Epidemiologie cévní mozkové příhody
Cévní mozková příhoda (CMP) je 2. nejčastější příčina úmrtnosti ve světě (1. místo patří nemocem srdce). Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 miliónů lidí. Každému šestému z nás cévní mozková příhoda hrozí, a to bez ohledu na náš věk (ročně CMP postihne více než 80 000 lidí mladších 20 let).
V České republice se za rok vyskytne cca 25 tisíc cévních mozkových příhod. I přes tato vysoká čísla a hrozící následky, většina lidí neví, jakými příznaky se CMP může projevit, jak na ně reagovat, případně, jak se proti tomuto onemocnění preventivně chránit.
Co je CMP, jak vzniká a jaké má následky?
CMP, lidově mrtvice, je náhlá porucha krevního oběhu mozku, která vede k nevratnému poškození mozkové tkáně. Jde o akutní stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc, kdy nejdůležitější roli hraje čas.
Čím dříve jsou příznaky rozpoznány, tím dříve může být zahájena účinná léčba v nemocnici. Podle mechanismu vzniku se dělí na ischemické cévní mozkové příhody a hemoragické cévní mozkové příhody.
Léčba těchto onemocnění se liší.
Ischemický mozkový infarkt (nedokrvení mozku) vzniká následkem ucpání mozkové tepny, které způsobí snížení nebo zastavení přítoku krve do mozku.
Krevní sraženina ucpala cévu a způsobila ischemii (nedokrvení) mozku
Hemoragická CMP (tzv. krvácení do mozku) vzniká v důsledku prasknutí mozkové tepny, které způsobí buď akutní zakrvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly.
Vlevo krvácení do mozku, vpravo mozkový infarkt v důsledku přerušení krevního zásobení
U ischemické i hemoragické CMP přestanou být mozkové buňky zásobeny okysličenou krví a brzy začnou odumírat. Tím dochází ke ztrátě mozkových funkcí, kterou postižená část kontrolovala – např. centrum pohybu (objeví se poruchy hybnosti), řeči (objeví se nesrozumitelná nebo drmolivá řeč) či zraku (poruchy zraku či rozmazané vidění).
Až 30 % pacientů na následky CMP umírá. Častým následkem bývá trvalá invalidita, např. narušení schopnosti hýbat jednou polovinou těla, porucha tvorby řeči, zhoršení zraku anebo poruchy paměti. Pokud se však člověku zasaženému akutní CMP dostane včasné pomoci, může vyváznout bez jakýchkoliv následků, nebo jen s lehkým postižením (např. mírné oslabení končetin).
Rizikové faktory a primární prevence CMP
CMP vzniká z mnoha příčin, které označujeme jako rizikové faktory. Některé z nich, tzv. ovlivnitelné rizikové faktory, lze výrazně snížit naší vlastní snahou. Stačí pravidelná fyzická aktivita (alespoň 10 000 kroků denně), zdravý jídelníček (s omezením živočišných tuků), střídmá konzumace alkoholu, správná tělesná hmotnost a žádné kouření.
Zbylé rizikové faktory vyžadují pravidelné lékařské kontroly a správně nastavenou léčbu. Proto je důležité pravidelně navštěvovat praktického lékaře a další specialisty (internista, kardiolog, diabetolog, neurolog, obezitolog atd.). Jedná se o tzv. primární prevenci, díky které se vzniku CMP můžeme zcela vyhnout nebo riziko významně snížit.
Ovlivnitelné rizikové faktory:
- vysoký krevní tlak (hypertenze)
- nejrůznější onemocnění srdce, chlopní anebo nepravidelný srdeční rytmus (arytmie)
- zvýšená hladina cholesterolu v krvi (hyperlipidemie)
- cukrovka (diabetes mellitus) aj.
Důležitý je také životní styl, např. u kuřáků se riziko postižení CMP zvyšuje až šestkrát. Nepříznivý vliv mají rovněž alkohol, drogy, či hormonální antikoncepce.
Na náš organismus působí i tzv. neovlivnitelné rizikové faktory, jako jsou vyšší věk a některá dědičná onemocnění, které zvyšují pravděpodobnost vzniku CMP.
Obecně platí, že čím déle rizikové faktory působí, tím vyšší je pravděpodobnost vzniku onemocnění.
Pokud k CMP dojde, pak je nejdůležitější co nejdříve rozpoznat její příznaky, nečekat a ihned kontaktovat rychlou záchrannou službu, protože jen tak je možné člověku s CMP v přednemocniční péči pomoci.
Nejdůležitějším faktorem je čas!!!
Příznaky – jak ověřit, že člověka postihla CMP?
Nejčastějšími projevy CMP jsou:
- ochrnutí, tedy oslabení horní a dolní končetiny na jedné straně těla (pacient není schopný např. zvednout ruku, pohnout nohou a tedy i hůře chodí)
- ochrnutí poloviny obličeje a skles ústního koutku na jedné straně tváře
- potíže s mluvením či porozuměním řeči (postižený člověk může působit až zmateným dojmem)
- porucha rovnováhy a koordinace pohybů
- závratě s nucením na zvracení anebo se zvracením
- problémy s chůzí či stáním na místě
- silná bolest hlavy (typická pro mozkové krvácení)
- náhlé potíže s viděním (rozmazané vidění, výpadek části zrakového pole)
Příznak CMP – ochrnutí poloviny obličeje
Většinou se jedná o náhlou a často dramatickou změnu oproti předchozímu stavu. Zrádné je, že u většiny pacientů se nemusí vyskytnout bolest (na rozdíl od srdečního infarktu, pro který je typická tíseň, dušnost a bolest na hrudi), a proto velmi často dochází k prvotnímu podceňování příznaků.
U některých pacientů mohou předcházet před vznikem závažného mozkového infarktu pouze krátkodobé a přechodné příznaky. To znamená, že se objeví výše zmíněné příznaky, jako je slabost končetiny nebo porucha řeči v trvání jen několika sekund až minut, které však úplně odezní.
Těmto přechodným symptomům se říká transitorní ischemická ataka (TIA). Avšak i příznaky TIA nesmí být podceňovány.
V případě vzniku TIA je potřeba se ihned dostavit do nemocnice k neurologickému vyšetření, na základě kterého se stanoví riziko zhoršení příznaků.
Včasné nastavení léčby anebo krátkodobá hospitalizace u rizikových pacientů mohou zabránit zhoršení příznaků a trvalým následkům.
Pokud si nejsme jisti, zda se skutečně jedná o cévní mozkovou příhodu, můžeme postiženého požádat o několik jednoduchých úkonů. Jedná se o tzv. FAST test, kterým můžete rychle diagnostikovat příznaky a tímto pomoci člověku.
Jak správně pomoci?
Jedinou správnou reakcí je okamžité volání rychlé záchranné služby na čísle 155 nebo 112. Pacienta se snažíme udržet ve stabilizovaném stavu (umožnit mu volné dýchání, nikam ho nepřevážet). Pokud má být léčba účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně během 4,5 hodin od vzniku příznaků.
Statistiky bohužel ukazují, že povědomí o CMP je v populaci České republiky velice nízké (v celosvětovém měřítku je situace velmi podobná). Přitom čas je nejdůležitějším ovlivnitelným faktorem. Mozkové buňky jsou schopny bez kyslíku a živin přežít jen několik minut. Jen pro představu – každou minutu od vzniku mozkového infarktu nenávratně umírá téměř 2 milióny mozkových buněk.
Přitom úloha laické veřejnosti v boji proti této chorobě je velmi důležitá a bohužel stále podceňovaná. Proto se řada lékařů a epidemiologů snaží o pravidelné edukační kampaně, jejichž cílem je zvyšovat povědomí o CMP a tímto snižovat následky CMP.
SHRNUTÍ KAPITOLY
Nejdůležitější je včasné rozpoznání příznaků cévní mozkové příhody, např. jednoduchou metodou FAST, kterou zvládne kdokoliv. Lékaři mají možnosti, jak CMP účinně léčit, avšak pacient musí být do nemocnice přivezen co nejdříve.
Minimum o mozkové mrtvici
Mozková mrtvice (iktus, cévní mozková příhoda) je název pro různě hlubokou poruchu funkce mozku projevující se především v oblasti vnímání, myšlení, vyjadřování a pohybu. Příčinou ve většině případů bývá porucha prokrvení části mozkové tkáně.
Místo, rozsah poruchy a rychlost jejího vzniku jsou zodpovědné za druh a závažnost projevů. Přechodné projevy neschopnosti vyjádřit se, občasné závratě, smyslové poruchy, poruchy hybnosti svalstva obličeje, ruky nebo nohy s průvodní poruchou čití mohou být podceněny.
Často však následuje opakování příhod s podstatně horším průběhem nebo úmrtím.
Úmrtí na mozkovou mrtvici zcela náhle nebo po různě dlouhé, těžké formě onemocnění představuje spolu s chorobami srdce nejčastější příčinu smrti ve všech ekonomicky rozvinutých státech světa. Tak je to i v České republice.
Nemocní, kteří akutní projevy onemocnění přežijí, mívají často významně sníženou kvalitu života. Mnohdy jsou dlouhodobě zcela závislí na pomoci okolí. Péče o ně pak vyžaduje mnoho času a úsilí ze strany rodiny nebo specializovaných zdravotně-sociálních zařízení.
Financování potřebné péče pak představuje vysoké náklady pro zdravotní pojišťovny a nepřímo pro celou společnost.
Onemocnění včetně vážných komplikací i smrti může postihnout muže i ženy v každém věku, výrazně častěji však ve vyšších věkových pásmech. Vysoký krevní tlak, cukrovka a některé poruchy srdečního rytmu jsou nejčastějšími příčinami mrtvice.
Tyto prognosticky velmi závažné změny zdravotního stavu většinou zpočátku nepůsobí bolest ani jiné obtíže, proto nemocný o jejich existenci mnohdy neví. A když je zjistí, většinou je podceňuje.
Některé vrozené abnormality a některé poruchy životního stylu, jako jsou kouření, nedostatek spánku, dlouhodobé přepínání, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek pohybu a dlouhodobý obtížně tolerovaný pocit nepohody z jakýchkoliv důvodů, vedou také ke skrytým změnám zdravotního stavu. Ty pak mnohdy nečekaně vyústí v kritické formy onemocnění či smrt, a to i u relativně mladých jedinců.
Je možná prevence? Většinou ano. Je však potřeba osvojit si zásady zdravého životního stylu: dbát na rovnováhu mezi zátěží a odpočinkem, dbát na dostatečnou dobu nerušeného spánku.
Nekouřit, vyhýbat se drogám včetně nadměrné konzumace alkoholu, kávy, čaje i energetických nápojů. Varovat se svévolného užívání léků „na nervy, na zklidnění, na spánek, proti bolesti“ atd. Udržovat přiměřenou hmotnost, nepřejídat se, i když jídlo mívá příjemně zklidňující účinek.
Dbát na dostatečně dlouhý a přiměřeně intenzivní pohyb, nejlépe ve formě, která působí jedinci radost. Prognosticky důležité také je kontrolovat své ambice, žít v míru se sebou i se svým okolím a aktivně přispívat k pohodě v rodině, na pracovišti i ve společnosti.
Duševní rovnováha a pocit pohody, nikoliv na úkor okolí, je totiž důležitým ochranným faktorem zdraví.
Při projevu příznaků, byť jen podezřelých z možnosti vzniku mozkové mrtvice, je extrémně důležitý časový faktor. Organizační, vyšetřovací i léčebné možnosti systému zdravotní péče se v posledních letech významně zlepšily. Přínosem jsou však jen tehdy, je-li možné příslušnou odbornou péči poskytnout včas, tedy co nejdříve.
Jen tak má pacient šanci na minimalizaci následků tohoto nebezpečného onemocnění. Bez speciálních opatření totiž nelze následující průběh a rozsah hrozících škod spolehlivě odhadnout. Je vysoké riziko vzniku nevratných změn.
Proto je důležité neprodleně volat telefonickou linku 155 nebo zvolit program „Záchranka“, je-li k dispozici v mobilu svědků příhody.
Nezastupitelnou úlohu v ochraně před skrytým nebezpečím kardiovaskulárních chorob včetně mrtvice mají pravidelné, neformální a pečlivé lékařské prohlídky s dostatečným časovým prostorem pro seznámení vyšetřovaného s výsledky vyšetření a s doporučením vhodných opatření korigujících zjištěné abnormality.
Jakkoliv vzdělaný a zkušený lékař je totiž od dávnověku většinou „jen“ v roli poradce, instruktora. Řízení vlastního života je především na každém jednotlivci.
Prakticky důležitá je i skutečnost, že při vytváření podmínek pro zdravý životní styl co největšího podílu populace má obtížně zastupitelnou roli zdravotní a sociální politika státu, neboť ovlivnění některých okolností podmiňujících zdravý životní styl nemusí být vždy v silách jednotlivce.
Více o mozkové mrtvici se dozvíte zde.
MUDr. Lubomír Berka, CSc., kardiolog KARDIA JH s.r.o. Jindřichův Hradec
Mrtvici se dá předcházet několika způsoby, třeba ráno vyměnit levou ruku za pravou
Lifestyle / Zdraví
Ilustrační foto: Freeimages.com
Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Mrtvice je nejčastější příčinou invalidity dospělých, ale není to onemocnění, které by se týkalo jen starších lidí. Průměrný věk lidí s mrtvicí je 45 let a nejsou ani výjimky, kdy mrtvice postihne člověka, který ještě ani neoslavil dvacáté narozeniny.
Mrtvice prostě není jen pro staré. „Průměrný věk našich klientů je 45 let. Nejmladšímu klientovi bylo 19 let, ale běžně u nás rehabilitují třicátníci a čtyřicátníci“ říká vedoucí ergoterapeutka Veronika Slepičková.
Mrtvici se dá do jisté míry předcházet.
Dlouhodobým sledováním pacientů s mozkovou mrtvicí, posuzováním jejich zdravotního stavu a stylu života vyplynulo, že existují rizikové faktory, které na vznik mrtvice poukazují a jejichž sledováním a zlepšováním se lze mrtvici vyhnout.
Mezi velmi závažné a často podceňované preventivní opatření patří sledování zvýšeného krevního tlaku. Tento faktor je velmi významným rizikem při vzniku mozkové mrtvice. Jeho kontrola společně s hladinou cholesterolu a cukru v krvi výrazně přispívají ke snížení rizika cévní mozkové příhody.
Předzvěstí číhající mrtvice může také být srdeční arytmie. Pokud byste u sebe nepravidelný tlukot srdce zaznamenali, není potřeba se bát, ale je dobré stav konzultovat s lékařem. Ten bezpečně pozná, zda se jedná o srdeční arytmii, která by mohla s mrtvicí souviset a případně nasadí preventivní léčbu.
Světová organizace pro mrtvici uvádí, že se až devadesáti procentům případů mrtvice se dalo předcházet. Zdravý životní styl (fyzický pohyb, zdravý jídelníček, správná tělesná hmotnost a vyhýbání se tabákovým výrobkům) je jedním ze základních předpokladů dlouhověkosti v dobré kondici. A samozřejmě nesmíme zapomínat na dlouhodobý stres, který má zásadní vliv na kardiovaskulární onemocnění.
Vedle těchto preventivních opatření jsou tu samozřejmě i další možnosti, jak cévní mozkové příhodě předcházet. Jedná se o „trénink mozku“. Podle Jana Königa, ředitele centra neurorehabilitace obecně prospěšné společnosti ERGO Aktiv je pro mozek velmi dobrým tréninkem cokoliv nového.
„Dle posledních vědeckých studií bylo prokázáno, že nové neurony se v mozku vyvíjejí stále – i s přibývajícím věkem. Ptáte-li se tedy, kde je problém, je třeba jej hledat v ,použití´ těchto nových mozkových buněk. Jejich aktivní zapojení je klíčem k jejich udržení,“ uvedl.
Nové neurony potřebují nové podněty. Jasným důkazem, který znáte zřejmě i ze svého okolí, jsou starší občané žijící bohatým životem.
Stále něco nového objevují, dělají a cestují a tím dochází v jejich mozku ke komunikaci nově vzniklých neuronů, mezi kterými se vytvářejí takzvané synapse (spojení).
Naučení se něčemu novému, a následné využívání této schopnosti pak vede k lepšímu využívání mozku.
Jak již bylo výše zmíněno – mozek má prostě rád nové věci. Co to vlastně je nová věc pro mozek? Vezměte si už jen ranní rutinní činnosti. Ráno každého z nás vypadá téměř stejně. Vstanete, zajdete si na toaletu, připravíte snídani, vyčistíte si zuby, obléknete a odjedete do práce.
A co když takto po ránu mozek potrénujete tím, že alespoň půlku činnosti vykonáte levou rukou, pokud jste pravák a pravou, pokud jste levák? V okamžiku bude vaše toaleta pro mozek zcela novým zážitkem, použití toaletního papíru nečekanou výzvou a čištění zubů před zrcadlem malou deskriptivní geometrií.
Začít si oblékat kalhoty tak, že vyměníte pořadí nohavic, do které se oblékáte jako první, dámy mohou obléknout v opačném pořadí punčocháče apod. Možností se najde spousta.
Samozřejmě zamykání opačnou rukou vám pomůže lépe si uvědomit, že zamykáte a cestou v tramvaji si pak nebudete muset pracně vzpomínat.
A když už jsme u té cesty do práce – můžete jet jinudy, jít jinou ulicí nebo si dokonce vymyslet úplně jinou cestu?
Pokud ano, výborně, další cvičení je tady. Při návratu z práce můžete klíče v kabelce najít poslepu a poslepu si i odemknout. Kromě hmatu můžete procvičovat také chuť (dáte si večeři se zavázanýma očima), a vůni (svůj pracovní stůl ozdobíte vonnou svíčkou).
Autor: Lukáš Plecháček
Sdílet na FB
Jan a Václav Neckářovi pomáhají lidem s afázií díky AfaSlovníku
AfaSlovník, první aplikace v Česku, která učí pacienty po mrtvici mluvit, jde po měsících testování do ostrého provozu. Její spuštění symbolicky k Evropskému dni logopedie (6.
března) doprovází osvětová kampaň věnovaná afázii. Tváří kampaně je zpěvák a herec Václav Neckář, který si onemocněním sám prošel.
Aplikace, jejíž vývoj podporuje Nadace Vodafone, dosáhla před oficiálním spuštěním na 1 200 uživatelů z řad pacientů i logopedů.
Cévní mozková příhoda je všeobecně známý pojem, ročně u nás postihne téměř 50 000 lidí. Až třetina pacientů, kteří mrtvici přežijí, trpí afázií, závažným narušením komunikačních schopností.
Přesto převládá o tomto onemocnění mezi laickou veřejností velmi nízké povědomí a bývá chybně zaměňováno mimo jiné s poruchami intelektu. A právě to se rozhodl AfaSlovník změnit.
Spolu s Václavem a Janem Neckářovými natočili video spot přibližující afázii a pocity pacientů široké veřejnosti.
Václav Neckář tváří AfaSlovníku
Václav Neckář ví, o čem mluví. Mozková mrtvice ho zasáhla v roce 2002 při cestě na koncert. Málokdo si dokáže představit následky mrtvice, se kterými se zpěvák musel vypořádat. Příhoda závažně poškodila zpěvákovo řečové centrum a způsobila mu těžkou afázii. Měl problémy jak s produkcí řeči, tak s porozuměním, a musel začít znovu. Od základu se učil mluvit a memoroval texty vlastních písní. Díky intenzivní terapii, své píli a podpoře blízkých se dokázal vrátit do běžného života, a co víc, opět koncertovat. I proto je vzorem mnoha pacientů s afázií.
„AfaSlovník slouží pacientům s narušenou komunikační schopností, jako měl pan Neckář, k intenzivní terapii. Ta je nezbytná v průběhu celého onemocnění a klíčová především v prvních dvou měsících. Afatik může trénovat řeč na každodenní bázi z pohodlí domova v době, kdy není na terapii u klinického logopeda. Krom toho může logoped zadat pacientovi v aplikaci domácí cvičení na míru a ve statistikách monitorovat úspěšnost jeho plnění,“ vysvětluje Lucie Macková, spoluautorka AfaSlovníku a logopedka ve FN Královské Vinohrady. A doplňuje: „Intenzivní léčba afázie tak pomáhá snižovat pacientovy obtíže při komunikaci, a eliminuje riziko, že by se kvůli stresu z neschopnosti komunikovat izoloval od společnosti. Naopak pomáhá k rychlejšímu návratu do běžného života.“
Aplikace je rozdělená na slovníkovou část a testy, a po celou dobu pacienty provází hlas Gustava Bubníka, mimo jiné dabéra Toma Cruise a Charlieho Sheena. Pacientům a logopedům slouží statistiky ke sledování pokroku a problematických oblastí.
„Aplikaci jsme od dubna loňského roku testovali s logopedy a jejich pacienty. Podařilo se nám tak získat zpětnou vazbu od reálných uživatelů. Některé poznatky jsme zapracovali rovnou, ty komplexnější, jako například další typy testů, si necháváme do další fáze rozšíření aplikace,“ říká Ondřej Macko, spoluautor aplikace, která byla oficiálně představena 16. listopadu 2019 na konferenci Asociace klinických logopedů ČR.
Aplikace vznikala za podpory Nadace Vodafone. „Technologie, které zkvalitňují životy lidí a boří bariéry, podporujeme dlouhodobě. A přesně to je cílem AfaSlovníku.
Navíc díky síti Nadace Vodafone jej můžeme rozšířit i do dalších více než dvaceti zemí, ve kterých naši kolegové působí, a pomoci s návratem do běžného života milionům pacientů,“ říká Adriana Dergam, místopředsedkyně správní rady Nadace Vodafone.
Přestože se Česká republika řadí k zemím s nejvyšším výskytem a úmrtností způsobenou mozkovou mrtvicí, ani ve světovém měřítku nejde o zanedbatelná čísla.
Ročně postihne mrtvice na 15 milionů lidí, z toho 38 % se vypořádává s jejími následky v podobě afázie. „Proto bychom do budoucna rádi rozšiřovali AfaSlovník i do dalších zemí.
Už nyní pracujeme na slovenské verzi a jsme nadšení, že svůj hlas pro aplikaci propůjčil herec a moderátor Maroš Kramár,“ doplňuje Zuzana Hanibalová, spoluautorka AfaSlovníku.
Více o AfaSlovníku: www.afaslovnik.cz.
Aplikace pomáhá pacientům po mrtvici znovu začít mluvit
Cévní mozková příhoda ročně postihne v Česku asi 50 000 lidí. Až třetina těch, kteří mrtvici přežijí, pak trpí tzv. afázií, tedy narušením komunikačních schopností. Znovu začít normálně mluvit jim pomáhá aplikace AfaSlovník.
Snížená dostupnost zdravotní péče v době epidemie koronaviru negativně dolehla na české diabetiky. Jejich kondici chce zlepšit webová a mobilní aplikace Vitadio. Funguje jako osobní kouč a nutriční terapeut v jednom.
AfaSlovník slouží k intenzivní terapii pacientům s narušenou komunikační schopností. Terapie je nezbytná v průběhu celého onemocnění a klíčová především v prvních dvou měsících po mrtvici. „Afatik může v aplikaci trénovat řeč na každodenní bázi z pohodlí domova v době, kdy není na terapii u klinického logopeda.
Krom toho může logoped zadat pacientovi v aplikaci domácí cvičení na míru a ve statistikách monitorovat úspěšnost jeho plnění,“ vysvětluje Lucie Macková, spoluautorka AfaSlovníku a logopedka ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
Intenzivní léčba afázie pomáhá snižovat pacientovy obtíže při komunikaci a eliminuje riziko, že by se kvůli stresu z neschopnosti správně mluvit izoloval od společnosti. Naopak pomáhá k rychlejšímu návratu do běžného života.
Aplikace je rozdělená na slovníkovou část a testy. Po celou dobu pacienty provází hlas Gustava Bubníka, který je mimo jiné dabérem Toma Cruise a Charlieho Sheena. Pacientům a logopedům slouží statistiky ke sledování pokroku a monitorování problematických oblastí.
Velký ohlas aplikace zaznamenala v době koronavirové krize, kdy pacienti nemohli docházet na logopedickou terapii. V běžných podmínkách dochází lidé na terapii jednou týdně.
V době restriktivních opatření musely logopedické ordinace zavřít a pacienti o tuto možnost přišli. V tuto chvíli ocenili existenci aplikace, která jim umožňovala řeč procvičovat.
„Vzhledem k současné situaci, kdy opět dochází k zavádění restriktivních opatření, bude aplikace minimálně do podzimu tohoto roku pro všechny uživatele zdarma,“ doplňuje Lucie Macková.
Němečtí vědci vyvinuli chytré tetování, které dokáže odhalit a monitorovat chronické choroby. Mění svou barvu v reakci na změny koncentrace glukózy, albuminu a hladiny pH v krvi. Je tak možné mít pod kontrolou například cukrovku, onemocnění srdce nebo ledvin.
Aplikace je sice primárně určena pro pacienty s afázií, ale osvědčila se i jako doplněk logopedické terapie i při léčbě dalších logopedických onemocnění. Zuzana Hanibalová, jedna z autorek AfaSlovníku, dodává: „V době pandemie jsme chtěli být prospěšní větší části společnosti.
Viděli jsme v aplikaci potenciál, že by mohla pomáhat i jinde. Začali jsme tedy cílit i na další skupiny – pacienty s vývojovou dysfázií, pacienty s poruchami autistického spektra a rodiče dětí s odlišným mateřským jazykem.
Aplikace od té chvíle má překvapivě velký ohlas, za dva měsíce (od poloviny března do poloviny května 2020) jsme zaznamenali 570 nových registrací z řad pacientů i logopedů.“
Témata: