Novinky v očkování dospělých: vrací se neštovice a černý kašel

Těhotenství je velmi specifickým obdobím v životě každé ženy. I když očkování těhotné ženy je u nás stále ještě často považováno za tabu téma, je to velmi důležitý nástroj v ochraně těhotné ženy i jejího plodu před infekčními onemocněními.

Některé očkovací látky jsou specificky indikované v graviditě z důvodu ochrany těhotné ženy a/nebo jejího ještě nenarozeného dítěte. Jiné vakcíny jsou naopak v těhotenství kontraindikované, tedy nesmí se podat. Některá infekční onemocnění mají v těhotenství zvláštní význam.

Z preventabilních (lze jim předejít vakcínami) lze jmenovat chřipku, černý kašel, plané neštovice a zarděnky. 

Sama žena by již při plánování těhotenství měla znát možnosti ochrany před infekčními onemocněními. Pomocníky by ji měli být její ošetřující lékaři, tedy praktický lékař a gynekolog.

Potřeba vakcín je určena kromě těhotenství také věkem, zdravotním stavem, případně i cestovatelskými plány.

Žena by ještě před těhotenstvím měla vědět, že byla v minulosti řádně očkována, případně by si ještě před těhotenstvím měla potřebné vakcíny doplnit.

Chrání protilátky po očkování i miminko?

Řádná ochrana těhotné ženy chrání její plod 2 mechanismy. V posledních několika týdnech těhotenství dochází k aktivnímu přenosu mateřských protilátek přes placentu na plod.

Tyto protilátky, vytvořené buď po prodělání infekce, nebo po očkování, dítě chrání během prvních měsíců jeho života, tedy ve věku, kdy ještě nemá své vlastní protilátky a riziko infekčních onemocnění je pro něj vysoké.

Druhým mechanismem ochrany je snížení rizika přenosu infekce z matky na dítě.

Jaké vakcíny se během těhotenství tedy podávat nesmějí?

Živé vakcíny se nesmí během těhotenství podat a po jejich aplikaci by žena ještě měsíc neměla otěhotnět. K živým patří vakcíny proti zarděnkám, spalničkám, příušnicím a planým neštovicím. 

Jaké vakcíny jsou během těhotenství naopak doporučeny?

Vakcíny proti chřipce a proti černému kašli by měla dostat každá těhotná žena. Ostatní neživé vakcíny se v těhotenství podávají po individuálním zvážení rizika infekce pro těhotnou ženu. 

Je kojení důvodem odkladu očkování?

Po ukončení těhotenství by se měly doplnit všechny chybějící vakcíny, které nemohly být podány během těhotenství. Kojení není důvodem odkladu žádné vakcíny. Po porodu může být potřeba například naočkovat ženu proti planým neštovicím nebo doplnit chybějící dávky vakcín proti klíšťové encefalitidě nebo lidským papilomavirům.

Chřipka v těhotenství, očkování proti chřipce – v těhotenství doporučeno.

Chřipka je ve vyspělých zemích nejčastější infekcí, které lze předejít vakcínami. Stejně tak je nejčastější příčinou úmrtí z onemocnění, kterým jde právě očkováním předcházet. Těhotenství významně zvyšuje riziko komplikací chřipky, rozvoje zápalu plic, hospitalizace i úmrtí.

Chřipka též zvyšuje riziko těhotenských komplikací včetně předčasného porodu. Další skupinou zvýšeně ohroženou komplikacemi chřipky jsou kojenci.

Očkování těhotných žen proti chřipce se doporučuje ve většině vyspělých zemí světa včetně České republiky, i když u nás je katastroficky zanedbané. Očkování těhotných žen snižuje riziko komplikací pro těhotnou ženu a riziko komplikací chřipky pro kojence.

Očkovat by se ženy měly co nejdříve při dostupnosti chřipkové vakcíny pro nadcházející sezónu, bez ohledu na stadium gravidity (nebo ještě před otěhotněním).

Černý kašel v těhotenství, očkování proti černému kašli – v těhotenství doporučeno.

Dalším onemocněním, proti kterému je v řadě zemí zavedeno očkování těhotných žen, je černý kašel. Počty tohoto onemocnění narůstají z mnoha různých důvodů. Nejvíce ohroženou věkovou skupinou jsou kojenci v prvních měsících života. K převážné většině úmrtí na černý kašel dochází ve věku do 6 měsíců.

V roce 2014 bylo v České republice hlášeno více než 70 případů černého kašle v kojeneckém věku. V posledních letech několik kojenců na černý kašel zemřelo. Současné očkovací schéma hexavakcínou není dostačující v prevenci černého kašle v nejmladších věkových kategoriích.

Nejúčinnější strategií v zabránění kojenecké pertuse je dnes již prokazatelně očkování v posledním trimestru těhotenství (nejlépe v týdnech 27-36). Toto doporučení je platné pro každé těhotenství bez ohledu na interval od předchozího očkování.

Používá se kombinovaná vakcína se složkami proti tetanu, záškrtu a černému kašli (označovaná zkratkou Tdap).

Zarděnky v těhotenství, očkování proti zarděnkám – v těhotenství zakázáno!

Zarděnky prodělané během 1. trimestru gravidity mají ve vysokém procentu případů katastrofický dopad na vývoj plodu. Způsobují potraty, vrozené vady srdce, očí, centrální nervové soustavy, způsobují slepotu a hluchotu novorozence.

Tomuto postižení se odborně říká kongenitální rubelový syndrom; česky to znamená vrozený zarděnkový syndrom. Kongenitální rubelový syndrom byl hlavním důvodem zavedení očkování dětí proti zarděnkám.

V dnešní době se téměř všechny děti v České republice proti zarděnkám očkují a kongenitální rubelový syndrom se u nás proto nevyskytuje. 12-leté dívky se v České republice očkovaly od roku 1982. To znamená, že všechny ženy ročníku 1970 a mladší by měly být proti zarděnkám očkované.

Ročník narození ale nelze považovat za průkaz imunity. Každá žena, která v budoucnu může být nebo je těhotná, by měla mít dokumentované očkování proti zarděnkám (nebo prodělání zarděnek nebo laboratorně zjištěné protilátky).

Plané neštovice v těhotenství, očkování proti planým neštovicím – v těhotenství zakázáno.

Očkování proti planým neštovicím není součástí národního imunizačního programu České republiky, i když je u nás dostupné. Plané neštovice proto patří k nejčastějším infekčním onemocněním dětského věku. Riziko závažných komplikací včetně úmrtí je v dětském věku velmi nízké.

Dospělí včetně těhotných žen mají riziko závažných komplikací planých neštovic významně zvýšené. Plané neštovice mohou na začátku těhotenství způsobit onemocnění plodu podobné vrozenému zarděnkovému syndromu, i když riziko je v porovnání se zarděnkami velmi malé.

Nejvíce nebezpečné jsou plané neštovice při onemocnění ženy během několika dní před nebo po porodu. V tomto případě existuje vysoké riziko infekce novorozence s vysokým rizikem úmrtí. Z tohoto důvodu by všechny ženy v plodném věku měly mít tzv. průkaz imunity proti planým neštovicím.

To znamená, že by měly mít dokumentované prodělání planých neštovic v minulosti nebo být řádně očkované nebo mít laboratorně prokázanou imunitu vyšetřením protilátek v krvi. Těhotné ženy, které průkaz imunity proti planým neštovicím nemají, by se měli nechat naočkovat bezprostředně po porodu.

Během těhotenství je vakcína proti planým neštovicím kontraindikovaná (nesmí se podat).

Další možná očkování v těhotenství

V závislosti na zdravotním stavu a dalších faktorech mohou být těhotné ženy očkované i proti jiným onemocněním, např. hepatitidám A a B (žloutenkám A, B), pneumokokům aj. Rozočkované schéma proti lidským papilomavirům se v době těhotenství přerušuje.

Máte více dotazů k očkování v průběhu těhotenství? Máte zájem o očkování? Objednejte se na konzultaci prostřednictvím našeho callcentra, na tel: +420235360133.

Téměř vymýcené infekční choroby se vracejí. Není radno je podceňovat

V roce 2019 na spalničky zemřelo ve světě zhruba 140 000 lidí, většinou dětí mladších pěti let.
Foto: Profimedia.cz

Například spalničky nebyly v roce 2010 hlášené v ČR žádné. V roce 2018 se objevilo 203 případů a loni do začátku prosince už 585.

Světová zdravotnická organizace kvůli tomu Česku zrušila status země, kde byla tato choroba vymýcena. A to jsme břídilové třeba proti Ukrajině, kde evidovali 57 000 nemocných.

Na vzestupu je i černý kašel. A nedávno brněnští lékaři zachraňovali malé dítě, které ohrožoval na životě tetanus, protože nebylo očkováno. „V ČR se očkování stalo obětí svého úspěchu,“ řekl profesor Roman Chlíbek, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti.

Spalničky: jaké jsou příznaky, léčba a prevenceZdraví

„Lidé, kteří tyto infekce nezažili a neznají je, z nich přestali mít strach. Myslí, že moderní medicína už všechno vyřešila nebo vyřeší.“

Neuvědomují si také, že očkování nesnižuje jen počet infikovaných a úmrtnost na infekční nemoci. „Klesá díky němu i počet zdravotních komplikací, často celoživotních,“ doplňuje doktorka Vilma Marešová, přední odborník na infekční choroby.

Mnozí lidé navíc podle profesora Chlíbka netuší, že kromě samotných vakcín je chrání i kolektivní imunita, kterou vytváří vysoká povinná proočkovanost populace.

„V případě vysoce infekčních spalniček by měla dosahovat 95 %. Jinak se nemoc začne znovu šířit,“ dodává docentka Marešová. A přesně to se děje, protože proočkovanost klesla v ČR až k 88 %.

Hlavní příčinou je to, že řada rodičů očkování svých dětí odmítá nebo odkládá do pozdějšího věku kvůli možným vedlejším účinkům. Ty ale nejsou tak časté ani nebezpečné, jak se domnívají. Dokázala to řada vědeckých studií i faktů. Obavy řady rodičů přesto nerozptýlily.

Očkování pod drobnohledem aneb Fakta versus emoceDěti

Mezi nemocnými dětmi, které nákazu obvykle šíří dál, je přitom naprostá většina neočkovaných. Situace je o to absurdnější, že zatímco u nás někteří lidé očkování odmítají, v rozvojových zemích by matky daly nevím co za to, aby očkovací látku pro své dítě získaly. Infekční choroby tam totiž děti nemilosrdně zabíjejí.

Na to už u nás nejsme zvyklí. Padesátá léta minulého století, kdy k tomu ještě docházelo, si již několik generací nepamatuje.

Roli u nás hraje i to, že účinnost očkování proti této chorobě není celoživotní. Po určité době je ho potřeba zopakovat, což většina lidí nedělá. Stávají se tak méně odolní vůči návratu infekcí i vůči nákazám zavlečeným do ČR z ciziny, zejména z Ukrajiny. Pojďme si tedy říct, čím mohou spalničky a další infekční choroby, proti kterým chrání očkování, hrozit.

Tato virová nemoc se přenáší kapénkovou nákazou. Loni na ni zemřelo ve světě zhruba 140 000 lidí, většinou dětí mladších pěti let. To bylo o 16 000 víc než předloni. I počet nakažených stoupl z 7,6 milionu (2017) na 9,8 milionu (2018).

Nemoc je na vzestupu v rozvojových zemích i v Evropě nebo v USA. V průmyslově vyspělých zemích je však případů výrazně méně díky očkování, byť klesajícímu.

Jak můžete poznat, že má vaše dítě spalničky? Projevují se horečkou (až 40 °C), rýmou, kašlem, zánětem spojivek a na sliznici v dutině ústní se objeví bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý den se při horečce objevuje za ušima a na obličeji zarudlá vyrážka, která se pak rozšíří na krk, trup a končetiny. Přetrvává obvykle 5 dní.

„Komplikací může být dlouhotrvající horečka, zánět hrtanu, virový zánět plic s těžkou dušností, horečnaté křeče nebo zánět mozku,“ upozorňuje docentka Marešová.

Vakcinaci je nutné obnovovat zhruba každých 15 let. I dospělý může na nemoc a její následky zemřít, nejvíc však choroba ohrožuje na životě děti do 5 let.

Spalničky „vymazávají“ paměť imunityVěda a školy

V roce 2011 bylo v ČR kolem 300 případů černého kašle, v roce 2018 už 752. Tato nemoc se přenáší hlavně kašláním, kýcháním a smrkáním. Ohrožuje na životě zejména kojence, proto lékaři doporučují jejich rodičům, ale také prarodičům, aby se nechali očkovat i oni.

U ženy to bývá nejlepší v průběhu těhotenství, ale je to možné i před otěhotněním nebo těsně po porodu. Protilátky, které se v prvním případě přenášejí z matky na dítě, chrání nejen maminku, ale i děcko v prvních měsících života.

Typickými příznaky nemoci jsou teploty, které mohou dosáhnout až 40 °C, rýma a kašel. Ten začne být brzy záchvatovitý a dávivý. Postižený při něm lapá po dechu. „Kojencům hrozí zástava dechu,“ říká docentka Marešová.

„Pacient může kašlat tak silně, že se pozvrací nebo si zlomí i žebra, případně si způsobí další vážné komplikace. Hrozí mu také zánět plic, křeče, poškození mozku, krvácení do rohovek a víček, ale i do mozku. Malé dítě může na řadu těchto problémů umřít.“

V ČR stoupá hrozba černého kašle. Lékaři doporučují přeočkováníDomácí

Typické je pro něj zvýšené napětí svalů a nemožnost otevřít ústa. Pak i strnutí šíje, ztráta koordinace pohybu a schopnosti svalů uvolnit svůj stah. Postižený člověk se může udusit nebo mu selže srdce.

Nemoc se šíří skrze poranění, a to i drobná, která infikují bakterie Clostridium tetani. Ty se dostávají do půdy, na silnice a na další místa obvykle ze zvířecích výkalů.

Případů tetanu, proti kterému se také povinně očkuje, je naštěstí zatím minimálně. Kromě zmíněného dítěte v Brně se jím v roce 2015 nakazil jediný pacient, který bohužel zemřel.

Mateřský a novorozenecký tetanus si každý rok vyžádá na 49 000 životůDěti

Infekční choroby, jako je záškrt, na který ještě v roce 1952 umřelo 300 lidí, se dnes spolu se zarděnkami, příušnicemi a dětskou přenosnou obrnou daří díky povinné vakcinaci držet na uzdě.

Pokud by proočkovanost populace dál klesala, začaly by se nemoci znovu objevovat ve vyšších počtech. A s nimi i vážné zdravotní komplikace a v mnoha případech také smrt. Děti na ně umíraly ještě v 60. letech minulého století.

Záškrt – jde o bakteriální kapénkovou nákazu, která způsobí těžkou angínu i další komplikace. Nemoc dokáže postihnout srdce a vyvolat obrnu měkkého patra. Umíralo na ni 30 % nemocných.

Zarděnky – jsou vysoce nakažlivou virovou infekcí, která se šíří prostřednictvím kapének. Projevují se zduřením uzlin, teplotou, zimnicí a výsevem charakteristické vyrážky. Komplikací bývá například bolestivý zánět kloubů, tečkovité krvácení do kůže, pokles krevních destiček, prasknutí sleziny a zánět mozku nebo srdečního svalu.

Nebezpečné jsou zarděnky pro těhotné ženy, protože dokážou vážně poškodit plod. Také mohou nechat vážné trvalé následky: ztrátu sluchu, šedý zákal, poškození jater a ledvin atd.

Studie: Očkování k autismu nevedeVěda a školy

Příušnice – po nákaze kapénkami obsahujícími viry dochází ke zduření příušní slinné žlázy. Komplikací je zánět varlat a nadvarlat, ale také slinivky břišní, mozku a míchy. Vzácněji pak i vaječníků. Trvalým následkem může být třeba poškozený sluch a u mužů ztráta plodnosti.

Dětská přenosná obrna – nezpůsobí u naprosté většiny lidí infikovaných virem žádné příznaky. Asi 5 až 10 % pacientů postihne horečka, bolest hlavy, průjem, strnulost krku a bolesti v rukou i nohou.

U asi 0,5 % případů se objeví svalová slabost a neschopnost pohybu. Část pacientů se zotaví, část jich zemře nebo mají trvalé následky: ochrnou jim různé části těla. Nemoc se šíří hlavně prostřednictvím kontaminovaných tekutin a potravin.

Žloutenka – u virové hepatitidy typu B se lékaři teprve snaží vytvořit kolektivní imunitu. S povinným očkováním dětí proti ní se začalo v roce 2000. Virus, který nemoc vyvolává, napadá játra a člověka dokáže i zabít (ročně zlikviduje 2 miliony lidí na celém světě). Šíří se prostřednictvím slin, spermatu, poševního sekretu a krve.

První příznaky choroby připomínají chřipku (teplota, nevolnost, bolest hlavy a břicha, celková slabost). Pacient může mít i kloubní, kožní a nervové potíže. Nemusí u něj dojít k zežloutnutí kůže a sliznic, stejně jako nemusí mít ani žádné příznaky.

Kromě selhání jater může virus vyvolat i jejich tvrdnutí (cirhózu) a následně rakovinu jater. Častým zdrojem nákazy jsou injekční stříkačky (mezi narkomany), ale i špatná sterilizace nástrojů v piercingových a tetovacích studiích.

Jak se vyhnout žloutenceStyl

Hemofily – hemofilové bakteriální infekce se šíří prostřednictvím kapének a dovedou vyvolat hodně nemocí, počínaje zápalem plic a meningitidou přes otravu krve, záněty středního ucha a obličejových dutin až třeba po zánět hrtanové záklopky, kvůli kterému se pacient může udusit.

Záněty mozkových blan navíc často provázejí vysoké horečky, prudké bolesti hlavy, zvracení, spavost, světloplachost i poruchy vědomí. Meningitidy také někdy zanechají trvalé následky na zdraví pacienta, například poruchu sluchu.

Povinné očkování se dnes týká:
spalniček
zarděnek
příušnic
záškrtu
tetanu
černého kašle
dětské přenosné obrny
hemofilových infekcí
 virové hepatitidy typu B

Rodičům, kteří nenechají své děti očkovat, hrozí pokuty až 10 000 Kč. Jde o zdraví celé populace. Několik jich už bylo uděleno. Neočkované děti navíc nesmějí do kolektivních zařízení (třeba do školek) a na veřejné akce.

Očkování bude povinné i pro soukromé školkyDomácí

Hlavní zprávy

Černý kašel mělo letos v ČR rekordních 880 lidí, chrání očkování

Vyčkejte prosím. Objednávka se zpracovává

Černý kašel se přenáší kapénkovou infekcí, tedy při bližším kontaktu s nemocným. Často se nemoc šíří v rámci rodiny, kdy jsou spolu členové v každodenním úzkém kontaktu.

Černým kašlem onemocnělo letos v ČR 880 lidí, je to rekordní počet, který odpovídá stavu z 60. let 20. století. Týdně je 20 až 25 nových případů, do konce roku se tak může celkový počet přiblížit tisícovce. Novinářům to řekla epidemioložka Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu. Onemocnět může podle ní každý, na životě jsou ohroženi zejména novorozenci a senioři, zvýšené riziko komplikací je u pacientů s astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí.

Povinně očkované jsou pouze děti

Proti černému kašli se v ČR povinně očkují pouze děti. Tzv. hexavakcína chrání kojence a batolata, přeočkovávají se předškoláci a od roku 2009 také děti ve věku deset až 11 let. „Očkování školáků jsme zavedli, protože jsme zaznamenávali stále více nemocných adolescentů,“ uvedla Fabiánová.

Očkovat by se podle ní měli i dospělí, mimo jiné proto, že tím sníží riziko přenosu nemoci na nejmenší děti, které ještě očkovány být nemohou.

 V posledních letech bylo v ČR šest úmrtí na černý kašel, ve čtyřech případech podlehli nemoci dosud neočkovaní kojenci, kteří se nakazili od členů rodiny, dvě úmrtí byla u seniorů.

Očkování proti černému kašli je doporučeno i dalším osobám

Vakcinace chrání tři až 12 let, národní imunizační komise doporučuje v dospělosti alespoň jedno přeočkování. Vhodné je zejména pro ženy plánující těhotenství, lidi pečující o děti mladší 12 měsíců a pro zdravotnický personál, který je v kontaktu s novorozenci. Vakcína stojí zhruba 850 korun, zdravotní pojišťovny ji dospělým nehradí. 

Jak poznáte, že jste nakaženi

Černý kašel je bakteriální, vysoce infekční onemocnění dýchací soustavy, přenáší se kapénkami. Obvykle se projeví záchvaty kokrhavého kašle, které mohou přetrvávat až 100 dní. Nemocný zvrací, hubne, je vyčerpaný. Urputný kašel může vést až ke zlomenině žeber, vzniku kýly a pomočování.

Poznat černý kašel nemusí být vždy jednoduché, může se projevit jen dlouhodobým pokašláváním, což řada dospělých považuje za běžné nachlazení. Bez léčby šíří pacient nemoc na své okolí. Lékaře by měli vyhledat, pokud kašel trvá déle než dva týdny a běžné kapky z lékárny nepomáhají.

  • Kompletní článek čtěte zde.  
  • Informaci přinesl

Chcete se poradit s odborníkem na Očkování a cestovní medicínu? Objednejte se do nejbližšího centra jednoduše online!

Souhlasím Více informací

Tento web ke své funkčnosti používá cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.

Diskuze Černý kašel, jak je to možné v dnešní době?

Velikost písma:

http://www.novinky.cz/…ekordni.html
Černý kašel je nemoc, která se v ČR začala objevovat stále víc a víc.
Vyskytuje se především u dětí-miminek, které nejsou očkované povinným
očkováním. ČLánek mě šokoval a musím říct, že matky, které
neočkují povinnou hexou nechápu, stejně tak jako ony nechápou nás. zajimá
mě váš názor. děkuji. 

Novinky beru s rezervou. Černý kašel může dostat i očkované dítě,
příznaky jsou mírnější, takže se třeba ani dlouho neodhalí. O to
nebezpečnější to je pro ty okolo.

Bezpochyby, ale je-li dítě očkované nehrozí riziko smrti. Nebo snad
někdo očkovaný zemřel na ČK?

Jediná možnost jak ochránit neockovaneho novorozence a kojence spočívá
ve vcasnem přeočkování všech jeho blízkých starsich deseti let. Tzn matka
ještě před otehotnenim, otec, prarodiče, sourozenci než se dítě
narodí, atd.

Ja jsem se zarekla, ze uz nebudu sledovat diskuze o ockovani, protoze na
vetsinu argumentu nejsem dostatecne slunickova a hrozi, ze bych mohla byt
hnusna. Porad si nemyslim, ze kdyz najednou prestane cela Evropa ockovat
kojence, tak se vubec nic nestane.

@Niqitka Je to tak,
bohužel. Kdo očkuje nebo neočkuje, to je každého věc. Ale právě
neočkované děti jsou náchylnější tyto nemoci chytit a pak se přenáší
dál. Protože je v dnešní době hodně,,moderní´´ neočkovat 

@Niqitka píše:
http://www.novinky.cz/…ekordni.html
Černý kašel je nemoc, která se v ČR začala objevovat stále víc a víc.
Vyskytuje se především u dětí-miminek, které nejsou očkované povinným
očkováním. ČLánek mě šokoval a musím říct, že matky, které
neočkují povinnou hexou nechápu, stejně tak jako ony nechápou nás. zajimá
mě váš názor. děkuji.

No co, teď je hodně lidí co hlásají neočkovat pak se tyhle nemoci rozlézají a u spousty
neoškovaných mají daleko horší průběh nebo dost fatální následky
I když je pravda, že jsem to četla asi před hodinkou a jako jeden
z příznaků se tam píše, žečlověk jen tak nenápadně pokašlává-to je
případ dcery(takhle nenápadně pokašlává už cca rok) – tak mě nahlodal
červíček bo i když očkovaná je, tak chytnout to zřejmě
může taky.

Černý kašel je prevít, který se vrací. Řešila jsem ho před nějakou
dobou, kdy jsem měla přes 2 měsíce šílený kašel, kterého jsem se
žádným způsobem nemohla zbavit. Podle doktorky na plicním jsem byla jen
simulantka, které se nechtělo do práce (pracovala jsem z domova, takže jsem si
o neschopenku vůbec nežádala). Obvoďák mi potom řekl, že to mohl být
černý kašel, ale jelikož se v ordinaci střídá více doktorů, tak to
prostě jiný úplně přešel a neřešil to. Očkování není na stálo. Je
zhruba na 12 až 15 let. Přibližně v pětadvaceti, až třiceti letech by
se každý měl nechat přeočkovat (já ještě neměla čas , i očkování na TBC už mám nějaký ten
pátek propadlé… ). Každopádně se černý kašel dá dostat
i přes očkování, ovšem nemá to tak závažný průběh jako bez
očkování. Takže děti, které ještě nejsou očkované by měli být pouze
mezi lidmi, kteří jsou očkovaní, případně přeočkovaní, protože pro
kojence je to nejnebezpečnější. Potom tedy i pro staré lidi, kteří mají
špatnou imunitu. Úplně neschvaluji očkování na cokoliv, co není životu
nebezpečné a jelikož pravděpodobně budu muset nechat naočkovat syna proti
neštovicím, tak z toho nejsem zrovna šťastná. Ale očkování, která
mohou zachránit život prostě nezanedbávám a abych řekla pravdu, tak se
občas hodně divím, čemu všemu jsou někteří ochotni vystavit
své děti…

@MaDoRaBe píše:
Jediná možnost jak ochránit neockovaneho novorozence a kojence spočívá ve
vcasnem přeočkování všech jeho blízkých starsich deseti let. Tzn matka
ještě před otehotnenim, otec, prarodiče, sourozenci než se dítě narodí,
atd.

to sice ano, ale k mimcu pustat len rychto preockovanych a nechodit s nim
nikam..moj maly tiez neni ockovany a toto je jedna vec, ktorej sa bojim..druha
je hemofil..

Edit
Neockujem lebo mam odklad od pediatra..

By mě opravdu zajímalo, kdo z vás propagujících 100% ochranu
očkování je proti černému kašli přeočkován každých nejméně 10 let.
Největší hrozbou pro děti jsou totiž nejbližší příbuzní… ovšem
proočkovanost v dospělé populaci je téměř nulová… 

Tak ono to neni tak jednoduchy. Cerny kasel prenaseji i ockovanci, takze
myslet si, ze se preockuje cela rodina a pak je mimino v bezpeci, neni asi
uplne na miste. Zvlast, kdyz takovy kasel probiha za mirnych priznaku. Pokud
nekdo kasle jak tuberak, k miminu ho nepustim spis, nez obcas lehce zakaslajici
teticku. Jo, svet neni moc bezpecny misto. 

JENOM K ÚVODNÍMU PŘÍSPĚVKU… můj nemladší syn trpěl po narození
na afektové apnoe, odkládala jsem očkování, pak do toho vezly neštovice,
takže nyní je mu rok a ještě očkovaný není vůbec…třeba u mě to
není o tom, že bych neuznávala očkování, jeho princip… podle mě to je
o tom, kdo se čeho bojí víc..

někdo se bojí černého kašle nebo
pneumokoka, tak naočkuje, protože pro něj je hrozba rálná…někdo se ale
mnohem víc bojí následků očkování, jejich nežádoucích účinků, je to
pro něj daleko větší hrozba s trvalými, celoživotními následky, tak
zvolí tuto cestu… je to pořád jeden a tentýž strach matky o dítě,
která pro něj chce to nejlepší…

@paola white Presne
to jsem psala a přesne to nechce 95% lidi slyšet. Hodně malickych děti se nakazi proste a
jednoduse přímo od matky.
Ano, očkování funguje celkem slušně, ovšem cca tech pět let.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector