Nekontrolovatelně usínají, kdykoli a kdekoli. Trpí narkolepsií

Narkolepsie, též známá jako DMS (Syndrom Daniela Merricka) je chronická neurologická porucha, kdy mozek není schopen správně regulovat cyklus spánku a bdění.[1] Nejedná se ani o depresi či jiné mentální onemocnění, epilepsii nebo obyčejný nedostatek spánku.

[2] Postižený člověk (narkoleptik) upadá během dne náhle do spánku nebo trpí extrémní ospalostí, bez ohledu na spánek předchozí noci. Tato ospalost se nedá vůlí potlačit, takže člověku velmi komplikuje běžný život.

Postižení mohou trpět také kataplexií, hypnagogickými halucinacemi (sny prožívané většinou při usínání nebo probouzení, které jsou tak realistické, že je lze jen těžko rozlišit od skutečnosti, například vědomí, že se k vám dostal zloděj, prochází byt, vy ho slyšíte, ale nemůžete se hnout či volat o pomoc, pak přijde až k vám do ložnice; po probuzení jste si naprosto jisti, že se to skutečně stalo, až do doby, kdy vidíte svého psa, jak spokojeně a nerušeně spí u nohou vaší postele[3]) či spánkovou obrnou.

Narkolepsií trpí přibližně 2 lidé z jednoho tisíce[4] a je částečně dědičná. Existují důkazy pro to, že sklon k této chorobě zvyšuje určitý gen nebo soubor genů.

Projevy narkolepsie lze omezit pomocí léků a správné životosprávy, ale není možné ji zcela vyléčit. Podpora a porozumění ostatních, především rodiny, přátel, zaměstnavatele, učitelů atp.

může výrazně ulehčit každodenní potíže související s narkolepsií.

Veřejnost se často omylně domnívá, že narkoleptik si při všem tom spaní musí úžasně odpočinout. Opak je pravdou. Dá se říci, že člověk trpící narkolepsii je přes den jen „napůl vzhůru“ a v noci naneštěstí také.

Narkolepsie bývá také provázena kataplexií – náhlým „usnutím“ svalů. Narkoleptik se v rozrušení (šok, radost, leknutí, smích…) hroutí jako domeček z karet či loutka, které někdo přestřihl šňůrky. Dokud kataplexie neodezní, postižený není často schopen se pohnout, mluvit, natož se postavit a může potřebovat pomoc okolí, aby mohl bezpečně dýchat.

Příznaky narkolepsie

První příznaky narkolepsie se většinou objeví mezi 10. a 25. rokem života.[5] Získání správné diagnozy ale většinou trvá léta, u většiny pacientů 10 nebo více let od prvních příznaků.[6] Narkolepsie se nejčastěji projevuje kombinací následujících symptomů:

Usínání či extrémní ospalost i při soustředěných činnostech (EDS – Excessive daytime sleepiness)

Narkoleptici mohou bez varování usnout kdykoliv a kdekoliv, i během činností, kdy je nutné velké soustředění – čtení, rozhovor, poslouchání učitele apod. Narkoleptik se takovému spánku nedokáže ubránit.

Někteří narkoleptici neupadají do náhlého spánku, nebo alespoň ne do takového, kterého by si všimlo okolí. Zápasí ale s extrémní ospalostí, která se dá přirovnat tomu, co by prožíval zdravý člověk poté, co 36 až 48 hodin nezamhouřil oči.

[7] Náhlé usínání či extrémní ospalost jsou jediným symptomem, který je společný pro všechny narkoleptiky.

Kataplexie

Jde o náhlý pokles svalového tonu vyvolaný emocemi, ať už pozitivními: radost, smích, pocit lásky, tak i negativními: strach, šok. Narkoleptikovi náhle usnou svaly a nemůže se pohnout, dokud kataplexie trvá. To může trvat i několik minut.

Při slabší kataplexii může dojít jen k mírnému poklesu v kolenech nebo svalů v obličeji, při silném k úplnému zhroucení narkoleptika.

Mysl postiženého zůstává vzhůru – může slyšet i vidět, co se okolo něj děje, jeho tělo je ale paralyzováno stejným způsobem jako má být uprostřed noci, kdy spíme a prožíváme sny.

Ne všichni narkoleptici trpí kataplexií. Kataplexie je ale specifická jen pro narkolepsii a její přítomnost značně usnadní diagnozu. Frekvence výskytu se liší od pár za rok, po několik během dne. Kataplexie i EDS se dá u většiny pacientů dobře regulovat léky.

Spánková obrna

Narkolepsie může způsobovat i spánkovou obrnu – člověk je už nebo ještě vzhůru, ale není schopen pohybu, či řeči.

Jeho mysl je vzhůru, ale tělo je přitom paralyzováno jako bývá v REM fázi spánku, kdy je naše tělo paralyzováno, abychom nemohli reagovat na naše sny.

Spánková obrna je také často doprovázená hypnagogickými halucinacemi. Většina lidí, i těch, kteří netrpí narkolepsií, zažije občasnou spánkovou obrnu.

Hypnagogické halucinace

Sny, ke kterým dochází hlavně během usínání nebo probouzení a jsou jen velmi těžko rozlišitelné od skutečnosti. Během narkolepsie dochází k rychlé aktivaci REM spánku přímo z bdělosti. Narkoleptici mají poté často pocit, že již určitou věc udělali nebo neudělali.

Automatické chování

Někteří lidé také trpí velmi krátkými episodami spánku, kdy jejich mysl usnula, ale tělo pokračuje v pohybu. Zápis z přednášky je prováděn automaticky a není srozumitelný. Odpadky skončí v šuplíku a brýle v koši na odpadky.

Jiné poruchy spánku

Narkoleptici mohou trpět i jinými poruchami spánku jako náměsíčností, noční zástavou dechu či insomnií.

Léčba narkolepsie

U pacienta se nejdříve provede monitoring bioelektrického výkonu mozku. Během ní se provede pět nezávislých měření spánkových úseků.[8] Dodnes se nezná přesná příčina narkolepsie. Narkolepsie je chronická porucha, která prozatím zůstává nevyléčitelnou. Dají se léčit pouze její projevy – extrémní únava, náhlý spánek a kataplexie.

Mezi domácí léčbu patří:

• pravidelný denní a noční režim – vstávání i usínání ve stejnou dobu během týdne i o víkendu
• správná hygiena spánku – nejíst těžká jídla na noc, správná teplota v ložnici, vypnutí elektronických zařízení
• zdřímnutí během dne v pravidelných intervalech na přibližně 20 minut
• vyhýbání se nikotinu, alkoholu a kofeinu
• pravidelná fyzická aktivita

Pacientům se také podávají léky – psychostimulanty a případně antidepresiva.

Narkoleptici nemohou vlastnit řidičský průkaz a často musí jít do invalidního důchodu.

Příčiny narkolepsie

Podrobnější informace naleznete v článku Očkování#Nežádoucí účinky.

Přesná příčina narkolepsie není zatím známa. Zdá se, že určitou roli mohou hrát geny, ale i infekční onemocnění.

[9]
Lidí trpící narkolepsií mají chronicky nízkou hladinu hypokretinu, který reguluje režim bdění a REM spánku.[9] Důvod snížené produkce hypokretinu není dosud znám. Předpokládá se ale spojení s autoimunitní reakcí.

[9]
Podle studií mohou narkolepsii způsobovat i jiné příčiny, například uvádějí mnohonásobně zvýšené riziko výskytu narkolepsie u dětí, které byly očkovány proti chřipkovému viru H1N1 vakcínou Pandemrix v roce 2010 (zvýšený výskyt trval pouze 2 roky po očkování).

[10]
Zvýšený výskyt narkolepsie byl hlášen z Číny po přírodní nákaze chřipkovým virem H1N1 (Čína proti H1N1 neočkovala).[10][11]

Komplikace

• neznalost veřejnosti – Narkolepsie způsobuje problémy v profesionálním a soukromém životě. Okolí často vnímá člověka trpícího narkolepsií jako líného, letargického, či nevychovaného. Extrémní ospalost mívá vliv na výkony ve škole i zaměstnání.
• zvýšené riziko úrazů – spánek neléčené narkoleptiky často přepadá nečekaně a bez varování a může přijít při vaření či jakékoli jiné činnosti.
• obezita – Riziko obezity je u lidí trpících narkolepsií přibližně dvojnásobné. Je to způsobeno kombinací faktorů jako jsou snížená aktivita, přehnané jezení, obzvláště cukru. Roli možná hraje i nižší hladina hypokretinu.[12]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Narcolepsy na anglické Wikipedii.

1. ↑ Johns Hopkins University
2. ↑ Mayo Clinic – definice narkolepsie
3. ↑ Wide Awake and Dreaming: A Memoir of Narcolepsy, Julie Flygare (15. 12. 2012)
4. ↑ Narcolepsy Network
5. ↑ Mayo Clinic – symptoms of narcolepsy
6. ↑ https://www.hopkinschildrens.org/narcolepsy.aspx
7. ↑ Wide Awake and Dreaming: A Memoir of Narcolepsy by Julie Flygare (Dec 15, 2012)
8. ↑ Narkolepsie http://nemoci.vitalion.cz/narkolepsie/
9. ↑ a b c http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/narcolepsy/basics/causes/con-20027429
10. ↑ a b Narcolepsy Associated with Pandemrix Vaccine [online]. 2018-06 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
11. ↑ VOGEL, Gretchen. Why a pandemic flu shot caused narcolepsy. ScienceMag.org [online]. 2015-07-01 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
12. ↑ http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/narcolepsy/basics/complications/con-20027429

Literatura

• KASSIN, Saul M. Psychologie. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1716-3. S. 144-146. 

Související články

• Narkolepsie. Nečekané usínání trápí sto tisíc Čechů.
• Spánek
• Bdění
• REM fáze spánku
• Halucinace

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu narkolepsie na Wikimedia Commons
• Diagnoza Narkolepsie (video)

Zdroje v anglickém jazyce

• Mayo Clinic: Narcolepsy
• Johns Hopkins University Health Library
• Johns Hopkins University Hospital – Children
• Narcolelpsy Network
• Why the public is wrong about narcolepsy and about me – Megan Crants – publikováno 14.3.2013 v John Hopkins News-Letter
• UK Reverses Swine Flu Vaccine-Narcolepsy Decision

Autobiografické knihy v anglickém jazyce napsané autory trpícími narkolepsií

• Wide Awake and Dreaming: A Memoir of Narcolepsy
• Narcolepsy: A Funny Disorder That's No Laughing Matter

Portály: Medicína

Autoritní data:

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Narkolepsie&oldid=19551209“

Spíme stále méně. Poruchami spánku trpí každý třetí, vedou k depresím i nádorům

Se zrychlujícím se životním tempem čím dál méně lidí dosáhne na doporučovanou hranici osmi hodin spánku denně. Spánkovými poruchami trpí podle odborníků každý třetí člověk.

S krátkým nebo nepravidelným spánkem ale roste riziko nádorových onemocnění, infarktu, obezity, cukrovky či depresí. Navíc narůstá také počet dětí a dospívajících, kteří mají problémy se spánkem, řešením by mělo být nastavení správného režimu rodiči.

Kapacity spánkových laboratoří podle lékařů přestávají stačit náporu pacientů.

Praha – Každý třetí člověk na světě je ohrožený poruchami spánku. Se spaním mohou mít potíže všichni – od kojenců po důchodce.

Podle odborníků se zvlášť v posledních letech se zrychlujícím se životním tempem doba spánku zkracuje a ne každý dosáhne na doporučených sedm až osm hodin denně.

„Nastává situace určitého přetlaku pacientů s příznaky poruch spánku,“ uvedl náměstek ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Jan Bříza s tím, že kapacity spánkových laboratoří přestávají stačit.

Podle odbornice na poruchy spánku z neurologické kliniky VFN Soni Nevšímalové vede dlouhodobé špatné spaní k obezitě, cukrovce, depresím a zvyšuje riziko infarktu.

„V posledních několika letech se ukazuje, že s krátkým, přerušovaným nebo nepravidelným spánkem roste i riziko nádorových onemocnění. Například u třísměnného provozu je u žen vyšší riziko karcinomu prsu, u mužů karcinomu prostaty,“ varovala Nevšímalová na tiskové konferenci ke světovému dni spánku, který připadá na 18. března.

Kvalitní spánek také snižuje riziko Alzheimerovy choroby. „Ti lidé, kteří ve středním a pokročilém věku dobře spí, mají tři až pětkrát nižší riziko Alzheimerovy choroby, než ti, kteří spí špatně,“ uvedla Nevšímalová.

Roste také počet dětí s poruchami spánku

Se spánkem mají potíže už malé děti, což vede k jejich náladovosti a mrzutosti. Když potom nastoupí do školy, mají problémy s pamětí a soustředěním. Usínají v lavici nebo jsou naopak hyperaktivní, aby se udržely vzhůru. Pro děti s poruchami spánku neexistují žádné schválené léky. Podle lékařů lze ale obtíže většinou odstranit správnou výchovou a režimem.

„Součástí nesprávného režimu je, že dítě vyžaduje přítomnost rodiče u usínání. Pediatr by měl rodičům zdůrazňovat, že ke správnému spánkovému režimu od třetího, čtvrtého měsíce věku patří ukládání ospalého dítěte do postýlky. Dítě by se mělo naučit usínat samostatně,“ vysvětlila Iva Příhodová, která se na neurologické klinice VFN specializuje právě na spánek dětí.

Podle ní je běžné i to, že si dospívající děti navyknou chodit spát třeba až ve dvě v noci a pak nezvládají dorazit včas do školy. Touto poruchou trpí až 7 procent dospívajících. „Léčba je svízelná a často neúspěšná, protože mladiství mají nevelkou motivaci ke změně spánkového režimu,“ uvedla Příhodová.

Narkoleptici naopak usnou až desetkrát denně

Jednou z nejtěžších poruch spánku je narkolepsie, kterou v Česku trpí dva až pět tisíc lidí. Nemocného trápí chronická ospalost, která ho během dne může přepadnout kdekoli.

Pacient může nekontrolovaně usnout až desetkrát denně, což ho často vyřadí z běžného pracovního procesu a negativně to dopadá třeba i na jeho roli rodiče.

Toto vzácné onemocnění je celoživotní a neexistuje na něj léčba, lze léčit jenom příznaky.

Tým lékařů v čele se zástupcem přednosty neurologické kliniky VFN Karlem Šonkou zkoumal, jak jsou na tom pacienti s narkolepsií ve stáří.

Přišel na to, že zatímco v produktivním věku může mít narkolepsie velký dopad na kvalitu života, v důchodu, kdy si člověk může den poskládat sám, tento handicap mizí.

„Nemocní s narkolepsií dosahují stejného vzdělání, mají stejný počet dětí i manželství,“ podotkl Šonka.

Senioři s narkolepsií ani nejsou více nemocní než jejich zdraví vrstevníci. „Ukázalo se, že pacienti s narkolepsií jsou ve stáří přibližně stejně nemocní jako zdravá populace. Jenom mají častěji vysoký tlak, diabetes druhého typu a celoživotně jsou obéznější,“ dodal lékař.

Člověk by měl spát v dobře vyvětrané místnosti, kde je tma. Spánkový hormon se totiž vylučuje za tmy. Před spaním by se neměla jíst těžká jídla a pít alkohol. Aspoň tři hodiny před ulehnutím není dobré pít kávu. Vhodné není také cvičení. Vyplavují se při něm endorfiny, které spánku brání.

Optimální doba spánku je u dospělých 7 až 8 hodin denně, přičemž méně než 6 hodin již má značné negativní dopady na zdraví. Prospěšný je pro tělo i čtvrthodinový či dvacetiminutový odpolední „šlofíček“, delší doba odpoledního spánku už je ale nezdravá.

Usínání v sedě kdykoli a kdekoli a chrápu

Dobrý den, včera jsme byli se ženou v divadle a já zase po 5ti minutách usnul. Když se do mě strčí tak se probudím, ale po chvilce zase usnu. Někdy spím a na pozadí slyším, co se děje kolem, někdy ale usnu tak tvrdě, že nejsem k probuzení. Mě samotnýho to mrzí, protože jsem se na tu hru těšil.

Usínám v sedě u počítače, u televize, na koncertě, v divadle, v kině, při čtení … Prostě všude tam když se nehýbu, když jsem v nečinnosti nebo v pasívním přijímáním něčeho. A když si lehnu? To je úplnej konec. A zapomněl jsem se zmínit o tom, že při spaní chrápu.

V sedě to prý celkem jde, ale když ležím, tak je to prý šílený. Ani kámoši, když jedeme na hory a zapaříme, pak nechtěj být se mnou v jednom pokoji – i když jsou nalitý, moje chrápání je probudí.

Co mám dělat? Díky za rychlou odpověď – je to už akutní, žena se mnou přestala komunikovat a řekla ať si zajdu k doktorovi, že to není normální.

Jirka

Odpovídá lékař:

Dobrý večer, pane Sedící,spící,chrápající. Tento cimrmanovský popis Vašich potíží je klíčem k diagnóze.

Domnívám se, že s velikou pravděpodobností /na99%/ máte syndrom spánkové apnoe /SAS-sleep apnea syndrom, OSAS-obstrukční syndrom spánkové apnoe/, při kterém dochází v průběhu spánku k uzávěru horních dýchacích cest /apnoe-je pauza v dýchání trvající minimálně 10 vteřin/.

Apnoe končí silným zachrápáním, zrychlením akce srdeční /frekvence srdeční akce/, zvýšením krevního tlaku a mikroprobuzením /které pacient nevnímá/ nebo makroprobuzením /které pacient vnímá/, desaturací /poklesem okysličení organismu-někdy na hrozivě nízké hodnoty/. Spánek je tedy opakovaně přerušován, je nekvalitní, nepřináší osvěžení.

Následkem je zvýšena denní spavost – člověk usíná prakticky všude, hrozí mikrospánky za volantem. Tento syndrom je rizikovým jelikož souvisí s metabolickým syndromem- vysokým krevním tlakem, obezitou, cukrovkou. Při SAS je zvýšené riziko cévní mozkové příhody a dalších závažných zdravotních komplikací.

JEDNOZNAČNĚ JSTE INDIKOVÁN K VYŠETŘENÍ VE SPÁNKOVÉ LABORATOŘI- jedná se o noční monitoraci /vyspíte se tam, v průběhu spánku Vám bude hodnocena aktivita mozku-EEG, činnost srdce-EKG, napětí svalů-EMG, chrápání, pohyby hrudníkem,břichem, okysličování krve../.

Vyšetření je nebolestivé, nález je snímán pomocí počítače, následně je záznam vyhodnocen lékařem a zpráva odeslána pacientům. Syndrom je léčitelný pomocí trvalého přetlaku- CPAP, to bych ale nepředbíhala, začít je nutno diagnostikou. V Praze je několik spánkových laboratoří- např.

Centrum pro poruchy spánku a bdění, Neurologická klinika, VFN, Kateřinská 30, Praha 2, 128 21. Sekretářka:Jaroslava Tolarová, Telefonické objednání: po-pá 9:00-11:00, Tel.: 224965076, E-mail:spanek(zavinac)vfn.cz. Držím Vám palce. Určitě se objednejte k monitoraci, počítejte s čekací dobou 2-3 měsíce /to je průměrná čekací doba ve všech spánkových laboratořích/. Věřím, že brzy budete znát diagnózu, bude Vám zahájena adekvátní léčba a vztahy doma se určitě urovnají. S pozdravem.

Šedé šmouhy

Dobrý den. Vidím před svými oči takové šedé tečky max….

Usínání

Dobrý den, můj dotaz se týká maminky. Je jí 45 let…

Cukání při usínání

Dobrý den, můj přítel, 19 let, pokaždé, když usíná…

Močení v sedě

Dobrý den, Už delší dobu mám problém s úplným vymočením…

Závrať v sedě

Dobrý deň. Chcel by som sa opýtať čo by mohlo sposobovať…

Usínání

Dobrý den, velmi Vás prosím o radu. Už asi 7 měsíců…

Usi

dobry den,mam dotaz prosim vas muj syn ma bolesti ucha a doktorka uz neni v…

Usínání

Dobrý den, můj dotaz se týká maminky. Je jí 45 let a při usínání at je to večer,nebo…

Usínání

Dobrý den, velmi Vás prosím o radu. Už asi 7 měsíců trpím postupně se zhoršujícími…

Usínaní během dne

Dobrý den, mám problém se spánkem. Jelikož vykonávám sezónní práci, jsem…

Usínání během dne

Dobrý den, od svých cca 17-18 let mám problém se soustředěním. Ve chvílích,…

Úskalí ATB léčby

Dobrý den, již přes měsíc mě trápí problémy s častým močením a tlakem na moč….

Uskostne stavy

Dobrý den chtěl bych se zeptat nikdy sem neměl problem měl sem jen skostné stavy…

Uskřinutá kýla

Mám dotaz,můj syn měl v 5týdnu uskřinutou tříselnou kýlu.Na chirurgii mu ji…

Uskřinutí kýly

Dobry den.mela jsem bolesti bricha po navsteve doktora mi bylo receno ze mam…

Uskřinutí předkožky

Dobrý den špatně natáhl kůže penis a dostal otok jak prsten. Jak léčí? Děkuji

Uskřinutý nerv

Dobrý den, Už přes 3 týdny mi při sklonění hlavy brní hrudník a ruce včetně…

Krev z ucha

Dobrý den, když jsem čistila po koupeli mé dvouleté dceři uši špilkou, nečekaně…

Vpáčená bradavka

Dobrý den. mám 15 let a mám vpáčenou levou bradavku. Někdy,např když mi je zima,vyleze…

Nevolnost, únava

Moc prosím o radu. Už rok se s tím trápím a dokonce mám problémy kvůli mě nevolnosti…

Bolest prsu

Dobry den pane/í Doktore. Již delší dobu mam bolesti v levém prsu (1 rok) na…

Rozdrcený ukazováček

Zdravím,v sobotu mi spadla na ukazováček převodovka z auta-cca 30kg na poslední…

Kousnutí kočkou

Moji manzelku kousla kocka, po par dnech ji zacla bolet ruka,sla za doktorem…

Bolesti stehen

Dobrý den, trápí mě skoro až nesnesitelná bolest stehen. V srpnu před rokem…

Odstránenie kostrce

Dobrý deň, dnes som bola u lekára, mám cca mesiac akútne bolesti kostrce, ortopéd…

Naražený ukazováček

Dobrý den, v sobotu jsem se lehce pošťuchoval s bráchou a vše v pohodě. Večer…

Žlutá stolice nevadí

Dobrý den, před více než měsícem jsem dostala zelenožlutý průjem, k tomu bolesti…

Život s narkolepsií – příznaky a druhy nemoci

• Pacienti usínají například i v práci. Zdroj: Shutterstock
• Pacienti mohou být nebezpečný pro sebe i okolí. A to například v případě, že usnou za volantem. Zdroj: Shutterstock
• Narkolepsii často doprovází také spánková paralýza. Zdroj: Shutterstock
• Lidé s narkolepsií by rovněž neměli pracovat ve výškách. Zdroj: Shutterstock
• Nemocní by neměli vykonávat profesi, při které je potřeba používat nebezpečné nástroje. Zdroj: Shutterstock
• Při léčbě je vhodné zvolit kombinaci léků a psychoterapie. Zdroj: Shutterstock

Cítili jste se někdy tak unavení, že jste měli pocit, že snad usnete za chůze? Pro pacienty trpící narkolepsií je to běžná věc. Trpí totiž chronickou neurologickou poruchou a jejich mozek není schopen správně regulovat cyklus spánku.

Usnout tak mohou při jakékoli činnosti kdykoli během dne, a to bez ohledu na dostatek spánku.

Nemají depresi, epilepsii ani netrpí nedostatkem spánku, přesto zcela běžně usínají kdykoli během dne. Někdy dokonce v situacích, které si se spánkem zdravý jedinec dokáže spojit jen stěží. Řeč je o pacientech trpících narkolepsií, vzácným neurologickým onemocněním, které jim znemožňuje regulovat svůj cyklus spánku. Pacienti tak mohou usnout kdykoli a kdekoli. Doslova.

Do hlubokého spánku tak mohou pacienti upadat na procházce, během řízení automobilu nebo při firemní prezentaci, a to typicky bez varování a z plné bdělosti.

Následné bezvědomí pak může trvat několik vteřin až minut. Ve vzácných případech mohou někteří jedinci setrvat ve spánku i hodinu či dokonce déle.

A jelikož nemocný nemá absolutně žádnou možnost toto náhlé usínání nijak ovlivnit, může se vlivem nemoci dostat do velmi vážného nebezpečí.

Druhy narkolepsie

Narkolepsii lze rozdělit do dvou podskupin, a sice na 1. a 2. typ. Nemoc jako taková pak spadá pod hypersomnii, tedy patologicky zvýšenou spavost.

Narkolepsie 1. typu

Narkolepsie 1. typu, původně narkolepsie s kataplexií, vzniká v důsledku ztráty malé skupiny mozkových buněk produkujících mediátor hypokretin.

To je důvod, proč má tento typ narkolepsie jako základní diagnostické kritérium nízkou či dokonce neměřitelnou hladinu hypokretinu v mozkomíšním moku.

Kromě toho jsou pro ni typické další příznaky, a to již zmíněná kataplexie, což je náhlý a krátký pokles svalového napětí některé oblasti těla nebo všech svalů, halucinace, spánková obrna a nekvalitní noční spánek.

Halucinace i spánková obrna se projevují zpravidla při usínání či probouzení. Mohou se navíc dostavit společně, čímž u pacienta navodí velice nepříjemný stav, který většina z nás zná pod názvem spánková paralýza.

Narkolepsie 2. typu

Narkolepsie 2. typu, nebo také narkolepsie bez kataplexie, se mnohem častěji projevuje čistě spavostí. Na rozdíl od zmíněného 1. typu se u této formy doprovodné příznaky jako kataplexie, spánková obrna či halucinace projevují jen zřídka.

Narkolepsie a její příznaky

Narkolepsie je charakterizována hlavně těmito symptomy:

• Nadměrná spavost během dne
• Kataplexie (náhlá ztuhlost svalového napětí)
• Živé halucinace či přeludy při usínání nebo probouzení
• Spánková paralýza

Léčba narkolepsie

Většině pacientů bývá onemocnění diagnostikováno do deseti let od objevení prvních příznaků. Příčina této nemoci však zůstává neznámá. Předpokládá se proto působení několika faktorů, které zapříčiňují neurologickou dysfunkci a spánkovou poruchu.

Samotná léčba pak spočívá ve zmírňování příznaků, případně jejich úplném odstranění. Co se týče medikamentózní léčby nadměrné ospalosti, přínosný se ukázal být například modafilin, pro zmírňování příznaků kataplexie pak zase léky ze skupiny antidepresiv a inhibitorů pro zpětné vychytávání serotoninu.

Léky jako takové lékaři doporučují kombinovat s behaviorální terapií. V rámci té se pacienti mimo jiné učí, jak regulovat svou náhlou ospalost, ale i to, jak zlepšit kvalitu svého normálního nočního spánku tak, aby co nejvíce odstranili možnou ospalost během dne.

Jedním ze základů terapie je rovněž stanovení pravidelného spánkového režimu. Nemocný se tak například učí chodit spát ve stejnou hodinu. Důležité je u těchto lidí také vyhýbání se alkoholu a látkám či potravinám obsahujícím kofein, zejména před spaním.

Při jakýchkoli projevech narkolepsie je nutné navštívit lékaře, který stav pacienta zhodnotí a popřípadě navrhne vhodnou léčbu. Nápomocné jsou v tomto ohledu takzvané spánkové laboratoře, které se specializují právě na potíže se spánkem.

Vzhledem k tomu, že se jedná o neurologické onemocnění, je ale nutné, aby jedinec podstoupil lékařské vyšetření. V případě, že mu narkolepsie bude diagnostikována, je rovněž nutné o této skutečnosti informovat i jeho nejbližší okolí, a to včetně zaměstnavatele.

Jedině tak lze předem zajistit bezpečnost.

Postupem času by si měl pacient sám osvojit postupy, kterými se naučí zmírňovat ataky spánku, například zjistí, že mu pomáhá zařadit do denního režimu krátké šlofíky, které zmírní denní ospalost, rozdělit si velké náročné úkoly na méně menších a po cestě autem si dělat časté přestávky.

Rizika narkolepsie

Vzhledem k tomu, že pacienti nejsou schopní ovlivnit, kdy a kde upadnou do bezvědomí, mohou se vlivem nemoci dostat do situací, které je i jejich okolí vážně ohrožují na životě. Velmi nebezpečné je onemocnění například při výkonu zaměstnání, které vyžaduje zvýšenou pozornost a naprosté bdění. Jedná se o:

• Práci ve výškách
• Práci na stavbách
• Řízení automobilu
• Manipulaci s ostrými či jinak nebezpečnými předměty

 Zdroje: czech-neuro.cz, celostnimedicina.cz, nemoci.vitalion

Záhadná narkolepsie: Člověk usne, ani neví jak

Dokážete si představit, že byste kdykoli během dne při jakékoli činnosti usnuli? Třeba při řízení auta, při rozhovoru nebo v práci, a to i přesto, že jste se vyspali dorůžova a máte energie na rozdávání?

Kolem pěti tisíc Čechů ale tyto stavy zažívá každý den, trpí totiž tak zvanou narkolepsií. S neurologickou nemocí se léčí i německá herečka Nastassja Kinski nebo francouzský cyklista Franck Bouyer, který kvůli ní předčasně ukončil kariéru.

Usnutí bez varování

Narkolepsie je chronické onemocnění, které postihuje části mozku řídící usínání a bdění. Narkoleptici, jak se osobám trpícími touto chorobou přezdívá, upadají do spánku bez jakýchkoli varovných příznaků a nemůžou ho přemoci ani pevnou vůlí.

Útlum trvá od několika sekund až po desítky minut, ve vážnějších případech to může být i hodina a více. Poté se postižený probudí svěží a opět plný energie. Tento stav ale nevydrží dlouho, po dvou až třech hodinách usíná znova. Není to ale pravidlo – co jedinec to různý interval.

Dalším doprovodným příznakem může být i tzv. kataplexie projevující se ochabnutím svalů celého těla nebo jen určité svalové skupiny – obličeje, šíje či dolních končetin. V té chvíli se postiženému uvolní svaly, spadne mu čelist a zvrátí se hlava.

Časté bývá také podlomení kolen spojené s pádem, které mnohdy končí zraněním.

Záchvatovité usínání ale může překvapivě vyvolat i silný smích, při kterém dochází k uvolnění obličejových svalů. Narkoleptici během denního spánku bojují také s halucinacemi, které se podobají snům.

Ale ani v noci nemají lidé postižení touto nemocí klid. Jejich spánek je přerušovaný a stejně jako ve dne se u nich i v noci střídají stavy spánku a bdění. Často se u nich projevuje také spánková obrna, při které dochází k ochrnutí svalstva, a dotyčný tak není schopný jakéhokoli pohybu.

Ochrnutí postihuje i mimické svaly, takže člověk nemůže mluvit ani si přivolat pomoc. Mysl přitom ale normálně funguje, takže si postižený svoji paralýzu plně uvědomuje. To logicky vyvolává strach a paniku. Nejčastěji se tento stav objevuje těsně před usnutím nebo krátce po probuzení.

To, do jaké míry narkolepsie ovlivní soukromý a pracovní život jedince, závisí na její intenzitě. Osoby s lehčí formou nemoci fungují v rámci možností. Studují, chodí do práce, mají rodinu.

Pokud se ale záchvaty objevují několikrát za den a na delší časový úsek, odcházejí nemocní do invalidního důchodu prvního stupně. Podle posledních údajů se to týká až čtyřiceti procent narkoleptiků.

Ať už ale nemocný trpí lehkou nebo vážnou formou nemoci, vždy platí, že nesmí vlastnit řidičský průkaz. Pokud už ho má, musí ho odevzdat a s řízením auta se navždy rozloučit.

Narkolepsie často útočí na dospělé v produktivním věku 25-40 let, kteří do té doby žádnými potížemi netrpěli. Některé jedince ale může postihnout už v dětství nebo v pubertě. Ačkoli je nemoc detailně popsaná, její příčina dodnes není známá. Lékaři mluví o dědičnosti, spouštěčem také může být infekční onemocnění.

Narkoleptici totiž mají nízkou hladinu hormonu hypokretinu, který je odpovědný za regulaci bdění a spánku. Jeho sníženou produkci podle lékařů zřejmě vyvolává reakce organismu na infekce.

Může se jednat například o encefalitidu, mozkovou kontuzi nebo některou ze streptokokových infekcí (spálová angína, záněty hltanu, zápal plic a mnohé další).

Nemoc odhalí spánkový test

Lidé, kteří na sobě pozorují, že najednou spí více než dříve a spánek je přepadne i několikrát během dne, by měli zamířit za svým praktickým lékařem nebo rovnou na neurologii. Tam nejdříve vyplní dotazník zjišťující, jak spánek ovlivňuje jedincův život, a při podezření na narkolepsii absolvují vyšetření ve spánkové laboratoři, kde se podrobí tzv. MSL testu.

Ten začíná večer a končí až v odpoledních hodinách druhého dne. Dotyčný je po celou dobu napojený na monitorovací zařízení, které díky elektrodám a sondám umístěným na hlavě a obličeji snímá reakce organismu před usnutím a během spánku. Pak přichází série půlhodinových spánkových vyšetření, mezi kterými je pokaždé dvouhodinová pauza.

Pokud pacient usne třicetkrát a více, je mu diagnostikovaná narkolepsie.

Nemoc se ale sama o sobě vyléčit nedá, léčitelné jsou pouze její projevy. Narkoleptici užívají tzv. psychostimulancia, která stimulují nervový systém. Pomáhají minimalizovat únavu, čímž snižují riziko spánku přes den. Nemocným se také podávají antidepresiva, která mají sedativní účinky, a usnadňují tak večerní usínání.

Důležité je také dodržovat řadu doporučení, jako je pravidelný spánkový režim. Tedy chodit spát ve stejný čas, dělat si krátké relaxační pauzy během dne. Nezbytný je také přísun čerstvého vzduchu v místnostech, ve kterých se pacient nachází. Dobrou zprávou ale je, že kolem padesátého roku života se většina příznaků výrazně zmírní a ve výjimečných případech dokonce i vymizí.

Nemoci v posteli IX: Narkolepsie

Představte si, že sedíte v práci a padne na vás taková ospalost, že byste nejraději položili hlavu přímo na klávesnici a okamžitě usnuli. Není to tak nereálná představa, že? Přestože byste to kolikrát rádi udělali, víte, že v práci usnout nemůžete a tak si jdete raději uvařit kávu.

Lidé trpící narkolepsií tuto volbu ale nemají. Hlava jim na klávesnici jednoduše spadne bez ohledu na to, zda musí dokončit práci nebo je za chvíli čeká schůzka.Záchvatům spánku se nedokáží ubránit.

Usnutí v práci je sice nepříjemné, ale spánek může narkoleptiky ohrozit i na životě – usínají totiž i při přecházení ulice nebo plavání.

Nekontrolovatelné usínání není všechno

Někteří narkoleptici neusínají, ale čelí extrémní ospalosti. Jak moc extrémní, to si můžete vyzkoušet sami – zkuste 36 až 48 hodin nespat. Kromě náhlého usínání nebo únavy se s narkolepsií mohou pojit i další nepříjemnosti:

• Kataplexie – silné emoce vyvolají u nemocného “usnutí” svalů. Narkoleptik se může zhroutit k zemi, nebo jen ztratí výraz v obličeji. Stav trvá několik minut a narkoleptik při něm plně vnímá, ale nemůže nic dělat.
• Spánková obrna – stav se objevuje těsně před usnutím nebo po probuzení. Postižený je vzhůru, ale je zcela paralyzovaný a nedokáže se pohnout.
• Hypnagogické halucinace – velmi živé sny, které narkoleptici nedokáží odlišit od reality. Zdá se jim třeba o tom, že zaplatili složenky a v reálném životě to pak považují za vyřízené.
• Automatické chování – jedná se o velmi krátký spánek, při kterém mysl usnula, ale tělo pokračuje v činnosti. Narkoleptik například dál pokračuje v psaní na počítači, ale text není čitelný.

Narkolepsie omezuje nemocného v pracovním i osobním životě a není proto divu, že se často pojí i s depresemi. Narkoleptici často musí do invalidního důchodu, ovšem v 50 letech se jejich potíže mohou zmírnit nebo i zcela zmizet.

Léčba ani původ zatím nejsou známy

Narkolepsie je částečně dědičná nemoc, výzkumy ovšem ukazují i na možné souvislosti s infekčními nemocemi a očkováním proti prasečí chřipce. Nemoc je zatím neléčitelná, lékaři dokáží pouze zmírňovat její příznaky.

S tím pomáhají i preventivní opatření, která by narkoleptici měli dodržovat:

• pravidelný denní a noční režim,
• spánková hygiena,
• zdřímnutí během dne v pravidelných intervalech na cca 20 minut,
• vyhýbání se nikotinu, alkoholu a kofeinu,
• pravidelná fyzická aktivita.

• Připomeňte si další nepříjemné nemoci, které mohou narušit váš klidný spánek: