Potravinářská komora zpochybnila kvalitu kohoutkové vody

13.11.2013 | Jednou za zajímavých kauz letošního roku byl letní spor o vodu. Je lepší a kvalitnější voda balená, nebo kohoutková? A dá se vůbec v případě takto odlišných komodit jednoznačně rozhodnout?

Diskuzi o tom, která voda je škodlivější, rozpoutali v létě tohoto roku výrobci minerálek, kteří přes mediální agentury rozeslali své stanovisko k projektu Čerstvá kohoutková společností Veolia a Pražských vodovodů a kanalizací.

Kohoutková voda je podle této zprávy mnohem méně kvalitní a kontrolovaná než voda balená. Navíc může být plná zbytků pesticidů, léčiv, kosmetických a čisticích prostředků. Poněkud ostřejší vyjádření svazu bylo reakcí na stoupající nárůst popularity kohoutkové.

„Kvalitní balená voda je vždycky vodou podzemní, bez chemických úprav a desinfekcí, s přísnějšími limity. Je více kontrolovaná a její zdroje nejsou znečištěny lidskou činností,“ řekla předsedkyně svazu Jana Ježková pro Radiožurnál.

Naopak kvalita kohoutkové vody podle ní může kolísat i v závislosti na ročním období. 

Potravinářská komora zpochybnila kvalitu kohoutkové vody

Zpochybněná kvalita vody, kterou denně používají miliony obyvatel, samozřejmě vyděsila běžné spotřebitele a do záležitosti se vložil stát, respektive Státní zdravotní ústav a vodárny, na které se vystrašení občané začali obracet s otázkami, co jim vlastně teče doma z kohoutku.

Kvalita kohoutkové vody bývá standardně vysoká, pouze v jednom až dvou procentech případů dochází například ke zvýšenému výskytu dusičnanů.

V roce 2012 byla četnost nedodržení limitní hodnoty u zdravotně závažných ukazatelů u velkých vodovodů (nad 5000 obyvatel) pouze 0,06 procenta a u malých vodovodů (do 5000 obyvatel) 0,73 procenta.

Jak je na tom vaše voda?

Za kohoutkovou vodu, její kvalitu a bezpečnost, se následně postavila Veolia, hlavní hygienik Vladimír Valenta i Státní zdravotní ústav (SZÚ).

 „Kvalita pitné vody ve veřejných vodovodech je pravidelně kontrolována, a to nejen při výrobě, ale i na konci vodovodní sítě, čili na kohoutku u spotřebitele.

Četnost a rozsah kontrol se liší podle počtu zásobovaných obyvatel, ale pokud se jedná o úplné rozbory, tak jejich četnost u vodovodů zásobujících 50 až 500 obyvatel je srovnatelná jako u balených pramenitých a přírodních minerálních vod, zatímco u vodovodů nad 500 obyvatel je několikanásobně vyšší,“ uvedl František Kožíšek ze SZÚ. „Kvalita pitné vody je kontrolována denně a informace jsou pro spotřebitele zveřejňovány na webových stránkách www.pvk.cz,“ říká Ondřej Pokorný, tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací. Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR je tak vždy dostupná veřejnosti.

Potravinářská komora zpochybnila kvalitu kohoutkové vody

Voda s léčivy a hormony

Na možná rizika, která přináší pití vody z vodovodu, upozornila také lékařka Jana Foltinová, místopředsedkyně Svazu minerálních vod.

Ta varovala před možnou kontaminací vod léčivy či hormony, což ovšem SZÚ odmítla a vrátila tento argument s tím, že 10 % na trhu odebraných vzorků neochucených balených vod mělo nevyhovující kvalitu.

Svaz svá vyjádření nakonec zmírnil tvrzením, že cílem jejich akce nebylo varovat před kohoutkovou vodou, ale zabránit srovnávání nesrovnatelných produktů.

Pro a proti

Určitě je také dobré vědět, jaké výhody a nevýhody mají oba druhy vod a potom se podle toho rozhodnout. Kohoutková voda je nesrovnatelně levnější a dostupnější, její chuť ovšem nemusí vyhovovat všem.

Pokud nás zajímá její kvalita, stačí se podívat na webové stránky našeho dodavatele. Riziková může být kohoutková voda v případě, kdy teče starším olověným potrubím a kvalitu vody tedy v tomto případě vodárna negarantuje.

Některým spotřebitelům může vadit i zápach chloru, který však vymizí po odtočení a chvíli odstání. Novým trendem je i nákup filtrů a filtračních konvic.

Potravinářská komora zpochybnila kvalitu kohoutkové vody

Výhodou vody balené je bohatý výběr příchutí či obohacení minerály, praktické balení umožňující využít tuto vodu při sportu či cestování, zdravotní nezávadnost, kterou kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která má povinnost informovat spotřebitele o případném pomnožení bakterií. Nevýhodou je její vyšší cena, ekologická zátěž v podobě obalů a otázka trvanlivosti, popřípadě skladování. Nikdy nevíte, zda nebyla voda vystavena velkým teplotním rozdílům, nebo nadměrně vysokým teplotám.

Faktem je, že řídit se zdravým selským rozumem není od věci – u vod můžeme sice porovnávat kvalitu a přítomnost cizorodých látek, ale je třeba mít na paměti, že jak voda kohoutková, tak balená se primárně hodí k jinému účelu.

Potřebujeme-li vodu na sport, při cestování či jen chceme doplnit minerály, pak je ideálním řešením sáhnout po balené vodě. Vyhovuje nám chuť kohoutkové a v restauraci se nám nechce platit za předražené nealko? Zvolíme kohoutkovou.

Stačí si jen vybrat.

Potravinářská komora zpochybnila kvalitu kohoutkové vody

Pitná voda, SZÚ

Metodické informace pro provozovatele vodovodů a ostatních systémů veřejného zásobování pitnou vodou, kteří mají za povinnost zpracovat tzv. posouzení rizik (water safety plans).

Celý článek
18. květen 2018
| MUDr. František Kožíšek, CSc., Mgr. Petr Pumann, MUDr. Hana Jeligová

Aktualizované stanovisko Národního referenčního centra (NRC) pro pitnou vodu k otázce přenosu nového koronaviru (SARS-CoV-2) pitnou vodou, odkaz na dokument Světové zdravotnické organizace a doporučení Ministerstva zdravotnictví  pro provozovatele vodovodů a další osoby dodávající vodu pro veřejnou potřebu k odběrům vzorku pitné vody a prevence nákazy koronavirem.

Celý článek
25. srpen 2020
| MUDr. František Kožíšek, CSc.

Potravinářská komora zpochybnila kvalitu kohoutkové vody

Celý článek
23. červenec 2020
| Ing. Daniel Weyessa Gari, Ph.D., MUDr. František Kožíšek, CSc.

Dvoudílný článek zaměřený na  pach teplé vody po sirovodíku (zkažených vejcích)

Celý článek
29. duben 2020
| RNDr. Jaroslav Šašek, MUDr. František Kožíšek, CSc.

Upozornění pro provozovatele hotelů a obdobných ubytovacích objektů, které musely v důsledku koronavirové pandemie omezit svou činnost – prevence legionelové infekce 

Celý článek
23. duben 2020
| MUDr. František Kožíšek, CSc.

Informace Národního referenčního centra pro pitnou vodu k alternativní metodě úpravy pitné vody

Celý článek
23. duben 2020
| MUDr. František Kožíšek, CSc.

Stanovisko Státního zdravotního ústavu k nedávným poplašným zprávám ze strany Akademie věd ČR k českým předpisům na kvalitu pitné vody a její bezpečnosti.

Celý článek
31. květen 2019
| MUDr. František Kožíšek, CSc.

Článek z časopisu Vytápění, větrání, instalace č. 5/2018, který přináší nové a do určité míry i překvapivé informace ze švýcarského výzkumu, který se zaměřil na sledování faktorů ovlivňujících mikrobiologickou kvalitu vody ve vnitřních vodovodech. Zveřejněno se souhlasem redakce VVI.

Celý článek
8. únor 2019
| MUDr. František Kožíšek, CSc.

Stanovisko SZÚ – Národního referenčního centra pro pitnou vodu k novele vyhlášky č. 252/204 Sb., kdy je potřeba pravidelně sledovat obsah uranu v pitné vodě a kdy nikoliv.

Celý článek
16. říjen 2018
| MUDr. Hana Jeligová, MUDr. František Kožíšek, CSc.

Aktualizované metodické doporučení Státního zdravotního ústavu – Odborné skupiny hygieny vody ke kontrole jakosti teplé vody (zvláště s ohledem na riziko přítomnosti legionel) podle § 3 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. v platném znění.

Celý článek
31. červenec 2018
| RNDr. Jaroslav Šašek, RNDr. Dana Baudišová, Ph.D., MUDr. František Kožíšek, CSc.

Metodické doporučení SZÚ – Národního referenčního centra pro pitnou vodu, které nahrazuje dokument „Nouzové zásobování pitnou vodou“ z roku 2007.

Celý článek
31. červenec 2018
| MUDr. František Kožíšek, CSc.

Kdo s koho? Výrobci minerálek útočí na vodu z kohoutku, není prý bezpečná

Svaz minerálních vod a Potravinářská komora ČR (PK ČR) vyrazily do ostrého boje proti vodě z kohoutku, jejíž pití v restauracích propagují Veolia Voda Česká republika a Pražské vodovody a kanalizace. Podle svazu a komory není voda z kohoutku zdaleka tak bezproblémová a nezávadná, jak tvrdí Veolia.

Voda z kohoutku prý obsahuje pesticidy nebo zbytky léčiv. Veolia toto tvrzení odmítá a za pravdu ji dává i sdružení dTest, které kouhoutkovou a balenou vodu před několika lety testovalo. Výsledky ukázaly, že kohoutková voda nemá nižší kvalitu než balená a naopak u balených vod bylo zjištěno více nedostatků.

Čtěte také: Voda v barelech. Je pro zaměstnance nutná, když z kohoutku teče pitná?

Boj proti vodě z kohoutku se vyostřil

Svaz minerálních vod a Potravinářská komora ČR se rozhodly postavit projektu “Čerstvá kohoutková”, který propaguje pití kohoutkové vody v restauracích. Svaz upozornil na to, že společnost Veolia, která za projektem stojí, používá nepravdivé argumenty.

Limity pro kohoutkovou vodu jsou podle svazu méně přísné než pro vody balené a navíc může hygienik i z těchto limitů udělit výjimku. Například v Plzni je situace taková, že dvacet let stará úpravna vody, která odebírá vodu z Úhlavy, není schopná upravit deště, které splachují hnojiva z polí do Úhlavy.

Taková voda, u které se prokázal výskyt pesticidů, pak teče do plzeňských domácností a restaurací, uvedla Jana Ježková, předsedkyně svazu.

Jak doplnila dále Ježková, kohoutková voda není vždy čistá. V povrchové vodě se údajně vyskytují i látky, které vodárenskými technologiemi není možné odstranit. Jedná se například o zbytky léčiv, kosmetických nebo čistících prostředků. “Tyto složité chemické látky se stále přeměňují a jejich detekce je problematická,” dodala Ježková.

Podobně se také vyjádřila Potravinářská komora ČR, která je podle svých slov znepokojena mediálními útoky směřující ke konzumaci balených vod a podporou pitné vody stočené z kohoutku.

Podle komory jsou balené vody bezpečnější a zdravější.

U kohoutkové vody, která má za sebou možná pobyt v nekvalitním vodovodním řadu ve společnosti zbytků hormonů a léčiv, si spotřebitel o bezpečnosti může nechat leda tak zdát, komentovala Jarmila Štolcová, mluvčí PK ČR.

Čtěte také: „Kancelářským krysám“ stačí voda z kohoutku, dělníci mají nárok na minerálku

Voda z kohoutků je v pořádku, potvrzuje i dTest

Nařčení svazu a PK ČR ale společnost Veolia odmítá a tvrdí, že se v jejich stanoviscích objevují nepravdivé věci. Každý měsíc zveřejňuje Veolia výsledky kompletního rozboru vody, která splňuje hygienické limity dané vyhláškou ministerstva zdravotnictví.

Například v Plzni se dnes nachází všechny parametry pod limitem a pesticidních látek je méně než 0,01 mikrogramů, což je pod hranicí měřitelnosti. Podobně to bylo ze zbytky léků. Štvavé výpadky proti kohoutkové vodě, nás vedly k tomu, že jsme v Praze dali udělat rozbory vody z hlediska zbytků léků.

Ve všech vzorcích vody byly sledované chemické sloučeniny v tak malém množství, že byly pod mezí stanovitelnosti, uvedla serveru Podnikatel.cz Marcela Dvořáková, mluvčí společnosti Veolia.

Čtěte také na Vitalia.cz: Potravinářská komora zpochybnila kvalitu kohoutkové vody

Prohlášení svazu a komory navíc přišlo jen několik dní poté, co se objevila zpráva, že projekt Čerstvá kohoutková slaví úspěch a že se do něj zapojují další a další restaurace. Celkově vodu z kohoutku už nabízí přes 800 restaurací, z čehož se více než 500 nachází v Praze.

Za poslední rok tak přibyly asi tři stovky restaurací. Kampaně za pití vody z kohoutku se konají po celém světě. V USA se do projektu například zapojilo tisíce restaurací a zaštítily ho svým jménem herečky Sarah Jessica Parker a Lucy Liu.

Budete mít zájem:  Pěstují pro vás čerstvé saláty. I v zimě

V Londýně vodu z kohoutku propagovali i členové britského parlamentu a michelinští šéfkuchaři.

Čtěte více: Už stovky českých restaurací nabízejí zákazníkům vodu z kohoutku

Že česká voda z kohoutku nemá nižší kvalitu než voda balená, potvrdily také analýzy sdružení dTest v roce 2009.

 Sdružení tehdy testovalo kohoutkovou v pěti velkých městech a také balenou vodu (testováno bylo 18 značek balených pitných, pramenitých, kojeneckých a minerálních vod). U kohoutkové vody se vyskytl problém v Plzni a Ostravě.

V ostravském kohoutku převýšilo český limit množství chloroformu, které se ale na druhou stranu nacházelo výrazně pod požadavkem evropské směrnice. Nadlimitní množství železa pak obsahovala pitná voda z Plzně. U balených vod bylo zjištěno nedostatků více, mj.

nedovolený výskyt cizorodých organických látek (chloroform, benzo(a)pyren, dichlormethan), nadlimitní obsah dusitanů a zvýšený počet organotrofních bakterií, uzavřela Nikola Švábová, mluvčí sdružení dTest.

Aktualizováno: 25. července 2013

Vyjádření předsedkyně Svazu minerálních vod Jany Ježkové k výsledkům dTestu: 

Výsledky dTestu v roce 2009 byly Svazem a výrobci razantně odmítnuty, protože občanské sdružení nebylo schopno poskytnout relevantní informace o laboratořích, které testy prováděli. V jejich testu chyběly i kompletní výsledky analýz.

Podle tvrzení testu bylo provedeno 64 analýz u balených vod, publikovaná však byla jen polovina.

Následné chemické analýzy, které provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce i členové Svazu neprokázaly na předmětných šaržích uvedené škodliviny. 

Úprava vody, filtrace, změkčení vody pro domácnost – Upravená voda

Zdroj:

Vitalia.cz

AKTUALIZACE: „Kohoutková má za sebou možná pobyt v nekvalitním vodovodním řadu ve společnosti zbytků hormonů a léčiv, o její bezpečnosti si můžete nechat zdát,“ útočí Potravinářská komora.

Výměna ministrů jednotlivých resortů naší vlády s sebou přinesla mnoho změn. Vzhledem k tomu, že se ministrem zemědělství stal dosavadní šéf Potravinářské komory (PK ČR), a s sebou na ministerstvo vzal svou dlouholetou tiskovou mluvčí Danu Večeřovou, začala škatulata i na podřízených pozicích.

Od 11. července je novou tváří tiskového odboru Jarmila Štolcová, bývalá manažerka společnosti Foodservis, která na sebe během krátké doby od jmenování do funkce strhla nebývalou pozornost.

Dnes totiž na oficiálním portálu PK zveřejnila velmi kontroverzní stanovisko o nabízení kohoutkové vody v restauracích. Podle ní si můžeme o bezpečnosti kohoutkové vody jen nechat zdát.

Jak je to doopravdy, jsme začali ihned zjišťovat u dodavatelů pitné vody a požádali jsme o vysvětlení i samotnou Jarmilu Štolcovou. Boj Davida s Goliášem začal (po kolikáté už?). Kdo je kdo v tomto příběhu, nechám na vás…

Na oficiálním portálu Potravinářské komory se dnes objevila tisková zpráva, která musela rozlítit vodárenské giganty dodávající do našich kohoutků životadárnou tekutinu. Na druhou stranu určitě potěšila producenty balené vody.

Celý text si můžete přečíst zde: Potravinářská komora o kohoutkové vodě. Zajímavé je, že se identická zpráva objevila i na stránkách agris.cz, který má co dočinění s Ministerstvem zemědělství, ale během krátké chvíle z něj byla stažena.

O důvody se v Agrisu podělit nechtěli. Zde uvidíte Screen shot Agris.cz.

V tiskové zprávě se mj. píše: „PK ČR se znepokojením pozoruje podporu zaměřenou na doporučování pitné vody stočené z kohoutku. Tato podpora má však jeden výrazný háček – spotřebitel se nikdy nedozví, z čeho je tato voda složena, jaké obsahuje látky a jak byla upravena. Nemá stálé složení.

Není to potravina… Není přece jenom lepší vědět přesně, co a z čeho piju?“ „Nikdy“ je v tomto případě velmi silné slovo, vodárny na svých webových stránkách tyto informace totiž uvádějí.

Navíc jim zákon ukládá povinnost odebírat vzorky vody, a to podle počtu zásobovaných obyvatel při denní spotřebě 200 litrů na osobu nebo podle objemu rozváděné vody v dané oblasti . Například město nad 500 tis. obyvatel při objemu rozváděné vody v zásobované oblasti menším než 100 tis.

m3/den má dle zákona povinnost odebrat ročně min. 4 vzorky pro krácené rozbory a min. 10 vzorků pro úplné rozbory.

Krácenými rozbory se získávají informace o stabilitě vody, její desinfekci, organoleptických vlastnostech a mikrobiologické jakosti. To vše za účelem zjištění dodržování limitních hodnot určených vyhláškou 252/2004.

Úplné rozbory zjišťují, krom dat z krácených rozborů i hodnoty 62 ukazatelů jako je např. obsah e.coli, arsenu, benzenu, hliníku, chloru, mědi, rtuti, vápníku, či železa.

Člověk by skoro mohl nabýt dojmu, že se právě rozpoutal další z litých bojů mezi výrobci vody v PETkách a vodárnami. Byť zbraně nevidíme v rukou konkrétních producentů balených vod. Proto jsme se zeptali Jarmily Štolcové z PK, jeslti touto zprávou zpochybňují kvalitu vody a jestli se máme vody z kohoutku bát. „Nikoli.

PK ČR se pouze v tiskové zprávě snaží uvést některá mylná tvrzení na pravou míru. Nepopíráme však, že nás znepokojuje vydávání kohoutkové vody za potravinu a tudíž to, že se kohoutkové vodě přisuzují stejné kvality, jako mají potraviny.

Zde se srovnává nesrovnatelné a je třeba si přiznat, že kontrola bezpečnosti balené vody je poněkud přísnější, než té kohoutkové.

Navíc z různých zdrojů a různých typů úpravy se bude její senzorika a parametry významně lišit – jiná bude u vody z podzemních zdrojů, jiná ze specializovaných vodárenských nádrží a jiná z běžných pozemních zdrojů.

Kdo si přečte relevantní právní předpisy, dá našemu stanovisku jistě za pravdu,“ říká mluvčí PK, autorka oné tiskové zprávy. Nemáme se však bát pít a používat kohoutkovou vodu k vaření. Podle PK by se měl člověk měl zajímat, a to intenzívně, o její složení a o to, jak často je kontrolována. „PK ČR nemá zájem šířit nepodložené zprávy, ale chce uvádět tvrzení uváděná v médiích na pravou míru,“ říká Jarmila Štolcová.

Tezi potravinářské komory odmítá i Marcela Dvořáková ze společnosti Veolia Voda, která dodává služby pro 4 miliony obyvatel: „Každý spotřebitel má právo vědět, co je ve vodě z vodovodu, což také vodárny zveřejňují. Např.

v Praze každý měsíc dáváme na web kompletní rozbor vody z vodovodu – přes 100 ukazatelů. Ta kvalita je stálá, podívejte se na některé ukazatele v průběhu měsíců http://www.pvk.cz/aktualni-kvalita-vody.html. Kontrola vody se provádí nejen v úpravnách vody, ve vodojemech, ale i přímo z kohoutku. Po vodárně dělá supervizi hygienická stanice jako orgán veřejného zdraví. Opravdu si nemůžeme dovolit pouštět do veřejné sítě vodu, která by nesplňovala hygienické limity dané vyhláškou ministerstva zdravotnictví. Ročně jen v Praze se provede na sto tisíc analýz vody, ve vodě z kohoutku nejsou žádné mikroorganismy.“

Nahlédli jsme proto do Zprávy o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2011, kterou zpracovává Státní zdravotní ústav (SZU).

Zde se píše, že ze sítí veřejných vodovodů 4 056 zásobovaných oblastí, které zásobují pitnou vodou 9 774 843 obyvatel, bylo v roce 2011 odebráno 33 125 vzorků, jejichž rozborem bylo získáno a do databáze IS PiVo vloženo 820 796 hodnot ukazatelů jakosti pitné vody.

Limity zdravotně významných ukazatelů limitovaných nejvyšší mezní hodnotou (NMH) byly překročeny v 1 492 případech. Mezní hodnoty (MH) ukazatelů jakosti charakterizujících především organoleptické vlastnosti pitné vody nebyly dodrženy v 10 414 nálezech.

Požadavky na bezpečnost balené vody jsou ale trochu jinde než požadavky na kontrolu kohoutkové vody. „Vždyť jen fakt, že je kontrolována každá šarže, musí spotřebiteli jasně napovědět, co podléhá přísnějším kritériím,“ dozvídáme se od tiskové mluvčí Potravinářské komory. O tom asi nikdo z nás nemá pochyb.

Na druhou stranu je třeba podtrhnout, že z přímých hlášení pracovníků odboru komunální hygieny krajských hygienických stanic o případně zaznamenaných nákazách, otravách či jiných onemocněních, ke kterým došlo v souvislosti s jakostí a užíváním pitné vody ze sledovaných vodovodů a veřejných (popř.

pro zásobování veřejnosti používaných) studní, vyplynulo, že v roce 2011 nebyla zaznamenána a hlášena žádná taková událost.

Za další důležitý odstavec z tiskové zprávy lze považovat obehranou písničku o lécích v kohoutkové vodě. „Pro kvalitu všech balených vod platí mnohem přísnější normy než pro chemicky upravovanou vodu z vodovodního řadu, která navíc není ani potravinou a nevztahují se na ni tudíž kontrolní mechanismy jako na balené nealkoholické nápoje.

U kohoutkové vody, která má za sebou možná pobyt v nekvalitním vodovodním řadu ve společnosti zbytků hormonů a léčiv, si spotřebitel o bezpečnosti může nechat leda tak zdát.“ Silná slova, žádné argumenty. Ptáme se ve Veolii, jak je to s léčivy v kohoutkové, kterou nám nalévají třeba i v restauracích. „Co se týká zbytků léčiv, to je také stálý argument.

Pražské vodovody a kanalizace, a.s., (PVK) odebraly vzorky vody z Úpravny vody Želivka, Vodárny Káraný a z pražské vodovodní sítě. Rozbory vody provedla akreditovaná laboratoř státního podniku Povodí Vltavy – VHL Plzeň, zkušební laboratoř č. 1252 akreditovaná ČIA – 0 – 19a, 0 – 19 b.

Ve všech vzorcích vody byly sledované chemické sloučeniny v tak malém množství, že byly pod mezí stanovitelnosti. Jednalo se o tyto látky – Ibuprofen, Sulfamethoxazol, Diclofenac, Karbamazepin, Erythromycin, Iopamidol a Iopromide. Pražané se tedy opravdu nemusejí obávat pití vody z kohoutku.

Podobně je voda z kohoutku bezpečná, co se týká olova či pesticidů, všechny tyto prvky a látky jsou hluboko pod hygienickým limitem,“ napsala nám Marcela Dvořáková.

Na průzkumy jsme se podívali i na stránky SZU, která v letech 2009–2011 prováděla vlastní šetření nazvané Výskyt a zdravotní rizika zbytků humánních léčiv v pitných vodách. „Při screeningu bylo sledováno pět aktivních látek: naproxen, ibuprofen, d iklofenak, karbamazepin a 17? – ethinylestradiol.

Byly vybrány látky , u nichž byla na základě zahraničních nálezů a domácí spotřeby léčiv největší pravděpodobnost výskytu, nebo které se veřejnost na základě zpráv z médií nejvíce obává (hormon 17? – ethinylestradiol).

Průzkum zjistil, že na kohoutku u spotřebitele se tyto látky vyskytují naprosto výjimečně a ve stopových koncentracích – z více než 100 vzorkovaných vodovodů pouze ve třech vzorcích ze dvou vodovodů byly nalezeny dvě ze sledovaných látek v koncentraci nad mezí stanovitelnosti (MS = 0,5 ng/l): třikrát se jednalo o ibuprofen (0,5 až 1,2 ng/l), jednou o karbamazepin (4,0 ng/l),“ píše se ve zprávě.

Na přetřes přišel i zdroj vody v kohoutcích. Jarmila Štolcová nám k tomu řekla: „Balená pramenitá a kojenecká voda je vždy vodou podzemní bez chemických úprav a desinfekce.

Budete mít zájem:  Kandidóza – příznaky toho, že vám přerůstá přes hlavu – jak ji léčit?

Také pozor na rozdíl mezi balenou pitnou vodou a kvalitní pramenitou vodou z ověřených podzemních zdrojů, která kromě zaručené absence chemických a organických příměsí obsahuje i řadu žádoucích minerálů, i když nepatří do kategorie minerálních vod.

“ Tisková mluvčí Veolie však kontruje: „Není ani pravda, jak se s oblibou píše, že se kohoutková vyrábí jen z povrchových vod, polovina vody z kohoutku v ČR je vyrobena z podzemních zdrojů. Např. v Káraném máme artézské studně, druhá polovina z povrchových je většinou vodárenská nádrž, kde se voda např.

ze Želivky bere z hloubky 33 m, kde je stabilní kvalita. Kontroluje se prostě celý proces výroby, ne nadarmo se říká, že voda z vodovodu patří k nejvíce kontrolovaným produktům.“

Je náhoda, že se podobné stanovisko objevilo v době únavných veder, kdy je voda nad zlato? Je jen náhoda, že členy Potravinářské komory jsou Karlovarské minerální vody, a.s., Svaz výrobců nealkoholických nápojů či Svaz minerálních vod?

Často kladené dotazy

Úvod › Vše o vodě › Pitná voda › Vlastnosti vody › Často kladené dotazy

Jaký je zdroj pitné vody pro Prahu?

Hl. město Praha je zásobováno v současnosti ze dvou zdrojů vody – cca 73 % vody dodává úpravna vody Želivka a zbytek úpravna vody Káraný. Třetí zdroj úpravna vody Podolí slouží jako záložní.

Většina domácností v Praze je zásobována vodou z úpravny vody Želivka, malá část (oblast Horních Počernic) je zásobována vodou z úpravny vody Káraný, do dalších domácností je v různém poměru distribuována směs vod ze Želivky a Káraného. 

Kde se mohu dozvědět, jakou vodu mám ve svém bydlišti?

Informace týkající se jakosti vody v pražské vodovodní síti naleznete zde.  Po zadání adresy nebo zvolení příslušného místa Vašeho zájmu v mapě se zobrazí hodnoty základních ukazatelů dodávané pitné vody pro zvolenou oblast.

Je pražská „kohoutková“ vhodná pro kojence?

Pokud voda odpovídá ve všech ukazatelích požadavkům na pitnou vodu, je bezpečná i pro kojence. Zákon o ochraně veřejného zdraví ani provádějící vyhláška č. 252/2004 Sb.

, ve znění pozdějších předpisů neuvádějí, že by pitná voda nebyla pro nějakou skupinu obyvatel vhodná či nebezpečná.

Pokud si nejste 100% jisti s kvalitou vody i vzhledem k vnitřním rozvodům v domě, vodu z vodovodu můžete pro jistotu krátce povařit.

Co může způsobit změnu kvality vody?

Ke krátkodobému zhoršení může docházet např. po odstávce vody či manipulacích na vodovodní síti, případně při její delší stagnaci ve vodovodních rozvodech. V těchto případech je dobré nechat vodu dostatečně odtéct do konstantní teploty, tedy dokud není studená.

Kdo je zodpovědný za kvalitu vody?

Pražské vodovody a kanalizace zodpovídají za kvalitu dodávané pitné vody, tj. studené vody. Proto je dobré prověřit, zda se nejedná o problém s teplou vodou. Příčina zhoršené kvality vody nemusí být vždy na straně PVK, k jejímu zhoršení může dojít i ve vnitřních rozvodech, za které zodpovídá majitel nemovitosti.

Jak a kdy je kontrolována kvalita vody?

Laboratoř kontroluje kvalitu vody nepřetržitě po celý kalendářní rok. Kvalita vody je sledována od zdroje vody, přes úpravnu vody, distribuční síť, jednotlivé vodojemy až po kohoutek u spotřebitele.

Probíhá plánovaná kontrola kvality vody napříč celou vodovodní sítí a také kontrola kvality po událostech, které by mohly kvalitu pitné vody ovlivnit, jedná se o havárie, manipulace v rámci údržby či po obnově vodovodní sítě.

Kvalita vody je také nepřetržitě sledována pomocí monitorovacích sond a online analyzátorů.

Co dělat po obnovení odstávky vody?

Po obnovení odstávky vody je vhodné nechat vodu dostatečně odtéct do konstantní teploty, tedy dokud není studená a bez známek zabarvení.

Co dělat, pokud mám problém s kvalitou vody na kohoutku?

Nejprve je nutné zjistit, zda je problém s teplou či studenou vodou – tedy, nechat odtéct podíl studené vody a pozorovat, zda dochází ke zlepšení či nikoli.

Dále je vhodné zkontrolovat, zda je to problém všech kohoutků v domácnosti nebo objektu – zeptat se sousedů.  Důležitou informací je také četnost výskytu, zda se jedná o problém jednorázový nebo se objevuje v průběhu dne.

Zároveň je dobré prověřit, zda neprobíhaly nějaké manipulace na vnitřních rozvodech domu.

V případě, že se jedná o problém dodávané studené vody na základě předchozího ověření, kontaktujte zákaznickou linku PVK (tel.: 840 111 112 nebo 601 274 274).

Co dělat, pokud zjistím, že mi doma neteče voda?

Havárie vody i plánované odstávky vody naleznete zde . Pokud v odkaze není uvedena vaše oblast, je dobré si ověřit, zda neprobíhají manipulace v domě. Pokud ne, nahlaste problém na zákaznickou linku PVK (tel.: 840 111 112 nebo 601 274 274).

Co může způsobit změnu barvy vody?

Bílé zabarvení vody je způsobeno vzduchem rozpuštěným ve vodě. S teplejšími vnitřními rozvody nebo průtokem vody přes perlátor, instalovaný na vodovodním kohoutku, se vzduch z vody uvolní a způsobí její mléčné zabarvení. Tento problém neovlivňuje kvalitu vody a není zdraví škodlivý. Pokud vodu natočíte do sklenice, vzduch samovolně vyprchá a zabarvení zmizí.

Tmavé zabarvení vody způsobují částice oxidu železa, které přirozeně vznikají korozí vnitřních stěn potrubí (vnitřních rozvodů).

Při zvýšeném průtoku vody v potrubí se mohou oxidy železa uvolnit do distribuované vody a způsobit její zabarvení.

Sami o sobě nejsou zdravotně závadné, nicméně při zabarvení vody nedoporučujeme vědomě vodu používat ke konzumaci a zapínat spotřebiče jako myčky, pračky.

Co znamenají černé nečistoty ve vodě?

Černé nečistoty jsou usazeniny oxidů železa, které se uvolňují z vodovodního potrubí čí vnitřních rozvodů objektů při zvýšeném průtoku vody. Nejsou zdravotně závadné. V případě tohoto problému je vhodné zkontrolovat perlátor na vodovodním kohoutku, kde může docházet k postupnému zachytávání nečistot a při větším průtoku se mohou uvolnit a procházet přes perlátor.

Co znamenají bílé nečistoty/povlak po převaření vody?

V tomto případě se jedná o zcela přirozený proces, kdy se z vody po jejím převaření vysráží vápník a hořčík. Tento problém vzniká viditelně nejčastěji ve varných konvicích. Bílé usazeniny/povlak nejsou zdraví škodlivé. Je vhodné rychlovarnou konvici pravidelně čistit.

Co způsobuje zápach vody „po chloru“?

Pitná voda je na vstupu do pražské distribuční sítě a ve vybraných lokalitách hygienicky zabezpečována plynným chlorem nebo chlornanem sodným. Zápach vody „po chloru“ je způsoben vedlejšími produkty chlorace (trihalomethany – THM), které ve vodě přirozeně vznikají.

Voda je chlorována na minimální hodnotu zbytkového chloru, která je nezbytná pro její mikrobiologickou nezávadnost i během její distribuce a vedlejší produkty chlorace tak vznikají v minimální míře.

Možné znečištění vody mikroorganismy stále představuje vyšší riziko pro zdraví než nízká koncentrace vedlejších produktů chlorace.

Zápach vody „po chloru“ můžete před konzumací odstranit přidáním pár kostek ledu, několika kapkami citronu či jejím převařením.

Co způsobuje nepřirozený zápach vody?

Hnilobný, zemitý zápach vody může být způsoben špatně udržovanými vnitřními rozvody, nečištěnými, neudržovanými perlátory apod. Voda na sebe může také navázat okolní pachy z domácnosti, např. z odpadu u kuchyňského dřezu. Je vhodné prověřit, zda má problém pitná voda i na ostatních kohoutcích v objektu (po natočení do čisté sklenice).

Jak udržovat vyhovující kvalitu pitné vody z kohoutku v domácnosti?

Důležité je dodržovat určitá základní pravidla. Po delší stagnaci vody v domovním rozvodu (např. delší nepřítomnost v domácnosti, ale i po jednom a více dnech) je vhodné nechat vodu odtéct. Na pití a vaření používat vždy studenou vodu. Pravidelně čistit perlátory na kohoutku. Při skladování vody používejte jen čisté nádoby, vodu skladujte v chladu a temnu a spotřebujte ji do 24 hodin.

Co dělat pokud mám nevyhovující protokol o kvalitě vody z externí laboratoře?

Pokud v protokolu nevyhovují chemické a mikrobiologické parametry (koliformní bakterie, E.coli, počty kolonií při 22°C a 36°C, atd.) zašlete protokol ke konzultaci na [email protected] a budete zpětně z PVK kontaktováni.

V případě, že vám nevyhovují parametry vápník, hořčík a celková tvrdost (suma vápníku a hořčíku): koncentrace obsahu vápníku a hořčíku ve vodě a tvrdost vody jsou vázány na zdroj vody. Vyhláška pro pitnou vodu č. 252/2004 Sb.

, ve znění pozdějších předpisů udává pro parametr suma vápník a hořčík pouze doporučenou hodnotu. Pro jednotlivé parametry vápník a hořčík udává hodnoty minimální, které platí pro vody, u kterých se uměle snižuje obsah vápníku či hořčíku.

V případě našich zdrojů se tyto hodnoty uměle neupravují.

Doporučené hodnoty jsou nezávazné hodnoty ukazatelů jakosti pitné vody, které stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky.

Co dělat pokud potřebuji řešit, nebo zkontrolovat kvalitu vody?

Problémy s kvalitou pitné vody dodávané PVK tj. kvalitou studené vody, konzultujte na zákaznické lince 601 274 274  nebo 840 111 112, popř. zašlete zprávu na 4gsyQOQhcdkmb.

Analýzy pitné vody včetně rozborů vody ze studní a vrtů provádí akreditovaná laboratoř PVK, útvar kontroly kvality vody (zkušební laboratoř č. 1247 akreditovaná Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2018).

Informace týkající se služeb laboratoře naleznete zde .

Je voda z kohoutku závadná? Do sporu o její kvalitu se zapojil stát

Cena vody rok od roku stoupá

• 

ZDROJ: Dominik Bachurek

V České republice se rozhořel spor o kvalitu pitné vody, po Svazu minerálních vod a Potravinářské komoře ČR se do přestřelky o její bezpečnost zapojil i Státní zdravotní ústav. Organizace se hádají o to, zda kohoutková voda například obsahuje pesticidy a hormony. Komora podle zdravotního ústavu záměrně zkresluje informace, nebo není dostatečně informovaná.

Podle Svazu minerálních vod je voda z vodovodu především určená k péči o tělo, k čištění předmětů, které přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem a k dalším účelům lidské spotřeby, a ne k přímému pití. Nepřekvapivě pak vyzdvihuje přednosti balených vod.

„Limity pro kohoutkovou vodu jsou méně přísné než pro vody balené a navíc může hygienik i z těchto limitů udělit výjimku. Zákazník tak v restauraci neví, co přesně pije,“ uvedla předsedkyně Svazu minerálních vod Jana Ježková. Kritikou míří na kampaň společnosti Veolia Voda, která pitnou vodu propaguje v restauracích.

Budete mít zájem:  S lehkou stravou nejenom v létě

Z českých měst je na tom podle Ježkové nejhůře Plzeň. „Například v Plzni je situace taková, že dvacet let stará úpravna vody, která odebírá vodu z Úhlavy, není schopná upravit deště, které splachují hnojiva z polí do Úhlavy.

Taková voda, u které se prokázal výskyt pesticidů, pak teče do plzeňských domácností a restaurací. Při tom je v Plzni do projektu Čerstvá kohoutková zapojeno 18 restaurací a nabízí tak svým hostům tuto vodu,“ zmínila.

Potravinářská komora navíc dala Svazu částečně za pravdu.

Do souboje mezi výrobci balených vod a dodavateli pitné vody proto nyní vstoupil Státní zdravotní ústav.

Vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu Petr Pumann se pozastavil nad tím, jak může zároveň Potravinářská komora zpochybňovat kvalitu pitné vody a přitom většina výrobců používá pitnou vodu k výrobě potravin.

„Jestliže to Potravinářská komora zpochybňuje a říká, že pitné vodě z vodovodu nelze v České republice důvěřovat, nepřímo tím zároveň říká, že nelze důvěřovat ani v bezpečnost českých potravin,“ uvedl Pumann.

Upozornil. Že pokud má Potravinářská komora důkazy o nebezpečnosti pitné vody distribuované veřejnými vodovody, měla by je neprodleně předat ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu zemědělství.

„Jejich orgány by mohly začít okamžitě konat a zajistit bezpečnost pitné vody i vyráběných potravin a zabránit tak poškození zdraví spotřebitelů. Stejně jako zabránit panice, která se podle ohlasů, které dostáváme, na základě zmíněné zprávy ve společnosti šíří,“ sdělil Pumann.

Horší kvalita malých vodovodů

Problémy s kvalitou pitné vody se podle něj vyskytují, především kvůli dusičnanům, asi u dvou procent malých vodovodů. Voda je pak nevhodná pro kojence a někdy i malé děti nebo těhotné ženy, ale při celkovém hodnocení je kvalita pitné vody z veřejných vodovodů v České republice velmi dobrá a srovnatelná s vyspělými evropskými zeměmi.

„V roce 2012 byla četnost nedodržení limitní hodnoty u zdravotně závažných ukazatelů u velkých vodovodů 0,06 procenta a u malých vodovů 0,73 procenta,“ konstatoval Pumann. Výsledky rozborů pitné vody jsou podle něj vkládány do centrální databáze kvality pitné vody a jsou dostupné veřejnosti na internetových stránkách www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/monitoring-pitne-vody.

Autor: Tereza Čapková

Kvalita vody

Proces výroby pitné vody a kvalita produktu jsou sledovány dle platné legislativy a rovněž v četnosti a rozsahu nezbytném pro kontrolu správnosti nastavení technologických procesů. Kvalita pitné vody je kromě laboratorních analýz vzorků sledována řadou kontinuálních analyzátorů a jsou pro ni stanoveny hygienické limity vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah jejich kontroly. Legislativní vzorky vod jsou analyzovány v akreditované laboratoři, analýzy kontrolních provozních rozborů vody jsou zajišťovány také v provozních laboratořích na úpravnách vod v Podhradí u Vítkova a Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí. Společnost dosahuje dlouhodobě vysoké úrovně kvality dodávané pitné vody.

Informacemi o kvalitě pitné vody jsou aktualizovány každý týden a můžete je nalézt na webových stránkách www.smvak.cz.  Uvádí jednak mezní a nejvyšší mezní hodnoty pro jednotlivé ukazatele (to znamená maximální přípustné hodnoty podle platných předpisů pro kvalitu pitné vody), jednak aktuální hodnoty kvalitativních ukazatelů, stanovených v jednotlivých úpravnách vody a vodovodních síti.

Každý spotřebitel se tak může přesvědčit, že předepsané parametry jsou dodržovány a ubezpečit se o vhodnosti a bezpečnosti konzumace dodávané pitné vody. V níže uvedené tabulce je uveden abecední seznam jednotlivých obcí, ke kterým je přiřazen příslušný vodní zdroj zásobující danou oblast. Ve druhé tabulce jsou aktualizované údaje o kvalitě pitné vody na jednotlivých vodních zdrojích.

Za pitnou vodou je podle platné právní úpravy považována veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, jež svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání. Zdravotní nezávadnost a čistota pitné vody musí splňovat hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických (vzhledových a chuťových) ukazatelů.

Tabulka s informacemi o kvalitě pitné vody je aktualizovaná každý týden. Informace, které můžete nalézt na našich webových stránkách www.smvak.cz, uvádí jednak mezní hodnoty pro jednotlivé ukazatele, (to znamená maximální přípustné hodnoty podle platných předpisů pro kvalitu pitné vody), a jednak aktuální hodnoty kvalitativních ukazatelů, stanovených na jednotlivých úpravnách vody a nejvýznamnějších vodojemech naší společnosti. Každý spotřebitel se tak může přesvědčit, že předepsané parametry jsou dodržovány, a ubezpečit se o vhodnosti a bezpečnosti konzumace naší pitné „kohoutkové“ vody.

Ukazatel Informace
Teplota Optimální teplota z hlediska technologického i pokud jde o zdravotní a chuťové vlastnosti je 8–12°C. Voda teplejší než 15° C již není osvěžující.
pH Tento ukazatel kvality pitné vody vyjadřuje stupeň kyselosti nebo zásaditosti. Voda s nižším pH je agresivní, rozrušuje materiály potrubí, při vyšším pH se snižuje účinnost desinfekce vody.
CHSK – Mn Chemická spotřeba kyslíku manganistanem představuje celkový obsah látek (většinou organických), které se oxidují za daných podmínek. Vyšší hodnota tohoto parametru může mít negativní vliv na účinnost dezinfekce. Do vody se tyto látky dostávají jako přirozená složka – huminové látky – nebo jako organické nečistoty
Železo Fe Železo se v různých formách ve vodě vyskytuje běžně, vyšší obsah bývá v podzemních a kyselejších vodách. Může mít původ i v korozi vodovodního potrubí. Překročení mezní hodnoty je ze zdravotního hlediska neškodné, může však zhoršit chuťové vlastnosti vody a způsobit například nežádoucí zabarvení prádla při praní.
Hliník Al Hliník není akutně toxický. Jeho výskyt ve vodě může být přírodního původu – vyluhováním z půd a podloží, může se také jednat o zbytek hlinitých koagulantů používaných při úpravě vody.
Amonné ionty NH4+ Jsou produktem rozkladu dusíkatých organických látek. Ve vyšších koncentracích působují snížení účinnosti dezinfekce, případně tvorbu dusitanů v potrubí.
Dusičnany NO3- Dusičnany jsou konečným stupněm rozkladu dusíkatých organických látek a v nízkých koncentracích se v pitné vodě běžně nacházejí. Hlavním zdrojem jsou zemědělská hnojiva a odpadní vody. Překročení mezní hodnoty představuje přímé zdravotní riziko pro kojence do 3-4 měsíců věku při přípravě umělé kojenecké výživy.
Enterokoky Tyto bakterie většinou pocházejí z trávícího traktu lidí a zvířat. V pitné vodě se nesmějí vyskytovat. Jejich nález znamená možné fekální znečištění nebo závady v úpravě a dezinfekci vody.
Escherichia coli Obdobně jako enterokoky indikují fekální znečištění. Vhledem ke své citlivosti k okolním vlivům indikuje čerstvé znečištění.
Zákal Zákal patří mezi základní jakostní ukazatele pitné vody. Jeho příčinou jsou jemně rozptýlené částice různého složení a nejčastěji minerálního původu. Překročení mezní hodnoty nemá zdravotní následky.
Barva Pitná voda má být bezbarvá. Překročení mezní hodnoty není zdravotně rizikové, ale je nutno zjistit příčinu zabarvení. Může být přírodního původu např. přítomnost huminových látek nebo barevných sloučenin kovů, jako je železo či mangan. Mléčné zabarvení působí vzduch rozpuštěný ve vodě. Stačí nechat vodu několik minut odstát a mléčné zabarvení zmizí.
Tvrdost Tvrdost je charakterizována jako koncentrace dvojmocných kationtů vápníku, hořčíku, stroncia a barya, příp. všech vícemocných kationtů kovů alkalických zemin. Za hlavní složku tvrdosti vody je obvykle považován vápník. Ze zdravotního hlediska je obsah vápníku prospěšný. Napomáhá ke zdravému růstu a zabraňuje odvápnění organizmu. Hodnoty tvrdosti vody, jež by bylo nutné dodržovat, legislativa neupravuje. Je důležitá pro účinnost praní prádla. Stupnice tvrdosti vody: Velmi měkká < 0,7 mmol/l Měkká 0,7 – 1,25 mmol/l Středně tvrdá 1,26 – 2,5 mmol/l Tvrdá 2,51 – 3,75 mmol/l Velmi tvrdá > 3,76 mmol/l Informace o stupni tvrdosti vody v jednotlivých obcích a městech, kde naše společnost působí, je možno získat jednak v call centru – tel. 800 292 400  a jednak v tabulkách, uvedených ve výše uvedeném odkazu.
Vápník a hořčík Přirozená součást vody, součet molárních koncentrací udává výslednou tvrdost vody.

Kvalita vody je permanentně sledována automatizovanými systémy a je pod stálou laboratorní kontrolou. V průběhu úpravárenského procesu se provádějí jednak rozbory vody surové, odebrané ze zdrojů před úpravou, jednak rozbory v průběhu vlastního úpravárenského procesu a dále pak rozbory upravené vody.

Četnost a rozsah těchto rozborů se stanovuje podle počtu zásobovaných obyvatel a množství vyrobené vody. Současně se rovněž provádí analýza pitné vody u zákazníka („odběry z kohoutku“), kdy se podle počtu obyvatel a množství odebírané vody určuje pro každý zdroj daný počet rozborů.

V úplném rozboru pitné vody se sleduje na sto kvalitativních ukazatelů. V průběhu uplynulých let se kvalita produkované pitné vody prokazatelně zlepšila.

Je to dáno jednak lepším stavem životního prostředí a tím i vyšší kvalitou surové vody, z níž se pitná voda vyrábí, jednak zavedením moderních technologií úpravy, které jsou nutné pro splnění přísnějších předpisů.

Náměty a připomínky ke kvalitě vody můžete sdělit telefonicky prostřednictvím Zákaznické linky v pracovní dny od 7:30 do 20 hodin nebo je zaslat na e-mailovou adresu [email protected]

Síran hlinitý – hydrát Al2(SO4)3 *n H2O – Jedná se o hlinitou sůl používanou jako koagulant při úpravě surové vody na vodu pitnou využívající schopnosti vázat drobné částice do vločkových shluků  a následně je separovat na filtračních jednotkách.

Vápenný hydrát –  Ca (OH)2 – Používá se k úpravě, navýšení  pH pitné vody, snižuje korozivní vlastnosti vody. Vápenný hydrát je dávkován před akumulace ve formě vápenné vody.

  • Chlor – Cl2 – Je využíván k před oxidaci organických látek ve vodě  a  dezinfekci pitné vody.
  • Oxid chloričitý – ClO2  – Používá se k před oxidaci organických látek v surové vodě a k dezinfekci pitné vody.
  • Chlornan sodný – NaClO – Používá se k dezinfekci pitné vody.

Ozón – O3 – Dávkování ozónu probíhá část roku při zhoršené kvalitě vody přitékající z nádrže Kružberk na Úpravnu vody Podhradí. Používá se k předoxidaci organických látek v surové vodě.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *