Potíže se zrakem při bechtěrevovi? Rychle k očaři!

Potíže se zrakem při bechtěrevovi? Rychle k očaři!

Uveitida je druh očního zánětu, který postihuje prostřední vrstvu oční stěny, která se označuje jako živnatka (latinsky uvea). Živnatka se skládá z duhovky (latinsky iris), řasnatého tělesa (latinsky corpus ciliare) a cévnatky (latinsky choroidea).

Příznaky uveitidy se často objeví z plného zdraví a rychle se zhoršují. Mezi nejčastější příznaky uveitidy patří červené oko, bolest a rozmazané vidění. Onemocnění může postihnout jen jedno oko nebo obě současně. Nejčastěji se uveitida vyskytuje u dospělých osob ve věku 20 – 50 let, ale může postihnout i děti.

Mezi nejčastější příčiny uveitidy patří infekce, poranění a autoimunitní a zánětlivá onemocnění. V mnoha případech se přesnou příčinu uveitidy nepodaří vůbec zjistit.

Včasná diagnostika a léčba uveitidy je velice důležitá, aby se předešlo závažným komplikacím. Neléčená uveitida může způsobit i trvalou ztrátu zraku (oslepnutí).

Příčiny

Zhruba v polovině všech případů se konkrétní příčina uveitidy nepodaří zjistit.

Obecně mezi nejčastější příčiny uveitidy, mimo jiné, patří:

  • operace nebo poranění oka
  • autoimunitní onemocnění, jako je například sarkoidóza nebo ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc)
  • zánětlivá onemocnění střev, jako jsou například Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida
  • infekční onemocnění, jako je například nemoc z kočičího škrábnutí, pásový opar, syfilis, toxoplazmóza, tuberkulóza, lymská borelióza nebo západonilská horečka
  • nádorová onemocnění, která postihují oko (například melanom nebo lymfomy)

Rizikové faktory

Vyšší riziko uveitidy mají kuřáci a také lidé s vrozenými poruchami některých genů.

Příznaky

Mezi nejčastější příznaky uveitidy, mimo jiné, patří:

  • červené oko
  • bolest oka
  • citlivost na světlo (světloplachost)
  • rozmazané vidění a slzení očí
  • tmavé, plovoucí skvrny v zorném poli (takzvané „mušky“)
  • zhoršení zrakové ostrosti

Ve většině případů se při uveitidě tyto příznaky objeví náhle a rychle se zhoršují, nicméně v některých případech se mohou rozvíjet spíše postupně a pomalu. Někdy postihují jedno oko a jindy obě oči současně.

Uvea (živnatka) je střední vrstva oční stěny, který se skládá z duhovky (iris), řasnatého tělíska (corpus ciliare) a z cévnatky (choroidea). Cévnatka se nachází mezi zevní vrstvou oční koule (bělima neboli skléra) a vnitřní vrstvou oční koule (sítnice neboli retina). Hlavním úkolem cévnatky je zajistit krevní zásobení okolních struktur, včetně hlubokých vrstev sítnice.

Pro lepší představu o jednotlivých vrstvách oka, se podívejte na následující obrázek:

Potíže se zrakem při bechtěrevovi? Rychle k očaři!

Anatomie oka – vrstvy

Podle toho, která část oka je postižena, lze uveitidy rozdělit do několika následujících typů:

  • Iriditida (přední uveitida) postihuje přední část oka a je zdaleka nejčastějším typem uveitidy. Někdy se označuje také jako zánět duhovky, protože postihuje právě tento orgán (iris je latinsky duhovka).
  • Cyklitida (střední uveitida, zánět řasnatého tělesa) postihuje řasnaté těleso
  • Choroiditida a retinitida (zadní uveitida, zánět sítnice a cévnatky) postihuje zadní část oka
  • Difúzní uveitida (panuveitida) postihuje všechny části živnatky

U všech druhů uveitidymůže dojít k zánětu sklivce (corpus vitreum), což je rosolovitá hmota, která vyplňuje oční kouli, což je velice závažný stav, který vyžaduje okamžitou léčbu.

Komplikace uveitidy

Neléčená uveitida může vést k řadě závažných komplikací, jako jsou:

  • Zelený zákal (glaukom)
  • Šedý zákal
  • Poškození zrakového nervu
  • Odchlípnutí sítnice
  • Trvalá ztráta zraku (oslepnutí)

Diagnostika uveitidy

Uveitida patří do kompetence očního lékaře (oftalmologa) a v její diagnostice se, kromě důkladného očního vyšetření, uplatňují i následující vyšetření:

  • vyšetření krve
  • vyšetření tekutin z druhého („zdravého“) oka
  • fluorescenční angiografie sítnice (FAG), speciální vyšetření očního pozadí užívané zejména v diagnostice poruch a poškození sítnice
  • optická koherentní tomografie (OCT) je vyšetření užívané mimo jiné k měření tloušťky sítnice a dokáže také odhalit přítomnost (nebo nepřítomost) tekutiny v sítnici nebo pod ní.

V případě, že je příčinou uveitidy jiné základní onemocnění, může vás oční lékař odeslat k dalšímu specialistovi, podle toho, které onemocnění tento problém vyvolalo (například k imunologovi nebo neurologovi).

Léčba

Pokud je uveitida způsobena jiným základním onemocněním, je nutné nejprve vyléčit toto základní onemocnění. Cílem léčby je zmírnění projevů očního zánětu.

V léčbě uveitidy se uplatňují léky a oční operace.

Léky

Mezi léky užívané v léčbě uveitidy, mimo jiné, patří:

  • Protizánětlivé léky: první volbou v léčbě uveitidy jsou většinou oční kapky s protizánětlivými léky, jako jsou kortikosteroidy. Pokud oční kapky s kortikoidy nepomohou, je dalším krokem systémová léčba kortikosteroidy (buď ve formě perorálně užívaných pilulek nebo nitrožilní podání těchto léků).
  • Antibakteriální léky a antivirotika: pokud je příčinou uveitidy infekční onemocnění, předepíše lékař pacientovi antibiotika, antivirotika nebo jiné steroidní či nesteroidní protizánětlivé léky.
  • Cytotoxické léky a imunosupresiva: pokud uveitida postihuje obě oči a nereaguje na léčbu kortikosteroidy nebo ohrožuje zrak pacienta může lékař předepsat léky na potlačení imunity (imunosupresiva) nebo léky, které zabíjí poškozené buňky (cytotoxické léky).

Léky užívané v léčbě uveitidy mohou mít závažné nežádoucí účinky a způsobit například glaukom nebo šedý zákal. Proto je při jejich užívání nutné pravidelně chodit k očnímu lékaři na vyšetření (většinou 1 za měsíc, případně jednou za 3 měsíce, podle dohody s lékařem).

Operace

V léčbě uveitidy se uplatňují také oční operace, jako jsou:

  • Vitrektomie: jedná se o operaci, při kterém se z oka odsaje infekcí poškozený sklivec (corpus vitreum) a nahradí se čistou čirou tekutinou.
  • Operace, při které se do oka vpraví malé zařízení, které pomalu uvolňuje léky: tato operace se používá zejména u obtížně léčitelné zadní uveitidy. Z implantovaného zařízení se pomalu uvolňují kortikosteroidy do oka po dobu až několika let. U tohoto způsobu léčby se mohou vyskytnout nežádoucí účinky v podobě glaukomu nebo šedého zákalu.

Doba léčby a rekonvalescence závisí na druhu uveitidy a také na závažnosti příznaků. Zadní uveitida (choroiditida a retinitida) vyžaduje většinou podstatně delší léčbu než přední uveitida (zánět duhovky). Stejně tak závažnější infekce se léčí pomaleji než mírné infekce.

Uveitida se může po vyléčení vrátit. Proto je nutné neprodleně vyhledat lékaře, pokud se po předchozí úspěšné léčbě příznaky onemocnění znovu objeví.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

Pokud se u vás objeví některé z výše uvedených příznaků uveitidy, měli byste co nejrychleji vyhledat očního lékaře. Pokud se u vás náhle objeví problémy se zrakem nebo silné bolesti očí, je vhodné navštívit lékaře okamžitě.

Co si z článku odnést?

  • Uveitida je odborný termín označující zánět prostřední stěny oka, která se skládá z cévnatky (choroidea), řasnatého tělíska (corpus ciliare) a duhovky.
  • Podle toho, která část oka je postižena se uveitida rozděluje do několika typu, a to na přední, střední a zadní uveitidu, respektive panuveitidu, pokud tento problém postihuje všechny části oka.
  • Mezi příznaky uveitidy patří červené oko, citlivost na světlo, rozmazané vidění a další.
  • Příčin uveitidy je celá řada, včetně poranění oka nebo infekce a vyšší riziko mají kuřáci.
  • Léčba uveitidy spočívá v užívání léků a někdy je nutné provést operaci na zachování zraku a odstranění poškozených struktur oka. 
Budete mít zájem:  Znojemští vinaři nabídnou na festivalu unikátní vína

Onemocnění

Revmatismus má složitý klinický obraz. Pod pojem „revmatismus“ je zahrnuto více než 100 stavů. Společný pro všechny je chronický zánět – ten může napadat klouby, svaly, kosti, vazy a šlachy. Ale revmatické záněty se mohou vyskytovat také v orgánech, například v ledvinách, střevech nebo v očích.

Revmatoidní artritida postihuje klouby. Je nejčastější formou revmatismu a také nejčastějším chronickým zánětem kloubů. Nemoc je nevyléčitelná, ale její průběh může být zastaven nebo zpomalen léky.

Za vznikem revmatoidní artritidy stojí pravděpodobně autoimunitní onemocnění: tělo nesprávně posílá imunitní buňky do kloubů, kde tyto stimulují zánětlivé procesy, které pozvolna ničí klouby.

Revmatoidní artritida je často doprovázena suchýma očima.

Všechny struktury v oku mohou být postiženy zánětlivými procesy. Onemocnění očí, obvykle způsobená revmatismem, jsou:  

  • Sjögrenův syndrom
  • Suché oči se zánětem spojivek (konjunktivitida)
  • Zánět bělma (skleritida)
  • Zánět rohovky (keratitida)
  • Zánět živnatky – uvey (uveitida)  

Suché oči, citlivost na odlesky či rozmazané vidění jsou jen některé z příznaků, které mohou být způsobeny revmatickým onemocněním očí.

Suché oči mohou být jak průvodním příznakem revmatických onemocnění (sekundární Sjögrenův syndrom), tak i revmatickým onemocněním samy o sobě, tzv. primární Sjögrenův syndrom.

Primární Sjögrenův syndrom se vyskytuje samostatně, bez prokazatelné souvislosti s jiným onemocněním.

Příčinou Sjögrenova syndromu je autoimunitní onemocnění, při kterém endogenní obranný systém napadá slzné a slinné žlázy.

Vzhledem k tomu, že jsou často postiženy také slinné žlázy, objevuje se také sucho v ústech se zánětem dásní a ústní sliznice. Často jsou ovlivněny další žlázy, například nosu, krku nebo průdušek, a sliznice vysychají.

Podrobnější informace o revmatických onemocnění, Sjögrenovu syndromu a suchých očích najdete v kapitole o revmatismu.  

Sklerodermie: autoimunitní onemocnění pojivové tkáně

Sklerodermie je autoimunitní onemocnění. V tomto případě imunitní systém napadá pojivové tkáně, které pomalu ztvrdnou. To může mít vliv jak na kůži, tak na vnitřní orgány, jako jsou plíce nebo srdce.

Příznaky sklerodermie jsou oběhové problémy v rukou a nohou, stejně jako ztvrdnutí pokožky, zejména na končetinách a v obličeji. Víčka mohou ztuhnout tak, že oči již nelze zcela zavřít a v důsledku toho mohou vyschnout. Kromě toho se u pacientů se sklerodermií často vyvine Sjögrenův syndrom, protože mohou být ovlivněny také slinné a slzné žlázy.  

Parkinsonova nemoc: odumírání nervových buněk vede k svalovému třesu

Parkinsonova choroba ovlivňuje centrální nervový systém. Určité nervové buňky odumírají, a tím způsobují nedostatek dopaminu. Důsledkem jsou symptomy, jako nekontrolovaný svalový třes, svalová neovladatelnost a omezený pohyb. Většina lidí onemocní ve věku mezi 50 a 80 lety.

V časných stádiích nemoci mívají pacienti s Parkinsonem často vedle známých symptomů také potíže s očima. Stěžují si na špatný zrak a problémy se čtením; tři čtvrtiny všech oční problémů jsou suché oči. Objevuje se omezené mrkání a nekvalitní slzná tekutina. Často je také snížena produkce slz.  

Diabetes mellitus: cukrovka poškozuje nervy a cévy

Chronická cukrovka má vážné dopady na celý organismus. Při cukrovce je narušena regulace hladiny cukru v krvi, protože se buď vyrábí příliš málo inzulínu, nebo somatické buňky již na inzulín nereagují (inzulínová rezistence). Hormon inzulín je odpovědný za snižování hladiny cukru v krvi.

Zvýšená hladina cukru v krvi má mimo jiné vliv na krevní cévy a nervová vlákna. Zejména jemné cévy a nervová vlákna v oku se rychle poškozují.

Oči se rychleji zanítí, protože podráždění na povrchu oka se přenese prostřednictvím poškozených nervů příliš pozdě do slzných žláz a produkce slz je nedostatečná. Výsledkem jsou suché oči.  

Onemocnění štítné žlázy

Funkce štítné žlázy může být snížená nebo zvýšená. Ve zdravém stavu je štítná žláza centrální kontrolní bod metabolických procesů těla. V případě snížené funkce štítné žlázy (hypotyreóza) se metabolismus zpomaluje.

Objevují se příznaky, jako je únava, oběhové problémy nebo zácpa. Oči mohou vysychat v důsledku snížené sekrece slz. Častý je otok víček, což občas vede k tomu, že oko nelze úplně zavřít, nebo k tomu, že slzný film není rovnoměrně rozprostřen po povrchu oka.

To ještě více rozvíjí vysychání povrchu oka.

Naopak, při zvýšené činnosti štítné žlázy (hypertyreóza), metabolismus pracuje na plný výkon. To vyvolává příznaky, jako je nervozita, nespavost nebo vysoký krevní tlak. Nastávají také funkční poruchy dalších žláz, například v kůži nebo v očích. Nejznámější onemocnění spojené s hyperaktivitou štítné žlázy je Gravesova nemoc.

Hlavním příznakem tohoto autoimunitního onemocnění jsou vystupující oči, což může vést k neschopnosti úplně zavřít víčka, a tak k neúplné lubrikaci povrchu oka. Oči pálí a vyskytuje se pocit cizího tělesa v oku. Vzhledem k tomu, že slzný film se v oku vypařuje příliš rychle, oči jako kompenzaci produkují více slzné tekutiny.

Paradoxně oči slzí a přesto se cítí suché.  

Virové a bakteriální infekce

Za suché oči mohou být zodpovědné různé viry. Herpes virus může poškodit konkrétní hlavový nerv, který pak přeruší přenos informací mezi mozkem a slznými žlázami. Produkce slz tak již nemůže být stimulována mozkem.

Některé viry napadají slzné žlázy. Ty se zanítí a výrazně omezí produkci slz. Slzné žlázy mohou být infikovány následujícími viry:  

  • HIV (původce AIDS)
  • Virus příušnic
  • Epstein-Barrové virus (původce např. infekční mononukleózy)
  • Virus influenzy (původce chřipky)
  • Virus spalniček  

Bakterie mohou také infikovat slzné žlázy. Patří k nim například patogeny pro spálu, tuberkulózu nebo syfilis.  

Kožní choroby

Pokud se na obličeji objeví neurodermatitida, často se také tvoří ekzém kolem očí. To může vést k otokům očních víček. Oči nemohou být řádně zavřeny a uvea pomalu vysychá. Ale suché oči se čas od času vyskytnou i u pacientů s neurodermatitidou bez oteklých očních víček. To platí zejména pro lidi, kteří jsou postiženi kožní nemocí růžovkou.  

Léčba suchých očí

Suché oči nejsou bezvýznamná záležitost. Je nezbytně nutné lékařské vyšetření, aby mohla být stanovena příčina a adekvátní léčba.

Při léčbě onemocnění popsaných výše jsou suché oči obvykle v chronické fázi. To je důvod, proč je důležité, aby oči byly trvale a pravidelně zvlhčovány pomocí očních kapek. Při výběru očních kapek věnujte pozornost tomu, aby neobsahovaly žádné konzervační látky, které mohou poškozovat křehkou rohovku.

Oční potíže jako příznak celkových onemocnění

Mezi nejčastější choroby ovlivňující zrak patří cévní onemocnění. Tato onemocnění signalizuje zhoršené vidění, poruchy zorného pole, přechodné dvojité vidění, které se může v průběhu několika měsíců samo upravit.

Příznakem bývá i několikaminutová ztráta zraku, která sama po chvíli vymizí. Tyto příznaky nejčastěji poukazuji na aterosklerózu, arteriální hypertenzi a další cévní onemocnění.

Léčba spočívá v kompenzaci základního cévního onemocnění.

Budete mít zájem:  V New Yorku si na veřejnosti už nezakouříte

Velmi úzkou spolupráci různých medicínských oborů vyžadují také endokrinní poruchy. Nejčastější z nich je onemocnění cukrovkou (diabeltes mellitus).

Závažnou oční komplikací je pro diabetika tzv. diabetická retinopatie. Její rozvoj závisí na typu diabetu.

Uvádí se, že po deseti letech tohoto onemocnění až 75% diabetiků trpí touto komplikací.

Hlavním příznakem, který přivede pacienta k očnímu lékaři bývá mlhavé vidění, někdy přechodně dvojité vidění, zhoršení vízu. Základem léčby je stabilizace diabetu. Pacient bývá sledován u oftalmologa jednou ročně, pokud se však projevila tzv. makulární retinopatie, bývají kontroly nezbytné častěji, většinou se odvíjejí od nálezu na očním pozadí.

Mezi další závažná onemocnění, která postihují oko, jsou některá onemocnění štítné žlázy. Tento stav bývá nazýván ednokrinní orbitopatie. Ta se projevuje především suchostí, pálením, řezáním očí, slzením, otokem, rozšířením oční štěrbiny a v pozdních stádiích dvojitým viděním, především při pohledu dolů.

Vznikají proto problémy zejména při psaní nebo chůzi po schodech. Typickým onemocněním je onemocnění štítné žlázy nazývané Graves – Basedowa choroba (thyreotoxikóza). Jedná se o autoimunitní onemocnění, které se projevuje tzv. exoftalmem (vystupující oko). Pacienti s tímto postižením mají typickou vizáž s “vykulenýma očima”.

Léčba spočívá v aplikaci umělých slz a terapii základního onemocnění. Pokud dojde k výraznému zbytnění očních svalů (sleduje se pomocí ultrazvuku), může být nevyhnutlená operace, která by měla odstranit dvojité vidění.

V důsledku tohoto onemocnění se může také rozvíjet glaukom, tedy vysoký nitrooční tlak, který by měl pečlivě sledovat zkušený ofltalmolog.

Vliv na zrak mají také revmatická a autoimunitní onemocnění. Jedná se o složitá komplexní onemocnění, často vyžadující podávání kortikosteroidů a dalších léků potlačujících obranyschopnost těla.

Mezi nejčastější patří Sjögrenův syndrom (projevující se syndromem suchého oka) nebo Bechtěrevova nemoc (závažné záněty duhovky). Léčba očních příznaků závisí na konkrétním onemocnění  a očním nálezu.

V plicních onemocněních s vlivem na zrak se hovří o sarkoidóze, tuberkulóze, nebo tzv. Wegenerovy granulomatóze. Sarkoidóza je multisystémové onemocnění nejasného původu, které může postihnout, stejně jako tuberkulóza, kteroukoliv část oka. Tuberkulóza může způsobit zúžení zorného pole a poruchu barvocitu.

Dalšími chorobami projevujícími se i postižením oka jsou hematologická onemocnění jako je anémie (chudokrevnost) nebo akutní leukémie.

Anémie se může projevit krvácivými změnami na sítnici nebo postižením zrakového nervu s důsledky pro rozsah zorného pole. Postižení zraku u leukémií závisí na jejím typu a možném nahromadění leukémických buněk v oblasti oka.

Mohou se objevit krvácivé změny na sítnici a očním pozadí. Léčba spočívá v intenzivní chemoterapii, stejně jako u dalších onkologických onemocnění s vlivem na zrak.

Z nemocí trávicího ústrojí zrak ovlivňuje Crohnova choroba nebo ulcerozní kolitida.

Důležité je kontorlovat dostatečný přísun vitamínu A, jehož vstřebávání mohou tyto choroby zásadně ovlivnit.

V terapii střeba se často užívají kortikosteroidy, a proto musí oční lékař myslet na možné poruchy zraku vzniklé vlivem této léčby (steroidní šedý nebo zelený zákal).

U těchto a řady dalších celkových onemocnění je vždy nutno myslet na možné důsledky pro zrak pacienta. Kvalitní a rychlá diagnostika mnohdy vede k zabránění nevratnému závažnému postižení zraku.

Záleží nejen na spolupráci oftalmologa, praktického lékaře nebo internisty, ale také na spolupráci pacienta.

Předpokladem úspěšné léčby je dodržování pravidelných návštěv očního lékaře a spolupráce při terapii celkového onemocnění.

(redakce)

O zrak vás může připravit i strach. Máme důvody bát se současných laserových operací?

Člověku 21. století může strach přinést i mnoho pozitivního – například je dobrým motivátorem na cestě za lepšími výsledky v různých oblastech života. V jiných případech ale může život i výrazně zkomplikovat, ne-li ohrozit. A často se to týká zdraví. Třeba obavy z operace a narkózy přiznává většina pacientů, a někteří z nich proto doporučené zákroky raději nepodstoupí. 

Podle aktuálního průzkumu očních klinik mezi 500 respondenty ve věku 15 až 60 let se jen operace očí bojí třetina pacientů, převažují muži nad ženami. V těsném závěsu za strachem z výsledku operace uvádějí pacienti, léčící se s očními problémy, strach z oslepnutí nebo z bolesti.  

Proč se tolik bojíme o zrak?

‚Máme v sobě historicky zakořeněno, že sebemenší zásah do oka může skončit slepotou. V našem podvědomí jsou navíc uložené zkušenosti s bolestí oka způsobenou nepatrným smítkem, šťouchnutím do oka, průvanem nebo ječným zrnem. A téhle bolesti se přirozeně vyhýbáme,‘ vysvětluje psycholog Mgr. Petr Křenek.

‚V případě očních operací je strach v našem podvědomí spojen s informacemi o nebezpečí laserů.

Svazek laserových paprsků byl od šedesátých let převážně vnímán jako škodlivý: řeže, vypaluje, laserové zbraně zabíjejí, laserová ukazovátka mohou oslnit tak, že člověk ztratí vizuální reference.

Ve chvíli, kdy přijde řeč na laserovou oční operaci, se často vyskytne obava z „vypálení oka“,‘ říká Křenek.

Člověk mnohdy netuší, o co jde

Lékaři jako hlavní důvod strachu z oční operace, potažmo jakéhokoli vyšetření očí, vnímají spíše nedostatečnou informovanost pacientů, nikoli průběh zákroku samotného nebo obavy z jeho výsledku. Jde v první řadě o strach z lékařského vyšetření obecně.

‚Pacient se bojí, protože neví, co se s ním bude dít, a má strach z toho, co se dozví.

Důležitý pro spolupráci pacienta a zbavení ho strachu je proto pohovor s lékařem, který by měl pacientovi podrobně vysvětlit, jak bude vyšetření a případná léčba probíhat.

Pacient musí k lékaři pojmout důvěru a pochopit, co ho čeká,‘ upozorňuje Doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka oční kliniky NeoVize Brno.

Zároveň dodává, že druhým faktorem způsobujícím strach jsou zastaralé informace a mýty kolem očních operací, které jsou mezi lidmi stále velmi rozšířené. ‚Někteří naši pacienti bohužel pořád věří tomu, že laserové operace bolí, oči se pak dlouho a bolestivě hojí, lidé po nich špatně vidí a podobně. A to vše jen na základě toho, že jim někdo řekl, jak to vypadalo před 15 lety.‘

Prevence jako základ úspěšné léčby

O kvalitě svého zraku rozhodujeme do značné míry každý sám. Mnoho zbytečných a vlekoucích se zdravotních problémů se zrakem mohou vyřešit pravidelné preventivní prohlídky u oftalmologa, které by měly být samozřejmostí u dospělých i dětí, stejně jako například pravidelné kontroly u praktického lékaře či jiných specialistů.

Vyšetření u očního lékaře by měl každý dospělý podstoupit minimálně jednou za tři roky, po pětačtyřicátém roce věku každé dva roky. Řidiči by navíc měli absolvovat oční prohlídky v 60, 65 a 68 letech a dále každé dva roky.

‚Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem oční choroby, například lidé silně krátkozrací, diabetici anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal,‘ upozorňuje MUDr.

Lucie Valešová, primářka oční kliniky DuoVize Praha.

‚V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti k odhalení refrakčních vad nebo změn dioptrií, které lze následně korigovat brýlemi, kontaktními čočkami anebo trvale, tedy laserovým zákrokem.

Vyšetření zorného pole zase zachycuje výpadky i v periferních částech, měření nitroočního tlaku pak může včas podchytit vznik zeleného zákalu.

Důležité je také vyšetření očního pozadí, které zobrazí chorobu sítnice nebo zrakového nervu,‘ dodává lékařka.

Budete mít zájem:  Čokoládová masáž a zdraví – jaký má vliv?

Léčba strachu informacemi

Současná oftalmologie je na vysoké úrovni a pacienti se tak „neúspěšných” zákroků obávat nemusejí. Při včasném záchytu problému jsou dnes lékaři schopni vyléčit až 80 % vad zraku.

A jediným řešením už v dnešní době rozhodně nejsou jen brýle nebo kontaktní čočky.

Nejrozšířenější refrakční oční vady, mezi nimiž drží prvenství krátkozrakost, jíž trpí čtvrtina Evropanů, lze díky pokročilým technologiím a léčebným metodám odstranit jednou provždy operativně.

Dalšími častými problémy jsou dalekozrakost, astigmatismus, ve stáří pak šedý zákal, kterým ve věku 65–74 let onemocní polovina obyvatel planety. Kromě včasné, účinné a efektivní léčby dnes lze nabídnout pacientům také implantaci vysoce kvalitních nitroočních čoček nebo odstranění očních vad laserem.

‚Bezkontaktní a bezpečné zákroky prováděné femtosekundovým laserem jsou dnes světovým trendem. Jejich výhodou je okamžitý návrat k běžným činnostem, bez nutnosti oční korekce.

Tento způsob odstraňování dioptrií funguje v České republice přes deset let.

Pacienti často tvrdí, že kdyby věděli, jak je operace bezbolestná, šli by na ni mnohem dříve a mohli by si užívat života bez brýlí déle,‘ uvádí MUDr. Valešová.

Bez brýlí celkem rychle

I přes to, že úspěšnost moderních laserových operací je v praxi dostatečně prokázána, stává se, že lidé kvůli strachu nejvhodnější řešení svého problému doporučené oftalmologem nakonec nepodstoupí.

Nad laserovou operací očí podle výzkumů uvažovalo 71,2 % dotázaných, ale 27,2 % ji nakonec nepodstoupilo právě kvůli strachu. Oslepnutí po laserové operaci se bát rozhodně nemusíte.

Všechny moderní metody jsou bezpečné.

‚Před operací navíc projdete velmi podrobným vyšetřením, které zahrnuje i kontrolu sítnice a očního pozadí. Rekonvalescence je pak už velmi rychlá. Obě oči se operují současně a pooperační diskomfort, kdy oči slzí a mírně pálí, trvá zhruba čtyři hodiny.

Následně už vidíte bez brýlí nebo čoček. Druhý den po operaci jdete na kontrolu a pak můžete klidně do práce. Bez omezení lze také sportovat, výjimkou je plavání či vrcholové sporty.

Samotný zákrok není ani bolestivý – před operací se do očí aplikují znecitlivující kapky,‘ říká oční chirurg Jana Mikšovská.

Se strachem se vyplatí bojovat

Pacienti, kteří stále váhají a mají obavy z očního zákroku, ale i ti, které přirozeně zajímá, co se s nimi během operace a po ní bude dít, mohou většinu podstatných informací získat na webu. Díky internetu se může dnes pacient strachu z neznáma velmi snadno zbavit. Podle očních lékařů je ale v každém případě nezbytné strach překonat a oční kontroly podstupovat pravidelně.

‚Přestože devadesát procent lidí se bojí ztráty zraku, oftalmologa podle statistik pravidelně navštěvuje jen necelá třetina Čechů. Přitom při zanedbání u dětí hrozí vznik tupozrakosti, která je později nevratná. U dospělých pak hrozí zanedbání glaukomu – zeleného zákalu. Ale i pouhé špatné dioptrie mohou způsobit silné bolesti očí a hlavy,‘ varuje doc. Skorkovská.

Astigmatismus, možná ho máte a ani o tom nevíte. Jak je to možné?

Astigmatismus je tzv. refrakční vadou. Co to znamená, jak se astigmatismus projevuje a jakým způsobem jej lze korigovat?

Co je astigmatismus

Cylindrická oční vada spadá do skupiny vad refrakčních. Tato vada způsobuje nepřesné zaostření světla na sítnici.

Při astigmatismu se nepřenáší obraz předmětu rovnoměrně na sítnici. Zjednodušeně bychom si tuto oční vadu mohli představit jako přenášení obrazu v bodech dvou, zatímco je žádoucí pouze jeden. Jedinec trpící touto vadou proto vidí rozostřeně.

Rozdělit jej můžeme na:

Pravidelný astigmatismus se projevuje jako pravidelné zakřivení dvou na sebe kolmých meridiánů neboli rovin procházejících optickou osou. Tento typ je častější.

Dále rozeznáváme astigmatismus:

  • čočkový
  • sítnicový
  • rohovkový

Poslední typ, tedy astigmatismus rohovkový, je nejběžnější. Vyvolán je asymetrickým zakřivením rohovky. Zakřivená může být v jedné nebo v obou osách. Normálně tvarovaná rohovka je kulatá, ta asymetrická má naproti tomu podlouhlý tvar.

Základní typy astigmatismu:

  • hyperemetropický, u kterého jsou jeden či oba hlavní meridiány dalekozraké
  • smíšený čili jeden meridián je krátkozraký a druhý dalekozraký
  • myopický neboli jeden či oba meridiány jsou krátkozraké

Jak diagnostikovat astigmatismus

Astigmatismus často postižené osobě neumožňuje rozeznávat detaily. Paradoxně ovšem dotyčný o své oční vadě nemusí vědět. Pravidelné zakřivení rohovky se téměř nevyskytuje, lze tak říci, že astigmatismem v malé míře trpí většina lidí. Statistiky uvádějí, že je to až 60 %.

Tato oční vada je proto v drtivé případě vrozená. Svůj vliv zde má rovněž dědičnost, další příčiny vzniku této vady prozatím nejsou známy. Astigmatismus může navíc být doprovázen i krátkozrakostí a dalekozrakostí.

Samotní pacienti si kromě potíží se zrakem mohou stěžovat i na bolesti hlavy. Častým doprovodným jevem bývá rovněž únava. Ta se typicky projevuje zejména po činnostech, které vyžadují zaostření zraku, například při práci na PC nebo při četbě. Doprovodnými příznaky astigmatismu mohou být rovněž pálení očí nebo migrény.

Diagnostikovat astigmatismus a určit stupeň oční vady by vždy měl lékař na základě odborného očního vyšetření. Stěžejní jsou zejména cylindrické dioptrie, které definují velikost vady. Dále lékař provede určení tzv. úhlových stupňů osy.

K diagnostikování astigmatismu může dojít až v dospělosti. Souvislost to může mít například s úrazy nebo i s operací rohovky.

Jak lze astigmatismus kompenzovat

Jestliže pacient nemá potíže a astigmatismus je mu diagnostikován pouze v nízkém stupni, oční vada žádné řešení nevyžaduje.

Korigovat je zapotřebí rozsáhlejší projevy. Obvyklým řešením je předepsání brýlí. Rovněž je možné v případě, že si to dotyčný přeje, nahradit běžné brýle kontaktními čočkami. Obvykle pacient dostává torické kontaktní čočky.

Ty umí v jedné ose lomit světlo odlišně než ve druhé. Korigovat astigmatismus brýlemi nebo čočkami s plusovými nebo minusovými dioptriemi není dostatečné, neboť tato vada je principiálně odlišná.

V těžších případech bývá pacient indikován k nitrooční operaci. Dále může být osoba trpící astigmatismem podrobena laserovému zákroku. V zásadě tak lze operačně řešit tuto oční vadu dvěma způsoby: V prvním případě může pacient dostat umělou čočku. Při laserové umí lékaři zajistit změnu zakřivení oční rohovky. Prakticky dojde k jejímu vyhlazení, což umožní zpřesnění vidění.

Nošení brýlí nebo čoček vadu pouze kompenzuje, ale neřeší. Operace, ať již laserová nebo nitrooční chirurgie, je definitivním řešením, které vadu odstraňuje. Zákroky jsou v podmínkách moderní medicíny zcela bezpečné, s minimem rizik a rychlým průběhem hojení.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector