Nealkoholické pivo je stále oblíbenější, na trhu je už 30 značek

Současný trh nabízí kromě nealkoholických piv z dovozu také slušnou základnu tuzemských značek. Všechny velké pivovary mají nealkoholické pivo ve svém výrobním programu téměř povinně, chtějí-li uspokojit poptávku všech svých zákazníků.

 Některé značky dokonce nabízejí více než jednu nealko variantu. Výstav českých pivovarů v této oblasti loni činil 564 tisíc hl, což je zhruba stejné jako v loňském roce. Ovšem za posledních pět let výstav nealkoholického piva vzrostl o více než 150 tisíc hl.

Nealkoholické pivo je tak nadále se rozvíjejícím segmentem na trhu s nápoji. 

Nealkoholické pivo je stále oblíbenější, na trhu je už 30 značek

Tuto otázku si při prvním ochutnání položí snad každý konzument. Nealkoholické pivo v zemích EU totiž smí obsahovat nanejvýš 0,5 objemových procent alkoholu, což je ostatně hranice, která i v české legislativě odděluje obecně nealkoholické od alkoholických nápojů. 

Nealko pivo nesmíme zaměňovat s pivem nízkoalkoholickým, ani se sladovými nápoji, jejichž výrobní technologie se zásadně liší.

V USA se výrobky s obsahem pod 0,5 % alkoholu dokonce ani nesmějí jmenovat pivo – musí být naopak označeny jako lehký sladový nápoj (light malt beverage).

Evropská nealko piva si však své jméno zaslouží, protože se technologií výroby i senzorickými vlastnostmi klasickému pivu velice blíží.

Výrobní postupy

V zásadě existují dvě hlavní skupiny technologických výrobních postupů. Jedna z hotového piva alkohol odstraňuje, druhá omezuje tvorbu alkoholu už při výrobě. V prvním případě je alkohol v pivu zcela eliminován, ve druhém v něm v minimálním množství zůstává přítomno. Oproti klasice je výroba nealkoholického piva složitější a finančně i energeticky náročnější.

Nealkoholické pivo je stále oblíbenější, na trhu je už 30 značek

Cesta k „nulové variantě“, tedy k pivu se zanedbatelným, téměř nulovým množstvím alkoholu, vede dvěma směry. Lze zvolit redukci alkoholu vakuovou destilací, během níž je etanol z piva uvařeného klasickým způsobem šetrně odpařen, což ale nese riziko úbytku těkavých látek, částečnou ztrátu chuti, připálenou příchuť a nepříjemnou mladinovou hořkost nápoje.

Jinou možností je redukce alkoholu reverzní osmózou, zjednodušeně řečeno filtrací za použití vysoce účinných filtračních membrán. Tato metoda pivu zachová charakteristickou chuť, vůni a důležité obsahové látky, je však o něco nákladnější.

Půlprocentní nealko

Netoužíme-li po absolutním vyloučení alkoholu, nabízí se technologie omezení jeho tvorby do zmíněného množství 0,5 %. I zde je cest vedoucích ke kýženému výsledku hned několik, podívejme se na tři hlavní.

V prvním případě se lze vydat cestou limitovaného kvašení mladiny o nízké koncentraci, kdy se snižuje dávka mladiny a zároveň i zákvasná teplota při velmi krátké době hlavního kvašení a kratší době dokvašování v ležáckém sklepě. Pivo se musí včas zfiltrovat a stočit, nevýhody postupu jsou v někdy nepříjemné hořkosti nápoje a přítomnosti mladinové chuti.

Dalším způsobem je limitované kvašení vysoce koncentrované mladiny. Mladina s běžnými parametry kvasí pouze do prokvašení asi 40 % při dávce i teplotě stejné jako u klasického piva. Po prokvašení se mladé pivo zředí upravenou vodou. Následuje dvoutýdenní ležení, poté je pivo zfiltrováno a obsah alkoholu je zkorigován na konečnou koncentraci. 

Třetí varianta výroby nealkoholického piva spočívá v použití speciálních kvasinek, které se od klasických liší tím, že produkují jen velmi malé množství alkoholu.

Tyto kvasinky jsou získávány výběrem unikátních kvasných kmenů a jejich další genetickou modifikací. Kvasinky nejsou běžně dostupné a jejich cena je vyšší.

Výsledek je však svými senzorickými vlastnostmi velice blízký běžnému pivu.

Nealkoholické pivo je stále oblíbenější, na trhu je už 30 značek

Na začátku bylo PITO. Na adresu prvního československého nealkoholického piva narozeného v roce 1975 se svého času dost vtipkovalo. Přišly s ním Jihočeské pivovary, n. p., a název vznikl spojením částí slov PIvo a auTO.

Pro řidiče byl tento nápoj nevalné chuti dlouho jedinou pivní variantou, pokud nechtěli riskovat. PITO vzniklo na společenskou objednávku, stejně jako se zrodily první druhy nealko piva ve 20. a 30.

letech minulého století v zámoří, kde vládla prohibice.

Původní druhy nealkoholického piva, které bylo outsiderem na trhu i v očích pivařů, byly zejména od začátku 90. let postupně nahrazovány daleko chutnějšími a úspěšnějšími výrobky. Slovo pito, jako synonymum pro všechna nealko piva, přežívá už jen u starší generace. 

Ing. Josef Tolar, který stál v roce 1975 u zrodu PITA osobně, hodnotí dnešní alkoholická piva slovy: „Jsou lepší díky tomu, že se všeobecně povznesla pivovarská technika. Jejich chuť již není zatížená výraznou mladinovou příchutí.

Co mě samotného překvapilo, je skutečnost, že nealkoholické pivo téhož výrobce načepované ze sudu je chuťově lepší než pivo z lahve.

Přičítám to skutečnosti, že bublinky oxidu uhličitého uvolněné při čepování s sebou strhávají další plyny a organické látky rozpuštěné v pivu, jako jsou aldehydy a ketony, a pivo je pak chutnější.“  

Chuť, vzhled a dobré vychování

Silná konkurence a rostoucí požadavky trhu nutí výrobce zvyšovat kvalitu, především zlepšovat senzorické vlastnosti (vůni, chuť, hmatové vjemy v ústech i na dásních, ale také optické vnímání barvy a čirosti) jejich nealkoholických piv. Nejvýše bývá u piva hodnocena příjemná charakteristická vůně, říz, plnost chuti, přiměřená hořkost, a rovněž nepřítomnost cizích elementů ve vůni a chuti.

Dnešní nealkoholická piva se posilováním pozitivních senzorických vlastností blíží pivům klasickým. Výrobci už mimo jiné umějí tato piva spolehlivě filtrovat a stabilizovat tak, aby neutrpěla během přepravy a skladování.

Za poslední roky se také značně vyvinula škála obalů. Zpočátku bylo nealko pivo dostupné pouze v lahvích, poté se objevilo v plechovkách.

Vzestup popularity nealkoholických piv také přiměl výrobce vyjít vstříc požadavkům gastronomických provozoven, tudíž začali svá nealko piva stáčet i do sudů.

Rozmachu čepovaných nealkoholických piv velmi pomohly i současné moderní výčepní technologie, které už nenutí personál hospod každý den vyprázdnit celý sud. Navíc i ve velikosti, tedy objemu KEG sudů, už je poměrně velký výběr.

Nealkoholické pivo je stále oblíbenější, na trhu je už 30 značek

Optimální sortiment v barech či restauracích by měly tvořit vzájemně se doplňující značky i obaly. Od toho lze odvodit možnou nabídku v gastronomickém provozu.

Zatímco hospody a restaurace jednoznačně vyžadují nealkoholická piva čepovaná, v baru či menší kavárně se lze spokojit s provedením v lahvi.

Plechovky jsou vhodnější k prodeji přes ulici než na prostřený stůl, pro svoji jednoduchost jsou šikovným řešením zejména pro hotelové recepce a minibary.

Nealkoholické pivo vyžaduje stejnou péči jako pivo alkoholické. Samozřejmostí je správné ošetření, vychlazení, hygiena a kvalitní čisté výčepní sklo odpovídající příslušné značce.

Tento vleklý nešvar českého pohostinství je u servisu nealkoholických piv, zvlášť těch lahvových, velmi patrný. Hostům se pak na stolech objevují sklenice zcela nepřiměřených velikostí nebo s logem jiné značky, výjimkou není ani sklenka s vylisovaným znakem světoznámé limonády.

Z pohledu číšníka možná maličkost, ale v očích hosta jasná známka nezájmu a neprofesionálního přístupu.

Tento a další články najdete v BARLIFE č. 38, který můžete objednávat na našem e-shopu. 

Nealkoholické pivo je stále oblíbenější, na trhu je už 30 značek

Když přijde na přetřes spojitost piva a umění, asi málokoho by napadlo, že by dané téma obsáhlo několik knih, ne-li půlku knihovny. Ať už jde o říkanky, drobné kresby, písně, básně či jiná velkolepá díla. Zkrátka příkladů je nespočet.

Nealkoholické pivo je stále oblíbenější, na trhu je už 30 značek

Různé pivní styly, různé chmely, různé chutě… Proti průmyslově vyráběnému standardu dnes i u nás stojí stále se rozrůstající řada propracovaných řemeslných piv. Jaké jsou jejich kořeny i budoucnost?

Poptávku ovlivňuje změna životního stylu a pivní kultury

Nealkoholické pivo je stále oblíbenější, na trhu je už 30 značek

Trendem jsou pivní speciály a prémiová piva

Spotřeba zlatavého moku v posledních letech stagnuje, všeobecně inklinuje spíše k poklesu, přičemž stále více českých zákazníků vyhledává ležáky, speciály a prémiové značky, motoristé vítají rozšířenou nabídku nealkoholických variant. Maloobchodní prodej piva roste na úkor tržeb v hospodách a restauracích.

Nenávratně pryč jsou časy, kdy Češi vypili v průměru na hlavu ročně až 160 litrů a dokonce si někteří mohli dopřát svůj nejoblíbenější nápoj během pracovní doby.

 Nicméně i se 144 litry, vypitými loni průměrně na jednoho obyvatele ČR, zůstáváme absolutní jedničkou s velkým náskokem před Němci, kteří stihli vypít v průměru „jen“ 107 litrů a třetími Rakušany (106 l). Z hlediska formy prodeje piva v tuzemsku si maloobchod udržel předloňskou silnější pozici, čímž nepotěšil gastronomii (59 % off-trade, 41 % on-trade).

Jak naznačuje meziroční index spotřeby 2014/2013 podle druhů, s výjimkou výčepních piv (97) všechny ostatní kategorie zaznamenaly plus (ležáky 102, nealkoholická piva 101, speciály 113, pivní mixy 115).

Produkci drží export

Po hlubokém propadu v roce 2010 výstav pivovarů hlavně díky úspěšnému exportu opět roste, i když zatím ještě nedosáhl úrovně roku 2009. Celková produkce piva v ČR loni meziročně stoupla o 2,3 % na 19,65 mil.

hl a export se zároveň zvýšil o téměř 8 % na 3,65 mil. hektolitrů, zatímco import (především levnějších piv z Polska, Maďarska či Slovenska) o 42 % klesl.

V menších objemech se dovážejí spíše jen prémiové značky pro zpestření domácí nabídky.

V roce 2014 působilo na území ČR šest velkých pivovarských seskupení (Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowicz a Pivovary Moravskoslezské), 29 samostatných pivovarů a 270 minipivovarů.

Prémiový ležák trhá rekordy

Výstav Plzeňského Prazdroje loni meziročně vzrostl o 4,5 % na více než 10 mil. hl., což představuje téměř polovinu celkové produkce piva v ČR. Za posledních pět let je to nejvyšší meziroční nárůst.

Tuzemskou produkci posílila zejména kategorie tradičního českého ležáku v balené formě. Po předchozím několikaletém poklesu oživil zájem o čepované pivo, což Prazdroj podpořil širší nabídkou prémiových ležáků a pivních novinek.

Na celkovém prodeji Plzeňského Prazdroje se nyní balené pivo podílí zhruba 55 % a čepované 45 %.

Úspěch zaznamenala novinka Radegast Ryze Hořká dvanáctka, jedenáctky Velkopopovický Kozel a Gambrinus Excelent a z desítek Gambrinus Nepasterizovaný. Nový cider Kingswood zachutnal také nepivařům. Nabízí se v balené i čepované variantě a v zimních měsících i jako horký nápoj, což jeho popularitu zvyšuje. V letní sezóně stoupl zájem o míchané nápoje z nealkoholického piva Birell.

Značka Birell získala letos zlato i stříbro v kategorii nealkoholických piv na prestižní mezinárodní soutěži The International Brewing Awards ve Velké Británii.

Budete mít zájem:  Kvalita potravin v Česku 2021? Alarmující!

První místo obsadila polotmavá varianta Birellu, druhou příčku pak Birell Světlý. Britská pivní soutěž je nejstarší a patří mezi nejprestižnější na světě. Ceny, udělované od roku 1886, se považují za pivní „Oskary“.

Letos hodnotila odborná porota 841 piv z 50 zemí.

Celkový prodej prémiového ležáku Pilsner Urquell poprvé v historii překonal hranici 2 mil. hl, export nejznámější české pivní značky meziročně vzrostl o čtyři procenta.

Prodej stimulují nové produkty

Skupina Pivovary Staropramen, dvojka mezi giganty na českém pivním trhu, loni meziročně zvýšila prodej piva téměř o půl procenta na 3,16 mil. hektolitrů především díky exportu, investicím do rozšíření linky a úspěchu nových produktů. Export Staropramenu vzrostl o zhruba 8 % a poprvé od krizového roku 2009 překročil hranici 600 tis. hl.

Kromě prodeje piva přispěla k nárůstu obratu také distribuce populárního britského cideru Carling. Velkou oblibu si získala rovněž nealkoholická Sládkova limonáda, kterou pivovar začal nabízet v roce 2013. Hlavní letošní reklamní kampaň Staropramenu podporuje českou tradici „zajít si s přáteli na jedno dobré pivo“ a připomíná milovníkům zlatavého moku, že „tak všechny poznáme nejlíp“.

Chmelení jedinou odrůdou

Třetí největší podíl na českém pivním trhu zaujímá společnost Heineken. Loni slavila úspěch v tuzemsku i v zahraničí. Zejména značka Krušovice pevně zakotvila mezi nejprémiovějšími pivními tituly, a to jak v Rusku, tak v Anglii. Stala se také oficiálním partnerem IIHF – Mistrovství světa v ledním hokeji (1. – 17. května 2015).

Heineken jako první ze všech velkých pivovarských skupin začal uvádět na trh speciály a sezónní piva, tedy právě ty druhy piv, o které zájem stále roste, zvláště v poslední době.

K nejzajímavějším letošním novinkám patří krušovický Kazbek ležák, unikátně chmelený pouze jedinou odrůdou českého chmele (jinak se při výrobě piva běžně kombinuje chmelový extrakt s granulemi více odrůd).

Kryokoncentrace v láhvi

Rovněž národní podnik Budějovický Budvar má za sebou velmi úspěšný rok. Meziročně zvýšil výstav o 2,5 % na historicky rekordních 1,457 tis.

hl a export do 70 zemí o šest procent na rovněž rekordních 813 tis. hl. Růstový trend pokračuje nepřetržitě od roku 2010. Během posledních pěti let zvýšil pivovar objem exportu o 34 %.

Loňské tržby dosáhly 2,3 mld. Kč a byly tak o sedm procent vyšší než v roce 2013.

Nejzajímavější novinkou českobudějovického pivovaru je Budweiser Budvar B:CRYO, vyráběný patentově chráněným postupem, tzv. kryokoncentrací v láhvi. Jde o mimořádně silné pivo, které si konzument „doladí“ sám přímo na stole ve vybraných restauracích se speciálním výčepním zařízením. Po načepování má B:CRYO stupňovitost přibližně 40, hořkost asi 60 a obsah alkoholu kolem 21 %.

Sezónní nabídka v kartonu

Mezi jednotlivými značkami Pivovarů Lobkowicz se loni nejlépe prodával prémiový ležák Lobkowicz, dále tradiční česká piva Klášter a Rychtář. Velmi dobře si vedly také čtyři loňské novinky: ležák Matouš z Černé Hory, Respekt z Uherského Brodu, Rychtář Fojt nefiltrovaný z Pivovaru Rychtář a v neposlední řadě polotmavý svrchně kvašený speciál IPA Flying Cloud z Vysokého Chlumce.

„V posledních několika letech sledujeme odklon spotřebitelů od výčepních piv směrem k ležákům a hlavně ke speciálním či jinak zajímavým (u nás často netradičním) pivům. Pokračuje růst poptávky po kartonech s různými výrobky našich pivovarů. Populární jsou zejména velikonoční a vánoční kartonová balení,“ uvedla Renata Melíšková, tisková mluvčí Pivovarů Lobkowicz.

Chuť horských bylin

Rostoucí zájem o speciály a piva s vyšší stupňovitostí potvrzuje také Vladimír Zíka, ředitel pivovaru Holba v Hanušovicích (součást skupiny Pivovary Moravskoslezské). Pivovar loni zvýšil celkový výstav, zaznamenal nárůst prodeje piva v lahvích i v plechovkách a současně se mu podařilo rozšířit distribuci v tuzemsku i v zahraničí.

Dříve regionální značka dnes obchodně pokrývá celou republiku a „ryzí pivo z hor“ se těší velké oblibě. Vlajkovou lodí značky je světlá výčepní Holba Šerák, roste zájem o ležák Holba Premium, ochucenou Holbu i limitované speciály, které se vaří při výjimečných událostech. Například loni u příležitosti 140. výročí založení pivovaru vznikl Holba Výroční Speciál 140.

Novinkou s nižší stupňovitostí je ochucená Holba Horské byliny, osvěžující pivní nápoj především v letní sezóně. Nealkoholická Holba Free se od loňska stáčí také do lahví a prodává v maloobchodní síti.

Druhé dokvašování

Rodinný pivovar Bernard loni meziročně zvýšil výstav o 14,5 % na 265 tis. hl., s aktuálním tuzemským tržním podílem 1,51 % stále patří mezi malé pivovary. Export se na celkové produkci podílí zhruba 20 % a loni meziročně vzrostl o 40 %. Úspěšnou novinkou, která měla premiéru na podzim 2014, je Bernard Bohemian Ale, pivo se spodními kvasnicemi (podruhé dokvašované v láhvi).

V kategorii nealkoholických piv patří Bernard k největším producentům v ČR. Zákazníkům nabízí čtyři pivní varianty bez alkoholu (Světlé, Jantarové, Višňové a Švestku).

Dvoulitrové plechovky „pro chlapy“    

Pivovar Svijany vyrábí pouze nepasterizované pivo, které má kratší trvanlivost, a proto není vhodné pro export. Ale vzhledem k tomu, že poptávka po svijanském pivu stále roste i v zahraničí, loni vznikla pobočka také na Slovensku.

„Příjemně nás překvapil velký zájem o prémiový světlý ležák 450, který se skvěle prodává bez ohledu na vyšší cenu, zdůvodněnou dražšími surovinami.

Je potěšitelné, že jsou zákazníci ochotni si připlatit za kvalitu,“ raduje se Roman Hladík, ředitel pivovaru Svijany.

Zajímavou letošní novinku představuje svijanské pivo ve dvoulitrových železných plechovkách s praktickým plastovým uzávěrem. PET-lahve nepokládají ve Svijanech za důstojný obal poctivého českého piva, proto se rozhodli jít vlastní cestou.

Dodavatel pětilitrových soudků loni nabídl pivovaru na zkoušku dvoulitrové plechovky, podobné obalům, v nichž se prodává například olivový olej. Zkušební várka na loňském předvánočním trhu měla velký úspěch jako „plechovky pro chlapy“.

Navíc v plechovkách pivo stárne pomaleji než v lahvích, déle si zachovává čerstvou chuť i vůni. Stejně jako pětilitrové soudky se dvoulitrové plechovky plní ručně. Pivovar do nich začal stáčet jedenáctku Máz, patnáctku Barona, prémiovou dvanáctku 450 a od letošního dubna i dvanáctku Rytíře. Díky mikrofiltraci vydrží nepasterované pivo v plechovce minimálně tři měsíce.

Pivovar Svijany se letos poprvé v historii přihlásil do prestižní degustační soutěže Meiningers International Craft Beer Award, která proběhla začátkem března v Německu, a hned sklízel vavříny. V kategorii „pivo plzeňského typu“ získal zlatou medaili za světlý ležák Svijanský Rytíř 12% a stříbrnou za světlý speciál Svijanský Kníže 13%.

Maloobchod: zájem o regionální piva

Podle prodejních zkušeností obchodníků loni vzrostl zájem především o ležáky a jedenáctistupňová piva, přičemž zákazníky mnohem více oslovily pivní značky regionální než celorepublikové. K nejprodávanějším patří světlá výčepní lahvová piva. Postupně stále více zákazníků přichází na chuť nepasterizovaným variantám.

„Významně se rozšířil počet zákazníků, kteří si rádi připlatí za piva vyrobená z kvalitních surovin tradiční technologií. Alternativu k velkým značkám hledají právě v menších lokálních pivovarech, s nimiž spolupracujeme a hodláme v tomto trendu pokračovat,“ říká Pavla Hobíková, tisková mluvčí společnosti Globus ČR.

„V současné době máme v naší obchodní síti přes 130 druhů regionálních piv, která zpestřují sortimentní nabídku.

Pokud jde o beermixy a piva typu radler, po téměř raketovém startu před čtyřmi lety a vrcholu v roce 2012 zaznamenáváme u některých druhů stagnaci až dokonce i dvacetiprocentní pokles.

“ Mnozí zákazníci tedy tento druh nápojů ochutnali, ale opakovaně se k nim už nevrátili. Přechodnou oblibu beermixů do značné míry převzal cider, jehož spotřeba v ČR loni dosáhla 40 tis. hl.

Obliba PET-lahví a plechovek

Výrazný tržní podíl získala piva v PET-lahvích, i když v poslední době lze pozorovat částečný odklon od plastů k plechovkám. Vedle soudků jsou plechovky nejrychleji rostoucí kategorií pivních obalů. Pivo v PET-lahvích se dobře prodává celoročně, zájem o toto balení pak výrazně roste v sezóně letního grilování a zahradních party.

Vratné skleněné lahve se na celkové spotřebě v ČR loni podílely 41 % (meziroční index 99), sudy 38 % (99), PET-lahve 13 % (111), plechovky pěti procenty (116) a cisterny třemi procenty (106).

Mírně vzestupný trend poptávky po lahvovém pivu (meziročně v jednotkách procent) zaznamenala společnost Ahold.

„Roste zájem především o jedenáctistupňová piva, pokračuje růst obliby nealkoholických piv a stále více příznivců si získává pivo v praktických nevratných plastových lahvích, přičemž nejprodávanější jsou PET-lahve o objemu 1,5 litru,“ sdělil Petr Pivka postřehy z maloobchodní sítě prodejen Albert.

Také v Bille prodej lahvového piva meziročně vzrostl. „Zákazníci nejčastěji volí klasická piva (výčepní a ležáky), dobře se prodává pivo v praktických plastových obalech, pokračuje růst poptávky po nealkoholických pivech, přičemž největší nárůst zaznamenal prodej ochucených nealkoholických piv,“ upřesnila Lucie Borovičková.

Podobně se nakupuje i v Kauflandu, což potvrzuje tiskový mluvčí Michael Šperl: „Roste zájem o lahvové pivo, favoritem zůstávají světlá výčepní piva různých značek, plastové obaly jsou stále v oblibě, pokračuje mírný růst poptávky po nealkoholických pivech.“

Minipivovarům se daří

Boom nejmenších českých výrobců piva pokračoval i loni. Počet minipivovarů v ČR meziročně stoupl o čtvrtinu a letos zřejmě brzy překročí tři stovky. Ač je jich šestkrát více než velkých pivovarů a meziročně zvýšily výstav asi o 30 %, dohromady vyprodukovaly pouze kolem 180 tis. hl (v průměru 750 hl za rok), což představuje zhruba 1 % celorepublikového výstavu.

Restaurační pivovary nechtějí konkurovat velkým producentům nižší cenou, ale zajímavou nabídkou speciálů či ochucených piv. Při malých objemech si spíše mohou dovolit experimentovat a pružněji reagovat na poptávku.

CVVM: Rozšířil se počet konzumentů pivních mixů

Jak vyplývá z údajů Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (CVVM), 90 % českých mužů a více než polovina českých žen (konkrétně 56 %) aktivně pije pivo.

V posledních letech se rozšířila skupina konzumentů pivních mixů, částečně na úkor nealkoholických piv, ale rozhodně ne v takové míře, aby ohrozila výsostné postavení klasického piva jako tradičně nejoblíbenějšího nápoje v Česku.

Budete mít zájem:  Revmatoidní Artróza Přírodní Léčba?

Podle zjištění CVVM si muži nejraději zajdou na pivo do hospody, zatímco ženy dávají přednost kavárnám a restauracím. Skupinu nejpilnějších konzumentů piva tvoří muži ve věku 45-59 let (93 %) a kupodivu spíše mladší ženy ve věku 30-44 let (62 %). Nealkoholické pivo však pro většinu konzumentů není automatickou náhradou klasické varianty s alkoholem.

Alena Drábová

Historie pivovaru Nošovice

V druhé polovině 20.století se zjistilo, že na severní Moravě a ve Slezsku je sice dost pivovarů, avšak poptávka po kvalitním pivu je stejně natolik silná, že je třeba postavit nový pivovar. Odborníci dlouho hledali vhodnou lokalitu.

Nakonec našli velice dobré místo s vhodnými klimatickými podmínkami (v podhůří Beskyd) a s dostatkem kvalitní čisté horské vody (z beskydského údolí řeky Morávky). První várka nošovického piva, které bylo uvařeno 3. prosince 1970, nesla tehdy ještě pracovní název Beskydská desítka.

O tom, že se bude příznačně jmenovat podle staroslovanského boha pohostinnosti, rozhodla o pár měsíců později veřejná soutěž. “ Po výzvě v místních novinách lidé poslali spoustu nápaditých názvů. Čtyři z nich shodně obsahovaly jméno boha Radegasta, který střeží z vrcholu Radhoště zdejší kraj,“ vzpomínal Jaromír Franzl , který působil v letech 1970 – 1981.

Pivovar byl součástí Severomoravských pivovarů k.p. Přerov. Ještě v roce 1985 vařili Nošovičtí své pivo jen pro obyvatele Frýdecko-Místecka. V roce 1988 byly v pivovaru postaveny první provozní CK tanky ze ZVU Hradec Králové (18 ks – 1 800 hl). Radegast se v roce 1990 oddělil od Moravskoslezských pivovarů s.p., které vznikly přeměnou Severomoravských pivovarů n.p..

Obrovský rozvoj výrobce Radegastu nastal až po roce 1991, kdy byl pivovar odstátněn a stal se akciovou společností (od 25.3.1991). Progresivní nástup firmy zejména v oblasti marketingu a reklamy zařadil Radegast mezi nevýznamnější pivovary u nás. Základem úspěchu Radegastu bylo využití nejmodernější technologie výroby piva.

sortiment piva v letech 1970-1999
70 světlé pivo 100 světlé pivo Radegast 120 světlý ležák Vítek 11 % světlý ležák Radegast Dark (tmavé výčepní; alk.: 3,6 %; vařeno v Mostě pouze v 90.letech) Radegast Porter (tmavý ležák; alk:: 6,5 %; vařeno v Mostě pouze v 90.letech; plněno jen do speciálních nevratných 0,33 l lahví) Radhost, Radgost (světlý ležák, exportní forma)

Podíl piva značky Radegast na českém trhu se v roce 1994 zvýšil na 9,1 %. Pivovar rovněž zvýšil v roce 1994 svůj podíl v Pivovaru Velké Popovice na 31 % a v Pivovaru Most na 51 %. S těmito pivovary dosáhl ročního prodeje kolem 2 760 000 hl piva, což představovalo 16procentní podíl na domácím trhu.

Zisk společnosti za rok 1994 byl vyšší než 127 mil. Kč, přičemž prodej piva dosáhl rekordní hodnoty 1 596 000 hl (z toho 82 000 hl byl vývoz), což bylo zhruba o 251 tisíc hl více než v roce předešlém.

V roce 1994 byla v pivovaru uvedena do provozu nová moderní varna včetně řízení technologie výpočetní technikou s roční kapacitou 2 200 000 hl (varní nádoby o jmenovitém varu 700 hl).

Hrubého obratu 2,2 miliardy Kč dosáhl pivovar v roce 1995, což znamenalo meziroční zvýšení o 400 milionů Kč. Čistý zisk byl 95,776 mil.Kč, kdežto v roce 1994 to bylo 127,5 mil.Kč. Radegast měl v roce 1995 základní jmění 794,3 mil.Kč, zaměstnával 620 lidí a na tuzemském trhu piva se podílel zhruba desetinou. Valná hromada akcionářů přitom rozhodla, že firma vyplatí stokorunovou dividendu na jednu akcii. Celkový výstav pivovaru za rok 1995 činil 1 763 722 hl. Pivovar v roce 1995 vlastnil 58,7 % akcií bývalého pivovaru Most (později Radegast Sedlec) a 49,2 % akcií Pivovaru Velké Popovice. Celá skupina nošovického pivovaru, která v roce 1995 vyrobila 2,77 mil. hl piva, kontrolovala asi 16 % tuzemského trhu při obratu 1,3 miliardy. V roce 1995 se o 64 % akcií pivovaru Radegast dělily fondy Investiční a Poštovní banky a Kapitálová investiční společnost České pojišťovny, asi 20 % získal britský koncern Bass, který hodlal svůj vliv v Radegastu posílit. V roce 1995 byly na volném prostranství postaveny přetlačné tanky. V roce 1995 bylo uvedeno v pivovaru do provozu anaerobní předčištění odpadních vod (bez přístupu kyslíku). Během svého zkušebního provozu, který byl zahájen v srpnu 1995, přineslo nové čisticí zařízení společnosti úspory 600 000 Kč. Výplatu dividend ve výši 140 korun na akcii před zdaněním schválila v květnu 1995 valná hromada a. s. Pivovar Radegast. Všem držitelům akcií k 15. květnu 1995 tak pivovar vyplatil na dividendách přes 113 mil. Kč. Vyšší výroba, obrat i zisk – takové byly výsledky hospodaření za rok 1996 tehdy druhého největšího domácího pivovaru. Radegast dosáhl v roce 1996 hrubého zisku ve výši 270 mil.Kč, což bylo zhruba o osmdesát milionů více než v roce 1995. Tržby společnosti dosáhly v roce 1996 přibližně 1,6 miliardy Kč, tedy zhruba o 230 milionů Kč více, podnik zvýšil výrobu piva z 1,7 roku 1995 na 1,9 milionů hl piva v roce 1996. Pivovar v roce 1996 asi 10 % celkové produkce vyvezl. Od roku 1991 proinvestoval podnik již kolem dvou miliard korun. Radegast dne 16.7.1996 vstoupil na evropský kapitálový trh vydáním pětiletých obligací v markách. Jejich celkový objem činil 70 mil. marek, tedy asi 1,2 miliardy Kč. Získané peníze posloužily společnosti k završení jejích investičních záměrů. K růstu kapacit pivovaru přispěla například výstavba dvanácti výrobních tanků a inovace plnicí technologie. Zatímco v roce 1995 věnovala firma na posílení výroby přes 300 mil.Kč, v roce 1996 investice dosáhly půl miliardy. K završení investičních záměrů společnosti posloužil úvěr ve výši 70 mil. marek, který získala od lucemburské společnosti Bankers Trust Luxembourgs po vydání dluhopisů ve stejné výši. Dluhopisy uvedla na trh společnost Nomura International. Obligace s ročním kupónem 6,5 % byly kotovány na burze cenných papírů v Lucembursku a obchodovalo se s nimi v Londýně. O koupi akcií Radegastu v roce 1996 Bass jednal s Kapitálovou investiční společností České pojišťovny, která vlastnila 15 % akcií nošovického podniku. Majitel další pětiny pivovaru Radegast – Investiční a Poštovní banka – sice tvrdil, že akcie prodat nechce, ovšem banka již nabídla svůj podíl za předběžnou cenu 8000 korun za jednu akcii. Britský koncern Bass získal v závěru roku 1996 dalších 10 % akcií Radegastu nákupem akcionářského podílu od Raiffeisen Capital and Investment, a zvýšil tak svůj podíl v této společnosti téměř na 30 %. Pivovar v roce 1996 vyrobil rekordních 1,921 miliónu hl piva a jeho čistý zisk dosáhl 140 miliónů Kč. Výstav celé skupiny Radegast v roce 1996 dosáhl 2,796 miliónu hl. Pivovar začal od roku 1996 vybavovat své pivo tzv. termoetiketou. Na zadní straně láhve byla umístěna etiketa se speciálním, na teplotu reagujícím logem pivovaru, které se zviditelní vždy, když teplota piva klesne pod 100C, tedy na teplotu kdy je pivo ideální ke konzumaci. V průběhu prvního pololetí 1996 v souvislosti s provozem anaerobního čištění odpadních vod došlo k úsporám využitím bioplynu pro výrobu el.energie. Denní produkce bioplynu se u nového čistícího zařízení pohybovala kolem 3 000 m3 . Z 1 m3 bioplynu šlo vyrobit 1,8 kWh elektrické energie. Za první tři měsíce roku 1997 vystavil pivovar 395 000 hl piva. Radegast zvýšil od 1. května 1997 ceny většiny svého sortimentu o 7 až 9 %. Důvodem byly rostoucí ceny vstupních surovin a vývoj inflace. Radegast rovněž od května 1997 začal nabízet pivo v NRW lahvích. Valná hromada v červnu 1997 rozhodla, že budou vyplaceny dividendy v celkovém objemu 63,545 miliónu Kč, což představovalo 80 Kč na akcii. A to přesto, že původní návrh na rozdělení zisku předložený představenstvem to nepředpokládal. Valná hromada také schválila rozšíření počtu členů představenstva ze 7 na 9. Byli do něj zvoleni dva členové managementu, dva zástupci Bass a pět zástupců skupiny IPB a KIS. Prezident Pivovaru Radegast Jan Sikora popřel informace, že by Bass v něm měl majoritní podíl. Připustil však, že tato britská pivovarnická skupina má zájem koupit další akcie. Hrdé plány pivovaru vyrobit přes dva miliony hektolitrů piva v roce 1997 ztroskotaly na tvrdé konkurenci na domácím trhu. Skupina Radegast – pivovary Nošovice, Sedlec, Most a Velké Popovice – měla proti roku 1996 výstav piva o 10 % menší. Ztratila tak druhé místo mezi tuzemskými pivováry a nahradily ji Pražské pivovary. Radegast v roce 1997 vyrobil 1,85 miliónu hl piva, dosáhl hrubého zisku 78 mil. korun. Téměř o 160 mil.Kč horší hospodářský výsledek odrážel především tvorbu rezerv na kursové ztráty ze zahraničních úvěrů a investice do nové linky na plnění lahví, kterou uvedly do provozu v roce 1998. Přibližně na dvoutřetinovém meziročním propadu zisku se podepsal také výpadek v prodeji piva, který pivovar přičítal na vrub povodním, které postihly i severní Moravu v červenci 1997. Pivovar získal v květnu 1997 pozici majoritního akcionáře v Pivovaru Velké Popovice a.s., ve kterém dosud držel 49,1 % akcií. Podle údajů Střediska cenných papírů Praha zvýšil Radegast svůj dosavadní podíl ve velkopopovickém pivovaru na 53,9 %. Skupina Radegast byla v roce 1997 druhou nejsilnější pivovarnickou skupinou v zemi a ovládala 15,4 % trhu. Nomura Capital, která byla českou pobočkou Nomury International, koupila v červenci 1997 od Investiční a poštovní banky 12,58 % akcií a. s. Pivovar Radegast. Podíl IPB v Radegastu tak klesl z 19,53 % pod 10 %. Společnost Radegast pokračovala v roce 1997 také ve výrazné investiční činnosti. Největší objem z téměř osmi set milionů korun pohltila výstavba nové lahvovny v hodnotě 500 milionů Kč, s zprovozněním v na počátku roku 1998. V roce 1997 bylo instalováno 12 obřích CK tanků o výšce 21,5 metrů. Nová lahvárenská linka, kterou dne 11.3.1998 uvedli do provozu pracovníci pivovaru, měla hodinový výkon 50.000 lahví. Byla největším zařízením ve střední Evropě a pivovar ji pořídil za 430 mil.Kč. Hlavním důvodem pro její výstavbu byla snaha o zvýšení kapacitních možností stáčení a další zvýšení kvality lahvového piva. Základní technologickou změnou je zavedení tzv. mžikové pasterace, tedy zkrácení doby pasterace na minimum. Podle vedení pivovaru tento krok pro spotřebitele znamená podstatné přiblížení chuti a pěnivosti pivu klasicky čepovanému. Radegast, který v poslední době zmodernizoval všechny části výroby, ve svém snažení pokračoval. Technologické investice roku 1998 společnosti směřovaly do ležácké části výroby, především do sklepů. Radegast začal od ledna 1998 vykupovat od drobných vlastníků akcie pivovaru v Popovicích. Lidé, kteří chtěli tyto akcie prodat sice museli přijet do Nošovic, za jednu však dostali asi o šedesát korun více než na burze.

Pivovar skončil v roce 1998 poprvé od svého osamostatnění začátkem devadesátých let ve ztrátě. Záporný hospodářský výsledek téměř sto milionů korun tak zaznamenal proti minulému roku propad přibližně o 180 milionů. Podepsalo se na něm nejvíce uzavření ztrátového pivovaru Sedlec, který byl dán do konkursu.

Příčiny ztráty Radegastu byly velmi podobné jako u jejich největšího rivala Pražských pivovarů – zaúčtování opravných položek ze zavřených provozů v roce 1998, u pivovaru Sedlec šlo přibližně o 250 mil.Kč. Hlavním přínosem celé investice do mosteckého pivovaru byl především zisk trhu o velikosti asi tři sta tisíc hektolitrů. Kromě toho ovšem existovaly ještě další důvody.

Budete mít zájem:  Léky Na Odvykání Cigaret Na Předpis?

Radegast se zaměřil na levné pivo Klasik, které prodával s menší marží. Získával tím sice trh, ale méně na něm vydělával. Pivo Klasik ovšem podle vedení společnosti výraznou měrou přispělo k nárůstu výroby nošovického provozu, čímž si upevnil druhé místo mezi domácími pivovary v roce 1998.

Pivo Klasik našlo na trhu své místo a měsíční průměr prodejů kolem padesáti tisíc hektolitrů to jen potvrzoval. Zatímco celková výroba piva v tuzemsku klesla za rok 1998 asi o 2 %, Radegast prodal roku 1998 o 16 % piva více než v roce předchozím, tedy 2,145 mil.hl.

Zároveň tím poprvé ve své historii překonal hranici dvou milionů hektolitrů a jako jeden z mála domácích producentů využíval většiny výrobní kapacity. Celá skupina Radegast, do které patřil ještě pivovar Velké Popovice, v roce 1998 prodala 2 840 000 hl. Kvůli zhroucení odbytu v Rusku a na Slovensku ovšem klesl vývoz Radegastu o 35 000 hl a téměř o 20 000 hl u Velkopopovického Kozla.

V roce 1998 vykázala firma ztrátu 253,811 milionu při tržbách 1,961 miliardy. Po uzavření mosteckého pivovar přestal pivovar nabízet pivo Radegast Dark (tmavý ležák; alk: 3,6 %; plnilo se do 0,5 l lahví a sudů) a Radegast Porter 18 % (tmavý porter; alk: 6,5 %; plnilo se do speciálních nevratných 0,33 l lahví).

Britský koncern Bass se na mimořádné valné hromadě Radegastu dne 23.1.1999 opět snažil o získání silnějšího vlivu v tomto pivovaru, stejně jako v předešlých případech však neuspěl. Akcionáři, z nichž největší byla prostřednictvím firmy IMP Finance japonská Nomura, neschválili ani jednu ze změn, které Britové navrhli. Bass, který vlastnil v Radegastu přes 33 % akcií, usiloval například o zavedení dvoutřetinové většiny hlasů akcionářů pro přijetí veškerých usnesení valné hromady či vyloučení všech pěti zástupců Nomury z představenstva. Nomura, která držela na počátku roku 1999 prostřednictví IMP Finance v Radegastu 66 % akcií, si začala připravovat půdu pro prodej svého podílu v Radegastu. Valná hromada dne 24.1.1999 odsouhlasila poskytnutí podrobných informací o jeho hospodaření vybraným zájemcům. O podíl Nomury se zajímal například nizozemský Heineken, Jihoafrické pivovary, rakouský Binding Brauerei či americký koncern Anheuser Bush. Nejvíce o koupi usiloval právě Bass, jako majitel Pražských pivovarů by spojením s Radegastem mohl lépe konkurovat Prazdroji. Za soudními spory, iniciovanými Bassem, týkající se neschválené, ale fakticky uskutečněné fúze, byla vidět zřetelná snaha Britů, dostat se snadněji k většímu podílu akcií. V případě úspěchu Bassu by totiž mohl soud pozastavit na rok hlasovací práva IMP Finance, čímž by rozhodující slovo v Radegastu získal právě britský pivovar, což by mu otevřelo cestu ke zvýšení podílu například změnou základního jmění či vydáním obligací směnitelných za akcie. Bass napadl už mimořádnou valnou hromadu v roce 1997, soudní řízení se však stále vleklo. Skupinu kromě nošovického pivovaru tvořily na počátku roku 1999 Pivovar Velké Popovice, Radegast ex spol.s r.o. (firma pro tuzemskou distribuci výrobků celé skupiny; Ostrava-Zábřeh) a Radegast Slovakia (pro export). Pivovar Sedlec již byl v konkursu a čtvrtinový podíl Radegastu ve fotbalovém klubu Baník Ostrava byl na prodej. Od počátku roku 1999 nastaly v rámci skupiny Radegast výrazné změny, jejichž podstatou byl přesun obchodních činností výhradně na mateřský pivovar v Nošovicích. Radegast a Velké Popovice, které patřily do stejné skupiny, zvýšily od dubna 1999 ceny v průměru o 6 % – to znamenalo o 30 až 60 haléřů na půl litru piva. Radegast byl nucen ke zvýšení cen piva zejména stále rostoucími cenami vstupů, od cen energie až po ceny surovin, a rovněž vlivem propadu kursu koruny, který zdražil výrazně dovozy technologií i surovin. Pivovar zvýšil v pololetí roku 1999 výrobu piva meziročně téměř o čtvrtinu. Produkce vzrostla o 24,2 % na 1,12 mil. hl piva. Tržby činily 1,006 miliardy Kč, což představovalo proti pololetí roku 1998 růst o 27 %. O zvýšení tržeb rozhodl odbyt na českém trhu, kde se Radegastu podařilo prodat téměř 1,1 mil. hl. V roce 1998 to bylo pouze 847 tisíc. Největší podíl na výrobě Radegastu mělo se 40 % pivo Triumf. Značky Premium a Klasik se podílely shodně po 29 %. Zbylá dvě procenta připadly na nealkoholické pivo Birell. Společnost Pivovar Radegast a.s. držela 85,04 % akcií Pivovaru Velké Popovice a.s. Pivovar se rozhodl od 13.9 1999 u většiny svých značek zvednout ceny. Důvodem byla snaha udržet si určitý cenový odstup od konkurence. Radegast vykázal za devět měsíců roku 1999 ztrátu 29,4 mil.Kč při tržbách 1,6 miliardy. Za stejné období roku 1998 měl pivovar zisk před zdaněním 114 mil.Kč, tržby činily 1,3 miliardy.

Dosavadní generální ředitel firmy Jan Sikora

Mladí pivaři už na značku a původ neslyší. Zájem mají hlavně o plechovky

Počet Čechů, kteří si dají pivo alespoň jednou týdně, stoupá. Zatímco v roce 2017 jich bylo 40 procent, letos již o čtyři procenta více. Vyplývá to z výsledků červencové ankety agentury STEM/MARK mezi více než pětistovkou respondentů ve věku 15 až 60 let. Průzkum se zaměřil i na to, jak je pro lidi důležitá reklama na pivo, jeho cena či značka.

Pokud si Češi vybírají pivo, většina z nich se řídí podle značky. Takových lidí je v tuzemsku 81 procent.

Před dvěma lety, když agentura STEM/MARK pokládala respondentům stejné otázky jako letos, ale značku označilo jako důležitý aspekt dokonce 87 procent dotazovaných.

Roli hraje především u konzumentů starších 40 let. Mladší lidé pod 30 let se o značku či původ piva zdaleka tolik nezajímají, potvrdil průzkum.

Meziročně se naopak podle průzkumu zvedla role stupňovitosti a ceny piva. Síla piva byla v roce 2017 důležitá pro 67 procent oslovených, letos už je to 77 procent. Cena hrála důležitou roli při výběru pro 68 procent oslovených, v roce 2019 to bylo sedm z deseti respondentů.

„Konkrétně výběr piva dle jeho síly (stupňovitosti) roste proporcionálně s věkem, kdy starší lidé přikládají stupňovitosti větší význam než mladší. Naopak jako nejméně důležité kritérium respondenti deklarují reklamu. Domnívají se tedy, že se při výběru piva nenechají ovlivnit komunikací pivovarů,“ uvádí analýza.

Nejvíce preferovaný typ piva v Česku je stále klasické světlé – stabilně ho má v oblibě kolem 62 procent respondentů. Všechny ostatní typy – tmavé, polotmavé, řezané, pšeničné, ALE, ovocné či nealko – jsou zastoupené méně než deseti procenty.

Nejvýraznější je nárůst obliby u ovocných a nealkoholických piv. Toto platí především u žen a konzumentů mladších 30 let.

„Nealkoholické pivo pijí lidé typicky doma – jsou to zejména ženy, které k jeho konzumaci nepotřebují žádnou zvláštní příležitost.

Muži se k němu častěji uchylují ve specifických chvílích, například při fyzické námaze či pokud musí řídit auto, mladí lidé do 30 let si jej zase častěji dopřávají na společenských, kulturních a sportovních akcích,“ uvádí agentura.

Roste obliba točeného

Od roku 2017 je znát stále silnější obliba točeného piva. Ještě předloni se počet respondentů, kteří preferovali lahvové pivo, téměř vyrovnal milovníkům točeného. V letošním dotazníku dalo pivu z pípy přednost 48 procent oslovených, z lahve si jej naopak raději vychutná pouze třetina respondentů.

„Zdá se, že se opět vrací éra obliby točeného piva, které si můžeme vychutnat orosené v naší oblíbené hospůdce. Je však nutné připomenout, že rozhodujícím kritériem je finanční situace jednotlivců, kdy za točené je nutné si připlatit,“ doplňuje výsledky mluvčí agentury Jan Burianec.

Značné rozdíly byly podle něj patrné i u balení piva. Klasického lahváče preferují především muži, zatímco ženy a mladí lidé dávají přednost plechovce. „Důvodem může být její lepší skladnost například při návštěvě letních festivalů,“ doplňuje Burianec.

STEM/MARK dále srovnával znalost nejznámějšího piva – tedy toho, které se respondentům vybaví jako první. Primát drží stále Plzeňský Prazdroj, na druhé příčce přeskočil Gambrinus značku Kozel. Právě Kozel zaznamenal od roku 2017 mírný pokles.

V oblibě konkrétních značek je pořadí Plzeň, Kozel a Radegast. U žen je patrný výrazný nárůst v oblibě značky nealkoholického piva Birell.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector