Otužování jako prevence zimního nachlazení

Proč a jak začít s otužováním

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Magazín o zdraví a prevenci Na jaře jsme pekli kváskové chleby, učili se šít na stroji a vyráběli roušky. V podzimní koronavirové vlně západní společnost objevila kouzlo otužování. Taky jste zaznamenali otužovací výzvy nebo vám někdo líčil, jak mu populární metoda ledového muže Wima Hofa změnila život? Co za novodobým fenoménem stojí? Otužování patří mezi jednu z nejpřirozenějších a taky finančně i časově nejefektivnějších forem posilování imunity. Pojďme to zkusit spolu. Krok po kroku.

Vytrvalost, odhodlání a drkotající zuby. Otužování je životní styl, je to cesta. Když s otužováním začnete, první příznivé účinky se dostaví zhruba za měsíc. Vyplatí se vám hned na několika frontách – nejen že posílíte imunitu a zlepší se vaše tělesná zdatnost, ale také upevníte svoji vůli, odbouráte přebytečné tuky v těle, naučíte se lépe pracovat se stresem a zmírní se i případná deprese. Působením chladu navíc dochází k rozšíření cév, a tím i k lepšímu proudění krve. Pokud jste tedy například po úrazu a trápí vás bolesti, právě otužování pro vás může být pro své analgetické účinky vhodnou doplňkovou léčbou.

„S otužováním jsem začal na Silvestra roku 2018, kdy mě kamarád nadšený do zimního plavání přemluvil, abych s ním jel na závody. To byl impuls k tomu, že jsem se pustil do tréninku výdrže ve studené vodě.

Kamarád se kvůli zdravotním důvodům nakonec zúčastnit nemohl a já se rozhodl, že do toho půjdu i sám. Od té doby mi otužování v řece zůstalo.

Doteď se otužujeme spolu,” popisuje své zkušenosti Ondřej Haluza, náš kolega a procesní konzultant Hartmann Česká republika

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Otužováním se zvyšuje hladina leukocytů (bílých krvinek) a cytokinů (proteinů důležitých při imunitní odpovědi) v krvi. Tím se zrychluje obranná reakce na cizorodé látky.

Díky produkci endorfinů (hormonů štěstí) a adrenalinu (hormon dřeně nadledvinek), které se nám ve větší míře vyplavují do těla, cítíme příjemný pocit po těle i na duši.

Otužování jako prevence zimního nachlazení

U otužování se držte zlatého pravidla „všeho s mírou“. Extrémy totiž mohou vést k poruchám termoregulace – hypotermii nebo hypertermii.

K hypotermii (neboli podchlazení) dochází při poklesu tělesné teploty při nadměrných ztrátách tepla pod 35 °C a k hypertermii (přehřátí organismu) při překročení teploty 37 °C.

Ty mohou způsobit zhoršení funkce ledvin, změny krevního tlaku, zhoršení proudění krve, dehydrataci a kolaps. Abychom těmto nežádoucím situacím předešli, stačí se držet sedmi jednoduchých zásad. 

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Mrzne až praští a vy vyrážíte na výlet? Neoblékejte se víc než je třeba – zvlášť, když budete v pohybu. Pro jednou vyměňte péřovou bundu za tenčí větrovku a vrstvěte. Ideálně začněte od funkčního spodního prádla, které tvoří první sací vrstvu.

Ta slouží především k dobrému odvádění potu a zabraňuje tepelným ztrátám organismu. Druhou izolační vrstvu v podobě fleecových materiálů také nepodceňte. Jde o to, aby byl ve struktuře materiálu a mezi tělem a jednotlivými vrstvami oblečení vzduch, který izoluje.

Třetí ochranná vrstva tvoří bariéru mezi organismem a okolím a chrání tělo před nepříznivým počasím. Ideálně zvolte nepromokavou, ale prodyšnou bundu a kalhoty.

Při zimních procházkách myslete i na kvalitní ochranu rtů – vyzkoušejte 100% přírodní balzám na rty pro suché rty s olejem ze semen černého bezu a výživným bambuckým máslem.

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Základem otužování je tzv. domácí otužování. Myslete především na to, že všechno má svůj čas – ledové vodě předchází voda studená a té zase vlažná. Začněte od končetin, teprve potom přecházejte nahoru k tělu.

Studenou sprchu si dávejte ráno, protože tehdy má největší účinek – můžete se otužovat i večer, ale ranní kúru tím nikdy plně nenahradíte. Navíc je třeba se sprchovat dvakrát déle než ráno.

V zimě se takto ochlazujte 1 až 3 minuty, v letních měsících 3 až 5 minut a poté se důkladně osušte ručníkem. Pokud zvolíte masážní osušku, dosáhnete ještě intenzivnějšího prokrvení pokožky.

Každodenní rituál si zpříjemníte sprchovým gelem Ranní budíčkem 2 v 1 s výtažky z citronové trávy a guarany nebo sprchovým gelem Dobrá nálada s vůní šťavnaté maracuji a grapefruitu, která vám do nového dne dodá pořádnou porci energie.

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Hned po ranní sprše si zacvičte. Jde o to, abyste se po důkladném zchlazení co nejdřív zahřáli. Je vědecky dokázáno, že sportovní činnost v ranních hodinách zvyšuje aktivitu a pozornost během dne, zlepšuje náladu a kvalitu spánku v noci.

Základem úspěchu je najít cvičení, které vám vyhovuje – někdo si po ránu radši zaběhá, jiný zajde do fitka na HEAT a další dá přednost klidnému cvičení pilates.

Očistný účinek pravidelného cvičení umocníte doplňkem stravy 3 bylinky na odvodnění a odvodňujícími šumivými tabletami, jejíchž hlavními složkami jsou kopřiva, petržel a jalovec. A koneckonců – proč si po cvičení ke snídani nedopřát i šálek dobré kávy? 

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Když panuje krutá zima a na pláž zalitou sluncem se nedostaneme, můžeme se vyhřát a načerpat novou energii ve finské sauně.

Nejen že účinně odvádí toxické látky z těla, ale silné prohřátí posiluje funkci krevního oběhu, termoregulaci organismu a odstraňuje potíže jako syndrom studených nohou.

Pro začátečníky je vhodné začít s infrasaunou (45 až 55 °C) nebo vlhkou tropickou saunou (50 až 60 °C) – pro srovnání ve finské sauně se teploty pohybují mezi 90 až 105 °C. Do sauny si nezapomeňte přibalit masážní olej se smyslnu vůní Ylang-Ylang.

Stačí zavřít oči a rázem se ocitnete v Polynésii, kde Ylang-Ylang neboli Kananga vonná kvete. Mezi jednotlivými cykly si můžete promasírovat krční páteř. To vás skvěle uvolní a účinky saunování ještě zintenzivní

Otužování jako prevence zimního nachlazení

S otužováním ve studené vodě začněte na podzim nebo už v létě. Nezáleží na tom, jestli se budete koupat v rybníku, jezeře nebo v ledovém sudu doma na zahradě – jde především o to, abyste se cítili dobře a uvolněně.

Vždy se lehce rozcvičte a zimní plavání si dopřejte maximálně 2krát až 3krát týdně. Plavte vždy při břehu, abyste mohli kdykoliv vylézt. Možná budete mít ze začátku pocit, že vás řeže tisíce ledových nožů, a proto nezapomeňte zhluboka a hlavně pravidelně dýchat.

Jakmile z vody vyjdete, můžete pociťovat lehký třes. Nepotlačujte ho. Tělo se zahřívá a je to přirozené. Osušte se suchým ručníkem a poté se pomalu oblečte. Přitom se neustále pohybujte, běhejte nebo si zacvičte a pijte po doušcích teplý čaj.

Pokud vám bude přesto po procházce zima, sáhněte po hřejivém balzámu Kneipp s arnikou. Základem otužování je pravidelnost a ne jednou prožít extrémní situaci.

Ve studené vodě neplavejte:

  • déle než 20 minut ve vodě chladnější než 15 °C,
  • déle než 10 minut ve vodě chladnější než 10 °C,
  • déle než 5 minut ve vodě chladnější než 4 °C.

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Pokud už jste ostřílení otužilci, v zimních měsících můžete tuto kratochvíli spojit se sportem. Mějte však na paměti, že toto si nemůže dovolit každý – předpokladem je velmi dobrý zdravotní stav prověřený lékařem.

Chystáte se běhat nebo na běžky? Nechte pro jednou bundu i mikinu doma a vyrazte ven jen v termotriku. Hned po příchodu domů si uvařte horký čaj, převlečte se do suchého a až se adaptujete na změnu teplot, dopřejte si i teplou vanu.

Do koupele doporučujeme přidat přírodní sůl Kneipp s arnikou, která skvěle prohřívá a navíc uvolňuje namožené svalstvo i bolavé klouby.

Kromě extraktů rostlinného původu z arniky horské, silic z rozmarýnu, jehličí a přírodní soli ze Saline Luisenhall, posledního solného dolu v Evropě, v ní nenajdete nic navíc. Pokud by náhodou ani ona nepomohla, nezoufejte. Na pomoc vám přispěchá kineziologická tejpovací páska Cosmos ACTIVE. 

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Otužovat se můžete také v těhotenství, ale opatrně. Začněte s ním co nejdříve – ideálně ještě před otěhotněním. Některé ženy dokonce otužování doporučují jako ideální přípravu na porod. Ve sprše postupně přecházejte z teplé vody na chladnější a po čase se můžete vykoupat i v ledové kádi. 

Přemýšlíte nad tím, jak účinně snížit riziko nákazy koronavirem a dalších virových onemocnění? Do svých rukou vezměte alespoň to, co můžete, a podpořte…

Viry milují, když se dotýkáte tváře. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak s tímto zlozvykem přestat.

Kdy koronavirus zmizí, to je zatím ve hvězdách. Situaci, kdy je někdo z domácnosti pozitivní na covid, aktuálně řeší v Česku čím dál více lidí.

Budete mít zájem:  Fluoróza – co je to – příznaky, příčiny a léčba

Na začátku roku 2020 se začaly množit zprávy v celém světě o nebývalé rychlosti přenosu nového druhu viru.

otužilci

Klub sportovních otužilců Plzeň
Otužování je metoda posílení imunitního systému.

Obvykle se pod pojmem otužování rozumí sprchování studenou vodou či plavání ve studené vodě, v širším slova smyslu však pojem zahrnuje i saunování, celoroční sportování ve volné přírodě a další praktiky.

Otužování pomocí studené vody souvisí s vodoléčbou, ale na rozdíl od ní slouží k předcházení chorobám spíš než k jejich léčení. Podle propagátorů otužování pomáhá při prevenci proti nachlazení, chřipce, angíně, případně dalším nemocem jako vysokému krevnímu tlaku nebo bolestem zad.

Otužování se nedoporučuje v případě srdečních chorob, během onemocnění (nachlazení apod.) a nějakou dobu po něm. Mírnější režim otužování bývá doporučován dětem a starším lidem, ve všech případech (zvlášť pokud jde o zimní plavání) je vhodné konzultovat praktického lékaře.

Zimní plavání je zvláštním druhem sportovního otužování, prováděného ve vodě o teplotě pod 10 °C, které je též registrované Mezinárodní plaveckou federací.

Otužování jako prevence zimního nachlazení

V Dobřanech uspořádali na Tři krále koupání pro otužilce v řece Radbuze. Přijela i početná skupina plzeňských zimních plavců v čele s náčelníkem Klubu sportovních otužilců…

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Otužilci zvou na Štědrý den v pondělí 24. prosince 2018 na Vánoční wellness do přeštické loděnice. Ať už se budete jen dívat nebo si…

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Klub sportovních otužilců Plzeň pořádal v sobotu tradiční závod v zimním plavání Slavnost slunovratu. Desítky otužilců si zaplavaly ve Velkém boleveckém rybníku. Plavaly se trasy…

Otužování jako prevence zimního nachlazení

V Moravském krasu, konkrétně na Macoše v podzemní říčce Punkvě se tradičně v říjnu sjedou otužilci z celé České republiky, ale i ze zahraničí, aby společně zahájili plaveckou,…

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Klub sportovních otužilců Plzeň (KSOPL) zdárně dokončil sezonu zimního plavání. Letošní zima všem otužilcům dopřála nádherné a drsné podmínky pro tento druh sportu. Soutěž většinou…

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Dobřany na jižním Plzeňsku vkročí do nového roku tradičními tříkrálovými akcemi – Tříkrálovou sbírkou a Tříkrálovým koupáním. Atraktivní otužilecká akce se uskuteční letos už…

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Na tradiční akci, kterou je Novoroční plavání v boleveckém rybníku, dorazily zhruba dvě desítky otužilců. Ti se museli srovnat s těžkými podmínkami. Na otužilce čekal…

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Klub sportovních otužilců Plzeň pořádá v sobotu 26. listopadu 38. ročník soutěže v zimním plavání na Velkém boleveckém rybníku. Začátek je ve 13 hodin. Slavnost…

Otužování jako prevence zimního nachlazení

68. Memoriál T. K. Divíška a 36. ročník závodu Liškova Punkva v Moravském Krasu – Blansko je tradiční akce, kterou se otevírá sezona v…

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Členové Klubu sportovních otužilců Plzeň se zúčastnili závodů Českého poháru v Náchodě, kde Metujští tygři uspořádali závod na zamrzlém rybníku Podborný. Vzhledem k nízkému stavu…

Rady / Buď fit na kole

Otužování není v současnosti příliš IN, doba sparťanské spartakiádní výchovy dávno minula a otužování již nepatří ani mezi „oblíbené“ táborové radovánky malých skautů či sokolů. Naše generace je zhýčkaná teplem; jdeme z tepla do teploučka, a to i v těch nejkrušnějších mrazech.

Z vytopeného bytu vyrážíme pečlivě oblečeni, během několika minut jsme ve vytopeném autobuse (vlaku, autě), přijedeme do vytopené práce, školy, supermarketu, kina a po pár hodinách šup zase domů do tepla. Když se někde netopí, nadáváme. (Nedivím se, i já nadávám.

)  Možná už trochu tušíte, že vás tento tepelný luxus olupuje o skrytý poklad; o schopnost pohotově reagovat na chladové podněty. Okrádá vás i o jakousi přirozenou otužilost a není pak divu, že vás či vaše dítka – křehké skleníkové květinky – ofoukne kdejaký chladnější vánek.

Velmi málo potom stačí, aby vám večer začalo téct z nosu a škrábat v krku.

Naproti tomu aktivní příznivci otužování o sobě tvrdí, že takřka neznají nemoci z nachlazení a v případě, že už je nějaká choroba přepere, mívá prý lehčí průběh a dříve odezní.

Proč otužování funguje?

Otužování jako prevence zimního nachlazeníOdpověď proč má pravidelné otužování blahodárný vliv na organismus si vypůjčíme z úst jednoho z nejpovolanějších, od nestora českého saunování MUDr. Antonína Mikoláška, který v jednom z mnoha svých publikovaných textů vysvětluje:  „Otužování samo o sobě je děj, který vede k úpravě reflexů mezi cévami tělesné periferie a nosu, vyvolaných chladovým podnětem. Zlepšení tohoto děje napomáhá ke schopnosti cév nepropustit choroboplodné zárodky do sliznice nosu zejména při působení chladového podnětu a prakticky tak vytvořit jistou ochranu dosaženého stavu tělesné odolnosti. “

Otužovat se lze mnoha způsoby (vzdušné lázně, sauna apod.), my se však zaměříme na nejúčinnější a asi i nejjednodušší způsob otužování, a tím je otužování vodou. Chladná voda totiž odebírá z povrchu až 20x více tepla, než vzduch stejné teploty.

Nicméně i otužování vodou je ideální doplňovat pravidelnými vzdušnými koupelemi (ráno se trochu protáhnete u otevřeného okna, odvážnější jedinci si mohou i zacvičit), vhodné je dbát i na rozumné oblékání (zbytečně se nenabalovat). Nejstudenějším pokojem v bytě by měla být ložnice, v chladnějším vzduchu bychom však neměli jen usínat, ale také sportovat.

I v zimě se dá přeci běhat, jezdit na kole, zahrát fotbálek. V rámci otužileckého tréninku se lze na zahrádce proběhnout bosky v čerstvém prašanu, na podzim v jinovatce nebo studené rose.

Pomalu, postupně a pravidelně

Otužilec začátečník by neměl nikam pospíchat, zvláště ne do prosekané díry v ledu či promrzajícího potůčku. Otužování ponese kýžené preventivní výsledky pouze tehdy, bude-li POSTUPNÉ A PRAVIDELNÉ.

Pokud jste už nyní vcelku otužilí a nevadí vám chladnější voda, můžete klidně začít raní a večerní několikavteřinovou sprchou, z počátku klidně jen nohou a rukou. Časem (např. po týdnu až dvou) už sprchujete celé tělo s pozvolným prodloužením času, který pod sprchou strávíte. Pro naše účely postačí max.

2 minuty s tím, že daný „otužilec“ již trénuje několik týdnů. Choulostivější osoby mohou klidně začít prostým ranním a večerním omýváním vlažnou, posléze chladnou a nakonec studenou mokrou žínkou – než později přejdou ke sprše.

V případě, že při sprchování již není kam kohoutkem otočit, pod sprchou jste pravidelně po několik měsíců 2 minuty ráno a třeba i večer – ocitli jste se u cíle „rekreačního“otužování a můžete se těšit na jeho výsledky.

Pokud vás otužování chytlo za srdce a začínáte mít v tomto mrazivém odvětví nejen zdravotní ambice, přihlaste se do klubu otužilců (www.otuzilci.cz) a nechte se vést dál (hlouběji a mrazivěji), avšak pod dohledem zkušených profíků.

Důrazně však tímto varujeme před amatérskými zimními „koupačkami“ v potůčkách i jezerech na vlastní pěst – vaše tělo potřebuje přípravu, váš mozek moudré rady a doporučení a vhodná je i preventivní prohlídka u lékaře.

Ten se zaměří především na kondici vaše srdíčka.

Otužování jako prevence zimního nachlazení

Tipy a doporučení

  • Před otužováním zahřejte svaly; rozhýbejte se, rozcvičce. Po otužování se pečlivě osušte, ideálně vyfrotýrujte hrubším ručníkem.
  • Po nemoci dodržte rekonvalescenci. Po ní začínejte pozvolna.
  • Nikdy se neotužujte, cítíte-li příznaky jakéhokoliv onemocnění.
  • V případě chronického onemocnění konzultujte otužování s lékařem!
  • Děti a senioři se vždy otužují méně razantně.
  • Otužování by neměla zakončit teplá sprcha!
  • Spěte v nejstudenější místnosti bytu.
  • A samozřejmě jezděte na kole, sportujte ať je venku slunce nebo zamračeno.

Prevence zimního nachlazení, otužování, sauna a masáže

Problémy s imunitou nás trápí především od podzimu do jara. V tomto období bývá tělo oslabené, díky výkyvům počasí. Časté střídání teplot, silný vítr nebo mráz, nám všem dávají zabrat. I když se snažíme jíst zdravě, dodáváme tělu potřebné vitamíny a minerální látky, tak se nám nemoci nemusejí vyhýbat. Imunitu nám může zlepšit otužování, sauna a také masáže.

Otužování vzduchem

Otužování je ideální způsob na posílení imunitního systému. S otužováním je lépe začínat ještě před příchodem zimy. Otužovat se můžeme dvěma způsoby, vzduchem a vodou. Nejprve začneme vzduchem. Jakýkoliv pohyb na vzduchu je pro naši imunitu nejlepší.

Můžeme se procházet nebo sportovat, záleží jen na nás, čemu dáváme přednost. Své oblečení musíme ale pochopitelně přizpůsobit klimatickým podmínkám. Jinak se oblékne sportovec a jinak výletník, to je také velice důležité.

Další formou otužování je spánek nebo ranní rozcvička při otevřeném okně.

Otužování jako prevence zimního nachlazeníOtužování vodou

Otužování vodou musíme začít pozvolna. Začínáme pomalu od vlažné vody a postupně ji ochlazujeme. Studená voda odvádí z těla mnohem více tepla než studený vzduch.

Sprchujeme se pozvolna od nohou směrem nahoru. Sprchovat se můžeme několikrát denně, ale nejvíce účinná je ranní sprcha. Doba sprchování má být pár minut. Dá se to vydržet a později si na to zvyknete.

Budete mít zájem:  Naučte se správně dýchat

Příjemné je obě metody otužování kombinovat.

Sauna

Sauna je skvělý prostředek na posílení imunitního systému, uvolnění a relaxaci. Má skvělé preventivní účinky pro lidi trpící častým onemocněním horních cest dýchacích. Otužilost pomáhá v boji proti nachlazení a chřipce. Zbavuje tělo toxických látek a jiných škodlivin. Délka pobytu v sauně by měla odpovídat individuální snášenlivosti každého jedince.

Obvykle 10 až 15 minut, při pravidelné sauně to může být i déle. Po saunování se ochladíme studenou vodou. Protože se člověk během sauny hodně potí, je nutné tělu dodávat dostatečné množství tekutin. Saunování se nedoporučuje lidem, kteří trpí chorobami srdce a krevního oběhu.

Pokud trpíte nějakou nemocí, je lépe se předem poradit s lékařem, zda vám pobyt v sauně doporučuje, aby pro vás pobyt v sauně nebyl nebezpečný.

Masáže

Masáže na posílení imunity kombinují nejrůznější techniky, které posilují imunitní systém. Během masáže dochází k uvolnění svalů a prokrvení kůže. Masáž je příjemná a má výborné regenerační účinky. Všechny masáže mají jedno společné. Jejich úkolem je posílit imunitní systém a nastartovat obranyschopnost těla.

Pravidelnou masáží dochází k prokrvení tkání a zlepšení metabolismu. Na masáže je dobré se předem připravit. Pokud máte možnost, tak se před masáží osprchujte, tělo je lépe prokrvené. Den před masáží a po ní se snažte vypít více vody, než je běžné. Tím tělo lépe připravíte na masáž.

Voda je důležitá pro zvláčnění svalů a také podporuje detoxikaci organismu při masáží.

Všechny uvedené tipy pomáhají zvýšit obranyschopnost organismu a podporují imunitní systém.

Marta – čtenářkaChytráŽena.cz

Tento článek také můžete

Přidat do oblíbených

Šéf otužilecké unie: Otužilců přibývá, je však třeba opatrnost

Otužování jako prevence zimního nachlazení Ilustrační foto – Spolek Zimní koupelníci uspořádal 6. prosince 2020 Mikulášskou štafetovou přeplavbu Žermanické přehrady. Akce se zúčastnilo 50 plavců, z toho 22 žen. Otužilci začali na břehu obce Lučina u Žermanic a končili pod kostelem v Horních Domaslavicích na Frýdecko-Místecku. Trasa měřila přibližně šest kilometrů. ČTK/Pryček Vladimír

Praha – Otužilců loni markantně přibylo, mnozí lidé chtějí posílit imunitu. Ačkoliv má otužování řadu příznivých účinků na zdraví, není vhodné pro každého. Také nepůsobí jako prevence proti nemoci covid-19. Pokud chce člověk s otužováním začít, měl by na to jít pozvolna. ČTK to v rozhovoru řekl předseda České otužilecké unie Vladimír Komárek. Komárek se do otužování pustil počátkem 70. let.

„Nárůst otužilců je naprosto markantní. Spíš než do otužovacích klubů přicházejí lidé jen k řekám a k rybníkům. Tam se zkoušejí, většinou amatérsky a nepoučeně, otužovat, ale přibylo jich opravdu hodně,“ uvedl.

Přímo do jejich klubu dorazilo loni méně nováčků, než obvykle, především kvůli omezením fungování klubovny v důsledku pandemie. „Myslím, že se to zase se spraví. Nyní prostě přibývá otužilců mimo kluby,“ řekl.

Za nárůstem popularity otužování podle Komárka stojí třeba to, že je stále snazší najít svou otužileckou skupinu nebo klub. Podotkl, že také přibývá lidí, kteří chtějí pečovat o své zdraví, a kurzů otužování pomocí dýchacích technik, což mnohé přitahuje. Těmto trendům však Komárek příliš nefandí. „Preferuji klasické otužování pomocí studené vody a vzduchu,“ poznamenal.

„Je také zajímavé, že si někteří lidé myslí, že jim proti covidu pomůže lepší imunita získaná otužováním.

Což však tak moc neplatí,“ zdůraznil a dodal, že posílení imunitního systému pomocí otužování trvá delší dobu.

„U nás v otužileckém klubu bylo nakaženo asi 15 procent lidí a jsou to dlouholetí otužilci, takže se nedá říct, že kdo se otužuje, má v případě covid-19 významnou výhodu,“ uvedl Komárek.

Zároveň upozornil, že otužování působí příznivě proti nemocem z nachlazení, alergiím i některým psychickým potížím. „Při nemoci z nachlazení platí, že otužilý člověk má menší riziko, že onemocní. A pokud to přece jen nastane, tak má taková nemoc lehčí průběh a dříve odezní,“ řekl.

Podle Komárka však otužování není pro každého. Pouštět by se do něj neměli lidé se srdečními problémy, alergií na chlad nebo Raynaudovou chorobou, při níž se špatně prokrvují některé části těla. Komárek také doporučil podstoupit před počátkem otužování zátěžové testy u sportovního lékaře, které odhalí případné srdeční potíže.

Ti, kteří o otužování uvažují, by nyní měli podle Komárka pár měsíců počkat. „Ideálně je začít v létě, kdy plave v řece nebo v rybníku skoro každý. A plavat potom dvakrát týdně až do zimy,“ doporučil.

Tělo se tak podle jeho slov pozvolna adaptuje na klesající teplotu vody. „A v zimě už lze podávat opravdu otužilecké výkony,“ řekl s tím, že právě tak v roce 1972 začínal.

Od té doby dodržuje stejný režim – v chladném období plave dvakrát týdně zhruba 20 minut, v teplých měsících je ve vodě déle a častěji.

Otužilkyně: Nejtěžší je vysvléci se v zimě do plavek

Otužování je zážitek, nejnáročnější je vysvléci se v zimě do plavek. Po koupeli má člověk pocit radosti a nabuzení. Výhodou je moci vstupovat do vody pozvolna, řekla dnes ČTK Diana Hlachová, která bydlí na Českobudějovicku a s otužováním začala loni na podzim. Do vody nyní chodí několikrát týdně.

„Pár let jsme s manželem mluvili o tom, že bychom mohli začít s otužováním, když bydlíme přímo u vody. A loni to konečně vyšlo,“ řekla k počátkům svého otužování Hlachová. Konkrétní motivaci ale podle svých slov neměla. „Spíše jsem byla zvědavá, jak dlouho vydržím chodit. A z počátku jsem nevěřila, že v zimě budu schopna do vody vlézt,“ podotkla.

S mužem začali pozvolna. „Prakticky z léta jsme pokračovali s koupáním. Jen čím byla voda chladnější, tím jsme zkracovali dobu pobytu ve vodě.

Zhruba do konce září s námi chodily i naše děti, pak už to pro ně bylo studené,“ popsala Hlachová a dodala, že se přidaly i kamarádka a sousedka.

„S nimi dosud chodíme pravidelně, díky nim pokračujeme v otužování i přes zimu, protože se navzájem podporujeme,“ uvedla.

Nejtěžší podle ní přitom není samotné ponoření do studené vody. „Nejnáročnější asi je, když je venku sedm stupňů pod nulou a v té zimě se má člověk vysvléci do plavek,“ řekla ČTK. „Ale zase zpětně, když o tom přemýšlím, tak je opět znát, jak si tělo postupně zvykalo i na chlad, než se vleze do vody,“ dodala.

„Koupel“ si Hlachová dopřává třikrát až čtyřikrát týdně. „Do vody jdu pozvolna, nemusím do ní skákat, což vidím jako výhodu. Do vody je potřeba vlézt bez rozmyslu, prostě jít a neřešit, jak je to studené, protože studené to teď opravdu je,“ řekla.

„Ve vodě nyní trávím asi jednu až dvě minuty – když má voda kolem dvou stupňů, nejchladněji měla 1,5 stupně. V takto studené vodě již neplavu, ale pouze relaxuji, ale zhruba do čtyř stupňů jsem vždy udělala několik temp.

Předpokládám, že až se voda oteplí zpět ke čtyřem až šesti stupňům, budu schopna ve vodě vydržet i mnohem déle a opět plavat,“ dodala otužilkyně.

Hlachová podotkla, že když vyleze z vody, tak se hned neobléká a chvíli jen relaxuje v ručníku. „Po koupání mám vždy moc příjemný pocit, jednak že tam vůbec dokážu vlézt, vždy jsem byla totiž spíš teplomil. A pak je to takový zvláštní pocit nabuzení a radosti,“ zdůraznila.

„Zpočátku jsme se s kamarádkou vždy smály tomu, že když se do vody leze, tak je člověku zima a nechápe proč tam vlastně jde, ale jakmile se do vody ponoří, hned si vzpomene, proč to dělá, protože je to opravdu perfektní a neuvěřitelný pocit,“ popsala Hlachová. Otužování se tak pro ni stalo pevnou součástí života.

„Zhruba od poloviny října jsem začala mít koupání již pomalu jako drogu a těšila jsem se na každý další den, kdy opět půjdu do vody. A ten stav trvá dodnes,“ uzavřela otužilkyně.

Podle předsedy České otužilecké unie Vladimíra Komárka loni v Česku otužilců markantně přibylo, mnozí lidé totiž chtějí posílit imunitu. „Ačkoliv má otužování řadu příznivých účinků na zdraví, není vhodné pro každého. Také nepůsobí jako prevence proti nemoci covid-19.

Pokud chce člověk s otužováním začít, měl by na to jít pozvolna,“ řekl v rozhovoru s ČTK Komárek, který se do otužování pustil počátkem 70. let. Podle něho za nárůstem popularity otužování stojí třeba to, že je stále snazší najít svou otužileckou skupinu či klub.

Podotkl, že přibývá lidí, kteří chtějí pečovat o své zdraví, a také kurzů otužování pomocí dýchacích technik, což mnohé přitahuje. Těmto trendům však Komárek příliš nefandí. „Preferuji klasické otužování pomocí studené vody a vzduchu,“ dodal.

Budete mít zájem:  Afty V Puse Domácí Léčba?

zdraví kondice otužování koronavirus

  • Autor: ČTK

Otužování – prevence nemocí

Otužování působí proti nemocem z nachlazení, ale také proti alergiím, vředové chorobě, hypertenzi a některým nervovým chorobám či psychickým poruchám.

V případě nemocí z nachlazení platí, že otužilý člověk má větší naději, že neonemocní. Pokud k tomu přece jen dojde, pak má nemoc lehčí průběh a dříve odezní.

Dalšími výhodami, které nám otužování může přinést, jsou například lepší látková výměna, celková aktivizace, dobrý spánek a duševní pohoda.

Přestože je jednoznačně prokázáno, že otužování má na organismus pozitivní efekt, neměli by se mu například vystavovat lidé, kteří mají nemocné srdce.

Pokud se rozhodnete otužovat a chcete-li, aby mělo na váš zdravotní stav efekt, měli byste vědět, že s otužováním už nesmíte přestat. V okamžiku, kdy s otužováním přestanete, zvýšená otužilost během několika týdnů opět poklesne. Proto je důležitá soustavnost. Po delším přerušení otužování, třeba kvůli nemoci, je třeba začít téměř od začátku.

Můžete si vybrat

Zatímco otužování vodou je jednoznačně nejúčinnější, otužování vzduchem je pro člověka nejdostupnější. S tímto typem otužování je nejlepší začít v létě. Vzduch může na tělo působit při sportu nebo při práci v takovém oblečení, které umožní jeho přístup k tělu.

Otužování vzduchem je méně intenzivní a otužovací efekt je nižší než u vody. Speciální formou otužování vzduchem je vzdušná lázeň, což je působení vzduchu na celé tělo nebo na jeho většinu. Při zvýšeném proudění a vlhkosti vzduchu je za chladného počasí třeba dbát na nebezpečí omrzlin.

Výhodou vody je ovládání její teploty. Účinek chladné vody na organismus je velice intenzivní – chladná voda odebírá tělu až 30x více tepla než vzduch o stejné teplotě.

Tento typ otužování se hodí pouze pro zcela zdravé děti; voda by měla být ochlazována velice pozvolně. Začíná se smáčením celého těla vodou, která je zpočátku příjemně vlažná (mezi 30 a 34°C).

Navlhčenou a mírně vyždímanou žínkou se postupně svlažují jednotlivé části těla (obličej a krk, horní končetiny, trup, dolní končetiny) a ihned se vysuší ručníkem.

S citlivějším dítětem zacházíme opatrněji, smáčíme jen horní polovinu těla. Teplotu vody snižujeme (po několika dnech zhruba o 1°C) až na 20°C. Tady můžeme setrvat nebo přejít ke sprchování vlažnou vodou.

Sprchování by mělo předcházet krátké zahřátí těla teplou sprchou a poté následuje přechod na chladnější teplotu. Dítě tak sprchujeme asi dvě minuty, pak je ihned osušíme, promasírujeme a oblečeme.

Pokud se naskytne možnost, je dobré se proběhnout ranní rosou, v zimě v čerstvě napadaném prachovém sněhu.

Dobré je začít už v dětství

Ač se nám to nezdá, s otužováním můžeme začít prakticky od narození. Mezi nejjednodušší metody patří otužování vzduchem.

Vliv chladného vzduchu lze podpořit navykáním dítěte na spánek u otevřeného okna, a to i když je chladněji než obvykle.

V prvních týdnech po narození je samozřejmě zapotřebí ctít nezralou termoregulaci u miminka; tu lze vyřešit přiměřeným oblékáním. Jinak je zbytečné dítě přehřívat, teplota v místnosti by neměla překročit 22°C.

Pobyt na čerstvém vzduchu (s postupným prodlužováním doby) miminku napomůže také k hlubšímu spánku a celkové regeneraci. Otužovat starší dítě lze prostřednictvím vzdušné lázně, například při rozcvičce jen v lehkém oblečení venku nebo při otevřeném okně. Nemusíte mít strach, dítě během deseti minut čilé aktivity u okna neprostydne. Jak s takovým otužováním začít?

Startuje se při pokojové teplotě a pak se teplota vzduchu postupně snižuje (v průměru asi o 1°C vždy po 3-4 lázních). U předškolních dětí lze dojít až k 15°C, a jsou-li děti silně otužilé, potom až k 10°C.

Otužování je trend

Přejít k hlavnímu obsahu Podléhat trendům není úplně ideální, ale v případě otužování to vůbec není na škodu. Je to další z činností, za které nám naše imunita bude vděčná.

Ať už nárůst zájmu o otužování v přírodě nějak souvisí koronavirovými vlnami, které se přes nás přelévají, a tak se čím dál tím větší počet lidí snaží touhle cestou posílit svou imunitu, nebo mají mnozí své zdraví jako vášeň, je dobře, že se takové trendy objevují. 

Tak proč nerozšířit početnou skupinu otužilců, stejně jako to zkusila paní Lucka? Začala s otužováním před krátkou dobou a v pohodě teď pravidelně plave svých 400 metrů, které podle jejích slov naprosto stačí k té správné otužilecké pohodě.
Podívejte se na video. Klidně mu můžeme říkat motivační.

Co pro otužování potřebujeme

Jak asi tušíte, žádný dlouhý seznam zahrnující speciální pomůcky to nebude.
Zaprvé si udělejte přípravu v hlavě. Potřebujete odhodlání a trpělivost. A pak je dobré mít nějaký plovák, boty do vody a hodí se i čepice s rukavicemi. I když to jde i bez nich.
Odpovědný přístup je samozřejmostí.

A to se netýká jen opatrnosti v neznámém vodním živlu, kdy je lepší nechodit se otužovat sám. Je potřeba zvážit svá případná zdravotní omezení. Víte-li o nějaké své „slabině“, jako jsou například kardiovaskulární problémy, není od věci se poradit se svým lékařem. Ve vyšším věku je to určitě moudrý krok.

Stejně jako pečlivě promyšlený přístup, pokud se vám podaří k otužování naklonit i menší děti.

Než se ponoříte venku do vody

Mezi vaším rozhodnutím a okamžikem, kdy budete poprvé venku nořit nohu do ledového živlu, musí proběhnout alespoň 14 dní intenzivní domácí přípravy.

Od omývání poloviny těla vlažnou žínkou až ke studené sprše. Bez přípravy by pro vás první venkovní koupel byla nebezpečným dobrodružstvím.

Šok to v jistém smyslu bude určitě, ale pokud je vaše odhodlání opravdové, budete ho vnímat pozitivně.

Co dostanete za odměnu

A tady jsou důvody, proč si vaše otužované tělo bude libovat:

  • prevence proti nachlazení a virózám,
  • posílení kardiovaskulárního systému,
  • snížení krevního tlaku,
  • zmírnění alergií a zánětů,
  • zrychlení metabolismu, rychlejší spalování,
  • endorfiny pro psychickou pohodu,
  • prokrvená svěží a čistá pokožka.

Neznamená to, že otužilec nemůže nastydnout nebo mít jiné zdravotní problémy, ale jeho odolnost je díky posílené imunitě na mnohem vyšší úrovni. Otužování prostě stojí za to.
 

Zdravý životní styl Jarní probouzení, protáhnutí, nabírání síly, zbavování se následků zimního útlumu. Rady od lékařky se hodí. Pohyb Doba covidová sportu a pohybu příliš nepřeje. Sportoviště, fitnessy či posilovny jsou zavřené. Co teď? Nepropadejte depresi. Nastupuje jaro a s ním se otevírá ta největší tělocvična. Venku, v přírodě. Tato tělocvična nabízí možnosti takřka neomezené. Zdravé dítě

Kliničtí logopedi u dětí neřeší jen správnou artikulaci hlásek. Rodičům může být těžké vysvětlit, že někdy je třeba nechat dítě dozrát.

Pohled lékaře Chcete vědět o těle a nemocech více a v širších souvislostech? V novém seriálu „Od hlavy k patě“ probereme postupně všechny části těla a hlavní orgány. Podíváme se na jejich funkci a příznaky jejich poškození nebo nemoci. Před nemocemi nás tělo dokáže chytře varovat. Když těmto signálům porozumíme, můžeme daleko dříve zařadit zpátečku nebo společně s odborníky začít problém řešit.
Pohled lékaře Hubnete? Dietujete? Dejte si pozor na to, aby vašemu tělu zejména v době pandemie nechyběly látky, bez kterých se naše imunita neobejde. V tomto miniseriálu vám připomínáme několik důležitých až nepostradatelných látek, které by vašemu tělu a zejména vaší imunitě mohly v době respiračních infekcí chybět. Zdravý životní styl Není od věci mít informace od někoho, kdo to tzv. někam dotáhl. Podívejte se na tipy, které by se vám mohly hodit. Třeba budou fungovat i u vás, i když zrovna neusilujete o to, být špičkovým sportovcem, ale „jen“ chcete mít špičkové zdraví.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector