Nové léky na revma pomáhají nejhůře postiženým revmatikům

25. března 2020 (aktualizováno: 14. dubna 2020)

Revmatoidní artritida je chronické onemocnění imunitního systému, které napadá nejvíce klouby. Nejčastěji postihuje osoby středního věku, tedy mezi 30 až 50. rokem života. Jak se artritida projevuje, jaká je léčba a jak preventivně zabránit poškození kloubů? To se dočtete v našem článku. Obsah: Revmatoidní artritida odborně nazývána také arthritis rheumatica patří mezi autoimunitní onemocnění, což znamená, že její základní příčina tkví v porušeném imunitním systému. Přesná příčina vzniku artritidy je ale stále neznámá. Revma, jak je lidově toto onemocnění také nazýváno, postihuje až 1% populace. 

Rizikové faktory vzniku artritidy

Ke vzniku revmatoidní artritidy jsou náchylnější více ženy než muži. Revmatoidní artritida se obvykle vyskytuje ve středním věku, ale vyjímečně se může vyskytnout i u starších lidí, nebo dokonce u dětí. Existuje zvýšené riziko revmatoidní artritidy u osob, jejichž rodinní příslušníci jsou onemocněním postiženi. Důkaz o dědičnosti revmatoidní artritidy neexistuje, předpokládá se však, že se dědí predispozice k tomuto onemocnění. Ke vzniku revmatoidní artritidy jsou náchylnější více kuřáci než nekuřáci. Imunitní systém produkuje protilátky proti buňkám vlastního těla, poškozuje je a vyvolává v nich chronicky probíhající zánět. Při artritidě dochází k poškození chrupavky kloubu i kosti pod ní a k destrukci a deformaci kloubu. Zánět probíhající v kloubu může postihovat i struktury v jeho těsné blízkosti (svaly a šlachy). Nejčastěji jsou z kloubů postižena zápěstí a drobné klouby na rukou a nohou. Typickými příznaky artritidy jsou:

• bolest kloubů
• otoky kloubů
• citlivost kloubů na dotek
• načervenalé a oteklé ruce
• zatvrdlé bouličky tkáně pod kůží, zejména na horních končetinách (tzv. revmatoidní uzly)
• únava
• ranní ztuhlost kloubů, která trvá alespoň 30 minut
• zvýšená teplota
• úbytek hmotnosti 

Nejčastěji se lidé setkávají na počátku nemoci s bolestí kloubů, kterou navíc provází zarudnutí a otok kloubů. Otoky kloubů se objevují většinou symetricky na obou stranách těla. Ztuhlost a otoky jsou výraznější ráno a zhruba do hodiny odeznívají. Nejdříve bývají postižené klouby kolene a klouby prstů. Postupem času se bolest stupňuje a rozšiřuje na další části těla.  

Revmatická onemocnění nesouvisí pouze s klouby, ale může dojít také k napadení srdce a plic, kde vznikají revmatoidní uzly. Revma může vést až k těžkým kardiovaskulárním a respiračním onemocněním.

Všechny tyto příznaky artritidy se mění dle stupně závažnosti onemocnění. V případě pozdní diagnostiky a neléčení může dojít k trvalému poškození tvaru a funkčnosti jednotlivých kloubů. Trvalé následky způsobí u pacienta snížení kvality jeho života a často i sníženou pracovní schopnost. Aby se co nejdříve zastavilo zhoršování a nevratnému poškození kloubů, což může vést až k trvalé invaliditě, je včasná diagnostika a léčba artritidy velmi důležitá. Příznaky revmatické artritidy jsou velmi podobné jako u jiných onemocnění, jako např. osteoartróza neboli osteoartritida, nebo fibromyalgie, proto není diagnostika  artritidy vždy jednoduchá. Při bolestech a otocích kloubů navštivte svého ošetřujícího lékaře, který buď stanoví diagnózu přímo nebo vás dále doporučí na oddělení revmatologie.

Pro správné určení diagnózy se nejčastěji využívají tyto vyšetření:

• Odběr krve a její vyšetření – Zjišťuje se především druh protilátky, který se vyskytuje až u 80 % pacientů s revmatoidní artritidou a také stupeň zánětu v těle dle CRP.
• RTG snímek – Rentgenové snímky se při průběhu nemoci pořizují mnohokrát, a to z důvodu určení, jak rychle zánět v těle postupuje.
• Punkce kloubu – Kromě bolestivosti a otoků kloubů se někdy může v kloubu objevit více nitrokloubní tekutiny, kterou je potřeba odstranit. Dlouhou jehlou se část této tekutiny odvádí a z ní lze poté zjistit pravděpodobnou příčinu zánětu. Punkce se provádí pouze u větších kloubů jako jsou kyčel, koleno nebo zápěstí. 

Svůj význam v léčbě artritidy mají rehabilitace, fyzikální léčba (udržují přiměřenou pohyblivost kloubu) a při pokročilých stádiích také léčba chirurgická (náhrada zničeného kloubu za umělý).  

Příznaky i stupeň závažnosti tohoto revmatického onemocnění se mohou u pacientů lišit. Stejně tak se poté liší i léčba.

Určitý typ léčby může zabírat pouze v prvotním stádiu artritidy a později se musí léčba upravit. Velmi důležité je začít s léčbou artritidy opravdu včas.

Včasná léčba může velmi výrazně omezit případně zastavit dlouhodobé poškození kloubů a případnou invaliditu.

  Průběh doporučené léčby kontroluje velmi pravidelně lékař nebo revmatolog. V případě potřeby postupně doporučuje jiný druh léčby.  

Revmatoidní artritida je i v dnešní době stále nevyléčitelné onemocnění. Cílem léčby je útlum této nemoci a snížení trvalý dopadů.

 

Typy léčby artritidy

Nefarmakologická – Tento typ léčby je pomocí pravidelného cvičení, fyzioterapie, čímž se posílí svaly a zůstane zachována pohyblivost a funkčnost postižených kloubů. Pro zmírnění obtíží se používají také ortézy, které stabilizují a tlumí tlak v postižené části. Mezi nejvíce využívané bandáže při artritidě jsou ortéza zápěstí, ortéza kolene nebo bandáž kotníku.

  Farmakologická – Mnoho let je artritida léčena různými léky, které zmírňují příznaky onemocnění.

• Analgetika – Nejčastěji se používají ve formě tablet a napomáhají k utlumení bolesti.
• Steroidy – Podávány jsou pomocí tablet nebo injekcí do kloubu. Steroidy mají schopnost zmírňovat zánět, ale mají bohužel velmi malou schopnost zmírňovat poškození kloubů.
• Protizánětlivé léky (nesteroidní) – Velmi často jsou tyto léky předepisovány v počátcích artritidy a napomáhají ke tlumení prvotních příznaků nemoci. 
• Biologické léky – Bývají dostupné jak v injekcích, tak i v tabletách. Tento druh léků působí přímo na imunitní systém pacienta a brání imunitnímu systému napadat vlastní organismus. Což v důsledku omezuje zánět v těle a příznivě redukuje příznaky artritidy.

Chirurgická – V pokročilém stádiu nemoci se používá chirurgická léčba. Zničené klouby jsou nahrazeny umělými implantáty neboli endoprotézami. Pokud se ještě nemoc nedostala do pokročilého stádia používá se také tzv. artrodéza, což je fixace kloubu ve správné poloze.

Revmatismus a lázně Lázeňská léčba artritidy je nejvhodnější pro pacienty s počátečním stádiem nemoci. V teplých procedurách by totiž mohlo dojít k prohloubení zánětu kloubů. O určení vhodnosti léčby revmatu v lázních vždy odpovídá ošetřující lékař nebo revmatolog.

Kromě fyzioterapie, používání ortéz a léků se vždy pacientům trpícím artritidou doporučuje změnit životní styl a tím i stravovací návyky. Doporučuje se omezení některých potravin, a naopak zvýšení přísunu nenasycených mastných kyselin, vitamínu E, C, D a vápníku. Lidé s artritidou by do svého jídelníčku měli co nejvíce zařadit ovoce a zeleninu, nejlépe v syrovém stavu. Dále by měli zvýšit přísun ryb a ořechů. Naopak vyhnout by se měli bílému cukru, bílé mouce a mastným výrobkům.

Některé babské rady na revma doporučují také tyto bylinky:

• Kopřivu
• Smetánku lékařskou
• Černý rybíz
• Šalvěj
• Třezalku
• Zázvor

Velký vliv na úspěšnou léčbu má také každodenní pohyb. Pro pacienta s artritidou je ideální chůze nebo plavání.

Dle velmi podobného názvu by se mohlo zdát, že se jedná o stejné onemocnění, ale nenechte se zmást.

 Revmatická horečka není způsobená, tak jako artritida, onemocněním imunitního systému, ale objevuje se na základě streptokokové infekce.

Tento typ infekce způsobí po 2-3 týdnech neléčení revmatickou horečku a také bolesti kloubů. Při tomto typu onemocnění bývá nejvíce postižené srdce a může dojít k postižení srdečních chlopní.

Protože stále není na artritidu vyvinutý lék, trpí často pacienti pocity beznaděje a strachu, jak bude toto onemocnění pokračovat. Včasnou léčbou a spolupráci s odborníky na revmatologická onemocnění je možné i tento typ onemocnění utlumit a dostat ho pod kontrolu.

Je zapotřebí dodržovat odborníkem nastavený plán léčby, který zmírní příznaky a zpomalí zhoršení artritidy. Dbát na svoji životosprávu a zařadit do svého každodenního života pohyb, který je velmi důležitý.

 

Přečtěte si i další články:

• Tenisový loket
• Léčba vbočeného palce
• Prevence křečových žil

 Zdroj obrázků: www.symptomy.cz

Revmatická artritida

Příčina této nemoci není známa. Jde o autoimunitní onemocnění, takže určitý vliv hraje dědičnost, genetika a životní prostředí. Ženy onemocní třikrát častěji než muži. Nemoc se vyskytuje poprvé většinou mezi 20. a 50. rokem života, ovšem mohou jí onemocnět i malé děti. Nemoc nelze vyléčit, léčba je soustředěna na zmírnění příznaků.

Příznaky

Prvními příznaky revmatoidní artritidy jsou bolesti, tuhost kloubů obzvláště ráno a otoky kloubů prstů na obou rukách. Někdy bolí jen jeden nebo několik málo kloubů. Dalším příznakem, který přichází spolu s bolestí kloubů, je únava, vyčerpání, ztráta váhy a mírná horečka. Také se může přidat necitlivost nebo brnění rukou, chudokrevnost, dlouho se hojící zranění kloubů.

Zhruba u pětiny pacientů zase příznaky spontánně vymizí. Většinou se však zhoršují a přidávají se další klouby. Funkčnost postižených kloubů se časem snižuje. Revmatickou artritidou mohou být postiženy i další orgány, zejména srdce. V plicích a srdci mohou vzniknout revmatické uzlíky. Ty se mohou objevit i na kůži v blízkosti postižených kloubů jako bulky veliké až několik centimetrů.

Léčba

Léčba je soustředěna na zmírnění příznaků. U lehčích forem stačí podávání nesteroidních antivrevmatik (bez kortikosteroidů, například aspirin, diklofenak, ibuprofen). Tyto léky jen tiší bolest a nemoc neléčí, při dlouhodobém užívání mohou poškozovat zažívací trakt.

Dále se používají také nesteroidní antivrevmatika, tzv. coxiby, které jsou stejně účinné, ale zažívací trakt nepoškozují. Mohou mít ale jiné nepříznivé účinky na ledviny, cévní systém a srdce. Také jsou velmi drahé. O jejich vhodnosti rozhodne lékař.

Rozvoj onemocnění zmírňují soli zlata, hydrochlorochin, penicilamin, sulfasalazin a metotrexát. Účinek je však pomalý a vedlejší příznaky hojné.

Dále jsou používány kortikosteroidy (hydrokortizon, prednizolon, dexametazon a další), které působí protizánětlivě. Aby se zmenšily jejich nežádoucí účinky, musí být kortikosteroidy užívány v co nejnižších (ale ještě účinných) dávkách, přesně podle pokynů lékaře.

Naděje jsou vkládány do biologických imunomodulátorů (látky, které ovlivňují imunitní systém). Tyto látky velmi účinně potlačují zánět tak, že blokují signální molekuly pro rozvoj zánětu nezbytné. Potlačením zánětu (přirozeného obranného mechanismu organismu) mohou však oživit chronické infekce. Proto by se mělo k léčbě těmito léky přistupovat mimořádně citlivě.

K chirurgické léčbě se přistupuje v případě, že léky nepomohly zabránit těžkému poškození kloubů nebo mají závažné vedlejší účinky. Například je-li kloub už nefunkční, může být nahrazen umělým.

Léky 

Předepisují se nesteroidní antirevmatika (ibalgin, diclofenak, ibuprofen atd.), kortikoidy, coxiny, biologické imunomodulátory. Více viz léčba.

Bylinky

Mohou pomoci tyto bylinky:

Jalovec obecný – rozžvýkat denně několik bobulek, velmi dobrý jako přirozená desinfekce. Kopřiva dvoudomá – účinný je jak čaj z ní, tak potírání zánětlivých ložisek jejími listy díky silným močopudným účinkům. Má také velmi mnoho vitamínů.

Oves setý – koupel z něj pomáhá při revmatických bolestech.Rybíz černý – velmi mnoho vitamínů k posílení imunity, konzumujte čerstvý i jinak upravený.Smetánka lékařská – čaj z této bylinky je silně močopudný a je vhodné vypít jej větší množství během krátké doby.

Šalvěj lékařská – čaj z ní má protizánětlivé účinky, posiluje a uklidňuje. Řebříček obecný – pomáhá diuretickými a protizánětlivými účinky ve formě čaje, koupele i olejů a tinktur. Užívejte s mírou, nadměrné používání může vyvolat bolesti hlavy a závratě.

Třezalka tečkovaná – je univerzálním lékem při celé řadě chorob. Posiluje tělo i nervy. Užívejte ve formě čajů i tablet.

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Homeopatika

Po dohodě s lékařem je možné použít tato homeopatika:

Traumeel S (mast) – Dle doporučení výrobce: poranění všeho druhu (sport, nehoda) jako podvrtnutí, vymknutí, zhmoždění, krvácení do kloubů, zlomeniny, otřes mozku atd.

Postoperační a posttraumatický otok a otoky měkkých tkání. Zánětlivé a se zánětem spojené degenerativní procesy v různých orgánech a tkáních. Zánětlivé procesy v podpůrném a pohybovém aparátu.

           

Rhus toxicodendron 9 CH – Revmatické bolesti jako následek vlhkého anebo deštivého počasí. Pocit trhání a tahání v okolí kloubů nebo i v kloubech. Velký neklid.

Bolesti se zhorší při začátku pohybu, avšak pokud pacient překoná počáteční potíže a vytrvá v pohybu, například v chůzi, dostaví se úleva. Zlepšení teplem a suchými teplými obklady.

Zvláště příjemná a úlevná je termoláhev zabalená v suchém ručníku přiložená na záda.

Calcarea carbonia 9CH – Revmatická artritida. Pacient působí velmi ustaraným dojmem, potí se na hlavě, zejména v noci.

Calcarea phosporica 9CH – Velmi bolestivé revma zvláště na rukou, prstech, zápěstích a kotnících. Velmi obtížné a bolestivé pohyby. Ideální je podat toto homeopatikum brzy, když se začínají bolesti projevovat na kloubu, jímž je palec spojen s rukou.

Causticum 9CH – Lokálně umístěný revmatismus, například v čelistním kloubu. Může se současně objevit i ztuhlost šíje, případně částečná paralýza obličejových svalů, zvláště po expozici studenému větru. Příčinou potíží bývá téměř vždy nachlazení studeným větrem. Za deštivého počasí jsou potíže naopak mírnější.

Domácí léčba a babské rady

Je dobré upravit stravovací zvyklosti, omezit potraviny, které obsahují kyselinu arachidonovou. Jde hlavně o vajíčka, vepřové sádlo, játrový salám a vepřová játra. Doporučuje se zvýšit příjem nenasycených mastných kyselin (v rybách), vitamínu C a E, selenu (zelenina a rostlinné oleje), kalcia (mléko a mléčné produkty) a vitamínu D.

Vyšetření 

V raných stádiích nemoci se těžko rozpoznává. Lékař prohlédne tělo a odebere krev. Následuje rentgen. Revmatické uzlíky jsou však patrné až v pozdějších stadiích nemoci.

Možné komplikace

Komplikací je postižení vnitřních orgánů.

Trvalé následky

Následkem může být postupná invalidita, nemoc zkracuje život asi o deset let.

Zdravotní cviky

Cvičení a fyzioterapie jsou stejně důležité jako léky. Cvičení pomáhá zmírnit postižení kloubů a posiluje svalstvo. Používají se střídání chladu a tepla, koupele, elektroterapie, masáže a léčba světlem.

Kdy jít k lékaři

Lékaře navštivte při bolestech kloubů.

Z léku na revma se stává naděje pro boj s COVID-19. Laboratoře Michala Zahradníčka teď čekají na zelenou od státu

Jiří Svoboda, CzechCrunch − 30. března 2020 − Když před čtyřmi lety vědci v brněnském Národním centru tkání a buněk (NATIC) začali vyvíjet nový lék, který měl pomoci pacientům s revmatoidní artritidou nebo příjemcům transplantovaných orgánů, sotva mohli tušit, že nakonec budou pomáhat v boji se smrtícím koronavirem.

V laboratořích, které vlastní podnikatel a filantrop Michal Zahradníček, dokončili vědci výzkum tohoto léku zvaného Remescor v prosinci 2019. Uběhlo pár dní a uvědomili si, že jejich řešení může pomoci kriticky ohroženým pacientům bojujícím právě s nemocí COVID-19. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v těchto dnech posuzuje, jestli lék pustí do českých nemocnic.

„Je to obrovská náhoda. Máme připravené dávky pro desítky pacientů a věříme, že nám SÚKL výrobu povolí.

Jsme připraveni i dále výrobu naškálovat, kdyby to bylo potřeba, a vyrábět lék pro 200 až 500 pacientů týdně,“ říká pro CzechCrunch Michal Zahradníček, majitel biotechnologické firmy PrimeCell, pod kterou Národní centrum tkání a buněk patří a kterou spoluvlastní s Ivem Kristenem a investiční skupinou Penta.

Na vývoji léku spolupracovali společně s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně a Ministerstvu zdravotnictví nabídli jeho využití zdarma. Ač to na první pohled není patrné, revmatoidní artritida, odmítnutí transplantátu a nový COVID-19 mohou mít jeden společný jmenovatel – a to sice zánět, který nemá na svědomí nic jiného než neúměrná reakce vlastního imunitního systému.

Důsledky těchto zánětů jsou různé. Zjednodušeně řečeno, v případě transplantovaného orgánu je to první známka toho, že nové tělo ho těžko přijímá, u revmatu následuje poškození kloubů.

U pacientů s COVID-19 jsou zásadní záněty v plicích a právě dýchací soustava se tak stává nejpostiženější částí těla.

Pokud jsou záněty velké, vedou k dalšímu poškození organismu a pacient může právě z tohoto důvodu zemřít.

Lidé ale mají různé úrovně revmatu, stejně tak nový orgán jejich těla úspěšně přijímají a nebo se z COVID-19 vyléčí. Jeden z důvodů je ten, že mají dostatečně silnou a vyváženou imunitu. Proto, aby lidské tělo nereagovalo málo, nebo naopak příliš hodně a samo sobě tak škodilo, jsou v těle i takzvané mezenchymální stromální buňky, které působí protizánětlivě.

Tělo si díky imunitě s virem poradí

Jenže lidé, kteří trpí těžkým průběhem revmatu, transplantace nebo COVID-19, mají těchto buněk kriticky málo.

Řešení Zahradníčkova týmu spočívá v bioreaktoru, který dokáže buňky mnohonásobně rozmnožit a následně se v laboratoři vyrobí Remescor.

Plán je takový, že lékaři buňky následně podají pacientovi a jeho imunitní systém by měl získat dostatečnou sílu na to, aby se s virem sám vypořádal.

„Remescor necílí na vir samotný, ale umožní normalizovat imunitní odpověď. Díky posílené imunitě si již organismus poradí s virem sám.

Navíc mezenchymalní stromální buňky mají i protizánětlivé účinky,“ vysvětluje Zahradníček podstatu léku. Svým zaměřením na imunitu se zásadně liší od léků na koronavirus, které se aktuálně testují ve světě.

Většina z nich totiž cílí přímo na vir a snaží se ho zničit.

Do této skupiny patří i Remdesivir, který vyvíjí vědci americké společnosti Gilead Sciences v čele s českým virologem Tomášem Cihlářem. Jeho lék SÚKL schválil pro experimentální užití a je testován na prvních pacientech v Česku. Jak píše iRozhlas, jednomu z testovaných pacientů se zlepšil stav, zatím ale s jistotou nelze určit, zda za to skutečně může Remdesivir.

Zahradníček, který se do biotechnologického byznysu pustil po dřívějším prodeji svých firem s výpočetní technikou a softwarem za stovky milionů korun, každopádně tvrdí, že s ohledem na možné mutování viru není Remdesivir a jemu podobné léky nejlepším řešením. Jak ukazují genetická data MIT Technology Review, jeho obavy se naplňují a v současnosti lze mluvit nejméně o třech výrazných genetických větvích koronaviru.

Brzy snad i na evropské úrovni

„Jedná se o další střípek do mozaiky, která nám ukazuje, že léčiva na bázi mezenchymalních stromálních buněk mohou pomoci v obnově a regeneraci plicních funkcí.

A to nejen u malých dětí, kde se již dnes využívají, ale i dospělých, u kterých dochází k závažnému zánětlivému postižení plicní tkáně,“ říká Zdeněk Kořístek, vedoucí výzkumného týmu mezenchymalních stromálních buněk v NATIC.

„Doposud nezaznamenali žádnou neúspěšnou aplikaci ani nežádoucí účinky,“ dodává k tomu Zahradníček s tím, že lék působí zhruba jeden až tři dny po aplikaci.

Národní centrum tkání a buněk podalo žádost na SÚKL už v pondělí 23. března. Regulátor ji může podle Zahradníčka schválit v řádu dnů, ale zákonná lhůta je až 90 dní. Důvodem je nutnost prostudovat více než 100 stránek odborné dokumentace a následně i provést inspekci na místě výroby.

Centrum se také bude pokoušet o uznání léku k testování na celoevropské úrovni. „Budeme podávat žádost na Evropskou lékovou agenturu, a to v rámci fast track schvalování,“ říká Zahradníček. Zatímco v Číně, USA i Spojených státech se léky na podobné bázi testují, v Evropě je NATIC jednou z mála institucí, která připravuje mezenchymální stromální buňky pro budoucí použití v klinické medicíně.

Bolavé klouby: Revma trápí hlavně ženy bez ohledu na věk

Foto: Image Point Fr, Shutterstock.com

Zatímco artróza souvisí především s věkem a opotřebením kloubů, artritidu způsobuje zánět a s věkem souvislost nemá: může trápit i děti. Dobrou zprávou je, že nemocní dostávají stále lepší léky, které dokážou výrazně snížit jejich největší problémy: bolest a ztrátu pohyblivosti.

Artritida je obecně zánět kloubu. Nejčastěji jde o revmatoidní artritidu, kterou má v Česku více než 85 tisíc lidí, a ročně jich přibývá kolem 3 500, častěji žen. Poprvé se objevuje obvykle mezi 30. a 50. rokem života a nelze ji vyléčit. Zásadní proto je, aby terapie dokázala zmírnit projevy a hlavně co nejvíce oddálit invaliditu.

Jiné onemocnění kloubů je artróza. Jak se projevuje a léčí?

Klasickým mýtem, který o artritidě neboli revmatu panuje, je, že potíže souvisejí s chladem: člověk onemocněl, protože neudržoval svoje klouby v teple. To je veliký omyl. Příčinou revmatu je chronický zánět způsobený poruchou imunitního systému. A stejně jako u většiny autoimunitních onemocnění není známé, jak se nemoci předem bránit.

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Při revmatitidě je obvyklé, že bolí klouby na obou stranách těla: obě zápěstí, obě kolena…

V první fázi kloub oteče a bolí, může se přidat teplota, únava a začervenání postiženého místa. Postupně dojde k nevratnému kloubnímu poškození.

Jak? Následkem zánětu se v kloubu vytvoří nenormální revmatická tkáň, která roste a poškodí chrupavku a případně i okolní kosti. Nakonec tak v podstatě zničí celou kloubní štěrbinu. To vede k silným bolestem, otokům i zánětům šlach.

Dochází k těžkým deformacím kloubů, které ztěžují, nebo dokonce znemožňují normální pohyb.

Vědci zjistili, že artritida může být genetickou cenou za přežití lidstva.

Problémy s artritidou většinou začínají ranní ztuhlostí a bolestí, která ustoupí, když se nemocný rozcvičí. To je také jeden ze signálů, že jde o artritidu a ne o artrózu, protože u ní cvičení stav spíše zhoršuje.

Pro revma je typická také klidová bolest a symetrické postižení kloubů na obou stranách těla.

Nemoc se vyvíjí postupně, občas ale dojde k prudkému zhoršení, pak se zase vrátí do „normálu“, ale těžší stav se může kdykoliv objevit znovu.

Slavná česká herečka ukazuje, jak se žije ženám s revmatem.

Než zabere cílená léčba, podávají se nesteroidní antirevmatika čili protizánětlivé léky bez kortikosteroidů (kyselina acetylsalicylová, diklofenak, ibuprofen). Tiší sice bolest, ale víc nepomáhají a při dlouhodobém užívání poškozují zažívání. Základní formou terapie revmatoidní artritidy jsou tzv.

léky modifikující nemoc, což jsou různorodé látky, které dokážou ovlivnit přímo revmatický zánět. K rychlé úlevě se také užívají kortikoidy. Moderní je biologická léčba, která blokuje bílkoviny, jež se podílejí na přehnané imunitní reakci organismu, a nejnovější pomoc představují tzv. inhibitory Janusových kináz.

Tyto léky výrazně zlepšují nemocným kvalitu života.

Foto: Image Point Fr, Shutterstock.com

Revmatoidní artritidu diagnostikují a léčí revmatologové

Zcela zásadní je cvičení a fyzioterapie, které pomáhají zmírnit postižení kloubů a posilují svalstvo. Používá se také léčba teplem, kryoterapie, koupele, elektroterapie, masáže a léčba světlem. K chirurgické léčbě se přistupuje, pokud léky nepomohly zabránit těžkému poškození kloubů nebo mají závažné vedlejší účinky. Nefunkční kloub může být nahrazen umělým.

Které klouby se nahrazují nejčastěji?

Není úplně snadné nemoc diagnostikovat, obvykle se pozná podle zmíněných příznaků. Napovědí také rentgenové snímky a rozbor krve a tekutiny z postiženého kloubu.

Deformovanými klouby to ale nekončí. Zánět v organismu někdy poškodí cévy a srdce, oči, plíce i ledviny. Revmatoidní artritida způsobuje také Reynaudův syndrom, který se projevuje běláním prstů a může vést k těžkému porušení tkání na rukou. V některých případech dochází ke kožní reakci, která se projeví narudlými ložisky (granuloma annulare).

Jak cvičit, když vás bolí klouby v ramenou?

• Jiný název – Revma, revmatismus, bolesti kloubů
• Popis – Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá nemoc, která způsobuje onemocnění kloubů, ale může postihnout i ledviny, oči, srdce a další orgány.
• Příznaky – Silná bolest, otoky, zatuhnutí a deformace kloubů, teplota, snížená pohyblivost, poškození šlach, celková únava
• Léčba – Léčiva modifikující nemoc (metotrexát), kortikoidy, nesteroidní antirevmatika pro krátkodobou úlevu, biologická léčba, JAK inhibitory
• Statistika – Ročně se v ČR objeví 3 500 nových případů.
• Prevence – Neexistuje. Riziko vzplanutí zvyšuje kouření.

Jaké bylinky pomohou při bolesti kloubů a zad?

Pozor na bolest a otékání kloubů. Revmatoidní artritida může končit invaliditou

Více než pět let tahali paní Evě vodu z kolene, prošla si několika operacemi a vystřídala řadu lékařů, než se dozvěděla příčinu svých zdravotních obtíží. S autoimunitním revmatickým onemocněním, které se projevuje především bolestí a otékáním kloubů, bojuje už 18 let.

Přečíst článek ›

Ortoped, ke kterému se vydala s oteklým a bolavým kolenem, měl hned v počátku podezření na revmatické onemocnění. Krevní testy ho však neprokázaly. „Obešla jsem několik dalších ortopedů a vystřídala snad osm revmatologů. Kvůli negativním krevním testům mi však revma nikdo nepotvrdil. Léčili mě obstřiky a kortikosteroidy,“ popisuje Eva.

Její onemocnění vykazuje příznaky Bechtěrevovy choroby a revmatoidní artritidy. V běžném životě ji omezuje natolik, že má přiznaný plný invalidní důchod. „Byly chvíle, kdy jsem nemohla opravdu nic. Vařit, uklízet ani starat se o dceru,“ doplňuje Eva.

Po výrazné atace loni v létě, kvůli které jí otekly chodidla a prsty na nohou natolik, že nemohla chodit a bolest jí nedala spát, se její stav dostal do tzv. střední závažnosti.

Díky tomu si mohla zažádat o biologickou léčbu. Úlevu pocítila už druhý den po aplikaci první injekce. „Cítila jsem se jako znovuzrozená. Ustaly bolesti, přestala jsem se plazit o berlích.

Najednou zmizela i veškerá únava, byla jsem plná energie,“ vysvětluje.

Přečíst článek ›

Protože však měla výraznou alergickou reakci v místě vpichu, vyměnil jí lékař biologický přípravek za lék patřící do skupiny tzv. biosimilars.

Jde o léčiva, která jsou velmi podobná originálním biologickým lékům. Na rozdíl od nich jsou ale levnější. „Nové léky mám teprve od listopadu, žádný rozdíl mezi nimi a těmi původními zatím necítím.

Alergická reakce v místě vpichu se tu zatím neukázala,“ hodnotí Eva.

Kromě léčivých přípravků jí pomáhá také pohyb, který je v léčbě revmatických onemocnění zásadní a lékaři k němu vyzývají všechny pacienty. V zimních měsících proto Eva jezdí na rotopedu, v létě jí pohyb zajišťuje opečovávání zahrady nebo plavání v bazénu.

Názor odborníků„Na trh se dostávají stále modernější léky, které umí lidem zásadně ulevit od nemoci a změnit tak život. Brzdou v jejich nasazování bývá cena. Ta však postupně klesá díky tzv.

biosimilárním lékům – kopiím originálních léků se stejným účinkem,“ říká Edita Müllerová, předsedkyně pacientské organizace Revma Liga ČR. Ředitel Revmatologického ústavu v Praze prof. MUDr.

Karel Pavelka uvedl, že biosimilární přípravky tlačí cenu drahých biologických léků dolů, někdy až o 50 procent. „Také proto se loni podařilo po pěti letech našeho úsilí dosáhnout toho, že na moderní léčbu dosáhnou nemocní, kteří spadají do kategorie střední závažnost nemoci.

Do té doby se k biologické léčbě dostali pouze v nejvyšší aktivitě nemoci – tedy když už jsou změny na kloubech většinou nevratné,“ vysvětluje Edita Müllerová.

Přestože je revmatoidní artritida nevyléčitelné onemocnění, včas zahájená léčba dokáže zmírnit jeho projevy a oddálit tak případnou invaliditu.

„Bohužel je stále mnoho pacientů na kortikoidech, které mají dlouhodobě neblahý dopad na organismus,“ připomíná předsedkyně Revma Ligy. Biologickou léčbu mohou lékaři nasadit pouze ve speciálních centrech, kterých je nyní 55.

 Účinky biologické a biosimilární léčby na pacienty dlouhodobě sleduje registr ATTRA, který vede Česká revmatologická společnost.

Informace o nemoci

Nemoc způsobuje otoky a bolesti kloubů, v nichž zánět postupně ničí vazy, chrupavky a kosti. Nejprve napadá měkké tkáně kloubu, začíná zánětem v kloubní výstelce. Podobný zánět může vzniknout i ve šlachách. Kosti jsou postiženy osteoporózou (úbytek vápníku). Výsledkem může být těžce deformovaný, bolestivý kloub, jenž výrazně ztratil svou pohyblivost.

Přečíst článek ›

Mezi první příznaky nemoci patří bolesti a otoky kloubů, obzvláště ráno. Bývají rovněž ztuhlé.

Základem léčby jsou léky, jejichž užívání zpomaluje postižení kloubů. Patří k nim glukokortikoidy, léky na snížení bolesti (nesteroidní antirevmatika a analgetika) a klíčovým lékem je methotrexát, který se obvykle užívá v tabletách, případně injekčně.

Při těžší závažnosti a postižení více kloubů mohou lékaři přistoupit k biologické léčbě. Pokud nejsou pacienti léčeni, výrazně jim klesá kvalita života a dožívají se o 5 až 10 let méně.

Nemoc je sice nevyléčitelná, pokud je ovšem léčba zahájena včas, významná část nemocných se může zbavit příznaků a projevů onemocnění (remise) nebo se bude aspoň nemoc projevovat jen mírně (nízká aktivita).

Revma Liga ČR je společnost lidí s revmatismem, jejich rodinných příslušníků a přátel. Cílem společnosti je zvyšovat povědomí o revmatických chorobách a pomáhat nemocným. Její členové bojují za plnohodnotný a rovnoprávný život zdravotně postižených a vytvářejí pro ně regionální kluby po celé České republice.

Artritida v číslechRevmatoidní artritida je nejčastější chronické zánětlivé onemocnění. V Česku nemocí trpí přibližně 85 tisíc lidí a každý rok jich dalších asi 3500 přibude. U žen je výskyt nemoci až třikrát vyšší než u mužů. Nejčastěji se objevuje mezi 30. a 50. rokem života.

Recept pro zdraví: Zeleninové ragú

Při revmatoidní artritidě je vhodné do stravy zařadit více zeleniny, která pomáhá bojovat proti zánětu. Zkuste proto naši zeleninovou specialitu.

Ingredience: 7 větších brambor, 4 kedlubny, 4 mrkve, 1 cibule, 250 g zeleného chřestu, 30 g másla, 30 g mouky, 100 ml suchého bílého vína, 250 g smetany na vaření, 150 g hrášku, černý pepř, strouhaný muškátový oříšek, citronová šťáva, sůl

Postup: Omyjte a oloupejte brambory a vařte je cca 20 minut v osolené vodě. Mezitím si oloupejte mrkev a kedlubny a nakrájejte je na malé kousky.

Umyjte chřest, odlomte dřevnaté konce a také nakrájejte na kousky. Dejte vařit přibližně 600 ml vody, osolte ji a až se začne vařit, vložte do ní mrkve s kedlubnami a vařte asi 6 minut.

Poté přidejte chřest a povařte dalších 6 minut. Nakonec zeleninu sceďte a vývar si uschovejte.

Cibuli si nakrájejte nadrobno a osmahněte ji na rozehřátém másle. Přidejte mouku a usmažte si jíšku. Za stálého míchání přilijte bílé víno, zeleninový vývar a smetanu a vše přiveďte k varu. Do omáčky dejte dříve vařenou zeleninu spolu s hráškem a povařte ještě 6 minut. Nakonec omáčku osolte, opepřete a dochuťte muškátovým oříškem. Na závěr můžete přidat pár kapek citronové šťávy.

Přečíst článek ›

Tipy pro zdravíPro zachování pohyblivosti kloubů je pohyb pro revmatiky naprosto zásadní. Pomáhá udržet optimální tělesnou hmotnost, pevnost kostí, pružnost svalů a jejich sílu či dobrou náladu. Vyberte si pohybovou aktivitu, která vás bude bavit a určitě to nepřehánějte se zátěží. Vhodné jsou procházky, cvičení ve vodě, ježdění na kole nebo jóga.

Také se naučte odpočívat, dostatečně spát a co nejvíce omezit stres, pro organismus, který bojuje s chronickým zánětem, je tohle zásadní. Navíc při nadměrném napětí a vyčerpání se mohou projevy nemoci zhoršovat. Co se týká stravy, zkuste se zaměřit na doplnění vitaminu D, který mnoha lidem chybí, a právě u autoimunitních chorob může být jeho nedostatek zásadní.

Kvalitním doplňkem vitaminu D je například rybí olej.

Revmatoidní artritida – příznaky, léčba a stádia nemoci

• Pro artritidu je typická deformace kloubů.
• Kolena bývají postižena jako první.
• Zpočátku může pacienty bolet jen jeden článek prstu.
• Zejména po ránu pociťují pacienti silnou ztuhlost.
• Kromě léků je důležitá také fyzioterapie, která mírní příznaky nemoci.
• Artritidou netrpí jen staří lidé, ale i ti kolem dvacátého věku.

Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění napadající klouby. Postihuje lidi mezi 20. a 50 rokem života a o něco častěji ženy. Na revma, jak se nemoci lidově říká, neexistuje žádný lék. Jeho léčba proto spočívá jen v tlumení příznaků léky a fyzioterapií.

Artritida může vést až k trvalé invaliditě.

Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, které postihuje především klouby a vyvolává v nich chronický zánět. Napadá však i další části těla jako plíce, srdce nebo oči. Onemocnění, které je mezi lidmi známé jako revma, se nejčastěji vyskytuje mezi 20. a 50. rokem života a častěji u žen. Mohou jím však onemocnět i malé děti. Příčina revmatu není známá.

Příznaky a průběh nemoci

Mezi nejčastější příznaky artritidy patří:

• Bolest kloubů
• Ztuhlost kloubů
• Otoky kloubů

Zejména na začátku onemocnění se objevují bolesti kloubů různé intenzity. Klidová bolest a ztuhlost je pak horší ráno a obvykle trvá déle než hodinu. Nejdříve bývají postiženy kolenní klouby a klouby prstů a ruky. Otok, bolestivost na pohmat a teplejší kůže pak značí zánět.

U pacientů se často vyskytuje také únava a vyčerpání. Doprovodným příznakem bývá i horečka, může se objevit také úbytek na váze.

Přibližně u pětiny pacientů však příznaky sami zmizí, většinou se však zhoršují a bolest se pomalu rozšiřuje na další části těla. Funkčnost napadených kloubů se tak časem snižuje.

Dochází také k jejich destrukci, kterou doprovází změna tvaru. Typicky se mění postavení zápěstí a prstů. Ty se různě ohýbají a vytáčejí směrem k malíkové straně ruky.

Revmatoidní artritidou nemusejí onemocnět jen klouby, může napadat také plíce a srdce, kde mohou vznikat revmatické uzly. Ty se často objevují také na kůži, konkrétně v blízkosti postižených kloubů, a dorůstají do velikosti několika centimetrů.

Léčba

Jelikož se jedná o nevyléčitelné onemocnění, soustředí se léčba na mírnění příznaků. Kromě léků, které potlačují zánětlivou reakci a zpomalují průběh nemoci, podstupují pacienti také fyzioterapii. Záleží však na stádiu choroby, věku pacienta a celkovém zdravotním stavu.

V období zánětlivé fáze se doporučuje klidový režim, zachování každodenní aktivity je však důležité. V dalším stádiu se léčba zaměřuje na prevenci vzniku kloubních deformit.

Co na revma pomáhá?

Kromě léků a fyzioterapie se pacientům trpícím artritidou doporučuje pozměnit stravovací návyky. Konkrétně je dobré omezit potraviny, které obsahují kyselinu arachidonovou, která se nachází například ve vepřovém mase a vejcích. Naopak se doporučuje zvýšit přísun nenasycených mastných kyselin, vitamínu C a E, vápníku a vitamínu D.

Z bylinek mohou pomoci:

• Jalovec obecný
• Kopřiva dvoudomá
• Oves setý
• Rybíz černý
• Smetánka lékařská
• Šalvěj lékařská
• Řebříček obecný
• Třezalka tečkovaná

Revmatoidní artritida versus revmatická horečka

Ačkoli by se někomu podle jednotlivých názvů mohlo zdát, že se jedná o jednu a tu samou nemoc, příliš společného tyto choroby nemají. Revmatická horečka se objevuje většinou 2 až 4 týdny po neléčené streptokokové infekci. A kromě horečky je pro onemocnění charakteristické také postižení kloubů, nejčastěji kolen, kotníků, loktů a zápěstích.

Nejvíce postiženým orgánem však bývá srdce, které pobolívá a může se na něm tvořit šelest, což značí poškození chlopní. Ty se vlivem zánětu zajizví a můžou způsobit srdeční arytmii či dokonce selhání. Dalšími příznaky revmatické horečky bývají nekontrolovatelné pohyby těla. Zejména rukou, nohou a obličeje. Tyto záškuby svědčí o poškození nervového systému.

Revmatologie

• Homepage
• Pro pacienty
• Vývoj léků
• Terapeutické oblasti
• Revmatologie

Moderní léčba nejvíc pomáhá těžce nemocným 

Coby revmatické choroby obecně označujeme stavy spojené s bolestí kloubů a svalů, k nimž se řadí ještě některá postižení kůže a pojivové tkáně. V revmatologii došlo v nedávné době k ohromnému posunu v léčebných možnostech. Podle revmatologa prof.

Jiřího Vencovského medicína nejvíce ulehčila nejhůře postiženým revmatikům, kterým až do nástupu moderních biologických léků nemoc drasticky ničila kvalitu života. „Rok 2017 byl výjimečný vysokým množstvím nově schválených léčiv.

Věříme, že další převratné objevy budou následovat, a to i pro pacienty s revmatickými chorobami,“ říká ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. 

Početnou skupinu revmatických chorob (čítající stovky diagnóz) lze zhruba rozdělit na zánětlivá a nezánětlivá onemocnění. 

Klasickým představitelem nezánětlivých revmatických chorob je osteoartróza či degenerativní změny páteře. U těchto onemocnění zatím medicína mnohdy nedokáže ani zpomalit progresi.

Jejich léčba zpravidla spočívá v úpravě životního stylu – nekouření, redukci hmotnosti, fyzioterapii a správném (i když bolestivém) pohybu kvůli prevenci ochabnutí svalstva.

Při bolestech se podávají analgetika a při devastaci kloubních struktur může následovat chirurgické řešení. 

„Lékaři se prakticky jen snaží tlumit zánět a bolest. Bohužel některá používaná antirevmatika mají nežádoucí účinky a zvyšují například riziko vzniku žaludečních vředů. Na revoluci v léčbě klasické degenerativní osteoartrózy ale stále čekáme,“ shrnuje prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc.

 z Revmatologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Revmatologického ústavu. Alespoň v případě dny se podle jeho slov výzkum daří. Nové léky – jak z rodiny monoklonálních protilátek, tak léky syntetické – dokážou účinně snižovat v těle pacienta tvorbu kyseliny močové.

 

Úplně odlišná situace nastala za posledních 25 let u závažných, zánětlivých revmatických onemocnění. Pro ně byla od roku 1993 zkoumána v klinických studiích biologická léčba. 

„Shodou okolností právě v tomto roce vznikla v České republice Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, která dnes sdružuje 35 farmaceutických společností s vlastním výzkumem.

Rozhodli jsme se, že v průběhu roku 2018 u příležitosti půlkulatého výročí existence Asociace budeme upozorňovat na oblasti medicíny, které prošly největším vývojem, a co nejvíce je přiblížíme široké veřejnosti.

Právě revmatologie si zaslouží velkou pozornost, léčebné možnosti se změnily k nepoznání,“ uvedl výkonný ředitel AIFP Mgr. Jakub Dvořáček, MHA. Únor bude podle jeho slov patřit onkologii. 

Počátkem třetího tisíciletí se první biologické přípravky dostaly k pacientům a zcela změnily reálný dopad těchto onemocnění na pacienty.

„Hovoříme o léčbě revmatoidní artritidy, Bechtěrevovy choroby či psoriatické artritidy. Autoimunitní revmatické choroby mohou postihnout i mladého člověka a během několika let způsobit invaliditu.

A naštěstí právě nejhůře postiženým revmatikům, těm, kterým nemoc nejvíce zkracovala život, pomohly moderní biologické léky nejvíce,“ uvádí profesor Vencovský. Zároveň dodává, že přece jen nejde o zázračné všeléky.

U části pacientů k léčebné odpovědi nedojde, u jiných biologické léky zaberou, ale odpověď na léčbu se časem vytratí. Poté musejí lékaři hledat jinou účinnou látku.

Vývoj jde podle prof. Vencovského dál. Zkoumají se další biologické léky. Zdá se, že nebudou mít mnoho nežádoucích účinků.

„V současnosti vzniká v laboratořích více a více nových molekul, které zasahují cíleně do nových částí patologického děje v tělech pacientů – zabíjejí b-lymfocyty, tlumí nežádoucí domluvu mezi buňkami imunitního systému, tlumí různé typy interleuktinu,“ říká prof. Vencovský.

Budoucnost může podle něj přinést mnohá překvapení, určité trendy působí slibně. „Přál by si, aby pacienti byli vyhledáváni a diagnostikováni dříve, což by umožnilo účinnější léčbu. Výsledky výzkumu naznačují zlepšení prognózy při časném podání byť jen jediné dávky biologického léku pacientovi v rané fázi onemocnění.

Hodně by pacientům pomohla stratifikace medicíny podle nejrůznějších markerů. Možná se jednou dočkáme toho, že bude možný opravdu široký skrínink. O svých chorobách a možných rizicích se dozvíte i z vyšetření na dálku, které může být rutinní – třeba po odebrání biologického vzorku na sběrném místě v supermarketu,“ nastínil prof.

Vencovský možný budoucí vývoj.