Ten příspěvek by mohl zajímat i ostatní. Sdílej ho se svými přáteli!
Pracujete v Německu a nevíte, co dělat, když onemocníte, nebo když Vám onemocní dítě? Dali jsme dohromady potřebné informace, kterí pomohou všem lidem, kteří pracují v Německu. A to nejen u agentury práce Starke Jobs, ale i jinde.
Včera bylo ještě všechno super, ale dnes ráno mi začalo téct z nosu,bolest hlavy a mé tělo se cítí, jako by přes něj přejel parník. Nemoc a pracovní neschopnost jsou tu.
Být nemocný je otravné. A ve skutečnosti jsem měl být už dávno v práci. Často je obtížné se v takový okamžik rozhodnout,jestli jet do práce nebo zůstat v posteli. Nejlépe to dokáže posoudit lékař a v případě nemoci Vám vystaví neschopenku.
Potvrzení o pracovní neschopnosti?
Od kdy ho vůbec potřebuji? Mám zůstat po celou dobu neschopnosti v posteli? A můžu se vrátit do práce ještě před ukončením, když uz se cítím lépe?
To jsou všechno otázky, které si zaměstnanec klade. Práce v Německu si lidé z České republiky váží. Když už jdou k lékaři, je to opradvu vážné. Je potřeba ale vědět, co a jak udělat, aby vše bylo, jak má. Je škoda, aby člověk přišel o práci v Německu kvůli nějaké maličkosti jen z důvodu, že nezná daný zákon. Neznalost zákona ovšem neomlouvá a opravdu může vést až ke ztrátě zaměstnání.
Pracovní neschopnost: od kdy je nutná?
Každý, kdo zůstává doma kvůli nemoci, musí nemoc hlásit zaměstnavateli přímo první den nejpozději dvě hodiny po začátku pracovní doby. Nejpozději od třetího dne nemoci stanoví zákon také doklad o pracovní neschopnosti. Ale pozor! U pracovních agentur musí toto osvědčení
být k dispozici zaměstnavateli, tedy agentuře, již v první den nemoci, v závažných případech den následující.
Zpětná psaná pracovní neschopnost Každý, kdo onemocní o víkendu, například v sobotu nebo v neděli a musí jít do práce, má hned problém – protože najít o víkendu lékaře, který Vám vystaví potrvzení o pracovní neschopnosti, je velmi těžké.
Můžu si nechat zpětně vystavit neschopenku? Podle pokynů pro zdravotní pojišťovny, pro osoby práce neschopné, může lékař potvrdit pracovní neschopnost pouze ode dne, kdy jej zaměstnanec požádá.
Nicméně, pokud lékař ví, že zaměstnanec nemohl v předcházejících dnech navštívit lékaře, může ve výjimečných případech vydat potvrzení o pracovní neschopnosti zpětně. Nicméně, až po vyšetření a jen do tří dnů.
Pracovní neschopnost v Německu v otázkách a odpovědích: Jaká jsou má práva a povinnosti? Jak se řeší pracovní úraz? Jak dlouho proplácí pojišťovna náhradu mzdy? Čtěte zde >>>
Nechat se uschopnit?
Občas to jde s rekonvalescencí rychleji, než se očekávalo. Tím líp, aspoň mám ještě pár dní volna. Nebo? Omyl, že by se člověk nesměl vrátit před koncem pracovní neschopnosti do práce, stále přetrvává.
Faktem je, že doktor potvrzuje pouze pravděpodobné trvání pracovní neschopnosti. Tyto informace proto nejsou závazné a měly by být chápány jako doporučení.
Zaměstnanec, který se uzdravil dříve, je dokonce povinen vrátit se do práce!
K tomu nepotřebuje doklad o tom, že je zdravý – něco takového v německém právu neexistuje.
Neschopenka a klid na lůžku?
Proto jsou zakázány všechny činnosti, které prodlužují proces léčení. Například u silného nachlazení sport nebo návštěva baru se spoustou panáků. Pokud naopak lékař doporučuje například při bolestech zad cvičení, pak jsou činnosti, jako je plavání nebo jízda na kole, povoleny, protože podporují uzdravení.
Můžu během nemocenské dostat výpověď?
Během pracovní neschopnosti kolem poletuje možnost výpovědi pracovní smlouvy. Narozdíl od všeobecného názoru není pro zaměstnavatele nemocenská překážkou k výpovědi. Naopak, ve výjimečných případech může být onemocnění dokonce důvodem k výpovědi. Naštěstí to zaměstnavatelé nemají tak snadné.
Pokud chce společnost zaměstnance vypovědět z důvodu nemoci, musí existovat důkaz, že zdravotní prognóza je i v budoucnu stále špatná. Pokud by tím měly být ovlivněny obchodní a ekonomické zájmy zaměstnavatele, pak má společnost v případě výpovědi z důvodu týkající se nemoci velkou šanci na úspěch.
Tak je tomu například v případě, když pracovní stroje stojí, kolegové musí stále pracovat, nebo když musí zaskakovat pracovníci z jiných pracovních oddělení, aby kompenzovali Vaši nepřítomnost. Pro společnosti, které přenechávají své zaměstnance jiným firmám, tedy pracovní agentury, platí zvláštní okolnosti.
Příklad: Firma odhlásí zaměstnance pracovní agentury, že už ho nepotřebuje.
V tomto případě může pracovní agentura z ekonomických důvodů ukončit pracovní poměr zaměstnance, i když je aktuálně nemocný.
Nemocenská kvůli nemocnému dítěti?
Jakmile děti chodí do mateřské školy nebo do školy, snadno chytí každou nemoc, která kolem lítá. Co dělat, když se člověk musí postarat o nemocné dítě?
Každý z rodičů si může vzít ročně 10 pracovních dnů na péči o nemocné dítě – tak je definován zákonný nárok. Samoživitelé mají nárok na celkový počet, tedy 20 dnů. U dvou dětí se počet dnů zdvojnásobí. U více než dvou dětí však existuje horní limit: je to 25 dnů pro každého z rodičů a 50 dní pro samoživitele.
Jaké podmínky musí být splněny?
Otcové nebo matky mohou zůstat u dítěte, pokud:
- je dítě mladší než 12 let
- lékař vystavil potvrzení
- jsou z lékařského hlediska ošetřování a péče o dítě nutné
- jsou rodič i dítě zákonně pojištěni
- se o dítě nemohou postarat žádné jiné osoby žijící v domácnosti, např. prarodiče nebo au-pair
Toto období nepřítomnosti je pro zaměstnavatele nezaplacené a v tomto okamžiku skočí do zdravotního pojištění. U dětského lékaře obdržíte separátní “neschopenku” pro předání zaměstnavateli. Také pracovní nechopnost kvůli nemocnému dítěti by měl člověk nahlásit u pojišťovny.
Nemocenská ze zahraničí?
V mnoha případech je zaměstnavateli jedno, který lékař potvrzení o uvolnění ze zaměstnání vystaví. Konečně existuje svobodná volba a je na pacientovi, kterého lékaře navštíví. Ale pozor, musíte mít na paměti, jak má takové lékařské potvrzení vypadat.
Zákonodárce tuto skutečnost přesně vymezil v zákoně o pokračování vyplácení mzdy zaměstnavatelem v případě nemoci, paragraf 5 oznamovací povinnosti a důkazních povinnostech. Pracovní agentury a i samotné firmy se musí tohoto zákona držet.
(1) Zaměstnanec je povinen neprodleně informovat zaměstnavatele o pracovní neschopnosti a jejím pravděpodobném trvání. Pokud pracovní neschopnost trvá déle než tři kalendářní dny, musí zaměstnanec předložit potvrzení o pracovní neschopnosti
a její pravděpodobnou dobu trvání nejpozději následující pracovní den. Zaměstnavatel je oprávněn požadovat předložení lékařského potvrzení již dříve.
Pokud pracovní neschopnost trvá déle, než je uvedeno v potvrzení, je zaměstnanec povinen předložit nový lékařský potvrzení.
Je-li zaměstnanec členem veřejného zdravotního pojištění, musí lékařské potvrzení obsahovat poznámku od ošetřujícího lékaře o tom, že zdravotní pojišťovně je okamžitě zasláno potvrzení o pracovní neschopnosti s podrobnostmi o zdravotním stavu a nálezu a pravděpodobném trvání pracovní neschopnosti.
(2) Je-li zaměstnanec na počátku pracovní neschopnosti v zahraničí, je povinen nejrychlejším možným způsobem informovat zaměstnavatele o pracovní neschopnosti, pravděpodobné délce jejího trvání a adrese místa pobytu.
Náklady vzniklé při komunikaci musí hradit zaměstnavatel.
Kromě toho je zaměstnanec, je-li členem veřejného zdravotního pojištění, povinen tuto skutečnost o pracovní neschopnosti a jejich pravděpodobném trvání pojišťovně hlásit.
Pokud pracovní neschopnost trvá déle, než je uvedeno, je zaměstnanec povinen informovat zdravotní pojišťovnu o pravděpodobném pokračování pracovní neschopnosti. Zákonné zdravotní pojišťovny mohou stanovit, že zaměstnanec může plnit oznamovací a sdělovací povinnosti podle vět 3 a 4 i vůči zahraniční instituci sociálního zabezpečení.
Odstavec 1 věta 5 v tomto případě neplatí. Pokud se zdravotně postižený zaměstnanec vrátí do země, je povinen neprodleně informovat zaměstnavatele a zdravotní pojišťovnu o svém návratu.
Znění zákona
Podle zákona musí denní potvrzení o pracovní neschopnosti obsahovat datum onemocnění a délku pracovní neschopnosti.
Pozor na potvrzení o pracovní neschopnosti, která vystavují lékaři z České republiky. na takových potvrzení chybí jakékoliv upozornění, které sděluje pravděpodobné délku onemocnění. Dobu trvání nemoci potvrzuje český lékař až na konci pracovní neschopnosti.
Nechat si potvrdit délku pracovní neschopnosti hned při první návštěvě lékaře je pro pacienta téměř nemožné. To může vést k velkým komplikacím v práci, potažmo u německého zaměstnavatele.
Na základě toho může zaměstnavatel pozastavit vyplácení nebo nevyplatit zaměstnance za nedodržení dokazovací povinnosti. Zákonodárce zaměstnavateli přiznává právo odmítnout plnění.
A je opravdu jedno, jestli pracujete pod agenturou práce, nebo přímo pod firmou.
§ 7 Právo zaměstnavatele na odmítnutí plnění Zaměstnavatel je oprávněn odmítnout pokračování vyplácení mzdy
1. pokud zaměstnanec nepředloží lékařské potvrzení podle § 5 odst. 1, nesplňuje povinnosti, které mu vyplývají z § 5 odst. 2,;
Znění zákona
Co by měl člověk dělat?
Vždy je dobré, o tom se svým lékařem promluvit a poukázat na tuto skutečnost. Měl by uvést pravděpodobné trvání nemoci na poslední části potvrzení o pracovní neschopnosti.
Existuje však také jednoduché řešení, které se obecně vyhne komplikacím s potvrzením pracovní neschopnosti z důvodu nemoci a možnému odmítnutí plnění ze strany zaměstnavatele. Doporučujeme navštívit lékaře v Německu. Potvrzení, které vydává, je stoprocentně takové, jak vyžaduje zákon.
Hledali jsme všeobecné lékařské praxe, kde mluví lékaři i česky.
Frau MU Dr. Darina Al-Zurqa
Praktický lékař, fyzioterapie (specialista) Freiberger Straße 16, 09496 Marienberg Telefon: 03735 / 2679897, Fax: 03735 / 2679896
Dipl.-Med. Vaclav Stehlik
Praktický lékař Med. Versorgungszentrum KfH-Gesundheitszentrum Aue
Albert-Schweitzer-Str. 33, 08280 Aue
Telefon: 03771 / 5690-0
Dr. Katerina Nyklova
Praktický lékař Další vzdělání: psychosomatická základní péče, domácí lékař
Hauptstr. 33, 02794 Leutersdorf
Telefon: 03586 / 386225
Dr. med. Stefan Holecko und Dr. med. Helena Holeckova
Praktický lékař Další vzdělání: domácí lékař
Weststr. 18, 09112 Chemnitz
Telefon: 0371 / 302341
Dr. med. Peter Balaz
Praktický lékař, Specialista na všeobecnou chirurgii Další vzdělání: domácí lékař, psychosomatická základní péče
Freiberger Str. 8, 01774 Klingenberg
Telefon: 035055 / 61311
Dr. Katarina Horn und Dominika Karaskova
Praktický lékař, internista Další vzdělání: domácí lékař
Dornspachstr. 24 a02763 Zittau
Telefon: 03583 / 704247
Znáte také dobré lékařské praxe, kde se mluví česky a jsou v Německu? Napište je do komentáře.
Zadání e-mailové adresy je povinné kvůli spamu. Nemějte obavy, při publikování Vašeho komentáře se nebude zobrazovat a nebude.
Náš blog
Prostřednictvím našeho blogu dostanete mnoho užitečných informací. Sice nejsou tak kuriózní, je v něm ale dost zajímavostí. V běžném životě se vám budou jistě hodit.
29/03/2021 , Petra
Stonání od ledna 2020 aneb eNeschopenka v praxi
Je finančně správní institucí vykonávající působnost v oblasti sociálního zabezpečení a lékařské posudkové služby.
Jako orgán státní správy je podřízena Ministerstvu práce a sociálních věcí a její organizační strukturu tvoří ústředí, regionální pracoviště, okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) a územní pracoviště v Praze a v Brně.
Mezi její kompetence patří kromě správy agendy důchodového a nemocenského pojištění také například působnost referátů posudkového lékařství, rozhodování o případech neuzavřených u OSSZ z důvodu odvolání pojištěnců či spolupráce při výplatě dávek sociálního zabezpečení do zahraničí.
V rámci projektu eNeschopenka provozuje ČSSZ speciální informační linku. Na čísle 800 222 700 se tak můžete zeptat na cokoliv týkající se přípravy a zavádění eNeschopenky v praxi. Linka je v provozu každý pracovní den od 8 do 17 hodin.
Počátek roku bývá již tradičně spojen s významnými úpravami v oblasti sociální politiky.
Opět jsme se tak dočkali valorizace důchodů či zvýšení minimální mzdy, které s sebou přináší i navýšení odvodů sociálního a zdravotního pojištění pro vybrané skupiny pojištěnců.
Kromě těchto dvou zmíněných, takřka každoročních „evergreenů“ ovšem přichází ještě další zásadní novinka, a to v problematice dočasných pracovních neschopností.
Peníze výměnou za volnost
Myšlenka elektronické podoby potvrzení o pracovní neschopnosti již pár let českým legislativním prostředím rezonovala. Projekt se ale začal naplno rozvíjet a realizovat až v průběhu roku 2019, a to v návaznosti na zrušení karenční doby při výplatě náhrady mzdy zaměstnancům.
Ti z vás, kteří měli vystavenou pracovní neschopnost do konce června 2019, si jistě dobře pamatují, že tehdy za první tři dny nemoci nedostali žádnou náhradu mzdy, tedy „byli doma zadarmo“. To se ovšem od 1.
července 2019 změnilo – karenční doba byla po více než deseti letech k tomuto datu definitivně zrušena, což pro zaměstnance znamená, že se opět začaly proplácet i první tři dny dočasné pracovní neschopnosti.
Tento zaměstnanci vítaný krok ovšem způsobil vrásky na čele zaměstnavatelům. Ono znovuzavedení náhrady mzdy za první tři dny nemoci totiž bylo financováno právě z jejich zdrojů, což v nich logicky vzbuzovalo obavy jak o navýšení mzdových nákladů, tak o případné zneužívání ze strany zaměstnanců.
Výsledkem vleklých jednání všech zúčastněných stran byl proto kompromis – výměnou za zrušení karenční doby se zavedou elektronické pracovní neschopnosti (eNeschopenky), které zaměstnavatelům umožní získat lepší kontrolu a přehled o nemocných zaměstnancích.
Tato elektronizace systému zároveň zabrání původní praxi, kdy mnozí méně churaví pojištěnci využívali dobu doručení papírových neschopenek k jiným než léčebným účelům.
Za dveřmi ordinace
Navštívíte-li v roli pacienta zdravotnické zařízení a lékař vás na základě nepříznivého zdravotního stavu uzná práce neschopným, přichází na řadu administrativní náležitosti. Co všechno je od letošního roku jinak? Projekt eNeschopenka přinesl zejména dvě zásadní úpravy.
První z nich je forma užívaných tiskopisů, které částečně mění svou podobu z klasických papírových na moderní elektronické.
Druhou klíčovou změnou je pak počet dílů příslušného formuláře – zatímco u původní neschopnosti jsme byli zvyklí na svazek formuláře pětidílného, elektronickou neschopenku nově tvoří pouze soubor tří dílů. Jaké jsou jejich oficiální názvy?
- I. díl: Hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
- II. díl: Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce
- III. díl: Hlášení ošetřujícího lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti
Vy se ovšem, coby případně churaví pojištěnci, nemusíte názvem prvního a třetího dílu vůbec zatěžovat. Nejen že k nim vzhledem k jejich elektronické podobě prakticky nebudete mít přístup, ale navíc oba díly slouží především kvalifikovanému lékařskému personálu a proškoleným pracovníkům České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Důležitým dokumentem pro vás je však díl zbývající – tedy s číslem dva. Jelikož slouží k prokazování vašeho dočasného mimopracovního režimu, je u něj (jakožto u jediného) zachována klasická tištěná podoba.
Obdržíte jej od ošetřujícího lékaře, který vám pracovní neschopnost vystavuje, a naleznete na něm podobné údaje, jako tomu bylo doposud.
V průkazu práce neschopného pojištěnce je tak uveden například termín vaší příští návštěvy lékaře, čas povolených vycházek, záznam o případném nástupu či propuštění z lůžkové péče nebo záznam o předání do péče jiného lékaře.
Zmíněný druhý díl elektronické neschopenky také slouží k předložení případné kontrole pracovníkům z ČSSZ (či jejího okresního působiště) a po ukončení pracovní neschopnosti jej nemusíte nikde odevzdávat – tiskopis vám zůstává.
Vraťme se však ještě na skok do fáze, kdy v ruce držíte právě vystavenou neschopnost.
Kam s ní zamíříte? Zatímco do konce roku 2019 bylo správnou odpovědí „na poštu“ či „do práce“ (neboť třetí a čtvrtý díl formuláře se odevzdával zaměstnavateli), nyní můžete směle odpovědět „domů“.
Povinnost neprodleně zaměstnavateli nahlásit (například telefonicky, SMS či e-mailem), že jste onemocněli a jste uznáni práce neschopnými, sice zůstává, již mu ale není třeba předávat, posílat či jinak doručovat jakýkoliv díl neschopenky ani žádné jiné formuláře.
Systém přeje připraveným
Každý nový projekt se zpočátku více či méně potýká s nesnázemi a zádrhely provázejícími hledání optimálního nastavení systému. Nejinak je tomu i v případě projektu eNeschopenky, u něhož je situace o to složitější, že systém povinně elektronicky propojuje hned tři dotčené subjekty – a to lékaře, zaměstnavatele a ČSSZ.
Všem zúčastněným stranám přináší elektronické neschopnosti poměrně svízelné administrativní postupy, jejichž cílem je však zjednodušení předávání informací a transparentnost údajů o nemocných pojištěncích.
Co všechno se pro samotné pojištěnce zavedením eNeschopenky mění? Kromě již zmíněných novinek se také například vyplatí vědět, že:
Máte-li pracovní neschopnost vystavenou s datem do 31. prosince 2019, bude i nadále vedena (a následně dokončena) „postaru“ – tedy na pětidílném papírovém tiskopisu.
Po zavedení eNeschopenky již nemusíte sami žádat o náhradu mzdy ani o nemocenskou – obojí vám přijde automaticky. Datum v kalendáři již nemusíte hlídat ani kvůli takzvanému lístku na peníze – potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti zasílá lékař elektronicky přímo pracovišti ČSSZ.
Jaký je systém finančního zabezpečení zaměstnance, kterému je pracovní neschopnost (PN) vystavena například po dobu jednoho měsíce? Během tohoto časového úseku se vystřídají dva různí plátci finančních prostředků, a to následujícím způsobem:
- 1.–14. den PN:náhradu mzdy poskytuje zaměstnavatel, přičemž propláceny jsou nikoliv kalendářní, ale pouze pracovní dny. Výše náhrady mzdy činí 60 % průměrného výdělku.
- 15.–30. den PN:výplatu nemocenských dávek provádí Česká správa sociálního zabezpečení, propláceny jsou kalendářní dny a výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Pokud vás během pracovní neschopnosti přebírá do péče jiný lékař, postačí mu předložit průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce (druhý díl formuláře), na němž je uvedeno číslo eNeschopenky.
Veškeré podklady a údaje k výpočtu nemocenského obdrží ČSSZ elektronicky přímo od vašeho zaměstnavatele. Informace o vyměřovacím základu, který je podkladem pro výpočet výše dávky, bude jako dosud uváděna (při převodu na účet) formou zprávy pro příjemce.
Neúčast v pracovním procesu z důvodu vystavení dočasné pracovní neschopnosti také znamená povinnost dodržování režimu stanoveného lékařem.
Kdo vás tedy může přijít zkontrolovat? Obecně platí, že orgán nemocenského pojištění (tedy ČSSZ) má právo kontroly dodržování léčebného režimu kdykoliv během trvání pracovní neschopnosti. Pamatujte ale na to, že v prvních 14 dnech nemoci má toto právo i váš zaměstnavatel, kterému je proto nutné nahlásit případnou změnu místa pobytu či povolených vycházek.
Mladí lékaři proti eNeschopence. Ohrožuje podle nich pacienty
„Přicházíme pečovat, ale místo toho vidíme administrativu a byrokracii.“ Mladí praktičtí lékaři se spojili, aby vůbec poprvé vydali společné prohlášení.
A v něm vystupují proti elektronické neschopence. A nejsou sami, bouří se proti ní i další skupiny.
Nelíbí se jim, že zatímco od digitálního projektu by se dalo očekávat, že jim práci zrychlí, potýkají se s pravým opakem. A ještě k tomu zadarmo.
Přidávání administrativy podle vydaného memoranda ohrožuje zdraví pacientů. „Papírová administrativa je jen vyměňována za elektronickou, která však obvykle neplní svou hlavní funkci ušetření času.
Příkladem je třeba eRecept s velkou složitostí inicializace a nebezpečím zneužití elektronického podpisu, ale hlavně aktuální eNeschopenka, která přesouvá práci úředníků na zdravotníky a díky její nepřipravenosti musí být prosazována výhrůžkami,“ cituje z memoranda mladých praktiků Vojtěch Mucha.
Sám působí jako praktický lékař, který má asi tři čtvrtě roku po atestaci. Odráží tak argument protistrany, podle níž lékaři počítačům nerozumí, a tak mají s jakýmkoliv podobným systémem problém.
S rokem 2020 přichází do ordinací českých lékařů novinka v podobě povinného vyplňování elektronické neschopenky – eNeschopenky.
Privátní lékaři i nemocnice tak mají poslední dny na to, aby se na novou formu komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) připravili.
Státním nemocnicím může pomoci i speciální software, za kterým stojí IT oddělení pražské Nemocnice na Bulovce. Lze jím nahradit řešení nabízené ČSSZ.
„Ač je to paradoxní, je to dokonce naopak,“ vysvětluje. „Starší praktik prostě eNeschopenku pošle, i když systému třeba tolik nerozumí. My se v tom vrtáme, vyplňujeme, snažíme se vyřešit – a to trvá,“ popisuje Mucha.
Podle něj se mu od ledna, od kdy je elektronická forma zaznamenání pracovní neschopnosti povinná, práce s její administrací protáhla. Zatímco vystavení její papírové formy mu dřív trvalo mezi pěti až deseti minutami, teď si na vyplňování vyhrazuje přes deset minut.
„Jenže to ještě není ten největší problém. Nejhorší je to vše kolem – když pacient řekne, že potřebuje změnit bydliště, zaměstnavatele, nebo si uvědomí, že neschopenku vlastně vůbec nechce a raději si vezme sick day.
A další čas nám zabere to, když nám denně volají zaměstnavatelé s tím, že jim potvrzení vůbec nepřišlo,“ uvádí.
Sdružení praktických lékařů situaci rovnou označilo za neúnosnou s tím, že ministerstvo o funkčnosti eNeschopenek veřejnosti neříká pravdu. A činnost, kterou mladí lékaři vůbec nechtějí dělat, požadují alespoň zaplatit.
„Lékaři museli zakoupit speciální moduly ke svému zdravotnickému softwaru a platí za jejich provoz desítky tisíc ročně, stejně tak za práci IT specialistů, bez kterých se eNeschopenka neobejde. To jim, stejně jako jejich námahu s vedením neschopenek, nikdo nehradí, a vše dělají zadarmo.
Pokud se s ČSSZ na úhradě nedohodneme, zažalujeme ji,“ uvedl rovnou Petr Šonka, předseda sdružení.
Doktoři do elektronických formulářů kromě údajů spojených s nemocí vyplňují řadu dalších podrobností. Třeba to, kde bude pacient během nemoci, kdy přijde na kontrolu, kdo je jeho zaměstnavatel nebo jaká je jeho profese.
„Většina z toho přeci vůbec nepatří do kompetence lékaře,“ myslí si Mucha. Přiznává ale, že takové údaje obsahoval i papírový formulář. Dalo by se však očekávat, že to se s posunem do digitálního prostředí změní. „To byl takový komunistický relikt.
Navíc papírový formulář bylo možné odeslat i bez těchto údajů. To s elektronickým nelze,“ vysvětluje.
Každý z úkonů, tedy vystavení a ukončení pracovní neschopnosti, vyčíslilo Sdružení praktických lékařů a Česká lékařská komora na 92 korun.
Jde o analogii toho, co platí uchazeči o zaměstnání, pokud se potvrzení vystavuje na jejich žádost. Dohromady by se tak všechny úkony vyšplhaly na 471 milionů korun ročně.
A přesně o tyto peníze se lékaři přou – pokud prý musejí řešit administrativu, chtějí za ni dostat zaplaceno. Jenže se setkávají s nepochopením.
„Systém tzv. eNeschopenek znamená nahrazení stávajícího několik desítek let starého pětidílného papírového formuláře elektronickou komunikací mezi lékaři, zaměstnavateli a Českou správou sociálního zabezpečení.
Projekt samotný se v praxi týká téměř 22 tisíc poskytovatelů zdravotních služeb, 280 tisíc zaměstnavatelů a 4,5 milionu pojištěnců.
Česká správa sociálního zabezpečení při jeho realizaci prokázala, že je nadále na špičce v elektronizaci státní správy,“ uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Neschopenka zůstane zadarmo, lékařům zaplatí stát
Hrozba dalších poplatků zažehnána. Alespoň prozatím
Praha – Stokorunu za vypsání neschopenky zatím svému lékaři platit nebudete. Hrozbu nových poplatků, s níž přišla Česká lékařská komora vloni na podzim, zastavila novela zákona o nemocenském pojištění, která tento týden vyšla ve Sbírce zákonů.
Komora vloni pohrozila, že za vystavení neschopenky začnou lékaři vybírat od pacientů až sto korun. Vadilo jim, že od zdravotní pojišťovny nyní za vypsání i ukončení neschopenky dostanou jen 5,25 koruny, zatímco každý doporučený dopis stojí 26 korun a lékaři kromě toho hradí i další administrativní náklady.
Exministři práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) a Zdeněk Škromach (ČSSD) pod tlakem komory společně prosadili, aby lékaři za odesílání neschopenek správě sociálního zabezpečení už nemuseli platit poštovné.
Poštovné by od začátku letošního srpna měla hradit Česká správa sociálního zabezpečení na základě dohody přímo s držiteli poštovní licence. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí za to stát zaplatí kolem 26 milionů korun ročně. Kromě vypsání a ukončení neschopenky jde také třeba o hlášení o změně diagnózy či povolených vycházkách.
Prorazili jsme bariéru úchylného myšlení
Šéf lékařské komory Milan Kubek připomíná, že stát prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení ukládá řadě subjektů mnoho povinností, přičemž za jejich plnění nikomu nic neplatí. „Jsem rád, že se nám podařilo bariéru takto úchylného myšlení prorazit,“ říká Kubek.
Komora chce po volbách nicméně znovu jednat s politiky.
„Cílem je prosadit plnou úhradu nákladů za administrativní úkony, které nejsou součástí léčby, z prostředků nemocenského pojištění, které si každý z nás povinně platí,“ říká Kubek.
Připomíná, že administrativní náklady spojené s vystavováním potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti nelze omezovat na pouhé poštovné, komora je odhaduje v průměru na zmíněných sto korun.
Elektronické neschopenky ušetří peníze i čas
Ministerstvo práce a sociálních věcí současně připravuje projekt elektronických neschopenek. Od roku 2012 má díky němu dojít k výrazné úspoře administrativních nákladů, poštovného i času.
Už vloni se Nečas a Škromach shodli na částečném snížení papírování ohledně pracovních neschopenek, změny platí od prosince.
Naopak v zásadnějších otázkách kolem nemocenské, zejména proplácení prvních tří dnů nemoci, zůstávají názory obou nejsilnějších stran zcela nesmiřitelné. Podle Nečase se neproplácení prvních tří dnů osvědčilo.
Díky daňovým změnám za vlády ODS navíc mohou lidé dokonce i přes nemoc dostat vyšší čistý příjem než za vlády ČSSD.
Naopak sociální demokraté udělali z opětovného proplácení prvních tří dnů nemoci jedno ze svých hlavních předvolebních hesel.
Základní informace – eNeschopenka – Česká správa sociálního zabezpečení
- Po 14 dnech trvání neschopnosti je zaměstnavatel povinen zaslat OSSZ Přílohu k žádosti o dávku, a to v elektronické formě (papírový tiskopis je možno použít pouze v případě technického výpadku).
- Do přílohy k žádosti o dávku zaměstnavatel uvádí informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské).
- Při skončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatel zasílá hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského.
Jak získat informace o pracovních neschopnostech zaměstnanců, pokud zpracováváte mzdy pomocí ekonomického SW nebo budete chtít zasílat notifikace či se přihlásíte ke službě ePortálu ČSSZ? Jak na to, vás krok za krokem provede průvodce.
Možnosti zaměstnavatele pro zjištění dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance
Pro zaměstnavatele se již nevystavuje žádný díl rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. I nadále zůstává povinností pojištěnce, aby o své dočasné pracovní neschopnosti neprodleně informoval svého zaměstnavatele (např. telefonicky, mailem).
Zaměstnavatel má také k dispozici online služby pro ověření či stažení údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců a na vyžádání (online službou nebo interaktivním tiskopisem) mu o nich jsou z ČSSZ odesílány notifikace.
Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat předložení Průkazu dočasně práce neschopného pojištěnce při provádění kontroly, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce, a popřípadě při zjišťování dalších skutečností, např. při osvědčování podezření na alkohol či požití jiných návykových látek nebo jde-li o úraz zaviněný jinou osobou.
Služby pro zaměstnavatele k ověření dočasných pracovních neschopností svých zaměstnanců
Zaměstnavatel má k dispozici po přihlášení na ePortálu ČSSZ online služby, které mu poskytnou detailní informace k dočasné pracovní neschopnosti každého zaměstnance i souhrnný přehled všech práce neschopných zaměstnanců. Výstup s detailními informacemi o jednotlivém případu dočasné pracovní neschopnosti je možné uložit jako PDF soubor podepsaný elektronickou pečetí.
K ePortálu ČSSZ se lze přihlásit buď pomocí systému datových schránek, nebo prostřednictvím některého z identifikačních prostředků Národní identitní autority (NIA):
Stát nabízí následující identifikační prostředky:
- občanský průkaz s aktivovaným kontaktním elektronickým čipem vydaný po 1. 7. 2018
- NIA ID – státem zdarma poskytovaný identifikační prostředek založený na kombinaci jména, hesla a SMS kódu (dříve označovaný jako uživatelský účet NIA)
- mobilní klíč eGovernmentu – státem zdarma poskytovaný identifikační prostředek, který představuje využití přihlašování bez potřeby zadávání dalších ověřovacích kódů
Soukromoprávní kvalifikovaní poskytovatelé nabízí v současné době tyto identifikační prostředky:
K využívání služeb ePortálu může rovněž zaměstnavatel pověřit svého zaměstnance či jinou fyzickou nebo právnickou osobu. Učinit tak může za pomocí k tomu určených online služeb ePortálu (pro přihlášené klienty), případně interaktivních tiskopisů.
Pověřené fyzické osoby pak mohou ke službám přistupovat prostřednictvím svých přihlašovacích údajů ke své datové schránce nebo některým z identifikačních prostředků NIA. V případě pověření právnické osoby je třeba, aby tato sdělila OSSZ/ČSSZ fyzickou osobu, která za ni bude jednat.
Důvodem je to, že služby ePortálu může za jiný subjekt využívat výhradně fyzická osoba (nikoliv právnická).
Možnost zasílání notifikací s informacemi o pracovní neschopnosti svých zaměstnanců
Zaměstnavatel má možnost prostřednictvím ePortálu ČSSZ podat žádost o zasílání notifikací o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců (online službou nebo interaktivním tiskopisem).
Notifikace o vzniku, trvání, ukončení, změně či stornu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance jsou zasílány do určených datových schránek a/nebo na určené e-mailové adresy, které zaměstnavatel uvede ve své žádosti.
Notifikace zasílané do datové schránky obsahují údaje o zaměstnanci a jeho dočasné pracovní neschopnosti ve formě PDF souboru popř. XML souboru pro případné automatizované zpracování.
Notifikace zasílané do e-mailové schránky obsahují pouze obecné upozornění, že prostřednictvím online služeb ePortálu jsou pro zaměstnavatele dostupné nové informace.
Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance je zaměstnavateli zasílána do datové schránky v okamžiku doručení hlášení ošetřujícího lékaře ČSSZ – jde o informativní zprávu zatím neověřenou v systémech ČSSZ, že u zaměstnance dotyčného zaměstnavatele lékař uznal pracovní neschopnost. Cílem je co nejrychlejší upozornění zaměstnavatele, zaslání ověřené notifikace pak následuje po zpracování podání na straně ČSSZ.
Další informace o podobě notifikací s informacemi o pracovní neschopnosti svých zaměstnanců (včetně vzorů) lze nalézt zde.
Služby pro zaměstnavatele, který chce s eNeschopenkami pracovat přímo ve svém softwaru
Je zřízena nová služba „Data zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti“ typu dotaz – odpověď, která funguje přes kanál VREP (APEP), tj. kanál provozovaný již v minulosti pro příjem elektronických podání od zaměstnavatelů.
Tato služba umožňuje si průběžně automatizovaně stahovat do mzdového či personálního softwaru informace o dočasných pracovních neschopnostech zaměstnanců. Obdobně je možné tyto informace stahovat i prostřednictvím systému datových schránek. Způsob zapracování do SW zaměstnavatele pak záleží na jeho dodavateli.
ČSSZ poskytuje dodavatelům SW pro zaměstnavatele podporu a spolupráci.
Kde poradí
S případnými dotazy se zaměstnavatelé/účetní mohou obracet na příslušnou OSSZ.
Zaměstnavatel si může notifikační službu aktivovat prostřednictvím ePortálu ČSSZ (online službou nebo interaktivním tiskopisem), zvolí datovou schránku, příp. zadá email.
Pro přístup na ePortál ČSSZ může použít autentizaci buď pomocí systému datových schránek, nebo prostřednictvím jakéhokoliv identifikačního prostředku Národní identitní autority (elektronický OP, NIA ID, mobilní klíč eGovernmentu, čipová karta Starcos I.CA, MojeID, bankovní identita – k 1. 2.
2021 ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka). Identifikační prostředky NIA jsou určeny výhradně fyzickým osobám (nikoliv právnickým osobám). Po aktivaci budou notifikace zasílány automaticky.
Ve všech notifikačních zprávách je uváděn jak název zaměstnavatele, tak variabilní symbol. Notifikace zasílané do e-mailové schránky obsahují pouze obecné upozornění, že prostřednictvím služeb ePortálu ČSSZ jsou pro zaměstnavatele dostupné nové informace o DPN jeho zaměstnanců.
Notifikace zasílané do datových schránek obsahují všechny potřebné konkrétní údaje o DPN daného zaměstnance, tj. zaměstnavatel se z nich dozví stejný rozsah údajů jako z papírových tiskopisů Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance je zaměstnavateli zasílána v okamžiku odeslání hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem.
Ověřená notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, ale i o trvání, ukončení, změně či stornu pracovní neschopnosti je zaměstnavateli zasílána neprodleně po zpracování údajů v systémech ČSSZ a následně jsou zaměstnavateli k dispozici informace také na ePortálu ČSSZ.
Doba zpracování je podle okolností individuální v řádu hodin, či dní a ovlivňuje ji zejména správnost uváděných údajů na přijatých dokladech, popř. nutnost jejich došetřování.
V těchto případech jsou našim pojištěncům vystaveny doklady o pracovní neschopnosti v zahraničí, podle právní úpravy v dotčeném členském státu (tj. v papírové podobě).
Podle § 97 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění ve znění od 1. 1.
2020 zasílá zaměstnavatel podklady pro výpočet nemocenského a údaje o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny na OSSZ neprodleně po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení. K tomuto účelu je doplněn tiskopis „Příloha k žádosti o dávku“ (kterým se zasílají mj. údaje o vyměřovacím základu pojištěnce pro výpočet dávek nemocenského pojištění).
V případě, že zaměstnavatel uvede možnost „na účet v ČR“, „na účet u banky v cizině“ nebo na „adresu v ČR“, bude OSSZ pojištěnci vyplácet nemocenské stejným způsobem, jaký uvedl zaměstnavatel a pojištěnec nebude muset vůči OSSZ způsob výplaty sdělovat.
V případě, že bude vybrána možnost „v hotovosti nebo na adresu v zahraničí“ (vč. výplaty do ciziny na účet jiného peněžního ústavu než banky), bude muset určit způsob výplaty a informovat o něm OSSZ sám pojištěnec.
Ke sdělení způsobu výplaty může pojištěnec využít tiskopis „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“ anebo může zaslat sdělení o vybraném způsobu prostřednictvím datové schránky anebo písemně poštou.
Ano, zaměstnavatel má možnost v případě „staré neschopenky“, tedy rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené lékařem před 1. 1.
2020, zaslat na příslušnou OSSZ buď formulář Příloha k žádosti NEMPRI18 nebo nový formulář Příloha k žádosti NEMPRI20. Avšak u „nové e-neschopenky“ nikoli. K rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavenému po 31. 12.
2019 je zaměstnavatel povinen zaslat na příslušnou OSSZ formulář Příloha k žádosti NEMPRI20.
OSSZ i v tomto případě bude od zaměstnavatele potřebovat tiskopis „Příloha k žádosti o dávku“, proto sama vyzve bývalého zaměstnavatele k jeho doložení.
Jde o zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.
Právní úprava se zde věcně nemění, platí, že pokud tento zaměstnanec uplatnil nárok na výplatu dávky a zaměstnavatel ještě den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel toto oznámení současně s předáním podkladů a údajů pro nemocenské podle § 97 odst. 2 ZNP.
Povinnost zaměstnavatele, předat bez zbytečného odkladu okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění, není vlastní elektronizací dotčena. Tzn.
, že i nadále je zaměstnavatel povinen předávat kopie všech právních titulů, sdělení výše dosud provedených srážek a další, pouze v případě, kdy se u povinného jedná o pět a více právních titulů je možné, domluvit se přímo s OSSZ na předání kopií jen těch právních titulů, na základě kterých budou prováděny srážky, za předpokladu, že zaměstnavatel spolu s nimi dodá souhrnný seznam všech exekucí nařízených povinnému, kde budou vyznačeny příslušné údaje, především pak datum doručení prvnímu plátci mzdy.
Tyto doklady je možné zasílat v elektronické podobě (lze i ve formě prosté kopie) jako přílohu k formuláři „Příloha k žádosti o dávku“, nebo je možné doklady zaslat na elektronickou adresu podatelny příslušné OSSZ (s uznávaným elektronickým podpisem/pečetí), nebo do datové schránky příslušné OSSZ. Doklady je možné zaslat také poštou v listinné podobě.
Zaměstnavatel je prostřednictvím notifikační služby informován o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance pouze v případě, že je zaměstnanec na základě účasti na nemocenském pojištění přihlášen do registru pojištěnců.
V případě nástupu zaměstnance do zaměstnání je tedy žádoucí, aby zaměstnavatel oznámil tuto skutečnost a zaslal předepsaný tiskopis „Oznámení o nástupu do zaměstnání“ příslušné OSSZ v co nejkratší lhůtě.
Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance je zaměstnavateli zaslána neprodleně po ztotožnění pojistného vztahu, který lékař uvede na RDPN, v systémech ČSSZ.
V případě, že nebude pojistný vztah ztotožněn, zaslání notifikace zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti jeho zaměstnance bude následovat až po zpracování, resp. došetření takové e-neschopenky příslušnou OSSZ.
Ano. Elektronizace vyplývající z nové právní úpravy se týká rozhodnutí o dočasných pracovních neschopnostech a dalších souvisejících postupů zaměstnavatele při podávání podkladů pro výpočet dávky nemocenského.
Novou právní úpravou nejsou dotčeny postupy u ostatních dávek z nemocenského pojištění, tj. peněžité pomoci v mateřství, otcovské, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a postupů při nařízení karantény, tzn.
, že u těchto dávek nemocenského pojištění zůstávají postupy beze změn.
Tištěné potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které do 31. 12. 2019 dokládal zaměstnanec svému zaměstnavateli, právní úprava eNeschopenky s účinností od 1. 1. 2020 zrušila.
Při trvání DPN odesílá lékař na správu sociálního zabezpečení Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti elektronicky. Zaměstnavatel si může trvání dočasné pracovní neschopnosti ověřit některou z elektronických cest. Pokud zaměstnavatel požádal o zasílání notifikací (resp.
informací o dočasných pracovních neschopnostech jeho zaměstnanců) do datové schránky, obdrží v případě vystavení potvrzení o trvání DPN automaticky informaci o tom, ke kterému dni potvrdil lékař trvání DPN zaměstnance.
Tuto informaci může rovněž obdržet přímo do svého mzdového SW, pokud o to požádal (využívá nově zřízenou službu „Data zaměstnavatelům o DPN“, více informací na webu ČSSZ).