Přechod nemusí být nepříjemný

Přechod – klimakterium

Vloženo: 28. 05. 2019

Ženy mohou po nástupu perimenopauzy očekávat nárůst tělesné hmotnosti zhruba o půl kilogramu ročně, často to však bývá i více.

Zobrazit článek

Vloženo: 26. 11. 2018

S přechodem neboli menopauzou se pojí řada více či méně závažných a nepříjemných projevů.

Zobrazit článek

Vloženo: 01. 11. 2017

V podzimních měsících většina z nás hojně využívá vlastností medu při nachlazení a bolestech v krku.

Zobrazit článek

Vloženo: 28. 06. 2016

Většina žen se v období menopauzy setkává se změnami sexuální apetence. Mohou za to průvodní projevy klimakteria, které chuť k sexu snižují.

Zobrazit článek

Vloženo: 06. 04. 2016

Menopauza, přirozený stav ženského těla, kdy vaječníky utlumují funkci a nastupuje poslední menstruace, přichází v našich podmínkách v průměru kolem 50. roku života ženy.

Zobrazit článek

Vloženo: 23. 04. 2015

V přechodu jezte mateří kašičku, na vrásky vezměte včelí jed. V současnosti se stále více lidí navrací k přírodě…

Zobrazit článek

Vloženo: 27. 01. 2015

Už jste si někdy nechali poradit od lékárníka? Určitě ano. Každý z nás někdy narazil na zdravotní problém, s kterým nebylo nutné hned běžet k lékaři, ale bylo ho třeba hned řešit.

Zobrazit článek

Vloženo: 16. 10. 2014

Tichý nepřítel žen zvaný endometrióza trápí v současnosti asi 10% Češek. Naše babičky jí přitom ještě netrpěly.

Zobrazit článek

Vloženo: 03. 07. 2014

Hormonální antikoncepce umožňuje ženám plánovat těhotenství a zapojit se tak do pracovního procesu, což pro spoustu z nich představuje možnost seberealizace.

Zobrazit článek

Vloženo: 03. 07. 2014

Pro některé ženy je klimakterium bezproblémové období, které poznají až tehdy, když přestanou menstruovat. Pro jiné však představuje životní etapu doprovázenou tak intenzivními příznaky, že jsou odkázány na pomoc lékařů a medikamentů.

Zobrazit článek

1 – 10 | 11 – 16

Období klimakteria by každá žena měla řešit nejen se svým gynekologem, ale také s praktickým lékařem

Klimakterický syndrom se může u žen objevit už kolem věku 45 let, ale velkou roli tu hraje také genetika.

Přechodové období je sice přirozeným stavem, ale každá žena se musí s některými nepříjemnými projevy této životní etapy naučit žít a hlavně jim rozumět.

Nepříjemné stavy spojené s přechodem ale někdy mohou zastírat jiné závažnější onemocnění. Vedle návštěvy ženského lékaře by proto každá žena měla projít také vyšetřením u praktického lékaře.

Mezi nepříjemné stavy, které toto období provází, jsou nejčastěji návaly horka, především do obličeje, bezdůvodné pocení, změny krevního tlaku nebo migrény, které se dříve neobjevovaly.

Časté je také přibírání na váze, změna psychiky nebo snížení libida. Žena je více unavená a je také poměrně snížená její výkonnost. Stav, kdy žena se začíná stranit kamarádům, klesá chuť po zábavě nebo chuť sportovat.

Organismus se mění a mění se i jeho nároky na fyzické i psychické potřeby.

Problémy by měl řešit nejen gynekolog. Nezapomeňte také na návštěvu u praktického lékaře

Ženy problémy klimakteria většinou řeší se svým gynekologem. Vyšetření od praktického lékaře nepodceňujte. Gynekologické vyšetření je potřeba udělat vždy. Zaměřuje se především na stanovení hladiny hormonů v krvi, na zjištění jejich dynamiky, poklesu nebo vzestupu.

Zároveň je potřeba udělat celkové vyšetření organismu, které je na praktickém lékaři. Praktické vyšetření a biochemii. Klimax může být provázen změnami v oblasti biochemické, vzestup krevních tuků, někdy i vzestup krevního cukru.

Bez laboratoře to nejsme schopni diagnostikovat.

Mezi hlavní zdravotní komplikace, které mohou během klimakteria nastat, je zvýšení krevního tlaku

Hlavní potíže mohou vznikat ze změn tlaku. Především právě změny krevního tlaku mohou stát za nepříjemnými pocity souvisejícími s klimakteriem. To ženy často podceňují. I když žena například měla celý život nízký tlak, může se najednou stát, že se tlak změní na vysoký.

Je to tím, že dochází k hormonální přestavbě organismu, cévy mohou reagovat ztrátou pružnosti a může tak docházet k vzestupu krevního tlaku, který je ale potřeba zavčas diagnostikovat. Pokud je najednou v období klimakteria vyšší krevní tlak, je to potřeba zavčas léčit.

Jenom tak můžeme zabránit remodelaci cévní stěny a tlak nemusí do budoucna zůstat fixován. Žena projde obdobím klimakteria a pak už nebude léčba nutná. Tlak se bude pouze hlídat. A to je značný rozdíl… Pokud se ale zvýšený tlak nechá rozjet a nebudeme to několik let řešit, dojde již ke změnám v cévní stěně.

Pak už je léčba trvalá a není jednoduchá. Jedná se pak už o kombinovanou terapii a to sebou nese plnou řadu další vedlejších účinků i problémů.

Přechodem život nekončí

Klimakterium, přechod nebo menopauza. Všechny tyto názvy označují období, které se vyskytuje u žen mezi čtyřicátým pátým až šedesátým rokem. Je to etapa, ve které současná žena prožívá třetinu svého života. V tomto období zvolna usíná hormonální činnost vaječníků a snižuje se množství hormonu estrogenu.

To způsobuje řadu obtíží, které ve většině případů žena na sobě neomylně pozná – nepravidelný menstruační cyklus, návaly horka, noční pocení, deprese, zapomínání, ztráta libida, bolesti hlavy a kloubů, bušení srdce, závratě atd. Tyto příznaky jsou individuální, probíhají u každé ženy jinak.

Jde o dlouhé období od prvních příznaků kolísání hladin estrogenů až do vymizení všech potíží spojených s ukončením období plodnosti. U některých žen může trvat i 12 let.

Naše ženy se přechodu a následného stárnutí bojí, naopak ženy v Indii, Indonésii, Africe a jinde se na přechod těší, protože teprve až teď získají úctu, vyšší pozici ve společnosti.

Západní kultury naopak oslavují mládí a sexuální přitažlivost. Proto mají ženy z této etapy života někdy oprávněný strach.

Vědci však potvrdili, že je možné udržet tělo i ducha několik desítek let na úrovni čtyřicítky.

První příznaky

Po čtyřicítce se začíná výrazně zpomalovat produkce estrogenů ve vaječnících, až ustane docela. Měnící se hormonální hladiny se zpočátku projevují nepravidelností menstruačního cyklu a s různě dlouhým odstupem následují další potíže.

Ty doprovázejí až osmdesát procent žen. Jejich soubor odborníci nazývají klimakterickým syndromem. Lékaři nicméně upozorňují: nepříjemnými příznaky trpět nemusíte. Dají, a dokonce by se měly léčit.

Zjistilo se totiž, že u téměř třetiny žen se v důsledku neléčení menopauzálních příznaků poškozuje metabolismus.

V časné fázi ženu obtěžuje:

• nepravidelná menstruace
• návaly horka, výrazné noční pocení
• nespavost, deprese, změny nálad
• bolesti hlavy, páteře a kloubů
• bušení srdce a závratě
• urychlená tvorba vrásek a degenerativních procesů na kůži
• urychlení stárnutí sliznic

Návaly horka nejsou pro ženu nijak nebezpečné, přesto mohou být velmi nepříjemné a omezující. Jejich projevy jsou totiž viditelné okolím a pro ženu, jejíž povolání vyžaduje práci s lidmi, tak někdy znamenají i společenský handicap.

Ženy udávají, že je „polije horko“, které většinou postupuje od hrudníku přes krk až do obličeje . Návaly se opakují v různých intervalech – od jednoho za měsíc, za týden či za den až po několik během jedné hodiny. Návaly trvají několik sekund, výjimečně i déle.

Většina žen, které dosud preferovaly teplo, teď najednou začne vyhledávat chladnější prostředí.

Pocení přichází nejčastěji v noci, často přichází s návaly. Může se vyskytovat jedenkrát za měsíc, ale také třikrát za jedinou noc. Pro ženu to znamená vstát, osprchovat se, převléct sebe i ložní prádlo. Pokud se tento stav opakuje každou noc po dobu několika měsíců, začne se hlásit chronická únava.

Ženy v přechodu popisují dva typy nespavosti. Buď bez problémů usnou kolem desáté hodiny večerní, ale probudí se kolem třetí – čtvrté hodiny ranní a již nemohou usnout. Anebo nemohou usnout dlouho po půlnoci, a když konečně kolem druhé v noci usnou, ráno je probudí nemilosrdný budík. Poruchy spánku mohou trvat i několik let.

Deprese postihuje i ty ženy, které byly doposud plné optimismu. Objevuje se i určitý druh nadměrné vztahovačnosti – žena v každé větě hledá podtext, který ji uráží.

Ženy také často popisují, že se s nimi zatočila nebo rozhoupala země, případně se jim podlomila kolena.

Několik měsíců poté se mohou objevit i další příznaky (střednědobé):

• snížení pružnosti v oblasti močového měchýře a močové trubice a z toho plynoucí obtíže s udržením moči, častější močení
• sušší a křehčí sliznice, které jsou snadno zranitelné
• opakované výtoky z pochvy, svědění
• vypadávání vlasů, zubů, zhoršené vidění
• bolesti při pohlavním styku a s tím související ztráta chuti k pohlavnímu styku

Sexuální prožitek se nemusí po přechodu dramaticky měnit. Ženy s pravidelným sexuálním životem či hormonální substituční léčbou nepozorují při sexu podstatné rozdíly. Erotika v tomto věku nebývá už tak bouřlivá, prodlužuje se doba nástupu sexuálního vzrušení. Zvlhčení pochvy není tak rychlé a někdy ani dostatečné. Orgastický prožitek bývá kratší, jeho intenzita slábne.

Ženy v tomto věku hledají obtížněji než muži nového sexuálního partnera. Partner často není, nechce nebo nemůže. Dožívají se průměrně vyššího věku, a proto je jejich výběr ve vyšších věkových kategoriích omezen. Společné stárnutí často nabízí přijatelné alibi pro pozvolné ukončení sexuálního života. Pomalé vyhasínání touhy většinou vyhovuje oběma.

Problémy nastávají při jednostranném naléhání či neochotě druhého. Přechod rozhodně není obdobím, kdy bychom měli na sex rezignovat. Mýtus asexuálního stáří byl dávno překonán. Starší lidé někdy naráží na předsudky a odsuzování mladší generace. Mladí považují starší za asexuální bytosti a jejich potřeby si vůbec neuvědomují.

Starší ovdovělé ženě rozmlouvají nového partnera nebo se jim takový vztah zdá nepatřičný.

Nejvyšší stupeň pohotovosti si však podle odborníků zasluhují dlouhodobé příznaky. Jsou často skryté, vyvíjejí se léta a ze všeho nejvíce ohrožují zdraví ženy. Projeví se obvykle až několik let po menopauze a patří k nim:

• zvýšený výskyt srdečně-cévních onemocnění, vysoký krevní tlak, infarkt
• náhlé mozkové příhody
• osteoporóza
• předčasný výskyt stařecké slepoty a demence
• zvýšený výskyt nádorů tlustého střeva

V období menopauzy se často objevují poruchy metabolismu tuků spojené se zvýšenou hladinou cholesterolu. Proto je třeba hlídat si ve stravě množství vnitřností, živočišných tuků, uzenin, tučných mléčných výrobků a vaječného žloutku.

Úprava životosprávy

Řadu klimakterických potíží a zdravotní rizika s tímto obdobím spojená lze výrazně omezit i správnou životosprávou. Správným jídelníčkem a dostatkem pohybu se můžeme vyhnout nevítanému přibývání na váze, zlepšit stav kůže, vlasů a nehtů, ale také se do velké míry ochránit před zvýšeným rizikem cévních  onemocnění a osteoporózy.

Pravidelnost je důležitá kvůli rovnoměrnému rozvrstvení energetického příjmu. Nejlépe tak předejdete nadváze. Pestrá strava dodá organismu všechny potřebné látky. Je třeba si uvědomit, že nestačí, že nejíte víc než dřív, vy musíte snížit příjem potravy, abyste udržela stávající váhu.

Neškodí zařadit na jídelníček i potraviny s obsahem přírodních fytoestrogenů. Tyto potraviny mohou zmírňovat návaly horka, pocení, vysychání sliznic.

Kromě sóje a výrobků z ní jsou na fytoestrogeny bohaté luštěniny, rybíz, lněná semínka a obiloviny. Více je jich i v brukvovitých rostlinách, rýži, celeru, brokolici, zeleném čaji.

Dostanete je i ve formě potravinových doplňků v lékárnách. I když jsou volně prodejné, o jejich užívání se raději poraďte s lékařem.

Nesmírně důležitý je pro ženy v menopauze pitný režim. Prospívá nejen metabolismu, ale i pleti. Denně je třeba vypít dva až tři litry tekutin, nejlépe vody, ovocných čajů a neslazených nápojů.

Kvůli esenciálním mastným kyselinám, které jsou pro tělo nezbytné, by měly převážnou část přijímaných tuků tvořit rostlinné oleje. Dobrým zdrojem těchto kyselin jsou mořské ryby. Měly by být na vašem jídelníčku dvakrát týdně. Esenciální mastné kyseliny mají příznivý vliv na tvorbu hormonů, kůži, nervy a srdce.

Dostatek vápníku je důležitý pro prevenci osteoporózy. Nejvhodnějším zdrojem jsou mléčné výrobky a mléko s nižším obsahem tuku. Dobrým zdrojem vápníku jsou také sardinky. Nevhodné jsou tavené sýry, které díky tavicím solím a vysokému obsahu fosforu organismus vápníku naopak zbavují. Potraviny obsahující vápník je výhodné jíst večer, protože vápník se dobře ukládá během spánku.

Omezte konzumaci alkoholu, potravin s kofeinem a příliš kořeněných jídel, které mohou podporovat návaly horka, prohlubovat výkyvy nálad a negativně ovlivnit množství vápníku v těle.

Léčba

Ke zmírnění či úplnému odstranění velké části nepříjemných příznaků klimakteria pomáhá v současné době především nízkodávková hormonální substituční terapie (HRT), což je v podstatě náhrada chybějících hormonů.

Existuje celá řada moderních preparátů, které mají minimální nebo nulové vedlejší účinky. Navíc se postupem času zjednodušilo i jejich podávání. Ženy si mohou vybrat z tablet, injekcí, čípků či pohodlných náplastí.

Hormonální substituční terapie není všespásná, není však ani tak škodlivá, jak se říkalo.

Definitivní analýzy svědčí pro ochranný vliv samotných estrogenů proti karcinomu prsu, proti zlomeninách způsobených osteoporózou, proti rakovině tlustého střeva a konečníku a onemocněním srdce u žen do šedesáti let, které doposud netrpěly srdečním onemocněním, cukrovkou a zvýšeným krevním tlakem.

Vedle podávání vápníku, vitaminu D a pohybové aktivity je dostupnou a velmi účinnou prevencí osteoporózy, kde snižuje riziko zlomeniny krčku stehenní kosti o třetinu a zvyšuje celkovou kostní hmotu (hustotu kostí).

Je chybou nenabídnout hormonální léčbu ženě, která ji potřebuje, ale stejným pochybením je nutit ji ženě bez jakýchkoli příznaků.

Jednou z možností léčby je podávání velmi malých dávek estrogenů, které mají tu obrovskou výhodu, že působí přesně v místě aplikace, což znamená přímo v pochvě. Ženy téměř v 95 % udávají nastupující potíže v oblasti pohlavních orgánů. Se ztrátou estrogenů totiž odchází pružnost i potřebná vlhkost poševních stěn.

Ženy mají problémy se suchostí poševní sliznice, která se tak stává křehkou a je náchylná na jemná poranění a nasedání sekundární infekce. Ta se projevuje především svěděním a pálením v oblasti zevních rodidel a v pochvě.

Velkou výhodou vaginální hormonální léčby je, že se nevstřebává do krevního oběhu, ale působí lokálně, takže případné obavy z rakoviny prsu nejsou vůbec opodstatnělé.

Správně zvolená hormonální substituční terapie při správné indikaci přináší mnohem více prospěchu než možných rizik. HST je třeba zahájit s nejnižší účinnou dávkou, která má minimální riziko vedlejších účinků.

Dávku je možné později zvýšit, pokud by k žádoucímu efektu nízká dávka nestačila. A naopak při výskytu nežádoucích účinků u standardní dávky je doporučeno převést pacientku na nízkodávkovou HST.

Jen s individuálně navrženou léčbou bude žena spokojena a po dostatečnou dobu u ní vytrvá.

Substituční hormonální léčba ale není pro všechny ženy. Některým ženám ji nedovoluje užívat zdravotní stav, jiné nemají důvěru k hormonálním lékům. Ale i pro tyto ženy existuje řešení: nehormonální přípravky na bázi fytoestrogenů. Alternativní hormonální léčba se uplatňuje zejména u žen s karcinomem prsu či dělohy, u žen se zvýšeným rizikem žilní trombózy nebo mamografického nálezu a dále v případech, kdy má HST na pacientku nežádoucí účinky. Pokud chce žena vyzkoušet přírodní medicínu, pak by měla dát přednost té, která je skutečným lékem. V každém případě by měla její užívání probrat se svým gynekologem. Mnohé z těchto přírodních potravinových doplňků mohou totiž dočasně ulevit od potíží, ale jejich účinky mají jen omezené působení.

Přechod není žádný strašák ani nemoc, kterých se musíte bát

Klimakterium neboli přechod. Slova, která u mnoha žen vyvolávají rozpaky či obavy. Co když přiberu? Co když už nebudu přitažlivá? A budu mít vůbec chuť na sex? A co ty nepříjemné návaly a pocení? Tyto a mnohé další otázky se nejspíš rojí v hlavě nejedné ženě.

„Když TO skončí a přijde TO DRUHÉ, bude to katastrofa!“ zděšeně si mezi sebou šeptají kamarádky, kterým již není dvacet, ale ani se ještě necítí staré. V překladu to znamená, že mají velké obavy z toho, co bude, až přestanou mít pravidelný cyklus a přijde klimakterium. Co s nimi bude DOOPRAVDY?

Věci se měnit budou, to je jasné. V jejich tělech, v hladinách hormonů, v jejich hlavách. Ale ani zdaleka to nemusí být katastrofa, jak si mnoho žen myslí.

Protože průvodní jevy spojené s přechodem nemusí být takové, jak je líčí starší ženy.

Jednak proto, že průběh je u každé ženy úplně jiný, vysoce individuální, a jednak proto, že medicína udělala další mílové kroky vpřed a umí pomoci i s nepříjemnostmi.

Budu mít chuť na sex?

Snad nejrozšířenější mýtus spojený s menopauzou, který nahání největší strach, je o tom, že nás to už v ložnici nebude bavit. A to bychom vskutku nechtěly, protože sex máme rády a protože nechceme, aby ho náš muž hledal někde jinde.

Libido se u žen po přechodu nemění, ale v důsledku neléčeného estrogenového deficitu se objevuje suchost sliznic, tedy i pochvy, což ztěžuje pohlavní styk a mívá negativní odezvu u partnerů. Toto lze rychle a efektivně řešit i pomocí lokálních estrogenů ve formě čípků nebo mastí, aplikovaných několikrát týdně, nebo se dají použít běžné lubrikanty.

Budu podrážděná, zpocená a nevyspalá?

V přechodu se v ženském těle děje toto: funkce vaječníků pozvolna vyhasíná, ubývá estrogenů a centrální nervový systém na to reaguje tak, že „bičuje“ vaječníky, aby nejprve zejména v noci a později i během dne v pulsech produkovaly zbytky hormonů. V důsledku toho se roztahují cévy, což je spojeno s pocity horka, se zarudnutím, pocením.

Důležité je říct, že klimakterium není nemoc, ale s poklesem estrogenů v těle souvisí některé doprovodné projevy – jako zmíněné návaly horka, pocení, nespavost, podrážděnost.

Být v klimakteriu však automaticky neznamená všechno toto zažívat. U některých žen mohou být příznaky dokonce minimální a toto období prožijí velmi klidně.

Pokud však příznaky menopauzy snižují kvalitu života, existuje několik možností, jak jim předejít nebo je minimalizovat.

Podle ní se však na prevenci musíme zaměřit s předstihem, tedy už někdy po čtyřicátém roce života ženy. Už tehdy je potřeba dbát na pestrou a střídmou stravu bohatou na vápník a hořčík, dostatek pohybu i spánku.

Při prvních vegetativních příznacích klimakteria, tedy návalech, změnách nálad či nespavosti, doporučuji začít s léčbou pomocí přírody – například přípravky s výtažkem z pylového zrna, nebo fytoestrogeny, tedy přípravky, které obsahují extrakty z bylin. Lze je užívat dlouhodobě.

Hrozně přiberu, opuchnu a zestárnu?

V době, kdy je tlak na krásu a mladistvý vzhled opravdu silný, se ženy pochopitelně obávají, že s ukončením plodné části života odejde i jejich svěžest a udržovaná postava. Faktem je, že když je v těle méně estrogenu, buňky ztrácejí hydrataci a smršťují se, což se projevuje i ztenčením a ochabnutím kůže a tvorbou vrásek.

Kromě toho se ztenčují sliznice, v důsledku čehož se snižuje obranyschopnost těchto tkání a mění se i anatomické poměry pochvy, dělohy či močového měchýře. To však automaticky neznamená ztrátu krásy a totální změnu konfekční velikosti.

Nejdůležitější je skutečně správná životospráva, ve které nesmí chybět vyvážená strava a dostatek pohybu, například fitness, plavání, jízda na kole či turistika. Mění se metabolismus a tělo dokáže lépe využít přísun energie ze stravy a uložit jej ve formě tuku.

Jinými slovy – na to, aby žena vážila stejně, potřebuje méně kalorií.

Hrozí mi rakovina?

Pokud jde o hormony, mnohé ženy jsou zmatené, protože některé studie hovoří o tom, že substituční hormonální léčba může spustit rakovinu, jiné zase, že s rakovinou nijak nesouvisí, a další, že dokonce snižuje riziko onemocnění. Jak se v tom vyznat?

Ano, existuje množství studií korelující vliv hormonální substituce na zhoubné nádorové onemocnění, prokazatelné je však jen mírně zvýšené riziko karcinomu prsu. Naopak hormonální substituční léčba prokazatelně snižuje výskyt kolorektálního karcinomu.

Tato léčba by se měla po cca 2 letech znovu přísně individuálně přehodnotit a léčbu buď zcela vysadit, nebo změnit dávkování, lékovou formu, nebo plynule přejít na – v tomto směru bezpečné – preparáty, které nemají vliv na estrogenní receptory a nevstupují do hormonálního procesu těla.

Například na extrakt z pylového zrna.

Musím brát hormony?

Ne, ani ženy, které nechtějí nebo nemohou užívat hormonální léčbu, nejsou bez šance na zmírnění vegetativních příznaků tohoto období. Speciální doplňky stravy, například s extraktem z pylových zrn, působí na symptomy, jako jsou návaly horka, noční pocení, nervozita, bolesti kloubů.

Neobsahuje fytoestrogeny čili neovlivňují hladinu hormonů v organismu, ale působí na úrovni serotoninogenních neuronů. Kromě dalších látek je v extraktu z pylového zrna obsažený L-tryptofan, který se v těle mění na serotonin – jeho nedostatek může například za náladovost, podrážděnost, deprese, poruchy termoregulace.

Serotonin je důležitý pro bdělý stav organismu, v těle metabolizuje na melatonin, který je důležitý pro náš spánek. Nedostatek melatoninu má vliv na poruchy spánku. Tyto doplňky tedy mohou zmírnit návaly horka a pocení, navodit dobrou náladu, potlačit deprese a zlepšit spánek.

Celkově se zlepší kvalita života a žena je 'zpět ve hře'.

Foto: Shutterstock

Klimakterické potíže

Chtěla bych vědět, co vlastně způsobuje tloustnutí v menopauze. Stále to nechápu. Mám příjem menší, než výdej, nebo tak stejný. Cvičím jako blázen, jím tak zdravě, že tu budu do sta let, ale stejně tloustnu. Tak kde je fyzika , která celý život fungovala, Jestli jste někdo schopen odpovědět, budu vděčná. Díky .

Reagovat13.03.2011 07:18 od gdpr

• Dobrý den. Jedná se o známý jev. Detailní vysvětlení po odborné stránce je pro laika komplikované. Změny v hormonální rovnováze (snížení hladin estrogenů) mají vliv i na metabolismus lipidů (tuků) a jejich ukládání a to hlavně v oblasti břicha. Zjednodušeně můžeme říct, že do menopauzy mají estrogeny protektivní vliv a s jejich nedostatkem se začnou více projevovat například genetické vlivy (nadváha u rodičů). Je však nutné zdůraznit, že hormony nejsou příčina, spíše „posouvají“ rovnováhu v tomto ohledu (zvyšování hmotnosti) ve Váš neprospěch. Příčina je skutečně poměr příjem/výdej, nedostatek pohybu, snižování intenzity metabolizmu s přibývajícím věkem a ostatní známé faktory – jak jste si sama odpověděla. Rád bych Vás upozornil, že přibírání v menopauze souvisí s jinými nemocemi, jako jsou srdcově-cévní onemocnění (ateroskleróza, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, srdeční infarkt, atd.), metabolické (cukrovka 2. typu) a jiné. Mějte se proto na pozoru a určitě nevynechávejte preventivní prohlídky, či jiná vyšetření. Reagovat15.03.2011 17:21 od MUDr. Boris Oniščenko
  • Děkuji za odpověď. Vím, že jako laik nemohu některé věci chápat. Jen nevím, jak si pomoci. Moji rodiče neměli nadváhu a já zatím jen 4 kg nad normál, nemám cukrovku, tlak jen malinko vyšší . Prohlídky nezanedbávám, beru hormonální antikoncepci kvůli zmírnění negativních projevů menopauzy. Cvičím 4-5x týdně a dodržuji životosprávu.Myslím, že můj příjem moc nepřevyšuje výdej a proto nechápu, proč se mi nedaří si jí udržet, když příjem -výdej je v normě. Co je špatně ??? Reagovat18.03.2011 10:08 od gdpr
    • Dobrý den,mám podobný problém.Mám předčasně menopauzu,beru léky od gynekologa.Pocení neustává,až teď poslední týden,kdy jsem začala užívat detoxikační směs a jíst více zásaditých potravin.Kyselinotvorné vynechávám,jako kávu,černý čaj,maso jím jen libové a samozřejmě bílý jed-cukr.Sladím jen trošku medem,sem tam zhřeším,když ucítím buchtu tak neodolám a kousek si dám.Ale cvičím taky jako blázen,5-6x denně,večer téměř denně hodinová procházka svižnějším tempem se psem.Pitný režim minimálně 2,5 l vody s citronem a zelený nebo bylinkový čaj.Za rok jsem přibrala 10-12 kg,hlavně v břiše,vypadám jak těhotná.Taky se mi špatně dýchá,večer mnohdy nemůžu usnout,mám posit jako by něco tlačilo na plíce.Jsem naprosto v pořádku,byla jsem na různých vyšetřeních,plicní- vše ok,gastroskopie-ok,vyšetření štítné žlázy-ok,cukrovku nemám,tlak mám spíš nízký.Tak nevím.Každý den cítím,jak se mi zmenšují rifle a to je uzoufání.Kdybych seděla na zadku a cpala se brambůrkama a coca colou neceknu ani slovo. Reagovat13.01.2012 12:52 od gdpr
      • Dobrý den, mám stejné problémy a trvají mi už skoro 2 roky,operace v r. 2010, jsem z toho zoufalá,protože lékař nepomáhá. Ať jsem upravila jídelníček, mám 10kg navíc. Dieta ani pohyb nepomáhá. Mám někdy pocit, že my ženy po přechodu jsme pro lékaře přítěží. Jak mi lékař říkal, musíte to vydržet. Pro alkoholiky je zdarma léčení a my nic. V zahraničí mají fy, které se zabývají naším problémem, ať již poradnou a návody, jak se zachovat, tak způsobem léčby a jídelníčkem. U nás v Čechách nic, je nám lékaři nacpou sedativa po kterých nejsme schopni vstát a normálně funglovat v zaměstnání a doma. Pokud jsem se zajímala o nějakou naši organizaci tohoto typu, tak jen za dost vysoké finance a na to já nedosáhnu. Tak kde je zakopaný pes? Teď čtu v časopise od VZP o léku na tyto potíže Tibolon, nikde není žádná informace, a lékař stejně nenapíše jiný lék, který je jiný než má od dealera, kterého on podporuje. Mám pocit, že lékaři povýšili peníze nad zdraví. Jarka Netíková Reagovat30.05.2012 09:07 od gdpr
        • Dobrý den, Tibolon je lék obsažen v preparátech Ladybon a Livial. Je určen k léčbě příznaků nedostatku estrogenu a k prevenci osteoporozy u žen po menopause s vysokým rizikem budoucích fraktur a s intolerancí nebo kontraindikací jiných přípravků schválených pro prevenci osteoporózy. U všech žen je třeba zhodnotit individuální celková rizika podání Tibolonu. Zvláště u žen nad 60 let, především musíme zvážit riziko cévní mozkové příhody, víme, že Tibolon riziko cévní mozkové příhody zvyšuje. Před zahájením léčby je proto nutná úplná rodinná a osobní anamnéza. Reagovat30.05.2012 11:44 od MUDr. Petr Fiala, gynekolog, Rychvald
          • Nevím jestli bych chtěla užívat ve 43 letech lék,který má v nežádoucích účincích riziko cévní mozkové příhody.Já bych spíš potřebovala poradit co dělat,abych dále nepřibíra,ale naopak podařilo se mi dostat váhu pod kontrolu a spíš zhubla.Jsem aktivní,snažím se stravovat zdravě,nehladovím,sportuji a přesto mám břicho jak těhotná.Žádné jiné nemoci ani omezení nemám.Nechala jsem si vyšetřit cukr,štítnou žlázu,vše ok,tlak spíše nízký,v rodině žádná obezita.Je to hodně frustrující,když se ze velmi štíhlé postavy stane soudek.Během 1,5 let cca 17kg víc.Tragédie pro mě,když jsem měla max 60kg při výšce 170cm.Cvičím jako blázen a nic ani deko.Břicho je nejhorší,prostě takové jsem neměla ani jako těhotná.Doktoři mi nevěří,že jím zdravě a že civičím,pořád mi opakují ať si sáhnu do svědomí,ale nemám kam sahat,jsem denně 2 hodiny ve fitku,odpoledne jdu buď na procházku se psem nebo jezdíme teď když je hezky na kole minimálně 20km terénem,o víkendech víc. Reagovat30.05.2012 14:52 od gdpr

Chodci sobě

Seřadit podle počtu hlasů

Nově zaslaný

Kategorie: Přechody a křižovatky Zasláno: 11. 03. 2021

Před více než 10 lety tam při jedné opravě zanikla půlka přechodu pro chodce u ostrůvku zastávky Újezd, takže z jedné strany tam prakticky nelze přejít bez rizika (všichni, co tam bydlíme, máme vizuální zážitky chodců téměř sražených auty, mrtvoly snad zatím nejsou).

Od roku asi 2010 jsem si na to téma psal s magistrátním úředníkem Ivanem Javašovem, který první 4 roky odkazoval na blížící se stavební úpravu ostrůvku, zpravidla v horizontu půl roku, potom na konkrétního pracovníka TSK (s tím jsem si psal 2 roky, každý půlrok jsem napsal, pak už se odmlčel) a pak jsem zase psal panu Javašovovi, který už se taky odmlčel, tento stav trvá 10 let. Místní občan

S odpovědí

Kategorie: Přechody a křižovatky Zasláno: 28. 02. 2021

Na trase vedoucí z ulice Nad Santoškou směrem k Andělu z kopce dolů k navazujícímu schodišti do ulice Na Březince chybí přechod pro chodce.

Tuto trasu využívají rodiče s dětmi, kteří chodí do školky Santoška, návštěvníci parku Santoška, chodci navštěvující kliniku Sanopz v ulici U Malvazinky, chodci směřující ke stadiónu Nikolajka a také tudy vede okružní vycházková trasa po Malvazinkách, viz https://www.stezkymalvazinky.cz/kulturne-historicka-naucna-stezka-malvazinky/. Nedaleko je sice přechod pro chodce u výše položené zastávky autobusu, ale vzhledem ke svažitému terénu je pro chodce nelogické a nepříjemné stoupat zpět do kopce k přechodu u zastávky autobusu a pak zase po druhé straně scházet dolu. Navrhuji umístění přechodu mezi č. p. 1079/32 a 1799/15, případně o kousek níže u navazujícího schodiště u č.p. 1161/28 tak, aby řešení odpovídalo zákonu o silničním provozu a dalším předpisům. Ulice Na Václavce se stala od doby vybudování sídliště Waltrovka velmi frekventovanou ulicí a během dne je možné se bezpečně dostat na druhou stranu ulice pouze přes přechod pro chodce.

S odpovědí

Kategorie: Bariérovost Zasláno: 12. 02. 2021

FAQ

Provozování letadel způsobilých létat bez pilota (tzv. „dronů“, ale i tzv. „thajských balónů štěstí“ či podobných zařízení) a modelů letadel na celém území národního parku, s výjimkou zastavěných území a zastavitelných ploch, zakazuje zákon o ochraně přírody a krajiny.

Důvodem tohoto opatření je zabránění rušení živočichů, především ptáků, ale také zajištění klidu návštěvníků národního parku.

Předpisy o civilním letectví umožňují ke vzletům a přistáním využít pouze ploch, které jsou mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky nedal souhlas příslušný úřad ochrany přírody. K udělení výjimky či souhlasu je na území KRNAP příslušná Správa KRNAP.

Podrobnosti o používání bezpilotních letadel jsou na: http://www.caa.cz/letadla-bez-pilota-na-palube

Které turistické cesty jsou v zimě uzavřeny?

V minulosti některé cesty vedoucí lavinovými katastry uzavírala Horská služba z důvodu bezpečnosti. V současnosti ani Horská služba ani Správa KRNAP žádné cesty z důvodu bezpečnosti neuzavírá.

Pouze na cestách, které křižují lavinové dráhy, Horská služba před začátkem zimy instaluje cedule informující o nebezpečí.

Můžete tedy i v zimě chodit po všech turistických značených cestách, jen je třeba s ohledem na lavinovou situaci či jiné nebezpečí (zledovatelá cesta) zvážit vaše plány.

Je pravda, že se v polském parku platí vstupné?

Ano, za vstup na území Karkonoskiego Parku Narodowego (KPN) se platí vstupné. Pokladny jsou  na přístupech z polského vnitrozemí.

Při vstupu do KPN z české strany na ně nenarazíte, ale nově si návštěvníci mohou zakoupit vstupné do KPN elektronicky na adrese https://kpn.eparki.pl/. Jednodenní vstupné ve výši 8 Zł nebo třídenní za 20 Zł můžete zaplatit platební kartou nebo bankovním převodem. Snížené vstupné 4 Zł zaplatí žáci a studenti, důchodci, hendikepované osoby a vojáci z povolání. Děti ve věku do 7 let vstupné platit nemusí.

Chceme udělat přechod Krkonoš a chtěli bychom na hřebenech přespat, uvažujeme o přespání na Sněžce. Je to možné?

Na území Krkonošského národního parku není povoleno táboření. Hřebenové partie jsou součástí klidového území KRNAP, kde není možné chodit volným terénem mimo značené cesty.

Při přenocování byste se tedy mohli snadno dostat do konfliktu se zákonem.

Po celých horách je ale dostatečně široká nabídka ubytování v horských boudách, hotelech a penzionech za dostupné ceny, že není nutné přespávat pod širým nebem.

Proč nejsou v Krkonoších nouzová nocoviště jako na Šumavě?

Krkonoše a Šumava jsou odlišná pohoří. V Krkonoších na rozdíl od Šumavy máme i v hřebenové části hor dostatečný počet ubytovacích subjektů – bud, hotelů a penzionů, jejichž služeb mohou turisté využít.

Není tedy nutné vytvářet systém „nouzových“ nocovišť.

Zajištění servisu (toalety) pro takováto nocoviště by stálo nemalé finanční prostředky, které nejsou k dispozici, a přineslo by s sebou další zatížení turistických cest automobilovou dopravou.

Proč se v Krkonošském národním parku nesmí jezdit na kole všude?

Právě proto, že jsou Krkonoše národním parkem. Zákon o ochraně přírody a krajiny říká, že na kolech nelze jezdit nikde jinde, než po vyhrazených trasách. Správa KRNAP proto vyhradila více než 400 km oficiálních cyklotras (https://www.krnap.cz/cyklotrasy-krnap/). Je třeba mít na paměti, že Krkonoše jsou protkány sítí 800 km pěších cest a mnohé cyklostezky vedou souběžně po trasách pro pěší. Nezbezpečí kolize mezi pěšími a cyklisty je reálné a je třeba být opatrný a ohleduplný. Většina cyklostezek je zokruhovaných. Jen několik málo je slepých, tedy že na jejich konci nelze pokračovat dál a cyklisté se musí vrátit. Jedná se o cyklostezky k Luční boudě, Labské boudě, Vosecké boudě a k Jelence.

Můžeme na Sněžku vyjet na kole?

Ne, na Sněžku není možné na kole legálně vyjet, a to ani z české, ani z polské strany. V Krkonošském národním parku je možné jezdit na kolech pouze na oficiálně vyhrazených cyklotrasách (https://www.krnap.cz/cyklotrasy-krnap/).

Kdo může získat povolenku k vjezdu do KRNAP?

Vjezd motorových vozidel na území Krkonošského národního parku je zákonem regulován. Kromě bezpečnostních složek a správce území mají právo vjezdu například majitelé či nájemci objektů, zásobování apod. Obecně lze říci, že pohyb motorových vozidel po území KRNAP není žádoucí, ale s ohledem na provoz horských bud, hotelů a penzionů jej nelze vyloučit.

Někde jsem četl, že Krkonošský národní park podle IUCN vlastně vůbec není národním parkem. Jak to tedy je?

Krkonošský národní park je klasifikován v kategorizaci IUCN jako Protected Landscape, tedy kategorie V. Být v kategorii II (National Park) by znamenalo alespoň výhledové dosažení 70 % rozsahu bezzásahového území parku. To v Krkonoších není nejen možné, ale z hlediska ochrany přírody ani žádoucí.

Velká část KRNAP je tvořena ekosystémy, které byly lidskou činností nejen ovlivněny, ale přímo vytvořeny a bez lidských zásahů by zanikly. Jde přitom o ekosystémy, které jsou velmi cenné (především horské louky a pastviny). Tedy KRNAP pochopitelně národním parkem je. Z pohledu IUCN je národním parkem, který na velké části svého území chrání kulturní krajinu.

Bližší informace IUCN a její kategorizaci najdete zde: www.europarc.cz

Jak je to s volným pohybem psů po NP?

Na území Krkonošského národního parku je zakázáno volné pobíhání psů. V praxi to znamená, že nemusí být na vodítku, ale musí být v dosahu a pod povely svého pána. Doporučujeme však mít jej přímo na vodítku.

Zejména v blízkosti ohrad s pasoucími se hospodářskými zvířaty. Důvodem je jak ochrana volně žijících živočichů, tak i ostatních návštěvníků. Toto jsou pravidla pro území českého Krkonošského národního parku.

Na polské straně hor, kde platí přísnější pravidla, ale pes musí být na vodítku.

Lze v Krkonoších provozovat snowkiting?

V Krkonoších je řada míst, kde lze tuto aktivitu legálně provozovat. Bohužel však někteří vyhledávají hřebenové pláně, které jsou chráněny jako klidové území KRNAP. Zákon o ochraně přírody a krajiny na těchto místech nedovoluje vstup (ani vjezd) mimo značenou cestu.

Kiteři na pláních mohou rušit vzácného tetřívka obecného, který nemá, na rozdíl od kiterů jiné lokality, kde by mohl žít. Dalším důvodem může být poškozování kleče a jiných dřevin v místech, kde vegetační období (tedy mimo jiné i dobu na regeneraci poškozené rostliny) trvá pouze 70 dní v celém roce.

V praxi to znamená, že snowkiting v širším okolí Luční a Labské boudy, včetně plání na druhé straně státních hranic, je nežádoucí a proto také postihovaný. Na druhou stranu Krkonoše skutečně kiterům nabízejí dobré terény, kde kiteři mohou jezdit.

Dobrou lokalitou jsou rozlehlé louky v okolí Brádlerových bud, Medvědí boudy nebo Moravské boudy ve středních Krkonoších. Dobrou konfiguraci terénu mají také louky v okolí Vrchlabí.

Proč v Krkonošském národním parku nejsou u cest odpadkové koše?

Nejsou zde zcela záměrně. I v Krkonoších platí zásada, uplatňovaná ve většině národních parků v Evropě: „Co si do přírody doneseš, odnes si po sobě také zpět. Zbytky po tvé návštěvě do ní nepatří.

“ V minulosti jsme koše na hlavních turistických trasách měli a jedním z výsledků bylo, že když se nevyvážely denně, pravidelně jejich obsah krkavcovití ptáci a drobné šelmy roztahaly po okolí, situace v terénu tedy byla z hlediska litteringu (volně se povalujícího odpadu) ještě o poznání horší, než teď.

Pravidelný odvoz odpadků z území, které má 550 km² (a potřebný by byl každodenní – viz předchozí důvod) by s sebou přinášel značné finanční náklady, které lze eliminovat jednoduše tím, že si návštěvník svůj vlastní odpad odnese pěkně s sebou zpátky „do civilizace“.

Pravidelný svoz odpadků by navíc přidal další zátěž do již tak nepříjemně (na národní park) velkého zatížení automobilovou dopravou. V Krkonoších je cca 800 km turistických tras. I kdyby je každý den objelo jen jediné nákladní auto, byla by tato zátěž pro krkonošskou přírodu značná.

Hovoří se o letním provozu na lanovce na Lysou horu. Proč to nechcete povolit?

Lanovka na Lysou horu vede do nejcennějších partií Krkonošského národního parku. Z tohoto důvodu bylo značným kompromisem ze strany Správy KRNAP již to, že před 15 lety souhlasila, že na místě starého dosluhujícího lyžařského vleku vyroste čtyřsedačková lanovka.

Základní podmínkou udělení stavebního povolení bylo již tehdy, v roce 1995, jasně stanoveno že je to možné jedině za předpokladu, že lanovka bude v provozu pouze v zimním období a za dostatečné sněhové pokrývky. Lanovka má horní stanici v místech, kde neexistuje žádná letní turistická cesta.

Jde o území mimořádně cenné z přírodovědného hlediska (především arkto-alpínská tundra a mrazem tříděné půdy, které vznikaly posledních 200 000 let působením tamních klimatických podmínek) i z hlediska ochrany přírody (hustota turistických cest v Krkonoších je v celoevropském kontextu národních parků výrazně nadprůměrná a vrchol Lysé hory patří alespoň v letním období k jedněm z mála klidových lokalit, kam se mohou před rušením uchýlit živočichové. V současné době probíhá posuzování několika variant letního provozu lanovky. To ukáže, je-li nějaká z nich z hlediska dopadu na přírodu akceptovatelná.

Proč jsou krkonošské lesy plné neuklizených větví po těžbě a popadaných stromů?

Lesy na území Krkonošského národního parku nejsou lesy hospodářské, ale lesy zvláštního určení. Z toho pramení, že zdejší lesníci hospodaří v lesích jinak. V běžných lesích se potěžební zbytky (klest) z lesa odklidí a les se tak „vizuálně“ stane uklizeným.

V Krkonoších však tato dendromasa poslouží dalšímu životu (brouci, houby, apod.).

Ponechání klestu v porostu přirozenému rozkladu bez soustředění na hromady je obecně (v mezinárodním měřítku) považováno za podmínku přírodě blízkého obhospodařování lesních porostů a má prokazatelný pozitivní vliv na půdní chemismus i na mikrobielní život lesních půd. Mrtvé dřevo je základem nového života. Postupně se rozpadne.

Se stejnou vizí v lese ponecháváme doupné stromy, které jsou přirozeným hnízdištěm ptáků, a některé padlé stromy. Správa KRNAP je v Česku jediným národním parkem s FSC, což znamená, že s našich lesích hospodaříme ekologickým způsobem. Právě ponechání určitého procenta dřevní hmoty v lese je jednou z podmínek.

Můžu si autem vyjet na Luční boudu?

Nemůžete. Vjezd motorových vozidel na území Krkonošského národního parku je zákonem regulován. Kromě bezpečnostních složek a správce území mají právo vjezdu například majitelé či nájemci objektů, zásobování apod. Obecně lze říci, že pohyb motorových vozidel po území KRNAP není žádoucí, ale s ohledem na provoz horských bud, hotelů a penzionů jej nelze vyloučit.

Proč se nesmí na kole přes Klínovky k Chalupě na Rozcestí?

Není v zájmu ochrany přírody a usměrňování návštěvnosti zahušťovat síť právě v této citlivé oblasti. Vyplývá to nejen z ochranářských principů činnosti Správy KRNAP, nýbrž i ze schváleného Plánu péče o KRNAP. Navíc záměr vést tudy cyklotrasu byl opakovaně projednáván a narazil i na odpor některých vlastníků pozemků cesty či okolních nemovitostí.

Kde všude jsou přístřešky k přenocování, které jsem viděl na hřebenech? Rád bych v nich při přechodu hor přenocoval

Správa KRNAP na několika místech postavila přístřešky před nepřízní počasí. Ty ale nejsou primárně určeny k přenocování, nejsou k tomu vybaveny (toalety apod.).

Najdete je na Ručičkách, nad Krakonošovou snídaní, na Janouškově cestě, na rozcestí U Čtyřech pánů, na Rovinkách, Svozu, Malé Martinovce, Krásné pláni, Klínovkách, Černém potoce, Rejdišti, V Končinách, na Cestníku, Václaváku, Černého hoře, Rohu hranic, u albeřického hraničního přechodu a pod Lesním hřebenem.

Je možné se koupat v krkonošských řekách a vodopádech?

Na českém území to možné je, pokud v souvislosti s koupáním nebudete ničit břehové porosty (či jinak ohrožovat přírodu Krkonoš) a za předpokladu, že neporušíte zákaz vstupu mimo značené cesty v klidovém území KRNAP. V polské části národního parku je ale koupání ve vodopádech zakázáno.

Jaké jsou úřední hodiny Správy KRNAP?

Úřední hodiny najdete zde: https://www.krnap.cz/odbor-statni-spravy/