Pátá a šestá dětská nemoc – co je to a jak na ně?

Šestá nemoc má na první pohled znepokojivé projevy. Onemocnění začíná náhle (subitus – latinsky náhlý) vzestupující horečkou, její ústup doprovází skvrnitá vyrážka růžové barvy na především na trupu, někdy i na trupu a končetinách. Typicky se nevyskytuje na obličeji.

V některých případech se nemoc projeví jen horečkou a výsev v projevech chybí. Inkubační doba je 5-12 dní. Znamená to, že dítě je po tuto dobu již nositelem viru, ale nemusí se projevit se prozatím žádné příznaky. Následně rychle stoupne teplota a dítě může mít horečku někdy i kolem 39 – 40 °C.

Mohou se objevit i zvětšené uzliny, zánět hrtanu a také příznaky spojené s vysokou teplotou, jako jsou febrilní křeče, neklid, průjem a únava. Při klesající horečce se objeví na těle růžový výsev v podobě větších růžových skvrn (exantém), trvajících poměrně krátkou dobu.

Přibližně za dva až tři dny se růžový exantém zahojí a tím odezní i příznaky nemoci bez následků.

Pátá a šestá dětská nemoc – co je to a jak na ně? Jak vypadá šestá nemoc u dospělých?

Ačkoli se šestá nemoc objevuje nejčastěji u dětí, může se nakazit i dospělý člověk při oslabené imunitě, pokud se s ní nesetkal už v dětství. Začátek nemoci u dospělých je podobný jako u dětí, začíná vysokou horečkou, při jejímž odeznění se objeví vyrážka. U dospělých se ještě přidruží:

  • nechuť k jídlu, 
  • výrazná únava,
  • zduřelé uzliny, 
  • a bolest v krku. 

Onemocnění často připomíná chřipku a léčba u dospělého člověka může trvat déle než týden.

Kvůli příznakům typickým také pro jiné infekční nemoci, může být nemoc špatně diagnostikována. Šestá nemoc je nebezpečná pro těhotné ženy ,protože vysoké horečky představují riziko pro zdraví plodu. Zdravotní stav nasvědčující této nemoci je nutné konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Pátá a šestá dětská nemoc – co je to a jak na ně? Léčba šesté nemoci

Jelikož se jedná o virové onemocnění, léčba je symptomatická. Na snížení horečky podejte antipyretikum, lék s obsahem účinné látky paracetamol nebo ibuprofen. Důležitý je také dostatečný příjem tekutin, klid a pohodlné oblečení. Pokud se objeví febrilní křeče, léčbu je nutné konzultovat s lékařem.

Pátá a šestá dětská nemoc – co je to a jak na ně? Jak se přenáší šestá nemoc

Šestá nemoc se přenáší kapénkovým způsobem. Znamená to, že virus cestuje v kapénkách slin vzduchem a takto se rozšiřuje na další děti. Proti šesté nemocí neexistuje očkování a prevence tkví především v dobré imunitě a dodržování zásad zdravého životního stylu.

Dobrou zprávou je, že po překonání nemoci se dítě stane proti ní imunním a nehrozí, že by se nakazilo opakovaně. Virus totiž zůstává v těle, podobně jako jiné herpetické viry. Šestá nemoc je vysoce infekční a šíří se především v dětských kolektivech.

Dítě je nakažlivé již v průběhu inkubační doby, kdy nemá žádné příznaky a vy o nakažení virem ani nevíte. Infekčnost končí s odezněním příznaků, tedy po zahojení vyrážky. 

Vše pro imunitu dítěte

Pátá a šestá nemoc

Necítí se Vaše děťátko dobře a má vysokou teplotu? Možná je to příznak páté, šesté nebo sedmé nemoci.

Že jste o těchto nemocech ještě neslyšeli? Zejména každá maminka by měla být na pozoru, protože tyto onemocnění postihují hlavně malé děti, mají podobný průběh, jsou infekční, vysoce nakažlivé a přenáší se vzduchem.

Proč zrovna pátá, šestá nemoc? Názvy těchto nemocí vznikly z počátku 20. století z klasifikace šesti nejčastějších infekčních exantémových onemocnění.

Jako první dětská nemoc se tenkrát označovaly spalničky, druhou nemocí byla spála, třetí zarděnky atd. Dnes už to neplatí, nemoci se vyskytují s jinou četností než v minulosti a přibyla řada dalších onemocnění. Pojmenování nemocí, ale zůstala dodnes.

Pátá nemoc patří v posledních letech mezi nejčastější dětské nemoci s vyrážkou. Zároveň s neštovicemi, zarděnkami a spálou se vyznačují zejména kožní vyrážkou a vysokou teplotou. Pátá dětská nemoc (neboli erythema infectiosum) je infekční virové onemocnění, které způsobuje Parvovirus B19.

Pátá nemoc příznakyPátá nemoc může připomínat běžnou virózu s příznaky jako únava, bolesti kloubů a teplota. S tím rozdílem, že zhruba po 5-7 dnech následuje výsev vyrážky. Nejdříve se většinou objeví vyrážka v obličeji, poté se dále šíří na trup a většinou končí vyrážkou na nohou. Onemocnění začíná zčervenáním obličeje, nejvíce na nose a tvářích. Typickým příznakem je vyblednutí okolo úst ve tvaru motýla. Poté se začne objevovat velká nepravidelná vyrážka na trupu, končetinách a hýždích. Vyrážka po 2-4 dnech vybledne a pomalu mizí. Pátá nemoc se přenáší kapénkou, tedy vzduchem z dýchacích cest a tato nemoc postihuje častěji děti než dospělé. U dospělých ani dětí není nebezpečná a sama do týdne odezní. Na pozoru by se měly mít pouze těhotné ženy. U dospělých může nemoc probíhat zcela bez příznaků, případně patří mezi jediné příznaky bolest kloubů, která může přetrvávat 5-14 dní. Dětská pátá nemoc – inkubační dobaK nákaze dochází obyčejně během zimy a jara a nejvíce postihuje děti ve školním a předškolním věku. Inkubační doba je jeden až tři týdny a velmi rychle se rozšiřuje zejména v dětském kolektivu. Nemocní jsou nejvíce nakažliví na začátku infekce, při rozvoji vyrážky je již infekce minimální. Vyrážku u dětí mohou aktivovat zejména stres, cvičení, slunce a teplo. Nemoc se často přiblíží nepozorovaně a v některých případech mohou být příznaky velmi malé, ale pozor i tyto děti jsou infekční. Pátá a šestá dětská nemoc – co je to a jak na ně? Pátá nemoc v těhotenství Kromě kapénkového šíření se nemoc šíří také přes placentu a může dojít k ohrožení plodu. Virus může projít až k plodu a způsobit rozvoj anémie, což může mít fatální následky. Mezi další komplikace patří také nahromadění tekutiny v tkáních plodu, který vzniká v důsledku poškození a selhání jater plodu. V některých případech může vlivem páté nemoci dojít k usmrcení plodu. Naštěstí je pravděpodobnost onemocnění plodu malá, statistiky uvádějí 5-8 % plodů, které virus napadne. Pokud žena během svého života neprodělala pátou dětskou nemoc nemusí ani nákaze dojít, nebo v případě, že se nakazí nemusí se virus dostat až k plodu.Co dělat, pokud se těhotná žena dostane do styku s pátou nemocí? Více než polovina žen prodělala toto onemocnění v dětství a je tedy proti páté nemoci imunní. Pokud těhotná žena protilátky, které by ji chránily před touto nemocí nemá, měla by být na pozoru a neprodleně navštívit svého ošetřujícího lékaře. Těhotné ženě může být odebrán vzorek krve pro ujištění hladiny protilátek. Pokud se ze vzorku krve potvrdí akutní onemocnění, přistupují lékaři k častějšímu sledování plodu ultrazvukem dalších zhruba 10 týdnů a sledují se případném příznaky onemocnění plodu. Pokud se nemoc projeví, následuje odběr vzorku krve z pupečníkové šňůry. Ve většině případů se anémie plodu samovolně zlepší a plod je pouze sledován. Pokud plod trpí těžkou anémií, je možné ho léčit transfuzí krve přes pupečníkovou šňůru.

Pátá nemoc u dospělých

U dospělých se v některých případech vyrážka na obličeji neobjeví. Místo vyrážky je příznakem nechuť k jídlu, bolest kloubů na rukou, kolena a kotníků. Možnou komplikací je zánět drobných kloubů rukou (neboli artritida). Virus může také napadnout buňky krvetvorby, což může vést k přechodně snížené hladině červených krvinek. Tento stav může být nebezpečný zejména pro osoby s poruchou krvetvorby. Šestá dětská nemoc bývá s pátou nemocí často zaměňovaná a maminky často samy nevědí, kterou nemoc jejich dítě vlastně prodělalo. Šestá nemoc (neboli exanthema subitum či roseola infantum) je stejně jako pátá nemoc také virového původu, ale toto onemocnění postihuje především děti v kojeneckém a batolecím věku. Je tedy pravděpodobné, že první se u miminka setkáte s šestou nemocí a v předškolním věku potom s pátou nemocí.Původcem této nemoci je herpetický virus HHV-6 či HHV-7, který se přenáší vzduchem a postihne zhruba třetinu dětí do 3 let. Dospělý člověk onemocní šestou nemocí jenom velmi zřídka.

Šestá nemoc příznaky Šestá nemoc u dětí se většinou projevuje počáteční vysokou horečkou 39 až 40 °C, která může trvat 3-6 dní, poté horečka ustoupí a dojde k výsevu drobné, světle načervenalé vyrážky. Vyrážka se nejčastěji objevuje na trupu a horních částech končetin.

Oproti páté nemoci nebývá vyrážka na obličeji a velmi rychle mizí, většinou do dvou dnů. Některé děti mohou mít také příznaky, jako u nachlazení například bolest v krku, rýma, kašel nebo zánět hltanu. U šesté nemoci vzniká riziko febrilních křečí, v souvislosti s vysokými horečkami.

Vysokou horečku je potřeba tlumit tišícími léky a přijímat dostatek tekutin.

Dětská šestá nemoc – inkubační doba

Inkubační doba bývá zpravidla do 5-12 dní. Nemocní jsou infekční již před projevem nemoci a jejich infekčnost končí v době ústupu vyrážky. Protože se jedná o infekční onemocnění, které se šíří vzduchem vynechejte v období nemoci návštěvy a zejména dětský kolektiv.

Šestá nemoc v těhotenství

Pokud těhotná žena šestou nemoc neprodělala v dětství, nemá tedy protilátky, může tuto nemoc chytit. Na rozdíl od páté nemoci, ale nákaza nijak ženu ani plod neohrožuje. Problém by mohl nastat pouze u déletrvajících vysokých teplot. Pokud jste těhotná, raději se v případě nákazy poraďte se svým praktickým lékařem nebo gynekologem, který vám doporučí vhodnou léčbu.

Průběh šesté nemoci u dospělých

Šestá nemoc postihuje především děti do 3 let, ale není úplně výjimkou, že se mohou nakazit i dospělí. Počáteční příznaky jsou stejné jako u dětí, vysoká horečka, která poté vymizí a objeví se vyrážka. Lidé se cítí unavení a jedinou vhodnou léčbou je klid na lůžku, dostatek tekutin a přísun vitamínů.

Doporučená léčba páté a šesté nemoci 5. a 6. nemoc patří mezi běžné lehčí onemocnění podobné chřipce, s výjimkou vyrážky.

 V některých případech se kromě již zmiňovaných příznaků mohou vyskytnou také otok mízních uzlin, bolest v krku, nebo průjem. Pátá a šestá nemoc u dospělých ani dětí není nebezpečná a sama po čase odezní bez náročné léčby.

Nebezpečí hrozí pouze lidem se sníženou imunitou, lidem s chronickou chudokrevností, onkologickým onemocnění a těhotným ženám.

V případě vysokých teplot stačí pít dostatek tekutin a podávat utišující léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. Pokud svědivá vyrážka děti obtěžuje, použijte léky proti svědění. Doporučuje se také klid na lůžku, dostatek spánku, velký přísun tekutin a vitamínů.

Jaké je riziko opakovaného výskytu 5 a 6 dětské nemoci?

Pátá a šestá dětská nemoc patří stejně jako např. neštovice, k nemocem, které zanechávají dlouhou imunitu. Protilátky přetrvávají v lidském organismu doživotně, a proto obvykle onemocní člověk pouze jednou za život.

Jaká je prevence páté a šesté nemoci?

V současné době proti těmto nemocem neexistuje očkování. Jediná prevence je zdravý životní styl, dostatek spánku a pohybu.

Kromě páté a šesté nemoci se můžete setkat i s názvem sedmá nemoc.

Budete mít zájem:  Plastická operace - kdy ji hradí pojišťovna

Pátá a šestá dětská nemoc – co je to a jak na ně?

Sedmá nemoc neboli Syndrom ruka-noha-ústa

Tato nemoc se poprvé objevila až v 90 letech minulého století, proto si naše maminky ani babičky tuto nemoc nepamatují. Sedmá dětská nemoc nejčastěji postihuje děti do pěti let věku, výjimkou mohou být i dospělí.

Jedná se o virové, velmi infekční onemocnění způsobené virem Coxsackie A16, které nejvíce postihuje děti do 10 let.

Sedmá nemoc příznaky a inkubační dobaNa začátku nemoci se objevují příznaky stejné jako u nachlazení tedy únava, nechutenství, bolest v krku a mírná teplota.

Po několika dnech se ale nemocným objeví vyrážka okolo úst, na dlaních a chodidlech, proto název RUKA NOHA ÚSTA. Vyrážka děti většinou svědí a někdy může být i bolestivá. Sedmá nemoc je velmi nakažlivé ale zároveň nezávažné dětské onemocnění, které do 10 dnů samo odezní. Inkubační doba je 3 až 6 dní. Sedmá nemoc u dětí v kolektivu většinou způsobí místní epidemii.

Léčba sedmé nemociStejně jako u páté a šesté nemoci pomůže pouze klidový režim, dostatek tekutin a vitamínů.

Sedmá nemoc v těhotenstvíSedmá nemoc může být rizikem pro těhotné ženy, zejména v prvním trimestru těhotenství. V komplikovaných případech může vyvolat spontánní potrat nebo poškodit plod. Jakmile přijdete do styku s touto nemocí, konzultujte to se svým ošetřujícím lékařem.

Prevence sedmé nemociBohužel ani prodělaná sedmá nemoc není zárukou toho, že neonemocníte znovu. Tělo si umí po prodělané nemoci vytvořit protilátky pouze proti původci nemoci, ne proti jinému sérotypu. Proto, stejně jako u páté, šesté ale i sedmé nemoci platí, že prevence je pouze zdravý životní styl, dostatek pohybu a spánku.

Přečtěte si i další články:Mateřská dovolená 2020MoučnivkaDětské roupyObdobí vzdoru

Šestá nemoc – příznaky, infekčnost a léčba nejen u dětí

Pátá a šestá dětská nemoc – co je to a jak na ně?

Šestá nemoc je způsobena virovou infekcí, trápí především malé pacienty do tří let věku a projevuje se vysokými horečkami nebo vyrážkou. Vzhledem k tomu, že se nejedná o příliš známou nemoc, mohou její prvotní příznaky čerstvé rodiče vyděsit. Přesto jde o relativně neškodné zdravotní komplikace, jejichž léčba trvá jeden týden.

Co je šestá nemoc?

Pod názvem šestá dětská nemoc se ukrývá virové infekční onemocnění, které je způsobeno herpetickým virem HHV-6 nebo případně virem HHV-7. Těm se říká vir šestého a sedmého typu. Právě s nejčastějším původcem nemoci (tedy s konkrétním typem viru) je pak spojený také neobvyklý název této choroby.

Jak už lékařský termín roseola infantum (exanthema subitum) napovídá, šestá nemoc postihuje převážně děti, u nichž se objevuje charakteristická růžová vyrážka. Nejčastěji se jedná o malé pacienty ve věku od 6 měsíců do 3 let, přičemž v České republice se s tímto onemocněním setká zhruba každý třetí kojenec nebo batole.

Pokud jde o výskyt tohoto virového infekčního onemocnění, šestá nemoc se většinou objevuje na jaře. K přenosu dané choroby pak dochází hlavně slinami od dalších členů rodiny, ale lékaři odhalili přítomnost viru také v mateřském mléce, moči a ženském genitálním sekretu. Právě proto předpokládají, že je možný také nitroděložní přenos šesté nemoci.

Šestá nemoc: inkubační doba a infekčnost

Rodiče malých pacientů většinou zajímá, jakou má šestá nemoc nakažlivost a kdy mohou očekávat výskyt prvotních příznaků. Inkubační doba šesté nemoci je 5-12 dnů, někdy se ovšem uvádí také 5-15 dnů. Tato choroba je navíc vysoce infekční, takže nakažlivost začíná ještě dříve, než se nemoc jakkoliv projeví, a končí teprve ve chvíli, kdy zmizí vyrážka.

Proti šesté nemoci neexistuje žádné očkování. Po absolvování tohoto onemocnění však dítě získá doživotní imunitu, protože virus HHV-6 i virus HHV-7 (stejně jako další herpes viry) zůstává po vyléčení nemoci v organismu malého pacienta.

Jaké má šestá nemoc příznaky?

Šestá nemoc u dětí obvykle způsobuje rychlý nástup horečky, která může dosahovat 39-40 °C.

Trvá několik dní a někdy ji doprovází také další symptomy, jako je například zvětšení uzlin za uchem nebo na šíji.

U kojenců pak lékaři často pozorují, že je vazivový lupínek na jejich lebce (fontanela) obzvláště napjatý. Dále si můžete zaznamenat také některé z následujících obtíží:

  • velká únava,
  • celková podrážděnost,
  • rýma, posmrkávání,
  • průjem a zvracení,
  • zánět hltanu,
  • respirační symptomy,
  • febrilní křeče.

Když horečka po několika dnech vymizí, objeví se růžová vyrážka, kterou lékaři označují také jako generalizovaný makulózní či makulopapulózní exantém. Tvoří ji malé či středně velké skvrny, které pokrývají hlavně trup malých pacientů, ale později se rozšiřují také na ruce, nohy nebo hýždě. Obličej a krk většinou zůstávají nedotčené.

Vyrážka obvykle během několika hodin nebo dní bez následků zmizí. Zároveň nesvědí, nepálí ani není dítěti jinak nepříjemná. Někdy dokonce šestá nemoc probíhá zcela bez exantému, tedy pouze jako horečnaté onemocnění. Objevit se ovšem mohou různé doprovodné komplikace, jako jsou febrilní křeče a zvýšená dráždivost.

Prodělaly vaše děti šestou nemoc?

Možné pozdní komplikace

Pokud jde o to, jaký má šestá nemoc průběh, většinou je tato choroba velice mírná a nijak pacienta neohrožuje. Symptomy by měly během několika dní samy vymizet a obvykle po sobě nezanechávají žádné viditelné stopy. Ve výjimečných případech se však mohou objevit i závažnější komplikace, kam patří například:

  • aseptická meningitida,
  • encefalitida,
  • hepatitida,
  • hematologické malignity,
  • syndrom infekční mononukleózy.

Může také dojít k chybné diagnóze. Nemoc lze zaměnit třeba za zarděnky. Dále může dojít také ke zbytečné léčbě vážnější nemoci, popřípadě k nepotřebnému nasazení antibiotik.

Šestá nemoc u dospělých

Ačkoliv toto onemocnění trápí především děti, může se stát, že se nakazí i dospělý, a to především žena.

Začátek nemoci bývá podobný jako u dětí, což znamená, že se nejprve objeví vysoká horečka.

Následuje výsev růžové vyrážky, pacienti si stěžují na nechuť k jídlu a typická je také výrazná únava, kterou lidé vnímají hlavně na počátku nemoci, kdy jsou schopní prospat klidně celé dny.

Zatímco šestá nemoc u dítěte může rodiče pořádně vyděsit, u dospělých pacientů toto onemocnění připomíná spíše chřipku. Horečka většinou přetrvává zhruba 2-4 dny, ale může nemocné trápit i delší dobu. Kromě výše popsaných příznaků je pak možné pozorovat také zduřelé uzliny nebo nepříjemnou bolest v krku

Šestá nemoc v těhotenství

Těhotné ženy by se měly vyvarovat jakéhokoliv kontaktu s pacienty, které šestá nemoc trápí. Vysoké horečky během těhotenství totiž představují velké riziko pro zdraví plodu. Pokud vznikne podezření, že nastávající matka přišla do kontaktu s nakaženým nebo že by se u ní 6. nemoc mohla rozvinout, okamžitě kontaktujte lékaře.

Diagnostika

Jak poznat šestou nemoc? Lékaři jsou většinou schopní toto onemocnění odhalit již na základě charakteristických klinických příznaků. Svůj odhad pak mohou potvrdit přímou izolací viru a prokázáním přítomnosti specifických protilátek, k čemuž slouží například metoda ELISA.

Důležité je přitom odlišit šestou nemoc od dalších chorob, které se manifestují podobnými příznaky. Jedná se například o jiné virové či polékové exantémy, ale problémy mohou způsobit také spalničky nebo třeba zarděnky. Tato onemocnění jsou však závažnější a jejich přítomnost je nutné potvrdit sérologicky.

Léčba šesté nemoci

Rychlý nástup horečky a dalších doprovodných komplikací může rodiče malého pacienta nepříjemně vyděsit, jelikož šestá nemoc není mezi lidmi příliš známá. Ve skutečnosti se však není čeho obávat.

Šestá dětská nemoc totiž většinou mívá mírný průběh a během několika dní samovolně vymizí.

Děti pak bývají sice podrážděné a unavené, ale neztrácejí zájem o své okolí a neodmítají jídlo ani pití.

Vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, je léčba pouze symptomatická.

Používají se především léky ke snížení horečky (antipyretika), kterou je třeba hlídat, aby nedošlo k rozvoji febrilních křečí.

Dále se doporučuje dbát na to, aby malý pacient konzumoval dostatečné množství tekutin a zachovával klidový režim. Pokud se dostaví jakékoliv závažnější obtíže, vyhledejte pro jistotu lékaře.

Pátá a šestá dětská nemoc: Útočí na ty nejmenší

Historicky první nemocí byly nazvány dnešní spalničky, druhou nemocí spála, třetí zarděnky, čtvrtá byla Filatov Dukeho nemoc, pátá nemoc nese označení erythema infectiosum (nemá český název). Šestá choroba exantema subitum, taktéž třídenní horečka či roseola infantum, je především všem rodičům známá jako šestá nemoc.

Šestá dětská nemoc je nejčastější „pupínková“ infekční choroba, která je vyvolána lidským herpetickým virem typu 6 nebo vzácněji 7. Postihuje téměř výlučně děti od šesti měsíců do tří let. K projevům dochází za 5 až 15 dní od infekce. Nejprve se objeví horečka (39 až 41 °C), která trvá typicky tři dny, méně často až 8 dní.

I při této vysoké teplotě bývá celkový stav dítěte dobrý, má zájem o okolí, pije, hraje si, ale může být mrzutější. Bývá přítomen také zánět nosohltanu či krčních mandlí. Při poklesu teplot dochází k výsevu načervenalých skvrnek až pupínků na šíji a trupu, výjimečně na obličeji. Ty během několika dnů zmizí. Úplné uzdravení bez následků je pravidlem.

Léčba této dětské nemoci spočívá ve snižování vysoké teploty. 

Po vyléčení šesté nemoci přetrvává vůči této infekci dlouhodobá imunita.

Šestá nemoc má jednu záludnost, kterou působíme my – lékaři.

Často bývá, zejména na pohotovosti, ordinován penicilin pro zánět krčních mandlí (minimálně v 60% je virového původu a měl by se vždy vyšetřit CRP testem před diagnózou bakteriální, například streptokokové angíny).

Následný kožní výsev je pak považován mylně za alergii na penicilín, což už doživotně vyřadí toto účinné a cenné antibiotikum ze spektra použitelných. Alergie na penicilín může být původem smrtelného anafylaktického šoku.

A co pátá nemoc?

Obvykle se uvádí, že pátá nemoc postihuje děti od 3 do 12 let. Zjara a na podzim jsou optimální podmínky pro šíření virů, tj. chladnější počasí a vlhkost.

Mladší sourozenec se v blízkosti nemocného dítěte může nakazit, stejně jako je možná nákaza v děloze infikované matky, což může vést až k úmrtí plodu. Nakažlivost je největší před vznikem vyrážky. Inkubační doba je 4 až 14 dní.

V důsledku interakce viru s protilátkou dochází u části infikovaných ke vzniku exantému nebo zánětlivému poškození kloubů.

Častá bolest svalů

V první fázi vzniká začervenání v obličeji (tzv. „zfackovaná tvář“), asi za tři dny vzniká síťovitý erytém v oblasti hýždí a na končetinách, mohou být postiženy i dlaně a plosky. K nemoci patří bolest hlavy, horečky, bolest svalů, které přicházejí asi týden před typickou vyrážkou.

Budete mít zájem:  Bělení zubů jahodami či banánem – jaké další potraviny s bělením pomohou?
     Erytém: červené zbarvení kůže      Exantém: vyrážka, výsev kožních problémů

U dětí s oslabeným imunitním systémem se choroba stává chronickou a vede k dlouhodobému útlumu tvorby červených krvinek. V terapii je nutný klid na lůžku až do úplného odeznění exantému a bolestí. Tišit bolest a zmírňovat teplotu lze paracetamolem nebo ibuprofenem.

Spalničky: Nebezpečné pupínky

Zatímco pátou a šestou nemoc jen vzácně provázejí komplikace a výjimečně zanechávají následky, spalničky jsou těžkým onemocněním.

Jsou nakažlivější než chřipka a po kontaktu s nemocnou osobou neočkované dítě na více než 90% onemocní. I v současné době děti na spalničky umírají.

V letech 2016 a 2017 zemřelo v Evropě 40 osob! K onemocnění dojde za 6 až 19 dnů od nákazy (průměrně za 13 dní).

     V důsledku protivakcinačních kampaní poklesla v ČR proočkovanost pod mez, kdy účinkuje      tzv. kolektivní imunita. Očkované děti neonemocní a nepřenášejí onemocnění dále.      Pro takový stav je nutné, aby bylo očko- váno 95 % dětí, v současnosti se však      proočkovanost dostala k 70–85 %. V ČR jsou spalničky již letos evidovány ve stovkách     případů. Přitom by stačilo jediné – nechat své děti očkovat. 

ČTĚTE TAKÉ: Kojení a příkrmy: Jak je správně načasovat?

Nakažlivé jsou od počátku projevů až do pátého dne od objevení vyrážky. Spalničky se zpočátku projevují horečkou, dráždivým kašlem, rýmou a zánětem spojivek.

Od počátku je dítě schvácené a působí velmi nemocným dojmem. Za tři až pět dní dochází k dalšímu zhoršení stavu, vzestupu horečky a výsevu vyrážky jasně červené až nafialovělé barvy.

První pupínky se objeví nejčastěji za ušima a v obličeji. 

Pátá nemoc není tak častá jako šestá, ale je zákeřnější, může totiž narušit krvetvorbu a může způsobit zánět kloubů.

Mýtus o souvislosti mezi autismem a očkováním vakcínou proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím vznikl na základě záměrně chybné studie britského lékaře Dr. Andrewa Wakefielda z roku 1998.

Data byla upravována s úmyslem získat velká finanční odškodnění za domnělé „nežádoucí účinky“.

Přestože tato chybná studie byla již vyškrtnuta z odborného lékařského časopisu Lancet a lékař byl kvůli svému pochybení vyřazen z registru General Medical, stále je toto očkování předmětem pochybností ze strany rodičů. 

MUDr. Marta Šimůnková

Pátá nemoc u dětí, projevy a léčba. MUDr. Blanka Flugerová

  • Dříve byla nejčastější dětská exantémová onemocnění pojmenována jako první až šestá dětská nemoc, a to v tomto pořadí (v závorkách jsou původci onemocnění):
  • 1) spalničky (virus spalniček), 2) spála (pyogenní streptokok), 3) zarděnky (virus zarděnek), 4) pseudospála (coxackie a echoviry), 5) pátá nemoc (parvovirus B 19),
  • 6) šestá nemoc (herpes virus 6 a 7).
  • Toto označení se dodnes zachovalo jen u páté a šesté dětské nemoci.

2. Co pátou nemoc způsobuje? Koho postihuje pátá nemoc a jak?

Původcem infekce je Parvovirus B 19. Virus se přenáší vzdušnou cestou od nemocné nebo nakažené osoby. Nejčastěji postihuje děti předškolního a raného školního věku, není však vyloučeno ani onemocnění dospělých. Nejvíce infekční je dítě asi týden před vypuknutím prvních příznaků.

Dalším způsobem je přenos z matky na plod placentou.

Pátá nemoc se šíří v kolektivech v malých epidemiích zejména na jaře.

3. Inkubační doba páté nemoci a průnik viru do organismu

Inkubační doba je 1-2 týdny.

V této době se virus pomnoží v dýchacích cestách a dostává se dále do kostní dřeně, kde působí útlum její činnosti. U zdravých dětí není tento útlum výrazný, ale u dětí s poruchami krvetvorby může dojít v této fázi k vážným komplikacím.

Pak se virus dále šíří do kloubů a kůže. V kloubech způsobí drobný zánět, který se projevuje symetrickými bolestmi především periferních kloubů. Tyto potíže jsou častější u dospělých a odeznívají do jednoho měsíce.

4. Jak se pátá nemoc projevuje? Pátá nemoc příznaky

Pátá nemoc začíná zpravidla bez většího varování náhle vyrážkou, která se objeví nejprve na tvářích a kolem nosu.

Na kořeni nosu vyrážka splývá, okolo úst naopak chybí, takže v obličeji vytváří dojem červeného motýla. Záhy se objeví velké nepravidelné splývající červenofialové skvrny nejvíce na zevních stranách končetin a na hýždích.

Na trupu je vyrážky méně, na dlaních a ploskách nebývá vůbec. Vyrážka trvá 6-10 dnů, u někoho i déle. Mizí postupně „od centra“, takže po několika dnech hlavně na končetinách připomíná živěji červenou síť.

I po úplném vymizení se někdy „připomene“ po podráždění kůže – mechanickém, po koupeli či po oslnění.

U starších dětí či dospělých se připojují chřipkové příznaky, škrábání v krku, lehká rýma, bolesti svalů a kloubů.

Pátá nemoc nebývá spojena s teplotou, nejvýše u velmi citlivých jedinců je teplota jen zvýšená.

Velmi nebezpečné bývá onemocnění těhotných. Virus se přenáší placentou na plod, u kterého způsobí útlum krvetvorby. To má za následek těžké poškození až odumření plodu.

  1. Pátá nemoc může proběhnout i bez vyrážky, připomíná jen lehké virové onemocnění s obrazem kataru horních cest dýchacích, únavou a bolestmi kloubů.
  2. Pátá nemoc se neopakuje, zanechává trvalou imunitu.
  3. Spalničky a zarděnky pravděpodobně naše děti nedostanou, neboť se proti těmto nemocem v ČR povinně očkuje.

Spála se projevuje na prvním místě vysokou horečkou a bolestmi v krku, angínou. Vyrážka začíná v podbřišku a ve slabinách a šíří se směrem nahoru, na končetinách nebývá. Je drobná, splývající, kůže je „jako spálená“. Mírně svědí a olupuje se.

Ekzantemy při virózách jsou různé, většinou drobné, někdy přechodné, převážně na trupu, u některých viróz též typicky na ploskách nohou a dlaních. Bývají alespoň v úvodu spojené s teplotou či horečkou.

Šestá nemoc postihuje většinou kojence a mladší batolata a je typická vysokými teplotami několik dní nejprve bez vyrážky. Teprve při poklesu teploty dojde k výsevu vyrážky, skvrnité, splývající, nesvědící, především na trupu a horních částech končetin („červené bodýčko“). Po výsevu vyrážky již teploty nebývají.

Onemocnění parvovirem lze potvrdit přítomností zvýšeného množství protilátek proti tomuto viru v krvi. Běžně se však toto vyšetření neprovádí.

Protilátky se totiž objeví až v době plně rozvinutého obrazu nemoci, většinou je k diagnóze nepotřebujeme.

Výjimkou jsou netypické obrazy nemoci anebo onemocnění dítěte s poruchou krvetvorby, kdy je třeba rychle se rozhodnout o dalším postupu.

7. Jak pátou nemoc léčíme a lze se chránit předem?

Léčba páté nemoci spočívá pouze ve zmírnění příznaků nemoci. Základem léčby je klidový režim. Vyrážku nelze ničím ovlivnit, odezní sama. Nedoporučuje se koupání ani sprchování v příliš horké vodě.

Důležitá je i rekonvalescence, neboť v tomto období, i když už se dítě cítí dobře a vyrážka odeznívá, je jeho imunita velmi oslabena a snadno může podlehnout další nemoci.

Proto s nemocným dítětem v žádném případě nechoďte do kolektivu a zabraňte kontaktu s těhotnými ženami.

Očkování proti páté nemoci se neprovádí.

Pokud pátá nemoc probíhá bez větších potíží, není nutná návštěva lékaře. Avšak lékař by měl vždy vědět, že Vaše dítě tuto nemoc prodělalo. Tato informace je pro lékaře cenná při vyšetřování dalších exantémových onemocnění, která mohou Vaše dítě postihnout. Pátá nemoc se neopakuje, proto po jejím prodělání již o ní nemusíme více uvažovat.

Tato nemoc také podléhá ze zákona povinnému hlášení hygienickým stanicím.

Vzhledem k tomu, že virus se vyskytuje v naší populaci často a šíří se vzdušnou cestou, téměř všichni se s tímto virem setkáme. Ne každý z nás však projde obrazem páté nemoci, u někoho dojde jen k lehkému chřipkovému onemocnění a ti nejzdatnější si bez větších příznaků pouze vytvoří protilátky.

Autor: MUDr. Blanka Flugerová

Diskuze » Poradna »

Pátá nemoc – výskyt, příznaky, léčba a prevence

Infekční onemocnění převážně dětí školního věku s typickou vyrážkou na tvářích a končetinách. Jak se projevuje a léčí pátá nemoc? A co znamená pro dospělé pacienty, případně těhotné ženy? Dá se před ní ochránit?

Pátou nemoc (erythema infectiosum) vyvolává lidský parvovirus B19. Je to nezávažné onemocnění většinou s velmi lehkým průběhem, často proběhne i bezpříznakově.

Nejčastěji onemocní děti ve věku 5–15 let, přenos je kapénkovou cestou. Patří mezi šest dětských nemocí doprovázených červenou vyrážkou a teplotami.

Dalšími pak jsou spalničky, spála, zarděnky, pseudospála a šestá nemoc. Výskyt bývá sezonní na jaře a na podzim.

Příznaky páté nemoci

Inkubační doba je 4–14 dnů, nemoc se v počátcích projevuje velmi nenápadně, podobně jako běžné nachlazení – zvýšenou teplotou, únavou, někdy bolestmi kloubů. Pak se objeví vyrážka nejprve na tvářích, které je nápadně zarudnutá (příznak „zfackované tváře“ nebo dojem schvácení, které nemizí).

Zarudnutí obličeje má motýlovitý tvar. Po asi 3 dnech se objeví vyrážka i na končetinách, kde má síťovitý charakter. Onemocnění často probíhá bez teplot, vyrážka u dětí vůbec nesvědí a do 1–3 týdnů vymizí.  V době výsevu vyrážky už nemoc není prakticky nakažlivá.

Prodělané onemocnění zanechává celoživotní imunitu.

Léčba páté nemoci

Nemoc většinou žádnou léčbu či návštěvu lékaře nevyžaduje. Stačí telefonická konzultace. Vyrážku nemá význam ničím ošetřovat.

TIP: Vyfoťte vyrážku a pošlete svému lékaři, pozná okamžitě, zda se jedná skutečně o pátou nemoc případně o jiné onemocnění. Krevní testy nejsou nutné.

U ničím nekomplikované parvovirové infekce stačí běžná domácí léčba s mírněním příznaků a projevů nemoci. Dbejte na dostatečný příjem tekutin, při horečce nad 38 °C podejte lék na tlumení horečky s paracetamolem nebo ibuprofenem, při silné bolesti kloubů pomůže lék proti bolesti.

Lidé s těžším průběhem nemoci a jedinci s oslabenou imunitou (po chemoterapiích, transplantacích a dalších vážných onemocněních) mohou být hospitalizování a jsou jim podávány infuze.

„V případě, že vás i po odeznění všech příznaků páté nemoci trápí pocit stálé unavenosti, bolesti hlavy nebo kloubů, navštivte některou z našich laboratoří a nechte si udělat kompletní screening, který vyloučí komplikace a nemoci,“ doporučuje MUDr. Martina Spaziererová, pediatr z EUC Kliniky Kladno.

Vyrážka je nápadným projevem páté dětské nemoci. Foto: Sandyjameslord, Wikimedia Commons

Pátá nemoc u dospělých

U dospělých je nemoc vzácná (většina ji prodělala v dětství). Jako komplikace se může objevit zánětlivé postižení kloubů, které trvá několik týdnů (dospívající dívky).

U lidí s poruchami krvetvorby, s hemolytickou anemií nebo s poruchami imunity může virus vyvolat závažnou poruchu tvorby červených krvinek.

Těhotenství a pátá nemoc

Virus se může přenášet přes placentu na plod a poškodit jeho krvetvorbu až způsobit jeho odumření, zejména ve 2. trimestru. Riziko poškození plodu při infekci v těhotenství je asi 5–10 %.

Budete mít zájem:  Potraviny s protizánětlivým účinkem – které to jsou?

Laboratorní screening se neprovádí, protože nemá smysl (nemoc je nezávažná a neexistuje očkování ani léčba. Prevence páté nemoci neexistuje, po prodělaném onemocnění však získáte doživotní imunitu.

Šestá a sedmá nemoc

Podobná virová onemocnění jako pátá nemoc dokážou někdy rodičům zamotat hlavu.

Miminka a batolata dostanou náhle vysoké horečky až kolem 39–40 °C bez zjevné příčiny.  Zároveň jsou ale klidná, nepláčou, spí, mají chuť k jídlu. Horečka trvá 2–3 dny a teprve když přejde, objeví se   drobně skvrnitá až lehce pupínková růžová vyrážka, převážně na trupu.

  Původcem zvláštní nemoci je herpetický virus HHV6 a onemocnění se jmenuje šestá nemoc (lékařským názvem roseola infantum). Vysoce nakažlivé ale zcela nezávažné onemocnění má inkubační dobu 5–12 dnů a postihuje výhradně kojence a malé děti.

Své dítě se pokuste držet v klidu, doma, snižujte teploty běžnými prostředky a podávejte malému pacientovi dostatek tekutin. Vyrážka nesvědí, není nutno ji ničím ošetřovat, bylo by to zcela bez účinku. Malého pacienta můžete krátce vykoupat nebo osprchovat.

Vyrážka po několika dnech sama odezní a váš potomek bude mít v těle vytvořené protilátky.

Vysoce infekční onemocnění, kterým se nakazí řada předškolních dětí i školáků, je sedmá nemoc neboli „nemoc ruka noha ústa“. Tu má na svědomí enterovirus Coxsackie A16. „Sedmá nemoc se šíří kapénkově – vzduchem, dotykem. Stačí, aby si nemocné dítě vyměnilo s kamarádem hračku ve školce.

Inkubační doba je 3–6 dní, onemocnění začíná zvýšenou teplotou a bolestí v krku. Následuje výsev puchýřků na sliznici dutiny ústní, kolem úst a typicky na dlaních a chodidlech, prstech,“ popisuje onemocnění MUDr. Martina Spaziererová z EUC Kliniky Kladno.

Puchýřky trochu svědí, můžeme je potírat například tekutým pudrem nebo zinkovou mastí, snažíme se zabránit jejich rozškrábání. Po prodělaném onemocnění může někdy dojít k olupování kůže prstů a přechodné deformaci nehtů.

  Měli byste informovat mateřskou školu a rodiče kamarádů, protože infekce hrozí dětem i dospělým. Významně ohrožuje budoucí maminky v prvním trimestru těhotenství.

Hledáte pomoc a péči nejen při dětských onemocněních? Rádi vám pomohou odborníci z EUC:

Pediatři v EUC

Pátá a šestá dětská nemoc – MUDr. Renáta Adamovská | Praktický lékař pro děti a dorost

Obě onemocnění jsou virového původu a jejich spojujícím prvkem je výskyt vyrážek. Název „pátá“ a „šestá“ nemoc je daný už od pradávna. Začátkem 20. století byli infekční nemoci doprovázené vyrážkou seřazené za sebou:

  1. SPALNIČKY
  2. SPÁLA
  3. ZARDĚNKY
  4. ZARDĚNKY SCARLATINOSA (existence tohoto onemocnění později nebyla potvrzena)
  5. ERYTHEMA INFECTIOSUM
  6. EXANTHEMA SUBITUM

(Mega)erythema infectiosum – pátá nemoc

Jde také o virové onemocnění dětského věku, které obvykle odezní bez komplikací. Původcem onemocnění je parvovirus B 19. Virem jsou ohroženi imunokompromitovaní jedinci, anemické nebo těhotné ženy.

JE TO NAKAŽLIVÁ NEMOC? JAKOU IMUNITU ZANECHÁVÁ?

Erythema infectiosum je dětská nemoc (ve věku mezi 3. a 15. rokem života). Objevit se však může v každém věku. Infekce parvovirem se projeví buď typickým klinickým obrazem s kožní vyrážkou nebo (především u dospělých) kloubním postižením.

Nákaza však většinou proběhne bez klinických příznaků – jen asi 20 procent infikovaných osob má typickou vyrážku. Zdrojem nákazy je infikovaný člověk s manifestním onemocněním, nebo i bez jakýchkoliv známek onemocnění. Inkubační doba je 4 – 14 dní.

Nejčastěji se přenáší vzdušnou cestou kapénkami nebo přímým kontaktem sekretem kontaminovanými předměty (šálky, hrnky… nádobí…). Možný je i přenos krevními produkty (transfuze) nebo z matky na plod. V kontaktu s infekcí je padesáti až šedesáti procentní pravděpodobnost nákazy. Infekce zanechává dlouhodobou imunitu.

Doba nákazy u infikovaných je odlišná od mnohých jiných exantémových (vyrážkových) onemocnění, kdy je dítě nakažlivé, dokud má vyrážku. U páté nemoci je dítě nakažlivé do objevení se vyrážky, dokonce i v průběhu inkubační doby (přibližně 1 týden před objevením vyrážky).

A to protože je vyrážka už jen imunitní reakcí na infekci a objeví se až po jejím ústupu. Tedy pokud má dítě typicky zarudlé tváře (viz. níže), obvykle již není infekční. Týká se to dětí s normální funkcí imunitního systému.

JAKÝ JE PRŮBĚH ONEMOCNĚNÍ?

Příznaky:

Předvídané (prodromální) stádium onemocnění: se může projevovat různě:

  • mírná horečka, bolest hlavy, lehké projevy v oblasti dýchacího systému, tedy například ucpaný nos nebo vodnatá rýma, zánět v krku. Po ústupu těchto příznaků se objeví vyrážka.
  • mírná horečka s pocitem únavy,
  • nebo může toto stádium zcela chybět a onemocnění se ozřejmí až projevem typické vyrážky.
  • zřídka se může objevit nevolnost, průjem, bolesti bříška, bolesti kloubů.

Až čtvrtina nákaz parvovirusem B 19 probíhá jako necharakteristické chřipkové onemocnění, s mírnou horečkou, bolestmi hlavy, případně s příznaky onemocnění horních cest dýchacích, ale bez vyrážky.

Vyrážka:

Po ústupu prodromálního stádia se v 1. fázi objeví typická vyrážka na tvářičkách a kolem nosu. Na kořeni nosu splývá a vytváří „motýlkovité“ zarudnutí. Kolem úst však chybí. Vyrážka vypadá jako spálení kůže od slunce a ustupuje za 2-4 dny. Ve 2.

fázi, v půběhu 1-4 dní se vyrážka šíří po těle – především na končetinách a v oblasti hýždí se objeví velké, nepravidelné, splývající červenofialové skvrny. Jen na trupu bývá vyrážky méně. Na dlaních a ploskách nohou se nevyskytuje vůbec. Ve 3. fázi postupně skvrny od středu blednou, okraje zůstávají rudé.

Vyrážka přetrvává 5-10 dní. Až 3 týdny může trvat doba, kdy se i po úplném vymizení vyrážka znovu objeví. Bývá to po různých fyzických stimulech – fyzické námaze, stresu nebo po přímém podráždění pokožky. Následně opět vymizí. U dospělých a starších dětí bývá výsev vyrážky provázen svěděním.

Malé děti povětšinou nemoc zvládnou zcela bez  problémů. Vůbec nevypadají nemocné.

Kloubní projevy:

Bolesti a otok kloubů – vznikají krátce po objevení vyrážky a postihují asi 10 procent dětí. Dospělí trpí postižením kloubů až v 80 %. Infekce parvovirem B 19 se u nich projevuje častěji kloubovými příznaky než klasickými kožními nálezy a může se projevit jen symetrickou bolestí kloubů.

Postižené bývají hlavně ruce, zápěstí, kolena a lokty. Zánět kloubů tedy může vzniknout i při nákaze, která není doprovázená vyrážkou.Otoky a bolestivost kloubů jsou obvykle přechodného rázu. Pátá nemoc je obvykle mírné onemocnění, které jak u dětí tak i u dospělých končí úplným uzdravením.

DIAGNOSTIKA

Diagnóza se stanoví na základě klinického obrazu (příznaků) a u běžného průběhu není laboratorní diagnostika potřeba.

U pacientů s nejasnými příznaky nebo u těhotných žen se diagnóza může  potvrdit pomocí serologických testů – zjišťují se protilátky na virus v krvi.

Infekci je možné prokázat také vyšetřením PCR (polymerase chain reaction), které dokáže přítomnost viru dokázáním přítomnosti jeho DNA v těle pacienta.

KOMPLIKACE

  • porucha krvetvorby – anémie:Parvovirus má náchylnost infikovat zárodkové buňky lidských červených krvinek, které se nacházejí v kostní dřeni a způsobí tak na 7-10 dní pokles počtu červených krvinek. Proto u osob s poruchou krvetvorby před onemocněním (s předčasným rozpadem červených krvinek) může infekce způsobit útlum kostní dřeně a tím těžkou anémii. U infikovaných s normálním přežíváním červených krvinek se krátce trvající útlum kostní dřeně klinicky neprojeví.
  • nákaza plodu:pokud je matka infikovaná, v 30% prochází parvovirus B 19 placentou, dostává se do kostní dřeně plodu, kde způsobuje útlum tvorby červených krvinek. To může vést až k potratu nebo předčasnému porodu mrtvého plodu. Vrozené vývojové vady virus pravděpodobně nezpůsobuje.

LÉČBA

Léčí se jen příznaky odmocnění, horečka, případně svědění kůže. Při horečce se podávají antipyretika – u dětí nikdy ne léky s obsahem kyseliny acetylosalicové.

Při svědivé kožní vyrážce uleví antihistaminika, případně lokálně působící léčiva s obsahem mentolu. Hlavně u dospělých při bolestech a otoku kloubů jsou vhodná antirevmatika a samozřejmě klid na lůžku.

Speciální péči potřebují jen nemocní s vzniklou anémií.

PREVENCE

Protože jsou infikovaní nakažliví již před projevením a objevením příznaků, je prevence šíření nákazy hlavně v dětských kolektivech obtížná. Částečnou ochranou, tak jako i při mnohých jiných infekčních onemocnění, je dodržování základních hygienických návyků.

PROGNÓZA

Je dobrá. Onemocnění proběhne u většiny dětí i dospělých zcela bez následků.

Postižení plodu je vzácné.

Exanthema subitum – ŠESTÁ NEMOC

Jedná se o neškodné virové dětské onemocnění s tří až čtyřdenní horečkou, při jejímž poklesu se objeví vyrážka. Vyvolavatelem je ubiquitárně se vyskytující (všudypřítomný) vir Herpes virus 6 human. Nejčastěji postihuje děti mladší dvou let a jen velmi zřídka u dětí mladších tří měsíců a starších čtyř let.

JE TO NAKAŽLIVÁ NEMOC? JAKOU IMUNITU ZANECHÁVÁ?

Nákaza se přenáší vzdušnou cestou kapénkami z dýchacího systému nemocného nebo jedince bez klinických příznaků.

Inkubační doba – vlastně doba od expozice viru do propuknutí příznaků onemocnění je 6-15 dnů, nejčastěji 10 dní. Onemocnění se vyskytuje převážně v jarních měsících a může probíhat v drobných epidemiích.

Pokud už dítě jednou touto nemocí onemocnělo, zůstane mu na ní celoživotní imunita.

JAKÝ JE PRŮBĚH ONEMOCNĚNÍ?

Příznaky:

  • horečka – vzniká náhle, bývá vysoká (blíží se ke 40°C) a trvá nejčastěji 3 dny, vzácně až 5 dní. Jiné příznaky nebývají. Horečka sama ustoupí.
  • vyrážka – v době poklesu horečky se objeví drobná vyrážka až kopřivka na trupu, která se dále šíří na krk a horní části končetin. Tvář obvykle zůstává nepostižena – bez vyrážky. Vyrážka nesvědí a při doteku bledne. Zpravidla do dvou dnů ustoupí, ale někdy může trvat jen několik hodin.
  • zduření mízních – krčních a šíjových uzlin,
  • lehká laryngitida – zánět v krku.

DIAGNOSTIKA

Vzhledem k tomu, že se jedná o benigní onemocnění s krátkým trváním a jasným klinickým obrazem, není zvykem potvrzení infekce pomocí laboratorních vyšetření. Samozřejmě, v krvi stoupá v průběhu onemocnění hladina protilátek proti viru, takže by je bylo možno dokázat serelogickým vyšetřením. V době vzniku vyrážky je možno v krvi objevit pokles počtu bílých krvinek.

KOMPLIKACE

Průběh onemocnění je obvykle mírný. Občas byly u nejmenších dětí jako komplikace zaznamenány febrilní křeče – křeče při horečce. Jiné komplikace jsou velmi ojedinělé.

LÉČBA

Léčí se jen příznaky, což je obvykle jen horečka. Podávají se antipyretika.

PREVENCE

Pobyt mimo kolektiv v době  výskytu onemocnění. Vzhledem k lehkému průběhu nemoci ale není prevence nutná. Imunitní systém dítěte se s touto virózou rychle a bez následků vypořádá.

Proti 5. ani 6. nemoci se neočkuje.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector