Na co děti nechat očkovat a co nemá smysl?

Více o vakcíně Prevenar 13 Zvyšuje se procento rodičů, kteří nechtějí své dítě očkovat. Někteří z nich odmítají očkování úplně, jiní ho chtějí odložit na dobu, kdy bude dítě starší.Na co děti nechat očkovat a co nemá smysl?

Očkování chrání celou společnost

V České republice existuje povinné očkování. Je sestaven očkovací kalendář, podle kterého by celá populace měla být proočkována. Výjimkou jsou pouze jedinci, kteří mají některá specifická onemocnění, při kterých by očkování mohlo být škodlivé (např. vážné poruchy imunity). Tato onemocnění jsou ale velmi vzácná.

Očkovací kalendář je sestaven odborníky podle vývoje a změn imunitního stavu dítěte a rizik infekce. Díky plošnému očkování se podařilo vymýtit některá vážná onemocnění (pravé neštovice celosvětově, dětská obrna ve většině světa), u jiných významně omezit jejich výskyt (zarděnky, černý kašel).

Je nutné si uvědomit, že očkování nechrání pouze jednotlivce, ale celou společnost. Pokud očkovaný jednotlivec neonemocní, nemůže nemoc šířit dále. Žijí mezi námi i lidé, kteří očkováni být skutečně nemohou a imunitní systém některých lidí na očkování neodpovídá dostatečně a očkování je pak před onemocněním nechrání.

Vedle povinného očkování existuje ještě očkování dobrovolné – na přání –, kam se řadí např. očkování proti pneumokokovi, žloutence typu A nebo neštovicím.

I u těchto onemocnění se s mírou proočkování populace snižuje výskyt závažných onemocnění.

Velmi pozitivní výsledky má zavedení očkovací vakcíny proti pneumokokovi Prevenar 13, navazující na úspěšnou očkovací látku Prevenar, které významně snížily výskyt závažných pneumokokových onemocnění malých dětí.

Neopodstatněné obavy rodičů

Rodiče často argumentují, že malé děti dostávají příliš mnoho látek v krátké době, rodiče nemají důvěru v bezpečnost očkovacích látek a nevěří účinnosti očkování. Především obavy z bezpečnosti podávaných vakcín jsou zbytečné – očkovací látky, stejně jako všechny látky používané jako léčiva procházejí velmi podrobnými zkoumáními a přísným testováním před zavedením do používání.

Individuální očkovací kalendář často selhává

Ve snaze své dítě příliš „nezatěžovat“ očkováním vyžadují často rodiče individuální očkovací schéma, kdy je dítě postupně naočkováno pouze některými vakcínami.

Problém často nastává, když má dítě začít docházet do kolektivního zařízení – ta mají většinou požadavek na kompletní proočkování dítěte.

Dohnat a zkompletovat očkování bývá ale často nemožné nebo je zátěž dítěte příliš velká a „ochrana“ dítěte před očkováním ztrácí takto smysl.

Pokud máte pochybnosti o očkování, poraďte se s dětským lékařem svého dítěte. Jistě vám vysvětlí pozitiva i rizika očkování a probere s vámi všechny možnosti. Neočkováním dítěte, pokud k tomu není závažný důvod, ohrožujete zdraví dítěte i celé společnosti.

(vesa)

Očkování nedonošených dětí Zda o miminku mluvíme jako o donošeném, nebo nedonošeném, rozhoduje délka gestace (neboli těhotenství). Pokud se dítě narodí před ukončeným 37. týdnem, jedná se o nedonošence…

Nebojte se očkování u dětí aneb Klíšťová encefalitida ohrožuje i naše nejmenší

Od jakého věku lze očkovat proti klíšťové encefalitidě? Je dávka očkovací látky pro dítě stejná jako u dospělého? A jak lze psychicky připravit malé dítě na toto očkování?

Od jakého věku lze očkovat proti klíšťové encefalitidě? Je dávka očkovací látky pro dítě stejná jako u dospělého? A jak lze psychicky připravit malé dítě na toto očkování? To jsou některé z mnoha otázek, které nejednomu rodiči vytanou v mysli, když přemýšlí, jakými nepovinnými vakcínami nechat svoje ratolesti naočkovat.

Proč očkovat i malé děti a jak to funguje?

Očkování je cestou, jak ochránit dítě proti infekční nemoci. Připraví dětské tělíčko a jeho imunitní systém na dobu, kdy přijde v budoucnu s infekční nemocí do styku.

Děti se sice rodí již s nějakou základní imunitou, která je dále posilována kojením, přesto na zákeřnější infekční nemoci nestačí. Z tohoto důvodu jsou pro taková onemocnění očkování vlastně vymýšlena.

Bezpečnost je zaručena rozsáhlým testováním. Pokud není nějaká vakcína bezpečná, nedostane u nás povolení.

Kdy nejdřív lze dítě očkovat a jaká je určená dávka?

Vakcína proti klíšťové encefalitidě (KE) se podává dětem starším jednoho roku. Ve zcela výjimečných případech lze očkovat i dítě mladší, a to ve věku alespoň 6 měsíců. Tím je např.

zvýšené riziko přenosu infekce z nejrůznějších důvodů, např. z matky na dítě. Ale i v takovýchto případech se očkuje dětskou verzí vakcíny.

Na rozdíl od dospělé dávky (0,5 ml) je dětská dávka vakcíny poloviční (0,25 ml) a dává se všem dětem do 16 let věku.

Očkování má smysl jako prevence, po přisátí klíštěte již nestihne pomoci Naočkovat dítě těsně po přisátí klíštěte (expozici), protože ho chcete ochránit před případným onemocněním KE, se nedoporučuje. Tato tzv. postexpoziční profylaxe prostě není účinná.

Po očkování totiž pár týdnů trvá, než je dosažena plná ochrana proti KE. Inkubační doba onemocnění (od přisátí klíštěte k vypuknutí nemoci) bývá zpravidla kratší. Očkování by poté stejně nemělo smysl.

Jedinou možností je tedy nečekat, až se klíště na dítě přichytí, ale naočkovat ho preventivně předem.

Jak dítě na očkování psychicky připravit

To, že se dítě očkování brání, není důvod, abychom to vzdali. Očkovat nelze jen při horečce, alergii, křečích a jiných problematických stavech dítěte. Dalším důvodem může být oslabená imunita při léčbě rakoviny, při HIV nebo AIDS.

Snažte se dítě nestresovat předem a nezmiňujte se před ním o očkování nebo o injekci. Dítě si musí připadat, jako když jde na běžnou kontrolu. Uklidnění a vysvětlení pomáhá jen u klidných dětí, které se u lékaře nebojí.

Pokud je dítě u lékaře vždy rozrušené, nemá cenu v ordinaci chodit kolem horké kaše, ale raději aplikaci vakcíny co nejvíce urychlit. Uklidňovat dlouze dítě, že to jen trochu zabolí a nebude to trvat, či jinak očkování takovému dítěti vysvětlovat, nemá úspěch. Dítě, které se injekce bojí, se bude bát stejně.

Pokud se vám nepodaří dítě uklidnit a očkování se nedá provést, nemusíte zoufat. Pokus o naočkování se dá kdykoli později zopakovat. I pokud jste propásli termín očkování. Lépe později než nikdy.

(ercp)

Zdroj: health.indiamart.com

Objednejte se na očkování právě teď

Očkování kvůli koronaviru neodkládejte, radí dětská lékařka

Rodiče zdravých dětí by měli dodržet očkovací kalendář, aby byly chráněné před nebezpečnými nákazami. Ani běžně nežijeme ve sterilním prostředí, odklady kvůli jakékoliv nemoci proto nemají smysl.

„Očkování své dcerky jsem se nebála. Teď je tady koronavirus, ale jiné viry nezmizely, jsou tu stále,“ myslí si maminka dva a půl měsíce staré Adélky. „Stále je lepší předcházet jim než pak řešit následky.“

Stejný názor zastávají i odborníci. Pokud dítě nemá žádné příznaky, není podle nich důvod očkování odkládat. „Nežijeme totiž ve sterilním prostředí a nejrůznější bakterie a viry na nás útočí prakticky neustále,“ upozorňuje dětská lékařka a předsedkyně Odborné společnosti dětských praktiků Alena Šebková.

Pokud bychom měli odkládat očkování kvůli jakékoliv nemoci, se kterou se dítě potenciálně může setkat, tak bychom nemohli očkovat nikdy.
Alena Šebková

Malá Adélka absolvovala hned dvě očkování, šlo o hexavakcínu a nepovinné očkování proti rotavirové infekci. „Když rodiče sami projeví zájem o nepovinná očkování, nechceme je sem zvát každých 14 dní. Některá očkování se totiž dají aplikovat zároveň,“ říká Šebková.

Lékařka se na počátku pandemie setkávala s pochybnostmi, zda nechat očkovat malé děti. „Teď už ale nejsou tak časté. Některé maminky samozřejmě zavolají a zeptají se, jestli mají přijít. Ale teď už to není nijak masivní.“

Maminky pochybující o očkování se bojí hlavně toho, aby jejich potomek právě neprodělával bezpříznakovou infekci koronavirem. Jenže dítě může být v období, kdy podstupuje očkování, v inkubační době kterékoliv nemoci.

Než maminka Adélky vstoupila do ordinace, musela zvonit na zvonek. Ordinace je totiž uzavřená. Rodiče malých dětí se dovnitř dostanou jenom po předchozí domluvě. „Snažíme se předcházet tomu, aby se lidé setkávali, a snažíme se i plánovat v delších intervalech. Po odchodu pacientů je pak dost času a prostor je možné vyzářit a vydezinfikovat.“

Důležitý očkovací kalendář

„Pokud je dítě fyzicky zdravé a není tam jasná anamnéza kontaktu s tímto onemocněním ani případná inkubační doba, o které bychom nevěděli, není důvod očkování odkládat. Shodují se na tom všichni odborníci, kteří se k problému vyjadřovali,“ zdůrazňuje Šebková.

Budete mít zájem:  Co vám hrozí za kouření jointa?

Lékaři apelují především na to, aby rodiče dodrželi očkovací kalendář u povinných vakcín. S nepovinnými je možné čekat, pokud už nejsou rozočkované.

„Některým rodičům takové odložení nabízíme, a oni si sami řeknou, že to není nutné. A přejí si, ať je všechno ve správných intervalech tak, aby očkování dítě chránilo. Já sama ve své ordinaci s odkládáním očkování problém nemám,“ konstatuje Šebková.

Jiní rodiče ovšem děti trvale odmítají očkovat. Jejich názory zřejmě nezmění ani pandemie koronaviru. „Mám čerstvou zkušenost maminky, která trvale odmítá děti očkovat proti spalničkám, a nedošlo u ní ani při této situaci ke změně názoru,“ uzavírá Šebková.

OČKOVAT, NEBO NEOČKOVAT?

Přinášíme přepis rozhovoru s prof. Jiřinou Bartůňkovou pro časopis Reflex, který vyšel v tištěné podobě 14. 1. 2021.

Základními důvody jsou
známé alergie na některou složku vakcíny. Dalším důvodem je současně
probíhající infekční onemocnění.

Pokud jde o prodělané onemocnění covid-19, je
doporučený interval mezi onemocněním a očkováním aspoň tři měsíce. Do té doby
je naprostá většina lidí chráněna tzv.

postinfekční imunitou, a je tedy
zbytečné je vystavovat případným, i když ojedinělým, nežádoucím účinkům
vakcíny.

Co se stane, když se očkuje člověk, u kterého aktuálně
probíhá onemocnění, ale on o tom neví, protože nemá žádné příznaky?

Ve většině případů
předpokládáme, že se nestane nic. Snažíme se však těmto situacím vyhnout, pokud
je to jen trochu možné. Proto nedoporučujeme očkování lidem v karanténě, tj.

když se setkali s někým pozitivně testovaným na koronavirus. V klinických
studiích byli v malém počtu očkováni i lidé, kteří covid-19 prodělali. V
porovnání s celou skupinou očkovaných však neměli vyšší frekvenci vedlejších
příznaků.

Vstupní kritérium do studie byl negativní PCR test.

Mnoho lidí již onemocnění covid-19 prodělalo
bezpříznakově. Nebylo by tedy rozumné před očkováním každého otestovat?

U každého člověka se
snažíme brát v úvahu jeho imunitní systém. V naší očkovací praxi postupujeme
tak, že má-li člověk protilátky po předchozím očkování nebo zjevně nějaké onemocnění
prodělal, tak ho neočkujeme.

U covidu-19 je teď situace jiná, je potřeba
zastavit v co nejkratší době jeho šíření, k čemuž vakcinace může
zásadně přispět. Takže asi není třeba testovat každého, zda má protilátky, nebo
pozitivní PCR či antigenní test.

Zdravým lidem se nejspíš nic nestane, když
budou naočkováni v určitém intervalu i po prodělaném covid-19. Téměř
každý, kdo covidu-19 prodělal, má protilátky nejméně tři měsíce po infekci, 80
procent osob devět měsíců i déle.

Takže jsme stanovili zmíněnou hranici tří
měsíců jako rozumný odstup od prodělané infekce a očkování. Ale ve sporných
případech může stanovení protilátek napomoci rozhodnout, zda očkovat, nebo ne.
Doporučujeme vyšetření protilátek například u některých autoimunitních chorob,
kdy s očkováním váháme.

Co může hrozit, pokud by hranice tří měsíců nebyla
dodržena?

Vyšší riziko nežádoucích
reakcí, například imunokomplexové reakce nebo nějaké alergické reakce. Celkově
je prostě zbytečné očkovat dříve.

Je možné, že u někoho, kdo prodělal nemoc covid-19, se
protilátky nevytvoří vůbec?

Pouze asi u 20 procent
lidí vymizí protilátky do tří měsíců nebo se nevytvoří vůbec. Jsou známy
ojedinělé případy reinfekce i v krátké době po prodělání covidu-19, ale je
to vzácné (a je i sporné, zda šlo o reinfekci, nebo o přetrvávání viru v organismu,
který jen v určité fázi nebyl z různých důvodů laboratorně
detekován).

Ve světle těchto čísel považuji za zbytečné v této době
očkovat osoby, jež covid-19 prodělaly. Není třeba je vystavovat možným, i když
ojedinělým reakcím po očkování. A je to v současné době také z důvodu
hierarchie a organizace očkování.

Snažme se co nejdříve a nejrychleji
proočkovat rizikovou část populace, která covid-19 dosud neprodělala.

Proč nedoporučujete povinné testování protilátek před
očkováním?

Kvalita prováděných
testů a prozatímní neznalost jednoznačného množství protilátek, jež by byly
ochranné, jsou důvodem, proč zatím nedoporučujeme „povinné“ testování hladiny
protilátek před očkováním. Jednoznačné důvody k tomu, aby se nenaočkoval někdo,
kdo má protilátky, nejsou.

V těch uvedených příkladech u lidí, kde s očkováním
váháme z hlediska přidružených chorob, volíme vyšetření v akreditovaných
laboratořích, na jejichž výsledky se můžeme spolehnout. A pak se rozhodujeme
podle toho, zda dotyčný protilátky má, nebo nemá. Když nemá, je očkování na
místě.

Jak snížit při očkování rizika u alergiků?

Před očkováním dáváme
pacientů vyplnit příslušný dotazník, kde je uvedeno složení konkrétní vakcíny,
a pokud je dotyčnému známo, že je na některou z těchto složek alergický, je z
očkování buď vyloučen, nebo se očkování provede ve zvláštním režimu.

Většina evropských států nedoporučuje vakcinaci ani
těhotných žen, ani těch, které jsou krátce po umělém oplodnění. Jaký je váš
názor?

Těhotenství a kojení
nejsou jednoznačným důvodem pro odmítnutí očkování. Nicméně pro nedostatek dat
by mělo být očkování těhotných individuálně zváženo a očkovat by se mělo pouze
v případě vysokého rizika nákazy nemocí covid-19 nebo vysokého rizika závažného
průběhu této nemoci.

Proč nejsou z vašeho hlediska vakcíny určeny dětem do
16 let?

Vakcíny na dětech jsou
teprve testovány. V tuto chvíli jsou schválené od 16 let (Pfizer-BioNTech),
respektive 18 let (Moderna) věku. Posun očkování do nižších věkových skupin
bude předmětem vyhodnocení probíhajících klinických studií výrobců vakcín.

Může některá vakcína zcela zamezit, že člověk
onemocní, a v případě, že se člověk virem nakazí, že nebude infekční pro své
okolí?

Schválené vakcíny
vyprovokují tvorbu tzv. neutralizačních protilátek proti S proteinu koronaviru,
což je ta část viru, která se váže na lidskou buňku a pronikne do ní. Tyto
protilátky by měly zabránit proniknutí viru do buňky.

To je princip všech dosud
úspěšných protivirových vakcín – tedy zabránit infekci cílových buněk pomocí
protilátek. Ale i klasické staré vakcíny, stejně jako ty nové, navozují určitou
úroveň buněčné reakce, což znamená, že pod vlivem vakcíny dochází k likvidaci
buněk, jež virus napadne.

Nicméně vakcíny aplikované intramuskulárně
(nitrosvalově) nebo subkutánně (podkožně) nedokážou stimulovat slizniční
imunitu. Protilátky, které vzniknou po očkování, do sliznic neprocházejí. Takže
s virem na sliznicích horních cest dýchacích si poradit nedokážou.

Fungují až v
oblasti dolních cest dýchacích, kam pronikají z krve ve formě dlouhodobých tzv.
IgG protilátek.

Takže je to jako u chřipky?

Zjednodušeně řečeno.
Očkování proti chřipce nezabrání rýmě způsobené infekcí chřipkovým virem, ale
může zabránit komplikacím chřipky ve smyslu například zápalu plic. V klinických
studiích s vakcínami proti covidu-19 je zatím dokázáno, že očkování chrání
jedince před propuknutím nemoci. Nejsou zatím data o tom, zda může očkovaný
jedinec onemocnění přenášet.

Jak vlastně funguje vakcína typu mRNA, jako je ta od
Pfizeru a BioNTechu, nebo takzvaná vektorová vakcína od AstraZeneky na rozdíl
od živých vakcín, jež se používají například proti spalničkám, u nichž
vpravujeme do těla přímo oslabený virus? V čem je jejich výhoda pro jedince s
potlačenou imunitou?

Schválené vakcíny proti
covidu-19, mRNA i vektorové vakcíny, jsou neživé. Přinášejí do těla pouze
informaci o struktuře virového proteinu, proti kterému má být namířena imunitní
reakce (v případě SARS-CoV-2 je to tzv. S protein).

Takže takováto vakcína
nemůže imunosuprimovanému pacientu se sníženou imunitou nikterak uškodit. Na
rozdíl od živých oslabených vakcín. U osob se sníženou funkcí imunitního
systému ale nemusí být reakce na očkování účinná, tj. nevytvoří dostatečnou
ochranu proti infekci.

U těchto osob budeme muset opět individuálně posoudit
stav jejich imunity po očkování a eventuálně zvolit v budoucnu nějaký režim přeočkování.

Biochemik Zdeněk Hostomský řekl, že očkování
nedoporučuje lidem s autoimunitními onemocněními, jako jsou roztroušená
skleróza nebo Crohnova choroba. Jak to vidíte vy?

Pokud jde o pacienty s
autoimunitními chorobami, doporučujeme neočkovat v době propuknutí onemocnění
nebo při změnách léčby. Jednoznačně odmítáme očkování pacientů na určitých
konkrétních druzích terapie (například tzv.

B-depleční terapie monoklonálními protilátkami,
jakou jsou mabthera, ocrelizumab…), a to v intervalu pěti měsíců po podání
těchto léků.

V případě vysokého rizika infekce je u pacientů s autoimunitami
vhodné řídit se hladinou protilátek proti covidu-19 v krvi – pokud jsou
přítomné, tak je zbytečné očkovat. U pacientů ve stabilizovaném stavu naopak
upřednostňujeme vakcinaci.

Protože mezi autoimunitní nemoci patří i například
celiakie, záněty štítné žlázy, cukrovka I. typu. U těchto pacientů, pokud jsou
adekvátně léčeni nebo jsou například u celiakie na bezlepkové dietě, není důvod
neočkovat. V případě jakýchkoliv nejasností se pacient musí poradit se svým
ošetřujícím lékařem.

Budete mít zájem:  Otroci v moderní době

Je u lidí po transplantacích vyšší riziko při podání
vakcíny?

Očkování po intervalu
šesti měsíců od transplantace kostní dřeně a orgánů je bezpečné. Všechny
schválené vakcíny jsou neživé očkovací látky, tudíž nemohou
imunokompromitovaným osobám uškodit. Je třeba však počítat s tím, že odezva
imunitního systému na očkování nemusí být dostatečná a v budoucnu bude možná
individuálně zapotřebí tyto pacienty přeočkovat.

Je možné říct, jaká vakcína určitého výrobce může být
pro danou osobu vhodnější?

Dopředu se to odhadnout
nedá. To ukáže až čas a konkrétní data. Všechny vyvíjené vakcíny mají potenciál
být účinné, například ale u některých může být problematická logistika a
skladování při nízkých teplotách, kdy může při nedodržení skladovacích podmínek
dojít k znehodnocení vakcíny.

Paní profesorko, jak vy obecně vnímáte očkování?

Je to největší vynález
lidstva v moderní době, který umožnil vymýcení závažných infekčních chorob,
jako jsou pravé neštovice, dětská obrna, spalničky. Odmítání očkování jako
takové považuji za tmářství. Odmítání očkování u zdravých dětí jejich rodiči
dokonce za trestný čin.

Jak rychle bychom se ideálně měli proočkovat?

Co nejdříve.

Myslíte, že očkování pandemii covidu-19 pomůže
vyřešit?

Věřím, že ano. A doplním
mým oblíbeným citátem ze slavného filmu Armageddon, kde Bruce Willis v jedné
kritické situaci odpovídá na otázku svého parťáka: „… a protože jestli ne, tak
jsme v pr…i.“

PROF. MUDr. JIŘINA BARTŮŇKOVÁ, DrSc., MBA,je přednostkou Ústavu imunologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice
Motol. Vystudovala na fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy.

Atestaci získala z vnitřního lékařství a v oboru se specializovala na klinickou
imunologii a alergologii. Vedle léčebné činnosti se věnuje výzkumu a výuce
klinické imunologie. Přednostkou Ústavu imunologie na 2. lékařské fakultě
Univerzity Karlovy je od roku 1995.

Je také místopředsedkyní České společnosti
alergologie a klinické imunologie. Spolu s profesorem Hořejším je spoluautorkou
nejúspěšnější české učebnice Základy imunologie, jež vychází od roku 1998 již v
šestém vydání.

Je spoluzakladatelkou firmy Sotio, která je jednou z prvních biotechnologických
firem v České republice, jež vyvíjejí léčiva využívající imunitní systém k
léčbě nádorových onemocnění.

Zvažte očkování proti meningokokovi

Meningokoková nákaza patří mezi choroby, kterých se rodiče právem nejvíce obávají. Není příliš častá, ale nemoc mívá velmi závažný průběh a může být smrtelná. Nyní se na trhu objevila vakcína proti meningokokovi typu B, kterou lze očkovat děti i dospělé. Nejvíce nemoc hrozí kojencům a batolatům do dvou let věku a dospívajícím.

Šest desítek nemocných, čtyři mrtví. Taková je loňská bilance meningokokových nákaz v České republice, přičemž tři čtvrtiny z nich způsobil meningokok typu B. Nyní se na trhu objevila vakcína nazvaná Bexsero, kterou lze právě proti tomuto původci očkovat, a to děti i dospělé. Jde o zcela novou vakcínu, která je první svého druhu a výrobce jejímu vývoji věnoval dvacet let.

Nemoc ohrožuje především dospívající

Očkování proti meningokokovi typu B je dobrovolné.

Měli by ho zvážit například rodiče dětí z ohrožených skupin – meningokok ohrožuje kupříkladu dospívající ve věku mezi patnácti a dvaceti lety, přičemž závažný stav se rozvíjí z plného zdraví během pouhých několika hodin.

Typicky jde například o situaci, kdy se tito lidé přepínají, chodí na diskotéky, do klubů, tancují celou noc, sportují, do toho pracují na brigádách a málo spí a odpočívají.

Pokud se nemoc rozvine ve své nejhorší formě a vypukne meningokoková sepse, bývá její průběh velice rychlý. Hrozí, že pacient zemře do dvanácti až čtyřiadvaceti hodin, ačkoli se mu dostane brzké lékařské péče.

Nemocný bývá schvácený, mívá vysokou horečku, trápí ho horečka, při meningitidě neboli zánětu mozkových blan se objevuje tuhnutí šíje, zatímco celková sepse se projevuje tmavými skvrnami pod kůží, které způsobují krevní výrony.

 Zánět mozkových blan není tak nebezpečný, nicméně rovněž vyžaduje intenzivní antibiotickou léčbu.

 V každém případě je namístě volat záchrannou službu, nemá smysl čekat, zda potíže přejdou, nebo brát nemocného k praktickému lékaři.

Co byste měli vědět o meningokokovi

  • Meningokok patří mezi bakterie, vyvolává zánět mozkových blan nebo závažnou celkovou sepsi.
  • Léčí se silnými antibiotiky během hospitalizace v nemocnici.
  • Zánět mozkových blan způsobený meningokokem není tak nebezpečný.
  • Meningokoková sepse mívá rychlý průběh, který antibiotika nemusí zastavit, rozvíjí se septický šok a hrozí selhání orgánů.
  • Meningokok je v populaci běžně rozšířený, nosičem je deset až dvacet procent lidí.
  • Vyskytuje se v nosohltanu a přenáší se kapénkovou infekcí.
  • Celkem existuje pět kmenů bakterie, v Česku se nejčastěji vyskytuje kmen typu B, proti němuž lze nyní nově očkovat.
  • V Africe se vyskytuje nejvíce jmen typu A, v Asii meningokok typu W135, také proti nim se lze nechat očkovat.
  • Očkování proti meningokokovi není povinné, lidé si ho radí sami, ale je pravděpodobné, že pojišťovny na něj časem začnou přispívat. 

Jak vypadá očkování?

Nové očkování mohou rodiče vyžadovat u svého dětského praktického lékaře, hodí se pro děti od dvou měsíců věku, doporučuje se však spíše od dvou let věku výše.

Jde o takzvanou konjugovanou (složenou z více látek) proteinovou vakcínu, která se podává injekčně do stehna u dětí do jednoho roku věku a do hýžďového svalu u dětí starších a rovněž u dospělých (vakcína se doporučuje do 50 let věku).

Očkovat lze dítě, které netrpí žádnou akutní chorobou, doporučuje se rovněž vakcínu nedávat ve stejný den jako jiné očkování, protože se může objevit například horečka jako reakce, ačkoli podle výrobce to hrozí právě jen při kombinaci s jinými vakcínami. Jsou potřeba dvě až tři dávky s ohledem na věk očkovaného, každá z nich stojí kolem tří tisíc korun.

Vakcína Bexsero proti meningokokovi skupiny B byla vyvinuta za pomocí specifické metody nazvané reverzní vakcinologie.

To znamená, že se počítačově vybraly shodné genetické sekvence určující cílové proteiny, které jsou zastoupeny ve většině meningokokových kmenů séroskupiny B.

Vědci tím určili tři nové antigenní jednotky (fHbp, NadA a NHBA) a čtvrtá byla použita z původní lokální vakcíny používané na Novém Zélandu. Česko je zatím sedmou zemí, kde je k dispozici, už nějaký čas se s ní očkuje v Británii, Německu a Francii. Schválena je od roku 2012.

Krom nového očkování proti meningokokovi typu B už je nějaký čas k dispozici očkování proti typům bakterie, kterými se lidé mohou nakazit zejména při cestách do zahraničí.

 Konjugovaná tetravakcína Menveo je určena k ochraně proti čtyřem z pěti nejčastějších meningokokových séroskupin A, C, W135, Y. Vakcínu Menveo je možno aplikovat dětem od dvou let věku a dospělým.

Více informací o vakcíně, případně její aplikaci, poskytují praktičtí lékaři pro děti i dospělé.  

Barbara Taušová – specialistka na pediatrii. Zakladatelka, jednatelka a ředitelka zdravotnického zařízení Canadian Medical Care Praha, ředitelka pediatrického centra Dětská ambulance.

PŘEHLEDNĚ: Vše o očkování proti koronaviru. První vakcíny by mohly dorazit na konci prosince

Země po celém světě se připravují na očkování proti koronaviru, které má pomoci dostat nemoc pod kontrolu. Například Velká Británie s vakcínou Pfizer začala už před týdnem, do konce roku by mělo první fázi zahájit také Německo nebo Izrael.

Kampaň na očkování už měla běžet, říká Válek. ‚Je třeba cílit v pravý čas,‘ oponuje Janulík

Číst článek

V Česku je ale termín pro očkování stále zahalený mlhou. „Je to jedna z nejnáročnějších logistických operací v dějinách českého a možná i československého zdravotnictví,“ řekl v pátek na tiskové konferenci koordinátor očkování a exšéf Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta.

Že má ale Česko s „přípravou vakcinace zpoždění”, připustil i bývalý ministr zdravotnictví a premiérův poradce Roman Prymula (za ANO). Hotová ještě není ani analýza od poradenské firmy Ernst & Young, která má říct, jak se má země na „největší projekt této vlády” připravit. 

O očkování by se nicméně podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měl v budoucnu starat nový vládní zmocněnec. Kdo se jím stane, zatím neupřesnil.

Budete mít zájem:  Antikoncepční tyčinka (podkožní implantát) – co to je a jak funguje?

„Oznámím to v nejbližších dnech,” řekl na pondělní tiskové konferenci. Právě jemu by měl předseda vlády předložit „velice podrobný plán”, který má vyjasnit, jak to s očkováním proti covidu-19 bude.

Babiš ale neuvedl, kdy ohlásí jméno úředníka ani kdy mu dokument předá.

Co tedy víme o očkování, které je podle webu ministerstva zdravotnictví „nejefektivnějším způsobem, jak zastavit šíření pandemie”?

Pro koho je vakcína určená?

Očkování by mělo být postupně dostupné všem, kteří o něj budou mít zájem. Bude tedy dobrovolné. Vhodné nebude jen pro děti a těhotné ženy.

Začala nejrozsáhlejší očkovací kampaň v historii Ameriky. Kamiony rozváží vakcínu proti koronaviru

Číst článek

Podle vládní strategie by se v první řadě měla vakcína dostat k seniorům nad 65 let a také k chronicky nemocným lidem, kteří trpí třeba vážným onemocněním ledvin a jater, závažným typem cukrovky nebo těžkou obezitou.

Poté by se očkování mělo postupně dostat ke zdravotníkům, k pracovníkům v sociálních službách, ke krizovým složkám státu, jako je armáda, vláda nebo učitelé, a k zaměstnancům nejrůznějších státních inspekcí. Až poté se vakcinace dočká zbytek Čechů.

Očkovat by se měli nechat i lidé, kteří už koronavirus prodělali. K získání kolektivní imunity musí být proočkovaných 65 až 70 procent populace.

Jaká očkování budou dostupná?

Česko zatím objednalo 12 milionů dávek pro 6,9 milionu lidí a to od společností Pfizer, Moderna, AstraZeneca, Johnson& Johnson a CureVac. Většina vakcín se bude podávat ve dvou dávkách, jedna bude stačit pouze u té od firmy Johnson& Johnson. „Předpokládá se aplikace dvou dávek s odstupem 28 až 30 dnů,” píše se ve strategii ministerstva zdravotnictví.

Podobně jako například u očkování proti tuberkulóze lékař vstříkne látku do těla injekční stříkačkou, nejlépe do oblasti ramene. „Délka ochrany po vakcinaci není dosud známa. Potřeba přeočkování nebyla dosud stanovena,” uvádí se ve strategii očkování.

Přehled kandidátních vakcín proti nemoci covid-19 a současného stavu jejich vývoje (stav k 30.11. 2020) | Zdroj: Reprofoto www.koronavirus.mzcr.cz/

Kdy se budou moct lidé nechat očkovat?

„Kdy očkování začne, bude záviset na schválení vakcín Evropskou unií,” řekl v pátek na tiskové konferenci koordinátor očkování v Česku a exšéf Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) by podle vedoucího pracovní epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví Romana Chlíbka mohla vakcíny schválit už 21. prosince.

Očkovat by se podle dřívějších vyjádření ministra Blatného v Česku mohlo začít do šesti až osmi týdnů od tohoto data. Na pondělní tiskové konferenci datum neupřesnil, ale naznačil, že očkovat by se mohlo v lednu. „Určitě bude pro naše občany všechno připraveno tak, aby první vzorky dávek mohly být očkovány,” prohlásil.

Blahuta pak v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že nevidí důvod, „proč by se očkování nedalo stihnout do 250 až 270 dnů“.

Kdo by se neměl nechat očkovat? · Covid Portál

I když se ve vzácných případech může stát, že má vakcína nežádoucí účinky, stále je jejich propuknutí mnohem méně pravděpodobné, než že se nemocí nakazíte. A následně třeba nakazíte i někoho dalšího.

Nicméně jsou skupiny, které by se, alespoň zatím, očkovat neměly. A některým ani nebude očkování umožněno.

DĚTI

Očkování na covid-19 nebude přístupné malým dětem. Na dětech neprobíhaly klinické studie vakcíny, proto její dopad na děti není zatím zdokumentován. Není tedy vyloučeno, že v budoucnosti bude možné očkovat i děti, ale nestane se tak dřív, než pro ne bude vakcína schválena Evropskou unií.

Vakcína Pfizer/BioNTech má dolní věkový limit očkovaného 16 let. Moderna pak 18 let.

OSOBY S ALERGICKÝM ONEMOCNĚNÍM

V průběhu používání mRNA vakcíny v běžné praxi, mimo klinické studie, byly hlášeny u některých očkovaných osob anafylaktické reakce po očkování. Riziko anafylaktické reakce po mRNA vakcínách se pohybuje v řádu přibližně 1 : 100 tisícům až 1 : 400 tisícům podaných dávek.

Je tedy vyšší než po rutinních vakcínách, ale stále velmi nízké. K převážné většině anafylaktických reakcí dochází během 15 minut po očkování a převážná
většina osob s anafylaxí měla v anamnéze alergie nebo alergické reakce, včetně reakcí anafylaktických.

 Výskyt závažné alergické reakce (anafylaxe) na jakoukoli jinou vakcínu nebo injekční terapii (např. intramuskulární, intravenózní nebo subkutánní) v minulosti, musí vést k opatrnosti při očkování, ale není kontraindikací očkování pro mRNA vakcíny.

Těmto osobám může být mRNA vakcína aplikována, ale měly by být poučeny o možném riziku rozvoje závažné alergické reakce a mělo by být porovnáno riziko reakce s přínosem očkování. Osoby s bezprostřední alergickou reakcí po první dávce vakcíny by neměly být očkované druhou dávkou.

Za bezprostřední alergickou reakci jsou považovány příznaky hypersenzitivity – anafylaxe, urticaria, angioedém, respirační tíseň (pískoty nebo stridor) – objevující se během hodin po aplikaci vakcíny.

mRNA vakcíny jsou kontraindikované také u osob, které mají v anamnéze bezprostřední alergickou reakci po jakékoli složce vakcíny. Obě mRNA vakcíny obsahují velmi málo alergenních složek a v úvahu přichází především polyetylenglykol (PEG) a příbuzné molekuly. Polyetylenglykol není součástí žádné jiné registrované vakcíny.

Kontraindikací je také bezprostřední alergická reakce na příbuznou molekulu polysorbát, která se využívá ve vakcínách jako stabilizátor. Alergie na tyto látky jsou velmi vzácné. Kontaktní alergie, alergie na potraviny, pylové alergie ani alergie na latex nejsou kontraindikací očkování.

 Očkující zdravotnická zařízení musí být vybavena k léčbě anafylaktické reakce. Všichni pracovníci očkovacího centra musí být proškoleni k rozeznání anafylaktické reakce a k jejímu řešení a toto proškolení musí být dokumentováno. Očkující zdravotnické zařízení musí být vybaveno minimálně adrenalinem, tonometrem a fonendoskopem.

Zařízení může být vybaveno i dalšími prostředky ke zvládnutí anafylaktické reakce. Zařízení musí mít písemný plán k řešení anafylaktické reakce a následné péče.

 Všichni očkovaní s bezprostřední alergickou reakcí na jakoukoli látku v anamnéze musí být sledováni ve zdravotnickém zařízení 30 minut po aplikaci očkovací látky, v ostatních případech je minimální dobou 15 minut.

OSOBY S AUTOIMUNITNÍM ONEMOCNĚNÍM

V současné době nejsou k dispozici žádné údaje o bezpečnosti a účinnosti vakcín proti nemoci covid-19 u osob s autoimunitními chorobami, ačkoliv tyto osoby byly způsobilé pro zařazení do klinických studií.

U účastníků klinických studií, kteří dostali mRNA vakcínu, nebyl ve srovnání s placebem pozorován žádný rozdíl ve výskytu příznaků shodných s autoimunitními stavy nebo zánětlivými poruchami mezi očkovanými osobami a kontrolní skupinou osob s podaným placebem.

Osoby s autoimunitními chorobami, které nemají žádné kontraindikace k očkování, mohou být očkované.

TĚHOTNÉ ŽENY

Těhotné ženy mají proti netěhotným ženám stejného věku zvýšené riziko závažného průběhu onemocnění covid-19. Covid-19 může zvyšovat riziko předčasného porodu. Těhotenství bylo vylučujícím kritériem pro zařazení do studií mRNA vakcín. Dostupná data neumožňují posoudit účinnost a bezpečnost mRNA vakcín v graviditě.

Vakcíny neobsahují živý virus, mRNA nevstupuje do jádra buňky a je rychle degradována. Animální studie vývojové a reprodukční toxikologie neprokázaly žádný škodlivý vliv na těhotenství. U žen, které otěhotněly v průběhu klinických studií, se neobjevily žádné bezpečnostní signály.

U těhotných žen s dalším zdravotním nebo profesním rizikem by se k očkování mělo přistupovat po individuálním zvážení prospěchu a rizika vakcíny.

KOJÍCÍ ŽENY

Pro kojící ženy platí podobná fakta jako pro ženy gravidní. Riziko závažného průběhu nemoci covid-19 není pro kojící ženu zvýšené. Kojení bylo vylučujícím kritériem pro zařazení do studií mRNA vakcín.

Dostupná data neumožňují posoudit účinnost a bezpečnost mRNA vakcín pro kojící ženu ani pro její kojené dítě.

U kojících žen s dalším zdravotním nebo profesním rizikem by se k očkování mělo přistupovat po individuálním zvážení prospěchu a rizika vakcíny. Očkování není důvodem pro přerušení kojení.

OSOBY S KOMODBIDITAMI
Některá chronická onemocnění zvyšují riziko závažného průběhu nemoci covid-19 a úmrtí.

Ve studiích byla prokázána bezpečnost i účinnost vakcín pro osoby s těmito onemocněními Srovnatelná s bezpečností a účinností pro zdravé osoby.

K těmto chronickým onemocněním patří hypertenze, diabetes mellitus, astma, plicní, jaterní a renální onemocnění a chronické (stabilizované a dobře kontrolované) infekce viry HIV, HCV a HBV. Vakcinace se doporučuje osobám s chronickými onemocněními. 

OSOBY S IMUNODEFICITY
Doporučujeme očkování všem imunokompromitovaným osobám, včetně osob s onkologickými onemocněními a osob na imunosupresivní terapii. Tyto osoby mají zvýšené riziko komplikovaného průběhu nemoci covid-19 včetně zvýšeného rizika úmrtí a i když u nich může být účinnost vakcinace snížená, předpokládaný prospěch vakcinace  převyšuje její možná rizika.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *