Očkovat nebo neočkovat proti rakovině děložního čípku?

Internetem se šíří bezpočet mnohdy až bizarně protichůdných informací a je často velmi těžké se v nich zorientovat. Jak to tedy ve skutečnosti je? Měli byste nechat svoji dceru očkovat?

Strašák jménem HPV

Lidský papillomavirus (HPV) je běžně se vyskytující virus, se kterým se za život setká až 80 procent všech sexuálně aktivních žen. Dosud bylo popsáno přes 150 různých typů HPV, přičemž pouze část z nich je pro nás nebezpečná.

Některé sexuálně přenosné typy (6, 11,…) vyvolávají vznik genitálních bradavic (špičaté kondylomy), jiné mají rakovinotvorný potenciál (16, 18, 31, 33, 45, …) a mohou zapříčinit v krajním případě až obávanou rakovinu děložního čípku nebo nádory konečníku, zevních rodidel, vagíny či krku.

Za normálních okolností způsobí virus jen běžnou infekci, která se dokonce nemusí ani navenek projevit a za nějaký čas (zpravidla za 6 – 16 měsíců) zase sama odezní.

Problém nastává, pokud v danou chvíli působí na organismus i další faktory, jako třeba stres, špatná životospráva nebo jiné onemocnění, a také pokud žena kouří, užívá antikoncepci, žije promiskuitním životem nebo má za sebou větší množství porodů.

Potom se vcelku banální infekce, se kterou si naše imunita obvykle poradí, může zvrtnout v těžké přednádorové změny na sliznici děložního čípku a posléze i v rakovinu.

Očkovat nebo neočkovat proti rakovině děložního čípku?

Vlevo je vidět zdravý děložní čípek a postupně tři hlavní stadia přednádorových změn sliznice.

Ročně u nás onemocní tisíc žen

Rakovina děložního čípku je v České republice ročně diagnostikována zhruba tisícovce žen a na čtyři sta z nich této chorobě nakonec i podlehne. Než se však onemocnění vyvine v poslední stadium, tj. stadium invazivního zhoubného nádoru, může uplynout až deset let od prvního výskytu přednádorové změny na sliznici děložního čípku u dané ženy.

Rozlišujeme tři hlavní stadia přednádorových změn sliznice – při pravidelném docházení na preventivní prohlídky u gynekologa je většinou zachyceno již první stadium, které nevyžaduje léčbu a zůstává pouze pod dohledem, jestli se nevyvine ve stadium druhé, které lze poté snadno chirurgicky eliminovat (tzv. konizace – odstranění poškozené sliznice děložního čípku).

Vypočítejte si plodné dny, datum porodu nebo svůj body mass index

Třetí stadium už většinou znamená těžkou změnu buněk sliznice a lze už samo o sobě považovat za vážné onemocnění, které bez léčby pravděpodobně povede ke vzniku invazivního zhoubného nádoru. Prostředkem pro zjištění úrovně změn buněk sliznice je provedení cytologického vyšetření (stěr z děložního čípku).

  • „V České republice funguje v současnosti organizovaný a auditovaný screening rakoviny děložního hrdla, umožňující v naprosté většině případů odhalit změny, které nádoru předcházejí, a lze je velice snadno (obvykle ambulantně) ošetřit,“ uvedl Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické a porodnické společnosti.
  • Ten také dodal, že kromě dodržování pravidel bezpečného sexu může ženu spolehlivě ochránit pouze očkování.
  • Martina místo početí druhého dítěte přišla o dělohu i vaječníky:

Jen ve třinácti letech zdarma

Aby ale byla vakcína proti HPV účinná, je podle lékařů ideální ji aplikovat dívce ještě před zahájením pohlavního života, kdy se předpokládá, že ještě nebyla virem nakažena. V Česku je vakcína plně hrazena ze zdravotního pojištění pouze dívkám ve věku 13 let. V současné době se nechává očkovat svým praktickým lékařem přes 60 procent všech třináctiletých dívek.

Očkování je možné sice i v pozdějším věku, ale pojišťovny již vakcínu nehradí. Očkovat se mohou tedy i dívky a ženy po zahájení sexuálního života (dokonce i ženy s přednádorovými změnami), avšak efekt vakcíny již nikdy nebude takový, jako u neinfikovaných dívek. Může ale zabránit návratu infekce nebo zlepšit účinek léčby.

Očkovat nebo neočkovat proti rakovině děložního čípku?

Roj virů HPV

Každé očkování má svá rizika

Stejně jako jiné druhy očkování, i toto má své výhody a svá rizika. Hlavní výhodou je samozřejmě ochrana proti infekci nejčastěji se vyskytujícími rakovinotvornými typy HPV, které by mohly vést až ke vzniku rakoviny děložního čípku.

V České republice jsou momentálně dostupné 3 vakcíny vzájemně se lišící spektrem účinku – Cervarix, Silgard, Gardasil-9. Právě jediný Cervarix je plně hrazen při očkování dívek.

Vakcíny Silgard a Gardasil-9 působí navíc proti typům HPV způsobujícím genitální bradavice, což je jedním z důvodů, proč se mohou nechat očkovat už i chlapci. Nejen že se v budoucnosti vyhnou této nepříjemné zdravotní obtíži, ale také neohrozí své sexuální partnerky přenosem některého z rakovinotvorných typů HPV.

Očkovat nebo neočkovat proti rakovině děložního čípku?

Údajných negativ tohoto očkování bychom mohli vyjmenovat bezpočet, ovšem pouze u velmi malého množství vedlejších účinků lze skutečně prokázat přímá souvislost s vakcínou proti HPV. Ve světě se vyskytly i jisté případy ochrnutí, chronických bolestí končetin a dalších komplikací v relativně krátkém časovém odstupu po očkování. O negativních reakcích po očkování jsme psali zde.

Sporná je především úloha nezbytných hliníkových nosičů, díky kterým se zvyšuje účinnost očkovací látky. Ty jsou ale pro organismus při správné funkci ledvin a ostatních orgánových systémů podle odborníků neškodné, neboť se v krátkém časovém období po očkování vyloučí z těla.

Pravdou je, že mezi jediné prokázané vedlejší účinky očkování proti HPV patří například běžná nevolnost, závratě a ve vzácných případech rozvoj akutní alergické reakce nebo bolesti kloubů a svalů.

Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 6. dubna 2017. Anketa je uzavřena.

Článek byl připraven ve spolupráci s Alenou Stolínovou z projektu Tady jde o ženy.

Očkování proti rakovině děložního čípku

O tom, co je to děložní čípek, k čemu nám slouží, jak si jej nahmatat nebo jak poznat jestli máme čípek nízký, jsme psali v předchozích článcích. V dnešním článku se podíváme na často diskutované téma očkování proti rakovině děložního čípku.

26. 10. 2015 7 minut čtení Ilona Bittnerová

O očkování proti rakovině děložního čípku se v poslední době opravdu hodně mluví, ale je toto očkovaní skutečně nutné? Děláte pro sebe či pro svou dceru opravdu to nejlepší možné, když se necháte očkovat? Mnoho gynekologů vám očkování doporučí všemi deseti.

Zcela otevřeně říkám, že nevím, nakolik je to jejich touha ochránit naše zdraví a nakolik obohacení jejich vlastní kapsy. Ano, je to tak. Jak již všude prosakuje na povrch „business se zdravím“ je ten nejvýdělečnějších ze všech.

Mezi farmaceutickými produkty je velká konkurence, proto se výrobci předhánějí, aby lékaři používali či předepisovali právě jejich produkty. Ale o tomto tématu, píšou jiní daleko zasvěceněji.

Očkovat nebo neočkovat proti rakovině děložního čípku?

Dovolím si ale použít pár úryvků z článku gynekoložky MUDr. Ludmily Lázničkové:
„Často ve své ambulanci bývám dotazována ohledně očkování děložního čípku a já opakovaně vysvětluji, že se o očkování proti rakovině nejedná. Rakovina není infekční nemoc, jako třeba TBC či rubeola, i když farmaceutické firmy, vyrábějící vakcínu, se nám toto snaží namluvit.

Domnívám se, že je potřebné navzdory tlaku farmaceutických firem říct pravdu, že se jedná o očkování vůči dvěma či čtyřem kmenům virů, vůči kterým se vyvolá tvorba protilátek. Ale existují další kmeny HPV a to i onkogenní, před kterým očkování nechrání.“

Pojďme se blíže seznámit s pojmem HPV

HPV (human papilloma virus) je běžný virus, který způsobuje výrůstky na zevním genitálu a bývá dáván do spojitosti s abnormálním cytologickým nálezem a dysplazií čípku. 

Dysplazií je označován právě abnormální nález na děložním čípku s různým stupněm závažnosti: CIN, CIN 1 až CIN 4. Některé abnormality typu CIN odezní samy, CIN 3 a 4 jsou již změny výrazné. A ještě vysvětlení zkratky CIN – cervikální intraepitelová neoplazie (cervikální ze slova cervix = děložní čípek, intraepitelová = epitel tkáň, výstelka).

Virus HPV se vyskytuje pouze u lidí (proto název human), ale to, že je v těle přítomen neznamená, že nakonec propukne v onemocnění. Bylo zjištěno, že tento virus v sobě má 50% dospělých a 40% dětí.

Ale většina žen, které jsou jeho působení vystavena, neonemocní ani dysplazií ani rakovinou čípku.

Dokonce bylo zjištěno, že tento virus se v lidských pohlavních orgánech vyskytoval vždy, jen se mu nevěnovala taková pozornost, neměli jsme totiž dostatečné technické vymoženosti, které by jeho přítomnost potvrdily.

Proč se tedy u někoho onemocnění projeví a u někoho ne?

Jak jsme již zmínili, pouhá přítomnost viru HPV v těle ještě neznamená, že onemocnění vypukne. Je daleko více okolností, které onemocnění „napomáhají“. Jednou z nich je snížená imunita (jako ostatně u všech nemocí). K dalším důvodům, které byly potvrzeny jako příčina propuknutí onemocnění, patří:

  • nadbytek konzumace alkoholu
  • kouření
  • chronický stres
  • nezdravé emoční prostředí

Shrnutí: Existuje skoro 200 lidských papillomavirů, z toho 30 typů napadá genitální oblast. Očkuje se pouze proti několika málo z nich

Očkovat nebo neočkovat proti rakovině děložního čípku?

Vraťme se ale ke slovům paní MUDr. Lázničkové:

„O HPV víme, že určité kmeny jsou jedny z vyvolávajících faktorů rakoviny čípku.

Těch faktorů, které se ale spolu podílejí na rozvoji rakoviny, je více, především se jedná o časný začátek pohlavního života (před 17. rokem věku, podle některých je rizikové období do 21.

Budete mít zájem:  Alergie na mléko není častá, zato se často plete

roku), promiskuita, kouření, užívání steroidů -hormonální antikoncepce, stresy, poruchy životosprávy s nedostatkem vitamínů.

Proočkování proti těmto kmenům sice povede ke vzniku protilátek, ale na druhou stranu – nestanou se další kmeny ještě více „agresivní“ a co když zmutuje některý z dalších kmenů – na toto odpověď není.

Dnes zatím víme, že mnohá naočkovaná děvčata trpí nevysvětlitelnými bolestmi podbřišku. Ale jinak nevíme nic. Nevíme, jak ve skutečnosti budou tyto vakcíny účinné za 25 čí 40 let. Vrchol výskytu rakoviny čípku je kolem 40 a druhý kolem 65 let věku.

Takže až dnešní očkované náctileté dosáhnou daného věku 65 či spíš 70 let, pak někdo možná zhodnotí tento pokus na lidech.

Příspěvek na toto očkování považuji nejen za zbytečné mrhání peněz z prostředků zdravotní pojišťovny, ale především za rizikový počin z hlediska dalšího zdraví naší populace.

Domnívám se, že zdravotní pojišťovna, která dbá na prevenci a na podporu zdravého životního stylu svých pojištěnců, najde odvahu vzepřít se tlaku toho, co je módní, ale ve skutečnosti nejisté a přináší zisk jen malé skupině.

Vím, že většina mých kolegů se nechala nalákat snadným ziskem z očkování, z předpisu hormonální antikoncepce a ze spolupráce s centry asistované reprodukce a nad mnou nadnesenými námitkami raději nepřemýšlí.

Konizace

S problematikou rakoviny děložního čípku slýcháme často i další „cizí“ slovo – a tím je konizace. Jedná se o ošetření děložního čípku a provádí se u pacientek s již prokázanými přednádorovými změnami.

Má za cíl tyto změny odstranit a tím zabránit vzniku zhoubného nádoru. Konizaci lze provést několika způsoby, ale v současné době se nejčastěji provádí tzv.

elektrokoagulační kličkou, což je nástroj, který tkáň řeže a zároveň koaguluje spodinu, čímž zabraňuje krvácení.

Ženy, které mají obavy ze změn na děložním čípku či již podstoupily konizaci, mohou využívat k pravidelným kontrolám v pohodlí domova přístroj kolposkop. MUDr.

Helena Máslová k tomuto říká: „Kolposkop pro samovyšetření děložního čípku může být užitečný pro spoustu žen a mohl by pomoci snížit počet někdy zbytečných konizací zejména u žen, které se teprve chystají založit rodinu. Konizace totiž není zcela neškodný výkon, ale má i svá rizika např.

nedostatečnost děložního hrdla v závěrečné fázi gravidity. Při mírnějších dysplastických změnách se mnohdy tělo dokáže vypořádat s onemocněním samo při posílení celkové a slizniční imunity. Stejně jako i jiné slizniční léze např.

herpetické či kandidozní v dutině ústní (opary, prasklé koutky) jsou doprovodným znakem přepracování a vyčerpání rezerv organismu, tak často i vaginální sliznice má tendenci ke snížení imunitní obranné reakce proti papilomavirům či dalším mikroorganismům z vaginální flory v době celkového oslabení.

Z mé dřívější praxe gynekoložky vím, že tolik obávaná nádorová onemocnění děložního čípku postupují v drtivé většině pomalu, řádově v letech. Bohužel existuje řada žen, které odmítají chodit na pravidelné gynekologické prohlídky a pro ty má možnost samovyšetření velký přínos.

Očkovat nebo neočkovat proti rakovině děložního čípku?

Článek sestavila Veronika Lančaričová a Ilona Bittnerová.
Zdroje: Empatia.cz – článek Očkování proti rakovině děložního čípku, MUDr. Ludmila Lázničková, MUDr. Christiane Northrup – Zdravá žena, Od narození k prvnímu početí, www.konizace-ostrava.cz.

Zakladatelka blogu Kalíšek.cz a žena, která v roce 2006 přivezla do Čech první menstruační kalíšky.

Hned po studiu biologie a matematiky na VŠ začala podnikat na internetu a proto je dnes nejenom odbornice na menstruaci i další ženská témata, ale i na e-commerci.

Zajímá se také o udržitelnou módu a rozvojové vzdělávání. Je matkou Helenky a Zorana, miluje cestování a je vášnivá kočkomilka vlastnící jednu fenu.

Články autorky

„Děložní čípek“ – tento pojem v poslední době častokrát slýcháme v souvislosti s očkováním. Ale co víme dál? Proč jej máme a k čemu nám slouží? A víme vlastně, kde jej hledat? Pojďme se na děložní čípek podívat společně zblízka! (dobře, až tak úplně zblízka ne…)

Jedná se o poměrně novou nemoc, prvně byla popsána v roce 1860. Současná klasická medicína ale stále nemá přesnou odpověď na otázku, jak a proč endometrióza vzniká. Proto není na škodu čerpat informace i odjinud, například z medicíny holistické.

Tomuto odvětví medicíny se věnuje například bývalá gynekoložka MUDr. Christiane Northrup. Ta v roce 1985 založila zdravotní středisko pro ženy (Women to women – Ženy ženám).

Ve svém zdravotním středisku učí a ukazuje, jaký vliv má na nemoci myšlení, životní styl, strava a náš přístup k sobě samé.

Bylinné detoxikační vaginální tělísko Scarlett účinně pomáhá při gynekologických a urologických problémech. Až 80 % žen se díky Scarlett zbavilo vaginální mykózy.

V našem dvoudílném článku se zaměříme na mužské a ženské pohlavní orgány. Všeobecně známé informace vynechám a zaměřím se pouze na to nejpodstatnější a nejzajímavější. Vzhledem k tomu, že „dámy mají přednost“ začneme u nich.

Jsou vakcíny proti “rakovině děložního čípku” účinné a bezpečné? Nejnovější publikace o HPV vakcínách

Očkovat nebo neočkovat proti rakovině děložního čípku?

Problematikou nedostatečné účinnosti HPV vakcín, které proklamují záruku ochrany před rakovinou děložního čípku, se zabývám v Době jedové, v Době jedové 2 i ve Varovných signálech očkování. To proto, že považuji za mimořádně důležité upozornit matky dospívajících dívek a mladé ženy na možné nežádoucí účinky (NÚ) jak vakcíny Silgard, tak vakcíny Cervarix. Tam čtenáři najdou i bližší vysvětlení zkratek a některých pojmů z tohoto článku.

Neustále opakuji (a již mi dávají za pravdu i někteří významní vakcinologové), že účinnost tohoto očkování proti uvedené nemoci dosud nikdo na světě neprokázal.

V mých dvou posledních knížkách také vysvětluji a dokládám na číslech získaných ve velkých mezinárodních studiích, jak diskutabilní a klamné je prohlašování 80–100 % účinnosti očkování proti předrakovinovým lézím.

K těmto závěrům se došlo hodnocením velmi malých souborů a kromě toho se hodnotil výskyt histologických změn tzv. CIN2, se kterými se naprostá většina žen dokáže v průběhu dvou let vypořádat i bez očkování.

Moje argumenty podepřené čísly, odkazy na publikace v odborném tisku a čísla z amerického elektronického systému hlášení NÚ vakcín VAERS označují někteří zastánci a propagátoři HPV vakcín v ČR za “smyšlené” nebo “konspirační teorie”.

Existují však publikace předlicenčních i postlicenčních studií a především svědectví rodičů a postižených dívek.

Kromě toho se objevují publikace s názory odborníků, kteří provedli velmi kvalifikované analýzy, jaké jsem já v našich populárně-vědeckých knížkách pouze naznačila.

ZMĚNY V AMERICKÉM OČKOVACÍM KALENDÁŘI

V současné době se v USA rozšířily indikace pro podávání quadrivalentní HPV vakcíny (Gardasil, v EU Silgard) a to pro muže ve věku 9–26 let k prevenci genitálních bradavic, pro obě pohlaví ve věku 9–26 let pak k zajištění prevence rakoviny konečníku. Doporučení FDA, CDC a dalších zdravotnických institucí je provázeno prohlášením, že tato vakcína je bezpečná, dobře snášená a vysoce imunogenní.

NOVÉ POZNATKY VÝROBCŮ A FDA

FDA se v tomto prohlášení odvolává na publikaci z 1. října 2012 v časopise Archives of Pediatric and Adolescent Medicine. Nicola Klein (Klein et al.

2012) se svými 13 spoluautory provedla retrospektivní (zpětnou) studii, ve které společně zhodnotili lékařské záznamy souboru 189 629 pacientek z Kalifornie, které dostaly alespoň jednu dávku HPV vakcíny v období od dubna 2006 do května 2008.

V tomto souboru bylo pouze 44 001 pacientek, které dostaly všechny tři dávky. I toto číslo je vypovídající. Proč asi svolilo k opakování dalších dávek pouze 23 % očkovaných první dávkou?

Uvedenou studii sponzoroval výrobce HPV vakcíny Merck & Co Inc. Dva autoři byli přímo jeho zaměstnanci, jiní obdrželi granty, a nebo pracovali jako konzultanti této firmy. Musíme si však uvědomit, že podobné studie jsou velmi drahé a že výrobce má i povinnost svoje vakcíny sledovat v postlicenčním období.

V souladu s dřívějšími proklamacemi výrobce však uvádějí autoři i v této studii, že pokud se vyskytly nějaké nežádoucí účinky, neměly žádný vztah k vakcíně a došlo pouze k tomu, že se u očkovaných dívek projevily zdravotní problémy, do té doby skryté. Tímto způsobem hodnotí i 14 úmrtí v souboru sledovaných dívek a jakoukoliv souvislost s vakcínou popírají.

Alespoň něco však tato studie přiznala.

Uvedla, že po očkování HPV vakcínou se vyskytuje vyšší počet synkop – mdlob, které však autoři této studie mohli brát v úvahu pouze tehdy, pokud musely dívky v důsledku mdloby navštívit pohotovost a jejich ošetření bylo v záznamech těchto ambulancí. Přesto jich bylo tolik, že musí být veřejně deklarovány. Další NÚ, který tato studie přiznává, je infekce kůže přetrvávající až 14 dnů po očkování.

Nežádoucí účinky HPV vakcíny jsou tedy podle výrobce pouze mdloby v den očkování a infekce kůže prvních 14 dnů po očkování. I to je však víc, než přiznával výrobce a FDA doposud.

Minimálně o těchto nežádoucích účincích má tedy lékař povinnost informovat před očkováním.

Naproti tomu se objevily publikace, které podporují potřebu důkladného přehodnocení vážných zdravotních rizik, která jsou spojená s HPV vakcínami a přehodnocení jejich účinnosti.

ZMĚNY V MOZCÍCH DÍVEK, KTERÉ ZEMŘELY PO OČKOVÁNÍ HPV VAKCÍNOU

Lucija Tomljenovicová a profesor Chris Shaw v Kanadě prováděli histologický rozbor vzorků z mozků dívek, které zemřely po očkování HPV vakcínou (Tomljenovic and Shaw 2012). Jejich detailní a vysoce kvalifikovaný rozbor ukazuje, že v mozcích dívek došlo k autoimunitním poruchám cév.

Budete mít zájem:  Sportovní masáž – jaké má účinky, výhody pro zdraví a jak se provádí?

Pokud nejsou tyto změny včas diagnostikovány, nastává smrt. Na probíhající autoimunitní cerebrální vaskulitidu mohou ukazovat některé symptomy, které dívky po očkování hlásí, avšak nevěnuje se jim pozornost ve spojení s touto poruchou.

Jsou to zejména intenzivní a přetrvávající migrény, záchvaty, mdloby, třes, abnormality v pohyblivosti, psychotické symptomy a výpadky paměti.

Lékaři by si měli být tudíž vědomi, že v některých případech může očkování HPV vakcínou spustit fatální autoimunitní onemocnění.

Tabulka z práce Tomljenovic a Shaw, 2012. Počet symptomů se vztahem k cerebrální vaskulitidě hlášených v systému VAERS po očkování HPV vakcínou od dubna 2006 do září 2012. Procento vyjadřuje podíl uvedených symptomů na celkovém počtu hlášených nežádoucích účinků.

Synkopa 3127 14,2%
Závratě 3012 13,7%
Migrény a bolesti hlavy 2385 10,9%
Nevolnost 2147 9,8%
Únava 1100 5%
Záchvaty křečí 923 4,2%
Třes 531 2,4%
Úzkost, psychotické symptomy 256 1,2%
Postižení paměti a poznávání 164 0,8%
Cerebrální vaskulitida 5 0,02%

CO UKAZUJE VAERS?

Zatímco je mnohými kritiky spolehlivost systému VAERS zpochybňována, jinými je zase uváděna jako příklad hodný následování (viz např. prof. MUDr. Jan Janda, Doba jedová 2).

Informovaným odborníkům v USA je všeobecně známé, že systém VAERS zahrnuje pouze 1–10 % z veškerých NÚ.

A i když mohou zastánci a propagátoři očkování HPV vakcínami podíl vyskytujících se případů zlehčovat, přesto zahrnují tisíce a stovky mladých dívek, ovlivňují jejich zdraví a životy a bezprostředně se dotýkají jejich rodičů a blízkých.

Zajímavé je i srovnání počtu nežádoucích účinků po očkování Gardasilem s nežádoucími účinky všech ostatních vakcín hlášených do systému VAERS v období červen 2006 – září 2012 z území USA, jak ho provedli Tomljenovicová a Shaw (2012).

Nežádoucí účinky po Gardasilu tvoří 61 % ze všech vážných hlášených nežádoucích účinků po veškerých očkováních žen do 30 let. Počty úmrtí rovněž představují 62 %.

Nežádoucí účinky život ohrožující po Gardasilu představují 65 % a počty trvalé neschopnosti tvoří 82 % všech hlášených případů nežádoucích účinků.

Stejně tak ukazují čísla, že celkový počet nežádoucích účinků po vakcíně Cervarix je ve Spojeném království (UK) až 104 × vyšší než u všech ostatních vakcín z anglického očkovacího kalendáře dohromady!

V Austrálii zaznamenali v roce 2008 rekordní roční výskyt nežádoucích účinků v poměru 7,3/100 000 očkovaných. Bylo to o 85 % více než v roce 2003 a tento nárůst jde na vrub očkování 12–26 letých dívek a žen HPV vakcínami.

Tomljenovičová a Shaw jsou tak v současné době výraznými představiteli nezávislých badatelů, kteří odvážně a na základě vědeckých měření a analýz upozorňují na nežádoucí účinky HPV vakcín a varují před tím, že předpoklad jejich prevence onemocnění dnešních dívek ve věku 45 a více let, je stále založen pouze na spekulacích a předpokladech, které se ukazují jako mylné.

JAKÉ JSOU NÚ HPV VAKCÍN?

Výčet nežádoucích účinků pozorovaných v různých zemích po zavedení očkování silně přesahuje uváděné synkopy a kožní záněty. Je také stále zřetelnější, že před-licenční studie nevěnovaly sledování nežádoucích účinků patřičnou pozornost nebo je nespojovaly s vakcínou (viz Varovné signály očkování).

Seznam vážných nežádoucích účinků HPV vakcín zahrnuje:

  • autoimunitní nemoci (např. cerebrální vaskulitidu)
  • poruchy nervového systému včetně roztroušené sklerózy (RS)
  • akutní encefalomyelitis
  • syndrom opso-klonu-myo-klonu
  • brachiální neuritidu
  • ztrátu zraku
  • pankreatitidu
  • anafylaxe
  • tachykardie
  • úmrtí

Jsem si plně vědoma toho, že tento výčet onemocnění a poruch, které se u dívek a žen objevily ve stovce zemí, kde bylo očkování HPV vakcínami v uplynulých letech velmi rychle zavedeno, vyvolá mnoho kritických a nesouhlasných reakcí. Avšak v publikacích Tomljenovicové a spol.

může každý zájemce nalézt odkazy na dokumentaci a databáze každého z uvedených nežádoucích účinků v odborné literatuře. Jde tedy o tolik požadovanou evidence-based medicine, tedy medicínu založenou na důkazech.

Věřím, že našim čtenářům již nebude znít důvěryhodně ujišťování odborníků o bezpečnosti vakcín s odkazy na miliony aplikovaných dávek a zlehčování těch “jednotlivých případů”, kdy došlo k vážnému poškození zdraví dospívajících dívek.

Varovné signály očkování rovněž uvádějí tabulku s mým výčtem poměru nežádoucích účinků a výskytu CIN2. Je zřejmé, že počet NÚ vysoce převyšuje výskyt CIN2 u sledovaných souborů žen v uvedených studiích.

Typ dysplazie Počet/10 000 žen Studie Počet/10 000 žen NÚ
CIN1 HPV 16 155 PATRICIA 752
CIN1 HPV 18 66 FUTURE I 179
VIN1 HPV 16 11 Harper et al. 414
VIN1 HPV 18 3 ISLALAB 245

ÚČINNOST OČKOVÁNÍ HPV VAKCÍNAMI

Tomljenovicová a Shaw ve svých publikacích na mnoha místech ukazují na rozboru čísel získaných a uváděných ve velkých předlicenčních i postlicenčních studiích, jakým způsobem se došlo k proklamacím o 80–100% účinnosti.

Tato čísla uvádíme i v našich knížkách, protože každý zodpovědný badatel si musí tohoto metodického podvodu všimnout. Vzhledem k velmi nízkému výskytu např.

léze CIN2 HPV16/18 v počtu 3 případů u souboru 212 neočkovaných a žádného případu u skupiny 219 očkovaných žen, se hovoří o 100% účinnosti a přitom vakcína nemá ve skutečnosti žádný statisticky průkazný účinek! Také v našich knížkách ukazujeme tabulky, kde se vyskytly pouze 4 případy CIN 2 ve skupině 7745 neočkovaných versus žádný případ ve skupině 7782 očkovaných. Uvědomujeme si, že tato čísla ukazují, že musíme naočkovat sedm tisíc dívek, abychom zabránili výskytu CIN 2 u 4 ohrožených? Při znalosti těchto čísel se potom doslovně stydím, když mě v rozhlasovém vysílání osloví věhlasný vakcinolog s výzvou – ale 80% účinnosti vakcín proti vzniku CIN 2 snad paní profesorka věří? Nevěří a souhlasit nemůže, protože čísla hovoří jasně. Lucija Tomljenovic a Chris Shaw tento specifický rys hodnocení účinnosti HPV vakcín rovněž odhalují ve svých publikacích. Zdá se, že se blýská na časy, protože jejich práce jsou již některými odbornými časopisy přijímány a publikovány.

ZÁVĚR

Od zavedení HPV vakcín jsou jejich výrobci kritizováni za agresivní kampaň, která vytváří strach.

Šíří nepravdivé informace o rakovině děložního čípku jako druhé příčině úmrtí žen na onkologické onemocnění, používají slogan typu: o jednu méně z těch, které zemřou, a snaží se dosáhnout toho, aby HPV vakcíny byly povinné pro adolescenty obou pohlaví.

Za nimi nezůstávají pozadu ani naši kreativní tvůrci reklam. Hlasy těch, kteří kritizují rychlost při schválení nedostatečně ověřených vakcín, však stále sílí.

Mnoho otázek totiž stále zůstává nezodpovězených. Stále se totiž neví

  • Jak dlouho se udrží imunita po očkování?
  • Jak se budou chovat kmeny HPV, které nejsou obsažené ve vakcíně (je jich kolem dvou desítek). Nepovede očkování proti HPV 16 a 18 ke zvýšení infekce ostatními kmeny? Některá pozorování tuto možnost spíš podporují.
  • Jak bude HPV vakcína působit u žen, které již jsou infikovány?
  • Nebude se zvyšovat pravděpodobnost nežádoucích účinků?

Způsob rychlého udělení licence HPV vakcínám v USA, jejich podávání dívkám ve školách často i bez souhlasu rodičů, zavedení povinného plošného očkování dívek v některých státech USA, úvahy o plošném povinném očkování adolescentů obou pohlaví ve všech státech USA, popírání vážných nežádoucích účinků, to všechno jsou ukázky toho, jakým způsobem v současné době ovládá farmaceutický průmysl americké zdravotnictví.

Doufejme, že se u nás najdou lékaři ochotní prostudovat i odbornou literaturu, která přináší vážné varování v souvislosti s HPV vakcínami, kteří dokážou akceptovat existenci vážných nežádoucích účinků a pochopit, že cesta pravidelné gynekologické péče a screeningu je účinnější, levnější a bezpečnější způsob prevence pro současnou generaci dívek před nemocí, kterou je reklamy a sdělovací prostředky straší – rakovinou děložního čípku. Do hry vstupuje celá řada dalších vlivů, jako je nedostatečná hygiena a výživa v rozvojových zemích, chronické záněty pohlavních orgánů, způsob výživy z hlediska jejího složení, užívání léků, kouření, sexuální promiskuita, užívání antikoncepce, což vše otevírá možnost a potřebu nejenom edukace mladých dívek, ale i přijetí zodpovědnosti za svoje zdraví. Injekce s příslibem, že toto vše vyřeší, pochopitelně neexistuje. Varování před nežádoucími účinky jak Silgardu, tak Cervarixu je na místě už i proto, abyste nebyly mezi těmi matkami a mladými ženami, které říkají: Kdybych to věděla, nikdy bych svoji dceru očkovat nedala, nebo nikdy bych se očkovat nedala…

Vakcíny HPV nebyly testovány u dětí pod 15 let.

Jejich podávání dětem mladším než 15 roků je veliký veřejný experiment. Diane Harperová

http://www.infiniteunknown.net/2009/10/28/dr-diane-harper-leading-gardasil-and-cervarixhpv-vaccine-researcher-drops-a-bombshell/

Nejnovější literatura

  • Tomljenovic L, Shaw CA. 2011. Human papillomavirus (HPV) vaccine policy and evidencebased medicine: Are they at odds? Ann Med. Dec.22
  • Tomljenovic L, Shaw CA. 2012. Death after quadrivalent human papillomavirus (HPV) vaccination: Causal or coincidental? Pharmaceut Reg Affairs 2012, S12-001 Open Access
  • Klein NP, et al. 2012. Safety of Quadrivalent Human Papillomavirus Vaccine Administered Routinely to Females. Arch Pediatr Adolesc Med: 1-9.
  • Tomljenovic L, Shaw CA. 2012. No autoimmune safety signal after vaccination with quadrivalent HPV vaccine Gardasil? J Intern Med 272: 514-515.
  • Tomljenovic L, Shaw CA. 2012a. Too Fast or Not Too Fast: The FDA’s Approval of Merck’s HPV Vaccine Gardasil. J Law Med Ethics 40: 673-681.
  • Tomljenovic L, Shaw CA. 2012b. Who profits from uncritical acceptance of biased estimates of vaccine efficacy and safety? Am J Public Health 102: e13-14.
  • Tomljenovic L, Shaw CA. 2012d. Mandatory HPV vaccination. JAMA 307: 254; author reply 254-255.
  • Tomljenovic L, Shaw CA, Spinosa JP. 2012. Human Papillomavirus (HPV) Vaccines as an Option for Preventing Cervical Malignancies: (How) Effective and Safe? Curr Pharm Des.2013, v tisku
Budete mít zájem:  Biologická léčba: ptejte se lékaře, co přesně vás čeká

Očkování

Očkování proti rakovině cervixu je výrazným průlomem v prevenci rakoviny děložního čípku a nepříjemných genitálních bradavic.

Aplikují se celkem 3 injekce do svalu/buď hýžďový sval nebo rameno/ v průběhu 6 měsíců. Tato aplikace prokazatelně chrání proti onemocnění lidskými papilomaviry.

Ochrana se týká zejména genotypů 6,11,16,18,přičemž zejména genotypy 16 a 18 jsou důvodem vzniku více jak 70 procent rakoviny děložního čípku.

Kdy očkovat

V našem centru očkujeme pouze dívky a ženy starší 15 let. Ideální je provést očkování před začátkem pohlavního života. Běžně se očkují i ženy, které již mají pohlavní styk.

V tomto případě je nutné provést před očkováním cytologický stěr z děložního čípku. Je možné též provést tzv.

COBAS test, kterým lze zjistit typy virů, jejichž je pacientka nositelem a jejich takzvaný onkogenní potenciál/jaká je pravděpodobnost že mohou v delším časovém horizontu skutečně způsobit vznik rakoviny.

Kdy neočkovat

Očkování není vhodné aplikovat v době těhotenství.V průběhu kojení je již očkování možné provést.Vakcinaci není rovněž vhodné provádět v období jakéhokoliv akutního onemocnění .

Přímo v den aplikace se rovněž nedoporučuje nadměrná fyzická zátěž,návštěva solária, sauny ani požití alkoholických nápojů ve větším množství.Odstup od jakéhokoli jiného očkování by měl být minimálně 14 dnů.

V době očkování není rovněž příliš vhodné mít nasazena antibiotika.

Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět.Záleží především na typu viru jakým se žena nakazila/ stupni jeho onkogenního potenciálu/ a imunitním systému daného jedince.Ke změnám v buňkách čípku dochází po prvotní infekci postupně a tyto změny se mohou v rakovinu vyvinout až po mnoha letech.Žena se často nakazí velmi mladá,poté je mnoho roků přenašečem a teprve poté se u ní rakovina vyvine.

Do jaké míry očkování chrání

Žádné očkování není 100% ochranou.Nejlepším přístupem je kombinace očkování,preventivních gynekologických prohlídek a zdravého životního stylu zejména s omezením promiskuity,tedy častého střídání partnerů.

Další fakta

Výzkumy bylo zjištěno že identické papilomaviry které způsobují rakovinu čípku způsobují i velké procento takzvaných rakovin orofaciální oblasti,zejména hrtanu.Provedené očkování je tedy jistou ochranou i v tomto směru.

Cervarix nebo silgard

Vakcina silgard oproti vakcině cervarix navíc částečně chrání proti HPV 6 a 11 ,které mohou způsobit vznik genitálních bradavic.

Vakcina cervarix chrání pouze proti rakovině děložního čípku,avšak podle posledních studií díky inovativní nosné pomocné látce /tzv ASO4 komplex/fosfolipid absorbovaný na oxid hlinitý/dosahuje vyšší imunitní odpovědi organismu.Vzniká tzv cross protektivita,neboli zkřížená ochrana proti ještě dalším rizikovým typům HPV s orogenním potenciálem.Používání tohoto typu vakciny proto v našem centru převažuje.

Doporučení české gynekologicko porodnické společnosti k očkování proti HPV u žen s ošetřenou prekancerozou děložního hrdla

Vakcinace proti rakovině děložního čípku byla uvedena v naší zemi do praxe v roce 2007.Zákonným ustanovením je tato aplikace hrazena ze zdravotního pojištění pro třináctileté dívky.Vakcinace je doporučována i dospělým ženám i chlapcům a mladistvým mužům.

Vakciny působí jako silné imunogeny oproti přirozeným infekcím ,které imunitnímu dozoru unikají.Efektivita vakcinace je neustále ověřována.Vakciny nejsou terapeutické, tedy s největší pravděpodobností nemají léčebný efekt.

Ošetření lézí děložního cervixu s onkogenním potenciálem ,zjištěným screeningem/preventivním vyšetřením/,se obvykle provádí excisní metodou.Až ve 30 procentech však jde o vícenásobné infekce různými typy virů HPV.

Exscizní ošetření nemusí tedy být úplnou eradikací infekce,jež byla v době excize ještě latentní a nezabrání infekci virem téhož nebo jiného typu.

Navíc byla prokázána účinnost vakciny proti některým HPV asociovaným lézím celého anogenitálního traltu a teké lokalitách extragenitálních /hrtan,orofaciální oblast/.

Vedlejší účinky vakcinace ,neustále sledované přísnými kontrolními klinickými studiemi i metaanalýzami,jsou statisticky a biologicky zanedbatelné.Námitky z posledních 15ti let,týkající se toxicity hliníku obsaženém v adjuvantech vakcín,náleží do říše mýtů.

Je velmi žádoucí změnit postoje žen po exscizních ošetřeních/konizacích/ i postoje ambulantních specialistů,kteří buď spoléhají na trvalý výsledek exscize nebo jsou skeptičtí k možnosti vakcinace žen dříve infikovaných.

Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP proto doporučuje vakcinaci proti HPV i ženám s diagnostikovanou prekancerozou děložního hrdla.Vakcinu lze aplikovat před ošetřením i po něm.

Oldřich Rambousek: Očkovat, nebo neočkovat?

Když položíme otázku, zda očkovat nebo ne, tak se jedná o velice špatně položenou otázku, protože nám nedává odpovědi na to, čím, koho, jak, kdy a za kolik. Očkování samo o sobě je jistě společensky přínosnou záležitostí, ovšem od dob socialismu se mnohé změnilo, a to bohužel k horšímu.

Za toho špatného socialismu bylo v Československu vymýceno mnoho a mnoho nemocí. Povětšinou se pracovalo s vakcínami, vyráběnými v naší domovině nebo v zemích takzvaného východního bloku.

Nemoci, jako spalničky, neštovice, zarděnky, černý kašel, laryngitida a další, se postupně staly nemocemi takřka neznámými a nepamatuji z doby socialismu, kterou jsem zažil od roku 1969, aby se vyskytla nějaká epidemie. Výskyt tuberkulozy se stal doslova minimálním proti stavu za první republiky.

Rakovina, ta byla a bude, ale tolik rakoviny, jako je dnes, nebylo ani náhodou. Zvláštní na tom všem je, že za těch zločinných komunistů lidé za žádné očkování neplatili a výroba vakcín byla tak říkajíc za hubičku, ale vakcíny současnosti jsou drahé jako prase a mnohé si lidé musí zaplatit ze svého, ačkoliv platí zdravotní pojištění.

Ty dnešní vakcíny jsou samé hexa, pexa, mexa, supermoderní ze západu, ale jejich účinnost, tedy doba pokrytí, je proti těm špatným socialistickým vakcínám třetinová. Nemyslíte tedy, že je někde něco špatně?

Zvláštním případem je očkování mladých děvčat proti rakovině děložního čípku. Očkuje se látkami např. Cervarix, Gardasil a dalšími. V mnoha západoevropských zemích jsou tyto látky pro očkování zakázány, dokonce i v USA. U nás v naší zemi se těmito sračkami očkuje stále a to platí i pro další země východní Evropy.

Jak je to možné? Je zvláštní, že se snažíme opičit po USA či po Německu v kdejaké kravině, ale v této zásadní věci ne! Nemá tato záležitost politicko-společenský kontext? Na to jste měli odpovídat, pane Moravče, Vojtěchu a paní Marková. To lidi děsí.

Četl jsem několik studií o látkách Cervarix a Gardasil a dočetl jsem se, že sice mohou zabránit rakovině děložního čípku, ale na druhé straně zvyšují riziko jiných druhů rakoviny, a to Gardasil je za tučný příplatek.

Ony studie nebyly zpracovány v ČR, ale v USA, Německu, Francii a dalších zemích, a to renomovanými vakcinology, imunology a genetiky. Na západě tyto látky nesmějí lékaři očkovat, ale nás do toho lékaři nutí.

Kdo zaručí, že svinstvo, jako je třeba Cervarix, se nebude podobat látkám na očkování proti spalničkám nebo černému kašli? Že by SÚKL? Kdo mu uvěří, když na západě jsou podobné vakcíny zakázány? Já tedy ne!

Ono by to vše mnoho mít politický podtext se společenskými dopady! Že by šlo o to zmršit naši mladou generaci, naše mladé dívky? Že by šlo to vnutit jim pod zdánlivě ušlechtilou záležitostí jed, který jim zkrátí či zničí život? Jde o to, aby se slovanská rasa člověka vyhubila na základě geneticky modifikovaných vakcín? Má slovanská rasa tu čest stát se obětí západních farmaceutických gigantů? Na toto máte odpovídat, paní Marková, máte říct lidem pravdu a neomílat všeobecné fráze.

Sám jsem se přesvědčil, jak se u nás očkuje. Můj prostřední syn byl očkován proti laryngitidě. Skončilo to zásahem záchranky a převozem do oblastní nemocnice Trutnov. Dusil se, až měl oči na vrch hlavy, a nechat to tak, tak by dnes možná nebyl. Navíc si ho na půli cesty mezi Dvorem Králové a Trutnovem v obci Výšinka překládali ze záchranky do záchranky jak pytel brambor, a to ještě v zimě.

Věřit tedy našemu zdravotnictví a politikům je na pováženou. No a pan Moravec je na obrazovce zadarmo drahý, když neumí poskládat otázky tak, aby se občan dozvěděl skutečně to, co potřebuje. Normální lidi totiž, pane Moravče, nezajímají vaše mainstreamové a předem domluvené žvásty.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

očkování , OVM , Rambousek

autor: PV

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector