- PŘEHLED
- Plantární fasciitida (lidově někdy nesprávně nazývaná patní ostruha) je jednou z nejčastějších příčin bolesti paty.
- Podle průzkumu Americké podiatrické asociace 77% Američanů trpí nějakým typem bolestí nohou.
- Dva miliony přitom trpí plantární fasciitidou.
- Jedná se o zánět silného pruhu vazivové tkáně, který vede přes spodní část chodidla a spojuje patu s jednotlivými prsty (plantární fascie).
- Plantární fasciitida obvykle způsobuje bodavou bolest, ke které nejčastěji dochází hned po ránu při prvních krocích.
- Když vstanete a začnete se více pohybovat, bolest se zpravidla zmírňuje.
- Ale může se znovu objevit po dlouhém stání nebo sezení.
- Plantární fasciitida není častá jen u běžců, ale často se vyskytuje i u lidí s nadváhou nebo těch, kdo nohy hodně zatěžují v zaměstnání.
Zvýšené riziko je i u těch, kteří nosí boty s nedostatečnou podporou (např. ‚lodičky‘ nebo boty bez podpory klenby).
PŘÍZNAKY
- Nejčastějším příznakem je bodavá bolest ve spodní části chodidla poblíž paty.
- Nejhorších je typicky prvních několik kroků po probuzení.
- Bolesti se vrací i po dlouhém stáním nebo když vstanete po delším sezení.
- Je charakteristické, že bolest se zhoršuje nikoliv během namáhání (chůze, běhu, cvičení), ale až po něm.
PŘÍČINY
- Za normálních okolností se plantární fascie chová jako tětiva pohlcující nárazy a podpírající nožní klenbu.
- Pokud jsou napětí a námaha této ‚tětivy‘ příliš velké, mohou se ve fascii objevit MIKROSKOPICKÉ TRHLINY.
- Opakované přepínání a pokračující mikrotraumatizace může způsobit podráždění a zánět vazivové tkáně.
- Výsledkem jsou kromě bolestí i ztráta elasticity a zvýšená fragilita (křehkost) tkání.
- V mnoha případech ale příčina není zcela jasná.
RIZIKOVÉ FAKTORY
Přestože se plantární fasciitida může objevit i bez zjevné příčiny, následující faktory riziko jejího vzniku zvyšují:
- Věk. Nejčastější výskyt je mezi 40 a 60 lety.
- Některé typy aktivit. Činnosti, které kladou velký důraz na patu a okolní tkáně (např. běh na dlouhé vzdálenosti, balistické skoky, balet či aerobní tanec) zvyšují riziko plantární fasciitidy.
- Mechanika chodidel. Ploché nohy, vysoká klenba nebo dokonce abnormální stereotyp chůze má vliv na rozložení hmotnosti při stání i chůzi a zvyšuje zátěž plantární fascie.
- Obezita. Nadbytečné kilogramy zvyšují napětí ve tkáních plantární fascie.
- Stojavá zaměstnání. Tovární dělníci, učitelé, chirurgové, zubaři, číšníci a servírky, poštovní doručovatelé, kadeřnice a další, kteří tráví většinu své pracovní doby chůzí nebo stáním na tvrdých površích, často mají zkušenosti s bolestmi chodidel.
KOMPLIKACE
- Ignorování potíží může mít za následek chronickou bolest paty.
- Ta pak může výrazně bránit i pravidelným základním činnostem.
- Úlevový způsob chůze pro zmenšení bolestí chodidla navíc často vede k ještě větším problémům
- s nohami
- s kolenem
- s kyčlemi nebo i
- se zády
OŠETŘENÍ
- Je celá řada možností, jak potíže zmírnit.
- Pokud jsou ale bolesti způsobené nějakým závažnějším zdravotní problémem, je třeba navštívit lékaře.
- Řada lidí se snaží zvládnout problémy s plantární fasciitidou speciálními ponožkami nebo botami, ortézami, protizánětlivými léky nebo steroidy.
- Ačkoliv tyto metody mohou zmírnit bolesti, řeší jenom projevy a nikoliv příčinu.
- Jelikož lidské tělo tvoří živé tkáně, jakákoliv nerovnováha urychluje degenerativní změny a zvyšuje riziko poranění.
- Nejlépe rovnováhu i přirozenou pružnost chodidla obnoví aktivní protažení a hluboká rázová masáž postižených tkání PERKUSOREM .
- Tyto nejmodernější přístroje řízené vyspělou elektronikou lze bez omezení používat i doma.
- Velmi účinně odstraňují napětí, rozrušují drobné jizvy a srůsty a brání vzniku nových.
- Tím se nejen zvyšuje pružnost (flexibilita) postižených tkání, ale i jejich prokrvení vedoucí k rychlejšímu hojení mikroskopických trhlin.
- Určité frekvence dokáží i blokovat přenos bolestí do mozku.
- JAK FUNGUJE PERKUSNÍ RÁZOVÁ TERAPIE
- Snížení bolestí chodidla. Omezuje zánětlivou reakci, ztuhlost a napětí tkání.
- Eliminace jizevnaté tkáně. Rozrušuje drobné jizvy a srůsty, které vznikly přetěžování fascie.
- Zvýšení cirkulace. Zlepšené prokrvení pomáhá okysličené krvi lépe se dostat k postiženým svalům, vazům i šlachám. To urychluje hojení.
- Odstranění tenze. Vysokofrekvenční rázy s vysokou energií protahují ztuhlá a zkrácená myofasciální vlákna. Eliminací srůstů a zvýšením pružnosti tkání fungují i jako účinná prevence.
POUŽITÍ MODERNÍHO PERKUSORU
POUŽITÍ RUČNÍHO PERKUSNÍHO PŘÍSTROJE
Plantární fasciitida. Nemoc nejen běžců! Ať vás nezastaví
Plantární fasciitída, že nevíte o čem je řeč? Hlavně běžci ji znají, ale trápí i „neběhavce“.
Jde o jednu z běžných příčin bolesti paty u dospělých. Udává se, že postihuje až jeden milion lidí ročně. Podle průzkumu Americké podiatrické asociace 77% Američanů trpí nějakým typem bolestí nohou.
Jde o velmi obtěžující bolest, která má velké riziko přechodu do chronicity.
Pokud jste se rozhodli, že se po karanténě opět potřebujete dostat do formy, začněte pozvolna, dbejte na správnou obuv a jak se říká „nepřepalte“ začátek. Mohla by vás potkat tato nepříjemnost a věřte, kdo ji zažil, dává si opravdu pozor, aby se mu nevrátila. Zde máte několik rad a vysvětlení co to ta plantární fasciitída vlastně je.
O co je jedná ?
Plantární fasciitída je bolest pociťovaná ve spodní části paty.
Obvykle se jedná o bodavou bolest v plosce nohy, dává o sobě znát hned při prvním ranním kroku, když vstanete z postele, nebo při prvním kroku po odpočinku.
Bolest můžete cítit při doskoku, běhu nebo při větším postižení i při běžné chůzi. Přestože je bolest většinou pociťována v dolní části paty, může také vyzařovat do celé spodní části chodidla.
Plantární fascie je hustá vazivová tkáň, která probíhá hluboko pod kůži na spodní straně plosky, vede od prstů směrem k patě, na kterou se upíná. Plantární fascie pohlcuje nárazy a podpírá nožní klenbu.
Co způsobuje plantární fasciitídu?
Zánět plantární fascie je většinou způsoben jejím chronických přetěžováním. Nejprve dochází k mikrotrhlinám, podráždění a poté degenerativním změnám a k tomu se časem přidává i zánět.
Jaké jsou možnosti léčby?
- Odpočinek. Určitě je potřeba omezit zatěžování plosky. Dopřejte nohám klid, neběhejte, neskákejte a vyhněte se dlouhému stání. Klid držte až do úplného odeznění bolesti.
- Vhodná obuv. Noste vhodnou měkkou obuv s podporou klenby, nenoste podpatky. Nejlépe pomůžete nohám, pokud si pořídíte speciální vložky do bot, vytvořené na míru.
- Aplikace chladu je zejména při velké bolestivosti velmi prospěšná, chlad zmírňuje otok a zánět.
- Masáž. Masírujte plosku nohy i bolestivé místo. Válejte po plosce tuhý váleček, golfový míček, tím prokrvíte a protáhnete fascii.
- Kombinace vibrace a chladu je novou účinnou patentovanou lékařskou technologii Cool-Pulse™ na redukci bolestivosti a podporu hojení, kterou používají lékaři, ale můžete si díky přístroji VibraCool® pomoci i sami doma. Odstraňuje nejen bolest, ale i léčí přetíženou fascii. Podle studií došlo k výrazné úlevně (zhruba o 50%) již po jednom týdnu používání. Přístroji VibraCool® využívá synergického působení chladu a vibrací. Vibrace rozšiřují cévy, čímž zlepšují prokrvení, mechanicky separují svalová a vazivová vlákna a snižují tak pozátěžovou svalovou bolest (DOMS), zmírňují vznik pozánětlivých jizev. Chlad redukuje přílišný otok a zánět a snižuje pocit bolesti. Používá se léčebně, ale i pro regeneraci po větší námaze a preventivně.
- Protahujte jak plosku, tak lýtkové svaly.
- Fyzioterapeuté používají tejpy, protahování fascie a masáže, speciální noční dlahu nebo rázovou vlnu.
- Další možnosti jsou aplikace protizánětlivých léků, aplikace kortikosteroidů (je zde však riziko prasknutí facie), hyaluronové kyseliny, PRP terapie (aplikace vlastní plazmy a destiček na podporu hojení), lasery a až v poslední řadě při selhání všech možností i chirurgické řešení.
Prevence.
Pokud potřebujete hubnou, obrovská chyba je ihned začít běhat, postupně posilujte svaly v oblasti kotníků i lýtek a poté začněte lehce běhat. Dbejte na správné obutí! Vybírejte si vhodný terén pro běh. Snažte se udržet normální váhu. Při větší sportovní zátěži se poraďte s fyzioterapeutem.
- Rizikové pro vznik fasciitidy jsou:
- Věk. Nejčastější výskyt je mezi 40 a 60 lety
- Některé aktivity. Přílišný běh, nadměrná chůze, dlouhé stání, ale i sedavé zaměstnání
Tvar nohy. Vysoká klenba nebo plochá noha.
- Nadváha (BMI nad 30 )
- Zvýšené riziko je i u těch, kteří nosí boty s nedostatečnou podporou klenby nebo mají špatný stereotyp chůze.
- Komplikace.
Přecházení bolesti paty se nevyplácí, obtíže mohou přejít do chronického stavu, který je velmi obtížně ovlivnitelný a přináší značná omezení v běžných činnostech. Snahou o úlevu od bolesti pomocí nekompletního našlapování nebo přetěžování druhé nohy dochází k narušení celého stereotypu chůze a přetížením kolen, kyčlí i páteře.
- Literatura
- Plantar Fasciitis, Am Fam Physician. 2011;84(6):676-682
- American Orthopaedic Society for Sports Medicine, 2016
- The benefits of mechanical stimulation in managing chronic conditions: from a history of whole body stimulation to today's focal techniques. By Amy Baxter, MD, FAAP, FACEP Pages 60-63; 67
Plantární fasciitida může vést až ke vzniku patní ostruhy
Ráno vás bolí první kroky, bolest vychází zespoda paty a rozlévá se do plosky směrem k prstům, při propnutí a napnutí špičky vás nepříjemně píchá, někdy vadí dlouhé stání? Je možné, že se u vás rozvinula plantární fasciitida.
Plantární fascie je vazivový pruh táhnoucí se od spodku patní kosti vějířovitě k prstům nohy (viz obrázek). Fascie se účastní při tlumení nárazů vznikajících při došlapu, dále se podílí na udržování klenby nožní.
Ve fascii může docházet k degenerativním změnám, které časem můžou vést až ke vzniku patní ostruhy (výrustek zespodu na patě, který je velmi bolestivý a dráždí okolní tkáň, svým tlakem může způsobit až sterilní zánět přilehlých svalů a vaziva).
Proč dochází k poškození plantární fascie?
Plantární fascie bývá nejčastěji přetížena a posléze poškozena mikrotraumaty, způsobenými špatným zatěžováním naší plosky nohy. Toto neoptimální zatížení může být způsobeno již anatomicky např.
nevhodným postavením kloubů nohy často vbočeným palcem (halux valgus) nebo vysokým nártem. Častěji se ale setkáváme spíše s funkčními poruchami, které jsou příčinnou špatného zapojení naší plosky nohy.
Příkladem funkční poruchy může být třeba nadměrná pronace (přetěžování palcové hrany nohy a vpadávání vnitřního kotníku směrem dovnitř) na základě zranění.
Běžec si zlomil nebo narazil malíkovou hranu nohy, tu začal podvědomě odlehčovat tím, že běhal spíše přes palcovou hranu, začal pronovat a časem si přetížil plantární fascii. Dalším příkladem by mohl být vyvrknutý kotník, který obvykle vede také k následné pronaci.
Čtěte také: Začarovaný kruh běžeckých zranění. Nepodceňujte drobná poranění, která mohou dlouhodobě vést k vážným problémům.
Funkční poruchy v oblasti nohy mohou ale pramenit i ze vzdálenějších částí těla, např. z kyčelního kloubu. Pokud budeme mít potíže v oblasti kyčle, např. artrózu, budeme mít tendenci držet kyčel v určitém ochranném postavení, to se pak promítne negativně do zapojení naší plosky nohy a může zase vést k dysbalanci a následnému přetížení fascie.
Poruchy funkční a anatomické jdou často ruku v ruce a vzájemně se prolínají. To, jak budeme naše tělo dlouhodobě zatěžovat, se pak časem projeví i na úrovni anatomické.
Příkladem může být již výše zmínění halux valgus.
Můžeme k němu mít již genetické předpoklady (tvar kloubu) nebo se k němu můžeme dopracovat nošením nevhodné obuvi a nedostatečným zapojováním svalů plosky nohy.
Rizikové faktory pro vznik plantární fasciitidy:
- Nedoléčená zranění vedoucí ke špatnému zapojení plosky nohy
- Neoptimální anatomické parametry nejen v oblasti chodidla
- Plochonoží
- Špatný běžecký styl
- Došlap na patu
Jak s plantární fasciitidou zatočit?
Základem úspěšné léčby je stanovení a následná eliminace příčiny, která zranění vyvolala. Jedině tak zabráníme opětovnému návratu zranění.
Dle závažnosti poranění je vhodné dát si pauzu od běhání (zhruba 2 týdny minimálně) a začít intenzivně cvičit s pomocí fyzioterapeuta. Cvičení je dobré doplnit fyzikální léčbou např.
rázovou vlnou nebo laserem.
Velmi nápomocné může být tejpování na podporu klenby, na halux nebo stabilizaci kotníku či specielní tejp na uvolnění plantární fascie (aplikace tejpu závisí vždy na příčině našich obtíží).
Léčbu je vždy vhodné doplnit analýzou běhu, která může vypovědět o tom, proč právě u vás došlo k tomuto zranění. Díky tomuto vyšetření dostanete běh pod kontrolu a snížíte tak riziko opětovného vzniku plantární fasciitidy.
FYZIOKINESIS REHABILITACE Mgr.
Zuzana Krchová-Specializuji se na sportovní fyzioterapii, převážně běžců-Nabízím základní služby rehabilitace (rehabilitace při bolestech zad a kloubů, po úrazech a operacích, výhřezech meziobratlových plotének, neurologických onemocněních, vadném držení těla, skolioze aj.)-Provádím analýzu pohybu (běh, chůze, cyklistika)-Věnuji se léčbě pánevního dna a inkontinence moči u žen -Řeším psychosomatické obtíže
CO VÁM GARANTUJI?
-Odbornou diagnostiku-Profesionální, zároveň empatický přístup-Objednání ihned -Příjemné prostředí
Více informací na www.fyziokinesis.cz
Plantární fasciitida (syndrom patní ostruhy)
Existuje celá řada patologických stavů objevujících se v oblasti paty. Tyto stavy mohou výrazně narušovat kvalitu života. Bolest v oblasti paty může být způsobena samotným syndromem patní ostruhy, neurologickou příčinou, systémovou artritidou nebo úrazovým mechanismem.
Údajně nejčastější příčinou bolestí v oblasti spodní části paty u dospělých je plantární fasciitida, též nazývaná jako syndrom patní ostruhy nebo plantární fascióza.
Plantární fasciitida ovlivňuje jednotlivce bez ohledu na pohlaví, věk, etnický původ nebo úroveň aktivity. Výskyt vrcholí v průměru ve věku mezi 40 až 60 lety, může se však objevit i v mladším věku, především u běžců.
Příčina vzniku onemocnění
Plantární fascie (aponeuróza) je silný pruh vazivové tkáně, který začíná na vnitřním výběžku patní kosti, v pěti snopcích se rozbíhá ke všem pěti prstům a formuje podélnou nožní klenbu. Má klíčovou funkci při běhu a chůzi, poskytuje podporu podélné klenbě a tlumí nárazy.
Příčina vzniku onemocnění je málo chápána a je známa přibližně v 85 procentech případů. Může být spojována s artritidami, se špatnou biomechanikou dolní končetiny a s přetížením.
Někteří autoři popisují, že místem vznikajících abnormalit je obvykle začátek plantární fascie na hrbolu patní kosti. Při došlápnutí, kdy se noha dostává do pronace a everze (chodidlo se vychyluje směrem dovnitř), se plantární fascie napíná.
Tento pohyb je v malé míře přirozený, ovšem v případě nadměrného vychýlení je plantární fascie přetěžována. Při mikrotraumatizující zátěži může napínání fascie vést k dráždění úponu. Jedná se pak o formu traumatické entezopatie (patologické změny při úponech šlach s vazů).
Zánět s iritací periostu může zapříčinit novotvorbu kosti a vznik ostruhy kosti patní.
Rentgenologicky patrná patní ostruha (převzato z: ROMPE et al.: Shock wave therapy for chronic plantar fasciopathy. British Medical Bulletin, 2007, vol. 81-82, no. 1, pp. 183-208.)
Kromě termínu plantární fasciitida bývá často používán termín syndrom patní ostruhy. U pacientů s plantární fasciitidou je výskyt patní ostruhy vyšší (až 75%) oproti asymptomatickým pacientům (63%).
I když výskyt patní ostruhy je vyšší u pacientů s plantární fasciitidou, nemusí být příčinou bolesti. Rentgenologicky patrná patní ostruha nemá žádnou hodnotu v potvrzení nebo vyloučení diagnózy plantární fasciitidy.
Plantární fasciitida bývá často označována jako zánětlivé onemocnění plantární fascie, ale současná anglofonní literatura dává spíše přednost pojmu plantární fascióza či fasciopatie a autoři se spíše přiklánějí k nezánětlivé degenerativní etiologii.
Histologické vyšetření biopsie vzorků u pacientů, kteří podstoupili operativní uvolnění plantární fascie, nejčastěji vykazovalo kolagenovou degeneraci s dezorientací kolagenových vláken, fibroblastickou hyperplazii a kalcifikace.
Aktivní zánětlivý infiltrát v podobě leukocytů, lymfocytů a makrofágů byl však hlášený vzácně. Proto se zánět nezdá být převládajícím rysem plantární fasciitidy, zvláště u starších jedinců se sedavým způsobem života. Podobné degenerativní změny bez přítomnosti zánětu byly hlášeny u chronických poškození šlach.
V důsledku toho může být mechanismus rozvoje plantární fasciitidy více podobný šlachové degeneraci, tendinóze, spojené s degenerací fascie, než tendinitidě (tendinitida = zánět šlach).
Rizikové faktory
Příčina vzniku plantární fasciitidy je obecně špatně chápána a je multifaktoriální. Mnohé studie však uvádějí jako hlavní faktor mechanické přetížení.
Limitované údaje z kazuistických studií označily za rizikové faktory obezitu, profese vyžadující dlouhodobé stání, tvar nožní klenby, nadměrnou pronaci nohou (vychýlení chodidla směrem dovnitř), sníženou dorzální flexi hlezenního kloubu (ohyb kotníku směrem za hřbetem nohy) a rozdílnou délku dolních končetin. Vzhledem k vysoké incidenci onemocnění mezi běžci se vznik plantární fasciitidy předpokládá na základě opakovaných mikrotraumat. U běžců se mezi rizikové faktory řadí nadměrné běhání nebo náhlé prodloužení běžecké trati, nevhodné běžecké boty, běhání na pevných površích, pes cavus (vysoké klenutí nohy) nebo zkrácení Achillovy šlachy. Evidence většiny faktorů je však limitována nebo zcela chybí.
Symptomatologie a klinický průběh
Pacienti zpravidla udávají postupný začátek bolesti v oblasti spodní části paty, která se obvykle objevuje s prvními kroky v dopoledních hodinách nebo po určité době nečinnosti. Bolest se také může objevit po dlouhém stání a někdy bývá doprovázena ztuhlostí.
Pacienti mohou popisovat kulhání se snahou neopřít patu o zem. Bolest má tendenci zmenšit se s postupně zvyšující se aktivitou, ale při prodlouženém trvání přetěžování se bolest ke konci dne zvyšuje.
Pacienti mohou udávat, že před nástupem jejich příznaků zvýšili množství nebo intenzitu jejich pravidelné chůze nebo běžeckého režimu, změnili obuv nebo vykonávali tyto činnosti na jiném povrchu.
Může být přítomna omezená dorzální flexe v hlezenním kloubu (ohyb kotníku směrem za hřbetem nohy) z důvodu zvýšené napjatosti Achillovy šlachy. Ostatní příčiny bolestivosti v oblasti spodní paty jsou obvykle odlišitelné pomocí anamnézy a fyzikálního vyšetření.
Klinická diagnostika
Plantární fasciitida může být s dostatečnou jistotou diagnostikována na základě klinického vyšetření. Typická a diagnosticky cenná je ranní bolestivost při prvních krocích, která se postupně snižuje. Může pomoci odlišit plantární fasciitidu od jiných příčin bolestí v oblasti paty.
Například v případě patní únavové zlomeniny nebo nervového dráždění by se bolest s prodlužující se chůzí zvyšovala. Při vyšetření bude maximální citlivost lokalizována na vnitřní oblasti paty a podél vnitřního okraje nožní klenby. Bolest dosahuje nejvyššího maxima ráno, může však trvat celý den.
Bolest se zvyšuje při aktivitách zatěžujících dolní končetiny.
Zobrazovací vyšetření
Zobrazovací techniky mají omezenou roli v běžné klinické praxi, i když mohou být ve vybraných případech užitečné a vyloučit jiné příčiny bolesti paty nebo potvrdit někdy nejednoznačnou diagnózu plantární fasciitidy.
Občas může být klinicky obtížné odlišit plantární fasciitidu od patní únavové zlomeniny. Rentgenologické vyšetření může vyloučit patní únavovou zlomeninu a další vzácné kostnaté léze.
Ačkoliv detekce patní ostruhy nemá žádnou hodnotu v potvrzení nebo vyloučení diagnózy plantární fasciitidy.
Konzervativní léčba
Počáteční možnosti konzervativní léčby zahrnují především komplexní fyzioterapii, podávání nesteroidních protizánětlivých léků, ortopedické vložky a podpatěnky, pravidelné protahování lýtkových svalů a plantární fascie, vyhýbání se botám s plochou podrážkou a chůzi na boso, lokální použití ledu na postiženou oblast, kortikosteroidy v injekční formě a klidový režim.
Rázová vlna v léčbě plantární fasciitidy
Rázová vlna využívá pulzů vysokotlakových zvukových vln do poškozené tkáně za účelem úlevy od bolesti spojené s plantární fasciitidou. Rázová vlna je nabízena jako alternativa chirurgického zákroku u pacientů s dlouhodobou chronickou bolestivostí paty. Rázová vlna je neinvazivní metodou s relativně krátkou dobou zotavení.
Máte problém s plantární fascií ?
Problém s plantární fascií je jedna z nejběžnějších příčin bolesti paty a v průběhu pravidelného běhání zasáhne až 10% běžecké komunity.
Dále vám přinášíme pár tipů, jak problém řešit, předcházet mu nebo alespoň zmírnit projevy.
Při běhu spolupracuje plantární fascie s Achilovou šlachou na uchovávaní a navracení energie. Tím, že se plantární fascie mohutně upíná na začátek palce, stabilizuje vnitřní přední část chodidla ve vrcholné fázi odrazu. V protikladu k ostruhám a únavovým zlomeninám paty, bolest při problémech s plantární fascií přichází právě v době odrazu a ne iniciálního kontaktu s podložkou.
Pro rozeznání problému s fascií oproti ostruze/únavové zlomenině můžeme použít jednoduchý test a to je chůze po prstech. Při ostruze anebo únavové zlomenině je příjemnější a i méně bolestivější právě chůze po prstech, naopak při problémech s plantární fascií se bolest zvyšuje, když přeneseme hmotnost na prsty.
Jak tedy léčit a „porazit“ problémy s PF?
Ačkoli problémy s PF mohou být výsledkem velké kombinace faktorů, jako například nadměrné opakování výběhů kopců a/nebo stažená lýtka, mnoho sportovních specialistů se shoduje na tom, že příčinou jsou právě propadlé klenby.
Teorie zní, že právě hodně propadlé klenby u běžců s plochými nohami zvyšují napětí plantární fascie a tím se přetěžuje její úpon na patní kost. Časem, opakovaným natahováním PF na patní kost, kterého příčinou jsou právě propadlé klenby, může dojít ke chronické bolesti a zánětu právě v místě úponu PF na patní kost.
Dokonce toto zvýšené trvalé napětí v úponu PF na kost, může mít za následek i vytvoření a vznik patní ostruhy. Komunita lékařů obecně přijímá spojitost mezi propadlou klenbou, zvýšeným napětím PF a následným vznikem ostruhy, ale nedávné výzkumy právě protichůdně prokázaly, že PF není zodpovědná za vytvoření patní ostruhy. Kde je pravda je tedy velmi obtížné zcela jednoznačně určit.
Detailní studie patní kostí s ostruhou odhalila, že za původ vzniku ostruhy může odpovídat úpon malého svalu, který jde k prstům (flexor digitor brevis – FDB sval) a ne plantární fascie.
Tento výzkum zdůrazňuje důležitou interakci mezi PF a FDB. Plantární fascie plní funkci pasivní a to zachovávaní a navrácení energie, přičemž FDB sval sehrává o poznání dynamičtější funkci tzv.
„variabilní sdílení zátěže“.
Zřejmě, když je napětí v PF příliš vysoké (když běžci běžně vystavují PF zátěži vyšší než sedminásobek jejich hmotnosti ve fázi odrazu), právě FDB sval se hodně napíná, aby tak „odvedl“ toto napětí od přepracované PF.
Některé zajímavé výzkumy potvrzují, že nejlepším předurčujícím faktorem k rozvoji problémů s PF není výška klenbového oblouku (klenby), ale rychlost, při které se prsty pohybují směrem nahoru v propulsivní/hnací periodě. Tedy situace, kdy FDB sval je slabý.
- Prevence a léčba bolestivé PF
- Protože FDB sval může odstranit napětí PF, úspěšná léčba bolestivé PF téměř vždy zahrnuje jeho posílení.
Doporučuji běžcům se slabým FDB svalem opakovat minimálně 4x po 40 opakováních denně. Jak se sval postupně stává silnějším, můžeme zvyšovat i napětí gumy. Nejjednodušší způsob, jak zjistit jestli máme oslabené FDB svaly, je jednoduše se podívat na naše vložky od běžeckých bot.
Běžci se silnými FDB svaly mají jasnou vyhloubenou prohlubeninu pod malými prsty. Alternativní metodou posouzení síly FDB svalu je tzv. „papírkový uchopovací test“. Test vypadá následovně: posaďte se na židli přičemž jsou kolena, kyčle a kotníky v pravém úhlu.
Ať vám přítel umístí standardní bussines vizitku pod váš druhý až pátý prst a snaží se ho vytáhnout, naopak vy musíte vynaložit úsilí, aby vizitku tak lehce nezískal. To uděláte tlakem špiček prstů dolů. Když je váš FDB silný, váš přítel bude mít co dělat, aby vizitku získal.
Na druhé straně, pokud je váš FDB slabý, budete překvapeni, jak lehce váš přítel vizitku vytáhne. Tento „paper grip test“ odhalí, jak silné nebo slabé jsou vaše prsty.
Kromě posilování svalů prstů, se při léčbě chronických bolestí PF osvědčilo používaní noční ortézy k protažení lýtkového svalu. Jak dokazuje několik studií, nadměrné stažení lýtkových svalů způsobuje předčasné zdvižení paty, což výrazně zatěžuje PF a dává prostor vzniku problému.
Bylo zaznamenáno, že běžcům, kteří se stěžovali na velkou ranní bolest, výrazně pomohlo právě nošení noční ortézy. Protože měkké tkáně znehybní patu v prodloužené pozici rychleji, doporučuje se při používaní noční ortézy ještě umístit pod prsty malou srolovanou žínku. Přidání žínky by nám nemělo být nepříjemné, resp. bychom neměli pociťovat výraznější nepohodlí.
Kromě protahování lýtek je velice důležité také protahování PF. V časopise Journal of Bone a Joint Surgery je popsána úspěšná léčba PF právě jejím protahováním a to tak, že si sednete do pozice dle obrázku a taháte palec vzad po dobu 10s. Toto protažení opakujeme minimálně 30x za den. V porovnání s konvenční léčbou PF, pravidelný strečink palce má výrazně větší úspěchy.
- Dalším jednoduchým trikem pro řešení problémů s PF je umístnění malých obloukových vložek pod vnitřní patu, mohou se umístit pod vložku vašich běžeckých bot.
Protože PF je nejvíce zatěžována právě při dopadu (v propulsivní fázi běhu), běžci s těmito problémy by neměli dopadat nejdříve na špičku anebo prostředek chodidla, protože právě tento typ dopadu výrazně zvyšuje napětí v PF. Skoro vždy je preferovaný dopad nejdříve na patu. Běžci s problémy PF by se měli taky vyhnout běhání kopců, až dokud se problémy nevyřeší.
Taky je důležité zkrátit délku kroku a zvýšit kadenci, pokud zranění neodezní. I když minimalistické boty mohou posílit klenbu a zvýšit sílu FDB svalu, měly by se nosit v začátku léčby chronických problémů jenom s velkou opatrností. Ve skutečnosti může právě příliš rychlý přechod k minimalistické běžecké obuvi způsobit zranění PF. To platí hlavně pro běžce se staženými lýtky.
Nakonec, skoro vždy bychom se měli vyhnout kortikoidovým injekcím, protože právě tyto injekce nás vystavují riziku přetržení/ruptury PF a/anebo poškození tukového polštáře chránícího patu. A taky chirurgický zákrok by měl být vždy až posledním řešením, protože PF je důležitým stabilizátorem klenby a když se chirurgicky „oseká, zkrátí“, klenba se nakonec zhroutí.
Raději než kortikoidové injekce anebo chirurgický zákrok doporučujeme hloubkovou masáž klenby a lýtka. Účinnost manuálních terapií, masáže „trigrpointů“ a strečinku na snížení bolestí PF byla prokázána i v kontrolované studii, která měla v porovnání jenom se samotným strečinkem vynikající hlavně krátkodobé výsledky.
Pro ty nešťastné běžce, kteří nemají úspěch s konvenční léčbou se doporučuje i rázová vlna. Lze zde zaznamenat opravdu excelentními výsledky, ale velmi záleží na tom, jak tuto metodu ošetřující lékař opravdu zvládá. Aplikace rázové vlny není zcela triviální metoda a při špatné aplikaci může přinést i zhoršení problému.
5 způsobů, jak si pomoci sám při problémech s PF
1. Protahuj PF, buď způsobem uvedeným nahoře anebo tímto způsobem: podepři prsty směrem nahoru o zeď a vydrž v této pozici cca 10s, tím se prsty protahují. Opakuj 10x po 3-4 opakováních za den.
2. Roluj zmrzlou láhev s vodou pod klenbou.
Dej si zmrznout naplněnou 0,5l PET láhev do mrazáku. Nejdřív protahuj PF a pak „roluj“ klenbu asi 10min. Ne naopak. Není dobré protahovat PF, když je zchlazená.
3. Nech si zmrznout golfový míček a masíruj si s ním pak fascii.
Roluj si zmrzlý golfový míček pod chodidlem, začínej zepředu směrem dozadu. Působ kvalitním tlakem na každé místo – v mediální, centrální i laterální pozici po dobu 15 sekund a až pak se posouvej k dalšímu místu. Pak roluj míček tam a zpátky po celém chodidle.
4. Použij pěnovou roli na masáž celého těla. „Dokonce stažená ramena mohou negativně ovlivnit správnou pozici kyčelních kloubů, tím běžecký krok a to vše může mít za následek bolest PF.
5. Použij podporu klenby. „Sežeň si speciální vložky do bot s podporou klenby, aby zabraňovaly ohýbání/namáhání PF, je jedno jestli jsi pronátor anebo supinátor, plantární fascie potřebuje mít podporu a také posílení.
Článek je vytvořen s použitím informací ze serveru competitor.com.
Patní ostruha, plantární fasciitida a léčba rázovou vlnou – Fyzio svět | Praha
Léčba bolestí paty trvá obvykle delší dobu a nemusí být vždy jednoduchá. Pacienta často trápí dlouhodobé bolesti při došlapu, v horším případě klidové bolesti po větší zátěži, což může významně ovlivňovat kvalitu jeho života.
Jedním z nejúčinnějších postupů při léčbě obtíží je správně vedená fyzioterapie v kombinaci s terapií rázovou vlnou. Nejčastější příčinou bolesti paty je patní ostruha (calcar calcanei) nebo plantární fasciitida.
Obě tyto poruchy se mohou vyskytnout současně.
Patní ostruha
U patní ostruhy je příčinou problémů zánět úponu (entezopatie) svalů plosky nohy. Projevem je bolest patní kosti, nejdříve startovací na začátku pohybu, později i v průběhu zátěže.
Při vyšetření chodidla zjišťuje fyzioterapeut napětí a bolestivost. Při dlouhodobém přetěžování dochází k postupnému zvápenatění (kalcifikaci) v místě úponu a vzniká tzv.
ostruha patní kosti, kterou lze zobrazit pomocí RTG vyšetření.
Plantární fasciitida
Plantární fasciitida je svými projevy a charakterem bolesti velmi podobné onemocnění.
Příčinou bolesti nejsou v tomto případě úpony svalů, ale změny v oblasti vaziva plantární fascie (silný plošný vaz zpevňující klenbu nohy). Bolest je plošnějšího charakteru a není zcela přesně ohraničená.
Patní ostruha a plantární fasciitida se často vyskytují současně. Podle statistik tyto potíže trápí až 4 % populace středního věku a často nereagují dobře na běžnou terapii.
Je v mém případě léčba rázovou vlnou vhodná?
Rázová vlna je v kombinaci s cvičením velmi účinným řešením bolestí paty. Zejména pokud Vás trápí delší dobu a nereagují dobře na jinou léčbu (lokální opich, užívání protizánětlivých léků, rehabilitace, terapie RTG, laser, klidový režim, ortopedické vložky).
Studie popisují pozitivní účinek aplikace rázové vlny u více než 60 % pacientů. Půl roku po ošetření popisuje významnou úlevu dokonce až 88% ošetřených pacientů.
Nejlepších výsledků dosahuje terapie rázovou vlnou při opakované aplikaci (3 až 6 ošetření s týdenním rozestupu) v kombinaci s cílenou fyzioterapeutickou léčbou.
Léčbu rázovou vlnou je vhodné podpořit zlepšením kvality pohybu. Důvody přetížení paty mohou být různé. Často například nacházíme omezení v oblasti zad, pánve a kyčle.
Toto omezení změní zatížení plosky při chůzi, a to postupně způsobí zánět vaziva, úponů a vznik patní ostruhy.
Pokud fyzioterapeut souběžně pracuje na těchto souvislostech, zvyšuje šanci na trvalý efekt léčby.
Bolí léčba rázovou vlnou?
Aplikace trvá poměrně krátkou dobu (cca 10 minut) a na nejcitlivějších místech se pohybujeme pouze v řádu desítek vteřin. Fyzioterapeut si, pokud je to možné, nejdříve připraví terén, uvolní napětí svalů v okolí a sníží tak citlivost ošetřované oblasti.
Je pravdou, že většina pacientů při léčbě patní ostruhy rázovou vlnou vnímá bolest. Vždy se však snažíme nastavit intenzitu tak, aby ji pacient dobře snášel (děláme pauzy, snižujeme frekvenci nebo četnost pulzů).
Při správném postupu většina pacientů léčbu rázovou vlnou toleruje dobře.
Jaké má rázová vlna účinky?
- Usazený vápník v přetížených úponech (kalcifikace) je rozrušen a následně vstřebán cévním a lymfatickým systémem.
- Lokální hyperemie (prokrvení) výhodná pro urychlení hojení.
- Neovaskularizace (tvorba nových drobných cév), což zlepší prokrvení a schopnost regenerace tkání.
- Relaxace stažených svalových vláken působením mechanické energie.
- Zlepšení kvality kostních a vazivových struktur.
- Podpora hojivé reakce imunitního systému.
- Úleva od bolesti založená na snížení citlivosti vláken vedoucích bolest.
Proč přijít do Fyzio světa?
- Léčbu vedeme tak, aby byla pro pacienta co nejméně bolestivá.
- Naši fyzioterapeuté mají cenné zkušenosti s rázovou vlnou. Doporučí Vám také vhodné cvičení pro zvýšení efektu léčby.
- Používáme přístroj od švýcarské firmy EMS, která patří mezi světovou špičku.
- Nejsme limitováni počtem pulzů. Aplikujeme takový počet, abychom zajistili maximální efekt terapie.
- Rázová vlna je při hodinové fyzioterapii v ceně a neplatíte za ni nic navíc.
- Svůj termín dostanete rychle. Obvykle do několika dnů.