Hlavním důvodem proč nejíst pečivo je jeho nezdravé složení. Zvlášť škodlivé je sladké pečivo, omezit bychom měli ale všechny druhy, včetně těch celozrnných.
Zdroj: Shutterstock.com
Pečivo jíme hlavně z lenosti
Mouka je relativně levná a dostupná a navíc docela dobře zasytí. Navíc je pohodlnější sáhnout po rohlíku než si připravovat zdravější jídlo. Jedení pečiva je ale hlavně záležitostí zvyku než nutnosti. Omezit příjem moučných výrobků může každému jedině prospět, protože to člověka donutí vyjet ze svých kolejí a zajímat se o tom, co zdravějšího by mohl jíst.
V pečivu není nic dobrého
Problém pečiva spočívá hlavně v jeho složení. Mouka, tuk a někdy také cukr jsou důvodem, proč by ho lidé neměli konzumovat pravidelně a ve velkém množství.
Druhá potíž spočívá v samotné mouce. V minulosti nebylo obilí geneticky modifikované, ani zvlášť šlechtěné a mlynáři ho nenechávali plesnivět v gigantických silech, jaká jsou teď k vidění na okrajích velkých měst. V dnešním ve velkém obratu se navíc do pečiva přidávají nejrůznější barviva, stabilizátory a další přísady.
Nejhorší jsou koblihy
Vyloženě zdraví škodlivé je sladké pečivo. Spojení bílé mouky, cukru a tuku vytváří kombinaci, která vede nejen k rychlému přibývání na váze, ale také k výraznému rozkolísání hladiny krevního cukru.
Hned v závěsu za koblihami a koláčky jsou výrobky z listového těsta jako jsou croissanty, plněné šátečky a podobně. Nemenší problém způsobí vašemu tělu bílé rohlíky, bagety, světlý pšeničný chléb.
Ideální pečivo neexistuje, celozrnné neškodí
Ze všech druhů je nejpřijatelnější celozrnné pečivo z pšeničné, žitné nebo špaldové mouky nebo takzvané knäckebroty.
Když už přece jen chcete pečivo jíst, ale aspoň nepřibrat, dopřejte si ho v první polovině dne a navečer na něj zapomeňte. Večer nejezte ani knäckbroty či celozrnné pečivo, které obsahuje velké množství sacharidů.
Po čem nejvíc tloustneme
Nebudeme dlouho chodit kolem horké kaše. Jednou z hlavních příčin obezity je… PŠENICE.
Nebylo by tomu tak, kdybychom zůstali u historicky původních druhů (jednozrnka, dvouzrnka). Dnešní pšenice je už ale o něčem úplně jiném. Bohužel. Je produktem křížení prováděným za účelem vysokých výnosů a také lepší odolnosti proti vnějším podmínkám a chorobám.
To, čemu dnes říkáme pšenice, by bez lidských zásahů dlouho nepřežilo. Bez dusičnanových hnojiv a pesticidů by to nešlo. Ano, dnešní pšenice nám více škodí, než prospívá. V tomto článku si o tom povíme více.
Pšenice, lepek a s ním spojené problémy, to je téma! Chystám se na něj už déle, jelikož mně osobně vyřazení pšenice nastartovalo život na jiný level. Navíc jsem právě dočetla knihu „Život bez pšenice“ (v originále Wheat belly, vydáno 2011) amerického kardiologa Williama Davise. Davis pomáhá lidem nejen k prevenci, ale k úplnému odstranění srdečních chorob. A, jak se tvrdí na přebalu knihy, v jeho spíži nenajdete žádné buchty ani koblihy. V mé spíži a ledničce je také nenajdete, alespoň ne ty klasické, moučné.
Pšeničné břicho
Dříve bylo veliké břicho symbolem vysokého postavení, bohatství a úspěchu. Dneska může mít veliké břicho každý. Davis nazývá takové břicho břichem pšeničným.
Na svědomí ho má totiž přebytek sacharidů v naší stravě, a mezi těmito sacharidy hraje prim právě pšenice. Pro někoho asi dosti nečekané.
Vždyť přeci „celozrnný chléb je základem zdravé stravy“, se všude píše a říká… a v tom je právě ten problém.
Propagace nízkotučné stravy a tím pádem větší konzumace obilí přinesla obrovské zisky potravinářskému průmyslu. Zatímco naše zdraví úpí. Další, kdo si mastí posléze kapsu, jsou farmaceutické firmy. Masově totiž narůstá obezita, což vede k potřebě léčení cukrovky, srdečních chorob a dalších zdravotních důsledků obezity. A kruh se uzavírá.
Snad asi každý „někde“ slyšel nebo četl radu: Jezte celozrnné pečivo a konzumujte nízkotučné výrobky… Věřili byste, že tyto rady škodí Vašemu zdraví, ale co víc, budete-li se jimi systematicky řídit, mohou Vás přímo ohrožovat na životě? Ne, není to nadsázka.
Máte pneumatiku na břiše? Máte problém.
Přebytečný tuk na břiše je mnohem nebezpečnější než tuk v oblasti hýždí a na nohách. Tento útrobní tuk totiž vykazuje zánětlivé signály a způsobuje zdravotní problémy.
Právě pšenice obsažená v jídle způsobuje nejčastěji nárůst břicha. Je to tím, že sacharid pšenice (konkrétně amylopektin A) se velice ochotně mění (metabolizuje) na jednoduchý cukr a ten se pak pohybuje ve zvýšené míře v krvi.
Vysoká hladina cukru v krvi zapříčiní vyplavení velkého množství inzulínu do krve. Všechno toto je fyziologické, dokud toho není moc. A těch sacharidů bývá moc. Tělo začíná být postupně necitlivé vůči inzulínu (inzulínová rezistence), což vede k cukrovce II. typu.
Stav předcházející cukrovce se nazývá prediabetes a trpí jím (aniž by o tom všichni věděli) přibližně třetina dospělých lidí!
„Dříve byla cukrovka doménou privilegovaných, kteří nemuseli kvůli potravě lovit, obdělávat půdu nebo si jídlo sami chystat.“
Tloustnutí je nákladné pro všechny. Peníze použité na léčbu nemocí spojených s obezitou by mohly místo toho jít na léčení genetických poruch nebo třeba popálenin. Tloustnutí je ve většině případů zbytečné a dá se mu jednoduše předcházet!
Rozsáhlé zdravotní problémy spojené s konzumací pšenice
Problém dnešní (hybridní, zkřížené) pšenice je ten, že má jiné složení bílkovin než pšenice původní. Obsahuje více lepkových bílkovin, které:
- více provokují vznik celiakie (nesnášenlivosti lepku)
- více zvyšují krevní cukr.
Ze staré pšenice byste koblihu neupekli. Dnešní pšenice „jde na lopatu“ technologům (dobře se zpracovává), ovšem za cenu poškozování našeho zdraví.
Nárůst celiakie v populaci jde ruku v ruce s nárůstem diabetu, autoimunitních chorob (Crohnova choroba, roztroušená skleróza), alergií. Celiaků je údajně mnohem více, než je jich diagnostikováno, tzn., že o své nemoci mnoho z nich neví (až 90% případů!!). Zajímavou informací je, že s celiakií jsou spojovány různé dermatititdy (kožní problémy), astma, lupus, revmatoidní artritida, chudokrevnost, nedostatky vitamínů a minerálních látek a další. Nabízí se tedy otázka:
Co všechno by se dalo vyřešit, vyloučením lepku ze stravy?
Máte-li totiž některou z uvedených „chorob“, co když jste „skrytí“ celiaci nebo jste přinejmenším citliví na lepek? Doporučuju každému zkusit vyloučit lepek (přinejmenším ten pšeničný) na čtyři týdny. A pak se uvidí. Mnoha lidem se výrazně uleví, většina zhubne, přestane být nafouklá…
Jen pro pořádek, lepek je obsažen kromě pšenice takév žitu a ječmenu. Někomu může dělat problém i bílkovina avenin, obsažená v ovsu. Pšeničný lepek je nejagresivnější.
„Zařazením obilí do našich jídelníčků stoupl výskyt infekčních onemocnění a kostních chorob (osteoporóza), dětských nemocí a diabetu.“
Pšenice a nemoci srdce
Nebudu Vás zatěžovat detaily. Takže stručně. Nemoci srdce nejsou jen dílem tzv. vysokého cholesterolu, jsou způsobovány oxidací, glykací, záněty, malými LDL částicemi… a toto vše je aktivováno (hlavně pšeničnými) sacharidy!
Příčinou srdečních onemocnění jsou hlavně malé částice LDL (lipoproteiny). Existují i velké částice LDL, které jsou bez problému zachytávány játry.
Malé LDL částice se zdržují déle v krevním řečišti a ulpívají více na vnitřním povrchu cév (tvorba aterosklerotického plátu).
Jednoduše řečeno, čím více máme sacharidů ve stravě (a to hlavně z pšenice), tím více je v těle tvořeno škodlivých LDL malých částic.
„Farmaceutický průmysl přišel na to, že je výhodné a hlavně výnosné označovat tento jev jako vysoký cholesterol, který se lidem vysvětluje mnohem snáze. Přitom cholesterol jako takový má s aterosklerózou málo společného!“
Na aterosklerózu (zúžení tepen) má tedy výrazný vliv strava. Správné tuky ze stravy nemají vliv na ucpávání tepen! Naopak špatné tuky (ztužené tuky, rostlinné oleje s převahou omega-6, jako je třeba slunečnicový olej, ale i margaríny) podporují vznik aterosklerózy, protože působí na cévy zánětlivě.
Co tedy škodí našim cévám? Poničené rostlinné tuky (sladkosti, fast food), pšenice, mnoho jakýchkoliv sacharidů, průmyslově zpracované maso (párky, salámy a další uzeniny).
Nízkotučná dieta, kde samozřejmě dominují sacharidy (někde tu energii nahnat musíte), vede ke zvýšení škodlivých LDL částic a má tedy špatný vliv na naše cévy!
Řešení? Nahraďte obilniny a jednoduché cukry zvýšeným příjmem zeleniny a správnými tuky. Pšenici (v té dnešní podobě) nejezte nejlépe vůbec.
„Jezte opravdové jídlo, ne průmyslově zpracované, herbicidy ošetřené, geneticky modifikované instantní produkty, plné kukuřičného sirupu, prodávané v křiklavých obalech s kreslenými postavičkami.“
Takže hlavně zeleninu, zeleninu a zeleninu, pak vejce, ryby a maso z volných chovů (jíte-li ho), ořechy, semena, avokádo, kokos, olivy, ovoce, případně malé množství luštěnin. Kousek hořké čokolády.
Nastavte si celoživotní imunitu vůči reklamám na nezdravé potraviny (což jsou veškeré reklamy na potraviny).
Pšenice a psychika – závislost, absťák, mámení
Konzumací pšenice se můžete dostat do začarovaného kruhu. Funguje totiž jako chuťový stimulant – chcete stále více!
Pšenice má do určité míry nadvládu nad naší psychikou. Při trávení vznikají morfinům podobné sloučeniny a po konzumaci tak dochází k mírné euforii.
Důkaz místo slibů
Abych udržela Vaši pozornost, dáme si pár konkrétních obrázků. Jsem na nich JÁ. I když si myslím, že není potřeba komentáře, krátký si neodpustím ????
Já s pšenicí. Všimněte si pšeničného obličeje. Mimo jiné.
Já bez pšenice. Mírná euforie na druhém obrázku není způsobena pšenicí, ale sluníčkem a pohybem na čerstvém vzduchu ???? Zajímavé také je, že se na všech obrázcích směju. Porovnejte s předchozími obrázky.
Vyloučit pšenici nestačí
Problém je, že se přejídáme sacharidy už od rána. Začínáme ráno cereáliemi, kukuřičnými lupínky, různými „zdravými“ křupavými kuličkami, „zdravým“ celozrnným pečivem… Není řešením vyměnit pšenici za podobné, rychle vstřebatelné sacharidy, jako je např.
kukuřičný škrob. Řešením je nahradit obiloviny téměř zcela zeleninou a malým množstvím ovoce. V malém množství pak můžeme zařadit také rýži, brambory, jáhly, quinou, pohanku. V ještě menší míře pak žito a oves (nejste-li ovšem celiak!).
K tomu přidejte zdravé tuky.
V druhém díle článku se podíváme na praktickou stránku věci, jak postupovat při vyloučení pšenice.
Rádi byste konečně změnili Váš životní styl nebo figuru a potřebujete pomocnou ruku?Neváhejte a kontaktujte mě. Jak píše Davis v knize Život bez pšenice: Připravte se na to, že budete zdraví!
Čtěte také: Po čem nejen tloustneme, ale jsme po tom i dementní
Celozrnné, vícezrnné pečivo a nebezpečí obilovin
Součástí mantry zdravého životního stylu je i propagace potravin s vyšším obsahem vlákniny: zejména celozrnného pečiva. Víte však, co opravdu je celozrnné pečivo a co jsou jeho náhražky s odlišnými vlastnostmi? Z jakých obilovin se vlastně pečivo vyrábí a které vám může uškodit?
Pečivo se stalo podstatnou částí stravy dnešní populace. I když se traduje, že celozrnné pečivo je zdravější, většina obyvatelstva převážně konzumuje pečivo bílé. Většinou je to kvůli rozdílným cenám, které mezi celozrnným a bílým pečivem jsou, a také chuti.
„V obchodech buďte více pozorní. Všímejte si, zda-li kupujete pečivo celozrnné nebo jen vícezrnné!“
Jak asi víte, bíle pečivo je vyrobeno z pšeničné mouky. Objevují se názory, že pšeničná mouka je jedna z hlavních příčin zdravotních problémů, tzv. civilizačních chorob a obezity. Proto se začalo s propagací pečiva celozrnného, které by mělo obsahovat více vlákniny a vitamínů, jež jsou pro zdraví důležité.
Pozor na „obarvené“ vícezrnné pečivo
Pravda je ale někde jinde. Spousta celozrnného pečiva, která se na náš trh dostává, je sice barevně „tmavší“, ale spousta z nich je jen obarvena a vyrobena z pšeničné mouky. K obarvení se většinou používá tzv. kulér (v podstatě pražený cukr), jímž se běžně barví i rum, nebo třeba pražené obiloviny – pražený ječmen, slad, žito.
Obarvené pečivo z pšeničné mouky by mělo být všude nazváno pečivem vícezrnným, ale není tomu tak všude. Celozrnné pečivo musí obsahovat 80 % celozrnných mouk. Vícezrnné pečivo obsahuje i jiné obiloviny mimo pšenici a žito, a to minimálně v 5% množství.
I když má pečivo na sobě spoustu zrníček, neznamená to, že je celozrnné
Občas je pečivo nazdobeno lněným semínkem, pohankou či seznamem, ale to neznamená, že mouka, která byla na výrobu použita, je také hodnotnější.
Většina výrobců neoznačuje složení výrobku a pokud označení najdeme, spousta z nás není ještě zvyklá ho kontrolovat.
Mnozí z nás si také myslí, že pokud výrobek obsahuje kypřící přísady, přípravek zlepšující mouku nebo protihrudkující přípravek, je to všechno správně. Ve výsledku zaplatíte více peněz za něco, co stejně není o nic víc “zdravější” než pečivo bílé.
Co se skrývá v pšenici
Nejpoužívanější surovinou pro výrobu pečiva je pšenice. Pšenice prochází šlechtěním, získává lepší vlastnosti pro pečení, ale má změněné genetické a biologické vlastnosti.
Prochází hybridizací a obsahuje tzv. gluten (lepek). Gluten je bílkovina, která má lepkavou a mazlavou konzistenci. Působí jako lepidlo.
Zanáší krev a lymfu, mění přirozené vlastnosti tělních tekutin a ovlivňuje trávicí procesy.
Pokud má člověk zdravé tenké střevo, většina glutenových částic se vyloučí z těla ven, pokud ale má střeva propustná, tak se gluten dostává do ostatních orgánů přes střeva.
Onemocnění, které vzniká nesnášenlivostí lepku se nazývá celiakie. Je to vlastně zánět sliznice tenkého střeva. Bohužel však nejsou náchylní jen lidé, kteří nemají v pořádku střeva. Tuto nemoc si můžeme vypěstovat postupně.
Účinky jsou naneštěstí skryté a mohou se projevit až po mnoha letech.
Pohanka je důležitým zdrojem rutinu pro pružnost a pevnost cév
Střevní sliznice, která se účinky nestráveného lepku postupně ničí a roste riziko vážnějších nemocí.
Citlivost na gluten se může projevovat zprvu jen vyrážkou, “škrundáním“ v břiše, špatným zažíváním, otoky, neustálým pocitem únavy, pálením v očích. Gluten se může usazovat ve tkáních, kam se dostává krví.
Pak se může usadit v kloubech a způsobit problémy s klouby a spoustu dalších onemocnění. U dětí to může způsobit poruchy psychického vývoje až s možným silným mentálním poškozením.
| Celozrnná mouka není zbavena před mletím obalové vrstvy zrna (otrub) a klíčků.Tyto části zrna obsahují největší množství cenných látek a vlákniny a proto si celozrnná mouka zachovává všechny původní živiny a není to jenom ochuzená škrobovitá hmota. |
Lidé, kteří nesmějí jíst gluten, mnohdy nesnášejí také mléko. Mezi nesnášenlivostí mléka a glutenu je vztah, jelikož zvířata, která nám dávají mléko, jsou krmena obilovinami.
Nechtěla bych vás vystrašit tím, co všechno můžete požíváním glutenu získat. Zaměřit bychom se měli spíš na pestrost stravy. Pokud konzumujete pečivo často, vyplatí se sledovat, co vlastně konzumujete.
Neplatí to samozřejmě jen pro pečivo.
Potraviny s obsahem lepku a bez něj
Z pšenice se dnes vyrábí opravdu mnoho výrobků. Kromě pečiva jsou to těstoviny, sušenky, müsli, slané cereální pochoutky a všechny cukrářské výrobky. Dokonce mléčné výrobky mohou být zahuštěné pšeničným škrobem.
Gluten se nachází v pšenici, žitu, ječmenu. V ovsy být může a nemusí. Pokud je zpracován na tzv. čistých strojích (nesmí přijít do styku s jinými lepkovými obilninami), tak je bez lepku. Gluten se nachází uvnitř zrna, má charakter škrobu, což je kvalitní lepidlo. Proto by bylo nejlepší jíst pšenici, žito, oves a ječmen pouze v podobě naklíčených zrn nebo jen otruby.
| Pšeničnou mouku obsahují jogurty, pomazánková másla, kysané smetany, filé lisované do kostek, instantní bramborové kaše, kukuřičné lupínky, krokety, kypřící prášek do pečiva, pudinky, zmrzliny, hotová zeleninová jídla, zeleninové přesnídávky, polévky a další. |
Lidé, kteří trpí celiakií, musí dodržovat tzv. bezlepkovou dietu, která není zrovna levná. I zdraví lidé by však raději měli obiloviny střídat. Lepek neobsahují např. brambory, kukuřice, rýže, proso, pohanka, sója, jáhly, čočka, hrách, fazole, cizrna, amarant, ořechy, semena, také kukuřičný, bramborový nebo rýžový škrob je v pořádku.
Co se týká vlastností surovin bez lepku, těsto bez lepku při pečení praská, při vaření se snadno rozpadá, pečivo se drobí. Gluten působí jako pojivo, takže bez něj je vše těžší. Pokud chce člověk pracovat s těmito surovinami, je důležité mít trpělivost, než získá určité zkušenosti.
Bezlepkové potraviny v obchodech
Důležité je vědět, kde kvalitní výrobky a suroviny najdete. Potraviny bez lepku jsou dražší.
Speciální pečivo, sladkosti, konzervy, které by neměly být z pšeničné mouky, většinou najdete jen ve specializovaných obchodech.
Bezlepkové potraviny jsou označené znakem – přeškrtnutý klas nebo jsou označeny slovně – neobsahuje lepek, vhodné pro bezlepkovou dietu, vyrobeno z přirozeně bezlepkových surovin. Nepřítomnost lepku v potravě garantuje výrobce.
Z celozrnné mouky si sami můžete vyrobit kvalitní potraviny
Pokud člověk netrpí celiakií, na pečení je výborná např. pšenice špalda, která je pěstována dle zásad ekologického zemědělství. Patří mezi celozrnné mouky, takže z ní máme i užitek. Zajímavou alternativou může být také žitná mouka. Bez lepku je pak rýžová, pohanková, amaranthová nebo jahelná mouka.
Puding si například můžete uvařit přímo z čisté maizeny, ale také z rýže, jáhel nebo pohanky. Na obalování masa nemusíte používat staré pečivo, ale kukuřičnou strouhanku. Veškeré sladkosti se dají péct z celozrnné mouky, z celých zrn pak můžete vařit různé kaše, dnes už jsou dokonce k dostání rýžové nebo žitné těstoviny.
Z celozrnných surovin si můžete vyrobit i sami výborné a kvalitní pokrmy. V obchodech jsou dnes k dostání potraviny nejrůznějšího druhu.
Jak péct "bez rakoviny"? Rady a tipy na zdravější pečivo i hranolky
Chléb, hranolky, sušenky nebo kávová zrna mohou obsahovat škodlivý akrylamid. Jde o látku, která podporuje rakovinné bujení, poškozuje nervový systém a DNA – může tak přispět k vývojovým vadám. Přitom není problém péct zdravěji a množství akrylamidu výrazně omezit.
Přesně o to se nyní snaží Evropská unie, která před týdnem vydala nařízení, jehož cílem je, aby smažené a pečené potraviny v regálech obchodů obsahovaly akrylamidu méně než dosud. Týká se to mimo jiné chleba, hranolků, chipsů, cereálií, ale také kávy, respektive kávových zrn.
- I když nařízení míří na firmy, každý může při pečení postupovat tak, aby na konci bylo chutné jídlo s nižším obsahem akrylamidu.
- ‚Přestože byl akrylamid nejspíš součástí lidské stravy od počátku zemědělství, k dnešnímu neuspokojivému stavu přispívá fakt, že lidé jedí pečivo a výrobky z obilí či smažená jídla ve větší míře než dřív,‘ míní časopis dTest, který na nové nařízení a problém jako takový upozorňuje.
I když akrylamid při pečení vzniká přirozeně, není to rozhodně hned zkraje tepelné úpravy. Jeho poznávacím znamením je totiž hnědnutí, třeba okrajů brambůrek nebo kůrek pečiva.
A jak tedy péct zdravěji i v domácích podmínkách, aby vám jídlo chutnalo a riziko rakoviny bylo co nejnižší?
Brambory
Brambory skladujte při teplotě nad šest stupňů a potlačte jejich klíčení. Pokud brambory smažíte, držte teplotu mezi 160 až 170 stupni (fritéza) nebo 180 až 220 stupni (trouba). Pečte nebo smažte jen dozlatova, ne dohněda. Spálené části nejezte.
Jemné pečivo (sušenky, suchary, oplatky z obilné mouky)
Pšeničnou mouku při pečení nahraďte nějakou jinou, třeba rýžovou či kukuřičnou, protože je v nich méně ‚materiálu‘, ze kterého akrylamid vzniká. Opět pečte jen do světlejšího odstínu. Pokud pražíte či opékáte ořechy či mandle, volte raději nižší teplotu.
Chléb
Těsto nechte kynout delší dobu, ubyde v něm látek, které se přeměňují na akrylamid. Opět pečte jen na světlejší odstíny a tak, aby nebyla příliš tmavá kůrka. Pokud chcete bochník třeba posypat sezamem nebo nějakými jinými ‚ozdůbkami‘, opět si pohídejte, aby se nepřipálily.
Káva
Pokud holdujete kávě, dávejte přednost zrnům typu arabica. Ve srovnání s robustou je v nich méně akrylamidu.
pez TN.cz
Pečivo v našem jídelníčku
Chléb byl a je v historii lidstva jedním ze zásadních článků jídelníčku. Moderní dějiny a nové poznatky, fakta, ale i mýty jej však nyní odsouvají na podřadnější pozice a nahrazují nesmírně širokou paletou pekařských výrobků, ve kterých se dokáže orientovat již jen málokdo. Do toho všeho kolují mezi lidmi zkazky, jako například že: »Bílé pečivo nám slepuje střeva, celozrnné pečivo naopak střeva ničí, bezlepková dieta je nejlepším řešením na všechny zdravotní neduhy, atd.« Řada lidí tak nyní tápe nad regály bílého, tmavého, celozrnného, vícezrnného, trvanlivého a dalších a dalších druhů pečiva a neví, co nejlépe pro sebe vybrat, aby se nejen dobře najedl, ale zároveň si prospěl, nebo alespoň nepoškodil své zdraví. Proto tyto a různé jiné mýty o pekařských výrobcích vyvrací odborníci z Fóra zdravé výživy.
Obiloviny jsou od nepaměti součástí našeho jídelníčku. Kdysi tvořily základ lidské potravy kaše a placky. Z nich se pak vyvinul chléb, který se stal základem stravy a současně i nádobím a příborem. Bílá mouka a z ní vyrobené pečivo se později stalo luxusním zbožím, ještě později snížily zájem o bílé pečivo poznatky o významu vlákniny.
V dnešní době se nabídka pečiva stále rozšiřuje. S tím souvisí jeho vyšší konzumace, v neprospěch konzumace chleba.
»Pečivo má v jídelníčku své místo, důležitý je však jeho výběr a v neposlední řadě i konzumované množství,« uvádí Tamara Starnovská, členka Fóra zdravé výživy.
I když se v konzumaci pekárenských výrobků promítají různé trendy, pečivo si udržuje v našem stravování své pevné místo. Jedním z důvodů je jistě i cena, která je u nás v porovnání s řadou okolních států spíše nízká.
Co konkrétně jíme?
Chléb a pečivo řadíme mezi pekařské výrobky. Pekařské výrobky jsou podle české legislativy výrobky získané tepelnou úpravou těst nebo hmot, jejichž sušina je v převažujícím podílu tvořena mlýnskými obilnými výrobky.
Tím je dán i jejich význam v lidské výživě – jsou převážně zdrojem sacharidů, v menší míře i bílkovin, které ale patří mezi neplnohodnotné bílkoviny, protože neobsahují dostatečné množství esenciální aminokyseliny lysin (esenciální jsou takové, které náš organizmus nezbytně potřebuje, ale neumí si je sám vytvořit, proto je důležité přijímat je v optimálním množství ve stravě). Obsah tuku ve výrobcích bez přidaného tuku je nízký. Obsah dalších živin, vitaminů, minerálních látek a vlákniny, závisí na druhu výrobku a je vyšší u výrobků z vysokovymílaných (tmavých) a celozrnných mouk. Bohužel v současné době se většina pekařských výrobků z bílých mouk barví karamelem nebo praženými obilovinami, a tak spotřebitel na pohled výrobky nerozezná. Některé pekařské výrobky (ze skupiny jemného a trvanlivého pečiva) jsou zároveň i významným zdrojem cukru a tuku.
- Základní dělení pečiva
- Chléb, čerstvý chléb – pšeničný, žitný, žitno-pšeničný, pšenično-žitný, celozrnný, vícezrnný, speciální
- Běžné pečivo, čerstvé běžné pečivo – pšeničné, žitné, žitno-pšeničné, pšenično-žitné, celozrnné, vícezrnné, speciální
- Jemné pečivo, čerstvé jemné pečivo – pšeničné, žitno-pšeničné pečivo, často s náplní.
- Trvanlivé pečivo – sušenky, pečivo ze šlehaných hmot, oplatky, perníky, suchary, preclíky, trvanlivé tyčinky, knäckebrot, crackerové pečivo, extrudované výrobky, pufované výrobky, macesy, piškoty
- Výživový význam pečiva
Každá skupina pekařských výrobků se uplatňuje ve výživě odlišně. Ze skupin chleba a pečiva bychom měli přednostně vybírat chleby a pečivo s podílem žitné mouky a celozrnné. Výživově hodnotnější jsou i chleby a pečivo vícezrnné a speciální, ale při vyšším obsahu olejnatých semen musíme počítat s vyšší energetickou hodnotou.
Naopak některé výrobky ze skupiny jemné pečivo a trvanlivé pečivo mají vysoký obsah přidaného cukru a tuku. U jemného pečiva se jedná především o výrobky z listového těsta a výrobky s náplněmi, u trvanlivého pečiva o plněné sušenky a oplatky, obzvláště když mají tukovou polevu, a některé crackery.
Tyto výrobky obsahují obvykle cca 30 % tuku (u jemného pečiva někdy i více). Většinou se jedná o tuk, který má z výživového hlediska nevhodné složení (vysoký obsah nasycených mastných kyselin, ojediněle se objevují i trans mastné kyseliny).
Tyto výrobky, které jsou velmi oblíbené, rozhodně nepatří mezi ty, které bychom měli preferovat. Proto je třeba u balených výrobků sledovat tabulku nutričních hodnot a vybírat si výrobky s nižším obsahem cukru, tuku a nasycených mastných kyselin.
Trans mastné kyseliny se na obale již neznačí, ale jejich obsah signalizuje přítomnost částečně ztuženého tuku v surovinovém složení.
Některé pekařské výrobky jsou i významným zdrojem soli (hlavně vzhledem k vyššímu konzumovanému množství).
Jak se orientovat?
Právě výběr pekařských výrobků není vždy úplně jednoduchý, což potvrzuje i Jana Dostálová, členka Fóra zdravé výživy: »Poměrně dobře je možné orientovat se ve výrobcích balených.
Výrobce musí na obalu vždy uvést surovinové složení, které je uvedeno v sestupném pořadí (na prvním místě je vždy surovina, které výrobek obsahuje nejvíce) a ve výčtu musí být všechny suroviny, které výrobek obsahuje.
« Na většině výrobků najdeme tabulku nutričních hodnot, která nám může výběr také usnadnit (např. i obsah cukru a tuku u jemného a trvanlivého pečiva).
Do konce roku 2016 budou mít výrobci povinnost uvádět nutriční hodnoty na všech výrobcích, tedy i na těch, které tyto informace dosud na obalu uvedeny neměly.
U nebalených pekařských výrobků je výběr složitější. »Můžeme říci, že nutričně výhodnější druhy jsou tmavší, neplatí to však beze zbytku, protože se může jednat o výrobek, který je přibarvený (karamelem, častěji ale praženými obilovinami).
V případě, že kupujeme nebalené pečivo či chléb, informace o složení by nám měl podat prodávající personál,« dodává Dostálová. Tou správnou barvou je spíše mírně tmavší, šedobéžová až lehce nahnědlá, většinou ne ta výrazně tmavá.
Ani přítomnost semínek či zrníček neznačí celozrnnost (může se jednat o výrobek z bílé mouky, do kterého jsou semínka a zrníčka přidána). U jemných a trvanlivých výrobků jsou „rizikové“ s ohledem na složení ty, které obsahují polevy a náplně.
V případě, že kupujeme nebalené pečivo či chléb, informace o složení by nám měl podat prodávající personál.
Je lepek problém?
Řada otazníků je také okolo lepku a bezlepkové diety, která je aktuálním módním trendem. Co je lepek a kde ho najdeme? Lepek je bílkovina, která se nachází v obilovinách u nás běžně konzumovaných – v pšenici, žitu a ječmeni, ovsu a ve výrobcích z těchto obilovin. Lepek se skládá ze dvou bílkovinných složek, prolaminů a glutelinů.
Prolaminy se liší podle zdroje – v pšenici se nachází gliadin, v žitě hordein, v ječmeni secalin a v ovsu avenin. V souvislosti s onemocněními, kdy je třeba lepek vylučovat z jídelníčku, není zcela jednoznačná škodlivost ovsa, v různých zemích se názory na tuto problematiku liší. V České republice se konzumace ovsa nedoporučuje.
Bezlepková dieta pomáhá lidem s některými nemocemi. K jejímu dodržování se přiklání ale i řada známých osobností, a to bez zjevné příčiny.
»V současné době dobrovolně vylučuje lepek ze stravy asi 1/3 Američanů v domnění, že jim bezlepková dieta pomůže zhubnout nebo vyřešit jejich zdravotní obtíže.
Podobné snahy můžeme pozorovat i u nás,« uvádí Pavel Kohout, člen Fóra zdravé výživy.
Své opodstatnění tak má vyloučení lepku pouze u prokázaných nemocí. »Existují onemocnění, u kterých je bezlepková dieta základním léčebným prostředkem, často je při nich třeba dietu dodržovat celoživotně. Pokud se ale jedná o preventivní dodržování této diety, nepodařilo se vědecky prokázat, že by takovéto počínání mělo nějaký zdravotní benefit.«
Jak si tedy vybrat?
Pekařské výrobky tvoří základ naší výživy, ale je nutné si mezi nimi vybírat a volit výrobky s nižším obsahem tuku, cukru a soli. U chleba a běžného pečiva preferovat tmavé a celozrnné (ale ne ty obarvené). Výběr pekařských výrobků by měl také korespondovat s individuálními potřebami každého z nás.
Bohatou nabídku bychom měli využívat k pestré skladbě našeho jídelníčku, to znamená střídat jednotlivé druhy. »Stejně jako ve všem platí pravidlo umírněnosti, není tedy správné, aby pečivo bylo dominantní složkou jídelníčku.
Správná volba při nákupu má dvě pravidla – vybíráme podle složení a preferujeme menší velikost,« dodává Starnovská.
- CO JE CO?
- Celozrnný chléb, celozrnné pečivo: Obsahuje nejméně 80 % celozrnných mouk nebo jim odpovídající množství upravených obalových částí z obilky.
- Vícezrnný chléb, vícezrnné pečivo: Obsahuje kromě pšenice a žita ještě další podíly jiných obilovin, případně luštěnin a olejnin, které tvoří nejméně 5 % z celkové hmotnosti použitých mlýnských obilných výrobků.
- Speciální chléb, speciální pečivo: Obsahuje kromě mlýnských výrobků z pšenice a žita ještě další složky (obiloviny, luštěniny, olejniny, vlákninu, suché skořápkové plody, zeleninu, mléčné výrobky nebo brambory) v množství nejméně 10 % z celkové hmotnosti použitých mlýnských výrobků.
- Chléb Graham: Má mít nejméně 20 % pšeničné mouky světlé a 80 % žitné mouky celozrnné.
- Staročeský chléb, tradiční chléb: Je kypřený vitálním žitným kvasem, obsahuje 70 % výše vymleté žitné mouky.
- Selský chléb: Charakteristické jsou pro něj velké nepravidelné póry, je tvarovaný do kulatého bochníku o hmotnosti nejméně 2 kg, obsahuje nejméně 60 % žitné mouky.
- Čerstvý chléb: Nebalený chléb, který je nabízen k prodeji nejdéle do 24 hodin po upečení (či obdobné tepelné úpravě) a jehož příprava nebyla přerušena zmrazením ani jinou úpravou vedoucí k prodloužení trvanlivosti.
- Trvanlivý chléb: Chléb, jehož trvanlivost musí být nejméně 21 dní.
Pufované výrobky: Pufování je postup, při kterém se navlhčená, nabobtnalá zrna vystaví teplotě 300 ºC. Při odpaření vlhkosti se výrazně zvětší jejich objem a poté se výrobky tvarují. Nejčastěji se vyrábějí z rýže, ale i z dalších obilovin, které mohou mít na rozdíl od rýžových výhodnější glykemický index.
Extrudované výrobky: Extruze je postup, při kterém se suroviny zahřívají za vysokého tlaku, a následně se tlak sníží. Výrobky mají porézní strukturu a často vyšší obsah vlákniny. Mohou mít i vyšší glykemický index (dle použitých surovin).
- Desatero konzumace pečiva:
- • věřte, že přiměřené množství pečiva je vhodnou součástí každodenního jídelníčku
- • nezapomínejte, že pro každého z nás je vhodná jiná kombinace pečiva
- • střídejte druhy a nezaměřujte se jen na jeden
- • zkoumejte složení chleba a pečiva
- • vybírejte si malé pečivo
- • pečivo nejezte samotné, ale vždy v kombinaci se zdroji bílkovin
- • při fyzicky náročnějších aktivitách si můžete přidat i sladké druhy pečiva
- • preferujte žitné či žitno-pšeničné pečivo
- • preferujte pečivo bez soli na povrchu
- • pokud zvolíte sladké pečivo, snězte ho v první polovině dne (nebo před plánovanou fyzickou aktivitou)
- Helena KOČOVÁ, FOTO – archiv
Jak hodnotíte tento článek? (1 – nejhorší, 7 – nejlepší)
Hodnocení: 5.8, celkem 20 hlasů.
Jak moc vám pečivo škodí? Pozor, nejde pouze o lepek
Nedaří se vám zhubnout? Možná za to může pečivo. Nebo snad ne? Málokterá součást našeho jídelníčku budí takové emoce jako právě pečivo. Ať už to klasické bílé, nebo „zdravé“ celozrnné. Opravdu nám pečivo škodí?
Rohlíky, housky nebo třeba chléb čerstvě vytažený z pece. Jak se konzumace pečiva projevuje na našem zdraví a postavě? Přestože podle údajů Českého statistického úřadu průměrný Čech zkonzumuje přibližně 100 kg pečiva ročně [1], stává se z pečiva novodobý strašák.
Obzvlášť bílé pečivo nemá mezi odborníky právě nejlepší pověst – vzniká totiž z bílé mouky, tedy mouky, jejíž zrno je zbaveno slupky a klíčku. Právě v těchto svrchních vrstvách se ale nachází až 80 % všech cenných látek (jako jsou vitamíny, minerály, tuky a vláknina).
Obzvlášť bílé pečivo nemá mezi odborníky právě nejlepší pověst – vzniká totiž z bílé mouky.„Nedostatek vlákniny může vést ke vzniku rakoviny tlustého střeva. Vznikají také častěji zácpy a pocit sytosti se dostavuje na kratší dobu, což člověka nutí častěji jíst. Následně přibírá na váze,“ vysvětluje například Monika Divišová, odbornice na zdravou výživu [2].
Problém ovšem není pouze v bílém pečivu. Pojďme se na jednotlivá úskalí pečiva podívat důkladněji.
Je pečivo zdravé? aneb strašák jménem lepek
Že pečivo neprospívá celiakům nebo lidem s alergií na pšenici, je dnes všeobecně známé. Jak ale upozorňují například Iva Hoffmanová z 3. lékařské fakulty UK a Daniel Sánchez z Mikrobiologického ústavu, lepek může škodit i lidem netrpícím celiakií. V této souvislosti mluví o takzvané neceliakální glutenové senzitivitě [3].
Ta se projevuje podobně jako celiakie.
Do několika hodin až dnů po konzumaci jídla obsahujícího lepek se u pacientů objevují typické „celiakické“ potíže – problémy s trávením, pocit nafouklého břicha, nepravidelná stolice, ale například i bolest hlavy, silná únava nebo deprese. Naopak k tyto problémy obvykle rychle ustupují. Lidé také po přechodu na bezlepkovou dietu pociťují často úlevu od dalších nemocí souvisejících s imunitou [4], [5].
Čím je to způsobeno? Jak usuzují například Hoffmanová a Sánchez ve svém článku, za vše „může“ náš trávicí trakt. Obiloviny se totiž na našem jídelníčku objevily teprve před 10 tisíci lety. Od té doby se ale lidský trávicí trakt a imunitní systém na příjem specifického obsahu pšenice, ječmena, žita a ovsa nestihl optimálně adaptovat.
Jaké je složení pečiva ze supermarketu?
Problém navíc nespočívá pouze v lepku. Pečivo, které v běžných obchodech seženete, obsahuje řadu látek, které vašemu zdraví ani v nejmenším nesvědčí.
Za vším přitom můžeme, jako obvykle, hledat především ekonomické důvody. To proto, že cílem výrobců i prodejců je, aby se pečivo mohlo prodávat co nejdéle.
Jak toho docilují? Jednoduše – za pomoci konzervantů, které mají trvanlivé pečivo udržet déle čerstvé, respektive alespoň zdánlivě čerstvé [6].
Výrobci také s oblibou pečivo dobarvují, vědí totiž, že „tmavé“ pečivo spotřebitelé často zaměňují za pečivo „celozrnné“ (které vnímají jako zdravější).
Při pěstování obilovin určených k výrobě pečiva a dalších potravin se navíc dodnes používá nebezpečný glyfosát, a to pro pro urychlení dozrávání a vysušení klasů. Jeho přítomnost v pečivu (nebo třeba i pivu) objevily i nezávislé testy [7]. Podle studie autorů z Washingtonské univerzity přitom právě glyfosát zvyšuje riziko rakoviny až o 41 procent [8].
Při pěstování obilovin určených k výrobě pečiva a dalších potravin se navíc dodnes používá nebezpečný glyfosát.
Čerstvé versus rozpečené pečivo
Ani s chutí běžného pečiva to v posledních letech nebývá nejslavnější. Téměř veškeré pečivo, které dnes seženete v supermarketu (i v některých pekárnách), je totiž takzvané rozmrazené pečivo. Co to znamená?
„Výrobky jsou dováženy ze zahraničí, často dlouhodobě skladovány a pak prezentovány jako čerstvé nebo čerstvě dopečené,“ vysvětluje předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal [9].
Výsledek? Rozmrazování pečiva stojí za tím, že jen pár hodin poté, co si pečivo donesete domů, získá konzistenci gumového rohlíku. A rozhodně si na něm příliš nepochutnáte.
Pečivo a hubnutí
Odsuňme teď ale na chvíli chuť a složení stranou a podívejme se na to, co řadu lidí zajímá především – dá se zhubnout, i když si pečivo nedokážete odpustit?
Mnozí lidé tvrdí, že pečivo má ve vyváženém jídelníčku a v rámci pestré stravy svůj význam. Poukazují přitom na vysoký obsah vlákniny (obzvlášť v celozrnném pečivu). Jak je to ale ve skutečnosti?
Je pečivo opravdu nezbytností?
Pravdou je, že role vlákniny ve stravě je nenahraditelná. Laicky řečeno, slouží jako „úklidová četa“ ve střevech, a mimo jiné tak usnadňuje trávení.
Konzumujete-li ale vlákninu primárně z pečiva, musíte za to platit vysokou cenu.
Pečivo je totiž nutričně velmi chudá potravina (podobně jako další výrobky z obilovin, například těstoviny nebo pizza), a kromě vlákniny tak do sebe nedostanete téměř žádné nutričně prospěšné látky – pouze pořádnou porci kalorií [10].
Hledáte-li vhodný zdroj vlákniny, vybírejte tedy raději z čerstvého ovoce a zeleniny, případně z luštěnin (pokud vám jejich konzumace nezpůsobuje problémy [11]).
Vědci z Deakin University v Melbourne navíc prokázali, že konzumace pečiva může snadno vést k přejídání (a tedy i k přibírání na váze).
Jak ve své studii upozorňují, v lidském jazyce existují speciální receptory pro vnímání chuti škrobu a jedinci, kteří jsou na škrob citlivější, jeho chuti extrémně podléhají.
Výsledek? Nemohou se pečiva a obilovin obecně nabažit – což se samozřejmě negativně podepisuje na jejich postavě [12].
Bílé versus celozrnné. Je celozrnné pečivo zdravé?
Navzdory rozšířené představě nemusí ani celozrnné pečivo patřit mezi potraviny, které by vašemu tělu vysloveně prospívaly. Než si ale vysvětlíme proč, pojďme se nejprve podívat na to, jaký je vlastně mezi bílým a celozrnným pečivem rozdíl.
Bílá mouka vzniká z pšenice očištěné od svrchního obalu zrna i od klíčku. Všechno dobré, co obilniny obsahují, z ní mizí: bílá mouka je bez vlákniny, vitamínů, tuků i minerálů. Její výživová hodnota tak je téměř nulová, co ale umí výborně, je „zalepit“ naše střeva.
„Bílé pečivo našemu tělu nic nedodá, pouze oddálí pocit hladu, a to na krátkou dobu,“ upozorňuje například osobní trenér a výživový poradce Radek Pajič [13].
Celozrnná mouka se, naproti tomu, mele z celého zrna, bohatého na minerální látky, vitaminy a vlákninu. Jako bonus má i nižší glykemický index než mouka bílá, a my proto po konzumaci celozrnného pečiva nejsme tak brzy hladoví jako po výrobcích z klasické mouky.
Po konzumaci celozrnného pečiva nejsme tak brzy hladoví jako po výrobcích z klasické mouky.
I celozrnná mouka má však svá „ale“. Látky, které celozrnná mouka obsahuje, totiž mohou organismus velmi zatěžovat.
„Bílý rohlík sice neobsahuje nic, taky ale způsobuje minimum problémů. Celozrnný rohlík toho naopak obsahuje spoustu navíc, ale obsahuje i látky, které problémy způsobovat mohou,“ varuje výživový poradce Petr Havlíček.
Například děti by se proto celozrnnému pečivu měly vyhýbat úplně. Myslete ale při tom na to, že ani klasické bílé pečivo organismu neprospívá, nejzdravější tak je pečivo v jídelníčku výrazně omezit nebo zcela vyřadit.
Jak na skutečně zdravý chléb?
Nedokáže si pečivo odpustit? Zatím ještě nevíte, co jíst místo pečiva? Vybírejte z variant, které vašemu tělu tolik neškodí. Víte-li, jak na to, můžete na takový „zdravý chléb“ narazit přímo v obchodě. Ještě lepší ale je, pokud si zdravější chléb upečete přímo u sebe doma – a to třeba i ve variantě zcela bez mouky.
Jak na to? Přečtěte si naše rady.
1. „Zdravé“ kupované pečivo
Při nákupu se nenechte zmást barvou. I lákavě vypadající tmavý chléb může být ve skutečnosti upečený z bílé mouky. Důkladně proto sledujte složení – zajímat by vás měly chleby z celozrnné mouky, ideálně žitné, s nižším obsahem lepku a v bio kvalitě.
A konkrétně? Dobrý je bezobilný chléb Puretaste. Nenajdete v něm konzervanty ani lepek, navíc obsahuje velmi málo sacharidů, takže ho snadno můžete zařadit i do lowcarb jídelníčku.
Vyzkoušejte bezobilný chléb Puretaste.
Doporučit můžeme také trvanlivý žitný chléb Mestemacherse slunečnicovými semínky. Je celozrnný, dobře chutná a jako bonus – na rozdíl od některých jiných podobných produktů se neláme.
Doporučit můžeme také trvanlivý žitný chléb Mestemacher se slunečnicovými semínky.
Za sebe naopak doporučujeme vyhnout se celozrnnému žitnému fit chlebu od Penamu. Nejenže obsahuje řadu konzervantů, navíc se, alespoň z naší zkušenosti, drobí a často nám začne brzy plesnivět.
2. „Zdravé“ domácí pečivo s moukou
Nechcete být závislí na tom, co vám upečou jiní (a zda se vám to v obchodech vůbec podaří sehnat)? Upečte si svůj vlastní chléb. Je to jednodušší, než se zdá. Domácí chléb navíc můžete upéct na míru tomu, co máte rádi, a ozvláštnit ho třeba dýňovými semínky nebo ořechy.
Navzdory rozšířenému přesvědčení přitom nepotřebujete ani domácí pekárnu – místo toho zadělejte těsto v míse a chléb pak upečte v troubě, buď v pečicí míse, nebo na plechu vyloženém pečicím papírem.
Preferovat byste v ideálním případě měli domácí kváskový chléb z bio mouky s máslem. Myslete také na to, že byste ho na talíři neměli mít každý den, sloužit by měl pouze ke zpestření vašeho jídelníčku.
Upečete si zdravější chléb doma.
3. „Zdravé“ domácí pečivo bez mouky
Rádi byste se mouky ve stravě zbavili úplně, ale pečivo si nechcete odepřít? Jde to. Inspirujte se některými z receptů na zdravé domácí pečivo bez mouky.
- Recept na bezlepkový chléb bez mouky: Připravte si 200gramovou směs oblíbených ořechů a semínek (vhodné jsou například kešu, dýňová a lněná semínka nebo loupaný sezam) a krátce je promixujte. Přidejte 10 gramů psyllia, sůl, kmín, deci vody a lžíci olivového oleje, promíchejte a nechte přibližně 10 minut odpočinout. Pečicí nádobu vyložte pečicím papírem, těsto prohněťte a vložte do nádoby. V troubě rozehřáté na 180 stupňů pečte asi 60 minut.
- Recept na jogurtové pečivo bez mouky: V míse smíchejte čtyři vejce, 150 gramů tučného jogurtu a sůl. Přidejte rozemletá lněná semínka (přibližně pět lžic), 20 gramů psyllia a, pokud chcete, 50 gramů nadrcených ořechů. Vytvořte těstovou směs a nechte pár minut odpočinout. Vytvarujte do podoby bochánku, vložte na plech vyložený pečicím papírem a pečte v troubě rozehřáté na 160 minut přibližně 50 minut. Během pečení troubu neotevírejte, chléb by se vám mohl „propadnout“.
- Recept na lowcarb chléb se sýrem a bez mouky: V míse smíchejte 4 vejce, 200 gramů 45procentního eidamu nastrouhaného nahrubo, 5 lžic psyllia, špetku soli, kmínu, slunečnicových semínek a lžičku prášku do pečiva. Vytvarujte do požadovaného tvaru a na pečicím papíru pečte v troubě vyhřáté na 200 stupňů přibližně 15 minut, poté teplotu stáhněte a dalších 30 minut pečte na 150 stupňů.
Mimochodem, ještě jedna věc, než se pustíte do pečení. Přestože tyto recepty neobsahují mouku, často obsahují mléčné výrobky, například jogurty a tvaroh. Místo pojiva zase obvykle využívají psyllium. Zvažte proto, zda jsou kompatibilní s vaším stylem stravování nebo diety.
Jak přestat jíst pečivo?
Nestojíte o polovičatá řešení? Vyřaďte pečivo z jídelníčku úplně. Zapomeňte přitom na „výjimky“ – dáváte-li si dvakrát týdně k snídani chléb, nejde o výjimku, ale o styl stravování. Konzumace pečiva přitom má na naše zdraví i postavu řadu negativních účinků.
Jak dokládají například Dallas a Melissa Hartwigovi, autoři knihy Jídlo na prvním místě, v porovnání s ovocem a zeleninou nejsou obiloviny na živiny nijak bohaté. Navzdory tomu, jak nutričně chudé jsou, jsou ale zároveň velmi kaloricky vydatné. Výsledek? Živin vám mnoho nedodají, zato se po nich rychle dostavuje další pocit hladu a také nárůstek hmotnosti.
Jak tedy pečivo (a obiloviny) z jídelníčku vyřadit? Jděte na to postupně. Krok za krokem.
- Fáze č. 1: Vyřaďte bílé pečivo.
- Fáze č. 2: Vyřaďte z jídelníčku průmyslově zpracované (většinou kupované) pečivo, začněte péct své vlastní, domácí pečivo z bio surovin.
- Fáze č. 3: Omezte konzumaci pečiva pouze na domácí výrobky z celozrnné mouky.
- Fáze č. 4: Nahraďte pečivo jeho domácími „paleo“ nebo „lowcarb” alternativami bez mouky. Místo domácího lowcarb pečiva můžete sáhnout i po zdravé, kupované variantě – vybírejte například na www.zitnychleb.cz nebo www.lowcarbpekarna.cz.
- Fáze č. 5: Vyřaďte pečivo z jídelníčku úplně.
V jaké jste právě teď fázi? Víme, jak je omezování pečiva alespoň zpočátku těžké. Myslete ale na to, jak moc vám za to vaše postava a především vaše zdraví poděkují.
O NutricBistru: Už víc než pět let vám pomáháme zdravě zhubnout. Jsme první první paleo-veganské bistro v České republice s rozvozem jídla po celé Praze. Chcete se cítit a vypadat lépe, a to bez stresu a bez hladovění, pouze za pomoci kvalitních bio potravin? Ozvěte se nám. Rádi vám pomůžeme vybrat stravovací program na míru.