat a vy půjdete na zkoušku ozdobeni desítkami drobných podlitinek. Mohlo by to pak dokonce vypadat, že se ve zkoušejících snažíte vzbudit soucit.
Doporučuji tedy vyzkoušet s řádným časovým předstihem.
Černý čaj zalitý silnou kávou
Jitka Černá[email protected] Lecitin doporučuje i Zuzana Fantová, studentka posledního ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy: ‚Začnu ho brát tak měsíc před zkouškovým obdobím, je to výborná výživa pro mozek,‘ tvrdí. Ideální je prý třikrát denně jedna dávka.
Vedle lecitinu má Zuzana zkušenosti i s piracetamem, který také rozšiřuje cévy v mozku, a tím povzbuzuje jeho činnost. ‚Piracetam, jako každý lék, má doporučený určitý způsob dávkování,‘ líčí. ‚Mám vyzkoušeno, že aby zabral, jak potřebuji, musí se jeho dávka zvýšit tak na osm tablet třikrát denně.
‚Většina studentů, kteří potřebují nespat, se asi shodne na účinnosti kafe, coca-coly a energy drinků. František Stegm#251#ller z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy však tento recept potvrzuje s výhradami: ‚Kolu nesnáším, i když účinkuje. Kafe je celkem v pohodě tak na dva dny, ale chce to pořádné smrťáky, což je ovšem nápor na žaludek,‘ upozorňuje.
‚Nedoporučuji ani kouření, protože stahuje cévy, a mozek se tak hůře prokrvuje. Ale šňupec tabáku v pravý čas dokáže divy,‘ zdůrazňuje. ‚Mám také zkušenosti s guaranou, ale moc účinná mi nepřišla, spíše asi je dobré ji kombinovat s něčím dalším.
‚ František z vlastní zkušenosti nedoporučuje ani vyšší dávky černého čaje, neboť způsobuje nevolnost a křeče v obličeji. ‚Ani dásně z toho nemají zrovna radost,‘ podotýká s úsměvem. ‚Zato zelený čaj je v pohodě, protože má podobné účinky jako kafe, i když tolik nenakopává, zato působí dlouhodoběji.
‚Účinky černého čaje zalitého silnou kávou zná i Michal Gregor, který dokončuje mezinárodní obchod a logistiku na pražské Vysoké škole ekonomické: ‚Ano, zní to vražedně a taky je to pěkně odporné, ale dřív to na mě zabíralo na sto procent, teď už jsem víceméně imunní,‘ stěžuje si. S Františkem se shodují, že spánek se nedá zcela vypustit.
‚Chce to minimálně dvě, tři hodinky spánku,‘ tvrdí František, ‚jinak ti už hlava nefunguje.‘ Michal má zkušenosti podobné: ‚Když potřebuji nespat, stejně si jdu lehnout aspoň na hodinu, protože se tak informace zapíšou do mozku a více si zapamatuješ.‘ Negativní stránkou ovšem zůstává fakt, že takto naučené vědomosti si lidský mozek pamatuje jen krátkodobě.
‚To je pravda,‘ přiznává Michal. ‚Za dva dny si už nepamatuji nic, ale myslím si, že prostě existují zkoušky důležité a pak ty méně důležité…
‚Řada studentů však sází na poměrně jednoduché metody: Za podstatné považují vydatně jíst (a to i po půlnoci), konzumovat hodně vitamínů (ať už v podobě ovoce či různých šumivých nápojů), dostat do těla cukry jako zdroj energie (které ovšem v kombinaci s kávou snižují účinky kofeinu) a v neposlední řadě doporučují pohyb na čerstvém vzduchu či studenou sprchu.
Relativně dost studentů má však i zkušenosti s tvrdými drogami, zejména s efedrinem a pervitinem. ‚Brala jsem pervitin, ale už bych do toho znovu nešla, člověk je pak u zkoušky moc nejistý a ani jsem si o tolik víc nepamatovala,‘ tvrdí studentka práv, která si nepřála být jmenována, protože stále ještě na škole studuje.
Své zkušenosti s tvrdými drogami má ze stejného důvodu nejmenovaný student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy: ‚Na efedrin nedá řada lidí dopustit, ale mě po něm bolela hlava a stíha je po něm ještě větší než po pervitinu. Samotný pervitin funguje určitě a moje zkušenost je: Nabrat toho víc najednou, jinak člověk frčí a na učení nemá náladu. Tak po dvaceti až padesáti miligramech přibližně každou hodinu až dvě je to pravé. Problém je v tom, že člověk nesmí při zkoušce začít dojíždět. To je pak dobré vymlouvat se na únavu po několikadenním učení,‘ radí. ‚Člověk pak potřebuje nejméně dva dny na regeneraci.‘
‚Je nutné uznat, že tyto látky stimulující efekt nepochybně mají,‘ přiznává psycholog Ivan Douda, který působí v organizaci pro pomoc závislým Drop-In.
‚Problém je ale v tom, že do toho někteří studenti jdou po hlavě, bez rozmyslu a pak většinou končí špatně, protože se stanou závislými a nedokáží přestat. Jen málo z nich to ustojí.
Zažil jsem případ, kdy student odmaturoval na pervitinu, ale s těmi, kteří by fetovali na vysoké škole, jsem se ve své praxi moc nesetkal.‘
Lékař: Jednorázové užití některých drog nemusí hned znamenat závislost
Petr Chalupníč[email protected]
Pokud došla na koleji káva, lze namísto do supermarketu zajít do lékárny. MUDr. Martin Brunovský ze Spánkové laboratoře Psychiatrického centra v Praze tvrdí, že od různých protispacích prostředků je možné leccos očekávat . ‚Jdu tak ale sám proti sobě,‘ říká v nadsázce lékař, který se zabývá léčbou nespavosti.
Je spousta návodů, jak správně spát. Existují i postupy, jak správně nespat?
‚V první fázi stačí obrátit naruby některé zásady správné spánkové hygieny.
Například našim pacientům, kteří mají problémy se spánkem, doporučujeme, aby dvě až tři hodiny před spaním necvičili, protože fyzickou aktivitou u nich dojde ke zvýšení teploty a hladin adrenalinu a noradrenalinu, které mají povzbuzující účinek.
Podobně jako spánek i ospalost se dostavuje přibližně v devadesátiminutových cyklech. Proto, když se někdo učí a přijde na něj ospalost, měl by jako první pomoc učení přerušit, krátce si zacvičit, nebo se jen projít na čerstvém vzduchu.
Jestliže to nepomůže, pak je nejlepší respektovat zmíněné cykly a krátce si zdřímnout. Většinou stačí půl hodiny k tomu, abychom překonali ‚usínací fázi‘ devadesátiminutového cyklu. Po probuzení z takového krátkého spánku můžeme očekávat, že ospalost na nějaký čas vymizí. To je zvláště důležité v případech, kdy je ospalost velmi nebezpečná, například při řízení auta.‘
A co přípravky proti spánku?
‚Nejpoužívanější je jednoznačně kofein, ať již v podobě kávy nebo různých kombinovaných preparátů. Kofein sice organismus nabudí, ale velmi rychle u něj dochází k rozvoji tolerance. U lidí, kteří jsou zvyklí pít několik šálků kávy za den, se tak stimulační efekt proti ospalosti ztrácí. Některé přípravky s kofeinem mají tu výhodu, že nedráždí zažívací trakt jako káva.
V případě předávkování kofein učení neprospívá, spíše naopak – vede k nervozitě a roztěkanosti, snižuje soustředění. Účinky podobné kofeinu má také rostlinný extrakt zvaný guarana. Kombinace těchto dvou látek, případně některých dalších, se používá v energetických přípravcích, které mohou pro studenty představovat další dostupný prostředek proti spánku.
Na trhu je k dispozici celá řada energetických nápojů, u nich ale doporučuji podívat se na to, kolik která plechovka obsahuje účinné látky a porovnat to s cenou. Rozhodně neplatí, že ten nejdražší a nejvíce propagovaný je zároveň nejúčinnější. V každém případě je dobré všechny přípravky proti spánku předem vyzkoušet a nevzít si je poprvé například těsně před zkouškou.
Jejich účinek je totiž individuální a nemusí odpovídat našemu očekávání.‘
Vedle pilulek proti spánku jsou k dostání v lékárnách i prostředky, které zlepšují učení. O jaké prostředky jde a jak fungují?
‚Z přírodních látek sem patří například extrakt ze stromu ginkgo biloba, česky jinanu dvoulaločného. Zlepšuje průtok krve v mozku a periferních částech těla tím, že rozšiřuje kapiláry a snižuje viskozitu krve, která potom lépe protéká cévami. Je také prokázán jeho pozitivní efekt na paměťové funkce.
Existuje i skupina preparátů, které se nazývají nootropika, neboli takzvané ‚chytré drogy‘. Většina z nich je volně prodejná. Klinicky se používají při jakýchkoliv úrazech a poškozeních mozku, protože zlepšují přísun energetických substrátů pro nervové buňky. Mohou také zvyšovat bdělost a snižovat potřebu spánku. K nejznámějším patří piracetam a pyritinol.
Piracetam byl původně vyvíjen jako lék proti epilepsii. Antiepileptický účinek se u něj sice neprokázal, zato se přišlo na to, že zlepšuje vývoj a fungování mozku a zvyšuje jeho výkon.
Kromě zlepšení energetického metabolismu mozkových buněk a prokrvení se spekuluje o jeho dalších účincích, jako je například ‚vychytávání‘ volných kyslíkových radikálů, které poškozují lidské buňky. V lékárně se prodává v tabletách po 800 a 1200 miligramech nebo ve formě roztoku.
Minimum pro pozorovatelný účinek u dospělého člověka je 2,4 gramu denně, v praxi však doporučuji dávkování vyšší. Piracetam se v těle nemetabolizuje, nejsou u něj známy výraznější nežádoucí účinky a ani při vysokých dávkách přes dvacet gramů denně nebylo pozorováno předávkování.
Pouze u extrémních dávek byly popsány stavy přebuzení, nespavosti a nervozity, někdy doprovázené mírnými halucinacemi. Důležité je poznamenat, že efekt není jednorázový a okamžitý, ale nastupuje postupně. Proto by se měl piracetam užívat alespoň několik týdnů, třeba po celé zkouškové období.
Druhá látka, pyritinol, má jiné chemické složení, ale její účinky jsou podobné jako u piracetamu. Dalším známým přípravkem je lecitin, získávaný většinou ze sóji. V těle slouží jako zdroj mediátoru acetylcholinu, který přenáší impulsy mezi nervovými buňkami. Problémem je to, že se z požitého množství do mozku dostane jen velmi malá část. Výzkumy prokázaly jeho účinnost až při dávkách několik desítek gramů denně, což je cenově nepřijatelné. Účinnost běžně doporučených menších dávek je sporná.‘
Někteří lidé používají na povzbuzení i drogy, od tolerovaných až po ty nejtvrdší.
‚Různé léky a drogy, například efedrin nebo z něj vyráběný pervitin, případně amfetaminy, mají jasně prokázaný stimulační efekt na centrální nervový sytém. Některé jejich deriváty se používají do léků proti narkolepsii, náhlým záchvatům spánku.
Jiné drogy, třeba marihuana nebo opiáty, vedou ke změně nálady a příjemným pocitům, ale jejich efekt na paměťové funkce je negativní. Nikotin má sice stimulační efekt na nervový systém, ale jeho užívání je spojeno s řadou nežádoucích účinků. Kromě známých dlouhodobých negativ kouření je to nervozita, zažívací obtíže, nesoustředěnost a podobně.
Alkohol působí útlumově, již od malých dávek se prodlužuje reakční doba, a na paměťové funkce má záporný vliv. Kdybych měl vybrat, která droga je nejlepší proti spánku, byl by to asi efedrin. Oblíbenou kombinací, která se užívala před zkouškami, bylo vypít ampuli efedrinu s ampulí kofeinu.
Pokud se užije jednorázově, nepravidelně, je riziko návyku poměrně malé. Zdůrazňuji ale, že jde přece jen o drogu. Podle zkušeností představuje první krok k používání jiných, mnohem závažnějších drog, například pervitinu.
Jsou také známy případy závislosti a při dlouhodobém užívání hrozí mimo jiné riziko nemocí oběhového systému, například selhání srdce nebo mozková příhoda. V zásadě ovšem platí u těchto látek to samé, co u prášků na spaní: Po nějaké době dojde k návyku a jejich účinek mizí.‘
- Pro co do lékárny?
- rostlinné extrakty (ginkgo biloba – jinan dvoulaločný, guarana, lecitin)vitamíny skupiny B (B-komplex)přípravky s kofeinem (Caffit, Ascoffin)’chytré drogy‘
- Co jsou ‚chytré drogy‘
Také takzvané nootropní látky (z latinského noos = mysl, tropein = obrátit zpět; přeneseně zvítězit) jsou chemické preparáty, které zlepšují proces učení, usnadňují přenos informací mezi mozkovými hemisférami, chrání mozek před fyzickým či chemickým poškozením a nemají negativní efekty psychotropních látek. Volně dostupné jsou u nás například piracetam (k dostání pod jménem Piracetam AL800, Nootropil, Pirabene, Kalicor aj.) a pyritinol (Enerbol, Encephabol). Obě látky mimo jiné zlepšují zásobování mozku krví a zvyšují využití kyslíku a glukózy v nervových buňkách.
Více informací
www.smartdrugs.cz, www.sweb.cz/nootropika a v příbalových letácích.