Chat je uzavřený31.01.2014 10:00
V České republice se objeví zhruba 30 tisíc případů cévní mozkové příhody ročně a návrat do běžného života bývá pro pacienty mnohdy velice obtížný. I proto je velice důležité co nejdříve začít s účinnou rehabilitací.
Co přesně znamená pojem neurorehabilitace? Jak dlouho po cévní mozkové příhodě začít s rehabilitací? Na tyto i další otázky se můžete zeptat MUDr.
Libora Musila, primáře rehabilitačního oddělení Rehabilitační kliniky Malvazinky, kterou provozuje společnost Mediterra. Odpovídal 31. ledna od deseti hodin.
MUDr. Libor Musil působí jako primář rehabilitačního oddělení Rehabilitační kliniky Malvazinky. V roce 2000 ukončil studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. Po čtyřech letech složil atestaci I.
stupně z neurologie, v roce 2008 pak atestaci z neurologie dle nového atestačního systému. V roce 2011 složil atestaci z rehabilitace a fyzikální medicíny.
Mezi lety 2002-2009 působil na neurologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady jako vedoucí EMG laboratoře a v ambulanci pro bolesti zad. Od roku 2012 působil v Centru pohybové medicíny a na Rehabilitační klinice Malvazinky jako vedoucí lékař pro neurorehabilitaci.
Již během studia medicíny se věnoval neurologii. Je autorem řady odborných publikací, v roce 2007 obdržel cenu České neurologické společnosti za nejlepší práci z klinické praxe a kasuistiku.
-
Jana
Dobry den, jake jsou nejcastejsi zdravotni nasledky po mrtvici? -
Host chatu
Dobrý den je nutné říci ,že řada cévních mozkových příhod proběhne formou přechodné poruchy funkce mozku , jenž se během několika minut sama upraví . Při dokončené cévní mozkové příhodě- tj. když odumře mozková tkáň jsou to na prvním místě poruchy hybnosti různého rozsahu na druhém místě poruchy řečových funkcí- produkce či rozumění řeči -
Jan Dřímal
Vážený pane dokore, Náš děda po mozkové mrtvici (ve spánku) před 9 lety pohybuje pouze levou rukou a to ještě ne úplně koordinovaně a je schopen vyslovit pouze dvě slova. Pokusil jsem se zlepšit jeho vyjadřovací možnosti zakoupením tabletu a pořízení aplikace (obrázkové), ketrá by mu umožnila sdělení alepoň základních potřeb. K mému překvapení se tyto (nalezl jsem dvě) aplikace pohubují v hodnotě několikanásobku samotného tabletu (aplikace pro rovoj řeči u dětí jsou nepoužitelné). Mohl byste mi prosím doporučit, jakou aplikaci a od jakého dodavatele pořídit, popř. jak dědovi umožnit komunikaci? Je na tento SW poskytován příspěvek jako na kompenzační pomůcky? Děkuji. S pozdravemHonza Dřímal -
Host chatu
Vážený pane Dřímal nejsem si vědom toho, že by pojišťovna poskytovala příspěvek na software pro pacienty s poruchou řečových funkcí. Všecny zdravotnické softwary jsou drahé, což je způsoboeno tím, že se vyrábí specificky pro tento účel a samozřejmě konkurence není dostatečná. Doporučoval bych Vám vyšetření dědy u logopedky jenž Vám bude schopna říci jaká je úroveň jeho komunikačních schopností a zda- li by software popř který nejlépe využil -
Antverpy
Kde všude v ČR se lze neurorehabilitovat? -
Host chatu
Dobrý den neurorehabilitace je koncept rehabilitace , jenž je využíván pro pacienty s neurologickým postižením. U velkého množství neurologických onemocnění není postižena pouze hybnost ,ale stabilita, dorozumění, intelekt.. Zahrnuje tedy péči o více systémů než u klasické rehabiliace např .při náhradě kloubu. a účastní se jí i jiné spektrum odborníků – např logoped…. -
INTOGR
Co vše podstoupíme konkrétně, když se neurorehabilitujeme? -
Host chatu
dobrý den podstoupíte vyšetření rehabilitačním lékařem, jenž stanoví, jakého typu a jak velký je Váš zdravotní deficit a navrhne rehabilitační plán. V něm je zahrnutý způsob terapie a stanovení racionálního cíle terapie – např dosažení chůze o 1 francouzské holi. Dále zahrnuje doporučení pro účast dalších odborností- logopeda psychologa, neuropsychologa. ergoterapeuta., jenž poté sami terapii provádějí. Tedy léčba spočívá jak v podávání léků, tak v pohybové terapii či cvičení paměťi, prostorové orientace … dle charakteru deficitu. -
GF
Nejmladší a nejstarší pacient s cévní mozkovou příhodou? Čím je vlastně cév. mozk. příhoda způsobena – příčiny? A je dědičná? -
Host chatu
Základní principy vzniku cévní mozkové příhody jsou ucpání mozkové tepny. či její prasknutí. Dojde tedy k nedokrvení nabo naopak krvácení do mozkové tkáně. Ucpání tepny je daleko častější – cca 5x . Příčin je celá řada. Nejčastěji aterosklerosa přívodných tepen mozku , díky níž se vytvoří krevní sraženina. Dále to můžou být poruchy srdečního rytmu s tvorbou krevní sraženiny jenž se následně dostane do mozku. poruchy cévní stěny nejrůznější příčiny, zvýšená pohotovost ke krevní srážlivosti…..U krvácení do mozkové tkáně je nejčastěji příčina poškození cévní stěny při špatně korigovaném vysokém tlaku krve. -
Fanda
Moje žena má hypertenzi, cévní problémy, lehčí diabetes aj. První mozkovou příhodu (ne krvácení, nýbrž nedokrvený mozek) měla v r. 2000 ve svých 50 letech, druhou v r. 2011. K té druhé došlo krátce po souloži. Od té doby se bojíme souložit a také se bojíme daleko cestovat. Poraďte, jak situaci řešit. -
Host chatu
1/ je nutné aby byly vyšetřeny rizikové faktory opakování příhody. a paní brala léky jenž snižují riziko nové příhody – nejlépe cestou neurologa 2/ K cévní mozkové příhodě může dojít při rychlé změně napětí cév či výkytu tlaku krve při výrazné fyzické námaze či souloži. Jistě je vhodný kondiční pohyb při kterém k tak excesivním výkyvům tlaků krve nedochází a tak je to i s osobním životem. -
AlenaK
Dobrý den pane doktore.Mému otci se toto pondělí stala těžká příhoda. Má ochrnutou pravou ruku a půlku obličeje. Ráda bych věděla za jak dlouho po příhodě se může začít rehabilitovat. Kde je dobré rehabilitační centrum. A jestli je i jiná možnost léčby než je trombolýza. Děkuji a přeji hezký den -
Host chatu
Dobrý den rehabilitace by měla být zahájena co nejdříve po stabilizaci stavu – což by měl stanovit ošetřující neurolog. Z toho co píšete by se RHB měl kromě jiného účastnit fyzioterapeut , ergoterapeut logoped. Bezprostřeně po příhodě pacienti rehabilitují na akutních rehabilitacích , jenž jsou navázány na neurologie v rámci iktových center, tam je však RHB možná pouze 3 týdny, což je u naprosté většiny pacientů nedostatečné. Proto je nutné pokračovat dále všude tam, kde mají tyto odbornosti k dispozici, Jinak samozřejmě doporučuji Malvazinky. -
MAREK
Zdravím, prošel jsem před cca 10 lety 2 mrtvičkami, stav se za několik let lepšil, ale mám potíže s chozením, ona postižená levá strana je často výrazně ze hry, slabší, klopýtám, zakopávám, stejně tak nešikovná ruka. Periferní neuropatie DK i HK mě otravuje stále, někdy hodně otravuje a hoří noha a někdy zase hodně ruka brněním a křečemi. Doporučujete mi nějakou zvláštní léčbu? Ještě jen připomínám, že jsem 2x operován na srdce a mám potíže s krevní srážlivostí. Vidíte nemoc a jako hlavní příčinu mých potíží pro kardiology, nebo spíše neurology? Děkuji a hodně zdaru! -
Host chatu
Též zdravím. základem je pokud možno snížit co nejvíce riziko opakování cévní mozkové příhody- tedy jestli byla zdrojem sraženina ze srdce, pak je to primárně úkol pro kardiologa. Následky proběhlé cévní mozkové příhody jsou léčebně úkolem pro neurology a rehabilitační lékaře. brnění a křeče lze někdy ovlivnit medikací -cestou neurologa. Soběstačnost chůzi sebeobsluhu je vhodné řešit opět spíše přes RHB lékaře. Je to ale již dlouho proto jsou možnosti omezenější ale naházejte flintu do žita a zkuste to. -
Veronika
Syn v necelých 5ti letech měl mrtvici, nyní je mu 7 let, apalik s tracheostomii po dekompresi, je pro něho vhodná rehabilitace popřípadě lázně? Děkuji -
Host chatu
Dobrý den. Informace jsou pouze kusé a vždy záleži na tom daném případě – tedy jak pacient klinicky vlastně vypadá. čeho je schopen či ne. jak velké morfologické postižení mozku má … celkově však platí, že mladý organismus i mozek je hodně adaptabilní a často se zlepší i po rozáhlých poškozeních. stran RHB doporučuji zkusit bazální stimulaci – naleznete na internetu -
Dan Kostka
Můj dědeček říkal, že měl mozkovou příhodu(y) – jednou byl prostě mimo a vešel do jiných dveří v činžovním domě – tehdy byly stejné zámky u všech bytů toho činž. domu – ale jakmile otevřel a ucítil – neznámý jiný pach – podle nějž zjistil, že není u sebe, zavřel ty dveře a šel do správného – svého bytu. Co vy na to? A měl těch příhod asi víc – tak asi tři – taky když jsem se narodil, tak byl mimo (to mu bylo 67-68) a ptal se, kdo že jsem, když mu říkali mé jméno, ačkoliv to před tím věděl… Není to taky trochu jako alzheimer, demence? -
Host chatu
dobrý den řada cévních mozkových příhod proběhen velice nenápadně a mi je zjistíme ex post tím , že se pacientovi provede CT či MRI mozku, kde jsou vícečetná ložiska proběhlého nedokrvení. To je typické u starých lidí. Platí to ale i obráceně tedy mozek jenž je poškozen vícečetnými příhodami je pak náchylnější a špatně adaptabilní. Proto se u velkého množství seniorů objeví dezorinetovanost či poruchy paměti při prodělání infektů či nedostatku tekutin. Demence je pokles intelektových funkcí na určitou úroveň může mít řadu příčin – nejčastější jsou Alzheimerovská a vaskulární,- tedy po drobných cévních mozkových příhodách. Bylo by jistě vhodné konzultovat neurologa. -
Jarda
Otec ležel po mozkové příhodě na neurologii ve Znojemské nemocnici. Zarazil mě nedostatek zdravotního personálu a fakt, že pacienti jsou jen nedostatečně polohováni, že se s nimi prakticky nerehabilituje již v počátečních fázích rozvoje nemoci. Prostě není, kdo by to vykonával. A personál si ještě dovoluje nahlas komentovat, zda je pacient schopný, neschopný či dokonce líný. Otec nakonec zemřel, po několika týdnech na rehabilitačním oddělení. Každý den byl navštěvován celou rodinou, matka ho pravidelně denně krmila, s manželkou ho masírovali, přetáčeli atd. Zhruba polovina zdravotníků i lékařů je téměř netečná, bez zájmu. Nemohoucímu člověku nepomohou ani se najíst. To se mnou dost otřáslo. Nejsem zaujatý, manželka byla dlouhá léta zdravotní sestrou u lůžka. Kam směřuje prosím vývoj podobné péče o pacienty? -
Host chatu
Směřuje tam, kam směřuje celé zdravotnictví. a tento problém s těžce postiženými pacienty řeší všechny země včetně těch nejbohatších. Je zásadní rozdíl, jestli se o pacienta stará kvalitní/ jak medicínksy, tak lidsky/, motivovaný personál v dostatečním množství, či ne. Jestli tomu tak není pak personál dříve či později vyhoří odejde a jistě nezbydou Ti nejlepší……… -
Darius
Jaké živiny mají největší vliv při regeneraci CNS a nervů? -
Host chatu
Tuto otázku si klade obrovské množstí odborníků na celém světě a stále nenachází uspokojivou odpověd. Současná medicína ví podstatně lépe co mozek poškozuje než to co mozek obnovuje. Nejvhodnější strategie zatím je minimalizovat počet poškozených buněk – např. u mozkové příhody včasnou trombolýzou či u rozstoušené sklerosy potlačením imunitní odpovědi. -
lada
Kolika procentům pacientů rehabilitace pomůže?? -
Host chatu
Nelze přesně říci záleží na způsobu měření typu postižení … Většina vyspělých států si však zpočítala, že investice do RHB se jendoznačně vyplatí. Je zásadní rozdíl, jestliže je člověk schopen žít v domácnosti s pomocí pomůcek a úprav bydlení se starat sám o sebe. Či do konce života přežívat v různých zdravotnických zařízeních. Zásadní rozdíl je to samozřejmě i pro kvalitu života tohot člověka- což je Věc, kterou lze též těžko změřit -
Marek veber
Patří mrtvice k největším zabijákům u nás,pane doktore? Nebo spíš infarkty?a jak jí jde předcházet? -
Host chatu
U obojího zásadně díky moderní léčbě klesá úmrtnost. Naopak roste množstí lidí s různým postižením ,díky tomu, že přežily cévní mozkovou příhodu. Obojí jistě patří k nejčastějším příčinám úmrtí . Informace typu prevence, rozdělení, rizikové faktory jsou dostupné na internetu viz např http://www.zbynekmlcoch.cz/informac… -
Vlad
Hezký den,zajímalo by mě,jak dlouho poté,co nastane mozková příhoda je třeba zasáhnout,aby nezůstaly následky. A jak vlastně poznám,že někdo má mrtvici? -
Host chatu
Dobrý den zasáhnout je potřeba co nejdříve, protože nedokrvené mozkové buňky velice rychle odumírají. Proto se v poslední době klade důraz na iktová centra , kde diagnostika a terapie proběhne co nejrychleji. nejčastější příznaky -náhle vzniklá slabost či necitlivost končetiny či poloviny těla, poruchy řeči. Téměř nikdy se nevyskytují bolesti postižené části. -
Ivana
Dobrý den, v rodině se opakovaně vyskytla CMP, rodiče i prarodiče. Mám velmi obtížně korigovatelnou hypertenzi. Jak vysoké je riziko, že stihne i mě? Děkuji. -
Host chatu
Udává se, že hypertenze přízpívá ke vzniku cévní mozkové příhody z 50 procent. samozřejmě záleží na typu hypertenze výši hypertenze genetických predispozicích. Jak vyplívá z rozsáhlých studií , jestliže je zjištěná hypertenze léčena dojde k snížení rizika o cca 40 procent. -
Václav II
Dobrý den, je mi 71let, prodělal jsem v roce 1994 CMP s pravostr.hemip.na podkladě interacerebr.krvácení, ihned v nemocnici cvičení, 3x lázně Karviná, psaní levou rukou (tiskací), návštěva Italie, dlouhé procházky, atd.Dotaz:je možno ještě něco zlepšit, byl by přínos návštěva lázní? -
Host chatu
Nevím, neviděl jsem Vás a nevím jak velkého stupně je vaše omezení -
- David S.
- Dobry den pane doktore, kde Vas muzu v Praze navstivit ohledne kontzultaci (jsem z Prahy 5)
- Dekuji.
-
Host chatu
Rehabilitační klinika Malvazinky
-
- Jana K.
- Pane doktore,kde se muzu v Cechach neurorehabilitovat?
- Dekuji
-
Host chatu
viz výše
-
Sedlaříková
Dobrý den, manžel je třetím rokem po CMP, bylo 37let. Následná péče byla zcela v mých rukách, nikdo mi neporadil, i když jsem se stále ptala, co je potřeba a není. Vše jsem si musela zařídit, zorganizovat a vyhledat sama.
Rehabilitace doma, jelikož nechtěl do ústavu, nikdo mě neupozornil, že může být následkem změna osobnosti, psychické obtíže, epileptické záchvaty apod. Tím vším jsme si prošli a já doteď sháním. lítám a zařizuju naprosto laicky.
Nebylo by vhodné zařídit přímo v nemocnici nějakou erudovanou pomoc příbuzným potažmo samotným pacientům??? Mluvím o Brně, ne o nějakém maloměstě. Děkuji
-
Host chatu
existují organizace ,jenž tyto pacienty združují – např ictus…. jenž Vám poskytnou řadu informací.
U mozkové mrtvice jde o minuty, varuje lékař! Takhle vás zachraňují v nemocnici
Akutní ischemická cévní mozková příhoda může člověka doživotně paralyzovat, připravit o řeč nebo zabít. Existují specializovaná pracoviště, kde dokážou pacienta zachránit. Mezi evropskou špičku v léčbě tohoto onemocnění patří Iktové centrum krnovské nemocnice, kde pracuje i lékař Andrej Billý.
Pane doktore, jak poznáme, že našeho blízkého postihla mrtvička?
„Stačí, když postiženému řekneme, aby se usmál, vycenil zuby a jeho obličej je asymetrický. Případně se jedna strana obličeje nehýbe. V tu chvíli voláme 155.
Dalším testem je, že postiženého vyzvete, aby předpažil ruce dlaněmi vzhůru a držel je 10 vteřin. Když jedna ruka poklesne, musí se také přivolat záchranná služba.
Jindy se stačí postiženého zeptat, aby řekl básničku, pojmenoval předměty. Pokud je jeho řeč zmatená, může jít o příznak mozkové mrtvičky.“
Co když příznaky poleví?
„Nemá cenu čekat. Druhý nástup mrtvice může mít daleko vážnější následky.V případě, že je neokysličená část mozku z důvodu vzniku krevní sraženiny, dochází k úmrtí milionů neuronů, které jsou nenahraditelné. Za minutu jich můžou zemřít až 2 miliony. Prodleva mezi začátkem nemoci a poskytnutím pomoci znamená horší následky.“
Co s pacientem děláte v nemocnici?
„V případě, že do naší nemocnice veze záchranka pacienta s CMP, již z vozidla informují neurologa. Iktový tým čeká na urgentním příjmu. Pacientovi je odebrána krev a ihned absolvuje CT. V případě, že je to možné, tak mu podáváme trombolýzu, která sraženinu rozpouští. Tím dochází k výraznému snížení rizika trvalých následků a také se zkracuje léčba z měsíců na týden až deset dní.“
Jak dlouho iktové centrum funguje a kolika pacientům jste pomohli?
„Iktové centrum bylo oficiálně založeno v roce 2011, ale první trombolýzu jsme podávali v roce 2006. Od té doby jsme ji podali přibližně v pěti stovkách případů.“
Jaká je nejlepší prevence proti cévní mozkové příhodě?
„Zdravý životní styl a co nejméně stresu.“
Poslední Blesk Ordinace už ve středu v Praze!
Projekt Blesk Ordinace jde do velkého finále. Vyzkoušejte nejrůznější preventivní vyšetření a využijte konzultace s lékaři z Všeobecné fakultní nemocnice.
Startujeme 12. 6. ve 12 hodin na Karlově náměstí v Praze.
Příručka Ledviny a močové cesty DNES v deníku Blesk zdarma
- Proč nebolí onemocnění ledvin?
- Co se dá vyčíst z moči?
- Kdy navšívit urologa?
- VIDEO: Zjistěte, jak probíhá vyšetření prsu mamografem.
90’ ČT24: Mozková mrtvice – léčba a prevence — Česká televize
Václav K.: „Dobrý večer. Je možné mozkovou příhodu, indikovat ještě před jejím vznikem? Může být podmíněna i geneticky?“
Aleš Tomek: „Zcela vyjímečně může být podmíněna geneticky, pouze pokud máte někoho v rodině, kdo prodělal mozkovou příhodu před čtyřicátým rokem, tak má vysokou šanci, že jde o dědičnou chorobu. Jinak mrtvici dopředu nepoznáme.“
Jiří Vacl: „Dobrý den, vysvětlete mi prosím jak je možné, když je u pacienta (78) zjištěna mrtvice během jeho hospitalizace, že se ho přesto nepodaří zachránit?“
Aleš Tomek: „Bohužel, ne každého lze vyléčit. I když pacienta dostaneme ihne, tak stejně je zrhuba 15% úmrtnost.“
Pepa: „Má smysl při praktikách v našem zdravotnictví vozit lidi se srdeční nebo mozkovou příhodou automobily rychlé lékařské pomoci, když je potom mnohdy šupnou do čekárny a nechají je tam čekat dvě hodiny, než si jich někdo všimne?“
Aleš Tomek: „Sanitka by měla pacienta avízovat do specializovaného centra předem telefonicky. Takový pacient by pak nikdy neměl čekat.“
SKINF: „Pomáhá abstinence (nepití alkoholu), nekouření tabáku, nepití káv, nebraní ilegálních drog k tomu, aby člověk neměl mozkovou mrtvici?“
Aleš Tomek: „V zásadě ano. Jediná káva nevadí, ostatní je rizikem.“
SKINF: „Čeští lékaři poskytují pacientům s cévní mozkovou příhodou špičkovou péči – je ta péče opravdu tak špičková?“
Aleš Tomek: „Myslím, že ano. Léčíme nejvítší procento pacientů nejlepší možnou léčbou, tj. rekanalizací. V ČR je léčeno trombolýzou 25%. Ve většině vyspělých států jako je USA, Francie, UK, atd. je to jen poloviční počet a v Rusku je to asi jen desetina tohoto počtu.“
ANTI: „Ročně zemře v Česku na osm tisíc lidí po záchvatu mozkové mrtvice. Je to alarmující číslo?“
Aleš Tomek: „Určitě ano. Proto pořádáme osvětové akce, ale na druhou stranu před 20 lety zemřelo 18 000 na mrtvici ročně.“
Lukáš Lekeš: „Při jakých stavech lze poznat, že jde o mozkovou mrtvici? Pomohla by lidem osvěta MZ ČR, aby méně umírali?“
Aleš Tomek: „Určitě. Osvěta je základ, kdo nepozná příznaky, nepřijde včas a není vyléčen.“
Lukáš Lekeš: „Myslíte, že lidé s obezitou jsou nejohroženější skupinou? Do jaké míry k tomu přispívá kouření či alkohol?“
Aleš Tomek: „Samotná obezita není tak strašná. Horší je cukrovka, vysoký krevní tlak, kouření a hlavně vysoký věk.“
Martin M.: „Dobrý večer, otec byl přijat do nemocnice s mozkovou příhodou po asi 40 hodinách od nástupu příznaků. Přesto nebyl chirurgicky operován a byly pouze aplikovány medikamenty. Je to běžný postup – a proč? Děkuji.“
Aleš Tomek: „Je, protože už to nelze. Trombektomie je možná pouze do 6 hodin u takových pacientů, zcela vyjímečně do 24.“
Renata Žižková: „Dobrý večer,existuje souvislost mrtvice s častou bolestí hlavy (migrény) Také občas mi vyběhne bolavá žila na čele …v trvání i 3,4,dní…. (38let) děkuji za odpověď… Žižková“
Aleš Tomek: „Migréna jen nepatrně zvyšuje riziko mozkové příhody. Je dobře zajít za neurologem, ten Vám poradí v oblasti prevence mrtvice.“
Mira: „Jak je to s vybavením pro první pomoc v jiných než krajských nemocnicích? Ležím vedle pana na LDN, kterého prý zachránila biotronicka. V nemocnici prý uz byl v podstatě mrtvý a nyní je den ode dne lepší. Co si myslíte o takové alternativě?“
Aleš Tomek: „Vybavení je dobré i v každém ze 45 certifikovaných center v ČR. Biotronik nemá, podle mě, místo v péči o pacienta s akutní mrtvicí.“
Alice: „Jsou neoperované křečové žíly nebezpečím mrtvice?“
Aleš Tomek: „Otázka byla zodpovězena přímo ve vysílání v čase 20:59.“
Poslíčky mrtvice se nevyplácí podceňovat
Odhalit, proč tomu tak je, není právě snadné. „Souviset to může s nezdravým životním stylem, tedy s nedostatečnou fyzickou aktivitou, typem stravy i vyšším počtem kuřáků u nás,“ říká MUDr. Jan Fiksa z Cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Do jisté míry se však podle jeho názoru na nepříznivé statistice podílí také to, že Češi rizikové faktory vedoucí k mrtvici bagatelizují. Samotný rozvoj prvních příznaků nerozpoznají a odbornou pomoc vyhledají pozdě. Riskují tak trvalé následky, nebo dokonce smrt.
Proto se lékaři nejrůznějšími způsoby snaží podpořit povědomí laiků o této nemoci.
Kdo je více ohrožen
V souvislosti se stárnutím populace se o mrtvici mluví stále častěji. S vyšším věkem se totiž zvyšuje i riziko cévních mozkových příhod. V obzvlášť velkém ohrožení jsou přitom lidé starší šedesáti let. Svoji roli ovšem hraje také jejich celkový zdravotní stav.
Větší nebezpečí hrozí zejména lidem s hypertenzí, cukrovkou, vysokou hladinou cholesterolu, obezitou a také kardiakům. „Nebezpečné bývají zejména srdeční arytmie, které mnohdy probíhají skrytě. Pacient často ani nemusí mít žádné zásadní potíže,“ upozorňuje MUDr. Fiksa. Poruchu srdečního rytmu se proto mnohdy podaří odhalit až po prodělané mrtvici.
