Náhradní matky. Donosí dítě, již i gayům

Surogátní mateřství: Vykořisťování žen, anebo vhodná alternativa pro neplodné páry a gaye?

Španělské velvyslanectví na Ukrajině nedávno informovalo, že zaregistrovalo cca 30 dětí porozených náhradní neboli surogátní matkou. Těm následně zakázalo vycestovat ze země kvůli podezření z participace na obchodu s lidmi a porušování zásad bioetiky. Rok co rok absolvují tisíce neplodných a homosexuálních párů z celé Evropy podobné cesty.

V zoufalé touze po dítěti volí tu možná nejhorší cestu, a to takzvaný pronájem cizí dělohy. Jelikož to jejich domovské země zpravidla zakazují, nezbývá jim než se odebrat tam, kde je legislativa v tomto směru liberálnější. Kde všude v Evropě je surogace neboli náhradní mateřství legální a do jaké míry porušují takové praktiky základní lidská práva a svobody?

V čem vlastně surogace spočívá?

Surogace je jednou z metod asistované reprodukce, kdy se cizí žena rozhodne donosit dítě jinému páru, popřípadě jednotlivci. Poptávají jí zpravidla lidé a páry, které nemohou mít děti přirozenou cestou, tzn.

neplodní heterosexuálové a gayové.

Celý proces spočívá buď v tom, že dojde k umělému oplodnění náhradní matky, která se zaváže žadatelskému páru donosit své vlastní biologické dítě, popřípadě je do ní vpraveno již oplodněné vajíčko cizí dárkyně. 

Pokud jde o Evropu, tak ta zaujímá vůči této praxi velmi restriktivní postoj. Informovala o tom australská nezisková organizace Families Through Surrogacy, která poskytuje právní poradenství párům vyhledávajících služby náhradních matek.

Které evropské země surogaci umožňují?

Například v Itálii, ve Španělsku, Francii a  Německu je surogace zcela zakázaná.

V Irsku, Nizozemsku, Belgii a České republice je v takzvané šedé zóně, a tudíž neexistuje žádný zákon, který by jí upravoval.

Za matku dítěte je vždy považovaná žena, která je porodila, a jakákoliv smlouva uzavřená mezi ní a žadatelským párem není vymahatelná. Nelze jí tedy žádným způsobem přinutit k tomu, aby si své dítě nenechala.

Nový občanský zákoník nicméně na náhradní mateřství přeci jenom částečně pamatuje, a to v § 804 zákona č. 89/2012 Sb.:

§ 804 Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství.

Výše zmíněný paragraf pamatuje na případy, kdy se náhradní matkou stane žena, která je v přímém příbuzenském svazku s žadatelským párem. Jsou známy případy, kdy babička takto odnosí své vnouče, popřípadě teta svojí neteř nebo synovce. 

Čtěte také:

  • Náhradní matky. Donosí dítě, již i gayům

Ve Spojeném království je surogátní mateřství legální pouze pro britské občany, pokud je založeno na altruistické bázi. To znamená, že se pro něj daná žena rozhodne zcela dobrovolně, aniž by jí k němu tlačily okolnosti – například špatná životní úroveň. Jinými slovy jej nesmí dělat za peníze.

V Portugalsku je mohou zase využívat pouze ty páry, které k tomu nutí jejich zdravotní stav, tedy neplodnost. Zato Ukrajina a Rusko mají ve vztahu k náhradnímu mateřství velmi laxní přístup. Využívat jej mohou všichni, včetně cizinců, za podmínky, že uhradí dotyčné ženě veškerý ušlý zisk. Na Ukrajině je nicméně přístupné pouze pro heterosexuální páry.

Kdo, kde a za kolik?

Bill Houghton, zakladatel konzultační skupiny Sensible surrogacy, informoval, že se náhradní mateřství navzdory restriktivnímu přístupu stává čím dál víc populárnějším. Pokud jde o Evropu, tak jej nejvíc využívají páry ze Spojeného království, Irska, Itálie, Francie, Německa a Švédska. „Poměr heterosexuálních a gay párů je 50:50,“ dodal Houghton.

Poté, co bylo těmto praktikám zamezeno v jejich tradičních centrech, jako byly donedávna Indie, Nepál a Thajsko z důvodu vykořisťování chudých žen a dívek, vzrostla poptávka po evropských zemích. Východní Evropa je navíc v tomto směru poměrně levná. Náklady na surogaci na Ukrajině vyjdou na cca 50 000 USD, což odpovídá přibližně 43 970 EUR ve srovnání se 100 000 USD ve Spojených státech.

Kritika a kontroverze

Odpůrci surogace často poukazují na to, že otevírá dveře vykořisťování žen, obchodu s lidmi a v neposlední řadě také degradaci dítěte na komoditu, a že porušuje lidská práva, jakož i Úmluvu o právech dítěte zahrnující právo dítěte znát své rodiče a být jimi vychováváno, je-li to možné. 

Švédská aktivistka a spisovatelka Kajsa Ekis Ekmanová například tvrdí, že by jakékoliv formy náhradního mateřství měly být zcela zakázány. „Surogátní mateřství je obchodem s dětmi a vykořisťováním žen a porušuje Úmluvu o právech dítěte, a proto by nemělo být povoleno. Děti degraduje na zboží a ženy na pouhý stroj na rození dětí,“ řekla Ekmanová serveru Euronews.

S tím však ne všichni souhlasí. Zakladatel Families Through Surrogacy Sam Everingham například tvrdí, že právě samotný zákaz surogátního mateřství vede k jeho často zneužívání, což přináší skutečná rizika pro rodiny s dětmi.

Za nejvíc alarmující považuje právě onu surogační turistiku.

„Vzhledem k současnému trendu, kdy roste počet neplodných párů, a kdy homosexuální muži běžně zakládají rodiny, by měly jednotlivé země reagovat, a přijmout patřičná legislativní opatření,“ dodal Everingham.

Chci využít náhradní mateřství

Podívejte se i na další aktuality z naší kliniky

Náhradní (surrogátní) mateřství představuje proces, kdy embryo biologických rodičů donosí náhradní matka.

Náhradní matka je žena, která svolí k zavedení embrya do své dělohy s úmyslem otěhotnět, dítě donosit a porodit, ale vzdát se rodičovských závazků k tomuto dítěti a umožnit biologickým rodičům, aby toto dítě „adoptovali“ (= nezrušitelně osvojili), respektive pokud je v rodném listě dítěte uveden již jeho biologický otec, osvojuje si dítě pak pouze jeho biologická matka.

Indikace

Metoda náhradního mateřství slouží párům v těchto indikovaných případech:

  • Děložní faktor – děloha není schopna zajistit zahnízdění a donošení plodu.
  • Vrozená nebo získaná absence dělohy (např. u syndromu Rokitanski-Küster-Hauser).
  • Poškození dutiny děložní a srůsty na děloze – (např. tzv. Ashermannův syndrom)
  • Nízká děložní sliznice – nenarůstá do potřebné tloušťky a neposkytuje embryu vhodné prostředí k zahnízdění
  • Indikace z jiných oborů – vždy je konzultováno se specialistou v daném oboru
  • Opakované selhání implantace a opakované potrácení – pokud není pro pár vhodný žádný jiný postup

Legislativa a proces

V současnosti v České republice není proces náhradního mateřství upraven specifickým zákonem, vychází tedy pouze ze stávajících zákonů, zejm. občanského zákoníku.

Náhradní mateřství je založeno na poměrně jednoduché myšlence. Neplodný pár se domluví s ženou, která je zdravá a schopná donosit dítě. Biologickým otcem dítěte je muž z neplodného páru, jeho spermie je použita k oplodnění vajíčka a on je zapsán do rodného listu dítěte.

Pokud má žena z neplodného páru svoje vajíčka, použijí se k oplodnění vajíčka její. Pokud její vajíčka k dispozici nejsou, použijí se vajíčka anonymní dárkyně. Embryo vzniklé spojením těchto pohlavních buněk je následně transferováno náhradní matce, která plod donosí a porodí.

Matkou dítěte je podle zákona žena, která dítě porodí, na stranu druhou však zákon ženě umožňuje vzdát se rodičovských závazků k dítěti a poskytnout jej k adopci.

 Po porodu se tedy náhradní matka, na základě předchozí dohody s neplodným párem, dítěte vzdá. Poté dojde k osvojení dítěte ženou z neplodného páru. Tato žena je manželka biologického otce dítěte.

Osvojením je do rodného listu zapsaná jako matka dítěte, tím se jak muž, tak žena stanou rodiči dítěte.

Pokud jsou obě strany (biologičtí rodiče i náhradní matka) se všemi důležitými  okolnostmi dobře seznámeni a srozuměni a pokud existuje skutečně objektivní zdravotní důvod k této metodě léčby, lze k náhradnímu mateřství přistoupit.

Pro zájemce o tuto techniku před vlastním výkonem připravíme kompletní poradenský servis a doporučíme vhodné právní konzultace.

Finance a úhrada

Finanční kompenzace je vždy součástí dohody žadatelského páru a náhradní matky a zahrnuje například výdaje spojené s dojížděním do centra, s financemi vynaloženými za potravinové doplňky a kvalitní stravu a podobně. Centra do této dohody nezasahují a nechávají ji plně na zúčastněných stranách.

Budete mít zájem:  Kapavka Příznaky U Žen?

S financemi souvisí i úhrada výkonů spojených s náhradním mateřstvím. Tato úhrada nespadá do úkonů hrazených zdravotními pojišťovnami. V některých případech je možné žádat o mimořádné schválení úhrady, tento proces je však složitý a nejistý. Financovaní celého institutu tak jde za žadatelským párem v rámci samoplatby.

Cena za celý proces je individuální a vchází z daných potřeb. Z nákladů, které dvojice hradí, je možné zmínit odběr pohlavních buněk, hormonální stimulaci ženy, transfer embrya a podobně.

Ceny za celý proces se mohou v jednotlivých centrech mírně lišit, rámcově je však možné říct, že náhradní mateřství může vyjít na několik set tisíc korun.

Náhradní mateřství v bodech

  • není anonymní – pár náhradní matku zná a v průběhu procesu je s ní v kontaktu
  • není honorované – náhradní matka není za pomoc placená, pouze dostává finanční kompenzaci za výlohy spojené s pomocí neplodnému páru
  • je pouze pro páry, které by jinou cestou neměly šanci stát se rodiči
  • k náhradnímu mateřství je možné využít vajíčko ženy z žadatelského páru, případně je možné použít vajíčko anonymní dárkyně
  • k náhradnímu mateřství se nepoužívá vajíčko náhradní matky, to proto, že dárcovství vajíček musí být ze zákona anonymní, použitím vajíčka náhradní matky by tak došlo k porušení tohoto zákona
  • je zákonné – upravením občanského zákoníku s ním naše legislativa počítá

Léčba neplodnosti

Zjistíme příčinu vaší neplodnosti a najdeme ideální léčbu, která vás dovede do vytouženého cíle.

více informací

Genetika

Zvyšte svou šanci na početí zdravého miminka. Čeká na vás špičkově vybavená laboratoř reprodukční genetiky.

více informací

Alternativní medicína

Řešíme problémy komplexně. Proto nabízíme také metody alternativní léčby, které zvýší vaši šanci na otěhotnění.

více informací

Náhradní mateřství

Provedeme vás celým procesem náhradního mateřství, kdy embryo biologických rodičů donosí náhradní matka.

více informací

Ústavní soud dal páru gayů rodičovská práva. Dítě jim odnosila náhradní matka, žijí v Kalifornii

Ústavní soud v Česku přiznal dvěma homosexuálním mužům rodičovská práva, která mají podle kalifornského soudu.

Čechoameričan a muž původem z Dánska spolu žijí v Kalifornii, podle tamního práva jsou manželé.

V roce 2012 uzavřeli smlouvu s náhradní matkou, která donosila embryo vzniklé umělým oplodněním vajíčka anonymní dárkyně. Soud v Los Angeles v souladu se smlouvou oba muže určil jako rodiče.

Brno – Dva homosexuální muži, kteří jsou podle kalifornského práva rodiče dítěte odnošeného náhradní matkou, uspěli u Ústavního soudu.

Dosud se marně domáhali stejného uznání také v Česku, nyní se jejich situací musí znovu zabývat Nejvyšší soud (NS) a měl by jim vyhovět. Původně uznal jako otce jen jednoho z nich. Podle ústavních soudců ale při tom porušil práva partnerů i dítěte.

 Jeden z otců Jiří Ambrož doufá v to, že se brzy podaří pro jejich děti získat české rodné listy se zápisem obou otců.

Nejlepší zájem dítěte má přednost před abstraktními principy, uvedla soudkyně Kateřina Šimáčková. Řekla, že partneři s dítětem nepochybně vedou rodinný život chráněný Listinou základních práv a svobod. Původní verdikt NS v důsledku vedl k tomu, že okamžikem vystoupení rodiny z letadla na Ruzyni rodičovský vztah jednoho z rodičů přestal formálně existovat.

Ústavní soud ale zároveň zdůraznil, že se zabýval specifickou situací vzniklou v souvislosti s institutem náhradního mateřství podle zahraničního práva. Nález se netýká adopcí dětí stejnopohlavními páry.

„Prostě v této situaci, kdy už je konstituováno právní rodičovství, faktické nebo sociální rodičovství, a kdy dokonce náš stěžovatel je možná z poloviny biologickým otcem toho dítěte, není možno v zájmu toho dítěte upřít uznání takovéhoto rodinného vztahu mezi nimi,“ řekla Šimáčková.

České právo společné osvojení dítěte dvěma lidmi stejného pohlaví neumožňuje. Homosexuálové v Česku mohou uzavírat registrované partnerství, v případě zájmu o adopci ale nemají stejná práva jako manželské páry. Na tom nynější výrok Ústavního soudu nic nemění.

Advokát obou mužů Petr Kalla rozhodnutí přivítal, má podle něj širší význam. Z praxe prý ví, že podobných párů existuje vícero a mají v Česku potíže při vystavení rodného listu, často se spokojí s tím, že úřady evidují jako rodiče jen jednoho ze stejnopohlavních partnerů.

„Děti tady jsou a domnívám se, že Ústavní soud tady dává najevo, že je potřeba zabývat se těmi konkrétními dětmi, zabývat se jejich nejlepším zájmem. To si myslím, že je cesta, kterou by se mělo pokračovat i dál, ať cestou soudní, nebo cestou změny zákona,“ uvedl Kalla.

Jeho klienti se vyhlášení nálezu nezúčastnili.

Čechoameričan a muž původem z Dánska spolu žijí v Kalifornii, podle tamního práva jsou manželé. V roce 2012 uzavřeli smlouvu s náhradní matkou, která donosila embryo vzniklé umělým oplodněním vajíčka anonymní dárkyně. Partneři neví a nechtějí vědět, který z nich je biologickým otcem. Soud v Los Angeles v souladu se smlouvou oba muže určil jako rodiče.

Rodina příležitostně cestuje do ČR. Český otec požádal o zápis potomků do české matriky, vydání rodného listu a potvrzení o českém občanství. Důležité je to pro případ lékařské péče i kvůli dědickým právům.

Otcové si chtěli nechat uznat kalifornský rozsudek také u NS. Po uznání má zahraniční rozhodnutí stejné účinky, jako by je vynesla česká justice.

NS v roce 2015 verdikt losangeleského soudu uznal jen Čechoameričanovi, k jeho partnerovi se nevyjádřil. Druhý návrh pak zamítl.

„Jsme rádi, že Ústavní soud rozhodl v náš prospěch. Doufáme, že se nám podaří již v brzké době získat české rodné listy pro naše děti, ve kterých budeme zapsaní jako jejich rodiče oba dva.

Odpadne nám řada obav z komplikací, které by mohly nastat při našich cestách za mou rodinou v ČR či v případě, že bychom se rozhodli do ČR přesídlit,“ uvedl Ambrož ve vyjádření, které poskytly organizace na ochranu práv gayů a leseb.

NS v roce 2015 kalifornský verdikt uznal, ovšem jen ve vztahu k Čechoameričanovi. K partnerovi se nijak nevyjádřil. Proto následoval druhý návrh, který NS zamítl.

Rozhodnutí Ústavního soudu není precedentní

V současnosti jde o druhý případ týkající se stejnopohlavních párů, který se dostal až k Ústavnímu soudu.

Podobný případ s osvojením řešil Ústavní soud loni v červnu, kdy bránění homosexuálnímu páru v osvojení dítěte označil za krok proti lidské důstojnosti.

„Každý člověk může adoptovat dítě, ale jediný, kdo z toho byl vyloučen, byl člověk v registrovaném partnerství,“ vysvětlila ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková s tím, že pro odlišné zacházení v tomto případě nebyl důvod.

Nález se ale nevztahoval ke společnému osvojení, které občanský zákoník umožňuje pouze manželským heterosexuálním párům. Soud tehdy neřešil ani situace, kdy homosexuál chce osvojit partnerovo dítě.

Podle ústavní soudkyně Šimáčkové ale nelze rozhodnutí soudu plošně zobecnit. „Reagovali jsme na konkrétní situaci konkrétní rodiny. Vyčíslili jsme řadu situací, na které se toto rozhodnutí nevztahuje, aby to nebylo vykládáno jako širší rozhodnutí,“ doplnila.

Stanovisko Ústavního soudu vítá i právník Pavel Uhl. „Toto rozhodnutí nikomu neublíží a hodně lidem prospěje. Soud naštěstí většinou rozhoduje v nejlepším zájmu dítěte,“ řekl Uhl pro Aktuálně.cz. Podle organizací podporujících LGBT (zkratka označující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby, pozn. red.) dává dnešní nález naději na zrovnoprávnění stejnopohlavních rodin. 

V České republice si mohou homosexuální páry osvojit dítě, ovšem ne společně, ale pouze jeden z partnerů. Konfliktním bodem je především situace, kdy jeden z páru je biologickým rodičem dítěte, ale druhý k němu nemá žádná práva. Právě tento problém měla vyřešit novela zákona o registrovaném partnerství, která leží ve sněmovně už od roku 2014 neprojednána.  

Budete mít zájem:  Léčba Zácpy V Těhotenství?

Náhradní matky už i u nás rodí děti – iDNES.cz

A přinejmenším dva takové případy se už i staly – alespoň to tvrdí právník a někdejší šéf právního odboru ministerstva zdravotnictví Zdeněk Zeman.

„V posledních letech se i v naší republice objevily případy, kdy byl pro bezdětná manželství využit institut náhradní matky,“ uvedl.

Dva případy popsal v odborném tisku pro gynekology, aby varoval před riziky. Obě ženy-náhradní matky si totiž dítě nakonec „přivlastnily“.

Jedna jej odmítla vydat, druhá šla na potrat, když zjistila, že dítě bude postižené. Za službu si předtím vzala dvě stě tisíc.

Náhradní mateřství není v Česku povoleno, ale ani zakázáno. Zákon nicméně říká, že matkou dítěte je žena, která dítě porodila. Proto také ani v jednom případě rodiče neuspěli u soudu, na který se obrátili.

Konkrétní fakta o případech však odmítl Zeman sdělit. „Jsem vázán advokátním tajemstvím, ale vím, že se staly,“ řekl.

Oslovení lékaři reagovali: nic o tom nevíme. „Náhradní mateřství se u nás neprovádí, protože hrozí právě to, co zmiňujete,“ tvrdí Tonko Mardešič z České gynekologickoporodnické společnosti.

Rodit cizí děti na zakázku? Má to i rizikaJe jí osmatřicet a mohla by mít zdravé děti. Jenže byla na operaci dělohy a nemohla by je donosit. A tak hledá náhradní matku, jež by si nechala do své dělohy vpravit její plod a dítě jí porodila.

„V Americe by to stálo 20 tisíc dolarů, a to jsou pro mě velké peníze. Ale zdejší lékaři jen vrtí hlavou,“ říká žena, jež trvá na zachování anonymity.

Nakonec se dostala k profesoru Ladislavu Pilkovi ze Zlína, zakladateli umělého oplodnění u nás. „Pomohl by mi. Ale nemáme náhradní matku,“ říká žena.

Náhradní mateřství se běžně provozuje v USA, v Británii či na jihu Francie. Ostatní země se obávají „obchodu s dělohou“ a také soudních sporů, které často následují.

Dva z nich popsal bývalý právník ministerstva zdravotnictví Zdeněk Zeman. Staly se podle něho před pár lety v České republice.

To dítě nedám Na jednu z klinik se obrátili bezdětní manželé. Přivedli s sebou i ženu, která prohlásila: s manželi jsem dohodnuta, že jim po porodu dítě předám. Lékaři provedli umělé oplodnění a těsně před porodem muž na matrice prohlásil, že je otcem dítěte. Po porodu však žena dítě nedala. Naopak žádala od muže, mimochodem bohatého, výživné.

Manželé se obrátili na soud, ale neuspěli. Podle zákona o rodině je totiž matkou žena, která dítě porodila. Tahanice měla i příslušná klinika: i když ani tady neuspěli rodiče s žalobou, že nebyli dostatečně informováni o tom, co se může stát, spor ji zaměstnal na celých 14 měsíců.

Druhý případ, který Zeman popsal, se stal v roce 2000. Bezdětní manželé se dohodli s další ženou, že za 200 tisíc korun přijme oplodněné vajíčko manželky a po porodu jim dítě předá a bude souhlasit s adopcí. Jenže ve čtvrtém měsíci žena zjistila, že dítě může mít těžkou vrozenou vadu. Aniž to biologičtí rodiče tušili, šla na potrat.

Ani tentokrát pár, který chtěl vrátit peníze, neuspěl. „Soud konstatoval, že smlouva o úplatném těhotenství je v rozporu s právními předpisy i dobrými mravy,“ řekl Zeman.

Neoficiálně? Zřejmě ano Rodit cizí děti za peníze je u nás zakázáno. A bez peněz? To zákony nepovolují, ale ani nezakazují. Oficiálně náhradní mateřství v Česku neexistuje.

„Neoficiálně se to pravděpodobně dělá, ale nikdo vám to nepotvrdí,“ uvedl lékař z oboru. Je to příliš citlivé – a ošemetné.

Právník Zeman odmítá sdělit, kde se staly případy, o nichž mluvil. „Jsem vázán tajemstvím a pro ty lidi by to bylo nepříjemné, prvnímu děťátku už jsou dva roky,“ řekl a dodal: „Dozvěděl jsem se to z odborných kruhů a s velkou mírou pravděpodobnosti se podobné případy dějí. Pokud to není legislativně upraveno, je to velmi rizikové. Nový zákon by to měl nějak řešit,“ domnívá se Zeman.

Jenže neřeší. Návrh zákona o zdravotní péči, který vypracovalo ministerstvo zdravotnictví, dokonce říká: Náhradní mateřství zákon nezakazuje ani nepovoluje.

„Ani evropské směrnice náhradní mateřství nezakazují, říkají jen, že žádná dohoda není platná. Neboli když si to žena rozmyslí, je dítě její. A nemělo by to být za peníze a žena by neměla být vykořisťována,“ cituje profesor Pilka.

Pro odbornou společnost, jež má na starosti umělé oplodnění, jsou náhradní matky tabu. Její šéf Tonko Mardešič říká: „Umím si představit, že by v ojedinělých případech tuto léčbu posuzovala a přísně individuálně povolovala speciální komise. Je to však tak kontroverzní, že diskuse na toto téma ani nezačala.“

Centrální etická komise ministerstva zdravotnictví už pár žádostí řešila: „Jedna matka chtěla donosit dítě za svou dceru, ale nepovolili jsme to. Osobně si myslím, že těhotenství hodně ovlivňuje vývoj dítěte, a proto odedávna správně platí: matka je ta, která dítě porodila,“ uvedl člen komise Jan Payne.

Vítáme výrok Ústavního soudu, který právo dítěte na oba rodiče upřednostnil před zákonem

24. 7. 2017

Ústavní soud České republiky v pondělí 24. července vydal průlomové rozhodnutí, jímž uznává rodičovství dvou osob stejného pohlaví platné na území cizího státu.

Jedná se o případ manželského páru Čecha a Dána, kteří uzavřeli sňatek v USA a vychovávají dvě děti porozené surogátní matkou. Dle kalifornského práva jsou oba muži od narození dětí považováni za jejich rodiče a jsou oba zapsáni jako rodiče v kalifornském rodném listu.

Otcové se nyní snažili o zapsání obou, a nikoli jen jednoho z nich, do českého rodného listu, což Nejvyšší soud v minulosti odmítl s tím, že by to odporovalo veřejnému pořádku.

Dnešní nález Ústavního soudu dává partnerům, kteří děti od jejich narození společně vychovávají, naději, že i na území České republiky jim budou oběma vůči dětem přiznána stejná práva a povinnosti a že děti budou mít nárok na péči obou rodičů.

„Jsme rádi, že Ústavní soud rozhodl v náš prospěch. Doufáme, že se nám podaří již v brzké době získat české rodné listy pro naše děti, ve kterých budeme zapsaní jako jejich rodiče oba dva.

Odpadne nám řada obav z komplikací, které by mohly nastat při našich cestách za mou rodinou žijící v České republice či v případě, že bychom se rozhodli do České republiky přesídlit,“ uvedl Jiří Ambrož, český otec obou dětí.

Dnešní výrok Ústavního soudu se však týká pouze rodičovství vzniklého v zahraničí. Gayové a lesby v České republice nadále nemohou společně osvojit dítě, ani jeden z nich nemůže při-osvojit dítě svého partnera. Dnešní rozhodnutí tedy zanechává gaye a lesby v pozici rodičů na půli cesty.

Podobně jako rozhodnutí Ústavního soudu z loňského června odstranilo diskriminační zákaz individuální adopce dítěte jedinci žijícímu v registrovaném partnerství, ale osvojení dítěte oběma partnery zůstalo nadále nemožné.

Stejně tak dnešní rozhodnutí ohledně uznání rodičovství dvou otců vzniklého v zahraničí se netýká surogace v České republice, která se sice děje, ale není zákonem upravena.

Český stát stále alibisticky přehlíží potřeby a právní jistoty nejen nemalého počtu dětí vyrůstajících v rodinách stejnopohlavních párů, ale i dětí pocházejících ze surogátního mateřství vychovávaných páry heterosexuálními.

Budete mít zájem:  Léčba Ucpané Slinné Žlázy?

Surogátní mateřství

Náhradní, neboli surogátní mateřství je postup, kdy embryo biologických rodičů donosí náhradní matka. Ta dítě porodí a vzdává se svých rodičovských práv.

Službu využívají bezdětné heterosexuální páry, ale také gay páry, které využívají vajíčka od dárkyně.

V řadě západních zemí je náhradní mateřství regulovaný proces v rukou akreditovaných agentur, v České republice zůstává surogace v šedé zóně.

Pozadí případu rodiny Jiřího Ambrože

Jiří Ambrož a jeho manžel mají dvě děti – dceru (5 let) a syna (4 roky). Na základě principu, kdy dítě narozené českému občanovi nebo jím osvojené se také stává českým občanem, český otec dětí požádal o zápis dětí do české matriky, vydání českého rodného listu a potvrzení o státním občanství.

V případě chlapečka Nejvyšší soud uznal rodičovství českého státního občana. Díky tomu byl chlapec zapsán v české matrice a má český rodný list a potvrzení o českém občanství, avšak v dokumentech má zapsaného pouze jednoho rodiče.

Žádost o zapsání druhého rodiče Nejvyšší soud zamítl s tím, že by to odporovalo veřejnému pořádku, s odůvodněním, že dle českého práva dvě osoby stejného pohlaví nemohou společně osvojit dítě. V této skutečnosti spatřoval Nejvyšší soud podstatnou zásadu českého práva, na které je nutné trvat.

Z tohoto důvodu otcové se svými právními zástupci podali ústavní stížnost.

„Domníváme se, že součástí veřejného pořádku ČR je i nejlepší zájem dítěte.

A pokud porovnáme zájem na tom, aby dítě nemělo v rodném listě zapsané jako rodiče osoby stejného pohlaví, a zájem na tom, aby bylo právně uznáno rodičovství osob, které se o dítě od jeho narození starají jako rodiče a dle práva jiného státu rodiči jsou, pak zastáváme názor, že musí převážit nejlepší zájem dítěte,“ uvedl Petr Kalla, právní zástupce rodičů.

Díky dnešnímu rozhodnutí Ústavního soudu se věc opět vrátí k Nejvyššímu soudu, který bude opětovně rozhodovat o uznání rodičovství i druhého z rodičů.

Teprve na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu může dojít k zápisu druhého rodiče do české matriky a do českého rodného listu dítěte.

Co se týče vydání dokumentů pro 5letou dceru, její kauza zatím leží na Nejvyšším soudu a dnešní rozhodnutí Ústavního soudu ji pravděpodobně ovlivní.

Tiskové prohlášení společně vydali:

Prague Pride z.s.- pořadatel LGBT festivalu a provozovatel poradny Sbarvouven.czPlatforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu z.s. (PROUD) – organizace zabývající se právy gayů a leseb v České republice

Jsme fér – kampaň za manželství pro lesby a gaye realizovaná Koalicí za manželství, kterou tvoří Amnesty International, Logos Česká republika, Mezipatra, Prague Pride a PROUD.

Zajímá Vás téma?

Zveme Vás na diskuse, které se uskuteční v rámci festivalu Prague Pride:Umělé oplodnění = umělá rodina? / panelová diskuse7. 8. od 19:00 Pride House: Langhans – Centrum Člověka v tísni, Vodičkova 37

Náhradní mateřství v USA – Bezpečná cesta k rodině / přednáška a diskuse

10. 8. od 17:00 Pride House: Langhans – Centrum Člověka v tísni, Vodičkova 37

‚Přelomový‘ rozsudek singapurského soudu: gay může adoptovat dítě, které odnosila náhradní matka

Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy ze světa | Související témata: singapur homosexuálové adopce náhradní mateřství homosexuální adopce

Odvolací soud oznámil, že zohlednil zájem dítěte.

Zároveň zdůraznil, že v žádném případě nepodporuje soužití biologického otce a jeho partnera.

 „Naše rozhodnutí by nemělo být vnímáno jako podpora toho, co navrhovatel a jeho partner plánují,“ napsal soudce Sunderesh Menon ve svém rozhodnutí, které cituje BBC.

Singapurec a jeho partner se obrátili na náhradní matku ve Spojených státech. Žena přijala oplodněné vajíčko od anonymní dárkyně, dítě donosila a porodila. Oba muže to stálo v přepočtu asi 4,5 milionu korun.

Dítě se vrátilo do Singapuru, ale podle tamních velmi přísných zákonů nemá automaticky nárok na singapurské občanství. Na základě pondělního verdiktu potomek získal legitimní status a o občanství bude moci požádat.

Muž se pokoušel adoptovat svého potomka už dříve, jeho žádost ale byla v prosinci minulého roku zamítnuta.

V Singapuru v současnosti sílí také tlak veřejnosti na revizi zákona z koloniálních dob, podle kterého homosexuálům hrozí až dva roky ve vězení. Podobný zákon zrušila letos Indie.

Nejčtenější

Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Samoživitelky si přivydělávají i odnošením cizího dítěte. O náhradní matky roste v Česku zájem

Třiatřicetiletá Nikola ze severní Moravy má dva syny. Celkem ale na svět přivedla dětí pět. Rakouskému neplodnému páru před třemi lety odnosila dvojčata, německému pak loni dceru. S rodinami se dodnes stýká, pravidelně si telefonují a vyměňují fotografie. „Jsem taková teta,“ směje se Nikola a dodává: „Život bez dětí, to nejde. A když člověk může pomoct, tak pomůže.“

V jejím podání zní náhradní neboli surogátní mateřství téměř idylicky − pár, jenž se nemůže stát rodiči přirozenou cestou, ale má vlastní vajíčka a spermie, požádá o pomoc ženu, v jejíž děloze se dítě vyvine, a genetická matka s otcem si ho po porodu odvezou domů. Ve skutečnosti jde ale o velmi křehký a psychicky náročný proces s nejistým dopadem.

Zatímco například ve Francii, Rakousku, Německu či Dánsku je surogátní mateřství zakázáno, v zemích jako Ukrajina, Rusko či Spojené státy právní úprava umožňuje tuto metodu bez problémů využívat. České právo náhradní mateřství nijak nedefinuje, ale ani nezakazuje. Kliniky asistované reprodukce proto náhradní mateřství postupem času zařadily do repertoáru běžně nabízených léčebných metod.

A zájem o něj roste. „Případů stále přibývá. Je to jeden z nejúspěšnějších druhů léčby v asistované reprodukci,“ říká vedoucí lékař sítě klinik FutureLife Štěpán Machač. Zároveň ale dodává, že nikdy nepůjde o masově rozšířenou záležitost, protože okruh párů, pro něž jde o jedinou možnost, je medicínsky jasně vymezen.

Jde hlavně o dvojice, kde žena buď dělohu od narození nemá, nebo o ni během života přišla. „Třetím případem jsou vrozené vady dělohy,“ doplňuje Machač.

Existují také ženy, jež mají dělohu v pořádku, ale v absolvování celého těhotenství jim brání jiná zdravotní komplikace.

Machač odhaduje, že ze zhruba sto tisíc dětí ročně se jich na 150 narodí náhradním matkám. Oficiální data ale neexistují.

Například na pražskou kliniku IVF Cube přijde náhradní mateřství prokonzultovat jeden až dva páry měsíčně. Většinou se dostaví až ve chvíli, kdy jsou domluvení s konkrétní ženou. „Často se ale také stává, že si to surogátní matka před započetím terapie rozmyslí,“ podotýká manažer IVF Cube Ondřej Šebestík.

Právní poradenství v oblasti náhradního mateřství nabízí například brněnská kancelář Lukáše Prudila. „V současné době konzultujeme dva až tři případy týdně. Lze jednoznačně konstatovat, že těchto případů přibývá s tím, jak se rozšířilo povědomí veřejnosti o této možnosti řešení neplodnosti,“ říká advokát.

Článek pro předplatitele

Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího…

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector