Pěstují pro vás čerstvé saláty. I v zimě

Pusťte se s námi během října do výsevu salátu či špenátu. Čerstvé lístky pak můžete sklízet po celou zimu na svém balkoně. Co potřebuje listová zelenina pro dobrý růst během zimního období a jak ji chránit před mrazem? Čtěte.

Pěstují pro vás čerstvé saláty. I v ziměČerstvý salát v zimě? Pěstujte na balkoně

Odrůdy salátu pro pěstování na balkoně v zimě

Při výběru osiva pro tento méně tradiční způsob pěstování salátové zeleniny jsou vhodné pozdní odrůdy salátu či špenátu. Ty se běžně vysévají také na podzim. Díky své schopnosti odolávat mrazu přečkají zimu a během jara pak přichází čas na jejich sklízení. Připravíte-li jim však vhodné podmínky na balkoně nyní, budete se z čerstvé listové zeleniny moci radovat během celé zimy.

Půda, hnojení, zálivka

V první řadě je pro salát nezbytný dostatek světla. Půda by měla obsahovat vyvážený poměr živin. Ideálním hnojivem je organické, případně lze použít NPK.

Podstatným makroelementem je dusík. Jeho nedostatek se projevuje menším vzrůstem a žloutnutím listů.

V důsledku nedostatečného růstu rostlina ve výjimečných případech zakládá květ, aby aspoň vytvořila semena.

Živiny zapracováváme do půdy před výsevem. Během pěstování listovou zeleninu nehnojíme, protože rychle dozrává a velmi snadno se do jejích listů dostává i nadbytečné množství živin. Přehnojený salát je pak spíše nezdravou než zdravou potravinou.

Zatímco hnojivy je během růstu dobré šetřit, se zálivkou je to naopak. Pravidelné a dostatečné množství vody je nezbytné pro dobrý vývoj.

Pěstují pro vás čerstvé saláty. I v ziměSaláty nezapomeňte dostatečně a pravidelně zalévat

Kam s ním?

Salát vzešlý během zimy sice hůře tvoří velké hlávky, pečujete-li však o něj správně, je možná jeho pravidelná sklizeň. Poté, co jste si připravili substrát a obohatili ho hnojivem, si můžete přichystat nádoby. Můžete použít truhlíky, květináče či různé alternativní dózy.

Čím více vysejete, tím více budete sklízet. Spony určené prodejci osiva není nutné dodržovat striktně. Salát pěstovaný na balkoně během zimy tvoří spíše menší listy. Budete-li ho sklízet ve vhodných intervalech, mnoho prostoru potřebovat nebude.

Stále se totiž soustředí na tvorbu nových lístků.

Ochrana před větrem a mrazem

Objeví-li se první listy, je čas rostlinky chránit před větrem a mrazem. Ač jsou saláty pozdních odrůd odolné vůči zimě, je důležité pamatovat na to, že jejich odolnost není nezměrná. Lépe se jim bude dařit, když minimalizujete teplotní změny a zamezíte větru.

Ideální je pro tento účel konstrukce vytvořená z tyček a igelitu či fólie. Důležité je při větrném počasí zamezit odvanutí pomocí zatížení či připevnění.

Při takové ochraně (zakrytí rostlin fólií) je nezbytné občasné větrání, aby nedocházelo k nadměrné kondenzaci vody a vzniku plísní.

Sklizeň salátu

Při sběru listů odebírejte z jednotlivých rostlin vždy pouze část. Ponechte alespoň 2 až 3 větší listy na rostlině. Salát bude snadněji a rychleji dorůstat, protože nebude muset vynakládat energii na zakládání nové listové plochy nezbytné pro asimilaci, tedy i pro další růst a vývoj.

Je jasné, že ze zimní sklizně salátu či špenátu nezískáte tolik jako v sezoně. O to větší vám budou dělat radost vlastní čerstvě sklizené lístky, plné zdraví prospěšných látek, jako je vitamin K, kyselina listová či vitamin C.

ZDROJ:
HÖHNE, Johannes a Paul Gerhard WILHELM. Dvanáct měsíců v zahradě: plánování, výsadba, pěstování, sklizeň. V Praze: Knižní klub, 2000.

HRNČIAROVÁ, Michala. Balkón jako zahrádka: zdravé pěstování ve městě. Brno: CPress, 2015.

PEKÁRKOVÁ, Eva. Pěstujeme salát, špenát a další listové zeleniny. Praha: Grada, 2002. Česká zahrada.

Český startup vypěstuje tisíce salátů na pár metrech čtverečních. I v zimě a s minimem vody

Stalo se vám někdy, že jste přišli do obchodu s plánem koupit čerstvý, šťavnatý a křupavý salát, ale místo takového jste našli už jen přebrané, otrhané a nevábně vyhlížející listy. Zase na vás nezbylo.

Nezoufejte, máme dobrou zprávu – čerstvých salátů by brzy mohlo být dost pro všechny. Češi z farmy v Zápech u Prahy totiž našli způsob, jak na pouhých 150 metrech čtverečních pěstovat přes pět tisíc rostlin.

Je libo načervenalý barlach, čechratou bonardu, karamelový caravel, křupavý chrispy nebo máslový hilbert? To jsou prémiové saláty z hydroponického skleníku, které pěstují Češi z technologického startupu Gardenix ze skupiny Greativity group na farmě v obci Zápy u Prahy.

  • „Vymyslet jména pro naše saláty byl tak trochu oříšek,“ popisuje neobvyklá jména salátů Šimon Břeský, CEO Gardenix, a dodává, že nakonec se inspirovali čistě emocí, která na ně ze salátů jejich vzhledem a chutí působila

Startup se specializuje na udržitelné zemědělství, přičemž pěstební kapacita jeho hydroponického skleníku dokáže pojmout až 5 400 rostlin na pouhých 150 metrech čtverečních.

Pěstují pro vás čerstvé saláty. I v zimě Gardenix

Kromě prémiových salátů na farmě pěstují také listovou zeleninu a bylinky – zaměstnanci jsou tak schopni týdně sklidit až 1350 kusů lokální čerstvé zeleniny v jakoukoli roční dobu.

Tohle všechno je možné díky velice efektivní a k přírodě velmi šetrné hydroponické technologii NFT (Nutrient Film Technique). Díky ní mají rostliny neomezený přístup vody, kyslíku a živin, nehrozí tedy, že by pošly na uschnutí či naopak přelití. Pro pěstování navíc není nutné používat ani pesticidy či herbicidy.

  • Do češtiny by se tento pojem dal přeložit jako „technika živého filmu“, která spočívá v uzavřené cirkulaci veškerých živin, které rostliny pro svůj růst potřebují.

„V neposlední řadě je to také důmyslnou optimalizací prostoru a pěstebního procesu, kterou je náš hydroponický systém charakteristický. Spojení efektivního využití pěstební plochy a správně načasovaného přesunu rostlin v určité fázi jejich vegetačního cyklu nám umožňuje pěstovat více než 50 rostlin na 1 m² plochy hydroponického systému,“ dodává Břeský.

Pěstují pro vás čerstvé saláty. I v zimě Gardenix

NFT technologie je mimořádně šetrná, protože všechny procesy se odehrávají pouze v omezeném prostředí skleníku, takže žádným způsobem nedochází k zásahu do okolní půdy ani vodních toků. A přestože rostliny mají nepřetržitý přístup k vodě, její spotřeba je díky recirkulaci až o 95 % nižší než při konvenčním pěstování.

Hydroponicky s v Česku zatím pěstují jen rajčata v obrovských sklenících ve Velkých Němčicích na Jižní Moravě, v zahraničí jsou však tyto systémy využívány v mnohem větším rozsahu.

Nejznámější jsou hydroponické farmy v Holandsku, ale ve velkém se hydroponie objevuje i ve Spojených státech nebo Anglii. Velký rozmach zažívá tato metoda také v regionech, které trápí nedostatek vody – týká se to zejména oblasti Perského zálivu, severovýchodní Afriky nebo části bývalého Sovětského svazu (Uzbekistánu).

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz

Bylinky jsou skvělé rostliny, které můžete pěstovat i v zimních měsících, ať už jste nováček nebo zkušený zahradník. Pěstování bylin u vás doma je skvělý způsob, jak mít celoroční přísun čerstvých bylin

Pěstují pro vás čerstvé saláty. I v ziměBylinky aneb jak je doma pěstovat

Bylinky jsou relativně nenáročné, takže nevyžadují neustálou péči. Jednoduše je umístíte tam, kde je dostatek slunečního světla, a podle potřeby je zaléváte. Nejen, že můžete plody čerstvých bylinek sklízet, ale také dodají vašemu prostoru nádech zeleně a příjemnou vůni.

➡️ Jaké bylinky v zimě pěstovat?

Čerstvá bazalka dodá salátu výjimečnou chuť

Mnoho bylin se pěstuje venku jako jednoleté rostliny a celý jejich životní cyklus završí jediné vegetační období. Pokud budete bylinky pěstovat uvnitř prodlužujete jejich život tím, že je zbavíte chladu a převažující tmy zejména na podzim. Tyto podmínky je totiž stimulují k produkci semen ve snaze o rozmnožení.

Pokud chcete během zimy pěstovat doma vlastní bylinky, začněte s jednou z následujících. Těmto bylinkám se uvnitř daří stejně dobře jako pokojovým rostlinám. Níže najdete bylinky pro všechny pěstitele, i ty začínající.

???? Bobkový list

Roste jako stálezelený strom nebo keř, jehož listy se používají k ochucení mnoha pomalu vařených jídel např. k dušenému masu. Keře jsou odolné a snadno se o ně pečuje. Pěstování v truhlíkách a květináčích omezuje jejich vzrůst a udržuje je menší.

Budete mít zájem:  Jarní bylinky a zdraví – využijte je pro své zdraví

???? Kerblík

Neboli francouzská petržel má jemnou anýzovou příchuť a velmi dobře se mu daří, protože má tendenci se svinout, když v létě vzrůstají teploty. Tato bylinka je oblíbená ve francouzské kuchyni především jako nezbytná součást vaječných pokrmů.

???? Pažitka

Cibulovina, která dodává pokrmům jemnou chuť. Běžně se používá v omeletách, letních salátech a bramborovém salátu.

???? Oregano

Zvýrazňuje mnoho středomořských a mexických jídel a stává se oblíbeným exemplářem v domácích bylinných zahrádkách. Jemně ochucené květy oregana jsou skvělou ozdobou salátů.

???? Petrželová nať

Čerstvá petrželka skvěle ochutí domácí vývar

Multifunkční klasická italská bylina, která se osvědčila jako kulinářská bylina i pro své praktické účely.

Tato bylina bývala často odsunována na kraje talířů, ale nyní se dostává do centra pozornosti právě pro svou chuť. Kudrnatá listová petržel je méně chutná a používá se především jako dekorace.

Italská nebo plocholistá petržel je známá svou výraznou chutí.

???? Rozmarýn

Roste jako vysoce aromatický stálezelený keř. Jeho výrazná chuť se používá střídmě v pokrmech z jehněčího, vepřového a telecího masa. Zvolte obyčejný zelený rozmarýn místo líbivějších dekorativních typů, které jsou méně odolné. Rostliny rozmarýnu nepotřebují mnoho vody, takže je obtížné je pěstovat; většina lidí své rostliny zbytečně přelévá.

???? Tymián

Má opojné aromatické listy, které rostou na nízké stálezelené rostlině. Jeho chuť závisí na zvolené odrůdě. Běžně se používá v masových pokrmech, polévkách a dušených masech.

➡️ Proč doma zakládat bylinkovou zahrádku?

Existují dva důvody pro založení domácí bylinné zahrady, která vám poroste po celou zimu.

1️⃣ Prvním důvodem je touha mít přístup k čerstvým, domácím bylinkám i v zimním období. Domácí bylinky jsou bezpochyby chutnější než čerstvé nebo sušené, zakoupené v obchodě.

2️⃣ Druhým důvodem je udržení jemných trvalek naživu i přes zimu. V zimě klesají venkovní teploty pod bod, který nemusí některé bylinky přežít. Přemístěním do vnitřních prostor (to může znamenat prosté odnesení květináčů dovnitř nebo vyhrabání rostlin a jejich přesazení do květináčů) je chráníte před drsnými podmínkami a udržujete je při životě po další vegetační období.

➡️ Jak doma bylinky pěstovat

Pokud máte správné zásoby a správné podmínky pro pěstování je to jednoduché. K pěstování bylin ve vašem domově budete potřebovat rostliny, které chcete pěstovat, materiál, ve kterém je chcete pěstovat, a nádoby, které vše pojmou.

✔️ Rostliny

Můžete se rozhodnout přesunout zavedené rostliny dovnitř, nebo začít ze semene či množením z řízků. Všechny možnosti mají zřetelné výhody a nevýhody. Nákup semen je levnější, ale semínka vyžadují více času a opečovávání; řízky mají náklady menší, ale potřebujete již vzrostlé bylinky.

✔️ Substráty

Důležitý je výběr kvalitního substrátu podle typu pěstební nádoby: slouží jako zásobárna vlhkosti a živin, poskytuje prostor pro vzduch kolem kořenů a poskytuje rostlinám podporu ukotvením kořenů. Kokosové směsi a komerční substráty jsou dva nejběžněji používané pěstební substráty.

Kokosová směs se skládá z hnědých a bílých vláken, která se nacházejí mezi skořápkou a vnějším povlakem kokosového semene.

Komerční substráty jsou směsí přísad, které se obvykle skládají z rašelinového mechu nebo kokosové kůry, borové kůry a perlitu nebo vermikulitu.

Oba typy pěstebních substrátů jsou lehké a dobře drží vlhkost, takže jsou ideální pro rostliny pěstované v květináčích a truhlíkách.

✔️ Nádoby

Při rozhodování o nádobách pro vaše rostliny je třeba vzít v úvahu tři základní aspekty: velikost nádoby, materiály, ze kterých jsou vyrobeny, a zda mají dobré odvodňovací otvory.

Pokud jde o velikost, je nezbytné vybrat nádoby, které jsou dostatečně hluboké pro vyzrálou strukturu kořenů rostliny a dostatečně široké, aby zabránily převrácení. Je lepší vybrat nádoby o něco větší, než budou rostliny ve skutečnosti potřebovat.

Pro domácí pěstování bylin volte nádoby z plastu, laminátu nebo terakoty

Plastové nebo laminátové květináče jsou lehké a jsou k dostání v různých velikostech, barvách a tvarech. Navíc nejsou nijak drahé.

Terakotové květináče jsou těžké, ale odolné a dlouho vydrží. Proudění vzduchu přes květináč a substrát pomáhá regulovat úroveň vlhkosti a zabraňuje tak podmáčení půdy.

Hledejte nádoby s otvory ve dně, aby přebytečná voda mohla odtékat; podmáčení je nežádoucí, protože snižuje kyslík v půdě a poškozuje kořenové systémy.

✔️ Podmínky pěstování

Zajištěním správného množství slunečního světla a správné okolní teploty podpoříte silný a zdravý růst vašich bylin i nejlepší chuť listoví.

✔️ Teplota

Obecně se doporučuje udržovat rostliny bylinek v místnostech s teplotou vzduchu mezi 18-21 °C ve dne, a 12-15 °C v noci. Mnoho z nich přežije teploty pod touto hranicí, ale drastické rozdíly způsobují rostlinám stres a snižují jejich růst.

Nedávejte květináče na místo, kde jsou vystaveny studenému průvanu z okna nebo dveří, nebo alespoň zadělejte průduchy, kterými vzduch proudí. Tato drastická změna teploty může bylinky stresovat a ovlivnit tak jejich chuť.

✔️ Expozice slunečnímu svitu

Bylinky na zahradě obvykle milují slunečné lokality. Kvůli jejich rychlému růstu potřebují dostatek slunečního světla pro fotosyntézu. Ve vnitřních prostorách přežívají s minimálně 6 hodinami slunečního svitu denně, ale lepší jsou místa, kde rostliny přijímají 10-12 hodin slunečního svitu denně.

Při výběru místa pro rostliny volte nejlépe slunné parapety oken orientovaných na jih nebo na západ. Okna orientovaná na jih poskytují nejvíce slunečního světla, které jimi proudí celý den. Okna orientovaná na západ jsou dobrou alternativou; poskytují dlouhé období přímého slunečního světla, ale často ne tu nejteplejší a nejintenzivnější část dne.

Pro rovnoměrný růst nádoby pravidelně otáčejte

Pokud bylinky nemají uvnitř dostatek světla porostou do výšky a jejich chuť nebude tak intenzivní. Proto zkuste raději okno, které má lepší expozici slunci, nebo si zakupte speciální světlo se žárovkami nebo zářivkami, které rostlinám doplní přirozené světlo.

✔️ Zálivka

Existuje jemná rovnováha mezi zavlažením rostlin, tak aby byly spokojené a jejich přelitím či dokonce utopením. Mnoho bylin nesnese namočené kořeny, takže byste měli být opatrní, a zalévat pouze podle potřeby.

Většinu bylinek je vhodné zalévat, když je horní centimetr půdy v květináči suchý. Zalévejte do té doby, než nadbytek začne odtékat ze dna květináče.

✔️ Sklízení

Bylinky dobře reagují na časté sklizně; pravidelné odstraňování listů z rostlin spustí nový růst a podporuje jejich plnost a hustotu.

Sklizeň je jednoduchá

Bylinky pravidelně sklízejte

Pokud je to možné, sklízejte ráno. Čistými, ostrými nůžkami nebo dokonce nehty oddělte stonky přímo nad kloubem, odkud vychází pár listů. Na rostlině nenechávejte ani kousek stonku.

Pravidelně odštipujte špičky větví, abyste podpořili růst rostliny do stran pro plnější tvar, a ne do výšky.

Pokud jsou rostliny přemnožené, můžete provést větší sklizeň. Stonky začněte sklízet od vršku rostliny, ujistěte se, že v daném okamžiku odstraníte maximálně 2⁄3 rostliny.

Pro nejlepší chuť sklízejte vždy dříve, než rostliny vykvetou. Pokud již kvetou, tak květy odstraňte a na sklizeň počkejte pár dní.

Pěstování bylin u vás doma je skvělý způsob, jak mít celoroční přísun čerstvých bylin. Navíc tak můžete snadno a bezpečně přezimovat jemné trvalky, které nemusí přežít kruté venkovní mrazy.

Zdroj: https://herbsathome.co

Ohodnoťe prosím tento test:.

Čerstvý salát si v květináči za oknem můžete pěstovat celý rok. Jaké jsou vhodné odrůdy?

Jaro je v plném proudu, zahrádkáři upravují záhony, vysévají zeleninu i květiny a sklízejí první ranou zeleninu. Ale co „bezzemci“, kteří kromě okenního parapetu nebo nanejvýš balkonu nevlastní žádný jiný pozemek?

Budete mít zájem:  Jaké bylinky pomohou na žaludeční nevolnost?

Věděli jste, že můžete doma pěstovat také salát? Ne ten hlávkový, protože ten na domácí pěstování není určen, ale listový. Stačí do truhlíku, který je vhodný na pěstování muškátů, vysít semínka některé z odrůd listového salátu a za 6 až 8 týdnů můžete sklízet.

Listové saláty nevytvářejí uzavřené pevné hlávky, ale pouze seskupení listů různých tvarů a barev v podobě ploše kulatých až kulovitých růžic, které se najednou celé uříznou obdobně jako salát hlávkový. Dle dostupných informací díky této stavbě obsahují více vlákniny a antioxidačních vitamínů s výrazným protirakovinotvorným účinkem.

Při výběru správné odrůdy je můžete pěstovat doma od jara do podzimu.

Mít vlastní bylinky v květináči se v posledních letech stalo samozřejmostí. Jestli si je nedokážete sami vypěstovat, stačí zajít do specializovaného obchodu a vonící bylinky máte doma. Pak stačí jen uštipovat a oživovat saláty, maso nebo přílohy.

Jaký druh si vybrat

Z nabídky na trhu vybíráme tři druhy, které vás zaručeně nezklamou.

DUBAGOLD – poloraná odrůda listového salátu vhodná pro jarní, letní i podzimní sklizeň. Listy polovzpřímené až vodorovné, světle zelené barvy. Odrůda odolná proti vybíhání do květu za dlouhého dne.

Baby leaf Dubagold Kobe

DUBARED – poloraná odrůda listového salátu typu červenolistý dubáček vhodná rovněž pro celoroční sklizeň. Listy polovzpřímené, tmavě červené barvy, odrůda vhodná k dozdobení jídel. Je odolná proti vybíhání do květu.

Baby leaf Dubared Kobe

RODEN – poloraná odrůda červeného listového salátu se zkadeřenými listy typu Red Fire, vhodná pro jarní a podzimní sklizeň. Listy polovzpřímené, velmi tmavě červené barvy. Vyniká jako ozdoba salátových mis a pokrmů.

Baby leaf Roden Kobe

Novinky na trhu

V letošním roce poprvé se saláty objevily v květináčích také v obchodních řetězcích. Květináčky jsou naplněné hlínou a saláty tam mohou růst i po přinesení domů. Jak je to možné?

Co odrůda, to jiná barva i list

„Jde o novinku na trhu, saláty odrůdy Salanova,“ sdělil nám obchodní ředitel Odbytového družstva Polabí, která novinku v květináčích dodává také na farmářské trhy.

„Hlávka tohoto salátu je tvořena velkým množstvím stejně velkých lístků, které jsou přímo esencí chutí a čerstvosti. Salanova má v průměru 4krát více jednotlivých lístků než klasické odrůdy listových salátů.

Právem patří mezi neoficiálního krále mezi saláty. Listy jsou sladší, křehčí a u odrůdy Salanova Crispy neustále dorůstají.“

Baví vás zahradničení? Inspirujte se v naší Encyklopedii.

Když si tento salát v květináči přinesete domů, umístěte ho na okenní parapet nebo balkon a dostatečně zalévejte. Hnojit nemusíte, v zemině je dostatečná dávka výživy. Takto čerstvý vám vydrží i několik týdnů a vy budete mít vitamíny vždy po ruce.

Fotogalerie: Saláty na okno

Jak jsme zjistili, osivo odrůdy Salanova a Salanova Crispy se zatím nabízí jen velkopěstitelům, jde totiž o nově vyšlechtěné odrůdy z Holandska, kde bylo využito křížení známých úspěšných odrůd Endívie a Ledového salátu.

Ale protože salát není hybridem a kvete v ten samý rok, jak ho vysejeme, mohou si ho zvědaví zahrádkáři nechat vykvést a sklidit pak kvalitní semena, která jsou nositelem novošlechění. A Salanovu vysít příští rok do květináčku doma.

Fajn tipy jak pečovat o saláty

Jak má vypadat opravdu čerstvý salát?

Čerstvost u většiny salátů poznáte už na první pohled. Salát nesmí být povadlý, zbarvený např. do hněda, pokud to není jeho přirozená barva, či nesmí nějak měnit konzistenci. Neměl by být také mechanicky poškozený nebo nést stopy po různých škůdcích.

Je rozdíl mezi saláty, které se prodávají v zimě a těmi jarními?

Rozdíl je určitě v šíři nabízeného sortimentu. Přes zimu se k nám nedostane tolik druhů jako na jaře, kdy je jejich hlavní sezona.

Zároveň typické jarní saláty, které rostou venku na poli a potřebují ke svému růstu určité klimatické podmínky, jsou určitě lepší volbou než ty vypěstované ve sklenících přes zimu.

Konzumovat bychom měli ideálně vždy sezonní potraviny, protože ty obsahují nejvíce prospěšných látek.

Existují rozdíly v chuti salátů?

Určitě ano. Jarní saláty mívají sladší a jemnější chuť a jsou vhodné ke konzumaci i samostatně – třeba jen s olivovým olejem a kapkou citronu. Tužší saláty, jako např. římský salát nebo tzv. pekingské zelí, mají méně výraznou chuť a hodí se nejvíce do míchaných salátů. Dále pak existují různé zvláštní odrůdy salátů, jako je např. rukola a čekanka, které mají specifickou nahořklou chuť.

Jak nejlépe saláty doma uchovávat, aby nám vydržely co nejdéle čerstvé?

Saláty rozhodně doma před uložením neomývejte, ani je nijak „nečistěte“. To vše provedete až těsně před jejich konzumací. Ideální je vložit salát do plastové nádoby přikryté vlhčenou utěrkou, která nám zajistí vhodné podmínky a přitom dovoluje salátu „dýchat“. Skladovat bychom je měli v dolní části lednice, v přihrádkách tomu určených, při teplotě do +8 °C.

Jak na pultech obchodů poznáme „dnešní“ salát od toho včerejšího?

Většina čerstvých jarních salátů začíná velmi rychle uvadat. Pokud nejsou zasazené v hlíně, jejich trvanlivost se pohybuje (v závislosti na konkrétní odrůdě) v řádech několika dní. Jednoduchý způsob, jak poznat salát čerstvý od toho „včerejšího“, je podle listů – pokud se nám zdají „unavené“, pravděpodobně půjde o salát starší.

Jak správně salát porcovat a zpracovávat? Máme používat nůž nebo jej trhat?

Většina salátů by se rozhodně měla trhat. Tedy pokud nechcete zničit vitamin C a extrémně citlivou kyselinu listovou. Výjimku v tomto tvoří salát římský, ze kterého se připravuje např. známý Caesar salát, jehož listy by se naopak měly krájet.

  • MARTA PAWLICOVÁ, FOTO SEMO A TESCO
  • Mohlo by vás zajímat:

Zelenina pod sněhem: pěstujte a sklízejte i v zimě!

Zdroj: matunka / Shutterstock.com

07. 11. 2020 | Doba čtení 6 minut

Některým druhům zeleniny nevadí sníh ani mráz, jsous tále svěží a čerstvé. Které to jsou a jak je pěstovat?

Mrazuvzdorné bývají především vytrvalé zeleniny. Díky hlízám a kořenům schovaným pod zemí přežijí zimu a na jaře znovu obrazí. Jedná se například o křen, chřest, či topinambur.

Mezi prvním a druhým rokem pěstování dokážou vzdorovat nízkým teplotám i dvouleté zeleniny – například černý kořen, petržel, pastinák a další. Rovněž cibuloviny jsou vesměs mrazuvzdorné, a to vytrvalé i dvouleté druhy.

Špenát a zimní salát snášejí teploty pod bodem mrazu jen v určitém úseku vegetačního období. Zato růžičková kapusta a kadeřávek jsou otužilci k pohledání.

Jak pěstovat zeleninu v zimě

Na podzim a za příznivého počasí i na začátku zimy lze vysévat tuto zeleninu:

  • mrkev
  • petržel kořenovou i naťovou
  • pastinák
  • cibuli, včetně šalotky 
  • zimní odrůdy česneku, paličáku i nepaličáku
  • ozimé odrůdy košťálovin (například květák Arktur a hlávková kapusta Arkta)
  • přezimující špičaté zelí

I když je určitý druh zeleniny mrazuvzdorný, neznamená to, že by nevyžadoval před zimou žádnou péči. Důležitá je zejména ochrana proti holomrazům, kdy chybí přirozená izolační sněhová peřinka.

  • K rostlinám přihrneme trochu více zeminy či kompostu.
  • Záhon po celé ploše obložíme slámou, popřípadě suchým listím nebo chvojím. 

Kapusta kadeřávek

Tato velmi otužilá zelenina přečká běžnou zimu i bez ochrany. Labužníci dokonce sklízejí zkadeřené listy zásadně až po prvních mrazících, kdy teprve dostávají tu pravou chuť.

Kapusta kadeřávek. Zdroj: Regien Paassen / Shutterstock.com

Pro větší sklizeň v průběhu celé zimy se vyplatí:

  • Vyjmout celou rostlinu i s kořeny.
  • Zasadit ji do větší nádoby nebo polyetylenového pytle.
  • Umístit ve světlejším sklepě, nevytápěném skleníku nebo alespoň v chladné místnosti.

Kapusta růžičková a hlávková

Obě tyto odrůdy kapusty snesou i mráz 12 stupňů pod nulou, ale pouze pokud jsou dostatečně vyzrálé

Růžičková kapusta však špatně snáší velké tepelné rozdíly, a proto ji při častém střídání mrazů a prudkého oteplení raději sklidíme už v prosinci. V klimaticky příznivějších podmínkách, pokud je chráněná sněhovou peřinou, ji můžeme nechat na záhonku třeba až do února.

  • Při zimní sklizni neodlamujeme postupně jednotlivé růžičky ani listy, ale raději s růžičkami odřízneme i košťál.
  • K delšímu uchování můžeme celou rostlinu vyrýt i s kořeny a založit ji do hlubokého pařeniště.
Budete mít zájem:  Zdravé tuky – které to jsou?

Lahodný a zdravý špenát

  • Špenát sklízíme postupným otrháváním listů nebo vyříznutím celé rostliny i s částí kořenů.
  • Sklízíme zásadně za suchého počasí, protože mokré listy se snadno zapaří a rychle vadnou. V takovém případě rostlinu bezprostředně po sklizni zpracujeme.
  • Obnaženou zem po odebraných rostlinách či listech znovu zakryjeme, abychom ochránili zbylé rostlinky.

Čerstvý pór po celou zimu

  • Zimní pór můžeme sklízet postupně od časného podzimu až do jara.
  • Pór je výhodné nakopčit, abychom získaly co nejdelší vybělenou, křehkou a lahodnou část.

Pozor na záměnu zimního póru za méně časté letní odrůdy, které mrazuvzdorné nejsou.

Sněhová pokrývka póru svědčí. Jistější je však mulčování listím. Zdroj: Graham Corney / Shutterstock.com
 

Nejrannější hlávkový salát

I mezi saláty byly vyšlechtěni zimní otužilci, například odrůda Humil. Sadbu je však vhodné vysadit již do poloviny října, aby rostlinky dobře zakořenily a začaly růst. V zimě rostliny vegetační období přeruší a v růstu pokračují až na jaře. Pak se však vyvíjejí rychle a předstihnou i nejranější jarní salát.

Černý kořen, křehký a sladký

Dlouhé, velmi lahodné křehké kořeny vydrží venku na záhoně bez problému do jara, kdy je jejich chuť ještě lepší. Žádnou zvláštní péči nepotřebují, jen při vyrývání je nutné použít co nejdelší nástroj, protože kořeny bývají dlouhé a opravdu křehké.

Nenáročný topinambur

Když půda zcela nezamrzne, hlízy topinamburu je možné vybírat i v zimě. Nadzemní části rostlin před jejím příchodem seřízneme asi deset centimetrů nad zemí a zakryjeme vrstvou listí, na kterou ještě položíme chvojí.

Čerstvě sklizené hlízy slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus). Zdroj: LianeM / Shutterstock.com

Otužilá cibule

Zimní cibule je vytrvalá rostlina s velkou odolností proti nízkým teplotám. Tvoří trsy s drobnějšími cibulkami, její semena se podobají semenům cibule kuchyňské, jsou však drobnější. Množit ji lze i dělením trsů.

Sbíráme ji v průběhu celého roku, velmi kvalitní zeleninou je i její nať. Nikdy ji neskladujeme.

Saláty v zimě? Doplňte energii ze sezonních surovin

Foto: nadianb, Shutterstock.com

Mnoho lidí má saláty spojené většinou s letním, maximálně brzkým podzimním obdobím. Dopřát si je ale můžete i uprostřed zimy a rozhodně nemusíte utrácet za skleníková rajčata bez chuti. K dispozici je totiž pořádná škála sezonní zeleniny i exotického ovoce.

Také se v zimě většinou oddáváte těžším jídlům, která vás zahřejí, a častěji si dopřáváte i knedlíky nebo hutné omáčky, po nichž by vám v létě bylo spíš těžko? Nic proti tomu, i tyto pokrmy mají v jídelníčku své místo. I v zimě si ale můžete dát salát: zasytí a zahřeje vás stejně dobře jako pečené maso. Ostatně, to si do něj můžete klidně přidat také! Z čeho se dělá pořádný zimní salát?

Typickou zeleninou, kterou si do salátu upečete v troubě, jsou brambory, batáty, dýně, červená řepa nebo třeba i pórek, mrkev, cibule či česnek.

Řepa si žádá až 50 minut pečení při 180 °C, brambory 35 až 40 minut, dýni, batáty či cibuli budete mít hotové za 25 minut. Zeleninu stačí nakrájet – někdo preferuje velikost sousta, jiný plátky… Je to jen na vás.

Pak ji promíchejte s trochou olivového nebo slunečnicového oleje, lehce osolte, opepřete, případně přidejte trochu sušených bylinek, a vložte do trouby.

Foto: Malyugin, Shutterstock.com

Výtečný barevný salát plný chutí připravíte z pečené syté zeleniny

Hledáte rychlejší způsob tepelné úpravy zeleniny? Zvolte restování na troše oleje nebo másla v pánvi. K tomu se hodí cibule, česnek, pórek, z méně sezonní zeleniny pak paprika, lilek nebo cuketa. Nebojte se ani exotičtějších druhů: připravíte tak skvělý grilovaný fenykl nebo pravé čínské zelí pak čoj.

Do žádného jiného „slaného“ jídla se nehodí různé druhy ovoce tolik jako právě do podzimních a zimních salátů. Použít můžete ovoce jak čerstvé, tak lehce zkaramelizované nebo prohřáté na másle, případně i kompotované.

Bez váhání sáhněte po hruškách (skvělý je salát s grilovanou hruškou), jablkách, hroznovém vínu, granátovém jablku nebo třeba kaki, do některých se určitě hodí i čerstvý ananas, mango nebo avokádo. Nevynechávejte ani oloupané citrusy, případně jejich šťávu použijte aspoň do zálivky.

Nejširší použití mají klasické i krvavé pomeranče, růžový grep a mandarinky.

Samostatná kapitola je sušené ovoce: do mnoha salátů se hodí rozinky, brusinky nebo třeba sušené datle a meruňky.

Základem salátu nemusí být jen zelenina – svoji službu skvěle odvedou sterilované nebo čerstvě uvařené luštěniny, zejména čočka a cizrna (a jako doplněk i různé druhy fazolí). Z obilovin pusťte ke slovu kuskus, bulgur, pohanku… Nemáte-li zkušenosti, přečtěte si praktický článek, jak si poradit s amarantem, čirokem a quinoou.

V žádném pokrmu by neměla chybět pořádná porce bílkovin. Pokud tedy ve vašem salátu není aspoň hrst luštěnin nebo některé na bílkoviny bohaté obiloviny, doplňte je v mase, vejcích nebo mléčných výrobcích. Maso volte podle chuti a toho, co zrovna najdete doma.

Někdo si dá pár plátků rostbífu, jiný do salátu spotřebuje zbytek pečeného kuřete, další sáhne po plechovce tuňáka, čerstvě připravené nebo uzené bílé rybě či lososovi. S ohledem na výživovou hodnotu nepřehlížejte ani vnitřnosti, zejména játra.

Salát s játry, karamelizovanou cibulkou, vlašskými ořechy a pomerančem je skvost! Vejce můžete použít jak uvařená, tak pošírovaná či sázená.

Foto: Liliya Kandrashevich, Shutterstock.com

Pořádná dávka bílkovin nesmí v zimním salátu chybět

Do salátu jsou výtečné různé druhy sýrů – záleží na tom, co máte rádi. Nejlépe se s pečenou zeleninou a luštěninami doplňují kousky fety, čerstvého nebo plísňového kozího sýru, gorgonzola či jiný modrý sýr, grilovaný camembert atp. A koneckonců, k chuti přijdou i nugety ze smaženého sýru.

Zejména v zimě, kdy je jídelníček přece jen trochu omezený, nepodceňujte příjem ořechů a semínek. K zimnímu salátu se hodí vlašské ořechy, nasucho opražené mandle, lískové oříšky, dýňová a slunečnicová semínka a nebojte se ani hrsti pistácií nebo piniových oříšků. Hotovou bombou plnou cenných látek jsou pak klíčky. Co a jak nechávat klíčit, se dozvíte v našem podrobném návodu.

Zapomenout nelze ani na listovou zeleninu – někomu by v salátu možná chyběla. Sice není v zimě na vrcholu sezony, ovšem třeba polníček nebo rukolu (a nejen je) můžete pěstovat na parapetu klidně celou zimu. V obchodech dnes už celoročně narazíte i na mrkvovou nať, špenát a různé exotické druhy listové zeleniny. A nebojte se využít spařené listy kapusty nebo zelí.

Do zimních salátů patří hodně prohřívacího koření – použít ho můžete při přípravě zeleniny či masa a některé klidně i za syrova. Ve vašem výběru by neměla chybět kurkuma, zázvor, skořice, kardamom, hřebíček, chilli, pepř, anýz, česnek, římský kmín, petržel, šalvěj nebo meduňka.

A čím voňavé ingredience spojit? Volte kvalitní olej, který je potřeba i pro vstřebání vitaminů rozpustných v tucích, a můžete vyzkoušet pastu tahini.

Zálivku je dobré lehce okyselit – k teplým zimním chutím se obvykle pěkně hodí pomerančová šťáva. Podle chuti doplňte sůl, pepř, koření, prolisovaný česnek, jemně nasekané chilli papričky, hořčici, med… A zálivka je hotová.

Máte-li ji rádi i s jogurtem či žervé, samozřejmě se jich nemusíte vzdávat ani v zimě.

Máte rádi zimní saláty, nebo to bez rajčat a okurky prostě není ono?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector