Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů

S příkrmy začněte nejdříve od ukončeného 4. měsíce. Do té doby by mělo miminko znát jen mateřské či umělé mléko. Důležité je dítěti příkrm nenutit, ale jen nabízet.

Jinak mu můžete jídlo na dlouhou dobu zprotivit tak, že nebude chtít jíst vůbec.
Většina dětí se zajímá o jídlo od 6. měsíce, kdy se nachází v tzv. senzitivní fázi. Pozoruje vás během jídla a naznačuje, že by taky rádo ochutnalo.

To je přesně ta pravá chvíle, kdy můžete dítěti nabídnou první zeleninový příkrm nebo (ne)mléčnou kaši. 

Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů S jakými příkrmy začít

Při výběru prvního příkrmu se setkáte se dvěma přístupy. Jedni volí jednodruhové zeleninové příkrmy a druzí mléčné popř. nemléčné kaše, pokud je dítě alergické na laktózu. Nastíníme vám hlavní pro i proti obou variant, abyste se mohli sami rozhodnout, která varianta je pravá pro vaše dítko.

Jednodruhové zeleninové příkrmy 

Zeleninové příkrmy by se měly podávat během dne, ideálně k obědu, kdy není potřeba dítě zasytit na tak dlouho.

Pro začátek volte raději jednodruhový zeleninový příkrm a zůstaňte u něj aspoň 3 dny pro případ, že by se u vašeho drobečka objevila potravinová alergie.

Dětmi nejlépe přijímaná zelenina je mrkev, ale dobře poslouží i jiné druhy zeleniny, jako je třeba brambor, brokolice, cuketa, dýně, řepa, hrášek, fenykl nebo pastiňák. Zkusit můžete příkrmy Hami nebo HiPP.

Výhodou zeleninových příkrmů je, že si dítě hned zpočátku, kdy se s jídlem seznamuje, nezvykne na sladkou chuť. Z chuťově méně výrazných potravin se k těm zajímavějším přechází snáz než naopak.
Nevýhodou prvních zeleninových příkrmů je odlišná chuť od mateřského mléka, takže dětem trvá déle, než si na novou chuť zvyknou.

Mléčné a nemléčné kaše 

(Ne)mléčné kaše nabízejte dětem před spaním. Zasytí miminko na delší dobu než mateřské mléko, takže ho nebude v noci budit hlad a vydrží déle nerušeně spinkat.

Výhoda (ne)mléčné kaše spočívá v chuťové podobnosti s umělým/mateřským mlékem, takže přechod od kojení k příkrmům není tak divoký. Děti kaše přijímají přece jen o něco lépe než zeleninové příkrmy.

Nevýhodou (ne)mléčných kaší je sladká chuť, na kterou si dítě snadno zvykne, a odmítá pak jiné, chuťově méně atraktivní, potraviny. Obsah cukrů v jednotlivých kaších se u každého výrobce liší. Při výběru pečlivě čtěte složení.

Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů Jak začít s příkrmy

Abyste u svého drobečka položili správné základy stravovacích návyků, dodržujte následující pravidla:

  1. Jídlo dítěti nikdy nenuťte, jen nabízejte.
  2. Krmte lžičkou z misky, ne přes láhev.
  3. Lžičku, kterou krmíte, neolizujte. Mohli byste na dítě přenést nežádoucí bakterie či viry ze své ústní dutiny.
  4. Příkrm podávejte teplý, ale ne horký. Teplotu vyzkoušíte přiložením lžičky na horní ret.
  5. Příkrm ohřívejte po troškách, dítě zpočátku nesní víc než dvě lžičky.
  6. Jednou ohřátý příkrm znovu neohřívejte ani dále neskladujte.
  7. Jezte zároveň s dítětem.
  8. Krmení neprotahujte na déle než 30 minut.

Tip BENU: Jste si jistí, že ve své lékárničce pro miminko máte skutečně vše?

Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů Kojení a příkrmy

Zpočátku kojte nebo podávejte umělé mateřské mléko tak, jak jste byli doposud zvyklí. Příkrmy nabízejte jednou denně v době oběda nebo večer podle zvoleného typu, když vám miminko spořádá 2 lžičky, bude to úspěch, pak ho dokojte. Chvíli potrvá, než zvládne sníst na posezení plnou dávku zhruba 150 g. 

Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů Kdy zavést další příkrmy

Zvládne vaše miminko sníst bez problémů aspoň 50 g, hezky otevírá pusinku, neplive a nedělá při krmení velké cavyky? Výborně. Můžete mu obohatit jídelníček o další druh příkrmu. První dvojici příkrmů by měla tvořit (ne)mléčná kaše na večer na zeleninový příkrm během dne, podle toho čím jste začali, doplňte dítěti jídelníček o druhý chod. 

Postup je stejný jako při zavádění prvního příkrmu. Rozestup mezi dvěma jídly by měl být aspoň 3 hodiny. Pokud dokrmujte dvakrát denně a jinak kojíte nemusíte dítěti podávat žádné další tekutiny.

Když už dítě zvládá kaši i zeleninové a zeleninovo-masové příkrmy, můžete zařadit i ovocné příkrmy. Kvůli odhalení případných alergií zase začínejte postupně s jednodruhovými variantami po dobu tří dnů.

Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů Problémy se zaváděním dětských příkrmů

Ne vždy to jde úplně hladce, ale buďte trpěliví, některým miminkům trvá déle, než si zvyknou na změnu.

  • Zácpa. Chvíli potrvá, než si střeva dítěte zvyknou na novou stravu a miminko se naučí tlačit pevnou stolici (proto pečlivě volte správnou velikost plenek – najdete u nás značky PAMPERS, Huggies a další)
  • Odmítání kojení. Některé děti jsou dychtivé po novém jídle a začnou odmítat kojení, což je škoda. Nabízejte prso ráno a večer, kdy je dítě ještě unavená a snadněji ho „přemluvíte“.
  • Odmítání příkrmu. Pokud miminko nejeví o příkrmy zájem, nenuťte ho a klidně to o měsíc odložte. 
  • Odmítání hrudkovité stravy. Jakmile se v jídle objeví kousíček něčeho, co vyžaduje žvýkání, dítě to vyplivuje? Nevadí, zkuste to později. 

Teď už znáte hlavní výhody i nevýhody (ne)mléčných kaší i zeleninových příkrmů. Víte, jak postupovat při zavádění, takže si už stačí vybrat ten pravý příkrm a můžete začít s krmením.

Kojenecká mléka      Dětské příkrmy

První příkrmy – jak na to?

Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů

Období, kdy jste dopovali svého drobečka výhradně mateřským nebo kojeneckým mlékem, se pomalu blíží ke konci.

Děťátko pomalu začíná nakukovat do vašeho talíře a ukazovat prstíčky na vaše kuře a zeleninku. A tak začínáte přemýšlet – je to už opravdu tady? Máte pomalu začít s prvními příkrmy? Kdy a jak se do tohoto dobrodružství pustit a co svému drobečkovi nabídnout?

Správné načasování

Každé děťátko je individuální a proto je na vás, kdy představíte tomu svému drobečkovi první nemléčné pokrmy.
Dětičky jsou většinou připraveny na první příkrmy mezi 4. až 6. měsícem.
Dovršením 6. měsíce by nemléčná strava měla být pevnou součástí jejich jídelníčku.

Zavedením tuhé stravy váš drobeček také automaticky nezapomene na mateřské nebo kojenecké  mléko. Toho se nemusíte bát

Začít můžete zejména ráno a dopoledne, 1 až 2 x denně. Pokud byste čelili nějaké nepěkné alergické reakci nebo potížím s bříškem, máte celý den na vyřešení. Nenačasujte si první pokusy s příkrmy na večer. Pokud by se děťátko necítilo dobře, narušil by se tak zbytečně jeho spánkový režim.

Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů

Znaky, že je děťátko připraveno:

  • Hlavičku umí udržet pěkně vzpřímeně.
  • Roste u něj chuť na jídlo a zájem o to, co baští.

Vystrojte se správnou výbavičkou

Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmůCo budete potřebovat?

Začněte opatrně

Začátky jsou, jak už to bývá, pomalé a ostýchavé.
Vaše děťátko může první dny sníst jen pár lžiček příkrmu. Nezoufejte a jednoduše děťátko dokrmte mlékem.
Někdy je potřeba více pokusů, dokud si váš drobeček nezvykne na novou chuť a způsob krmení lžičkou.

Váš drobeček má před sebou spousta let, kdy bude papat klasické jídlo. Takže opravdu není kam spěchat.

Postupné zavádění příkrmů – jak na to?

V předešlém článku jsme se dozvěděli, kdy u dětí začít s první lžičkou – článek: Kdy je nejlepší čas na první lžičku. Dnes se pojďme podívat, jak to provést v praxi.Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů

Na začátek je důležité zmínit, že obzvláště v prvních měsících věku dítěte, kdy příkrmy postupně zařazujeme, je potřeba, aby vše probíhalo pokud možno v klidu a bez spěchu. Dítě by nemělo být příliš unavené, jinak dá přednost spánku před jídlem a my si můžeme mylně myslet, že nový příkrm odmítá.

Příkrmy dětí – jak začít?

Nejvhodnější je začít tzv. jednodruhovým příkrmem – tedy jedním druhem zeleniny. Jako první se v našich podmínkách podává většinou mrkev, která je dobře přijímaná pro svou sladkou chuť – tu děti znají již díky nasládlé chuti mateřského mléka.

První příkrm zařazujeme většinou v době oběda. Nabídneme nejprve pár lžiček (některým dětem stačí  1 – 2 lžičky na ochutnání, jiné sní napoprvé půlku příkrmu), dle potřeby dítěte můžeme po příkrmu dokojit, nebo podáme umělé mléko.

Stejný scénář opakujeme další 2 – 3 dny, kdy můžeme lehce zvětšovat porce, podle toho, jak ochotně dítě lžičku přijímá.

Tento časový odstup je důležitý pro vypozorování případné alergické reakce, proto až po 2 – 3 dnech zkoušíme další jednodruhové jídlo, jako například brambor, dýni, cuketu… Podáváme opět 2 – 3 dny a poté můžeme zařadit další druh.

Jak připravovat dětské příkrmy?

První lžičky by měly mít kašovitou konzistenci, trávicí trakt ještě není zcela nachystán na větší kousky, protože dosud tělo znalo jen tekutou stravu.

Navíc chybí zuby k potřebnému rozmělnění a dítě potravu dlouho nezdržuje v ústech, kde jinak již působí trávicí enzymy. V počátku je vhodné stravu rozmačkat nebo rozmixovat dohladka.

Postupně, dle toho, jaké jsou i okolnosti a požadavky dítěte (dentice, chuť kousat aj.), můžeme ponechávat ve stravě nejdříve malé a časem i větší kousky.

Pokud dítě zpočátku nové příkrmy odmítá, můžeme do nich přidat trochu mateřského (nebo umělého) mléka, dítě pak potravinu lépe toleruje, protože v pozadí je chuť a  vůně, kterou již zná.

Příkrm samozřejmě nabízíme přiměřeně teplý (optimálně 40° C), nepoužíváme žádné koření, sůl, cukr ani mouku na  zahuštění. Tímto postupem během cca 2 týdnů zajistíme zeleninovým příkrmem (150 – 200g) celý oběd. Je potřeba si uvědomit, že jsou děti, kterým stačí 100g, jiné snědí i 250g – množství je orientační a individuální. Důležité je prospívání a spokojenost dítěte.

Budete mít zájem:  Od bolesti kloubů uleví i správná skladba stravy

Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů

Změna jednodruhových příkrmů za vícedruhové – kdy a jak?

Poté, co vyzkoušíme jednotlivé druhy zeleniny samostatně, je dobré začít kombinovat 3 druhy vyzkoušené zeleniny v každém pokrmu. Tím se nám povede zachovávat dostatečnou pestrost. Nejlepší je upřednostňovat sezónní druhy zeleniny. Využívat můžeme zeleninu čerstvou i mraženou, pokud máme tu možnost, preferujeme domácí zdroje zeleniny.

Při přípravě zeleniny vkládáme ji až do vroucí vody, časem můžeme vývar použít i na přípravu příloh – kuskusu, rýže, těstovin či polévek. Do již hotového příkrmu vmícháme lžičku (5 -10 ml) kvalitního tuku. Důležité je tuky a oleje střídat (s převahou těch rostlinných), pro jejich různé spektrum mastných kyselin (např.

olej olivový, lněný, máslo, sádlo nebo ghí).

Luštěniny v dětských příkrmech

Z luštěnin je pro začátek nejvhodnější nenadýmavá červená čočka, kterou můžeme s úspěchem kombinovat třeba takto: mrkev+cuketa+čočka+žloutek.

Kdy a jak do dětských příkrmů přidávat maso?

Poté, co 2 – 3 týdny podáváme zeleninu, začneme podávat maso. Z počátku je jedna vhodná porce cca 1 polévková lžíce, postupně navyšujeme až na 20g – 30g cca od 12 -18 měsíců věku dítěte.Od 18 – 24 měsíců navyšujeme váhu masa na cca 40 g a podáváme ho 5x týdně.

Jaké maso je vhodné při zavádění dětských příkrmů?

Vhodné je maso krůtí, králičí, kuřecí, telecí, jehněčí, libové hovězí, zvěřina a z vepřového panenka. Dále 1x týdně podáváme žloutek (do 7. měsíce samotný, pak i část bílku). Vzhledem k tomu, jak jsou zpočátku porce masa malé, je vhodnější uvařit větší množství masa (např.

celého králíka), pečlivě obrat, rozmixovat a dát zamrazit např. do vakuových sáčků po 20 g, nebo do malých přesnídávkových skleniček, případně do čistých tvořítek na led. Takto připravené porce masa přidáme ke konci varu k zelenině a společně povaříme.

Tímto způsobem si můžeme připravit různé druhy masa a efektivně je střídat.

Rybí maso a vejce

Při zavádění rybího masa začínáme sladkovodními druhy ryb, jako je pstruh, candát, kapr…), teprve pak zkoušíme ryby mořské (losos, treska…). Rybu podáváme 1x týdně a i při zavádění rybího masa v dětských příkrmech dodržujeme 2 – 3 denní pauzu pro případný projev alergie.

Ovocný příkrm

Zhruba měsíc od prvního příkrmu zařazujeme příkrm ovocný. Na dopolední nebo odpolední svačinku podáváme nejdříve pár lžiček, časem se dostaneme cca na 100 g ovoce (což je už plná dávka). První dva týdny doporučujeme podusit ovoce a rozmačkat vidličkou.

Začínáme místními druhy: jablka, hrušky, meruňky, švestky, borůvky, maliny, třešně … Po 2 – 3 týdnech můžeme zkoušet exotické druhy: banán, kaki, citrusy můžeme ponechat na zimní měsíce, obzvláště pokud je dostatek “našeho” či sezónního ovoce. I u ovoce vždy podáváme nejdříve jeden druh.

Poté, co vyzkoušíme snášenlivost, můžeme kombinovat a podávat i vícedruhové pyré (banáno-vohruškové, jablečno-meruňkové atp.)

Příkrmy z obilovin

Zhruba 6 – 8 týdnů po zavedení prvního příkrmu zařadíme výrobky z obilovin – tedy kaše, přílohy a pečivo.

Můžeme dát dítěti žmoulat různé druhy pufovaných křupek speciálně určených pro děti (kukuřičné, jáhlové, pohankové – vždy samozřejmě nesolené) – dětem se dobře drží a jdou i lehce ukousnout.

Méně často jsou vhodné rohlíky, jelikož se jedná o pečivo pro dospělé, 1 rohlík přečerpá celou denní dávku soli.  K příkrmům, které jsou již nyní masovo-zeleninové, tedy přidáváme rýži, těstoviny, kuskus aj. K ovocným příkrmům můžeme přidat piškoty či jiné dětské sušenky.

Mléčný příkrm

Mléčný příkrm přidáváme za další 2 týdny, nejčastěji v kombinaci s ovocem. Například bílý jogurt, do kterého můžeme přidat pro zpestření i ovoce, rýžovou kaši, puding nebo kaši, k jejichž přípravě do 10. měsíce používáme výhradně mateřské nebo umělé mléko, od 10.

měsíce lze již použít převařené kravské mléko. Dále můžeme na střídu chleba mazat čerstvé sýry typu Lučina. TIPTvrdé sýry podáváme kvůli vyššímu obsahu soli až po 1. roce věku. Vhodné jsou i neslazené kefíry nebo acidofilní mléka.

Pozor na mléčné výrobky, které jsou reklamou cíleny na děti – často obsahují velké množství dochucovadel, barviv a s kvalitními mléčnými výrobky nemají mnoho společného. Pokud dítě nechce jíst bílý jogurt, je lepší mu jej ochutit čerstvým ovocem, lžičkou domácí marmelády nebo lžičkou medu.

Pokud med podáváme prvně, je opět vhodné počkat 2 – 3 dny pro případné projevení reakce.

Důležitý je i pitný režim a vhodný výběr nápojů, této problematice se budeme věnovat v samostatném článku.

Nebojme se, zavádění příkrmů není tak složité, jak se zdá. Časem si najdeme svůj systém a za 20 minut budeme mít hotovo.

TIP na závěr – osvědčený recept:

Dáme vařit zeleninu (vybrané 2 -3 druhy) do vroucí vody, podle druhu zeleniny si nastavíme celkový čas varu (např. 20 minut), pokud chceme podávat s těstovinou, která se vaří 8 minut – přidáme po 12-ti minutách vaření zeleniny těstoviny a po dalších 6 minutách zmrazenou porci masa. Nakonec upravíme konzistenci pokrmu dle věku dítěte a přidáme pár kapek oleje a je hotovo.

Pozor!

Pokud budeme vařit i do zásoby, příkrm musí být po uvaření skladovaný v lednici v dobře uzavřené nádobě (nejlépe ve skle) a spotřebován do 48 hodin od uvaření.

Příkrmy v dětské stravě – na co nezapomínat?

  • Je dobré si od útlého věku s dítětem o jídle povídat, podle možností ho do příprav zapojovat a nechat je spolurozhodovat o velikosti porcí.
  • Můžeme využít dětského znakování, kdy dítě může jasně ukázat, že již má dost, nebo naopak, že chce přidat. Klidně si můžete vymyslet své vlastní znaky pro „stačí“ nebo „ještě“.
  • Snažíme se jíst v klidu a příjemné atmosféře, ne u zapnuté televize nebo tabletu.
  • Za snězení jídla nenabízíme úplatky.
  • Nezapomínejme i na fakt, že jídlo je společenskou událostí. Je velmi vhodné, když jí rodina společně, nebo alespoň maminka s dítětem.  Jídlo by se mělo stát přirozenou a milou součástí denních rituálů, časem společného setkání a příjemných chvil.

Tým nutričních poradců Nutrifit

Jak na první příkrmy u dětí. Víme, které jídelní židličky vyhrály v testech

Každá maminka chce pro svoje dítě jen to nejlepší. Myslíte si, že už je čas na první příkrmy, ale nevíte s čím a jak začít? Máte jídlo připravovat sami nebo kupovat hotové? A co výběr jídelní židličky pro dítě, to je teprve oříšek. 

S prvními příkrmy by se mělo začínat nejdříve od 4. měsíce a nejpozději v 6. měsíci. Toto rozmezí je u každého dítěte jiné a vhodnost zavedení příkrmu byste měli vždy konzultovat s pediatrem.

Pokud pediatr doporučí, že s příkrmy můžete začít, směle do toho. Období mezi 6. -8. měsícem je spojené s prvním prořezáváním zoubků a zvýšenou pohybovou aktivitou.

Děti tedy postupně potřebují větší energetický příjem a živiny, jejichž dostatečný příjem nelze zabezpečit pouze kojením.

S čím začít

U kojenců je vhodné začít s jednodruhovými zeleninovými příkrmy ve formě pyré. Někteří odborníci uvádějí, že místo mixovaní byste potraviny měli podávat dítěti spíše rozmačkané, aby se zdokonalovaly jejich žvýkací pohyby a následně aby lépe přecházely na tužší potravu.

Zeleninu můžete připravovat na páře nebo uvařit. Vhodná je pro první příkrmy mrkev, dýně, brambory, cuketa, dále pak špenát a brokolice. Pokud se u dítěte neprojeví alergie, můžete za dva až čtyři dny přejít na další druh zeleniny. Od sedmého měsíce můžete přidávat petržel, řepu nebo květák.

Postupně je možné přejít na vícedruhové pyré a poté na třísložkovou stravu – dva druhy zeleniny a maso. Vhodné jsou drůbeží masa, králičí, kachní, telecí nebo hovězí.

Po několika týdnech můžete začít se zavedením prvních ovocných příkrmů – vhodné je sezonní, lokální ovoce jako například jablka, hrušky, meruňky, případně banán.

Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů

 Dítě musí být ve zvýšené poloze. Používejte plastovou plochou lžičku. Jemně zatlačte na jazyk a dítě se pak horním rtem přiblíží ke lžičce. Začínejte s jednou až dvěma lžičkami příkrmu jednou až dvakrát denně, vždy před kojením.

Je důležité, abyste vy i děťátko byli v dobré náladě. Některé děti na začátku stravu prskají, nenechte se ale odradit, většinou není důvodem to, že jim to nechutná, ale nejsou zvyklé na jiné chuťové podněty. Postupně se seznámí s potravinami a naučí se ji přijímat.

Mléko je v tomto období stále hlavním zdrojem energie.

Skleničky versus domácí příprava

U kupovaných příkrmů si někdy nejsme jisti, jak kvalitní suroviny byly pro výrobu použity. U BIO příkrmů je pěstování i samotná kvalita jednotlivých surovin hlídaná více, tato kvalita se však odráží na ceně.

U domácí přípravy si můžete ohlídat čerstvost i kvalitu potravin, pokud ale nemáte zeleninu z vlastní zahrádky, obsah pesticidů nezjistíte. Zeleninu vybírejte čerstvou, bez známek hniloby či plísně. Brambory by neměly být naklíčené. Pokud vám to peněženka a podmínky dovolí, vybírejte potraviny v BIO kvalitě.

Výběr konkrétního typu stravování je individuálním rozhodnutím a nelze jednoznačně říct, které rozhodnutí je správné a které nikoliv.

Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů

Každý rodič touží svému dítěti pořídit to nejlepší, proto je důležité zvolit správnou jídelní židli pro vaše miminko.

Podle čeho se ale při výběru židličky řídit a na co si dát pozor? Cenu nelze vnímat jako měřítko kvality, množství nabízených funkcí zas nemusí dítěti automaticky zaručit bezpečí a dostatek pohodlí.

Budete mít zájem:  Pijte kávu, nebudete mít deprese

Podle testů z tohoto měsíce, kdy dTest podrobil zkoušce 22 modelů jídelních židlí pro nejmenší – ze dřeva, kovu i plastu, vyšli jako vítězové následující modely: 

  • Chicco Polly 2 Start 2018 
  • 4Baby Decco 
  • Safety 1st Timba 
  • Faktum Abigel

Naopak konec tabulky patří čtyřem modelům, které se o to zasloužily svým odstrašujícím výkonem v dTestu bezpečnosti. Koupi židliček Baby Mix 2v1, Caretero Homee, Caretero Primus a Scarlett Kombi. (zdroj: dTest.cz)

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz

Jaké vybrat Ovocné přesnídávky? – ŠŤASTNÝ ZÁKAZNÍK

Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů

Při výběru ovocného příkrmu pro děti je dobré řídit se pokyny výrobce ohledně věku a také vybírat pouze takovou značku, ke které máme důvěru.

Zobrazit   >

O
tom, že ovocné příkrmy jsou pro děti velice zdravé a potřebné
asi nikdo nepochybuje. Zejména u malých dětí je ale nutné vědět,
podle čeho vybrat ty správné ovocné
přesnídávky
.

Prvním parametrem, podle kterého budeme vybírat, je bezesporu věk
dítěte.
Tento údaj by se měl skutečně striktně dodržovat. Je také
potřeba mít na paměti, že uvedeným
údajem má výrobce na mysli takzvaný ukončený měsíc.

Což
znamená, že dítě již uvedený věk překročilo.

  • První přesnídávky může dítě dostávat od ukončeného čtvrtého měsíce.

Požadované
vlastnosti ze zdravotního hlediska

Velkou
výhodou v současné době je, že někteří výrobci nabízejí
své produkty i s ohledem na zdravotní
omezení malých dětí.
Svůj ovocný příkrm může dítě dostat například bez
obsahu lepku.

  • Absence chemických konzervantů a barviv by mělo být samozřejmostí.
  • Ovocné přesnídávky je také volit bez přidaného cukru a sladidel.

Zobrazit   >

Konzistence
a příchutě

V tomto
ohledu se asi budeme spíše řídit chutěmi našeho dítěte. Ovocné
příkrmy
mohou být ve formě jogurtu,
koktejlu, ovocného pyré, ovocno-zeleninového pyré a tvarohu.

Příchutě jsou natolik rozmanité, že si dítě jistě vybere hned
několik nejoblíbenějších.

Kromě klasické jahodové, jablečné,
hruškové, banánové nebo broskvové, jsou k dispozici i další
druhy ovoce nebo jejich směs.

  • Výběr ovocné přesnídávky může být také podmíněn obsahem jednotlivých balení. I v tomto ohledu vycházejí výrobci maminkám vstříc a své produkty pro nejmenší děti balí do 120 gramových dávek.
  • Větší balení (max. 360 g) je výhodné především v případě, že jsou v rodině alespoň dvě děti.

Na
co si dát při výběru ovocné přesnídávky pozor

Vzhledem
k tomu, že je dětský organismus velice zranitelný, je
zapotřebí nakupovat
pro ně produkty pouze u osvědčených výrobců
.
Kupujte tedy i podle značky. V tomto případě se totiž
nevyplatí šetřit na úkor kvality.

Pokračovat   >

První příkrmy a vše o nich. Vyhněte se těmto chybám!

Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů

Jak na první příkrmy?

Řekneme si něco o nejčastějších chybách v při prvních příkrmech. První příkrmy jsou velkým milníkem ve vývoji děťátka. Tato oblast péče o miminko je však pro mnohé maminky stále jakousi španělskou vesnicí a nevědí, jak přesně s příkrmy začít, co dělat a co ne. Podívejme se na nejčastější chyby, kterým se je při zavádění prvních příkrmů dobré vyhnout.

Jdete na to zhurta

Mnoho maminek má představu, že jejich miminko prakticky hned od začátku přikrmování bude papat normální dávku jídla. Takto to však ve většině případů opravdu nefunguje.

Miminko na začátku možná spapá ani ne jednu lžičku, spíše je to o poznávání nových chutí a objevování něčeho nového.

Netrapte se proto, pokud váš drobeček bude nad prvním příkrmem kroutit hlavičkou a možná si maximálně trošku ušpiní pusinku pečlivě připraveným prvním příkrmem. Chce to čas a trpělivost. Nebojte se, ono se naučí papat, ale má své vlastní tempo.

Pokud miminku naopak chutnají nové chutě a je schopno spapat hodně, je třeba ho trošku brzdit. Jeho organismus si také potřebuje zvyknout na novou stravu. Pokud to budeme přehánět, miminko může trpět nadýmáním, zácpou a jinými trávicími problémy. Takže pomalu a trpělivě je určitě lepší.

Pozor na výběr

U nás je běžné, že maminky začínají přikrmovat miminko například mrkvovým příkrmem a mnohým miminkům mrkvička, obzvláště ta nasládlá, chutná.

Může se tak stát, že vám děťátko bude s nadšením papat mrkvový příkrm a vy se budete těšit, jak mu chutná. Výsledkem však nejednou bývá, že se u miminka dostaví zácpa.

Proto buďte opatrní i ve výběru příkrmů a pozor na známé “stavící” potraviny (kromě mrkve například banán či rýže).

Pokračujte v kojení

Říká se, že zavádění příkrmů by postupně mělo vést k odbourání kojení. Dnes však víme, že kojení má velký význam i po prvním pololetí, či dokonce roku a i později.

Pokud tedy chcete zároveň kojit a zavést miminku příkrmy, nemusíte nahrazovat žádné kojení jinou stravou. Jednoduše nabídněte děťátku ochutnat nová jídla a po napapání mu můžete nabídnout kojení.

Je důležité při zavádění příkrmů stále nabízet děťátku i kojení, pokud chcete kojit nadále.

TIP: Kdy začít s prvními příkrmy?

Kaše na večeři = lepší spánek?

Kolik maminek doufá, že po zavedení příkrmů, obzvláště večerní kaše, bude jejich drobeček lépe spát. A kolik maminek pak zjistí, že to tak vůbec nefunguje. Bohužel, žádná kaše není zázračná a miminko, které špatně spinká, se nenapraví ani po podání večerní kaše.

Proto si od tohoto raději hodně neslibujte. Kaše se doporučuje podávat až později, ne mezi prvními příkrmy.
Je lepší, pokud se děťátko zasytí a doplní živiny z maso-zeleninových či ovocných příkrmů než z kaší, ty stačí zařadit později.

Kromě toho mnohé kaše obsahují cukr či různé přísady, které maličké miminko opravdu nepotřebuje.

Ovoce či zelenina? Co je lepší?

Jedno pravidlo, které znají asi všechny maminky u nás je, že dítě by mělo začínat příkrmy zeleninou a ne ovocem. Důvod je jednoduchý, ovoce je sladké, takže dítě si rychle na sladkou chuť navykne a pak odmítá zeleninu.


Někteří odborníci ale tomuto tvrzení odporují a poukazují na fakt, že například i samotné mateřské mléko je přece sladké, takže dítě je od narození zvyklé na sladkou chuť a mnoho dětí lépe přijímá ovoce jako první příkrm.

Pokud se rozhodnete začít ovocem, určitě byste ho ale neměli přislazovat. Zpravidla se ale u nás opravdu volí jako první příkrm zelenina.

TIP: Přečtěte si o prořezávání zoubků u kojenců

Vše najednou

Další chybou bývá, pokud maminky střídají jeden příkrm za druhým. Pokud děťátku nechutná mrkev, podají na druhý den bramboru. Pokud ani ta nechutná, zkusí brokolici, a tak dále.

Je však lepší podávat jeden druh příkrmu pár dní, abychom měli šanci odpozorovat případné alergické reakce miminka na danou potravinu.

Pokud totiž střídáte jeden druh ovoce či zeleniny za druhým, těžko rozeznáte případného viníka alergické reakce.

Toto raději ne!

Mnoho maminek ve snaze dát děťátku něco chutného, zvolí například Termix, smetanové krémy, pudinky, kupované ovocné pyré a podobné dobroty. Tyto potraviny by však neměly patřit k prvním příkrmům, dítě má na ně čas.

Rovněž hrozí, že si dítě zvykne na takovou stravu a bude vám klasické zeleninovo-masové příkrmy a klasickou stravu odmítat. Netřeba asi zdůrazňovat, že mléčné dezerty, pudinky a kupované ovocné pyré, nejsou právě nejzdravější.

Kromě množství cukru v nich bývají i konzervační látky, umělé příchutě či barviva.

TIP: Další informace o dětských příkrmech

VIDEO: Dětská výživa – první příkrmy

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Trendy metoda stravování BLW: Co na to dětská lékařka?

Zatímco v době, kdy vyrůstaly dnešní maminky, bylo zavádění příkrmů rutinní záležitostí a vždy začínalo mixováním veškerého jídla na hladké pyré, dnes jsou mezi maminkami patrné nové trendy a metody v přecházení na nemléčnou stravu. Mezi zaručeně nejpopulárnější dnes patří metoda BLW – Baby Led Weaning, neboli „dítětem vedené odstavování“. 

V čem metoda BLW spočívá?

  • Dává dítěti svobodu volby nejen ve výběru potravin, ale i době, kdy je připravené a má samo chuť se do nemléčné stravy pustit.
  • Dítě rozhoduje, co a v jakém množství sní.
  • Jednotlivá jídla nemixujete, nepasírujete ani z nich neděláte kaše.
  • Dítě se krmí samo, odpadá tak krmení lžičkou rodičem.
  • Nejprve se učí dítě kousat, poté polykat.
  • Návrat ke kořenům a společné stolování bez nutnosti vařit dítku „něco jiného“.
  • Počátek bývá většinou okolo 6. měsíce věku dítěte.
  • Dítě se začíná stravovat vleže na bříšku či v klubíčku u vás na klíně.
  • Výběr potravin je sice na dítěti, ale právě rodič pochopitelně ovlivňuje, co zdravého dítěti nabízí.
  • Ve chvíli, kdy dítě zvládne špetkový úchop, nabízíte i drobnější potraviny (borůvky, hrášek atd.)

Zastánci této metody označují za správný čas dobu, kdy je kojenec na takové psychomotorické úrovni, že je schopný sám vzít cokoli do ruky a o jídlo jeví evidentní zájem. Není překážkou, když v danou dobu nemá ani jeden zoubek.

O tom, jak své miminko začínáme stravovat, si všichni vyslechneme doporučení ošetřujícího pediatra dítěte, ale metoda volby je vždy na samotném rodiči.

Já sama stále před tímto rozhodnutím a přiznám se, že jsem si našla střední cestu, která vyhovovala nám a našim dětem a nijak je neohrozila jak z hlediska nedostatku živin, tak z hlediska situací, kdy by se děti mohly začít dusit. 

Budete mít zájem:  Připravte si jedno z nejzdravějších jídel, naučte se kimčchi

Aby byla vstřebatelnost živin dostatečná a co možná nejvyšší, je vhodné dítěti stravu upravit – nepodávat vcelku po velikých kusech. Nejednou se vám stane, že tak jak dítěti jídlo podáte, tak ho najdete v plínce. Vstřebatelnost z takto požitého jídla je mnohem nižší, než když jej podáte nakrájené.

TIP: Zvláště pozor u masa a důležitých zdrojů železa. Jeho potřebu v této době již nepokrývá příjem z mateřského mléka, což bývá u některých textů o BLW metodě chybně udáváno. 

Návrat ke kořenům z této metody necítím, protože i mláďatům byla podávána potrava předžvýkaná. Vstřebatelnost živin tak byla jiná než u dětí krmených výhradně BLW metodou. To byl jeden z hlavních důvodů, proč masozeleninový oběd u nás neproběhl metodou „do ručky“.

Pokud kojenci chcete dopřát možnost výběru, je to v prvních dnech zavádění příkrmů taková domácí loterie. Aby mělo dítě na výběr, položíme před něj více druhů zeleniny či ovoce.

Jakmile ale dojde k alergické reakci, nebude patrné, která z potravin reakci vyvolala a výběr dítěti budete muset stejně omezit.

Opatrně proto prosím ve chvíli, kdy máte v rodině zátěž typu astma, atopie či alergie.

TIP: U zavádění příkrmů je vhodné nejprve vyzkoušet jednodruhové svačinky dle klasického pravidla 3 dnů, po kterých mohu vyhodnotit, zda pro dítě daná potravina vhodná je, či nikoli. 

Pokud se vám cokoli z charakteristik této metody líbí, nic nebrání tomu, abyste ji aplikovali u vás doma. Není nutné se vždy řídit každou zásadou metody. Hlavní je, aby vás, a především dítě, jídlo nestresovalo, nebylo do něj nucené a aby se stalo každodenní příjemnou chvilkou, na které se bude dítě těšit.

  • Vyhovte dítěti. Má-li zájem o jídlo, zajímá ho, co máte na talíři, a pozoruje vás při jídle. 
  • Nemusíte dítěti jídlo mixovat a pasírovat, můžete jej dítěti rozkrájet na kousky.
  • Líbí se vám metoda BLW, protože se dítě dříve naučí kousat a má možnost výběru? Podávejte touto metodou svačinky a oběd přizpůsobte věku tak, aby z něj mohlo tělo kojence čerpat důležité látky.
  • Pokud se rozhodnete pro BLW metodu, i kdyby jen částečnou formou, podívejte se jak na první pomoc v případě, že se začne miminko při jídle dusit.

Kdy: Od 6. měsíce věku dítěte.

Co: Jednodruhovou zeleninu nakrájenou na kousky, ovoce nakrájené na kousky. K obědu spíše více upravené jídlo pro lepší vstřebatelnost živin.

Příprava: Nakrájet na menší kousky a nechat dítě poznávat ručičkami a ústy nové chutě.

Délka krmení:  15 – 20 minut

Tajný tip: U BLW metody musíte dávat o to větší pozor na to, aby se dítě v nestřežené chvilce při testování chutí nezačalo dusit. Zopakujte si zásady první pomoci.

TEST DNES: V dětských příkrmech chybí kalorie i tuk, solí a kořením se nešetřilo

Severoitalskou Boloňu proslavily cihlové památky, jedna z nejstarších univerzit, Lamborghini i Maserati a samozřejmě vyhlášená gastronomie. Z ní se asi nejvíc proslavila boloňská omáčka. Masové ragú s rajčaty, mrkví a kořením smíchané s těstovinami se jí po celém světě ve stovkách variant včetně těch určených pro nejmenší strávníky.

Právě „spaghetti bolognese“ připravuje téměř každý výrobce kojenecké stravy. Rodiče je totiž považují za ideální oběd, jímž zdravě a rychle zasytí děti, pokud chtějí šetřit čas či jsou na cestách. Tedy tak to alespoň slibují etikety. Jestli je tomu tak i ve skutečnosti, zjišťoval aktuální test MF DNES.

Děti potřebují energii. Mnohem více energie

Tentokrát redakci zajímaly především výživové hodnoty pokrmů: nakolik jedna porce pokryje energetickou potřebu dětí, jak odpovídá skladbou a složením tuků, sacharidů a bílkovin ideálnímu obědu nebo kolik obsahuje soli.

„Kvalita a složení kojenecké stravy totiž ovlivňují, jakými chorobami mohou lidi v dospělosti trpět,“ upozorňuje dětská lékařka a endokrinoložka Alexandra Moravcová z Fóra zdravé výživy, jež se podílela na hodnocení nutričních údajů i použitých surovin s dalšími třemi odbornicemi. Všechny zaskočilo, jak málo výživné dětské příkrmy jsou.

„Často zjišťujeme, že děti, které jsou živeny pouze kupovanými příkrmy, neprospívají. Pokud vyhodnotíme jejich jídelníček, zjistíme, že mají málo energie,“ vysvětluje Marieta Baliková ze Společnosti pro výživu, která působí jako vedoucí nutriční terapeutka Fakultní nemocnice Motol v Praze.

Jen pro představu, většina vyráběných příkrmů pokryje jen něco málo přes polovinu energie doporučené k obědu, zbývajících pět testovaných vzorků nedosáhlo ani na polovinu. A boloňské špagety Sunárek by vašemu půlročnímu capartovi stačily jen z jedné třetiny.

Přidejte mléko či řepkový olej

Pokud tedy patříte k rodičům, kteří využívají hotové kojenecké obědy pravidelně nebo hodně často, buďte při výběru obezřetní.

  • Kde či kdy hotové příkrmy využíváte?54 % dovolená, cestování, návštěvy48 % když není čas na vaření23 % doma jako oběd či večeři5 % jako oběd do jeslí či školky
  • 5 % jindy
  • Co je pro vás při výběru dětského příkrmu nejdůležitější?42 % druh příkrmu42 % podrobné složení37 % nutriční hodnoty34 % dobré zkušenosti27 % cena23 % výrobce
  • 22 % země původu
  • Sledujete složení příkrmů na obalu?71 % ano, rozhoduji se podle něj20 % ano, ale není rozhodující9 % ne
  • Zdroj: AkcniCeny.cz

„Určitě se vyplatí sledovat složení. Pokud chcete příkrmem zajistit plnohodnotný oběd, měl by obsahovat kromě sacharidové složky také tuk a bílkoviny, jako jsou ryby nebo jiné maso, vejce, případně mléčný výrobek, a to ne pouze v zanedbatelném množství. To všechno je možné vyčíst z etikety,“ nabádá rodiče nutriční terapeutka Věra Boháčová z týmu Poradenského centra Výživa dětí.

Jestliže se v zakoupeném menu kilokalorií a dalších výživových složek nedostává, je ideální přidat k obědu ještě mateřské mléko. Jenže v případě testovaných pokrmů pro roční batolata by musely děti vypít k beztak objemnému pokrmu ještě další tři deci mateřského nebo kojeneckého mléka.

To už by u méně spořádaných strávníků mohl být poměrně náročný úkol. Co pak? „V takovém případě doporučujeme do pokrmu přidat lžičku řepkového oleje,“ nabízí řešení Marieta Baliková.

Taková lžička oleje přitom může výrazně vylepšit i profil mastných kyselin v tucích. Příkrmy, do nichž výrobce olej přidává, mají nejen potřebné množství tuků, ale obsahují i významně více nenasycených a méně nasycených mastných kyselin, což je výživově výhodnější.

„Tuk s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin nezajistí dostatečný přísun esenciálních mastných kyselin, kterých děti potřebují přijímat ještě více než dospělí. Zvlášť důležité jsou ty z řady omega–3, které mimo jiné podporují rozvoj mozku,“ připomíná rodičům Jana Dostálová ze Společnosti pro výživu, proč mají malé děti konzumovat krom řepkového či sójového oleje také tučné ryby.

Kojencům sůl ani pepř do stravy nepatří..

Zatímco tuk je pro malé děti naprosto klíčovou součástí stravy, sůl do ní v žádném případě nepatří, byť osvědčená kulinární poučka praví, že pepř a sůl zdobí stůl.

„Dětem do jednoho roku by se do pokrmu sůl neměla přidávat, stačí přirozený obsah sodíku,“ objasňuje profesorka Dostálová a připomíná, že dospělí Češi přijímají téměř třikrát víc soli, než doporučuje Světová zdravotnická organizace. Přemíra soli totiž zvyšuje krevní tlak, poškozuje ledviny a u dětí může vést i k obezitě.

Někteří výrobci i tak příkrmy přisolují, byť obsah sodíku ani v jednom případě nepřekročil povolený limit 200 miligramů ve 100 gramech výživy.

„Výroba všech našich produktů striktně podléhá požadavkům české a evropské legislativy, která reguluje složení kojenecké a dětské výživy.

Bylinky a koření jsou používány vždy přiměřeně věku dítěte, pro větší rozmanitost, pestrost a poznávání nových chutí, i jako pozvolná příprava na společné stravování s celou rodinou,“ obhajuje Marie Hrudková ze společnosti HiPP, proč tento výrobce do příkrmů pro osmi i dvanáctiměsíční děti přidává sůl.

Pro tak malé děti však není vhodné přidávat ani další výrazné koření, jako je pepř či česnek. „Jsou dráždivé pro trávení a hrozí, že si děti navyknou na výraznou chuť od útlého věku,“ podotýká Věra Boháčová.

… a přesto nemusí příkrmy chutnat fádně

Pak samozřejmě není divu, že dospělým, navyklým na osobité kořeněné příchutě, může většina příkrmů připadat poněkud mdlá.

„Jsem ráda, že už nejsem dítě. Nebylo to ani sladké, ani slané, většinou spíš jen kyselé a moučné,“ shrnula při ochutnávce své dojmy Jana, maminka tříleté Šarloty.

Přesto nesolené a nekořeněné nutně neznamená nechutné. „Chuť některých příkrmů mě velmi mile překvapila, daly se rozeznat jednotlivé komponenty pokrmu, některé byly příjemně dochucené bylinkami, aniž zastřely chuť základních surovin,“ chválí nutriční terapeutka Boháčová některé vzorky.

Mezi nimi je i vítěz testu, špagety Hamánek, které jsou zdaleka nejlevnější (100 gramů příkrmu stojí 13,40 Kč). Naopak ty nejdražší, například Ella’s Kitchen z Velké Británie (100 g za 51,50 Kč), Rüdolfs (100 g za 25,10 Kč) či Babybio z Francie (100 g za 23,50 Kč), skončily v degustaci mezi posledními.

A to přesto, že se výrobci na etiketě pyšní použitím výhradně biosurovin. Jenže ty chuť nijak nevylepší, zato výživu prodraží. „Výzkumy navíc prokázaly, že lidé přijímající organické potraviny nejsou zdravější než ti, kdo je nekonzumují,“ dodává Marieta Baliková.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *