Poslanci zrušili všechny poplatky, rozhodne Senát

Pro vládní žádost hlasovalo 68 poslanců z vládních ANO a ČSSD. K jejímu schválení bylo zapotřebí 77 poslaneckých hlasů. Sněmovna předtím odmítla také návrh nezařazeného poslance Lubomíra Volného na okamžité zrušení nozového stavu.

Ještě před hlasováním o prodloužení stavu nouze se poslanci shodli, že by ho vláda měla vyhlásit znovu. „Poslanecká sněmovna konstatuje, že po ukončení nouzového stavu k 27.

únoru je v návaznosti na šíření nových mutací koronaviru a snižující se kapacitu zdravotního systému v kompetenci vlády vyhlásit nový nouzový stav za účelem přijetí opatření proti šíření epidemie nad rámec pandemického zákona,“ usnesla se dolní parlamentní komora.

Usnesení podpořilo 132 ze 156 přítomných poslanců. Proti byli jen zástupci SPD, dva komunisté a poslanci bez klubového zařazení.

Premiér ještě předtím řekl, že pokud poslanci neschválí prodloužení nouzového stavu, okamžitě svolá vládu. Ta podle něj nouzový stav hned vyhlásí znovu. Nakonec jej také vyhlásila, a to na třicet dní od 27. února. 

Prodloužení současného nouzového stavu, který skončí podle poslance KDU-ČSL Marka Výborného nejpozději ze soboty na neděli, opozice odmítla podpořit.

Poukazovali na to, že vláda jej vyhlásila před dvěma týdny na žádost hejtmanů tak, že bezprostředně navázal na předchozí nouzový stav, který sněmovna odmítla prodloužit.

Postup vlády už byl napaden u Ústavního soudu mimo jiné senátory, kteří požádali o zrušení současného nouzového stavu.

Opatření podle nového nouzového stavu by podle opozice měla být řádně zdůvodněna, aby obstála při případném přezkumu Ústavním soudem. Měl by být také stanoven jejich účel. Vláda by měla sněmovnu pravidelně informovat, zda jsou chystaná opatření účinná.

Také předsedovi KDU-ČSL Marianovi Jurečkovi přišlo nevhodné, aby pokračoval současný nouzový stav, který nemusel být vyhlášený úplně správně podle ústavního pořádku. Nechce riskovat, že by ho například zrušil Ústavní soud. „I v těchto těžkých dobách se má respektovat ústava a právní řád České republiky,“ říká Jurečka.

„Revokovat usnesení o nouzovém stavu je protiústavní nesmysl. A taky proti zdravému rozumu. Pokud vládě nestačí pandemický zákon, ať vyhlásí na základě zhoršené situace nouzový stav sama. To je jediná cesta,“ sdělil předseda ODS Petr Fiala. 

Nouzový stav potřebujeme

Počet nakažených koronavirem i po zavedení přísnějších opatření podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) stoupne v příštím jednom až dvou týdnech na zhruba 20 tisíc denně, poté se ale sníží.

Pokud by platil jen pandemický zákon, bylo by to nad 20 tisíc nakažených denně přinejmenším po celý březen. V případě rozvolnění by se počet nakažených vyšplhal na 35 tisíc denně, řekl ministr během rozpravy.

„Musíme počítat s tím, že v průběhu přelomu února a března, to znamená v příštím jednom až dvou týdnech, bude situace znamenat další kulminaci k hodnotám kolem 20 tisíc nově diagnostikovaných osob denně a z toho vyplývající zátěž nemocnic,“ uvedl ministr. Ve druhé polovině března by se nárůst počtu pacientů s nemocí covid-19 měl vrátit na nynější úroveň, řekl Blatný.

Vláda proto plánuje nad rámec současných opatření omezit pohyb lidí a kontakty mezi nimi, potvrdil ministr.

Od pondělí kvůli tomu chce s výjimkami zakázat pohyb lidí mezi okresy, zavést povinné nošení respirátorů, povinné antigenní testování ve firmách, uzavření všech škol včetně mateřských nebo „omezení prodeje na nezbytně nutné zboží“. V platnosti má zůstat zákaz nočního vycházení mezi 21:00 a 05:00.

Kabinet kvůli tomu potřebuje podle ministra prodloužit nouzový stav. Bez nouzového stavu nelze zakázat noční vycházení, omezit pohyb mezi okresy nebo redukovat prodej, uvedl Blatný.

Pandemický zákon

Vedle debaty o prodloužení nouzového stavu sněmovna schválila v senátní verzi pandemický zákon. Ten už podepsal i prezident Miloš Zeman.

Zákon umožní ministerstvu zdravotnictví a hygienickým stanicím vydávat širší restrikce než nynější zákon o ochraně veřejného zdraví. Senát chtěl opatření svázat s pandemickou pohotovostí, kterou budou moct poslanci ukončit nebo obnovit.

Ministerstvo a stanice budou moci výslovně omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně bez nutnosti nouzového stavu. 

Bez senátního návrhu by poslanci nemohli vůči opatřením ministerstva a hygienických stanic nijak zasáhnout. Platila by, byť by dolní komora pandemickou pohotovost zrušila. Stěžejní části zákona budou účinné do konce února příštího roku.  

Souhlasu vlády budou podle schválených senátních úprav podléhat nejen ministerské restrikce, ale také opatření hygienických stanic. Podle pandemického zákona se navíc nebudou smět omezovat zejména veřejná shromáždění svolaná podle příslušného zákona, což původní sněmovní znění předlohy umožňovalo.

Horní komora navrhla změnit i bonus k nemocenské pro lidi v nařízené karanténě, aby se jí kvůli snížení příjmů nevyhýbali. Senát prosazuje prodloužení doby vyplácení příspěvku až 370 korun denně z deseti dnů na dva týdny. Posoudí i senátní úpravy příspěvku lidem v karanténě. 

Zasedá Senát. Projednávat by měl pandemický zákon i volební novelu

Poslanecká sněmovna naopak neschválila příspěvek až 370 kroun pro lidi, kteří musejí nastoupit do karantény. Pro prosazení chyběl vládní koalici jenom jeden hlas. Zdrželi se tři poslanci hnutí ANO.

 Sněmovna nejprve neschválila senátní verzi s pozměňovacím návrhem a měla hlasovat o tom, že setrvává na svojí verzi. K tomu bylo zapotřebí nejméně 101 poslanců, pro jich ale hlasovala jen rovná stovka.

Vládní návrh tak definitivně končí.

Předseda klubu ČSSD Jan Chvojka uvedl, že poslanci budou muset hlasovat o této takzvané izolačce někdy jindy. Výsledek pátečního hlasování přičítá tomu, že desítka poslanců ČSSD a ANO je v karanténě.

Lidem v nařízené karanténě měl přinést příspěvek k náhradě mzdy po dobu deseti dnů. Senát chtěl prodloužit tuto dobu až na 14 dní. Chtěl také vypustit z předlohy některá ustanovení, která se do ní dostala ve sněmovně na základě pozměňovacích návrhů poslanců ČSSD. Opoziční poslanci i senátoři je označovali za přílepky. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je naopak hájila.

Šlo hlavně o povinnosti zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná místa a dohody mimo pracovní poměr. Kritici těchto návrhů upozorňovali například na to, že hlášení dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti by postihlo například sdružení vlastníků bytových jednotek nebo třeba církve, které si najmou varhaníka na bohoslužbu.

Maláčová hájila tyto pozměňovací návrhy. Evidence dohod má podle ní hlavně za cíl zlepšit kontroly nelegálního zaměstnávání a ochranu zaměstnanců před zaměstnavateli, kteří obcházejí předpisy. Povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa by podle ní pomohla ministerstvu například lépe plánovat rekvalifikace vzhledem k potřebám trhu práce.

Maláčová příspěvek pro lidi, kteří se vrátí ze zahraničí, odmítla

Ministryně odmítla i Senátem navrhované rozšíření bonusu na všechny lidi, kteří se vrátili ze zahraničí.

Upozorňovala na to, že by příspěvek dostávali i lidé, kteří byli na dovolené a potom museli do karantény.

Výhrady ohledně přílepků, tedy změn nesouvisejících s návrhem zákona, jsou podle ní zástupný argument, a opakovala, že takzvaná izolačka měla být nástroj jak dostat epidemii pod kontrolu.

„Já jsem chtěl říct, že to není motivace, ale to je skoro spíš stimulace pro to, aby ti lidé do té práce nechodili,“ řekl poslanec ANO Pavel Juříček, který se při hlasování zdržel. „Když už jsem se ptal dokonce ve své firmě dělníků, tak řekli: Hele šéfe, máme vás rádi, ale když už nám bude stát dávat takovéhle peníze, tak my už sem nebudeme chodit vůbec,“ řekl. Návrh označil za nešťastný.

Podnikatelů a firem se zastala i poslankyně KSČM Květa Matušovská, která upozorňovala na to, že zaměstnavatelům přibudou administrativní povinnosti a zatíží to jejich zaměstnance, kteří mají na starosti mzdovou agendu.

„Udělejte si pořádek u svých poslanců a dejte nám pokoj,“ reagoval na emotivní vystoupení Maláčové poslanec TOP 09 Dominik Feri.

Jan Skopeček z ODS kladl vinu za výsledek hlasování poslankyni ČSSD Aleně Gajdůškové, která do předlohy prosadila takzvané přílepky.

Šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek poznamenal, že jakmile vláda návrh předloží bez přílepků, projde sněmovnou jako „nůž máslem“.

Sněmovna v pátek opět nerozhodla o senátním vetu novely, která zavádí až třímilionovou sankci pro podnikatele a firmy za porušování proticovidových restrikcí.

Schválení zrušení daně z nabytí nemovitosti

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí se v uplynulých letech objevilo na programu hlasování Poslanecké sněmovny hned několikrát. Ale potřebovalo to až koronavirovou krizi, aby si ANO uvědomilo, že zrušit tuto daň je možná dobrý nápad.

O zrušení daně se debatuje už od začátku koronavirové krize. Ministryně financí Alena Schillerová ve zrušení vidí stimul pro podporu realitního trhu v Česku.

A také jeden z impulsů koronavirové obnovy. Zákon o zrušení daně tak ministerstvo financí připravilo během dubna a května, v květnu ho schválila vláda a na začátku července i Poslanecká sněmovna.

A návrh zákona jde teď k hlasování do Senátu.

Přitom ale je nutno říct, že opoziční poslanci se snažili prosadit zrušení už během minulého roku. A tenkrát senátorský návrh neprošel právě i díky vládním hlasům. Rok 2020 ale přinesl koronavirový zlom a vládní obrat. Takže daň z nabytí se tentokrát ruší na vládní návrh.

Je ale pravdou, že zatímco vláda plánovala zrušit daň, k tomu zrušit daňové odpočty úroků z hypotéky a také prodloužit časový test pro placení daně z příjmu při prodeji nemovitostí, tak poslanci svými pozměňovacími návrhy původní představu upravili. Zákon teď jde k hlasování do Senátu v této podobě:

  • Ruší se 4% daň z nabytí nemovitých věcí. Zrušení bude platit i zpětně pro vklady do katastru s účinky od prosince 2019.
  • Je zachován daňový odpočet úroků z hypotéky. Nově ale bude možné odečíst pouze 150 000 Kč úroků zaplacených za úvěry za bydlení (tzn. hypotéka nebo úvěr ze stavebního spoření) za rok, dříve byl limit 300 000 Kč. Platí pro hypotéky a úvěry sjednané od 1. 1. 2021.
  • Prodlužuje se časový test pro platbu daně z příjmu při prodeje nemovitosti. Z 5 na 10 let vlastnictví nemovitosti. Platí pro nemovitosti nabyté od 1. 1. 2021.
  • Tip: Přečtěte si, jak platit co nejméně na dani z příjmu při prodeji nemovitosti
Budete mít zájem:  DTest: Ovocné čaje jsou plné pesticidů, i ty pro děti

Zrušení daně vs. zrušení odpočtů

Zatímco samotné zrušení daně z nabytí bylo tentokrát podporováno jak vládními tak i opozičními poslanci, tak opozice se výrazně postavila proti zrušení daňového odpočtu. Z několika pozměňovacích návrhů byl nakonec přijat ten, který jen snižuje limit pro daňové odpočty. A to z 300 tisíc za rok na 150 tisíc za rok.

Poslanecký pozměňovací návrh prošel opravdu jen těsnou většinou. Vládní poslanci za ANO hlasovali buďto proti, nebo se zdrželi hlasování. Vládní poslanci za ČSSD se většinou také zdrželi hlasování. Pozměňovací návrh tak prošel hlavně díky opozičním hlasům ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP09 i STAN.

Budou teď nemovitosti dostupnější?

Myšlenka vládního návrhu zrušení daně byla taková, že se díky tomu podpoří český realitní trh. Sníží se náklady pro kupující a díky tomu se budou nemovitosti lépe a snadněji kupovat. Protože kupující si nebude muset našetřit další 4 % z ceny nemovitosti na zaplacení daně.

Je ale nutno říct, že se neočekává příliš výrazný vliv. Na samotné ceny nemovitostí totiž zrušení daně nebude mít žádný dopad.

A to v okamžiku, kdy se čeká rostoucí nezaměstnanost a finanční dostupnost vlastního bydlení spíše klesá a bude klesat i v budoucnu.

Navíc první vyhodnocení dopadů koronavirové epidemie na realitní trh ukazuje spíše na to, že ceny nemovitostí neklesly a ani v blízkém budoucnu se nechystají klesat.

Už dnes také platí, že daň z nabytí neplatí kupující u novostavby, neboli u prvního úplatného nabytí nemovitosti. Proto také zrušení daně nebude mít absolutně žádný vliv na trh s novostavbami. Poslanecké pozměňovací návrhy počítaly i s úpravou DPH u novostaveb, ale tyto u poslanců neprošly.

Celkově tak nejspíš bude dopad zrušení daně na nemovitostní trh minimální a rozhodně není možné čekat závratné prodeje jen proto, že se zrušila nějaká daň.

Výraznějším dopadem zrušení bude spíše to, že státní rozpočet přijde o příjmy z této daně, které přesahovaly v loňském roce 13,8 mld. Kč. A to v situaci, kdy saldo rozpočtu bude nejspíše dramaticky růst letos i v dalších letech.

Proto také vláda usilovala o zrušení daňových odpočtů jako kompenzaci těchto vypadlých příjmů.

Předchozí článek: « První polovina roku 2020 – nemovitostní trh ve stínu korony Následující článek: Sazby hypoték v červnu pokračovaly v prudkém poklesu »

Levice smetla Julínkovy poplatky. Všechny, bez výjimky

Sociální demokraté spolu s komunisty dosáhli svého. Ve sněmovně smetli všechny zdravotnické poplatky. Teď rozhodnou senátoři

Praha – Poslanci ČSSD a KSČM dosáhli po měsících snažení svého – zrušili regulační poplatky ve zdravotnictví. A to dva roky poté, co poplatky schválila tehdejší vláda Mirka Topolánka.

Pro komunistický návrh hlasovalo 90 zákonodárců, 83 bylo proti.

Do Senátu ovšem míří hned dvě normy týkající se poplatků. Jen pár minut před zrušením totiž poslanci poplatky omezili. Zvedli totiž ruku pro návrh zákona, který vytvořil Moravskoslezský kraj vedený socialistou Jaroslavem Palasem.

Ten počítá s tím, že budou od placení osvobozeni mladiství do 19 let, všichni invalidní a starobní důchodci a lidé do 2,5násobku životního minima.

„Vůbec poprvé v historii dnes Sněmovna schválila ve stejné věci a s navrhovaným stejným datem účinnosti dva různé zákony,“ zlobí se poslanec Boris Šťastný (ODS). „ČSSD a KSČM se tak dopustily hrubé nezodpovědnosti a alibismu, když ve své populistické snaze se rozhodly politickou zodpovědnost příslušící Poslanecké sněmovně přenést na Senát a prezidenta republiky.“

Návrh Moravskoslezského kraje měl sloužit jako kompromis pro ty poslance, kteří chtěli část poplatků zachovat. Šlo o jakousi „pojistku“ pro případ, že by neprošlo úplné zrušení. K tomu ale nedošlo.

Rozhodnutí je na Senátu

Ačkoliv poslanci odhlasovali zrušení poplatků, neznamená to, že se v ordinacích skutečně přestane platit. Rozhodující slovo bude mít již zmiňovaný Senát.

Ten návrh s největší pravděpodobností vrátí. Početní převahu tam totiž mají poslanci ODS a KDU-ČSL. „Kdyby se poplatky zrušily u důchodců, tak už se může teoreticky zrušit úplně všechno,“ poznamenala předsedkyně zdravotního výboru Senátu Alena Palečková. Podle ní tato věková kategorie čerpá nejvíce zdravotní péče a poměrně často nadužívá léky.

Pokud by důchodci byli osvobozeni od poplatků, veškerá tíže financování by podle ní padla na produktivní část populace. „To už bych považovala opravdu za nespravedlivé,“ uvedla senátorka s tím, že pak by poplatky neměly význam.

Ministryně varuje před zhoršením péče. Nesmysl, zní z ČSSD

K přehlasování Senátu budou socialisté s komunisty potřebovat nejméně 101 hlasů. Podpořit by je tak museli nejméně tři zákonodárci bývalé koalice. V tuto chvíli mají jistou podporu pouze poslankyň Demokratické strany zelených Věry Jakubkové a Olgy Zubové.

„Mohu prohlásit, že budeme mít 101 hlasů pro jeden, nebo druhý návrh,“ řekl po hlasování předseda ČSSD Jiří Paroubek. Kdo jejich návrh podpoří, ovšem tají. „To nebudu komentovat,“ reagoval na dotaz.

Sto prvním hlasem by mohl být například lidovec Ludvík Hovorka. Ten prohlásil, že podporu zváží, záležet ovšem bude na tom, jak bude vypadat případný pozměňovací návrh Senátu. Hovorka už delší dobu prosazuje, aby byli od poplatků osvobozeni lidé nad 65 let, s výjimkou poplatku za hospitalizaci, který chce zachovat.

Nadšená z verdiktu sněmovny není nová ministryně Dana Jurásková. Pokud podle ní návrh na zrušení skutečně projde, přijde české zdravotnictví až o deset miliard korun. „Už nejsem schopna garantovat kvalitu péče v té výši, jako je nyní. Nepochybně dojde k prodlužování čekacích dob na závažné operace, ale zejména se omezí přístup k supernákladné péči,“ avizovala předem.

Doplnila, že se pokusí při tvorbě rozpočtu chybějící výpadek nahradit, není si ovšem jistá, jestli kvůli finanční krizi potřebnou sumu z rozpočtu získá. „Obávám se, že finanční prostředky na to nebudou,“ dodala.

S jejím výkladem ovšem nesouhlasí socialisté. Podle stínového ministra zdravotnictví Davida Ratha vláda Mirka Topolánka snížila platby za státní zaměstnance a stanovila stropy pro zdravotní pojištění, tím také způsobila výpadek, který kompenzovala regulačními poplatky. „Jsme připraveni s paní ministryní spolupracovat a navrhnout jí řešení,“ prohlásil Rath.

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí zpětně? Poslanci sami neví, co je správné

Vláda, respektive ministryně financí Alena Schillerová, si termínem, ke kterému má být zrušení daně z nabytí nemovitých věcí platné, zatím není jistá. Což je v situaci, kdy se mnoho věcí mění za pochodu, a to opakovaně, pochopitelné.

Alena Schillerová poprvé s návrhem na zrušení daně z nemovitosti seznámila veřejnost v televizním pořadu Partie. Už v tomto pořadu avizovala, že bude schválen zpětně, a to k 31. březnu 2020. Toto prohlášení o zpětném zrušení je pochopitelné s ohledem na snahu nezablokovat veškeré prodeje nemovitostí tím, že by všichni kupující čekali, až bude daň zrušena.

Otázkou však je, zda datum 31. března 2020 bylo zvoleno správně. Autorka článku, která je spolupracovnicí redakce, má k dispozici email, který byl dne 6.

 dubna 2020 zaslán paní ministryni s argumentací, proč by tento termín měl být posunut, a to například na 1. ledna 2020.

Zdůvodnění je jednoduché – pokud chce vláda, respektive poslanci, opravdu ulevit občanům, kteří se vyrovnávají s následky pandemie, není 31. březen 2020 zvolen zrovna šťastně.

Chtěli jste daň zaplatit, ale koronavirus vám udělal čáru přes rozpočet?

Termín pro uhrazení daně z nabytí nemovitosti je totiž do konce třetího měsíce, následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí. To v praxi znamená, že drtivá většina kupujících k zakoupení nemovitosti použije veškeré své prostředky a počítá s tím, že na daň z nabytí našetří během cca čtyř měsíců po zakoupení nemovitosti.

Tito kupující v době, kdy si nemovitost pořizovali, samozřejmě o pandemii, která zkomplikuje život všem občanům, nemohli vědět, přesto by dle návrhu paní ministryně byli povinni tuto daň uhradit.

Daň by naopak nemuseli hradit ti kupující, kteří v době koupě již o ekonomických důsledcích pandemie věděli a mohli s tím tedy počítat (na rozdíl od kupujících, kteří koupili nemovitost v období cca tří měsíců před jejím propuknutím).

Paní ministryni financí je nutno přičíst k dobru, že původně oznámený termín pro zrušení daně z nabytí nemovitostí následně posunula až na prosinec 2019. V tom případě by se nová pravidla vztahovala na všechny, jejichž daň je splatná od 31. března 2020. Ti by již neměli povinnost daň zaplatit.

Týkalo by se všech poplatníků, kteří dokončili svůj vklad na katastr v průběhu prosince 2019 nebo později. Více si můžete přečíst v článku Konec daně z nabytí nemovitých věcí a odpočtu úroku z nových hypoték, navrhuje Schillerová.

Budete mít zájem:  Deset způsobů, jak bojovat s únavou – II. část

Jaké datum nakonec projde?

Otázkou však zůstává, jak se k této změně postaví poslanci, kteří nyní ve stavu legislativní nouze rozhodují o celé řadě změn a jistě jsou na ně vyvíjeny nejrůznější tlaky ze všech stran. V loňském roce to byli právě oni, kteří smetli ze stolu senátní návrh na zrušení této daně, často považované za nemorální, neboť jde v podstatě o opakované zdanění již jednou zdaněných peněz.

Máme k dispozici e-mail, zaslaný 14. dubna 2020 většině poslanců poté, co se v médiích objevila informace o posunutí termínu zrušení daně z nabytí nemovitosti na prosinec 2019. Na tento e-mail do soboty 18. 4. 2020 odpovědělo 23 poslanců. Drtivá většina z nich kladně v tom smyslu, že pro návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti budou hlasovat.

Například Vít Rakušan, předseda hnutí STAN, odepsal, že návrh určitě podpoří. Určitě jako STAN podpoříme zrušení daně z nabytí nemovitosti. Podobný zákon jsme před časem sami navrhovali, ale bohužel ho vláda nechala zamítnout. V tomto postoji se u nás nic nemění.

Podobně se k problematice staví poslanec Marek Výborný z KDU-ČSL. Daň z nabytí nemovitosti považujeme za nesmyslnou, dvakrát zatěžující toho, kdo si pořizuje bydlení, a jako takovou usilujeme dlouhodobě o její zrušení. KDU-ČSL tento návrh zcela jistě podpoří, komentoval návrh ministryně financí poslanec.

Někteří poslanci se ale přiklánějí k původnímu termínu v březnu

Většina poslanců se však přímo k termínu, od kterého má být daň zrušena, nevyjádřila, a pokud ano, tak spíše negativně.

Konkrétně pan poslanec Karel Krejza (ODS) argumentoval tím, že zákony nelze přijímat retroaktivně (přestože se tak v minulosti dělo, stačí vzpomenout například rušení Benešových dekretů) a paní poslankyně Pavla Golasowská (KDU-ČSL) se dokonce domnívá, že bude lepší zohlednit momentální nepříznivou situaci v souvislosti s pandemií a bude přihlížet k datu 12. března, kdy byl vyhlášen nouzový stav, případně bude hlasovat pro 30. března 2020.

Pokud by však tento argument při utváření konečné podoby zrušení daně z nemovitosti převážil, znamenalo by to, že se vůbec nepomůže těm, kteří by tuto daň měli platit v době pandemie (protože v době koupě s pandemií rozhodně počítat nemohli), ale pouze těm, kteří už o pandemii v době podpisu kupní smlouvy věděli a mohli se rozhodnout, zda daň budou schopni uhradit. Z argumentace paní poslankyně Golasowské není patrné, jestli problematice termínu zrušení daně zcela rozumí. Na dopis, ve kterém byla požádána, aby svou argumentaci zdůvodnila, však odpověděla: Vaše praktické připomínky, určitě je vezmu při hlasování na zřetel.

Domnívám se, že když paní poslankyně pracuje v komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny a dále ve výboru pro sociální politiku, měla by s občany sociálně cítit, a ne prosazovat termín, který jim bez možnosti vydělat si v době pandemie na daň z nabytí nemovitosti nepomůže. A to i v situaci, kdy může být vhodnější pro stát, poněvadž získá o něco více na daních a povede k rozhýbání trhu s nemovitostmi. I tento důvod je legitimní, a dokonce chvályhodný. Bylo by však fér toto na rovinu přiznat a neskrývat se za pomoc postiženým lidem.

Budeme sledovat, jak celé hlasování nakonec dopadne.

senátor PČR

Smyslem návrhu zahrádkářského zákona bylo podpořit tuto bohulibou činnost. Zákon proto definuje zahrádkaření coby veřejně prospěšnou činnost, prodlužuje minimální dobu nájmu pozemku zahrádkářům od obce na deset let a umožňuje obci pronajmout pozemek za nižší cenu, než je obvyklá cena pro komerční činnost.

Jako jeho zpravodaj jsem ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučil jeho schválení. Přestože zákon schválila Poslanecká sněmovna velkou většinou hlasů, právě tato zvýhodnění doby a ceny nájmu se členům Hospodářského výboru Senátu, podporovaného názorem Svazu měst a obcí, nelíbila a většinou hlasů odsouhlasili jejich vyškrtnutí.

Bohužel usnesení Hospodářského výboru našlo podporu i na plénu Senátu. Pokud by jej potvrdila i Poslanecká sněmovna, stane se zákon pouze deklaratorním a jeho věcný přínos pro činnost stovek tisíc zahrádkářů bude minimální.

Věřím, že Sněmovna přijme zákon v původní podobě, nikoli v senátní verzi a že tak zahrádkáři dostanou garanci věcné, nikoli pouze deklaratorní podpory své činnosti. Vždyť přínos zahrádkářské činnosti pro společnost a životní prostředí je neoddiskutovatelný.

Zahrádkáři si proto zaslouží podporu.

https://www.asz.cz/cs/zpravy-z-tisku/legislativa/zakon-o-specialni-ochrane-zahradkaru-narazil-u-senatoru.html

Předložená novela horního zákona přináší mnoho pozitivních změn. Nicméně bych se chtěl dotknout dvou oblastí, které by mohly, resp. měly, být v novele ještě poupraveny.

První oblastí je konečný termín pro převedení prostředků na rekultivace a sanace na vázaný účet (§37a). Jde o peníze, které mají těžební firmy z minulosti stále pouze na svých analytických účtech a hrozí tedy, že v okamžiku konce těžby nebudou k dispozici.

V novele předložené do PS bylo vládou navržen termín pro převedení do 30. 6. 2022 v případě uhlí, ropy a plynu a 30. 6. 2025 v případě ostatních nerostů. Bohužel v PSP došlo k přijetí PN hospodářského výboru, který termín posunul na 30. 6. 2030 pro všechny nerosty.

Svým PN proto navrhuji vrátit zpět původní termíny, tzn. rok 2022 a 2025. Co nejvčasnější převedení prostředků na vázaný účet považuji za důležité zejména z toho důvodu, aby náklady na odstranění následků těžby po jejím ukončení nezůstaly na státu či obcích.

Druhou zásadní oblastí novely je zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků (úhrad z vydobytého nerostu) – jde o §33k

V současnosti platí těžební poplatky určené v nařízení vlády č.98/2016. V r.2016 tak byly stanoveny poplatky na období pěti le2016 – 2021 jako fixní. Novela zákona mění interval stanovení poplatků na jeden rok a určuje maximální poplatek ve výši 10% referenční ceny komodity.

Jak potřebná je tato změna ukazuje fakt, kolik činí procentní poplatky ze současné ceny nerostu uvedené v Nařízení vlády.  https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-98

  • Uhlí hnědé – cca 1%
  • Lithium      – cca 1%
  • Ropa          – cca 8,5%
  • A jak vypadá porovnání výnosu těžebních firem a státu?
  • V letech 2009–2016 čtyři firmy těžící v ČR hnědé uhlí:
  • prodaly hnědé uhlí (jehož vlastníkem je ze zákona stát) za necelých 158 miliard Kč
  • vykázaly EBITDA přes 81 miliard Kč
  • vykázaly zisk po zdanění přes 35 miliard Kč
  • jejich akcionáři si vyplatili dividendy ve výši přesahující 40 miliard Kč (!)
  • na osobní náklady (mzdy + odvody) vynaložily přes 36 miliard Kč;
  • stát dostal za toto uhlí ve formě úhrady z vydobytého nerostu 1,7 miliardy Kč

Jako další příklady, kdy stát přišel o desítky miliard korun bych mohl uvádět příklady, jak proběhlo převedení státních těžebních firem do soukromých rukou, ale věřím, že Vám jsou tyto kauzy dostatečně známy. Všechny ty kauzy Tykačů, Koláčků, Bakalů… Ale to je vedlejší linka nepatřící do horního zákona.

Nicméně z výše uvedených faktů lze konstatovat, že stát rozdával a dosud rozdává nerostné bohatství téměř zadarmo.

Vraťme se ale k novele zákona. Samozřejmě vítám zrušení moratoria na výši poplatků i deklaraci max. výše poplatků ve výši 10% v paragrafu 33k. Co mne však znepokojuje, je skutečnost, že v zákoně není nijak deklarována minimální výše poplatku.

Výsledkem této novely co se poplatků týče, pak tedy může být, že poplatky zůstanou ve stejné výši jako nyní. V PS byl předložen PN, který by fixoval poplatky nikoli ve výši max.

10% referenční ceny, ale přímo ve výši 10% referenční ceny, tedy by smazal možnosti lobbování a podprahové diskuze o skutečné výši poplatků, jejichž „ceník“ bude vydávat vláda. Tento PN však nebyl přijat.

Přicházím proto s kompromisním pozměňovacím návrhem, ve kterém je určena i spodní hranice poplatku ve výši 5% referenční ceny. Rozmezí 5 – 10% umožní zohlednit výši poplatku pro jednotlivá těžební odvětví a zároveň zajistí násobný příjem do státního rozpočtu z těžební činnosti.

Vážení, novelu považuji za krok správným směrem s výhradou ke dvěma oblastem – k termínu převedení finančních prostředků na likvidaci pozůstatků těžební činnosti a metodiky stanovení sazeb úhrad z vytěžených komodit. Budu proto povděčen, pokud zákon necháte projít do podrobné rozpravy, kde načtu ony dva signalizované PN.

Už je to více než čtyři roky od chvíle, kdy jsem byl v obvodu č. 19 zvolen senátorem. Důvěra občanů mě z komunální politiky vyslala do lavic horní komory Parlamentu.

Už tři roky jsem místopředsedou senátorského klubu „SENÁTOR 21 a Piráti“ a dva roky místopředsedou hospodářského výboru.

Rád bych se s vámi podělil o svůj postoj k několika tématům, která se v poslední době v Senátu projednávala.

Téma životního prostředí

Hájení kvality životního prostředí, opatření proti suchu a klimatickým změnám a ochranu zeleně ve městech, považuji za zásadní úkoly současnosti. Tyto atributy jsou pro mne prioritou při projednávání zákonů v Senátu.

Koncem minulého roku projednal Senát nový zákon o odpadech. Připravil jsem k němu externí odborné stanovisko a několik pozměňovacích návrhů.

Díky nim se měl zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů, zlepšit jejich evidence a zkrátit období, kdy je možné ukládat je na skládku.

Jeden z mých zásadních návrhů, který obcím umožní získat od skládkařů stovky milionů korun za neodvedené poplatky, byl však zamítnut v Poslanecké sněmovně. Připravuji proto na toto ústavní stížnost.

Stavební zákon nemají psát developeři

Velmi usiluji o zásadní úpravy nového stavebního zákona, který ve svém původním návrhu straní developerům. Důvod je jasný – sami si ho napsali. Podle něj má být vytvořeno centrální řízení stavebních úřadů, čímž by se zásadně omezila účast samospráv a veřejnosti v povolovacích řízeních.

Záleží mi na hospodaření země a transparentnosti

Přestože Senát neschvaluje státní rozpočet, projednává některá dílčí ekonomická opatření. Jsem zastáncem udržitelných financí a rozpočtové zodpovědnosti, proto jsem nemohl hlasovat pro přijetí daňového balíčku, zvyšující státní dluh o 100 mld. Kč.

Za velmi důležitou považuji transparentnost a omezení korupce. Potěšilo mne proto opakované ocenění Rekonstrukce státu, podle kterého patřím k osmi senátorům, kteří nejsilněji prosazovali antikorupční zákony.

Aktivity pražské a celostátní

Přes dva roky jsem účasten v iniciativě aktivity „Stop rozšíření letiště Václava Havla.“ Iniciativa přesvědčila i radní hl.m.Prahy, kteří nesouhlasí s rozšířením letiště a zbytné investici desítek miliard.

Alternativa D3, je iniciativa náhrady stavby D3 přes Posázaví za 65mld.Kč, rozšířením silnice I/3 a obchvaty obcí.

  1. Se starosty obcí v JV části Prahy připomínkujeme záměr Vestecké spojky, komunikace, která by znehodnotila bydlení i rekreační možnosti pro občany P11.
  2. Aktivity na Praze 11
  3. S kolegy z Hnutí pro Prahu 11 hájíme zájmy občanů před konáním radniční koaliční vlády Pirátů, ANO, ODS, TOP/STAN zejména v oblasti záchrany zelených ploch před zástavbou, zachování kvality bydlení, efektivitou nakládání s veřejnými prostředky a zachování demokratických principů.
  4. Uvedu několik příkladů:
  1. Trafiky – současná koalice schválila pro své zastupitele a spřízněné osoby placená místa a smlouvy za cca 10mil.Kč/ročně
  2. Sandra – Neefektivní rekonstrukce ubytovny, kdy celková cena se vyšplhá k jedné miliardě korun
  3. ALS – stavba zahájena v r.2018 s termínem dokončení 06/2020. K dnešnímu dni však společná firma MČ P11 se soukromým investorem ještě ani nezískala úvěr
  4. Zastavění okolí Opatova a Roztyl. Hájíme zájmy občanů proti zastavění několika desítek hektarů zelených ploch

Osobní úsilí pak věnuji zejména záměru Obytný soubor Výstavní, který vznikl díky prolobované změně ÚP. Podal jsem detailně vypracované námitky do řízení a pomáhal občanům a SVJ se zpracováním jejich připomínek.

  • Aktivity na P15 a 22
  • P15: Zintenzivňuji spolupráci se sdružením Patnáctka náš domov, účastním se dle možností ZMČ P15
  • P22: Nové vedení MČ hájí po dlouhých letech zájmy občanů. Jsou vzorem, jak má samospráva MČ vypadat
  • Jsem tu pro Vás

Setkávání s občany jsou pro mě velmi podnětná. V mé kanceláři se jich jen loni zastavilo mnoho desítek.

S jakými tématy přišli? Od podnětů na doplnění městského mobiliáře, opravu chodníků a komunikací, až ke konkrétním žádostem o pomoc s negací zástavby v okolí jejich bydliště, sousedského soužití, pěstounské péče, exekuce či zadržované výplaty pojistného. Ve většině případů se mně a mým kolegům podařilo jejich problémy vyřešit.

Každé pondělí od 14.00 do 18.00 jsem pro Vás k dispozici v senátní kanceláři na Praze 11, Kosmická 746

Daňový balíček – původně rutinní změna daňových zákonů obsahující mj. zvýšení daně z tabáku,a stravenkový paušál. Pozměňovací návrhy v Poslanecké sněmovně na zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu zaměstnanců na 15% poslance Babiše a zvýšení odpočtu na poplatníka o 10tis.Kč/rok poslance Ferjenčíka prohloubily nakonec deficit veřejných financí o 130mld.Kč.

Protože jsem zastánce rozpočtové zodpovědnosti, navýšení plánovaného deficitu na r.2021 ve výši 320mld. Kč o dalších 130mld. Kč bylo pro mne naprosto nepřijatelné.

Hlasoval jsem proto na hospodářském výboru pro zamítnutí. Nakonec většina hlasů výboru odsouhlasila „kompromisní návrh“, se snížením odpočtu na poplatníka pouze o 3tis.

Kč, ponechání zrušení superhrubé mzdy se snížením daně na 15% a kompenzaci výpadků přijmu pro obce a kraje.

Podoba daňového balíčku z hospodářského výboru pak získala dostatek hlasů i na jednání pléna Senátu. Podpořili ho senátoři z ODS, KDU-ČSL, ANO a ČSSD.

Náš klub Senátor 21 a Piráti hlasoval pro zamítnutí daňového balíčku v podobě doručené z Poslanecké sněmovny a následně nesouhlasil s pseudokompromisním návrhem z dílny ODS, který kosmeticky snižuje deficit rozpočtu ze 130mld.Kč na 100mld.Kč.

Nepodlehli jsme ani pohádkám ministryně Schillerové, ani nás neukonejšila kompenzace pro obce a kraje. Preferujeme při přijímání zákonů rozpočtovou zodpovědnost.

Tu bohužel nepreferovali poslanci ANO, ODS a SPD, kteří senátní podobu daňového balíčku dne 22.12.2020 v Poslanecké sněmovně schválili.

https://www.respekt.cz/agenda/senat-schvalil-danovy-balicek-vyjde-na-100-miliard

Novela zákona o odpadech je velkým zklamáním

Komplexní odpadová novela, na které se pracovalo více než pět let, je ve svém výsledku zklamáním. A to i přesto, že přijímá evropskou legislativu, snaží se znevýhodnit ukládání odpadu na skládkách narůstajícími skládkovacími poplatky a nutit tak producenty k materiálovému, či energetickému využití odpadu.

Má ale velké množství slabých míst, těžko vybírat to nejslabší. Jsou jimi nepodpora recyklačního průmyslu, absence vyhlášek, které by teprve vytvářely praktický rámec zákona, zmatek v základních pojmech a názvosloví nebo nejasná definice materiálu, který je možno ukládat na skládku bez poplatku.

Právě posledním problémem jsem se při přípravě pozměňovacích návrhů zákona doručeného z Poslanecké sněmovny zabýval. Poslanci do něj totiž vložili dva odstavce (odst.4 a 5, par.

155), které mají skládkovým firmám umožnit i se zpětnou platností ukládat bez poplatků na skládku větší množství odpadu, než je zákonem povolená hranice 20 % z jeho celkové hmotnosti.

Budou tak okrádány obce o poplatek 500 Kč za tunu odpadu a zároveň nebudou odváděny prostředky do fondu na rekultivaci skládky po ukončení jejího provozu. Nejde přitom o malé peníze. Kupříkladu město Čáslav by tak přišlo o stovky milionů korun, o které se soudí s provozovatelem skládky, firmou AVE.

K dané problematice jsem si nechal zpracovat právní rozbor od JUDr.Svobody. Ten zcela jednoznačně konstatuje, že pozměňovací návrh z PS je nejen v rozporu se zákonem, ale vzhledem ke zpětné platnosti jeho účinků je i protiústavní. Negativně se k němu vyjádřila i Transparency International a MŽP.

Můj pozměňovací návrh, který odstraňuje tuto zjevnou nespravedlnost, uspěl jak na hospodářském výboru, tak i na výboru pro životní prostředí a nakonec i na plénu Senátu.

Další mé návrhy na změnu zákona se týkaly lepší evidence odpadu na skládkách, jejich průběžné kontroly, snížení povoleného množství odpadu bez poplatku ukládaného na skládky zpět na 20 % hmotnosti (PS navrhla nově 25 %) a ukončení skládkování využitelných odpadů na rok 2026 (PS navrhla až r. 2030). Tyto mé návrhy však nebyly v Senátu akceptovány.

Poslanecká sněmovna, kam se zákon s pozměňovacími návrhy vrátil (k mému návrhu přibylo ještě odložení účinnosti zákona a několik drobných technických změn) však POTVRDILA svou původní verzi.

Po poradě s dalšími senátory jsem se proto rozhodl podat stížnost k Ústavnímu soudu s návrhem odstranění odstavců 4 a 5, par.

155 zákona, které umožňují zpětné odpuštění skládkových poplatků a které tak zřejmě protiústavní.

Co nejrychlejší ukončení skládkování a využití odpadů jiným způsobem by mělo být základní odpadovou ambicí. Ukládání odpadů na skládku bez jejich využití považuji za anachronismus s neblahým dopadem na životní prostředí. Okolí skládky je totiž silně znečišťované odpadními vodami a skleníkovými plyny vznikajícími při rozkladu odpadu.

Přes popsané dílčí neúspěchy budeme s kolegy z klubu SEN 21 a Piráti nadále usilovat o to, aby se ekologické a efektivní nakládání s odpady stalo normou fungování každého jednotlivce, podnikatelů, firem i státu.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/s-odkladem-ucinnosti-o-rok-senat-vratil-snemovne-odpadovy-zakon/1957236

Předložil jsem písemně návrh na projednání 9 bodů na poslední zastupitelstvo MČ P11, konané dne 3.9.2020. Ani jeden Rada MČ P11 nezařadila na program.

Navržené body: Rekonstrukce ubytovny Sandra, výstavba Arény ledových sportů, dostavba Chodovské školy, koncepce parkování na Praze 11, koupaliště pro Jižní Město, zrušení politických trafik, zákaz herních automatů na Praze 11, plánovací smlouvy s developery, zrušení (pseudo)poradenských smluv.

Vedení MČ P11 se snaží své problémy utajit a odmítá je projednat. Uvedené body navrhnu samozřejmě ústně na čtvrtečním jednání ZMČ.

P.S. Po skončení jednání ZMČ: Ani jeden z mých 9 návrhů na zařazení do programu, které jsem na včerejším jednání ústně přednesl, nakonec nepropustili koaliční zastupitelé do programu. Bojí se konfrontace s fakty? Asi ano.

Přesto jsme jako opoziční zastupitelé (HPP11) byli úspěšní. Radní pro územní rozvoj M.Sedeke po našich kvalitních diskuzních příspěvcích hrubě nepřipravený bod Dohoda o spolupráci pro obytný soubor Výstavní III.

mezi společností CENTRAL GROUP Háje, a.s. a MČ Praha 11 stáhnul z programu jednání. Další kontroverzní bod „šitý rychlou jehlou“, Nový jednací řád ZMČ, starosta J.Dohnal stáhl z programu rovnou bez jakékoliv diskuze.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *