23. 5. 2016
Revmatoidní artritida je onemocnění, které začíná plíživě a pomalu a jeho příznaky se následně stupňují v průběhu mnoha týdnů a měsíců. Poznejte přicházející artritidu včas a vyrazte k lékaři co nejdříve!
Jedním z příznaků, které předchází kloubním projevům, je zvýšená únava. Pocit vyčerpání se projevuje celé týdny a může se stupňovat. Častým brzkým příznakem revmatoidní artritidy je i ranní ztuhlost kloubů. Ta je typická i po delší době nečinnosti.
Stává se vám, že když dlouho sedíte nebo když si zdřímnete přes den v křesle, trvá nějaký čas, než se zase „rozhýbete“? Raději tento problém konzultujte se svým lékařem. Pacienti s revmatoidní artritidou také často pozorují nápadnou nepohyblivost kloubů rukou.
Někdy se pro ně stává obtížné i uchopit a udržet předmět v ruce, takže vše častěji padá na zem.
Problémy s pohybem
Postižené malé i velké klouby také bolí. Nejprve jen při zátěži po čase i v období klidu a odpočinku. Projevuje se zpravidla symetricky na obou stranách těla.
Nepříjemné pocity se nejčastěji objevují v ramenech, kotnících, prstech i zápěstích, obtíže se nevyhýbají ani kolenům. Klouby jsou oteklé, na dotek teplé – to vše je známkou probíhajícího zánětu. Pomalu se mění i pohyblivost.
Zvedání rukou nad hlavu, chůze, jízda na kole nebo další činnosti, které jste dříve byli zvyklí vykonávat snadno, se nyní mohou zdát obtížné až nemožné.
Napoví i tělesná teplota
Revmatoidní artritida je často spojena i se zvýšením teploty. Nemusí se jednat o nějaké dramatické změny, navíc pokud je vaše teplota vyšší než 38 °C, je to průvodním znakem spíše jiného akutního onemocnění, zejména infekčního původu. Ale dlouhodobě zvýšená teplota jen o něco málo oproti tomu, na jakou jste u sebe zvyklí, obvykle napovídá, že je s tělem něco v nepořádku.
Kromě zmíněných příznaků můžete pozorovat ještě:
- suchost v ústech,
- podrážděné oči, pocit písku v očích,
- poruchy spánku,
- tvrdé uzlíky pod kůží,
- ztrátu chuti k jídlu.
(brbr)
Zdroj: www.healthline.com
Hodnocení článku:
(942 hodnocení – 3 z 5)
Máte artritidu a myslíte si, že další onemocnění vás už nemůže potkat? Přičítáte každou bolest, která vás postihne, právě artritidě? Bohužel se můžete mýlit. Jedním z nejčastějších onemocnění, které se s artritidou pojí, je totiž osteoporóza, a i při ní se setkáte s bolestmi kloubů a kostí.
10. 11. 2009 Revmatoidní artritida
Umělý vánoční stromeček je poslední dobou možná více populární, ale nyní se objevil poměrně zajímavý důvod, proč dát přednost stromečku živému. Vědci totiž identifikovali skupinu protizánětlivých sloučenin v kůře skotské borovice.
11. 12. 2009 Revmatoidní artritida
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
9. 12. 2010 Revmatoidní artritida
Na únavu a vyčerpanost stěžuje 98 procent pacientů s revmatoidní artritidou a polovina lidí s lupusem nebo Sjogrenovým syndromem.
11. 5. 2009 Revmatoidní artritida
Lidé s nemocnými klouby skoro nepotřebují předpověď počasí. Jeho změnu jim „hlásí“ bolavá kolena, ramena, kyčle, páteř i drobné klouby prstů. V zimě se přitom bolest stává téměř nesnesitelnou. Poradíme, jak na ni vyzrát.
19. 1. 2017 Revmatoidní artritida
Letní vedra často bývají větším zabijákem než blesky, vichry nebo povodně dohromady. Mnoha lidem s revmatoidní artritidou přináší právě horké počasí spoustu nepříjemností.
30. 7. 2010 Revmatoidní artritida
Revmatoidní artritida napadá měkké tkáně kloubu. Dá se léčit, když ji odhalíte včas
Ilustrační foto: ingimage.com
13. 2. 2020
Revmatoidní artritida je nejčastější chronické zánětlivé onemocnění. Postihuje zhruba 1 procento obyvatelstva, v Česku tedy asi 100 tisíc pacientů, a zhruba 3x častěji dopadá na ženy. Nemoc způsobuje otoky a bolesti kloubů, v nichž zánět postupně ničí vazy, chrupavky a kosti.
Výsledkem může být těžce deformovaný, bolestivý kloub, jenž výrazně ztratil svou pohyblivost.
Nejsou-li pacienti dobře léčeni, výrazně jim klesá kvalita života a dožívají se o 5 až 10 let méně. Nemoc je sice nevyléčitelná, ale je-li léčba zahájena včas, významná část nemocných dosáhne stavu bez příznaků a projevů onemocnění nebo se bude aspoň nemoc projevovat jen mírně (nízká aktivita). Mohou se také zlepšit funkční schopnosti kloubů a zabrání se jejich nevratnému poškození.
Součástí péče o nemocné je dále léčba bolesti, fyzioterapie a rehabilitace včetně lázní. Důležitá je také sociální a psychologická podpora. Někteří nemocní podstupují chirurgické zákroky.
PŘÍZNAKY NEMOCI
Nemoc se může projevit horečkou, únavou a hubnutím; někdy se mohou objevit i revmatické uzly (podkožní boule velké několik milimetrů až centimetrů). Zánět může zasáhnout i plíce, oči, srdce či cévy. Proto jsou nejčastější příčinou smrti kardiovaskulární onemocnění.
Mezi nejčastější příznaky artritidy patří:
- Bolest kloubů
- Ztuhlost kloubů
- Otoky kloubů
Zejména na začátku onemocnění se objevují bolesti kloubů různé intenzity. Klidová bolest a ztuhlost je horší ráno a obvykle trvá déle než hodinu. Nejdříve bývají postiženy kolenní klouby a klouby prstů a ruky. Zánět se projeví otokem, bolestivostí na pohmat a teplejší kůží.
U malé části pacientů příznaky zmizí, u ostatních se ale zhoršují a bolest se pomalu rozšiřuje na další části těla. Funkčnost napadených kloubů se časem snižuje v důsledku jejich destrukce. Mění se jejich tvar, především postavení zápěstí a prstů. Prsty se ohýbají a vytáčejí směrem k malíkové straně ruky. Život ohrožují komplikace způsobené postižením krční páteře.
NEMOC JE NUTNÉ ODHALIT VČAS
RA nejprve napadá měkké tkáně kloubu, začíná zánětem v kloubní výstelce (tkáň, která vystýlá vnitřek kloubu). Podobný zánět může vzniknout i ve šlachách a v kolemkloubních váčcích. Kosti jsou postiženy osteoporózou (úbytek vápníku).
Do odborné ordinace revmatologa byste se měli objednat s doporučením od praktického anebo jiného vašeho ošetřujícího lékaře. Nemoc revmatologové diagnostikují na základě svého nálezu zánětu v kloubech a výsledků dalších vyšetření, jako je rentgen, ultrazvuk (sono) či odběr krve.
Vývoj nemoci lze zvrátit nebo aspoň pozastavit, je-li nemoc včas rozpoznána a léčena. Za časnou RA se považuje onemocnění s trváním příznaků do 6 měsíců.
Marcela Alföldi Šperkerová
Více o revmatoidní artritidě si můžete přečíst v našem e-booku, který si můžete zdarma stáhnout do svého počítače. E-book najdete pod tímto článkem.
Autor: Redakce
Hodnocení: (4.8 b. / 4 h.)
Pro hodnocení se musíte přihlásit
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
judita lišková 15.2.2020 04:34
Myslím, že tady trochu došlo ke zmatení pojmů…článek je sice o artritidě, ale uvedené příznaky mohou klidně naznačovat artrózu. Ta vzniká postupně, je důsledkem opotřebení kloubů…
artritida vzniká většinou rychleji a je to autoimunitní onemocnění. U něho je…to už článek zmiňuje.. důležitý symptom horečka a únava.
Léčba nic moc, navíc se nejčastěji podávají nepříjemné, mnoho vedlejších účinků mající, kortikoidy.
Proč vás v zimě bolí klouby a jak se zbavit bolesti?
Foto: Nicoleta Ionescu, Shutterstock.com
Praskání v kostech, bolest kloubů nebo potíže s pohybem zažije občas každý. Problémy s klouby mají mnoho příčin, k těm nejzávažnějším patří revmatoidní artritida. Jak ji poznáte?
Cítíte bolest v kloubech? Jestliže trvá jen krátkou dobu, nemusíte se znepokojovat, příčinou byla zřejmě jen větší námaha. Pokud jsou ale klouby zároveň ztuhlé a oteklé, může jít o onemocnění známé jako revma. Nemoc se netýká jen starších ročníků, postihuje lidi již ve věku 20–50 let, častěji ženy, a někdy i děti. A právě nyní, v zimě, se klouby ozývají nejčastěji.
I když se revmatoidní artritida projevuje chronickou bolestí kloubů, nejde o jejich onemocnění, ale o autoimunitní chorobu. Buňky vlastního imunitního systému při ní napadají kloubní výstelku, a vzniká tak zánět. Zpočátku nemoc poznáte tak, že klouby bolí, jsou méně pohyblivé a ztuhlé. Postižené místo je na omak horké, objevuje se teplota, ubývání na hmotnosti, nechutenství a únava.
Nejprve bolí malé klouby na rukou (prsty a zápěstí) a nohou, posléze kolena a další klouby. Bolest a ztuhlost jsou nejhorší ráno a zhoršují se v zimních měsících. Chlad totiž působí na nervová vlákna v kloubech a ty jsou pak citlivější. Pokročilá revmatoidní artritida je patrná i navenek, neboť klouby jsou deformované, různě se ohýbají a je obtížné s nimi hýbat.
Foto: Alliance Images, Shutterstock.com
Revmatoidní artritidu provází chronická bolest. Včasná diagnóza je pro nápravu zásadní
U revmatoidní artritidy je nutné zahájit včas léčbu. Ta totiž dokáže onemocnění zpomalit, zmírnit příznaky a v některých případech i nemoc zastavit.
„V případě podezření na revmatické onemocnění odesílá praktický lékař pacienta k revmatologovi.
Včasná diagnóza a nasazení účinné léčby jsou zásadní pro zabránění postupné destrukce kloubů a omezení hybnosti kloubů,“ říká doktorka Hana Ciferská z Revmatologického ústavu v Praze.
Lékař provede rentgen a odběr krve, sledují se hlavně zánětlivé parametry. Případně se udělá ještě punkce – odběr nitrokloubní tekutiny, jejíž rozbor pomůže určit příčinu zánětu.
Dříve se onemocnění léčilo hlavně pomocí rehabilitací a nesteroidních antirevmatik, kortikoidů a léků modifikujících nemoc. Nově se volí také biologická léčba (využívá obranyschopnosti organismu). Je ale poměrně drahá a také není vhodná pro všechny.
Mnoha pacientům ale dokáže zlepšit život. Podává se ve formě injekcí nebo infuzí. „Poskytuje šanci na zlepšení i těm, kteří by ji ještě před pár lety neměli.
Jedná se o průlom v léčbě revmatoidní artritidy, jelikož může pacienta navrátit do běžného života,“ vysvětluje primářka Pavla Vavřincová z Klinického centra Iscare. Ještě novějšími léky jsou tzv.
inhibitory Janusových kináz, které se podávají ve formě tablet a působí tak, že cíleně potlačují zánět uvnitř buňky.
Úspěšná léčba jde ruku v ruce se zdravým životním stylem. Doporučuje se omezit vepřové maso, vejce a vnitřnosti.
Naopak je třeba zvýšit přísun nenasycených mastných kyselin, vitaminu C a E, vápníku a vitaminu D. V zimě se revmatoidní artritida zhoršuje často i kvůli přibývání na váze (nejšílenější diety slavných).
Nesmíte proto zapomínat na dostatek pohybu. Vhodné jsou procházky, jízda na kole či plavání.
Je rovněž dobré klouby pravidelně procvičovat. Cviky odstraní ztuhlost a pomohou udržet si rozsah pohybu a svalovou sílu. Vše je ale třeba vyvážit odpočinkem, který je u zánětlivého onemocnění také prospěšný. Na pomoc si můžete vzít i homeopatika nebo bylinky ve formě mastí. A nezapomeňte udržovat hlavně v zimě klouby pěkně v teploučku.
Počty nemocných s revmatem rostou. Specialistů je v Česku nedostatek
S touto informací přišli pořadatelé webináře o dostupnosti revmatologické péče, jehož se zúčastnili zástupci zdravotních pojišťoven, revmatologické společnosti i pacientské organizace.
Problém v léčbě artritidy je nedostatek revmatologů a jejich nerovnoměrné rozložení. Podle dat zdravotních pojišťoven i revmatologické společnosti chybí specialisté především na Vysočině, na Mělnicku, v Teplicích nebo v Děčíně.
„Revmatologie je náročná, a ne příliš dobře ohodnocená. Pro lékaře proto není obor finančně tak atraktivní jako řada jiných specializací. Stávající centra jsou přetížena, že už nové pacienty neberou, a pokud ano, prodlužují se čekací doby na prohlídky.
„V některých místech republiky, například v Havlíčkově Brodě, se nám dlouhodobě nedaří sehnat revmatologa vůbec,“ uvedl Jiří Vencovský, předseda České revmatologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Lidem s revmatoidní artritidou pomáhá biologická léčba, na kterou se specializuje přes padesát léčebných center. Moderní léčba je ale podle odborníků dostupná jen asi pro šest až sedm procent nemocných.
Důvodem malé dostupnosti podle zástupců zdravotních pojišťoven není vysoká cena biologické léčby.
„Rozpočty center jsou navyšovány podle počtu pacientů, snažíme se podporovat vznik nových center a za poslední dva roky se nám zvýšily počty úvazků ambulantních revmatologů téměř o deset procent, když předtím jen klesaly,“ uvedl náměstek pro zdravotní péči Všeobecné zdravotní pojišťovny David Šmehlík.
| Revmatoidní artritida, lidově revma, je autoimunitní onemocnění napadající především klouby, ve kterých vyvolává chronický zánět. Postihuje lidi mezi 20. a 50. rokem života, častěji ženy. Příčina nemoci není známá a neexistuje také žádný lék. Léky je možné jen tlumit příznaky – bolest, ztuhlost a otoky. Onemocnění může vést až k trvalé invaliditě. |
Podle farmakoekonoma Tomáše Doležala je hlavním důvodem nedostupnosti to, že centra pro biologickou léčbu jsou na hraně svých kapacit a zatím se nepodařilo dohnat dluh, který v oboru v minulých letech vznikl.
K lepšímu zmapování péče o pacienty s revmatoidní artritidou má pomoci projekt pacientské organizace Revma Liga. Pomocí dotazníků mezi pacienty se snaží zjistit, jestli jsou v jejich případě dodržovány standardy a doporučení pro léčbu tohoto onemocnění.
Při revmatoidní artritidě imunitní systém nesprávně reaguje a „bojuje“ proti vlastním kloubům. Ty otékají a bez vhodné léčby se začnou deformovat nebo rozpadat. Někteří pacienti kvůli tomu skončí v invalidním důchodu.
Nemocným bývají nejprve po diagnóze nasazeny protizánětlivé léky typu kortikoidů. Pokud nezabírají ideálně, kombinují se nebo nahrazují moderní biologickou léčbou. Důležité je, aby se pacient dostal do péče odborníka včas.
„Z dotazníku mezi našimi členy bohužel vyplynulo, že než se nemocný dostane k revmatologovi, uplyne tři až pět měsíců,“ dodala Edita Müllerová z Revma Ligy.
Ženy pozor – revma vám hrozí více než mužům. Poznejte jeho příznaky a začněte s léčbou včas – Napadov.cz
Bolí vás klouby? To může postihnout úplně každého, bez ohledu na věk. Většinou se ale jedná o následek úrazu, vyčerpání nebo přetížení. Pokud vás ale klouby bolí pořád, je něco v nepořádku.
Revmatoidní artritida, lidově revma, je zánětlivé onemocnění kloubů. Přestože by se mohlo zdát, že postihuje především starší lidi, není to tak úplně pravda.
Tímto nepříjemným onemocněním prý trpí až celé jedno procento populace a výjimku netvoří ani mladí lidé a děti.
Důležité je také vědět to, že pokud jste žena, jste ohrožená až třikrát více než muži. Ano, právě ženy trpí tímto onemocněním statisticky daleko častěji. Mezi příčiny patří narušená imunita, geny i životní styl. Jak sami tušíte, s některými faktory se dá bojovat, ale například geny jen stěží ošidíte.
O co se vlastně jedná? Jde o autoimunitní onemocnění postihující synoviální tekutinu, což je kloubní maz, který vyplňuje kloubní pouzdra. Nevratně narušuje jak chrupavky, tak i klouby, a postihuje i další části těla. Jak sami asi tušíte, je to dlouhodobý proces, který je ale doprovázen nepříjemnou bolestí a v pokročilejších fázích může onemocnění velmi významně komplikovat běžný život.
Další problém tkví v tom, že takto nemocní mají kvůli rozšiřujícímu se zánětu v těle vyšší sklony k vysokému tlaku, infarktu a plicním chorobám. Nejde tedy jen o klouby, ale ohrožený je doslova celý organismus. Bohužel je toto onemocnění do jisté míry dědičné, ale dá se ovlivnit i životním stylem. Nejhorším spouštěčem je podle všeho kouření. Jak poznáte, že artritida hrozí i vám?
Jasným znakem je bolest – ale ne tak ledajaká. Pacienta vždy bolí více kloubů, nikoliv pouze jeden. Objevují se i otoky, horkost a snížená funkčnost – lidé kvůli bolestem někdy nejsou schopni ani základních úkonů, zánět může dokonce zdeformovat klouby. Postupem času se bolest i další projevy zhoršují.
Ztuhlost, která nemizí
Zvlášť pokud už máte své nejlepší roky za sebou, může vás po ránu postihovat typická ztuhlost kloubů. Většinou ale během několika hodin zmizí. Jestliže ale přetrvává celý den, je třeba začít uvažovat i nad artritidou. Problémy se mohou projevit na malých kloubech rukou, ale i na kyčlích, kolenou či ramenech – a také na páteři.
Málokdo ví, že revma zasahuje i oči. Nemocní mívají nedostatek slz, pocit suchých očí nebo přítomnosti cizího tělesa. Obvykle je nutné zavést umělé slzy a další prostředky ke zvlhčování očí.
Dalším problémem může být skleritida, zánět bělma. Mezi příznaky patří zarudnutí, silná bolest a slzení a zvýšená citlivost na světlo.
Příznaky je nutné urgentně řešit, jelikož může časem dojít k vážnému a trvalému poškození oka.
Chudokrevnost
Jste bledí, bez energie a je vám pořád zima? Je možná čas zajít na krevní testy. Lékař vám může odhalit chudokrevnost, která bývá považována za jeden z doprovodných znaků revma. Postihuje přibližně dvacet procent nemocných. Řeší se opět nasazením různých léků.
Našli jste si v okolí kloubů malé uzlíčky nebo bulky? Jedná se o tzv. revmatoidní uzly, které se většinou objevují až v pozdějších fázích onemocnění. Obvykle bolí na pohmat a mohou si jich snadno všimnout i další lidé.
Léčba
Léčba je bohužel náročná a hlavně nikdy neslaví úplný úspěch. To znamená, že revma nejde zcela vyléčit, pouze se dají zmírnit příznaky a zpomalit postup nemoci.
Léčba se skládá z režimových opatření, jako je klid nebo pobyt v lázních, fyzikální léčba – například aplikace laseru, léky a chirurgická léčba.
Někomu ke zmírnění bolestí pomůže rehabilitace, jinému laser a ve vážnějším případě je nutné přistoupit k náhradě kloubu.
Diagnóza: Revma
Daniela Šodrová
Paní Ivana je na svých dvaapadesát let atraktivní a činorodá dáma. Jako manažerka středně velké firmy tráví nemálo času v zaměstnání, ale má i řadu koníčků. Kromě hudby a divadla také lyžuje a teď se s dcerou a zetěm pokouší proniknout do tajů golfu. Když jí ovšem slouží ruce… ‚Nejdřív mi otekly prsty na nohou.
Najednou jsem se nemohla nazout do lodiček a chůze byla utrpením,‘ vzpomíná na začátky choroby. Tehdy samozřejmě diagnózu netušila a obíhala jako většina postižených kolečko od praktické lékařky k ortopedovi, od ortopeda k neurologovi. Měla však štěstí – už za čtyři měsíce se mohla začít léčit.
Revmatoidní artritida je sice nemoc chronická, poškození, která způsobuje, jsou trvalá, ale včasná diagnóza a správná terapie ji můžou zastavit nebo aspoň zpomalit.
‚V časném stadiu je stanovení diagnózy revmatoidní artritidy často obtížné,‘ říká MUDr. Kateřina Jarošová z Revmatologického ústavu v Praze.
‚Často uběhne i několik let od prvních příznaků, které mohou být velice obecné a pro revmatické onemocnění necharakteristické. Například bolestmi zad trpí několik desítek procent populace nad 40 let.
Nemocní a mnohdy i lékaři potíže bagatelizují, a tak se správná léčba zahájí až ve stadiu, kdy již došlo k nezvratnému poškození pohybového aparátu, případně i dalších orgánů.‘
Ztěžuje pohyb a bolí
Revma (jak říkají laici) či přesněji některé z 450 různých revmatických onemocnění, které postihuje nejen svaly, šlachy, vazy a klouby, ale také další orgány, sužuje přibližně polovinu obyvatel této planety. A nikoli pouze starší lidi. V Evropské unii jsou revmatické nemoci zodpovědné za 450 milionů dnů pracovní neschopnosti ročně.
World Health Organization (WHO) definuje revmatické choroby jako onemocnění pohybového aparátu spojené se sníženou pohyblivostí a většinou i bolestí.
Jenže pohybový aparát je velmi složitý systém – když je některá jeho část poškozená a začne pracovat ‚jinak‘, projeví se to na přetížení dalších.
Nemocný pak cítí bolest nejen v postiženém místě, ale i v jiných, třeba i vzdálených orgánech těla.
‚Mnoho lidí se domnívá, že revmatoidní artritida je onemocnění kloubů, ale to se mýlí,‘ zdůrazňuje MUDr. Jarošová. ‚Jedná se o onemocnění imunitního systému. Zánět, který je obranným mechanismem těla proti infekci a pomáhá při hojení ran, tu trvá, i když tělo nemá důvod se bránit. Destruktivní útok vedou imunitní buňky vůči vlastnímu tělu.‘
Nemoc v mnoha podobách
Revmatoidní artritida postihuje celosvětově jednu osobu ze sta. Lékaři neví proč, ale častěji onemocní ženy než muži. Do kategorie ‚zánětlivá revmatická onemocnění‘ patří však i další choroby, z nichž některé napadají zase spíš muže, jiné dokonce děti.
Ankylozující spondylitida je známá mezi laiky spíš jako Bechtěrevova nemoc (jméno jí dal ruský neurolog Vladimír Michailovič Bechtěrev). Její příčina není dosud zcela odhalena.
Začátkem sedmdesátých let ale vědci objevili, že osoby s určitým antigenem mají 300krát vyšší pravděpodobnost onemocnění. ‚Nejhorší je, že nemoc postihuje především mladé muže v době jejich nejvyšší aktivity,‘ říká prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.
, ředitel Revmatologického ústavu v Praze. ‚Není-li léčena, vede postupně k nehybnosti, invaliditě.‘ Juvenilní idiopatická artritida postihuje děti, statisticky jedno z tisíce. Zuzanka, které byla choroba diagnostikována ve třech letech, měří i jako dospělá 130 cm.
Je jí něco přes dvacet, za sebou má dvě endoprotézy kyčelního kloubu a před sebou velmi nejisté perspektivy. Nebude mít rodinu, děti, zaměstnání…
Také Igor kvůli agresivnímu poškození kloubů nevyrostl. I on několikrát (čtyřikrát) absolvoval náhradu kyčelního kloubu. Museli mu je dělat na míru – všechny ‚sériové‘ endoprotézy mu byly veliké. Igor je bojovník – pořídil si novinový stánek, pracuje, podniká, o dovolené chodí s batohem na zádech. Jak moc ho ten ‚normální život‘ bolí, ale radši nikomu neříká.
Otoky a bolestivost kloubů zapříčiňuje také psoriatická artritida. Touto formou zánětlivého revmatického onemocnění může trpět až 30 % psoriatiků. I psoriáza – lupenka totiž patří mezi autoimunitní onemocnění. Onemocnění kloubů v tomto případě provázejí změny na kůži. Jako v ostatních případech nemoc probíhá v atakách.
Napadena je kloubní plocha kosti, kterou choroba ‚ukousává‘ od kraje do středu. Kost se snaží úbytek nahradit a chaoticky roste do stran. Lupenku doprovází artritida v 7 až 10 % případů. Ať už na sebe revmatické choroby vezmou jakoukoliv podobu, jedno mají společné – současná medicína nezná jejich příčinu a neumí je vyléčit.
Jediné, co můžou lékaři dělat, je zpomalit postup nemoci, zmírnit její příznaky a zlepšovat kvalitu života pacientů.
Michalovi je pětatřicet. Od 17 let je nemocný. Užíval cytostatika, kortikoidy, imunosupresiva a léky proti bolesti. Tyto ‚přípravky modifikující průběh onemocnění‘, jak jim říkají lékaři, mají potlačit zánět v oblasti kloubů a dosáhnout toho, aby se pacient cítil dobře. Mají ovšem nežádoucí účinky.
‚K dvěma lékům na revmatoidní artritidu obvykle polykám sedm dalších, které by měly předcházet nežádoucím účinkům,‘ říká Michal. ‚Přesto mám vinou terapie žaludeční vředy a osteoporózu.‘ Navíc léky časem přestanou účinkovat, bolesti se vracejí.
V poslední době má Michal a další nemocní naději – biologickou léčbu.
Nová (drahá) naděje
Biologické léky, které byly vyvinuty na základě metod genetického inženýrství, jsou průlomem v terapii revmatických onemocnění. Zaměřují se na ovlivnění, popřípadě odstranění zánětu cíleným zásahem do regulace imunitních reakcí.
Účinkují v součinnosti s organismem tak, že působí na podstatu choroby a současně mají silný analgetický efekt. Má to však háček. Biologická léčba je velmi, velmi drahá.
‚Do ekonomických kalkulací je ovšem třeba započítat i to, že ji lze podávat ambulantně infuzemi, nebo si ji dokonce sami nemocní aplikují injekčně, takže se ušetří na hospitalizaci.
Je velmi účinná, velmi rychle je vrací do normálního života i do pracovního procesu,‘ vypočítává Kateřina Jarošová. ‚Ale je ji nutné nasadit včas – zničí zánět, otoky opadnou, ale pokud už jsou kosti ‚sežrané‘, nahradit je neumí.‘
Česká revmatologická společnost a Česká pediatrická společnost pro případy juvenilní idiopatické artritidy stanovily velice přesná a náročná kritéria, pro jaké pacienty, ve kterém stadiu choroby je možné nasadit biologickou léčbu a kdo ji může poskytnout. V současné době se tímto způsobem léčí 1000 pacientů, ať už jsou postiženi jakoukoliv formou revmatické nemoci. Na 400 jmen je na ‚čekací listině‘.
‚Už jsem biologickou léčbu měl,‘ vzpomíná Michal. ‚Než dokapala infuze, už jsem pocítil úlevu a po noci jsem měl dojem, že mi někdo vyměnil tělo.‘ Michal se v té době vrátil do práce. Po 14 letech si znovu sedl na kolo, zkrátka začal normálně žít.
Bohužel musel na operaci a po ní se zdravotní stav zhoupl zpátky, je znovu v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Odnáší to samozřejmě i psychika, o životní úrovni rodiny ani nemluvě. ‚Za pár týdnů mě čeká ještě jedna operace. A pak jsem na seznamu čekatelů na biologickou léčbu.
Věřím, chci věřit, že se dočkám…‘ n
- Jak poznáte, že máte revma
- Americká revmatologická společnost (ACR) stanovila kritéria pro určení diagnózy revmatoidní artritidy. Aby bylo možné stanovit diagnózu, musí být splněna aspoň čtyři kritéria, první čtyři přitom po dobu minimálně šesti týdnů:
- – Ranní ztuhlost v kloubu nebo kolem něj (déle než 1 hodinu)
- – Zánět minimálně tři kloubních oblastí
- – Zánět kloubů na rukou
- – Symetrický zánět stejných kloubů na obou polovinách těla
- – Uzlíky pod kůží, nad výběžky kostí nebo v blízkosti kloubů
- – Průkaz revmatoidních faktorů v krvi
- – Změny typické pro revmatoidní artritidu na rentgenových snímcích.
Poškození kloubů revmatickou artritidou je nevratné
Hlavní obsahK nástupu revmatoidní artritidy obvykle dochází u pacientů mezi 25. a 55. rokem. Foto: Profimedia.cz
Obecně platí, že po deseti letech trvání nemoci docílí 50 % pacientů invalidity. Celkově nemoc zkracuje život o šest až devět let, a to částečně i vlivem dalších onemocnění, která jsou u revmatiků přítomna. Jedná se například o kardiovaskulární nemoci, osteoporózu a zvýšení výskytu infekcí.
„K nástupu revmatoidní artritidy obvykle dochází u pacientů mezi 25. a 55. rokem, i když k výskytu tohoto onemocnění může dojít prakticky v jakémkoliv věku,“ upozorňuje prof.
Karel Pavelka, přednosta Revmatologického ústavu v Praze, člen celosvětového poradního výboru pro revmatoidní artritidu a jeden z předních světových odborníků zapojených do průzkumu mezi pacienty s revmatoidní artritidou.
„Velmi důležitá je časná diagnóza a spolupráce s nemocnými na přípravě plánu zvládání tohoto závažného onemocnění. Pokud není léčba zahájena včas, může vést k trvalému poškození kloubů, disabilitě a ztrátě schopnosti pracovat. Časná léčba TNF preparáty může některé změny v počátku onemocnění odvrátit,” dodává profesor Pavelka.
Z největšího celosvětového výzkumu revmatoidní artritidy vzešlo, že revmatoidní artritida postihuje 0,5 % až 1 % dospělé populace na celém světě, přičemž postihuje více ženy než muže.
V České republice přitom toto onemocnění nejčastěji postihuje klouby na prstech, na rukou a kolenou.
Nemocní tak mají především problémy s vykonáváním běžných každodenních činností jako je například otevření víčka u sklenice, zapnutí knoflíku při oblékání či stlačení kliky při odemykání dveří.
V první řadě se jedná o podávání antirevmatických léků či chorobu modifikujících léků tzv. DMARDs. Až tam, kde tato léčba selhává, je doporučena léčba biologickými léky, která je soustředěna do tzv. Center biologické léčby.
Čeští pacienti jsou sdruženi v České asociaci pro revmatické choroby (CARD), která poskytuje bezplatné poradenství všem pacientům s revmatickými chorobami, informuje je o nových možnostech léčby a podporuje spolupráci mezi pacienty a lékaři.
Nemocní se dnes mohou připojit i k iniciativě Join the Fight (Připojte se k boji) a zapojit se tak do procesu zvládání revmatoidní artritidy. Iniciativa je globálním zdrojem informací, které pomáhají vzdělávat pacienty i jejich okolí. Iniciativa sdružuje kvalifikované odborníky v dané oblasti – lékaře, pacienty, zdravotní sestry a výzkumné pracovníky.
„Čím více jsme my, pacienti zapojeni do procesu zvládání svého onemocnění, tím větší kontrolu nad ním máme. Proto žádáme i ostatní, kteří žijí s revmatickým onemocněním, aby hovořili se svým lékařem a aktivně se zapojili do zvládání své nemoci,“ dodává Karel Vedral, prezident České asociace pro revmatické choroby.
Více informací naleznete na www.bolestkloubu.cz, www.card.cz, www.revmaliga.cz .