Nejprodávanějším chlebem je Šumava. Jak se vyrábí?

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Nejprodávanějším chlebem je Šumava. Jak se vyrábí? Zajimave, jak v Cesku jde chlebova „moda“ mezi mladymi prave opacne nez u protinozcu, u vsech generaci, obzvlast mlade a stredni.U nas naopak je cim dal tim vic v oblibe chleba tradicniho evropskeho stylu – kvaskovy: zitny, zitno-psenicny se zrny nebo bez nich, z bile mouky ci celozrnne, nebo jihoevropsky bily psenicny.Ty americke „zemle“ nebo tradicni „toastovy“ chleba po anglicku uz zdaleka neleti jako driv. Zemle na „hot dogs“ bagetoveho stylu jsou oblibenejsi nez ty tradicni.Toastovy chleba byl drive generacemi oblibeny, protoze jiny nebyl. Pak prijela vlna evropskych imigrantu v 50. – 60.letech a samozrejme chteli mit chleba, na jaky byli zvykli.Mezi nimi byli cesti pekari, v Melbourne predevsim Polak a Havlin. K nim se jezdilo pres mesto pro cesky chleba jeste v 70. letech. Havlin si zalozil masovou vyrobu evropskeho chleba, obzvlast zitno-psenicneho, v tradicnich dlouhych bochnicich, predkrajeny, prodavany pod znackou Atlantic v samoskach. Zprvu kupovala stredo evropska klientela, ale pak se rozsirilo na Aussiky.Zdaleka nebyl tak dobry jako dnesni cerstvy evropsky, ale neskonale lepsi nez toastovy.
Nejprodávanějším chlebem je Šumava. Jak se vyrábí?
Nejprodávanějším chlebem je Šumava. Jak se vyrábí? Fuj, jenom ne Šumavu, vždyť je to kyselý. Výborný chleba má Globus, ale jinak je to celkem jedno, dobrý se najde všude, kde je nějaké pekařství. Trvanlivost není problém, dobrý chleba 2 dny vydrží a déle netřeba. Když snad ano, existuje mrazák.
Nejprodávanějším chlebem je Šumava. Jak se vyrábí? Já bych i kupoval něco jiného, než Šumavu, ale nic tak skvělého jsem na těch ostatních běžně prodávaných chlebech nenašel. Mmch, právě ta Šumava je jedna z mála, která nezplesniví ani za týden.
Nejprodávanějším chlebem je Šumava. Jak se vyrábí? Však to bude chemicky ošetřeno. Lidl a Penny ovšem na svých pekárnách dopékají mražený polotovar, některé jejich výrobky trumfnou kvalitou i většinu pekařství.Dvoukilové chleby jsou vhodné pro velkou rodinu.Pro domácnost se dvěma osobami je vhodná velikost půl- až třičtvrtě kila, má být do dvou dnů skonzumovaná. Dále je stále oblíbenější špalda a režná mouka, tmavší chléb (nebarvený, ale z přírodní tmavé mouky) je nejenom trvanlivější, ale má i intenzivnější chuť a výraznou kůrku. Pravým opakem je pak italský chléb, bílý, řádně vykynutý a křupavý. Ten se hodí výborně jako příloha k salátům nebo rybám.Takový nakynutý bílý chléb má málo kalorií, proto je oblíben jako součást mediteránské diety- rýží plněné vinné listy, grilované lilky, kysaná zelenina (karisik tursu) velké fazole v rajské omáčce , bulgur a pečené sardinky, abych vyjmenoval své oblíbené potraviny. Bílý chléb je ale už po několika hodinách nanic.
Nejprodávanějším chlebem je Šumava. Jak se vyrábí? jo, to byly doby kdy chleba musel vydrzet tyden. Dnes nemusi.My davame prednost cerstvemu chlebu alespon kazdy druhy den -mnam! – nejradeji kvaskovy psenicny celozrnny.
Nejprodávanějším chlebem je Šumava. Jak se vyrábí? Upřímně nemůžu Šumavu ani cítit, jedl jsem to x let za komančů, pak x let po revoluci a dneska v krámu kupuju „cokoliv, jen ne Šumavu“. U nás v Plzni byl léta nejlepší chleba z pece (U Seberů), škoda že se musel vystěhovat. Kučera taky není úplně špatný a tuším Bayer taky. Celkově je ale největší problém s trvanlivostí, chtělo by to vymyslet chleba, který bude čerstvý i za čtyři dny. Je fuk, jestli mám domácí nebo „průmyslový“, jestli je v papíru, utěrce nebo igelitu. Asi to nemá řešení.
Zapomněl jsem dodat, že ten chléb z pece stál asi dvojnásobek toho, co stojí běžný chleba a stejně mu mohli lidi ruce utrhat. Nepodceňujme národ. I chleba za 60-80 Kč si bez problémů najde tisíce zákazníků, pokud bude kvalitní a dlouho vydrží.
Ty kritiky Šumavy bych poslal na měsíc do Anglie nebo Irska, ať si tam hledají nějaký dobrý chleba. V marketu jich tam mají spoustu druhů, ale všechny jsou jak tousťák křížený s vekou.
Strašit Anglií není těžké, ale furt to nevysvětluje, kam zmizel kvalitní chleba odtud, kde kdysi býval k sehnání 🙂
Opravdu kvalitní, ale drahý chléb vyrábí pekařství Hopfister v Mnichově, má po Bavorsku dost filiálek. Tam dostanete stejnou kvalitu, jakou pekla moje teta na statku v Ondřejově u Pejřimova za války.Zkuste různé chleby a pečivo u českého Lidla, já jsem tam našel i stejné druhy, jako v Bavorsku, ovšem ne všechny. V Blatné se jedna paní dala do pečení kváskového chleba, docela se jí daří a není o moc dražší, než ta Šumava. Je to hned za obchodním domem Labuť, ale ten chléb bývá brzy vyprodaný.
Po únorovém puči 1948 byli řemeslníci, tudíž i pekaři, prohlášeni za nepřátelskou kapitalistickou třídu. 1989 byla republika přes 40 roků bez řemeslníků, peklo se výhradně ve velkém a podle jiných receptur.Zaměstnancům bylo srdečně jedno, zda ten chléb někdo koupí a sní, jejich plat na kvalitě chleba nezávisel.Řemeslník si svoji pověst sakra hlídal. Návrat řemeslníků je složitý- staří mistři jsou už na vymření, ve fabrice se pekař naučil péct jenom strojní chléb.Kvasový chléb musí kynout dva dny, aby měl potřebnou kvalitu- na to ve fabrice nemají čas. Dobrý chléb je ale základ kvality života v Čechách.
u nas dostava samoska Coles predpeceny chleba od francouzskeho pekare Laurenta, kvaskovy, kynuty u pekare 30 hodin. Jen to pak dopecou v jejich pekarne primo na miste.Vyborny chleba – bily kvaskovy Pane di casa – „domaci“ s kurkou posypanou celozrnnou smesi, nebo hladky bily kvaskovy, tzv. Viden. Krasna kurka a vnitrek hebky, vlacny, ne suchy. Udrzi si vlhkost 2-3 dny.Take delaji prima veky francouzskeho stylu ze stejneho testa.
kupuj primo u pekare.Nikdo, kdo ma rad chleba, nekupuje toastovy chleba ze samosek.
Nejlepší, co znám, je z pekárny v Držkově.Pozor, neplést s tzv. „držkovským chlebem“ prodávaným v řetězcích, ten je ze zmrzlého polotovaru a není poživatelný.
No já bych si klidně koupil bochník na celý týden, ale to by to muselo vydržet pár dní k jídlu.
Budete mít zájem:  Houser či ústřel: jak s eho zbavit?
Tak on ten chleba i vydrží, ale to mě je právě podezřelé, když nechce tvrdnout (asi nějaké chem. přísady).
všechny chleby co se dělají ve velkém jsou směsi, všechny ty fit chleby, bez éček, zdravé, semínkové apod. vč. kvasového. KVasové chleby co se dělají ve velkém, tak je tam sušený kvas tzn. sušená žitná mouka s vodou, malé množství aby se napsalo kvasový. Do chlebů a pečiva se stále často přidává až 5% starého pečiva. Doporučuji začít dělat chleba doma, je to jednoduché, až to vyladíte a budete mít třeba roční kvásek, poznáte rozdíl, chleba nizky nezplesniví, ani po roce, bude tvrdý, vyschlý, ale bez plísně. Uděláte si jej bez chemie, budete mít třeba tvrdší kůrku, budete si jej muset krájet, ale budete vědět co jíte. Můžete pak používat třeba máčené zrno a ten chleba posunout kvalitou o další 3 levely výš. Pro zajímavost chleby dietologa Havlíčka se vyrábí jako hotové směsi ve firmě v Budejovicích, je to jen drahý podvod na lidi. Rozpékané chleby ani nebudu hodnotit.
Obyčejný chleba kupují hlavně důchodci, protože je nejlacinější. Rozhodně ne proto, že by byl nejoblíbenější. Kdyby stály všechny druhy chleba stejně, to by se pak poznalo, který je oblíbený.
Já kupuji obyč. chleba, protože mě nejvíc chutná. Záleží ale odkud je, některé (velké) obchody berou hnusný. A do důchodu mám ještě daleko
Za týden spotřebuje rodina bochník chleba bez problémů. Jestli tedy dochází k plýtvání, tak jedině proto, že ten chleba týden nevydrží. (Dřív si v hospodářství běžně pekli jednou týdně svůj chleba.)
a já peču domácí kváskový a rodina už nic jiného nechce, a to přitom dřív jedli jen rohlíky
Nejlepší chleba je Penam od Babiše kmínový s klasickým kváskem a ne nějaký Šumava z prášku. Jak to ti lidi mohou vůbec žr…..
věřte že ten Penam je též prášek, to jsou směsi které se sypou po 50kg pytlích do mýchaček. A kvásek? U velikých pekáren co dodávají do řetezců napříč republikou samozřejmě neexistuje kvásek, je tam sušený, tedy jen trochu žitné mouky s vodou co se vyrobí v ohromném množství, usuší . pak se toho trochu do chleba přidá aby se mohlo psát kvasový. Dost těchto velikých pekáren přidává až 5% starého pečiva do nového, to je také mnohdy důvod proč ten chleba třeba po týdnu zplesnivý. Kvalitní chleba nikdy nezplesnivý, ani po 10 letech, ale totálne ztvrdne.
Ten sušený kvásek se mi moc nezdá, jedině snad kvůli automatickému dávkování. Jinak by to byla zbytečná operace, která prodražuje a zpomaluje výrobu.
Já si nechal vyjet složení a je dost rozdílné, pokud je chleba z prážku a nebo s kváskem. I chuť je jiná. A zplesnivět může každý chleba, záleží na vlhkosti a přístupu vzduchu.
Kupuji chleba podle vůně. Když nevoní, nekoupím. A voní málokterý. Nejlepší chleba, který jsem kdy jedla pekli v Žatci. Dávno tomu.
takovy bavorsky selsky chleba, pecen jak kolo od vozu taky není spatny 🙂 jen ta cena 🙂 ale tak zase na jejich platy :).
ale prodaji vam i ctvrtku ci osminku 😉
to jo, to jo :). nakraji, daji do sacku 🙂 takze dicky halfte, schneiden zweit beutel bitte 🙂
Viete co je vobec kvasok?to je zmes kvasiniek a laktobacilov…drozdie su ciste kvasinky.
„Mezi pekařské „hity“ patří i výrobky s chia semínky či produkty označené „bez E““Vzhledem k tomu že Ečko je i oxid uhličitý E290 , ocet E260 atd. mi to přijde jako dost blbost.
Nekupují se však již celé bochníky, ale jejich dělené části či chleby o menšíhmotnosti 500 – 800 gramů,“ uvádí svaz v tiskové zprávě.Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/chleb-pecivo-umava-chia-pekarna-dmd-/ekonomika.aspx?c=A180501_094001_ekonomika_matoO důvod více, opět zmenšit hmotnost při současném zachování ceny. Jenže už ty současné, celé malé cca půlkilové bochníky, se nevyplatí kupovat. Je to jen kůrka a obsah skoro žádný.
Jestli mně někdy v cizině něco hodně chybělo, byla to právě ta Šumava. Narazíte i na podobné chleby, ale není to ono.
Přesně stejná zkušenost….co jsem byl v Anglii, tak mi všechny chleby připomínaly spíš jako veky a nic jako šumavu jsem v normálních supermarketech nenašel….a jeste se mi divili, že si nemůžu vybrat, když mají tolik druhů chleba a přitom byly všechny stejne, jen se trošku lišily tím, jakým zrním je posypali.
Vážený redaktore/ko je POMOUČENÝ, ten váš patvar pomoučněný není ani v pravidlech českého pravopisu.
To ale na chuti nic nemeni. Horsi by bylo, kdyby tam ta pismenka byla naskladana jinak. Ale asi by to neproslo cenzurou.
Leda tak z krizového vývoje.
Nene, je k tomu potreba rozepnout poklopec.
Ale je v SSJČ, to už tě uspokojí?
Jedno s druhým… Lid by rád jedl levně, ale skutečný chléb s vysokým podílem žita, kvašený čistě zákvasem potřebuje hlavně čas. Odměnou je chleba chutný, hutný sám o sobě výživný, s prostředím kyselým, pro plísně nepřátelským, takže vydrží v pohodě i týden. Žito navíc lépe váže vodu, takže tak rychle nevyschne. Chléb tradičně kvašený je daleko lépe stravitelný, než lisovaná brusná hmota z regálů. Jeden z mnoha bonusů je pak vynikající chuť a nízký glykemický index. Dobrý chléb člověka zasytí na dlouhou dobu, aniž by bylo potřeba na krajíček naskládat půl obsahu lednice. Taková sprostá věc ovšem není pro Pěnam a podobné koncerny, které mají podchyceno vše od chemie na hnojení, vypěstování surovin, přes vytvoření produktu jedlé zdravotně nezávadné pěny, až po její prodej ekonomicky výhodná. Pokud nemáte kliku na malou pekárničku srdcařů, či nezaexperimentujete sami, máte smůlu.
Budete mít zájem:  Do důchodu půjdeme později a později a...
No právě. Hlavně že jsme ouřadem uchráněni pomazánkového másla a tuzemského rumu, ale na tzv. pekaře nikdo nemá.
Ludia vsade pindaju ze ake hnusy kupuju v obchode len ak by som si za poctivy chlieb vypytal 3e tak by to nikto nekupil..proces kvaskoveho chleba trva aj 24hod a preto ta cena. My doma pecieme 12 rokov a stoji to zato..
No vidíte, já bych ho za 3e koupil.
Pane Němec, kolik vás takových je? Skutečnost je taková, že v obchodě kde běžně prodávám 20 ks. chleba každý den, když dám slevu 0,80 kč., tak jich prodávám 200 ks., při slevě na rohlíku v jednom nejmenovaném marketu Kaufland o 0,10, jsou lidé ochotni si kupovat místo 10 rohlíků i 100 (co s tím dělají, by mě vážně zajímalo), to je skutečný vzorek nakupujících.
Tak jsem asi vedle, no. Ale kdybych mohl dát o pár pětek víc za chleba, co chutná jako chleba, a vydrží mi navíc klidně týden, jdu do toho hned.
No vidite a ja kupuju jen chleba König Ludwig, pul kila za €2,10, protoze ten chutna. normalne snime dva ty bochnicky za tyden. Jednou jsme ho pulku zapomeli doma a odjeli na tyden k detem. a on byl po tydnu sice trochu tuzsi, ale porad jeste dobry a jedly.A pekar mi prozradil ze je ze zitne a spaldove mouky.
Nech vas takych viac..potom sa oplati veci robit poctivo. A mozno potom by vyhynuli aj spekecky za 60kc/KG

Nejprodávanějším chlebem je stále Šumava. Ale trh se mění

Nejprodávanějším chlebem je Šumava. Jak se vyrábí?

Nová data Svazu pekařů: Nejvíce se stále prodává Šumava, do obliby se dostává i chléb z kvalitního kvásku nebo s chia semínky.

Až třetinu chlebového sortimentu v Česku tvoří speciální druhy odlišné svým tvarem, hmotností a zejména netradičními surovinami. Čeští spotřebitelé si spolu s rostoucí koupěschopností nebojí za kvalitní čerstvý chléb i pečivo připlatit, a tak stále častěji vyhledávají pekařské speciálky či lokální výrobce. A není to zdaleka vše, v čem se trh s chlebem postupně mění.

Svaz pekařů a cukrářů – soutěž Chléb roku

Nejprodávanějším chlebem je Šumava. Jak se vyrábí?V souvislosti s blížící se národní soutěží Chléb roku, která oceňuje nejlepší chleby v ČR v daném roce, zveřejnil její organizátor – Svaz pekařů a cukrářů v ČR – informace o současných spotřebitelských trendech v tomto segmentu.

Jaké jsou ty nejzásadnější?

Nejoblíbenějším stále zůstává klasický pšeničnožitný chléb či jeho pomoučněná varianta Šumava, nekupují se však již celé bochníky, ale jejich dělené části či chleby o menší hmotnosti 500 – 800 g.

Postupně roste poptávka po chlebu s vyšším podílem žitné mouky, celozrnných a vícezrnných chlebech, které ve větších městech preferují spotřebitelé orientující se na zdravý životní styl.

Kvalitní chleby jsou více vyhledávané

Nejprodávanějším chlebem je Šumava. Jak se vyrábí?Čím dál tím více spotřebitelé vyhledávají kvalitní kvasový chléb od regionálních a řemeslných pekáren. Po dlouhodobém poklesu, kdy se spotřeba chleba v Česku dotkla pomyslného „dna“ 40 kg za rok, nasvědčuje vše tomu, že nestává období renesance spotřeby kvasového chleba.

Od velkého týdenního nákupu přechází český zákazník k dennímu nákupu pekařských produktů. Pozitivně se tento trend odráží v menším plýtvání chlebem.

Díky rozšiřování pekařských „speciálek“, bohaté nabídce místních specialit a rozvoji agroturistiky se rozvíjí výrobkový patriotismus a budují se lokální pekařské značky.

Superpotraviny

Více se profilují tzv. superpotraviny, tedy potraviny s vysokým obsahem živin. Mezi pekařské hity patří například výrobky s chia semínky či produkty označené „bez E“.

U mladé generace zaznamenávají úspěch výrobky napodobující americký styl života (hamburgerové bulky, hotdog žemle či toastový chléb), ale také produkty určené ke spotřebě v konkrétním čase (večerní chlebíky). Jistým trendem je poptávka po bezlepkovém sortimentu, jakkoli Češi nepodlehli mediální vlně kolem škodlivosti lepku na lidské zdraví.

Sdílej0

Aktuální trendy na trhu chleba a pečiva

Nejprodávanějším chlebem je Šumava. Jak se vyrábí?

Obchodníci pečou – pekaři prodávají.

Pekařský trh v České republice je velmi specifický a zasahuje do něj velké množství subjektů. Přestože zde vyrábí chléb a pečivo okolo 700 klasických pekáren, v posledních letech se do tohoto segmentu aktivně pustili i obchodní řetězce, které ve vlastních pekárnách umístěných v marketech vyrábí či dopékají pečivo.

Pekařské výrobky se staly nástrojem tvrdého konkurenčního boje. Jsou totiž poslední super čerstvé potraviny, u kterých o čerstvosti rozhodují hodiny.

Zákazník, nespokojený s nabídkou pečiva, radikálně mění své obchodní návyky a odchází ke konkurenci. Proto vysoká kvalita, čerstvost, nákupní komfort a dobrá cena rozhodují o tom, kdo získá zákazníka na svoji stranu.

Pekařští výrobci si uvědomili nutnost změny strategie v boji o zákazníka a zřizují si vlastní prodejny, aby zákazníka prostřednictvím kvalitního čerstvého zboží přilákali na svou stranu. Pekařských speciálek je dle kvalifikovaného odhadu Svazu již okolo 2,5 tis.

a prodává se zde 15 % pekařských výrobků.

Konkurenční soupeření obchodu a pekařů a vzájemné přebírání aktivit má pozitivní dopady pro spotřebitele – nabídka chleba a pečiva na českém pekařském trhu je jedna z nejlepších v Evropě, co se týče šíře sortimentu, vysokého podílu čerstvého nebaleného zboží, zákaznického servisu a nízkých cen.

Za vyšší kvalitu si zákazníci rádi připlatí

Kvalita chleba a pečiva je pro spotřebitele velmi důležitá a se zvyšující se koupěschopností obyvatelstva roste počet těch, kteří jsou ochotni si za ni připlatit.

Čím dál více zákazníků míří do pekařských speciálek či nakupuje u regionálních výrobců, aby si na pekařských výrobcích pochutnali.

Počet cenově senzitivních zákazníků, kteří se orientují na levnější pekařské výrobky standardní kvality, je u nás pořád značný, ale jejich podíl postupně klesá.

Část, zejména mladších spotřebitelů, preferuje pečivo dopečené v marketech ze zmrazených polotovarů, které je dražší než klasické a je určeno k rychlé spotřebě.

Trendy u chleba a pečiva

Při výběru chleba se spotřebitelé začínají orientovat na speciální a dražší druhy. Nejoblíbenější však stále zůstává klasický pšeničnožitný Konzumní chléb či jeho pomoučněná varianta Šumava.

Budete mít zájem:  Co obsahuje kloubní výživa a jak si ji vybrat

Nekupují se však již celé bochníky, ale jejich dělené části či chleby o menší hmotnosti. Téměř třetinu chlebového sortimentu dnes tvoří speciální druhy, odlišné svým tvarem, hmotností a zejména netradičními surovinami.

Roste poptávka po chlebu s vyšším podílem žitné mouky, celozrnných a vícezrnných chlebech, které zejména ve velkých městech preferují spotřebitelé orientující se na zdravý životní styl.

Zákazníci čím dále více vyhledávají kvalitní kvasový chléb od regionálních a řemeslných pekáren.

Králem běžného pečiva zůstává jednoznačně obyčejný tukový rohlík, český fenomén a nejprodávanější výrobek u nás. Český spotřebitel je poměrně konzervativní, proto mezi další oblíbené druhy patří dlouhodobě různé druhy housek, raženek, baget či vek.

V poslední době můžeme sledovat rostoucí zájem spotřebitelů o celozrnné, vícezrnné či speciální pečivo, které vedle chuti přináší i zdravotní benefity.

Dle údajů ČSÚ nezasáhla spotřebu pečiva mediální vlna „strašení lepkem“, průměrný Čech spotřebuje ročně 48 kg pšeničného pečiva a tato hodnota se posledních 10 let prakticky nemění.

U jemného pečiva zákazníci oceňují zejména vysoký podíl kvalitních surovin a náplní. Z hlediska chutí stále nejvíce preferují mák, tvaroh a ořechy. I u sladkého pečiva výrobci oslovují zákazníky zdravější variantou.

Obecným trendem je „convenience“ nákupu a profilování výrobků pro specifické potřeby různých zákaznických skupin.

Lidé se často stravují v „poklusu“, proto roste poptávka po pečivu rychlého občerstvení, jako jsou snacky, stejně tak se profiluje segment pečiva vhodný ke grilování, přibývá i speciálních výrobků pro tzv.

single, rodiny s menší spotřebou. Od velkého týdenního nákupu přešel zákazník k řadě denních nákupních misí.

Výrobci se měnící situaci přizpůsobují a připravují pro různé segmenty trhu produkty o menší hmotnosti, speciálně balené či krájené, často s prodlouženou dobou trvanlivosti, tak aby jejich konzumace byla pro zákazníka optimální, co se týče spotřeby i skladování. Pozitivně se tento trend projevuje u spotřebitelů v menším plýtvání chlebem a pečivem.

Prosazují se lokální výrobci

Češi po úspěchu farmářských trhů, ovlivněni gastronomickými pořady v televizi a osvětou v médiích, začínají čím dále více vyhledávat výrobky od lokálních výrobců. U místních pekařů mají jistotu, že chléb a pečivo jsou vyrobené tradičním způsobem a nejsou dopékané ze zmrazeného polotovaru, jak je dnes běžné v marketech obchodních řetězců.

Lokální řemeslné pekárny také většinou využívají suroviny od místních farmářů, např. mouku umletou z obilí sklizeného v okolí, nebo náplně z místního ovoce. Pokud zákazníci nakoupí výrobky u místního pekaře, podporují tím nejen jeho podnikání, ale také zaměstnanost v regionu, což je naprosto samozřejmé u našich sousedů v Rakousku či Německu.

A tak se díky rozšiřování sítě pekařských speciálek, bohaté nabídce místních specialit, rozvoji gastroturistiky a výjezdech chalupářů probouzí „český výrobkový patriotismus“ a budují lokální pekařské značky.

V Česku je dnes podle kvalifikovaného odhadu Svazu okolo 2,5 tis. pekařských speciálek – Pekařství. O oblibě nákupu pekařských výrobků na tzv. nezávislém trhu svědčí i údaje ze spotřebitelského šetření.

Podle agentury GfK se prodá 44 % chleba a pečiva v malých a specializovaných obchodech.

Zahraniční řetězce využily marketingově sílící trend obliby kvalitních tuzemských výrobků, rychle uchopily českou vlajku a se slogany typu „Máme rádi Česko“ vyšly vstříc lokálním pekařským dodavatelům, za což jim patří jménem výrobců i spotřebitelů poděkování.

Roste význam složení a nutriční hodnoty

V posledních několika letech se spotřebitelé zajímají o původ potravin čím dál aktivněji. Chtějí mít jistotu, že konzumují kvalitní výrobky, záleží jim na původu potravin a konkrétním výrobci. K tomuto trendu přispěla i řada „potravinových afér“.

Spotřebitelé, hlavně ve velkých městech a průmyslových aglomeracích s vyšší koupěschopností, čím dál více preferují zdravý životní styl. Jeho důležitou součástí mohou být některé druhy chleba a pečiva, které složením surovin a nutriční hodnotou přináší řadu zdravotních benefitů.

Právě kvůli péči zákazníků o vlastní zdraví roste poptávka po tmavém pečivu s vyšším obsahem vlákniny, vícezrnném nebo celozrnném pečivu či po kvasovém chlebu s vyšším podílem žitné mouky.

Typickým zákazníkem segmentu zdravé výživy jsou zejména ženy, studenti, rodiny ve vyšší příjmové kategorii a lidé provozující aktivní způsob života.

Více se profilují tzv. superfoods – superpotraviny s vysokým obsahem živin, které jim propůjčují vyšší zdravotní prospěšnost, než je tomu u jiných potravin.

Pekařské superpotraviny mají schopnost zvyšovat energii, vitalitu, sílu, nebo přímo detoxikují.

Tyto „funkční výrobky“ obsahují vyšší množství vitamínů, minerálů, antioxidantů, enzymů, proteinů, esenciálních mastných kyselin, stopových prvků a vlákniny.

Zákazníkům, kteří sledují složení výrobků, vychází vstříc nově směrnice EU, která od poloviny prosince 2016 dává za povinnost výrobcům označovat na obalech potravin 7 výživových hodnot: energie, tuky, nasycené mastné kyseliny, sacharidy, cukry, bílkoviny a sůl.

Mezi pekařské prodejní hity poslední doby patří např. výrobky s chia semínky, řady výrobků označených bez „E“, úspěch u mladé generace zaznamenaly výrobky napodobující americký styl života (hamburgerové bulky, hot-dog žemle, toastový chléb), či výrobky určené ke spotřebě v konkrétním čase (večerní chlebíky).

Výrazně se také zvyšuje poptávka po bezlepkovém sortimentu, přestože se odborníci na výživu snaží vyvrátit mýty šířené o škodlivosti lepku v médiích.

Pečivo on-line

Rozvoz potravin a pečiva specializovanými firmami až do domu si v Česku získává čím dál větší oblibu.

Dodavatelské společnosti se snaží přesvědčit zákazníky, že je pro ně výhodnější nechat si dovézt nákup až domů. A daří se jim to.

Zákazníci se rychle učí nakupovat pečivo on-line a nákupy rychloobrátkového zboží zaznamenávají růst. Navíc potenciál trhu je obrovský – zájem o novou službu roste v desítkách procent ročně.

Podle prvních informací preferují zákazníci e-shopů kvalitní a čerstvé pečivo, cena není pro ně limitujícím faktorem. Jakým způsobem ovlivní tento nový prodejní kanál spotřebitelskou poptávku a pekařský trh, se ukáže v průběhu několika příštích let.

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v čísle Retail News 01-02.2017…

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *