Mistrem světa v čepování piva je Čech, Lukáš Svoboda. Jak asi většina z nás ví nebo alespoň tuší, má konzumace piva také své pozitivní vlivy na náš organismus – například snižuje stres. Aby ale takto pozitivně mohlo působit, musí být správně načepované. Češi jsou pivaři, jsme pivní národ, ale pivní kultura u nás stále příliš doma není. Stále máme co zlepšovat.
Jak tedy máte poznat, že je pivo špatně načepované a měli byste jej číšníkovi vrátit? Existuje na to pět rad, které mohou být prospěšné jak pro konzumenty, tak také pro majitele restaurací a hospod, pokud své podniky chtějí zlepšit.
Ilustrační foto: Lokál v Dlouhé
1. Bublinky na skle
Pivo není šumivý nápoj, takže bublinky v něm nemají své místo. Pokud v pivu běhají bublinky po skle, může to být známka například špatně umyté sklenice. Nečistota pivo úplně ničí. Kromě bublinek poznáte nečistotu například tak, že pěna nezanechává zasychající mapy na vnitřní straně skla. Sklenice mohla být mastná a pěna tak po ní klouzala.
2. Padající pěna
Když na pivu nemáte už po pár minutách žádnou pěnu, je to známka toho, že je něco špatně. Pokud není chyba v čistotě sklenice, bude problém ve špatné teplotě piva. Pivo by totiž mělo mít okolo 6 stupňů a podobnou teplotu by měla mít také sklenice (vychlazují se).
Stačí pozorovat práci výčepního a vše vám bude jasné – pokud totiž čepuje pivo přímo do sklenic, které stojí na polici, je to špatně. Sklenice by se měly před použitím vychladit alespoň tekoucí vodou, nebo ještě lépe by sklenice měly ležet ve dřezu, kde proudí studená voda.
Proto například Lukáš Svoboda nedoporučuje pít v létě na festivalech pivo ze skla, ale pouze z kelímku, protože sklo udržuje teplo a pro pivo to není dobré.
3. Bublinky v pěně
Toto už je o něco složitější. Pěna by měla být krémová, hustá, protože jedině tak chrání pivo před zvětráním. Jestliže se trhá a rozpadá a jsou v ní velké bubliny, je to známka špatného načepování. Nejhorší stav je takový, že pod pípou stojí stále sklenice, do kterých pivo odkapává.
Jen o trošku lepší, ale stále špatná je varianta, kdy je rozčepováno několik piv najednou nebo je pivo čepováno z větší výšky a pěna je pak přelévána mezi sklenicemi. Špatné je také to, když je načepováno a přineseno ke stolu sklenic více a ta přebývající se pak dostane na jiný stůl.
Nejlepší by bylo čepovat pivo na jeden tah. Bohužel to ale každý výčepní neumí. Některé pivovary dokonce tvrdí, že se jejich pivo může čepovat třeba nadvakrát nebo natřikrát, ale platí, že pivo načepované najednou chutná lépe – má totiž správnou teplotu i poměr oxidu uhličitého.
Někdo sice namítá, že takové pivo nadýmá, ale podle Lukáše Svobody by takový říz pivo mít mělo.
4. Špatný poměr piva a pěny
Stalo se vám, že jste si objednali hladinku, ale číšník vám přinesl pivo jen s tenkou vrstvou pěny? V tom případě to neudělal výčepní správně. Je dobré znát rozdíly ve stylech čepování, abyste věděli, co si objednáváte.
– hladinka – velké pivo s pěnou až po okraj sklenice; čepuje se s napůl otevřeným kohoutem pod úhlem 45 stupňů a postupně se sklenice narovnává a proud se otevírá na maximum – šnyt – malé pivo načepované do velké sklenice (2 prsty piva a 3 prsty pěny sahající 1 prst pod okraj) – mlíko – malé pivo načepované tak, že je celá sklenice zaplněná pouze pěnou – čochtan – načepované pivo téměř bez pěny, takové pivo má největší říz – pivo s čepicí – je oblíbené hlavně na Moravě, čepuje se nadvakrát, ale i to se dá udělat správně, aby pěna zůstala pevná a hustá
5. Ryska je daleko
Pokud dostanete správně načepované pivo, odpustíte i drobnou podmíru. Ale opravdu jen drobnou, protože okrádat se přece nenecháte. Správnou míru by pivo mělo mít už v době, kdy vám jej číšník nese. To se ale stává málokdy. Podle Lukáše Svobody by pivo mělo dojít nanejvýš do několika minut a můžete počítat s tím, že se hladinka zvedne maximálně o jeden centimetr.
Rada na závěr:
Pokud tedy vámi obdržené pivo má viditelně podmíru a ještě k tomu můžete pozorovat jiný z uvedených prohřešků, je to jasné. Tohle pivo není to správné.
Holandsko
Filtrovatzrušit všechny filtry
Trapistické světlé svrchně kvašené pivo. Světlé, chladné, vysoce fermentované pěnivé pivo jasné barvy, jehož chuť dokonale vyhovuje evropským chuťovým návykům, a proto se dobře pije.
Trapistické světlé svrchně kvašené pivo. Vyvážený zlatý tripel s hořkosladkým dozníváním ovocných tónů. Pivo s plnou chutí a sladkým a lehce sladovým charakterem.
Trapistické tmavé svrchně kvašené pivo. Se svými 10% alkoholu je královnou našich trapistických piv. Jeho chuť je kulatá, plná a hořce lahodící jazyku. Láhev nese letopočet ročníku.
Silné amsterdamské pšeničné pivo. Je mírně zakalené a má krásnou zlatou barvu. Pšeničný slad dodal pivu úžasně čerstvou chuť. Přidání semen koriandru a citronu během vaření poskytuje mírně kořeněné a…
Holandské trapistické pivo jehož barva je temně rudá až temně hnědá. Pěna nahnědlá, pění velice dobře, ale poměrně rychle mizí. Ve vůni je nejvíce znatelná sladkost karamelového sladu, sušené ovoce a…
Bommen & Granaten je nejsilnější z nabídky piv holandského pivovaru De Molen. Je to sladké, hutné barley wine, v chuti evokuje spoustu zralého ovoce, širokou kombinací sladových chutí a jemnou hořkost…
Jopen Extra Stout je typický holandský stout. Vaří ho už jen několik posledních pivovarů z Haarlemu, které jsou v provozu od roku 1900. Jopen vdechl tomuto pivnímu stylu nový život. Holandský stout…
Silné bylinné pivo, které se řadí pod pivní styl Gruitbier. Toto červenohnědé pivo je reprodukcí haarlemského piva podle receptu z roku 1407. Vaří se s přídavkem směsi středověkých bylin místo…
Světlý mírně zakalený blond, který je osvěžující použitím pšeničného sladu v kombinaci s květinovým a ovocným aroma chmele. To má za následek kořeněnou vůni, díky které si myslíte o pepři a hřebíčku.…
Jde o lehký Blond s bylinkovými a citrusovými vůněmi. La Trappe Puur je certifikováno jako BIO a vaří se za použití zelené energie. Proto se otec Abbot rozhodl ho pojmenovat Puur (což v holandštině…
Bloed, Zweet & Tranen není stout pro ty, kteří hledají něco jednoduchého. Silně uzené, hromada čokolády a pražených sladů. Přesto pivo, které můžete po celý večer vychutnávat. Překládá se jako Krev a…
Toto bylo první pivo pivovaru IJ v roce 1985. Jedná se o tripel – kategorii vyhrazenou pro silnější světlé pivo vytvořené v belgické tradici, a Zatte více než splňuje toto očekávání. Je to plné zlaté…
Natte je klasifikováno jako dubbel, což je belgická kategorie jemných tmavých piv. Protože se částečně používá tmavý slad, má Natte červenohnědou barvu a jemnou praženou chuť se zemitými tóny hnědého…
Šumivý a čerstvý blond session ejl, který má málo alkoholu, ale je plný chuti. Při vaření do něj bylo přidáno trochu pšeničného sladu, což má za následek plnější tělo a velmi příjemný pocit jemnosti…
Jantarový ejl s velkým množstvím chmele a alkoholu. Tento tmavě zlatý speciál je skutečnou těžkou váhou pro milovníky piva. Liberální množství sladu a hořkého chmele vytváří složitou a plnou chuť.…
Výborný holandský India Pale Ale s výraznou chmelovou chutí. Chmel byl k pivu přidávaný během procesu vaření i dozrávánía bylo tím dosaženo lahodné vůně grapefruitu a květin. Pivo s ovocnou, hořkou…
Barley Wine z Amsterodamu uvařené v anglickém stylu, Má plné tělo s hlubokou, tmavou barvou a měkkou, dlouhotrvající pěnou. Vůně je hutná s čirými tóny čokolády a sušeného ovoce. Je sušší v chuti,…
Silné Barley Winez Amsterodamu je sladké a těžké pivo s obvyklými ovocnými charakteristikami. Toto impozantní pivo se vaří s pomeranči, které jí dávají plný, ovocný charakter a je zaoblené lehkým…
Nový malinový kyseláč od holandského De Molenu. Má krásnou téměř zářivou tmavě červenou barvu a hustou růžovou pěnu, která vydrží poměrně dlouho. Aroma je malinovo-jogurtové a chuť se pohybuje mezi…
Prémiový holandský quadrupel, který zrál v sudu po víně z francouzské oblasti Sauternes. Má zakalenou jantarovou barvu. Vůni po sladkém vínu a bylinkách zesiluje zahřívací alkohol. Ve velmi jemné…
Jde o pivní styl Saison, což je starý belgický a severofrancouzský pivní styl. Fermentuje při vyšších teplotách, aby bylo pikantnější a osvěžující. Má v chuti hodně citrusů doprovázených hořkými…
Stout Hemel & Aarde je uvařený z nejsilněji pražených sladů, které sládci De Molenu na trhu našli. 10-měsíční staření v sudech po whisky Bowmore mu přidalo ještě více rašelinové chuti, ale také…
Hamer & Sikkel je robustní porter s typickou charakteristikou praženého sladu. Ten pivu dodává čokoládové, kávové a dřevěné příchutě v jemné, ale intenzivní hořkosti. V překladu to znamená srp a…
Lehoučká session IPA je ideální pro osvěžení. Váš nos pocítí bylinné, travnaté a citrusové tóny. Stejně jako v chuti tohoto lahodného, plnohodnotného letního piva. Její název znamená v překladu Objetí…
Chmel & Láska je pivo původně známé jako Pale Ale Citra a je to jeden z nejprodávanějších lehhkých ejlů od De Molenu. Je velmi osvěžující a velmi květinové, spousta citrusů, lehké trávy a lehké tělo.…
Tento skoro černý stout voní skutěčně po třešních byl uvařený v De Molenu ve spolupráci s belgickým kreativním pivovarem Brussels Beer Projekt a pracovně ho nazývají Schwarzwaldský dort. Do varny…
Imperiální Porter od holandského pivovaru De Molen má své pradávné kořeny v Anglii. Jeho plné tělo je bohaté na pražené a karamelové příchutě a je ideální pro zahřátí v chladné noci. Objevíte v něm…
Rasputin je ohromující imperiální stout s množstvím čokoládových a kávových poznámek v chuti doprovázených švestkami. Je silný, ale ne ohromující a velmi chutný. Doporučujeme ho archivovat a stařit…
Tento opravdu výborný silný stout kombinuje belgický styl quadruple s imperiálním stoutem. Sladký a ostrý na začátku, ale vzápětí následovaný plným praženým tělem. Objevíte příjemné chuti čokolády,…
Amarillo je vařeno ve stylu amerických Imperiálních double IPA. Tělo sladké sladiny je doplněné silnými voňavými chmely, které dodávají citrusovou vůni a chuť. Na studené chmelení bylo použito…
Adrian Wit je uvařeno z kombinace pšenice a ovsa a pro získání hořkosti byla do piva přidána směs bylin. Ty se v minulosti používaly před zavedením chmelu. Výsledkem je čerstvé a ovocné pivo s hladkou…
Trinitas Tripel je pojmenován podle nejsvětější trojice – Otce, Syna a Ducha svatého. Jopen ale uvádí svoji vlastní upravenou pivovarskou svatou trojici, což jsou tři druhy obilí, používaných v…
Jopen Jacobus je Rye Pale Ale. Je jantarově zbarvený a má ovocnou hořkost díky použití amerického chmele. Žitný slad dává pivu výraznou chuť. Jacobus byl patronem poutníků. Během poutí přespávali v…
Snadno pitelné lehčí letní pivo, které je v Holandsku vařeno od 19. století a bylo reakcí špičkových pivovarů na nástup stále populárnějších ležáků. Na chmelení byly použity tři druhy chmele. Je dobré…
Toto zlaté silné pivo je přesnou reprodukcí piva Haarlem a je vařeno podle statutu pivovaru (předpis upraveného radou) z roku 1501. Jde o obsolutní klasiku a také o jedinné pivo s třemi druhy sladu a…
Rook & Vuur je nakuřovaný stout a poskytuje vyvážený zážitek mezi kouřem, čokoládou a chilli papričkami. Přestože má velmi komplexní chuť je stále překvapivě snadné ho pít. Zkuste ho kombinovat s…
Heen & Weer je ve stylu belgického tripelu a kombinuje sladší sladové tělo s příjemnou hořkostí. Přesněji jde o neobvyklý belgický styl Abbey Triple. Ideálně se páruje s hovězím masem. Překládá se…
Op & Top je Session ALE ve stylu american bitter od holandského pivovaru De Molen. V překladu název znamená On the top, tj. něco jako Na špici. Toto pivo by mělo nahradit váš večerní ležák. Je lehké,…
Oheň & Plameny znamená v překladu název tohoto piva. Očekávejte tedy mírně pikantní pivo ve stylu IPA. Přesto není příliš chmelově agresivní. Oceníte jeho chmelovou povahu s ovocným a květinovým…
IPA obsahující spoustu amerického chmele, který vytváří hořkost s ovocnými tóny. V 17. století vytvořilo Holandsko pro své východní kolonie v Indii vlastní verzi IPA s označením „duraebel scheepsbier“…
I během krize víc pivovarů v Česku vznikne, než zanikne. Stále totiž přibývá pivních fandů
V dětství žil prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň v bývalém pivovaru ve Slavičíně. Do životopisu si tak z legrace píše, že ho z porodnice převezli rovnou do pivovaru. K tomu, aby se pivo stalo jeho osudem, ale vedl ještě jiný moment v jeho životě. A to když se v 15 letech rozhodl, že už se nechce učit.
„Místo na střední školu jsem proto zamířil na učiliště v Litovli, vyučit se za pivovar Uherský Brod. Tam jsem ale zjistil, co to bylo za kravinu se neučit. A tak jsem po prvním roce odešel na průmyslovku do Prahy,“ vypráví Šuráň. A protože se mu nechtělo trávit dva roky na vojně, pokračoval ještě na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.
„Diplomku mi nabídli psát ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, kde jsem zůstal i po škole. Takže od chvíle, kdy jsem se rozhodl neučit, se jen učím,“ směje se Šuráň, který je dnes spolumajitelem Pivovarského domu a Břevnovského pivovaru v Praze a také firmy Pivo Praha, s níž pomohl rozjet kolem 50 pivovarských provozů v Česku i ve světě.
O osud českého piva se nebojí ani v době krize. Aktuálními trendy jsou podle něj piva zrající v sudech po tvrdém alkoholu či kombinace pivovarnických a vinařských postupů. Ve světě ho zaujalo jihoamerické pivo s listy koky či islandské velrybí. On sám vytvořil recepturu třeba na pivo šampaňské.
HN: Před pandemií bylo Česko rájem minipivovarů, přibývalo jich rekordním tempem. Jak s tím zamávala krize?
Česko je pořád rájem minipivovarů. I letos tady víc pivovarů přibude, než ubude. I když to tempo už není tak velké, pořád vznikají nové projekty. V době největšího boomu to bylo i 50 pivovarů ročně. Loni jich vzniklo asi 35 a letos to může být kolem 20.
HN: Čím to je, že trh stále není přesycený?
Poptávka se pořád zvyšuje. Přibývá pivních fandů, pro které je téměř věcí cti být první v novém pivovaře. Trend řemeslného piva, anglicky zvaného craft beer, vznikl v USA. Před 40 lety tam měli asi 120 pivovarů. Dnes jich je přes 8000 a pořád přibývají.
U nás první minipivovary vznikaly v 90. letech, ale ve větším se tento trend začal prosazovat až před 20 lety. Podporuje ho i to, že spotřebitelé obecně vyhledávají drobné provozy − nejen minipivovary, ale třeba i malé sýrárny či pekárny.
Řada minipivovarů vznikla i díky evropským dotacím, ale nepokládám to za příliš šťastné. Čerpaly na to granty na rozvoj turismu a školicí centra, jelikož dotace přímo na vaření oiva získat nemohou. A to podle mě křiví trh.
Některé se proto hrdě zdobí cedulemi ,Tento projekt nebyl podpořen z EU'.
HN: Jak velkou část českého trhu minipivovary tvoří?
V Česku je asi 500 minipivovarů a jejich produkce představuje zhruba 2,5 procenta výroby piva. V USA je to přes 12 procent, máme tedy pořád co dohánět. I když si myslím, že v Česku se nikdy nedostaneme přes pět procent.
Jsme tradiční pivařská země, a je tady tak těžší zavádět nové druhy piva. Každý tu ví, jak má pivo chutnat, a naučit spotřebitele na nové chutě je podstatně náročnější. Objevování nových piv zůstává hlavně na pivních fandech a mladých lidech.
Ale minipivovary na našem trhu nikdy nepřevládnou.
HN: Které pivovary krize ohrožuje nejvíc?
Především ty restaurační, které teď nemají dostatek hostů ve svých hospodách. Některé ukončily výrobu, jiné ji přerušily a oznámily celní správě, že znovu vařit začnou až příští rok.
Záleží ale hodně na tom, kde se nacházejí. Restaurace na okraji Prahy, kde žije spousta lidí, nemají problém.
Ale hospody v centru, kam dříve chodili turisté a lidé z kanceláří, zejí prázdnotou, protože cizinci sem nejezdí a Češi jsou na home officu.
HN: Jak krize zasáhla váš byznys?
V restauraci Pivovarský dům v Praze 2 jsme na čtvrtině běžných tržeb, což nestačí ani na mzdy. Naštěstí máme další dvě firmy, díky nimž můžeme provoz dotovat. Ale kdyby to byl samostatný podnik, tak už bychom ho zavřeli.
Dříve jsme veškeré pivo, které jsme tady uvařili, dodávali jen do naší restaurace. Teď ho prodáváme i přes Břevnovský pivovar. To ovšem nestačí. Za běžného chodu restaurace tvořilo 60 procent obratu jídlo, 30 procent pivo a zbytek další položky.
A když hosté nechodí na jídlo, ani prodej piva to nezachrání.
HN: Kdy se podle vás vrátí pivní trh do normálu?
Doufám, že po prázdninách se lidé začnou vracet k normálnímu způsobu života a zase více chodit do restaurací. Předpokládám, že v Pivovarském domě budeme v prosinci tak na 75 procentech běžného provozu. Do stavu před krizí se ale vrátíme až tak za dva roky.
HN: Přetrvají trendy, jež se objevily během pandemie?
Minipivovary musely ze dne na den nalézt jiné formy prodeje, než na které byly zvyklé. A věřím, že třeba prodej piva přes e-shopy bude fungovat i nadále. Spotřeba piva se přesunula z restaurací domů, což ještě nějakou chvíli potrvá. Změní se i restaurační byznys. Už to nebude tolik věc zážitků, ale spíše rychlých jídel.
HN: Češi se v poslední době naučili pít kvalitnější a dražší pivo. Nemůže krize tento vývoj zvrátit?
Toho se nebojím. Teď se sice lidé snaží šetřit a pijí levnější pivo, ale až se ekonomika trochu vzpamatuje z šoku, opět se vrátí k lepšímu a kvalitnějšímu pivu.
HN: Jak krize ovlivní ceny piva?
Neznám moc pivovarů, které by zlevňovaly. Většina má ceny dlouhodobě nastavené tak, aby odpovídaly přiměřenému zisku. Slevy tak dávají hlavně restaurace, jež měly přepálené turistické ceny. Skoro mi to nepřijde moudré, protože se jen ukazuje, jak lidi natahovali. Když tam pivo stálo 120 korun a dnes ho koupíte za 40, tak si člověk řekne, že něco bylo špatně.
HN: Jak se pivní trh v Česku za posledních 20 let vyvíjel?
Před 20 lety se trh vyčistil. Stabilizovaly se podíly na trhu a skončily cenové války pivovarů o hospody. Do té doby velké pivovary vydělávaly i tím, že šetřily ve výrobě a na surovinách. Výrazně tak klesala spotřeba chmele.
Najednou ale nastoupily minipivovary, jež chmelily podstatně více než velké pivovary. A ty pochopily, že se musí věnovat hlavně kvalitě. Skončila tak doba přehnaných úspor ve výrobě. Pivovary začaly investovat do špičkových technologií a šetřit jinde, třeba na energiích.
I díky těmto změnám máme dnes snad nejmodernější pivovarnický průmysl v Evropě.
HN: Platí stále, že Češi mají nejradši hořké ležáky?
Před tou proměnou trhu byl ležák léta na 30 procentech celkové výroby piva. Převažovala desítka. Dnes ale ležák tvoří asi 90 procent produkce. I minipivovary, dělající různé speciály, vyrábějí často ze 60 procent ležák.
HN: Které speciály jsou teď populární?
Aktuálně jde především o tři druhy piva. Hodně se vyrábějí kyselá piva neboli „kyseláče“. Dalším trendem je pivo New England IPA (NEIPA), jež vzniklo na severovýchodním pobřeží Spojených států.
Oproti běžným pivům typu IPA není tak hořké, je lehčí a voňavé po chmelu. Třetím populárním typem speciálů je barrel aged beer, tedy pivo, které dozrává v sudech po různém druhu alkoholu, od whisky přes bourbon až po koňak.
Jde o silnější pivo, jež se pije hlavně v zimě.
HN: Jak se díváte na ochucená piva?
My jsme byli před 22 lety první, kdo s tím v Česku začal. Vyjeli jsme do Belgie, abychom zjistili, jak se to dělá. Ale ukázalo se, že kdybychom okopírovali belgická ochucená piva, Češi by je nepili.
Začali jsme proto ochucovat ležák vlastní cestou. Když se to dělá s rozmyslem, tak to smysl má. Bohužel pivovary často chtějí spíš šokovat, a když to moc neumí, je to kontraproduktivní.
Ve světě je ochucování běžná záležitost.
HN: Jaké speciály vyrábíte vy?
V Pivovarském domě máme banánové, višňové a kávové pivo. A pro Asii jsme dělali třeba grepové pivo. Už přes 10 let děláme také barrel aged beer. A v Břevnovském pivovaru například kombinujeme pivo a víno a do piva přidáváme šťávu z hroznů.
HN: Vznikají i speciální piva pro ženy?
V Pivovarském domě vyrábíme například šampaňské pivo. Je to zfiltrovaná desítka, do níž se přidají šampaňské kvasnice, muškát a víno a nechá se tři měsíce zrát v lahvi. Perlí to, voní a vypadá jako víno, ale je to pivo. Má jen pět procent alkoholu a lehce se pije. Mysleli jsme si, že to bude hlavně pro ženy, a pak jsme zjistili, že Angličani − chlapi − si to kupují po bednách.
HN: Pijí dnes ženy pivo víc než dřív?
Pivo se stalo pro ženy zajímavějším jednak proto, že se rozšířila nabídka třeba o ochucená piva či kyseláče, ale především se změnily restaurace. Před 30 lety vypadalo nepatřičně, když šla žena sama do hospody. Dnes je to naprosto běžné. Občas máme i víc zákaznic než zákazníků.
Když se hrála Liga mistrů, naše hospoda bývala poloprázdná. Chlapi seděli doma u televize a koukali na fotbal. Takže když zavedli Ligu mistrů třídenní, bál jsem se, že kšeft půjde dolů. Ale ono ne. Restaurace byla plná a 80 procent hostů tvořily ženy.
Než aby seděly doma s chlapem u televize, šly do hospody.
HN: Jak moc se liší pivní chutě Čechů a cizinců?
Musíte reagovat nejen na to, co jsou lidé v dané zemi zvyklí pít, ale i na to, co se v daném podnebí vůbec dá pít. Hodně pivovarů jsme zakládali v Asii. Například na Filipínách nesmí být pivo hořké a musí být hodně prokvašené, aby tam nebyly zbytkové cukry. Když máte venku 38 stupňů a 90procentní vlhkost, dvě plzně by vás zabily.
Ve Vietnamu je zase hodně lidí zvyklých na naši produkci, takže tam vyžadovali typicky české pivo. V Japonsku naše pivo znají a mají ho rádi, ale zároveň tam chtěli přinést místní surovinu. Rozjížděli jsme tam pivovar uprostřed čajových plantáží, a tak jsme vymysleli pivo nachmelené jen na třetinu našeho a zbytek jsme dorazili zeleným čajem.
HN: Jaké nejzajímavější pivo jste pil?
Zkoušel jsem spoustu piv v různých zemích, takže se těžko dá jmenovat jediné. V jihovýchodní Asii mě zaujala třeba kava, což je alkoholický nápoj z tropických plodů na bázi piva. V jižní Africe jsem ochutnal pivo sorghum beer ze sladkých brambor a kořenů. V Andách jsem pil pivo s listy koky. A na Islandu jsem zkoušel jejich velrybí piva. To chce ale silný žaludek.
HN: Vyzkoušel jste prý i stoleté pivo. Jak chutnalo?
Kamarádi rekonstruovali pivovar v Záhlinicích a v zazděných sklepech našli tři lahve piva starého přes 100 let. Jedna lahev byla zkažená, ale dvě byly stále pitelné. Byl v nich suchý alkoholický nápoj. Hořkost se z piva vytratila a zůstala pouze slabá natrpklost.
HN: Má vůbec smysl pivo archivovat?
Existují piva vyloženě vhodná k archivaci. Patří mezi ně silné ležáky a stouty, mající kolem 10 až 12 procent alkoholu. My například vyrábíme Russian Imperial Stout, který má asi 10 procent alkoholu. Tohle pivo je nejlepší po dvou letech. Na začátku je hořké a drsné, jak ale zraje, drsnost se ztrácí a zůstává jen hořkost.
HN: Jak silná piva se dají vyrobit?
V restauraci U Medvídků jsme vyráběli 33stupňové pivo, které má skoro 13 procent alkoholu. V zahraničí se dělají silná piva i tak, že se z nich vymrazí voda, čímž se zahustí. Majstrštyk je třeba americké pivo Utopias, jež má 28 procent alkoholu. To je typické pivo pro archivaci, které můžete pít i po 10 letech. Má příjemnou hořkost a plnost, ale vypijete ho maximálně deci.
HN: Které trendy se objevují ve výrobních postupech?
Třeba v Itálii kombinují vinařské a pivařské technologie. Vznikl tam tak nový druh piva grapa ale. Pivovarnictví a vinařství se snaží skloubit i jeden pivovar na Moravě. Uvaří mladinu stejnou jako pro pivo, pak ji dá do sudu po víně a nechá ležet dva roky ve vinném sklepě. A má s tím úspěch, i když zatím ne v Česku.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN České pivo.
Vypít litr piva? Za tři vteřiny žádný problém
Plavili jste se někdy Punkevními jeskyněmi? Martina Vašková
Okrouhlá -/VIDEO/- Uchopit oběma rukama litrový tuplák, pořádně se nadechnout, vypnout záklopku a pokud to jde, vytvořit podtlak a natáhnout pivo i za pomoci žaludku. Takový je recept na rekord v pití piva na ex osminásobného vítěze a českého rekordmana v pití piva na ex Martina Staffy z Okrouhlé.
Ilustrační foto. | Foto: DENÍK/Adolf Horsinka
V sobotu na Okrouhleckém tupláku pokořil vlastní rekord z roku 2006. Tehdy vypil litr piva vypil za tři vteřiny a čtyřicet dva setin sekundy. Letos se mu podařilo udělat rekord nový. Nalít do sebe pivo na ex mu trvalo o jedenáct setin sekundy méně.
Pití jednoho litru piva nebyla jediná disciplína na sobotním zápolení v Okrouhlé. Soutěžící měřili své síly i v pití dvou litrů piva. Pro ženy byla tradičně připravené tři deci alkoholu s tonikem nebo džusem a novou disciplínou byl letos i Okrouhlecký půllitr.
„Z pelhřimovské agentury nám totiž volali, že letos v červnu byl vytvořen český rekord v pití půllitru piva. A hned dodali, jestli jej na Okrouhlé nechceme překonat. A povedlo se,“ uvedl organizátor celé akce Bohumil Kovář.
Za mohutné podpory publika tak letos padly rekordy dokonce čtyři. „Půllitr vyexoval místní rekordman Martin Staffa za 2,03 sekundy. Bavoráka vypila Lenka Žáčková za 2,91 sekund.
V pití tupláku opět zvítězil Martin Staffa s časem 3,31 sekundy a máz, tedy dvoulitr piva, do sebe nalil nejrychleji Petr Kraus.
Zvládl to za 10,09 sekund,“ sdělil Kovář, který byl jedním ze čtyřiceti pěti soutěžících.
„Zájem lidí o pivní klání stále stoupá. Letos jsme měli účastníky i z Brna, Vyškovska nebo Ústí nad Orlicí. Žen se nám dokonce přihlásilo jedenáct,“ doplnil Kovář. I on patřil mezi hrstku soutěžících, kteří poctivě absolvovali všechna soutěžní kola.
„V každé z disciplín účastníci absolvují nejméně jedno a nejvíce tři kola pití. Záleží jak se kdo cítí. Myslím, že některá děvčata, kdyby to pravidla povolovala, by určitě s radostí zvladla i více kol,“ dodal s úsměvem.
Největší ovace publika si kromě rekordmana Martina Staffy vysloužili i odvážlivci, kteří vyzkoušeli dvoulitrový máz vypít několikrát.„Jeden se dokonce rozhodl vyexovat dva litry piva dvakrát během desti minut.
Lidé se sice velmi bavili, ale s ním to nedopadlo nejlépe,“ zasmál se Kovář, který žádnou taktiku na nejrchylejší pití piva nemá. „Všechno je to hlavně zábava pro lidi. Na soutěž nijak netrénuju. Když jdu do hospody, tak si chci pivo hlavně vychutnat.
Tupláky zde opravdu vytáhneme jen jednou za rok,“ dodal organizátor klání.
Každý ze soutěžících si domů odnesl některou z připravených cen. Na první tři v každé kategorii čekala odměnu vsutku královská, kterou je sto piv.
Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Fabia Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Kamiq nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Fabia nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované + PRODAT AUTO