Zejména u mladých pacientů onemocnění často souvisí také s genetickou zátěží.
Obzvlášť pečlivě je proto zapotřebí sledovat ty, v jejichž rodině se vyskytla mrtvice v mladším věku nebo některá další cévní onemocnění. Ať už to je familiární hypercholesterolemie (pozn. red.
– dědičná metabolická porucha metabolismu lipidů), porucha imunitního systému nebo krevní srážlivosti. Velmi dobře by rodinnou anamnézu měli znát mimo jiné gynekologové, kteří ženám předepisují hormonální antikoncepci.
Pokud se v rodině pacientky vyskytly genetické vady ve srážlivém systému, měla by nejprve absolvovat speciální test.
Poznat včas varovné signály cévní mozkové příhody a správně zareagovat ovšem nebývá vždy snadné. Ve velké nevýhodě jsou zejména pacienti, jejichž vada mluvy nebo pohybové postižení jsou tak závažné, že si ani nemohou pomoc včas přivolat.
Pokud žijí sami, jsou jejich šance obzvlášť malé. Někdy také nemoc poruší rozhodovací schopnosti pacienta, který není schopný si v klíčovém okamžiku utřídit myšlenky a správně zareagovat.
Mnohem častěji však lidé první varování spíše přehlédnou a nebo je zlehčují.
Mě se to netýká!
Podle statistik v poslední době lehce přibývá pacientů v mladším věku. Právě oni přitom varovné signály mnohdy přehlédnou v domnění, že mrtvice se jich v jejich věku přece netýká. Ale také ti starší leckdy na riziko této nemoci ani nepomyslí.
Sami sebe mnohdy chlácholí, že se z „drobných“ problémů do druhého dne vyspí a ochablou ruku časem rozcvičí. Podle statistik cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP nad sebou v současné době mrtvici nechává zbytečně zvítězit polovina českých pacientů.
Jejich pozdní příjezd do nemocnice je totiž v současné době nejčastějším problémem léčby.
Obzvlášť záludné bývají takzvané minimrtvice neboli tranzitorní ischemické ataky. Příznaky mají úplně stejné jako klasická cévní mozková příhoda, a v první chvíli proto bývá dost obtížné je od sebe odlišit.
K těm nejtypičtějším patří pokles ústního koutku, ochrnutí či slabost paže a porucha řeči. Na rozdíl od klasické mrtvice však tyto poslíčky mrtvice většinou odezní do 24 hodin.
„Jsou však velmi jasným varovným signálem,“ zdůrazňuje neurolog.
„Díky nim můžeme pacienta velice rychle vyšetřit, a zahájit účinnou léčbu.“ To vše je ovšem možné pouze za předpokladu, že nemocný rychle vytočí číslo záchranné služby, která jej převeze na specializované pracoviště. Tedy do některého z iktových center, jež jsou rozmístěna rovnoměrně po celé České republice. Zde lékaři poskytnou odpovídající léčbu. Velkou roli ovšem hraje čas.
Odhalit a jednat
Pacientům s minimrtvicí hrozí zvýšené riziko těžké cévní mozkové příhody. V prvních dvou dnech propukne asi u desetiny nemocných, do roka postihne třetinu lidí, kteří prodělali tranzitorní ischemickou ataku.
„Proto je tak důležité, aby se pacienti do zdravotnického zařízení dostali včas,“ uvádí doktor Fiksa. „Raději mám proto takové, kteří přijedou s ‚přeleženou‘ rukou, než ty, kteří vyčkávají, až potíže přejdou.
“ V ideálním případě by se měl pacient do iktového centra dostat nejpozději 4,5 hodiny poté, co se u něj objevily první příznaky onemocnění, tak aby bylo možné co nejdříve zahájit terapii.
Nejvíce užívanou metodou je trombolýza, při níž lékař podává pacientovi látky rozpouštějící sraženinu. Novinkou je mechanická trombektomie, nejšetrnější a zároveň nejúčinnější miniinvazivní technika.
Tuto metodu je však možné použít jen u mrtvice provázené uzávěrem větší mozkové tepny. Intervenční radiolog při ní pomocí malého aparátu odstraňuje sraženinu z tepny a tím obnovuje zásobení mozku krví. Tato technika přitom dává odborníkům k dispozici ještě pár hodin navíc.
Standardně lze s její pomocí léčit pacienty do 6 hodin od jejich příjezdu do iktového centra.
Klinické studie, jež byly publikovány v loňském roce, poprvé jasně prokázaly bezpečnost a vyšší účinnost kombinované formy léčby, tj. trombolýzy a trombektomie při uzávěrech velkých mozkových tepen oproti pouhé trombolýze. Nová metoda se již rutinně používá v 15 českých iktových centrech.
A v počtu pacientů léčených touto technikou se Česká republika zařadila na druhé místo v Evropě, hned za Německo. „Pomoci ale můžeme jen těm, kteří dorazí včas,“ říká primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a předseda cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP MUDr.
Aleš Tomek, Ph. D., FESO.
„Právě proto jsme se rozhodli podpořit informovanost laické veřejnosti, díky čemuž pacienti správně rozpoznají příznaky a včasným příjezdem na specializované pracoviště zvýší své šance na přežití a uzdravení.“ Loni v září byla proto odstartována kampaň s příznačným názvem „Čas je mozek“, která pokračuje i v letošním roce.
Pomocí přednášek i článků v různých médiích se odborníci snaží podpořit rychlou a správnou reakci laiků, aby účinná léčba mrtvice neztroskotala „jen“ na opožděném příjezdu do nemocnice. Opatrnosti je třeba také u žen s aurou, kterým hrozí zvýšené riziko cévní mozkové příhody. Mozková mrtvice je třetí nejčastější příčinou úmrtí na světě.
V Česku postihuje 30 tisíc lidí ročně.
V 85 procentech případů je její příčinou ucpání cév a zastavení přívodu okysličené krve do určité části mozku. Pokud se proudění krve do 5 minut neobnoví, začínají odumírat první neurony. Každou minutu jich odumře 1,9 milionu.
Rychlost, s jakou se pacient dostane do nemocnice, je proto zcela zásadní.
Zatímco lidé s mrtvicí, kteří se do nemocnice dostanou do hodiny od jejího začátku, mají 50–70% naději na úplné vyléčení, u pacientů, kteří do nemocnice dorazí jen o 5 hodin později, je tato šance už jen 20%.
Mrtvice je zákeřná už tím, že může mít řadu příznaků – záleží na tom, která část mozku je postižena. Ty nejdůležitější shrnují Angličané do čtyř písmen: FAST (Face = pokles ústního koutku; Arm = postižení paže; Speech = mluva; Time = čas). Při náhlém ochrnutí či poruše řeči je zapotřebí co nejrychleji volat 155.
Asi 85 % případů CMP se vyskytuje u osob starších 45 let, převážně u mužů. Ale až 60 % případů CMP u žen končí smrtí. Je to často dáno hormonálním zatížením žen (porod, přechod, léčba hormonální terapií, antikoncepce) a větším výskytem ve vyšších věkových skupinách. Více informací o prevenci a léčbě mrtvice se dozvíte na webu: www.
mozkovaprihoda.cz
Odborná spolupráce: MUDr. Jan Fiksa, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Aleš Tomek, Ph. D., FESO, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol v Praze
Autor: Ivana Matyášová
Nové trendy v rehabilitaci po cévní mozkové příhodě
Pokleslý koutek je jeden z nejčastějších příznaků proběhlé cévní mozkové mrtvice.
Foto: Profimedia.cz
Klíčovou roli v celém procesu však hraje čas. S akutní léčbou i rehabilitací je nutné začít co nejdříve.
Mezi typické příznaky mrtvice patří náhlý vznik poruchy hybnosti nebo citlivosti na polovině těla (například pokleslý koutek, problém s hybností končetin), porucha řeči, závratě, nevolnosti, velké bolesti hlavy.
Bohužel tyto jasné příznaky mrtvice mnoho lidí přisuzuje nevyspání a únavě, anebo je zkrátka ignorují. Pokud tyto jevy zpozorujete na sobě, nebo na člověku ve vašem okolí, je nutné okamžitě volat záchrannou službu.
A to i v případě, že většina symptomů náhle odezní.
„Cévní mozková příhoda je z 80 až 85 % způsobena ucpáním mozkové tepny krevní sraženinou. Ve zbylých 10 až 20 % krvácením do mozku, mozkových plen, komor, nebo více částí lebeční dutiny,” konstatuje přednosta specializovaného cerebrovaskulárního centra a primář neurologie pražské Nemocnice Na Homolce MUDr. Miroslav Kalina.
Problémem a příčinou mrtvice může být porucha srdečního rytmu tzv. fibrilace síní, jež postihuje asi 2 % dospělých a lékaři se obávají, že vzhledem ke stárnutí populace bude výskytu tohoto onemocnění stále přibývat.
„Při fibrilaci síní dochází k poruše čerpací schopnosti srdce. Krev teče pomaleji, zůstává déle v srdci, kde může vzniknout sraženina.
Ta se může uvolnit do krevního oběhu a doputovat až do mozkových tepen, ucpat je, a způsobit tak mrtvici.
Krátce řečeno, pokud máte fibrilaci síní, je riziko vzniku mrtvice až pětinásobné,“ upozorňuje Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu.
Jak tento problém odhalit? Někdy jej může vypozorovat pacient sám, například zrychlováním tepu, nebo oslabováním výkonnosti. Bohužel může probíhat i bez příznaků, diagnostiku pak určí až lékař po prodělání cévní mozkové příhody. O to důležitější roli sehrávají pravidelné preventivní prohlídky.
Po kvalitní akutní péči o pacienta s poškozením centrální nervové soustavy musí rychle následovat koordinovaná neurorehabilitace. Bez ní je šance na návrat k běžnému životu jednoznačně nižší.
Neurorehabilitace začíná již od prvních dnů hospitalizace, jak u pacientů s lehkým postižením, tak v případech hlubokého bezvědomí. Jedná se o komplex léčebných procesů, jejichž cílem je zotavení pacienta po poškození nervové soustavy a minimalizování nebo kompenzace změn z toho plynoucích.
„Samotná rehabilitace zahrnuje různé formy smyslové a motorické stimulace, pomocí nichž fyzioterapeut, ergoterapeut, logoped a další odborníci pacienta aktivizují. Cílem je zvládnout bazální úkony, aby byl pacient co nejdříve soběstačný.
Pomáhají mu například znovu se naučit mluvit, chodit, psát, obnovit běžné aktivity každodenního života, jako je oblékání, osobní hygiena a řada dalších,“ vysvětluje MUDr.
Libor Musil, primář rehabilitačního oddělení Rehabilitační kliniky Malvazinky v Praze.
S pomocí fyzioterapeuta se tak jedinec znovu učí vykonávat základní pohyby stejně jako je tomu u malých dětí, když se učí třeba nějaký sport. Nový pohyb nebo aktivitu pacienti provádějí opakovaně, postupně se jim v průběhu terapie, a na základě dosažených výsledků, zvyšuje zátěž.
„V současné době je tendence preferovat přístupy, které jsou zaměřeny na intenzivní fyzickou aktivitu, kdy pacient rehabilituje i několik hodin denně − nejlépe samostatně pod dozorem. Hojně se rovněž využívá kombinace více přístupů.
Například se do svalu, který je po poškození mozku trvale zvýšeně napjatý a omezuje pohyb, aplikuje uvolňující látka (například botulotoxin) snižující napětí.
Tento sval je poté dlouhodobě protahován, aby se předešlo jeho vazivové změně, a zároveň jsou aktivně posilovány svaly, které tento zvýšeně napjatý sval omezovaly v pohybu,“ vysvětluje Musil.
Výhoda roboticky asistované rehabilitace je především v tom, že umožňuje časté opakování pohybu, čímž zvyšuje pravděpodobnost úpravy hybnosti, a to navíc bez projevů únavy, jako je tomu u člověka vykonávajícího terapii.
V současné době je brána jako vhodný doplněk péče. Naopak čistě robotická rehabilitace vykazuje horší výsledky, nežli kombinace fyzioterapeut a robot.
„Dalším nesporným benefitem je zpětná vazba, kterou robot poskytuje prostřednictvím displeje.
Na něm se zobrazují nejen čísla a statistiky vhodné pro lékaře, ale i například hra založená na pohybu, jenž má pacient provádět.
Umožňuje tedy zároveň přehledné vyhodnocení, díky kterému lze měřit pokrok v terapii, hodnotit pohyb a další ukazatele o zdravotním stavu, ale i motivující zpětnou vazbu pro pacienta,“ dodává Musil.
V České republice se jedná o poměrně nový terapeutický přístup v rehabilitaci, který směřuje k obnově pohybů u pacientů po mozkové příhodě. Poprvé byla tato metoda použita v 90. letech 20.
století americkým profesorem Vilayanurem Subramanian Ramachandranem, který se zabýval zkoumáním zrcadlových neuronů. Její princip je založen na využití zpětné vizuální vazby, díky které dochází k tzv. oklamání mozku.
Nejčastěji se k ní přistupuje při jednostranném postižení horních či dolních končetin.
„Při terapii je zrcadlo umístěno kolmo k pacientovi tak, že odráží zdravou končetinu a postiženou zakrývá. Pacient provádí pohyb se zdravou končetinou a v zrcadle sleduje, jak tento pohyb vypadá.
Při tomto vizuálním vjemu dochází k aktivaci poškozené části mozku pacienta, prováděný pohyb mu začíná připadat blízký a aktivita zbylých mozkových buněk poškozené části postupně vytváří pohyb postižené končetiny,“ vysvětluje primář.
Velmi zajímavá, avšak zatím experimentální, je tzv. transkraniální magnetická stimulace, při níž se využívá zákonů elektřiny a magnetismu.
„Pomocí silného magnetického pole z cívky přiložené na lebku se aktivují postižené části mozku či se naopak odlišnou frekvencí výbojů potlačuje aktivita jiných oblastí ve zdravé hemisféře, aby nepřebírala funkci té poškozené,“ vysvětluje MUDr. Libor Musil.
Představuje souhrn rehabilitačních technik, které též zlepšují hybnost končetin po cévní mozkové příhodě. Základem této terapie je stimulace mozku a využití jeho schopnosti adaptovat se – vytvářet nové spoje a dráhy, které zanikly v důsledku poškození.
„Nuceně navozená terapie je zaměřena na kombinaci omezování nedotčené končetiny a intenzivního používání postižené končetiny.
V praxi to vypadá tak, že se pacientovi zafixuje zdravá končetina třeba pomocí ortézy, čímž je nucen používat končetinu nemocnou, a to po většinu dne. Při terapii pacient vykonává úkoly, které se zaměřují především na trénink zvládání běžných aktivit každodenního života.
Ve cvičení pokračuje i v domácím prostředí prostřednictvím zadaných úkolů. Postupně tak dochází ke zlepšení pohybu postižené končetiny,“ dodává lékař.
Aby léčba byla co možná nejúčinnější a pokrok nejvíce patrný, nestačí jen cvičení s odborníky. Důležitý je i aktivní přístup samotného pacienta, který musí neustále cvičit i sám doma.