Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

V druhé polovině dvacátého století došlo k obrovskému vzestupu použití plastů . Plasty se staly fenoménem naší doby. Jsou všude, plastové tašky a plastové obaly jsou toho příkladem.

Rostoucí spotřeba plastů má svá negativa. Plasty zamořují krajinu, oceány, jejich rozklad na skládkách trvá v lepším případě i několik desítek let.

Přitom recyklací se dají plasty využít i například k výrobě stavebních materiálů.

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

Částečným řešením problematiky plastů je jejich recyklace.

ČR si stojí v této oblasti celkem dobře, máme jednu z nejvyšších úrovní recyklace plastů v EU (kolem 32 %), recyklace plastových obalů je ještě vyšší (kolem 58 %).

V roce 2020 jsme ale povinni, v souladu s legislativou EU, recyklovat 50 % plastů (minimálně těch z domácností). Pozitivní je, že ČR je schopna si velké množství vytříděných plastů i sama zpracovat.

Plasty se v ČR třídí do žlutých kontejnerů, do žlutých pytlů a velké plastové díly se shromažďují ve sběrných dvorech. Místa pro odkládání plastů z domácností jsou povinni dle Vyhlášky č. 321/2014 Sb. zajistit obce.

Ty ve své obecně závazné vyhlášce stanovují, které plasty se v obci třídí a jakým způsobem. Obvykle se třídí všechny druhy plastů dohromady (mimo PVC). Výjimku tvoří obce, kde se třídí jen PET láhve.

Někde se také třídí PET láhve do kontejnerů a ostatní plasty domácnosti dávají do pytlů. Mohou existovat i další výjimky.

Většinu obsahu žlutých kontejnerů tvoří obaly (zhruba 80 %). Pro další zpracování je nutné je dále ručně na třídící lince dotřídit.

Využít je možné tyto druhy: PET lahve (4 barvy – čiré, modré, zelené, zbytek), PE folie (čiré a barevné), PE duté obaly (např. nádoby od jaru), PE kelímky, pěnový polystyren a objemné plasty (např. zahradní židle).

Z těžko recyklovatelných plastů se vyrábí tuhá alternativní paliva, která se spalují v cementárnách. Účinnost dotřídění se liší region od regionu.

Tabulka rozdělení plastů a jak se třídí:

Číslo
Zkratka
Materiál
Kam patří?
1 PET polyethylentereftalát mezi plasty
2 HDPE/PEHD polyetylén s vysokou hustotou mezi plasty
3 PVC polyvinylchlorid do směsného odpadu
4 LDPE/PELD polyetylén s nízkou hustotou mezi plasty
5 PP polypropylen mezi plasty
6 PS polystyren mezi plasty
7 O/Jiné ostatní plasty podle místních podmínek

Do kontejneru na plasty patří většina plastových obalů, se kterými se setkáme. Výjimku tvoří obaly od olejů (museli bychom je pečlivě vymýt), silně znečištěné obaly, obaly od nebezpečných látek, obaly od chemikálií. Do kontejneru na plasty dále nepatří PVC, podlahové krytiny, novodurové trubky a koberce.

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívatGraf 1: Celkové náklady obcí na třídění plastů. Od nákladů není odečten příspěvek EKO-KOMu na tříděný sběr obalů. Výše nákladů se liší místo od místa. Sešlápnutím PET láhve můžeme tyto náklady výrazně snížit (do kontejneru na plasty se vejde více materiálu, obec platí za každé jeho vyklopení). Zdroj : IURMO

Využití recyklovaných plastů

PET láhve – výroba polyesterových vláken (např. netkané textilie, výplně bund), výroba PET lahví (PET láhve obsahují 10 až 50 % recyklovaného PETu), chemický rozklad PETu na vstupní suroviny.

PE fólie – fólie lze mechanicky a tepelně zpracovat na tzv. aglomeráty a granuláty, které lze opět používat k výrobě fólií, např. pytlů na odpady.

PE a PP duté obaly – lze je rozemlít a použít opět při výrobě podobných výrobků.

Pěnový polystyren – ze znečištěného pěnového polystyrenu se vyrábí odlehčený beton, izolační omítky, zásypy, používá se na výrobu pálených cihel (mají lepší izolační vlastnosti).

Směsné plasty – lze využít k výrobě zatravňovací dlažby, obrubníků, plotovek, kabelových žlabů, desek. Unikátní technologii vyvinula firma Transform Lázně Bohdaneč.

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívatGraf 2: Úspory energie při recyklaci plastů a při jeho energetickém využití v porovnání se spotřebou ve výrobě. U recyklace se předpokládá, že recyklovaný materiál nahradí primární surovinu. Zdroj: USEPA

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

7. 3. 2020

Plasty zamořující životní prostředí představují problém, s jehož dopady se budeme ještě hezkých pár generací potýkat. Obecně horší je přitom situace v regionech, kde dosud nemají rozvinuté potřebné kapacity pro jejich průmyslovou recyklaci. A tam, než je pálit na haldách, je rozhodně efektivnější formou jejich…

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

27. 4. 2019

Ve spojených státech amerických se ročně s recyklačními zařízeními nepotká okolo 40 milionů plastových lahví, které původně obsahovaly pitnou vodu. Studenti z MIT (Massachusettský technologický institut) proto přišli se zajímavým nápadem, jak se této nezpracované frakce odpadů zbavit. S pomocí plastové štěpky…

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

16. 4. 2016

Přestože v ČR nejsou známy údaje o množství prodaného textilu, lze podle zahraničních zdrojů odhadnout, že každý z nás ročně zakoupí 10 až 15 kg těchto produktů. Starší nepoužívané věci často končí v popelnici. Rozbory směsného dopadu dokazují, že ročně každý z nás vyhodí tohoto odpadu 5 až 10 kilogramů.

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

7. 4. 2016 Expert radí

Kovy lze rozdělit na železné, litinu, barevné kovy a hliník. Železo, litina, barevné kovy i silnější kusy hliníku jsou velmi cennou a dobře prodejnou surovinou. Vykupují se. Problematický je výkup tenkostěnného hliníku, ten se vykupuje jen někde a ne všechen (obvykle jen plechovky).

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

19. 2. 2016

Každý z nás produkuje odpady a to v zásadě každý den. Nejlepší by samozřejmě bylo, aby nevznikaly, ale protože to není možné, je nutné s nimi správně zacházet. To znamená, třídit je a nakládat s nimi podle toho, jak stanovuje vyhláška obce, ve které žijeme.

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

5. 2. 2016

Dizajn z odpadu? Aj to môže vzniknúť, ak o veciach, ktoré nám už prestali slúžiť, začneme premýšľať ako o „novom“ materiále. Ako o veci, ktorá nepatrí do koša, ale ponúka nové možnosti využitia.

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

31. 1. 2016

Z hlediska produkovaného objemu představují plasty jednu z nejvýznamnějších složek na skládkách ukládaných odpadů. Jsou všudypřítomné, a jejich účelná recyklace je zatím doménou spíše vyspělých zemí. Mexická společnost EcoDomum se proto rozhodla pojmout sekundární zpracování plastů po svém. Vyrábí z nich domy.

28. 1. 2016

Pojem domovní odpad není definován v žádném českém právním předpisu. Přesto je v praxi tento pojem často užíván. Za domovní odpad je považován odpad z domácností a z činností spojených s úklidem obytných objektů. Je to tedy běžný odpad z denního provozu domácností, který je odkládán do sběrných nádob přistavených na…

26. 9. 2015

Technologové na univerzitě ve španělském Jaen objevili, že je snadno možné řešit hned dva problémy naráz. Přebytek staré buničiny z papíren a čistírenských kalů z kanalizací se rozhodli sloučit, aby vytvořili netradiční stavební materiál. Tlačené „papírové“ cihly, které mohou posloužit jako vynikající tepelná izolace.

1. 10. 2014

Hongkongský stavební úřad (HKHA) se rozhodl v rámci postupné řízené ekologizace jednotlivých úkonů stavebních procesů uveřejnit na svém webu databázi, která přehledně shrnuje data o probíhajících stavbách a demolicích v jednotlivých městských okrscích. Hlavním záměrem C&D (Construction & Demolition) databáze má být…

Měníme přístup k plastovým obalům směrem k cirkulární ekonomice

Chceme přispět k vybudování cirkulární ekonomiky, v níž budeme nejen používat méně plastů, ale také zajistíme, aby šlo plasty používat opakovaně, recyklovat je či je kompostovat.

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

V současnosti se celosvětově recykluje jen 9 % plastových obalů.

Každou minutu se do vodních toků a řek dostává ekvivalent jednoho nákladního automobilu naloženého plasty, který nakonec skončí v oceánu. Každoročně kvůli vyhozeným plastům umírá odhadem 100 milionů mořských živočichů.

Problém se však může nadále ještě zhoršovat. Zpráva o iniciativě New Plastics Economy, zpracovaná naším partnerem Nadací Ellen MacArthur, odhaduje, že do roku 2050 by ve světových oceánech mohlo plavat více plastu než ryb.

Je zřejmé, že musíme naléhavě jednat na více frontách. Jednu z oblastí, které se týkají přímo společnosti Unilever, představuje fakt, že pouze 14 % plastových obalů používaných na celém světě skončí v recyklačních závodech a pouze 9 % je skutečně recyklováno.

1 Třetina plastů zůstává v křehkých ekosystémech a 40 % končí na skládkách. Česká republika je považována za premianty ve třídění odpadu, i u nás však končí až 50 % vytříděného plastu na skládkách, a to pro jejich špatnou kvalitu nebo znečištění jinými odpady.

Jak jsme se do současné situace dostali? Levný, praktický a univerzálně použitelný plast se stal všudypřítomným materiálem dnešní rychle se rozvíjející ekonomiky. Moderní společnost – a náš byznys – se na něj spoléhá.

Z čistě ekonomického hlediska nedává vyhazování plastů žádný smysl. Podle Světového ekonomického fóra ztratí světová ekonomika kvůli plastovému odpadu z obalů každoročně 80–120 miliard USD.

Potřebujeme přístup, který bude klást větší důraz na oběhové hospodářství, kdy budeme nejen používat méně obalů, ale obaly budou současně vyráběny v takové podobě, aby je bylo možné použít opakovaně, recyklovat nebo kompostovat.

Cirkulární ekonomika je ze své podstaty samoobnovující, což znamená, že používané materiály neustále proudí v systému „uzavřené smyčky“ namísto toho, aby se použily jen jednou a následně se zlikvidovaly. O hodnotu použitých materiálů včetně plastů tedy nepřicházíme, neboť se nevyhazují.

Budete mít zájem:  Aspergerův syndrom: proč někteří nerozumí ostatním?

Jakožto výrobce rychloobrátkového zboží neseme jasný díl odpovědnosti. Také přínosy cirkulární ekonomiky pro společnost a průmysl jsou jasné. Efektivnější využití surovin znamená nižší náklady a méně odpadu. To přináší nové zdroje hodnoty pro spotřebitele a občany, lepší řízení rizik souvisejících se zajišťováním surovin a lepší přístupy k dodavatelskému řetězci.

100 % našich plastových obalů bude do roku 2025 znovupoužitelných, recyklovatelných nebo kompostovatelných.

Od roku 2010 se celkové množství odpadu, které produkujeme v přepočtu na jednoho spotřebitele, snížilo o 31 %†. Úspěšně se nám podařilo dosáhnout stavu, kdy množství obalového materiálu, který nakupujeme, už není odrazem našeho obchodního růstu. U všech našich obalových materiálů a zejména plastů však i nadále chceme a potřebujeme pokračovat na cestě směrem k cirkulární ekonomice.

V lednu 2017 jsme se zavázali, že do roku 2025 bude 100 % našich plastových obalů navrženo tak, aby byly kompletně opakovatelně použitelné, recyklovatelné nebo kompostovatelné. Dalším cílem do roku 2025 je mít 25% podíl recyklovaného plastu (rPET), abychom tak mohli podpořit trh pro recyklované plasty.

Těmito závazky do roku 2025 chceme zcela přejít na znovupoužitelné, recyklovatelné nebo kompostovatelné plasty. Přijali jsme interní rámcové zásady, kterými se řídíme při našem uvažování o budoucích inovacích – tzv. strategie Less Plastic, Better Plastic & No Plastic.

Jsme odhodláni omezit používání jednorázových plastů investicemi do alternativních modelů spotřeby, které se zaměřují na výrobky s opětovným plněním a na znovupoužitelné obaly.

Naše interní koncepce uznává důležitost recyklace, ale uvědomujeme si, že recyklace není jediným řešením.

V některých případech může být nejlepším řešením obejít se zcela bez plastů – což je jedna z nejpodnětnějších částí naší strategie týkající se plastů.

Jakožto firma jsme ve spolupráci s našimi maloobchodními partnery realizovali řadu zkušebních projektů, kdy naše výrobky prodáváme zcela bez obalu, ale stále pracujeme na překonání některých zásadních překážek spojených s chováním spotřebitelů, komerční životaschopností a nasazením v masovém měřítku. Ve Francii například v pilotním projektu zavádíme v supermarketech výdejní automaty, ve kterých si mohou zákazníci doplnit do vlastních nádob prací prostředky Skip a Persil, čímž bychom zcela eliminovali použití jednorázového plastového obalu.

Zkoumáme možnosti využití alternativních materiálů, jako jsou hliník, papír či sklo.

Když nahradíme jeden materiál druhým, chceme přitom minimalizovat případné nezamýšlené důsledky, a proto provádíme hodnocení v rámci celého životního cyklu, abychom analyzovali dopad našich rozhodnutí na životní prostředí. Hledáme nové šetrnější formáty balení produktů, jako je například zavedení lepenkových obalů pro tuhé deodoranty.

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

Loop™: nový nákupní systém koncipovaný dle zásad cirkulární ekonomiky

V lednu 2019 jsme oznámili naši účast v systému Loop™ – inovativním bezodpadovém modelu pro nákupy a dodávky využívajícím znovupoužitelné obaly a výrobky s opětovným plněním. Výrobky jsou dodávány přímo spotřebitelům a obaly se poté vracejí a opětovně plní.

Do tohoto systému jsou zapojeny hlavní značky a maloobchody a jeho hlavní myšlenkou je posun od „jednorázového“ modelu (kde se obal po použití vyhazuje nebo recykluje) k modelu „trvanlivému“ (kde se obal používá opakovaně a případný zbytkový produkt se buď recykluje, nebo se také opakovaně použije).

Do pilotních projektů probíhajících v amerických státech New York, New Jersey a Pensylvánie a rovněž v Paříži je zapojeno celkem devět našich značek: Axe, Dove, Hellmann’s, Love Beauty and Planet, Rexona, Seventh Generation a Signal.

Axe, Dove a Rexona budou testovat prémiový tuhý deodorant s vyměnitelnou náhradní náplní, prodávaný pod názvem minim™. Nerezové pouzdro v minimalistickém designu je kompaktní a zároveň představuje udržitelné řešení. V závislosti na intenzitě používání vydrží jedna náplň v průměru jeden měsíc, přičemž obal je navržen tak, aby vydržel nejméně 100 cyklů, tedy celkem osm let.

Signal se přidal s vlastním projektem, kterým je zubní pasta v tabletách, které lze dokupovat. Tablety oproti běžné zubní pastě vyžadují méně vody, ale používají se stejným způsobem.

Tabletu při použití rozžvýkáte, vyčistíte si zuby jako obvykle a vypláchnete si ústa.

Dodávají se v recyklovatelné, znovuplnitelné nádobě, což znamená, že nevzniká žádný odpad z obalů ani nespotřebovaných zbytků produktu.

Věříme, že Loop™ doplní naše dosavadní snahy o vytvoření obalového systému, který je svojí koncepcí skutečně cirkulární. Cirkulární ekonomiku pro spotřební zboží nemůžeme vytvořit izolovaně. To není v silách žádné společnosti. Právě proto jsou partnerství jako Loop™ důležitá.

Někdy je nový návrh obalu nebo zcela nový způsob balení výrobků tím nejlepším způsobem, jak snížit dopad na životní prostředí. I když hledáme způsoby, jak vyvinout zcela nová obalová řešení, zaměřujeme se také na používání lehčích, pevnějších a kvalitnějších materiálů, které budou mít nižší dopad na životní prostředí.

Snaha o snížení množství použitého obalového materiálu si může vyžádat značné investice a vynalézavost, i když jde o snížení o pouhý jeden gram. Návratnost vynaložených investic však za toto úsilí stojí, pokud naše inovace úspěšně snižují dopad.

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

Snížení množství odpadů změnou koncepce: používání méně obalů

Spolupracujeme s dodavateli, s akademickou sférou, se začínajícími podniky a s dalšími organizacemi na vývoji nových technologií. Tím je zajištěn neustálý tok inovativních řešení, která nám pomáhají dosahovat našich cílů. Mezi nejnovější inovace, kterými jsme optimalizovali naše obaly, patří:

  • V průběhu roku 2018 jsme v Brazílii uvedli do prodeje třílitrovou lahev pro naši značku pracích prostředků Omo, která oproti původní verzi obsahuje šestinásobný koncentrát určený ke zředění v domácnosti. Tím se snížil objem použitého plastu o 75 %.
  • Inovativní technologie MuCell™ pro vstřikování vzduchových bublinek do plastových stěn lahve, kterou jsme vyvinuli společně s firmami MuCell a Alpla v roce 2014, vedla ke snížení spotřeby plastů na lahev o 15 %. V roce 2017 jsme na trh uvedli mýdlo na ruce Dove v lahvi, při jejíž výrobě využíváme technologii MuCell™, a ušetřili jsme díky tomu 304 tun plastu.
  • V Číně se jako ve většině dalších zemí jako obalový materiál na zmrzliny používají laminované kartony, jež vydrží nízké teploty v mrazicích boxech. Kvůli laminaci se tyto kartony jen málokdy recyklují. Ve spolupráci s dodavatelem tiskařských barev a úpravnou kartonů jsme vyvinuli matný UV lak, který nahradil laminovací fólii. Díky tomu se nám podařilo snížit objem obalových odpadů v Číně o cca 300 tun ročně.
  • V Izraeli jsme u zmrzlin Crembo v balení po osmi kusech přestali používat hliníkové obaly jednotlivých zmrzlin. Navíc jsme optimalizovali zbytek obalu. Celkem jsme na tomto jediném výrobku ušetřili více než 13 tun hliníku, asi tři tuny polyetylentereftalátu (PET), více než tunu polypropylenu (PP) a více než tři tuny papíru.
  • Opakovaně plnitelné nádoby viditelně snižují objem plastů, spotřebovaných pro výrobu obalů, a jejich další výhodou je skutečnost, že jsou cenově dostupnější. Znovuplnitelné nádoby prodáváme od roku 2012.
  • Hellmann’s uskutečňuje svou agendu „Less Plastic“ celosvětově. V průběhu roku 2019 budou veškeré „squeez“ lahve vyrobeny z 50 % z recyklovaného plastu a zároveň budou 100% recyklovatelné. V roce 2020 se ke squeez lahvím přidají i lahve se salátovými dresinky a kečupy. A to i v České republice.

Vzhledem k našemu úsilí o využití „lepších plastů“ považujeme za velmi důležité použití recyklovaných materiálů při výrobě našich plastových lahví, s nímž jsme začali v roce 2013. V roce 2017 jsme se zavázali, že do roku 2025 zvýšíme obsah recyklovaného plastu v našich obalech alespoň na 25 %.

V roce 2018 jsme v našich obalech použili cca 4 845 tun tzv. PCR plastu, např. polyetylenu s vysokou hustotou (HDPE) a polyetylentereftalátu (PET), v našich plastových lahvích.

Očekáváme, že spotřeba PCR v následujících letech vzhledem k větší míře využívání takových obalů prudce poroste.

To nám pomůže splnit náš závazek dosáhnout do roku 2025 minimálně 25% podílu recyklovaných materiálů v našich plastových obalech.

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

Love Beauty and Planet

Naše řada Love Beauty and Planet, již jsme na český trh uvedli v roce 2018, staví obaly do středu pozornosti spotřebitelů. Obal je vyroben ze 100% recyklovaného PET (rPET) a je také 100% recyklovatelný. Díky speciálnímu lepidlu je snazší v recyklačním závodě odstranit etikety.

Budete mít zájem:  Platnost receptů se změnila. Některé platí jen den a další i půl roku

Víčka a pumpičky zatím z recyklovaných materiálů vyráběny nejsou, zavázali jsme se však, že do roku 2020 budeme k výrobě pumpiček a víček používat recyklovaný plast minimálně z 50 %.

Značka také přispívá 40 USD za tunu vyprodukovaného uhlíku do fondu uhlíkové daně, který pomáhá snižovat uhlíkové emise a financuje iniciativy podporující vyšší míru recyklace a zřizování komunit, ve kterých se recykluje.

V roce 2016 jsme si uvědomili, že naše požadavky na PCR („post-consumer-recycled“) výrazně převyšují dostupnou nabídku, a dokonce ani ta nedosahuje potřebné kvality. Abychom docílili kvality, kterou požadujeme, museli jsme pomoci zvýšit nabídku.

Společnost Wise je specializovaným dodavatelem recyklovaného polyetylenu s vysokou hustotou (HDPE), což je nejběžnější plast používaný v lahvích pro naše výrobky v oblasti péče o domácnost, kosmetiky a osobní péče.

Pro výrobu obalů z PCR je nutné, aby šlo o vysoce kvalitní materiál – prvotřídní pryskyřici – v opačném případě by nový plast mohl mít nepříjemný zápach, vypadal by nevzhledně, a dokonce by mohl i kontaminovat samotný výrobek.

Hlavním důvodem, proč se PET dostatečně nerecykluje, je nedostatečná infrastruktura pro sběr a třídění vyhozeného plastu. Také existují určité technické problémy – recyklace barevných nebo kontaminovaných plastů je extrémně obtížná. Alespoň doposud tomu tak bylo.

Začali jsme spolupracovat se start-upem Ioniqa, působícím v Nizozemsku. Tato firma vyvinula technologii, která využívá patentovaný magnetický katalyzátor k rozložení PET až na molekulární úroveň, tj. až na úroveň původních stavebních kamenů polymeru.

Znamená to, že můžeme vzít jakýkoli PET odpad, rozložit ho na molekuly a odstranit barvu a nečistoty. Posléze ho tedy můžeme zpracovat na čistý a průhledný PET plast, který lze používat i pro styk s potravinami.

A krása spočívá v tom, že tento postup můžeme opakovat donekonečna.

Lepší plasty jsou také ty, které způsobují méně problémů po použití. Jak jsme již zmínili, v roce 2017 jsme se zavázali, že zajistíme, aby 100 % našich plastových obalů bylo navrženo takovým způsobem, aby byly do roku 2025 plně znovupoužitelné, recyklovatelné nebo kompostovatelné.

A opět jsme dosáhli určitého pokroku. Naše značka Seventh Generation, která je dostupná i v České republice, omezuje ve svých obalech použití primární ropy a primárních vláken (primární dřevná buničina) a předsevzala si, že veškeré její obaly budou do roku 2020 plně recyklovatelné nebo kompostovatelné. V současnosti je již více než 90 % obalů naší značky Seventh Generation recyklovatelných.

Společnost Unilever oznámila v roce 2018 v Davosu čtyři klíčové kroky, které by měl spotřební průmysl uskutečnit, aby nastala požadovaná systémová změna a urychlil se přechod na cirkulární ekonomiku. Vyzvali jsme:

  1. společnosti, aby investovaly do inovací spočívajících v hledání nových dodavatelských modelů na podporu opětovného používání materiálů.
  2. aby se více společností zavázalo do roku 2025 používat 100% znovupoužitelné, recyklovatelné nebo kompostovatelné obaly a nastavily si ambiciózní cíle pro používání PCR plastu.
  3. k vytvoření Globálního protokolu pro plasty (viz globální závazek níže), jenž by nastavil obecně odsouhlasené definice a sektorové normy upravující, které materiály se budou na trhu používat, aby se zajistilo, že naše obaly budou kompatibilní se stávající úspornou recyklační infrastrukturou.
  4. aby se společnosti pozitivně angažovaly v diskusích s vládami o koncepcích, které se týkají potřeby zlepšit infrastrukturu odpadového hospodářství včetně implementace programů rozšířené odpovědnosti výrobců.

Usilovně pracujeme na řešení dopadů naší činnosti, avšak žádná společnost nemůže vytvořit cirkulární ekonomiku plastových obalů izolovaně.

Proto jsme se v říjnu 2018 spojili s přibližně 250 výrobci obalů, značkami, maloobchody a zpracovateli druhotných surovin, vládami i nevládními organizacemi a podepsali jsme Globální závazek k novému hospodaření s plasty s cílem vymýcení plastových odpadů a znečištění přímo u zdroje.

Globální závazek iniciovaný Nadací Ellen MacArthur a přijatý ve spolupráci s Programem OSN pro životní prostředí zavazuje všechny signatáře ke třem krokům:

  • Odstranit problémové nebo nepotřebné plastové obaly a přejít od jednorázových obalů k znovupoužitelným.
  • Inovovat, aby bylo možné do roku 2025 zajistit 100 % našich plastových obalů tak, aby byly kompletně opakovatelně použitelné, recyklovatelné nebo kompostovatelné.
  • Dávat znovu do oběhu vyrobené plasty pomocí významného zvětšení objemu znovupoužitého a recyklovaného plastu ve výrobě nových obalů nebo produktů.

Globální závazek má za cíl vytvořit „novou normu“ pro plastové obaly. Globální závazek podepsalo 15 finančních institucí s majetkem přesahujícím hodnotu 2,5 miliardy USD.

Sami neuspějeme. Existuje mnoho prvků, které působí mimo naši kontrolu, jako je selektivní sběr obalových odpadů, nedostatečná nebo nulová infrastruktura a omezené investice do odvětví cirkulární ekonomiky.

Abychom přešli ve větší míře na cirkulární ekonomiku, musíme od základu změnit způsob, jakým výrobky a obaly navrhujeme.

Znamená to pečlivě zvažovat systémy, jimiž naše výrobky procházejí, a spolupracovat s národními vládami na vytváření infrastruktury pro nakládání s odpady.

A to právě děláme: chceme vytvořit strategie, které tento zásadní posun umožní, včetně realizace programů rozšířené odpovědnosti výrobců.

Plastové obaly a jejich ekologické alternativy

Opravdu žijeme v „době plastové“? Na úvod je třeba si přiznat, že se bez plastových obalů pravděpodobně úplně neobejdeme – v některých případech plní v současné době nenahraditelnou roli.

Co si budeme povídat – s užíváním plastů navíc mnoho z nás nešetří, často to ale ani nemůžeme dost dobře ovlivnit. Na druhou stranu se začínají čím dál častěji objevovat zprávy o nahrazování plastů jinými typy materiálů.

O čem se mluví?

Nejdříve je třeba si uvědomit, k čemu nám obaly vlastně slouží – proč je používáme?Důvodů je několik, tak třeba: pojmutí určeného obsahu, ochrana výrobku (např.

před mechanickým či chemickým poškozením, škůdci, působením tepla, světla, vlhkosti…, ale také ochrana při manipulaci a přepravě).

V neposlední řadě je to důležitá plocha pro prezentaci výrobku a informací o něm pro spotřebitele.

Obaly vyrobené z plastu mají mnoho podob, tvarů a velmi často i rozdílné složení, a liší se tak i požadavky na jejich třídění a recyklaci.

Právě díky mnohotvárným vlastnostem jsou plastové obaly tak populární a rozšířené po celém světě: tenkou fólií můžeme chránit a udržovat déle čerstvou zeleninu nebo třeba maso. Stejně tak můžeme použít plastové obaly na chemické prostředky, jako jsou prací prášky a různé čističe, nebo v podobě sudů pro nebezpečné látky.Plasty jsou také používány i v kombinaci s jinými materiály.

ZAJÍMAVOST

Takřka 8 % celosvětové produkce ropy je využíváno na výrobu plastových výrobků. A ty se postupem času stávají odpadem.

Nejpoužívanějšími materiály pro výrobu plastových obalů jsou v současné době: PET (polyethylen tereftalát – např. PET láhve) a HDPE (vysokohustotní polyethylen – např.

kelímky na jogurty, obaly od chemických přípravků pro domácnost), jeho asi nejznámějším a hojně používaným zástupcem je tenká polyethylenová fólie, která zlidověla pod pojmem „mikroten“, což je chráněné obchodní označení.

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

Mikroten má široké možnosti využití, je bez zápachu a je ideální pro přímý styk s potravinami, jelikož je netoxický. (Zdroj: Unsplash.com/ Sri Lanka)

Podle dostupných dat o třídění a recyklaci za rok 2018 vytřídila průměrná česká domácnost 32,4 kg odpadů z plastů do žlutých kontejnerů, kterých jsme měli na území ČR k dispozici 176 300.

Nejefektivnějším řešením je samozřejmě snaha předcházet produkci odpadů, hledání a preferování šetrnějších alternativ a u odpadu, který vyprodukujeme, pak jeho třídění a následná recyklace.

DOBRÉ VĚDĚT

1. Nejprve je třeba plastový odpad doma vytřídit a následně odnést do žlutého kontejneru.2. Následuje svoz odpadu.3. Pak dotřídění v třídičce odpadu.4.„And last, but not least“ putuje plastový odpad ke zpracovatelům k recyklaci.

Zjistěte víc: jaká je cesta vytříděného plastu? Tak to prozradí průvodce Vávra Hradilek ve videu 360°, kde se stal na chvíli „popelářem“ v osvětové kampani na podporu třídění plastu.

Jak tedy můžeme plastové obaly v každodenním životě jednoduše nahradit?

Tak začněme třeba u těch „mikrotéňáků“. Pokud vyrazíme pro ovoce, zeleninu nebo třeba pečivo, nemusíme nutně používat jednorázové sáčky. Stačí si z domova vzít látkovou tašku a u pokladny do ní nechat prodejní personál nahlédnout – česká legislativa to umožňuje.

Další alternativou mohou být tzv. „frusacky“. Tyto sáčky jsou vyrobeny z kompostovatelného materiálu na bázi kukuřičného škrobu a jejich hlavní výhodou je skutečnost, že je vlastně můžeme používat neustále.

ZAJÍMAVOST

Sáčky na ovoce a zeleninu si můžeme vyrobit i sami doma! Třeba ze starých záclon nebo například silonek.

To v Asii šli na tu alternativu od lesa, tedy vzali ji v džungli! Jeden z tamních řetězců nahradil v dubnu letošního roku plastové obaly zeleniny banánovými listy. A neostrouhá ani další sortiment – v plenkách jsou již plány na ekologické balení masa.

Když se vrátíme na náš kontinent, pak jistě stojí za povšimnutí i letošní londýnský maraton, kde klasické petky nahradili kapslemi z mořských řas. Tyto kapsle se spolehlivě do několika týdnů rozloží. Jejich výhodou je, že je můžeme dokonce jednoduše sníst. A jsou, samosebou, 100% nezávadné!

Velmi zajímavou novinku přinesla i dvojice vědců Eben Bayer a Gavin McIntyre. Přišli totiž na to, že alternativou plastovým obalům může být i obyčejná houba. Lépe řečeno její podhoubí, které má díky obsahu chitinu velmi odolné vlastnosti, a obal přitom zůstává biologicky rozložitelný. Navíc nezatěžuje životní prostředí – podhoubí se totiž daří nejlépe v zemědělských zbytcích.

Budete mít zájem:  Nekontrolovatelně usínají, kdykoli a kdekoli. Trpí narkolepsií

Houby by mohly jednou nahradit plasty. (Zdroj: YouTube.com/EPOfilms)

Výsledná konzistence se nejvíce podobá polystyrenu. Takto zpracované podhoubí se poté může využívat třeba v podobě ochranných obalů pro kosmetiku nebo jako izolace ve stavebnictví.

„Doba plastová“? Třeba brzy pomine – jak vidno, plastové obaly začínají mít pěkně silnou konkurenci. Šikovní vědci z celého světa pracují denně na nových a ještě ekologičtějších alternativách. Uvidíme, jak dlouho dokáží plastové obaly ještě vzdorovat. Pojďme jim dát knock-out. Jsme těžká váha, která má smysl.

O plastech, nutnosti snižovat jejich spotřebu a jejich recyklaci

Plast je možná nejlepším řešením. Eliminujme obaly, které nemůžeme dále využívat

Asi 1,5 žlutého kontejneru na plasty vyprodukuje každý obyvatel ČR

Milan Havel

Využití plastů a nakládání s odpadními plasty představuje v současnosti velkou výzvu. Plasty jsou dnes všudypřítomné. Jejich spotřeba se od roku 1960 zdvacetinásobila a to sebou přineslo řadu problémů.

Plasty zamořují moře a oceány, plastová mikrovlákna byly zjištěny v ovzduší, které dýcháme i ve vodě, kterou pijeme. Přitom se předpokládá, že spotřeba plastů dále poroste a během dalších dvaceti let se zdvojnásobí.

Nejvíce plastů se používá na výrobu obalů, následuje stavebnictví, automobilový a elektrotechnický průmysl.

V ČR dnes významná část plastových obalů končí na skládkách a poměrně významná část se energeticky využívá ve spalovnách nebo jako alternativní palivo v cementárnách (ČR vykazuje výrobu alternativních paliv jako materiálové využití, to v budoucnosti nebude možné a vykazovaná úroveň recyklace plastů poklesne). Pálením plastů se však ničí jejich skutečná hodnota a vede to k nemalým emisím skleníkových plynů.

Tuto situaci je třeba začít řešit a skutečně se tak začíná dít. Omezuje se použití plastových tašek na jedno použití, navržena je regulace jednorázových plastových výrobků (http://www.dostbyloplastu.cz/), uvažuje se znovupoužití kelímků či zálohování PET lahví (www.zalohujme.cz). Přijaty již byly nové cíle pro recyklaci plastových obalů, kdy v roce 2025 bychom jich měli být schopni materiálově využít 50 %, 55 % se má recyklovat v roce 2030.

Jak je i z cílů pro recyklaci plastových obalů vidět, část jich nelze recyklovat. Přiznává to samotný průmysl. I to je výzva. Novým cílem EU je to, aby v roce 2030 byly všechny plastové obaly recyklovatelné. Již dnes se k tomuto trendu zavázaly některé obchody, používat pouze recyklovatelné obaly.

Protože velká část plastů prochází našima rukama, je i na nás, abychom situaci kolem plastů ve svém chování zohlednili. Je dobré vyhnout se zbytečné spotřebě plastů a samozřejmostí by pro nás mělo být, že plasty budeme třídit. To si ale musí každý rozhodnout sám, každý neseme odpovědnost jen za své chování. Někdo to prostě nedokáže a je to jen jeho věc.

Má smysl třídit všechny plasty? V ČR je celý systém třídění plastů nastaven tak, že do žlutých kontejnerů patří všechny plastové obaly s výjimkou PVC.

Zda a kolik z takto sebraného materiálu bude využito a kolik se spálí či skončí na skládce, se liší region od regionu.

Souhlasit lze s názorem, že čím víc plastů vytřídíme, tím je větší potenciál i proto, že se jich víc bude recyklovat (Video „Moje odpadky č. 37).

Dobře recyklovatelné jsou PET láhve všech barev, dále průhledné polyetylénové fólie, obaly od drogerie. Platí také to, že čím je kus plastu větší, tím pravděpodobněji bude využit. U zbytku se situace liší region od regionu.

Všechny plasty je nutné dotřiďovat na třídících linkách, ty nejlepší jsou schopni využít až 70 % vstupního materiálu.

Výjimečná je situace v Pardubickém kraji, kde ve společnosti Transform Lázně Bohdaneč jsou schopni využít i ty nejhůře recyklovatelné plasty (kelímky od jogurtů, obaly od sušenek).

Pokud se týká neobalových plastů, sbírají se hlavně na sběrných dvorech. Stavební plasty či kusy nábytku jsou často z PVC a proto je nelze recyklovat. To samé platí pro stavební pěnový polystyrén, který obsahuje zpomalovače hoření a měl by být správně zařazen mezi nebezpečný odpad.

Třídění plastů není zadarmo. Průměrné náklady na vytřídění 1 tuny plastů se pohybují kolem 7500 Kč. To jaké budou, obvykle záleží na tom, jak jsou zaplněné kontejnery. Rozhodně se vyplatí sešlapávat PET láhve.

Tím lze snížit náklady na jejich recyklaci až o několik tisíc korun. Náklady na výklop jednoho žlutého kontejneru o objemu 1100 litrů se běžně pohybují mezi 100 až 300 Kč.

Do kontejneru se vejde 16 až 35 kg plastů (průměrný obyvatel ČR ročně spotřebuje kolem 35 kg plastů, tedy zaplní 1 až 2 takové kontejnery).

Tento článek vzniknul v rámci projektu „Podpora snižování produkce odpadů v obcích Středočeského kraje“, který byl v roce 2018 podpořen Ministerstvem životního prostředí.

Správné třídění odpadu – co patří do plastů a kde se často chybuje?

Rozdíl mezi tříděním a recyklací

Jako třídění odpadu označujeme oddělený sběr různých druhů odpadu. Recyklace je proces, kdy dochází k opakovanému (cyklickému) uvedení materiálu zpět do výrobního cyklu.

Do žlutého kontejneru PATŘÍ:

PET lahve a láhve od nápojů (mléko apod.)

Lahve je vždy nutné před vyhozením sešlápnout. Zmáčknutím lahví se ušetří místo v popelnici nebo kontejneru a není třeba platit za svoz vzduchu. Svozovému autu je jedno, jestli vyváží kontejner naplněný skutečným odpadem nebo veze pár nesešlapaných PET lahví a nezkomprimovaných obalů. Víčka od PET lahví se také třídí do plastů. 

Z lahví se doporučuje sundat obal, tzv. rukávek, který tvoří překážku pro recyklaci. Jedná se o PVC folii. Otázka recyklace PVC je problematická, proto se PVC ukládá do směsného odpadu.

Kelímky od jogurtů, margarínů, lahůdek apod.

Neustále se řeší vymývání či nevymývání plastových obalů. Dá se říci, že běžné znečištění nevadí. To znamená spotřebovat veškerý obsah, který lze. Silně znečištěné obaly, zejména od tuků a olejů, do plastů nepatří.

Další výjimku tvoří obaly z bioplastů. Ty nesmí znehodnotit obsah žlutého kontejneru, protože se nejedná o stejný materiál. Bioplastů je velké množství druhů a jejich degradace/ recyklace probíhá zcela jiným způsobem.

Obaly od šamponů, tekutých mýdel a dalších drogistických výrobků, obaly od mycích a čisticích prostředků

Zbytky kosmetických látek je vhodné slít dohromady a v menším množství je lze vyhodit v sáčku do směsného odpadu, ve větším množství pak odvézt na sběrný dvůr. Pozor na tuby od zubní pasty, mohou obsahovat hliníkovou vrstvu.

Výjimku tvoří obaly od chemických a dalších nebezpečných látek – například barev, lepidel, ředidel, laků apod. Pokud je na obalu symbol přeškrtnuté popelnice, nejenže nepatří do plastů, ale nemůžete ho vyhodit ani do směsi. Patří mezi nebezpečné odpady – ty se nejčastěji odebírají ve sběrných dvorech.

Plastové tašky, sáčky a fólie

Nejsou k dispozici data, která by uváděla, kolik plastových sáčků končí v recyklačním procesu. Nejlepším řešením je proto snaha omezit používání plastových sáčků, tašek a folií. Lze je nahradit opakovaně použitelnými variantami.

Dále je vždy třeba dávat pozor na obaly z kombinovaných materiálů. Do plastového odpadu nepatří například sáčky od polévek, které mají vnitřní hliníkovou vrstvu.

Polystyren

Čistý obalový polystyren – například z nových spotřebičů, se běžně odkládá do nádob na tříděné plasty. Opět je třeba nezapomínat na co největší možnou úsporu místa v kontejneru, aby byl objem nádoby využit co nejlépe.

Výjimku tvoří silně znečištěné obaly od potravin, kde zejména tuk je překážkou pro následné zpracování. Ty je nutné vyhodit do směsného odpadu.

Do plastů také nepatří prázdné náplně do tiskáren. Ty díky svému složení není možné rozdrtit v běžné drtičce a kvůli obsaženým látkám by neměly skončit ani na skládce. Nejlepší řešení u originálních kazet přestavuje zpětný výkup tonerů, který realizují výrobci skrze své prodejce. Zodpovědným řešením je také využití renovací, což životnost tonerové kazety prodlouží.

Stavební polystyren také nepatří do žlutých kontejnerů. Jedná se o stavební odpad, který je třeba odvézt do sběrného dvora.

Zdroj: Kam s ním, Samosebou, Průmyslová ekologie

Foto: ilustrační/ redakce archiv

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *