Ochucené vody: V jedné láhvi je i dvacet kostek cukru - Úvod

V jedné lahvi vypijeme až 18 kostek cukru. Regály v supermarketech se prohýbají pod řadami ochucených vod v PET lahvích. Lidé je kupují ve velkém – lahev denně vypijí jako nic. V tu chvíli ovšem často překročí doporučenou denní dávku cukru, toho je totiž ve většině nápojů pořádná hromada.

Na konci 19. století spotřeboval každý Evropan v průměru jedno až dvě kila cukru ročně. Dnes je to až dvacetkrát tolik. Není se čemu divit, cukr do sebe totiž dostáváme nejen v čokoládě, koláčích či zmrzlině, ale i v potravinách, které na první pohled působí docela „nevinně“.

Třeba v 1,5litrové lahvi ochucené vody, kterou řada lidí denně kupuje, aby nezapomínali na pitný režim, může být až 18 kostek cukru!Ukázal to čerstvý test, který pro MF DNES připravila iniciativa Vím, co jím a piju.

Porovnala v něm dvanáct druhů ochucených (citronových) vod běžně dostupných na českém trhu.

Sladká byla většina z nich – 10 z 12 testovaných výrobků. Z toho sedm jich bylo oslazeno cukrem (nebo v kombinaci s glukózo-fruktózovým sirupem), dva výrobky nekalorickými sladidly (aspartam a acesulfam K) a jedna voda kombinací cukru a sladidla (steviol-glykosidů). Zcela bez cukru a sladidel byly pouze dva nápoje.

Denní dávka cukru

Když vypijete půl litru Coca-Coly nebo fanty, spolykáte s limonádou asi 50 gramů cukru, tedy zhruba 12 až 13 kostek.

V ochucených vodách je cukru asi polovina – jenže zatímco s limonádami se to většina lidí naučila nepřehánět, litr a půl sladké vody vypijeme denně jako nic – možná i proto, že nápoje nejsou obarvené, a tak máme falešný pocit, že pijeme neškodnou vodu. Až na to, že je v ní rozpuštěných nejčastěji okolo 60 až 70 g cukru.

Denně bychom přitom neměli přijmout víc než 50 g přidaného cukru (ideálně ještě méně). Stačí tak jedna velká lahev a vyplýtváme dávku cukru na celý den.

Sladidla nejsou záchranou

Tři z testovaných nápojů snížily energetickou nálož díky sladidlům. Voda RIO H20 je kombinuje s cukrem, obsahuje tak zhruba poloviční množství energie v porovnání s ostatními výrobky.Poděbradka ProLinie a Tesco Value byly slazené pouze nekalorickými sladidly. Tyto vody sice žádný cukr ani energii neobsahují, ale ani s nimi by se to nemělo přehánět.

Sladidla jsou důkladně testována a jsou v běžných množstvích bezpečná – nicméně je nevhodné si zvykat na intenzivní sladkou chuť.

Nápoje mají podle odborníků na výživu sloužit hlavně k doplnění tekutin, nikoli energie, a proto bychom se měli naučit pít neslazené nekalorické nápoje.

V našem testu to byly pouhé dva výrobky: Toma Natura Neslazená a Perrier – tu však kvůli její velmi vysoké ceně (60 Kč za litr) málokdo zařadí do běžného pitného režimu.

Sladká cesta k diabetu 2. typu

Co je vlastně na sladkých nápojích tak špatného? Když si dáme občas skleničku na chuť, tak nic.Pokud ovšem každý den „ztrestáte“ celou lahev, mohou vám hrozit vážné problémy – časem si můžete vypěstovat pořádnou nadváhu a pak i cukrovku 2.

typu, kardiovaskulární nemoci a další závažné zdravotní problémy. Výjimkou mohou být situace, kdy máte fyzicky velmi náročnou práci nebo jste po delším sportovním výkonu a potřebujete energii rychle doplnit. V těchto případech sladká voda tolik nevadí.

Pozor také na sodík

Velké množství cukru není v případě ochucených vod jediný problém. U minerálek je potřeba sledovat také obsah sodíku. Toho přijímáme víc než dost v ostatních potravinách, a proto není vhodné ho polykat ještě v nápojích.

Z hlediska obsahu sodíku jsou v našem testu problematické pouze tři výrobky, a to Poděbradka, Poděbradka ProLinie a Hanácká kyselka. Při vypití 1,5 litru Poděbradky přijmeme 1,8 g soli, což už je poměrně dost (denní příjem by měl být maximálně 5 g).

V případě Hanácké kyselky je to přesně polovina. „U minerálních vod je důležité hledět i na celkový obsah minerálních látek, jako základ pitného režimu rozhodně nejsou vhodné středně a silně mineralizované vody.

Ty slouží pro léčebné využití a jejich denní příjem je omezen maximálně na půl litru denně,“ připomíná dietoložka a odborná garantka iniciativy Vím, co jím a piju Karolína Hlavatá.

Přídatné látky a konzervanty

Při pročítání etiket na lahvích narazíte často také na různé přídatné látky. I ty stojí za pozornost.

Sice jsou všechny pečlivě testované, a jejich použití je tedy bezpečné, ale na druhou stranu je jejich příjem v nápojích většinou zbytečný, a pokud máme možnost vybrat si výrobek bez aditiv nebo s jejich minimálním obsahem, je to určitě lepší volba.

U nápojů je navíc problém to, že jich jsme schopni vypít poměrně velké množství.Dva výrobky, Hanácká kyselka a Poděbradka, obsahovaly konzervanty (konkrétně benzoan sodný), v ostatních vodách žádné konzervanty nebyly, i když jejich složení bylo velmi podobné, zjevně to tak jde i bez nich.

Z dalších přídatných látek se vyskytovaly jen aromata, kyseliny (nejčastěji kyselina citronová), regulátory kyselosti či antioxidanty. Při nákupu je vhodné vybírat ochucené vody bez sladidel a konzervantů, ostatní přídatné látky není třeba příliš řešit.

Staří Čechové holdovali vodě, ale také sirupům, pivu a medovině

Tehdy na území české kotliny ještě žil keltský kmen Bójů – a už se o místním obyvatelstvu šířily po Evropě zvěsti, že holduje pivu vařenému z ječmene a sílu čerpá z medoviny.

I když u nás později Kelty vystřídaly germánské národy Markomanů a Kvádů a nakonec i Slovani, keltská žízeň, talent vařit pivo a vyrábět medovinu tu naštěstí zůstaly. Tyto nápoje nás tak provázejí více než dva a půl tisíce let.Leč pozor, nejdůležitějším nápojem stejně vždycky byla voda – „živá“, „mrtvá“ i minerální.

Jak píše Magdalena Beranová v knize Jídlo a pití v pravěku a ve středověku, za živou vodu se považovala ta, v níž žily ryby a žáby, mrtvá byla ze studní, ve kterých se kromě vody vyskytovaly i odpadky, zdechliny a občas také lidské ostatky. Aby se lidé po přípitku z takové vody neotrávili, pomáhali si prý česnekem…

Není divu, že taková lahoda leckdy potřebovala trochu dochutit. Není to tedy žádný novověký vynález, už před staletími si naši předci sladili vodu medem, mízou břízy či javoru a také lesními plody.

Ještě o několik kulinárních pater výš dokázaly povýšit obyčejnou vodu sirupy čili zofty, které šikovní Čechové dokázali vyrábět snad ze všech druhů ovoce, z některých voňavých květů, nebo dokonce ze šťovíku.

Oblíbený byl višňový sirup z vařených višní, jablečný z pokrájených, oloupaných a prolisovaných jablek, do něhož se podle Beranové přidávala i oslazená voda z jader a pecek, připravovaly se sirupy z divokých malin a jahod, moruší nebo kyselý z plodů dřišťálu.

„Pily se mošty a ovocná vína – někdy těžko rozlišíme, o čem se vlastně v pramenech mluví,“ podotýká historička.Ostatně, víte co je to legendární malvazí? Tak se mimo jiné říkalo těžkému dezertnímu vínu či moštu, na jehož výrobu se používaly nastrouhané sladké hrušky. Z nich se vytlačila šťáva, varem se zredukoval a pak se nechala klidně celý rok uležet v dubovém soudku. Dali byste si?

Kousek hořké čokolády je lepší než „dia“ pamlsek
Bonbony, lízátka, sušenky, dorty, čokolády… Snad každou dobrotu už umějí výrobci udělat i bez řepného cukru. Diabetici i lidé, kteří hubnou, je mlsají bez výčitek a často také bez omezení.

Velké rozdíly. Polovina vzorků má k ideálu daleko.
India Pale Ale. Tři slova, která nepivařům nic neřeknou, možná je neznají ani mnozí pijáci piva. Styl IPA k nám pronikl teprve nedávno. O to větší boom dnes zažívá.

Léky z internetu máte doma do tří dnů
Ještě jste nenašli odvahu nakoupit volně prodejné léky po síti? Nemusíte se bát, všechny testované lékárny obstály.

Koktejly plné cukrů si dávejte spíš za odměnu. Je to ovocná radost, díky níž bychom rádi zhubli a ještě dodali organismu vitaminy. Což o to, smoothie jsou chutná, ale zdraví ani štíhlou linii vám nezajistí.

Velká marketingová bublina. Lehké, příjemné, nekomplikované. Taková pověst provází prosecco, nejprodávanější šumivé víno na světě, které před pěti lety sesadilo z trůnu šampaňské v množství prodaných lahví.

S vitaminy si dopřáváme i chemický koktejl. Z českých sadů i ze zahraničí, kupovaná na trhu i v obchodních řetězcích… Laboratoř našla ZBYTKY PESTICIDŮ ve všech testovaných jablkách. Výjimkou byla jen ta z ekologického zemědělství.

Kolik cukru je obsaženo v nápojích?

Dodržování pitného režimu je důležité pro správné fungování našeho organismu, je však potřeba dávat pozor, v jaké formě tekutiny přijímáme. Nejvhodnější tekutinou je čistá voda, která má nulovou energetickou hodnotu a tělu tak nedodává zbytečné kalorie.

Ochucené nápoje, ať už se jedná o limonády nebo ochucené vody, obsahují často velké množství cukru. Jejich konzumací si tak zbytečně zvyšujeme energetický příjem, což vede při současném nízkém energetickém výdeji k rozvoji nadváhy a obezity. Do svého těla dostáváme pouze tzv.

prázdné kalorie ve formě cukru a konzumace těchto nápojů nám nepřinese ve většině případů žádné příznivé živiny.

Kostka cukru na fotografii odpovídá 2,5 g cukru.

Obsah cukru v jednom balení běžně dostupných limonád:

Coca-Cola 2 l: 73 ks Fanta 2 l: 63 ks Sprite 2 l: 49 ks Tonic 2 l: 43 ks

Ledový čaj 1,5 l: 35 ks Džus 1 l: 32 ks Voda ochucená 1,5 l: 21 ks

Minerální, pramenitá voda 1,5 l: 0 ks

Jeden litr limonády obsahuje průměrně 2 000 kJ, což dosahuje hodnot téměř celého hlavního jídla. V nápojích tak často přijímáme vysoké množství energie, aniž bychom si toho byli vědomi. Spotřeba limonád v ČR dlouhodobě přesahuje hodnotu 100 litrů na obyvatele a rok, což je velmi vysoké číslo.

Průměrný obyvatel ročně přijme pouze v podobě limonád přibližně 200 000 kJ, což odpovídá 550 zbytečným kilojoulům denně. Ochucené minerální a pramenité vody obsahují zpravidla oproti limonádám přibližně poloviční množství cukru a energie, pokud však vypijete jednu velkou lahev s tímto nápojem denně, opět maximální limit přidaného cukru na den překročíte.

Budete mít zájem: Kýla V Jizvě Příznaky?

Pozor si však dejte také na oblíbené nealkoholické pivo. V jedné půllitrové lahvi se skrývá možná více cukru, než byste očekávali.

Nealkoholické pivo 0,5 l: 5 ks

Obsah kostek cukru v jedné sklenici nápoje (0,2 l):

Coca-Cola: 7 ks Fanta: 6 ks Džus: 6 ks Tonic: 6 ks

Sprite: 5 ks Ledový čaj: 4 ks Voda ochucená: 3 ks

Limonády obsahují ve 100 ml většinou okolo 10 g cukru, stačí tedy vypít 2 skleničky a vyčerpáme maximální tolerovatelný denní limit pro příjem přidaného cukru (u dospělých lehce pracujících osob 50 g/den).

Jste-li zvyklí na sladkou chuť nápoje a vyřazení slazených nápojů ze dne na den by mohlo vést k nedostatečnému příjmu tekutin, můžete v počátku nahradit limonády přiměřeným množstvím nápoji slazenými nekalorickými, či nízkokalorickými sladidly nebo si připravit zdravější variantu – vodu ochucenou citrónem, do které lze přidat například čertsvou mátu nebo bazalku. S použitím mraženého či čerstvého ovoce si můžete vyrobit vynikající domácí limonádu.

K doplnění pitného režimu jsou vhodné, kromě již zmíněné čisté vody, také neslazené čaje.

Ovocné šťávy – ano nebo ne?

100% ovocné šťávy představují zvláštní kategorii. Bezpochyby jsou významným zdrojem přirozených cukrů, které pocházejí z ovoce. Při odšťavnění dochází k odstranění určitého podílu vlákniny, obsahují jí tedy méně než samotného ovoce.

Na druhou stranu, ovocné šťávy jsou významným zdrojem vitaminů, působících jako antioxidanty, a minerálních látek. Je vědecky prokázáno, že pomerančový džus, jakožto zdroj vitaminu C, podporuje vstřebávání železa obsaženého v ovesných vločkách.

Proto je doporučenou součástí snídaně.

100% ovocné a zeleninové šťávy patří do zdravého jídelníčku, není však vhodné jimi primárně doplňovat pitný režim.

Světová zdravotnická organizace v rámci svých výživových doporučení řadí sklenici lisované ovocné šťávy do množství zkonzumovaného ovoce.

Proto, abyste předešli zvýšenému příjmu cukrů z ovocných šťáv, doporučujeme je pít s mírou, naředěné čistou vodou a jejich energetickou hodnotu tak snížit.

Při nákupu ovocných a zeleninových šťáv dávejte pozor na informaci na obalu. Přidané cukry neobsahují pouze džusy označené jako “100%”, ať už se jedná o čerstvou lisovanou šťávu nebo džusy z ovocného koncentrátu. Výrobky označené jako “nápoj” nebo “nektar” často obsahují velké množství přidaných cukrů a až o 50 % méně ovoce.

Zjistěte v programu Sebekoučink, kolik cukru se skrývá ve vašem jídelníčku

Nutriční program Sebekoučink vám poskytne komplexní přehled o vašem celodenním příjmu cukru i dalších živin. Zapisujte a získejte rychlou zpětnou vazbu o vašem denním příjmu makroživin (tuků, bílkovin a sacharidů) a rizikových živin (cukr, sůl, SAFA). Sebekoučink za vás ohlídá i to, zda máte v jídelníčku dostatečné množství vlákniny, zeleniny a pitný režim.

Navíc v něm najdete stovky receptů STOB, které jsou pečlivě propočítané našimi odborníky a tedy vhodné i při hubnutí.

>> Vyzkoušejte program Sebekoučink na 3 dny zdarma.

Co pít každý den a co raději vynechat?

Nejvhodnější a nejpřirozenější tekutinou je čistá voda. Vodu lze pít kohoutkovou nebo balenou, u balené vody věnujte pozornost informacím na obale. Můžete se setkat s vodou kojeneckou, pramenitou, přírodní minerální nebo pitnou.

Kojenecká, pramenitá a přírodní minerální voda musí pocházet z chráněného podzemního zdroje původní čistoty, zcela bez chemických úprav a dezinfekcí. Balená pitná voda podléhá stejným požadavkům na kvalitu jako voda ve vodovodní síti. Na její výrobu nemusí být použita podzemní voda, lze ji získávat z jakéhokoli vodárenského zdroje a upravovat stejně jako vodu kohoutkovou.

Voda kohoutková, z balených pak kojenecká, pramenitá či pitná se hodí na každodenní pití. U přírodní minerální vody ale buďte ostražitější, přírodní minerální voda může být různě mineralizovaná, složení a obsah minerálních látek je vždy uveden na obalu.

Při výběru minerální vody je zapotřebí sledovat zejména obsah sodíku, který se vždy dočtete na etiketě. Příjem soli (resp. sodíku) je u většiny populace vysoký a je vhodné ho proto spíše omezovat, nikoli ho přijímat ještě prostřednictvím nápojů.

Problém vysokého obsahu sodíku se však týká jen několika málo druhů silně mineralizovaných vod. Pro každodenní pití vybírejte slabě či středně mineralizované vody, které klidně můžete pít dlouhodobě.

Silně mineralizované vody už se hodí spíše pro specifické účely, například cílené doplnění chybějících minerálních látek nebo při dlouhotrvající sportovní aktivitě.

Vyhněte se raději ochuceným slazeným vodám, které obsahují v půllitrové láhvi většinou více než 20 g cukru.
Pokud vám samotná voda nechutná, můžete si ji ochutit citronovou šťávou či mátou, zkusit můžete i jiné ovoce a bylinky.

Čaje

Pitný režim si můžete obohatit i prostřednictvím čajů, v zimě přijdou vhod na zahřátí a v létě se můžete osvěžit čajem ledovým. Ledový čaj si ale připravte sami a vyhněte se kupovaným často velmi přeslazeným výrobkům.

Čaje se dělí na pravé, které jsou vyrobené z čajovníku a patří mezi ně čaj černý a zelený, a na čaje nepravé připravované z jiných rostlin, než je čajovník, kam patří například čaje ovocné, čaj roibos nebo čaje bylinné.

Pravý čaj obsahuje na rozdíl od čajů ovocných a bylinných kofein, berte ho tedy spíše jako zpestření pitného režimu a nikoli jeho základ. V případě bylinných čajů je vhodné střídat různé druhy a s jejich množstvím to také nějak nepřehánět.

Ovocné neslazené čaje se naopak mohou pít pravidelně i ve větším množství.

100% ovocné a zeleninové šťávy

100% šťávy z ovoce a zeleniny jsou zdrojem prospěšných látek (vitaminů, minerálních látek, antioxidantů apod.), je však potřeba počítat s tím, že obsahují také poměrně dost cukru a při vypití většího množství už dodávají i větší množství energie. 100% ovocné a zeleninové šťávy můžete zařadit, není však vhodné jimi primárně doplňovat pitný režim.

A především dejte pozor, abyste kupovali opravdu 100% šťávy a ne vodu plnou cukru a barviv. Nejlépe si připravte šťávu doma z čerstvého ovoce.

Co raději pravidelně nepít?

Limonády většinou obsahují velké množství cukru a jejich konzumací dostáváte do těla pouze energii (tzv. prázdné kalorie). Jeden litr limonády obsahuje téměř 2 000 kJ, což dosahuje hodnot téměř celého hlavního jídla. V litru limonády je obsaženo až 100 g cukru. Pro každodenní pití limonády tedy rozhodně nelze doporučit.

Jste-li zvyklí na sladkou chuť nápoje a vyřazení slazených nápojů ze dne na den by mohlo vést k nedostatečnému příjmu tekutin, můžete v počátku nahradit limonády přiměřeným množstvím nápoji slazenými nekalorickými či nízkokalorickými sladidly. S jejich konzumací byste to však neměli přehánět a raději byste si měli postupně zvykat na pití neslazených nápojů.

Kofein obsažený v kávě a kolových nápojích, patří mezi látky, které mají sice i některé pozitivní účinky, není ale vhodné to s množstvím nějak výrazně přehánět.

U kolových nápojů je nevýhoda také ve vysokém obsahu cukru (pokud se nejedná o variantu se sladidlem). Ve většině nápojů je navíc obsažena kyselina fosforečná, což může přispívat k nadměrnému příjmu fosforu. Na našem trhu jsou však dostupné i některé značky kolových nápojů bez kyseliny fosforečné (např. Kofola).

Naopak káva obsahuje oproti kolovým nápojům i poměrně velké množství příznivých antioxidantů, takže v rozumné míře lze pití kávy doporučit. Káva však neslouží primárně k doplnění tekutin. Je třeba také dát pozor na kávy plné cukru, sirupů, šlehačky apod., které už vydají spíše za dezert.

Energetické „povzbuzující“ nápoje

Energetické nápoje jsou limonády obohacené o kofein, taurin či další funkční látky nebo směsi bylin, které mají mít povzbuzující účinek. K běžnému každodennímu pití je nelze doporučit.

Samostatnou kapitolu tvoří alkoholické nápoje. Víno i pivo obsahují určitý podíl pozitivně působících látek, s jejich množstvím to však není vhodné přehánět. Kromě alkoholu jako takového (a rizika vzniku závislosti), je velkou nevýhodou alkoholických nápojů i vysoká energetická hodnota a diuretické (odvodňující) účinky. Pro doplnění pitného režimu se tedy rozhodně nehodí.

Tip

Podobně jako u potravin, i v případě pití se vyhněte striktním zákazům a příkazům. Vždy záleží především na množství a frekvenci, s jakou daný nápoj zařazujete.

Nechť tedy základ vašeho pitného režimu tvoří voda (příp. neslazený čaj) a pokud si čas od času dáte skleničku oblíbené limonády, tak to váš režim nijak zásadně nenaruší.

Cukr, cukr, cukr! Test ochucených balených vod potvrdil jejich hlavní problém

Máte před sebou náročný pracovní den, a tak si ho chcete trochu zpříjemnit. Koupě vody s oblíbenou příchutí se zdá být tím nejmenším hříchem. Jenže zdání klame.

Pořad A DOST! internetové televize Stream.cz se při svém testování tentokrát rozhodl zaměřit na ochucené balené vody. Odborníci zkoumali 18 druhů vody od domácích i zahraničních výrobců a sledovali jejich složení a případný obsah nežádoucích látek tipu pesticidů a dalších chemikálií. Nakonec se však hlavním rizikem u všech testovaných vzorků ukázal být nenápadný „jed“ – obyčejný cukr.

Já si takovou vodu nekupuju, protože není jediný důvod, abych si nenatočil vodu z kohoutku a ten citron si tam nenakapal sám.

Je to mnohonásobně levnější, nevznikají tuny plastů, se kterými si celý svět neví rady, ani tady v naší zemi.

Nemusím se odnikud s ničím tahat a nemám tam žádnou chemii, protože mimochodem některé z těch ochucených vod jsou bohužel i chemicky konzervovány. Jan Tuna

Všeho moc škodí

Hlavním úskalím je, že výrobci uvádějí na etiketách obsah látek včetně cukru ve 100 mililitrech případně ve 100 gramech vody.

Pět šest gramů cukru v tomto množství tedy nepůsobí nijak nebezpečně, ovšem málokdo vypije za den pouze deci ochucené vody. Když už si ji koupíme, vypijeme ji většinou celou anebo aspoň její větší část.

A v tom je ten háček. Některé ochucené vody o objemu litr a půl totiž obsahují celkem až 20 kostek cukru.

„To znamená, že když třeba v kanceláři postupně během dne takovou vodu popíjíte, vůbec vám nedojde, kolik cukru do sebe dostanete,“ varuje Jan Tuna, moderátor, scenárista, dramaturg a režisér internetové televize Stream.cz. Přitom podle Světové zdravotnické organizace bychom denně měli přijmout maximálně 25 až 50 g uměle přidaného cukru, tedy asi šest až dvanáct kostek.

Většina z 18 druhů testovaných ochucených vod ale překvapivě neobsahovala umělá sladidla, zato někde byl kromě cukru přítomný také glukózo-fruktózový sirup.

Ochucené vody neobsahovaly ani takové množství pesticidů, jaké předchozí nezávislé testy pořadu A DOST! objevily ve vodách bez příchuti.

To je ale zřejmě dáno tím, že ty ochucené byly stáčeny v pozdějším období po postřicích polí chemikáliemi.

Výsledky testu

Vítězem nezávislých testů A Dost! se stala francouzská voda Perier Citron, která neobsahovala vůbec žádné cukry, umělá sladidla ani konzervanty, pouze přírodní aromata. Litr této vody ovšem stojí 38 Kč. Mezi slazenými vodami se vítězem staly angreštový Rajec a citronová Mattoni. Neobsahují glukózovo-fruktózový sirup ani chemický konzervant.

Propadákem se stala slovenská citronová minerálka Gemerka. Obsahuje největší množství cukrů, navíc jen ve formě glukózovo-fruktózového sirupu, a k tomu také chemický konzervant benzoan sodný.

Na pití je voda a ne cukřenka!

Aktualizováno ke dni 20. 5. 2018.

O tom, že dostatečný pitný režim je velmi důležitý, že bez tekutin člověk nemůže žít, snad nikdo nepochybuje. Kromě množství vypitých tekutin je ukazatelem kvality pitného režimu také výběr nápojů – nevhodnými nápoji si totiž lze přivodit zubní kaz či začít tloustnout.

V dobách minulých byla hlavním zdrojem pitného režimu obyčejná voda, pro kterou se navíc muselo chodit (pěšky, ne autem) do studny, slazené limonády byly doslova zpestřením. Jak je tomu dnes? Obyčejnou vodu vystřídaly slazené nápoje, které jsou velmi snadno dostupné i pro děti a na trhu je jich celá škála.

Nahlédněme pod pokličku nápojů, které by základ pitného režimu rozhodně tvořit neměly.

Slazené nápoje a obezita

Dětí s nadváhou a obezitou celosvětově stoupá. Příčinou obezity není pouze jeden rizikový faktor, ale souhra několika. Některé faktory ovlivnit nelze (např.

genetika), ale jsou zde i takové, které ovlivnit lze. Jedná se zejména o kvalitu stravování i pitného režimu a míru pohybové aktivity.

Slazené nápoje, které mnohdy obsahují nezanedbatelné množství cukru, mohou jednoznačně přispívat k nárůstu tělesné hmotnosti.

Pod pojmem cukr si většina lidí představí kostku cukru nebo lžičku cukru, která se přidává do čaje nebo kávy, nebo cukr, který je použit při přípravě pokrmů a jejich doslazování na talíři. Takový cukr je tzv. cukr volný, je jasně vidět.

Cukrem se však obohacují také mnohé potraviny i nápoje. Cukr je zde schovaný, a proto se označuje jako skrytý.

Kolik kostek cukru se schovává ve sladkém pečivu, cukrovinkách, ochucených mléčných výrobcích či slazených nápojích, to si mnohdy nedokážeme ani představit.

Vliv slazených nápojů na zdraví

Slazené nápoje v sobě ukrývají nemalou energetickou hodnotu v tekuté podobě. Kromě energie z potravin tak navíc přijímáme energii i z nápojů.

V pitném režimu mnoha dětí (ale i dospělých) převažují nápoje slazené a v kombinaci s nízkou pohybovou aktivitou může snadno dojít k nárůstu tělesné hmotnosti.

Nadváha a obezita nejsou jenom estetickou vadou, ale zejména příčinou dalších poruch metabolických, srdečně-cévních, pohybových, trávicích, gynekologických i psychosociálních.

Z nutričního hlediska neobsahují slazené nápoje žádné hodnotné živiny. Potraviny poskytují našemu tělu sacharidy, bílkoviny, tuky, vitaminy a minerální látky, zatímco slazené nápoje dodají z živin jen jednoduchý cukr, jehož konzumaci je vhodné omezovat, a stávají se bohatým zdrojem „rychlé“ energie. Navíc často pak nahrazují kvalitní stravu.

Základní složkou slazených nápojů je voda, která je dále obohacená o různé složky často spíše chemického než přírodního původu. Jedná se zejména o bílý rafinovaný cukr, umělá sladidla, sirupy, barviva, aromata, konzervanty, některé nápoje obsahují navíc kofein a kyselinu fosforečnou.

Některé jsou sice obohaceny vitaminy, avšak v tomto případě se nejedná o jejich přirozený zdroj.

Slazené nápoje mohou významně ovlivňovat chuťovou preferenci. Pokud jsou užívány ve velké míře, tělo vyhledává další a další opět sladké potraviny, pokrmy či nápoje a stále více baží po sladké chuti.

Díky obsahu jednoduchých cukrů mají slazené nápoje nepochybně negativní vliv na rozvoj zubního kazu. Některé z nich obsahující také větší množství kyselin (např. neředěné džusy), které působí na zubní sklovinu a poškozují ji.

Slazené nápoje pod drobnohledem

Mezi nejoblíbenější nápoje dětí i některých dospělých patří nápoje kolové. Superlativem NEJ lze tady skončit. Pečlivým prozkoumáním etikety lze totiž zjistit, že pro pitný režim školáků rozhodně tím „NEJ“ nejsou. V jednom litru Coca-coly je rozpuštěno až 27 kostek cukru.

Další nepříznivou složkou je kofein a kyselina fosforečná. Tyto látky jsou pro pravidelný příjem u dětí zcela nevhodné. Kofein může způsobit roztěkanost, nesoustředěnost a nervozitu, navíc působí jako diuretikum (vede ke zvýšenému vylučování vody z organismu).

Fosfor, jehož zdrojem je také kyselina fosforečná, je minerální látka důležitá pro správný stav zubů a kostí. Z pestré stravy získáváme fosforu dostatek, nebezpečný je naopak jeho nadbytek, ke kterému může vyšší příjem Coca-coly přispívat. Nadbytečný fosfor se z těla vyloučí, ale bohužel s ním odchází také vápník, na který se fosfor při vylučování naváže.

Vápník je velmi důležitý pro správný růst a vývoj kostí. Pro vybudování kvalitní kostní hmoty je určující právě dětský a dospívající věk.

„Lepší“ variantou kolového nápoje by se mohla zdát česká Kofola. V ní sice nenajdeme kyselinu fosforečnou ani tolik cukru a kofeinu, ale obsahuje konzervant benzoan sodný. Podle studií je tato látka podezřelá ze zvýšené hyperaktivity u již hyperaktivních dětí.

Nápojem s významným obsahem cukru je také džus, ač to tak na první pohled nevypadá. Výhodou je, že přiměřená konzumace kvalitních 100% džusů může přispívat k naplnění denní doporučené spotřeby ovoce.

Sklenici neředěného džusu (250 ml) lze považovat za jednu porci ovoce, přičemž denně bychom měli sníst 2–4 porce a mělo by převládat ovoce kusové.

Méně příznivý je fakt, že džusy obsahují relativně vysoký obsah cukru (ve 200 ml sklenici 100% pomerančového džusu 5 kostek cukru) a organických kyselin, které mohou poškozovat zubní sklovinu. Džusy je vhodné pít pouze pro zpestření a rozhodně je ředit vodou v poměru alespoň 1:1, lépe ještě více.

Nemalou energetickou hodnotu pocházející z obsahu cukru mají ochucené minerálky, pramenité vody, limonády. 1,5 litrová láhev ochucené vody může být energeticky srovnatelná s kvalitní snídaní, na kterou se podává velký krajíc chleba namazaný čerstvým sýrem, obložený natvrdo vařeným vejcem a rajčetem.

Přestože je energetická hodnota stejná, zastoupení živin stejné není. Ukázková snídaně obsahuje kvalitní bílkoviny, tuky a polysacharidy, slazený nápoj pouze cukr.

Nápoje určené přímo pro děti lákají svým barevným vzhledem s obrázkem a často informací, že jsou obohaceny o vitaminy.

Jsou dětská pitíčka opravdu tou vhodnou tekutinou pro uhašení žízně? Je až neuvěřitelné, kolik cukru v sobě ukrývají – v 300 ml láhvi až 8 kostek cukru. Kdo si jen tak dá do čaje tolik cukru?

Pijme vodu!

Rodina je bezesporu nejdůležitější prostředí důležité pro utváření vhodných stravovacích návyků dětí, včetně návyků ke správnému pitnému režimu. Dalším výchovným prostředím je škola, kde je žádoucí přístup dětí ke slazeným nápojům omezovat až znemožňovat. Ve školní jídelně je žádoucí nepodávat slazené nápoje jako výhradní zdroj pitného režimu.

Na prvním místě všech nápojů je čistá voda, která by měla tvořit základ pitného režimu. Pro zpestření jsou vhodné i slabé čaje, nejlépe neslazené nebo jen mírně slazené. K doporučeným nápojům patří také neochucené mléko a mléčné nápoje (kakao, bílá káva). Pro děti jsou velmi atraktivní ředěné ovocné šťávy či ředěné 100% džusy.

Jak u sirupů, tak u džusů je vždy nutné dbát na dostatečné ředění vodou.

Kolik tekutin denně?

Setkáváme se s mnohými doporučeními, která potřebu tekutin ve formě nápojů dost nadhodnocují. Čím více, tím lépe nemusí v tomto případě platit.

V tabulce je uvedena doporučená potřeba přívodu vody pro děti různého věku za normálních podmínek (teplota prostředí, zdravotní stav, bez náročné pohybové aktivity).

Do celkového příjmu vody se nezapočítávají pouze tekutiny vypité ve formě nápojů, ale také tekutiny obsažené v některých potravinách bohatých na vodu jako je ovoce, zelenina, mléko, jogurty, zakysané mléčné výrobky, polévky apod. Část vody se ještě tvoří v těle samotném při tvorbě energie z přijatých živin (říká se jí metabolická voda).

Příjem tekutin, stejně jako stravy, by měl být rozložen do celého dne.

Za předpokladu, že děti začnou nový den hrnkem čaje ke snídani, během školního vyučování vypijí přibližně 500 ml nejlépe neslazených tekutin, odpoledne přijmou také toto množství, součástí oběda bude talíř polévky, během dne sní několik porcí ovoce a zeleniny a alespoň jeden tekutý mléčný výrobek, pak jejich příjem tekutin bude jistě dostačující.

O tom, zda má tělo vody dostatek a nehrozí dehydratace, se lze jednoduše přesvědčit pouhým pohledem na barvu moče. Bezbarvá až lehce žlutá poukazuje na dostatečnou hydrataci, zatímco tmavá moč varuje a jakoby říká: „Napij se!“

Doporučený přívod vody

4–6 let	7–9 let	10–12 let	13–14 let	15–18 let
Ve formě nápojů	940 ml	970 ml	1170 ml	1330 ml	1530 ml
Ve formě potravin	480 ml	600 ml	710 ml	810 ml	920 ml
Metabolická voda	180 ml	230 ml	270 ml	310 ml	350 ml
Celkový dostupný přívod vody	1600 ml	1800 ml	2150 ml	2450 ml	2800 ml
Přívod vody *(ml/kg/den)	75	60	50	40	40

* Přívod vody vztažený na kg tělesné hmotnosti a den pochází pouze z nápojů a potravin.
V případě, že má dítě nadváhu nebo obezitu, je třeba výpočet vztáhnout k ideální hmotnosti.

Zdroj: DACH 2011
Mgr. Jana Spáčilová – Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU Brno

TEST DNES: V jedné lahvi ochucené vody vypijeme až osmnáct kostek cukru

Na konci 19. století spotøeboval každı Evropan v prùmìru jedno až dvì kila cukru roènì. Dnes je to až dvacetkrát tolik. Není se èemu divit, cukr do sebe totiž dostáváme nejen v èokoládì, koláèích èi zmrzlinì, ale i v potravinách, které na první pohled pùsobí docela „nevinnì“.

Tøeba v jedenapùllitrové lahvi ochucené vody, kterou øada lidí dennì kupuje, aby nezapomínali na pitnı režim, mùže bıt až 18 kostek cukru! Ukázal to èerstvı test, kterı pro MF DNES pøipravila iniciativa Vím, co jím a piju. Porovnala v nìm dvanáct druhù ochucenıch (citronovıch) vod bìžnì dostupnıch na èeském trhu.

Sladká byla vìtšina z nich – 10 z 12 testovanıch vırobkù. Z toho sedm jich bylo oslazeno cukrem (nebo v kombinaci s glukózofruktózovım sirupem), dva vırobky nekalorickımi sladidly (aspartam a acesulfam K) a jedna voda kombinací cukru a sladidla (steviol-glykosidù). Zcela bez cukru a sladidel byly pouze dva nápoje.

Denní dávka cukru

Když vypijete pùl litru Coca-Coly nebo fanty, spolykáte s limonádou asi 50 gramù cukru, tedy zhruba 12 až 13 kostek.

V ochucenıch vodách je cukru asi polovina – jenže zatímco s limonádami se to vìtšina lidí nauèila nepøehánìt, litr a pùl sladké vody vypijeme dennì jako nic – možná i proto, že nápoje nejsou obarvené, a tak máme falešnı pocit, že pijeme neškodnou vodu. Až na to, že je v ní rozpuštìnıch nejèastìji okolo 60 až 70 g cukru.

Dennì bychom pøitom nemìli pøijmout víc než 50 g pøidaného cukru (ideálnì ještì ménì). Staèí tak jedna velká lahev a vyplıtváme dávku cukru na celı den.