Myši vylézají z děr a šíří nemoci

Mezi nejznámějšími zahradními škůdci byste zřejmě lalokonosce hledali marně. Přitom když dojde na okrasné květiny, patří právě lalokonosci mezi nejnepříjemnější škůdce – během chvíle totiž listy vašich květin promění v cedník. Ty největší škody ale páchají larvy lalokonosců pod zemí, kde okusují kořínky rostlin, čímž je oslabují a mohou je i zahubit.

Zachraňte svou zahradu před lalokonosci snadno, účinně a přitom ekologicky

Rododendrony, azalky, jahodníky, nebo třeba pokojové květiny, jako je ibišek. To jsou rostliny, na kterých si lalokonosci rýhovaní (otiorhynchus sulvcatus) pochutnávají nejraději. A českým zahrádkářům a pěstitelům tak způsobují těžkou hlavu.

Jejich přítomnosti na své zahradě si přitom zprvu vůbec nemusíte všimnout. Lalokonosci totiž, stejně jako například slimáci a další druhy škůdců, vylézají hlavně v noci. O své přítomnosti dávají vědět především prostřednictvím vykousaných děr v listech okrasných květina dřevin. To ale není to nejhorší.

Zatímco dospělí lalokonosci se živí listy rostlin, jejich larvy pustoší především kořínky a kůru dřevin, které jsou ukryté pod zemí. Rostliny tak pomalu, ale jistě chřadnou – nejprve zežloutnou a nakonec umírají.

Z parku i ze zahradnictví

Lalokonosci si přitom nevybírají. A rychle se zabydlí na jakékoliv zahradě, na které najdou dostatek potravy (jde zejména o rododendrony, azalky, vavřín nebo třeba břečťan). Obvykle na zahradu přilezou z okolí: z okrasných zahrad, lesních školek nebo z parků. V poslední době se lalokonosci šíří i na osázených terasách bytových domů.

Ovšem pozor – lalokonosce si na zahradu můžete nedopatřením zavléct i vy sami. Často totiž přežívají v půdě hrnkových květin, které se prodávají v zahradnictví. Před nákupem proto nezapomeňte důkladně zkontrolovat kořínky rostlin. Obzvlášť v případě, že jste si domů přinesli rododendron, ibišek nebo třeba bobkovišeň.

Jak se tedy lalokonosců zbavit? I když se totiž na internetu dočtěte, že stačí lalokonosce ze zahrady vysbírat a vyhodit, skutečnost je o dost komplikovanější.

Nastražte na lalokonosce past

Na lov lalokonosců se totiž musíte vydat v noci. Jsou to noční tvorové a přes den se obvykle skrývají.

Nechce se vám po zahradě potulovat s baterkou? Zkuste na lalokonosce nastražit jednoduchou past. Zvládnete ji vyrobit sami doma: stačí pod rostlinu, kterou lalokonosci okusují, položit kus dřevěné desky. Zalijte květinu i desku vodou – a pak už jen čekejte. Lalokonosci se nad ránem pod desku schovají, aby tu přečkali den, a sběr vám tak výrazně usnadní.

Ovšem pozor: pokud už lalokonosci stihli na vaší zahradě naklást vajíčka, pouhý sběr vám v boji proti nim nepomůže. Z vajíček se totiž záhy vylíhnou larvy, které se skrývají v půdě, a jsou tedy okem neviditelné. Výsledky jejich činnosti jsou zato nepřehlédnutelné: hodují na koříncích rostlin, které tak záhy umírají.

Jak zlikvidovat lalokonosce?

Chcete se lalokonosců zbavit nadobro, a to včetně ukrytých larev a nakladených vajíček? Buď’ můžete zkusit půdu prolít insekticidem, který spolehlivě zatočí nejen s dospělými lalokonosci, ale i s jejich larvami. Nebo na to můžete jít přírodní cestou – za pomoci parazitických hlístic nematop.

Parazitické hlístice aktivně vyhledávají lalokonosce i jejich larvy, a to pomocí čichových buněk. Jakmile do jejich těla proniknou, larvy lalokonosců do 48 hodin uhynou. Parazitické hlístice se samostatně množí a šíří až šest týdnů. Během té doby mají jediný úkol: aktivně vyhledávat a ničit larvy lalokonosců. Účinně tak vaše  okrasné dřeviny a rostliny proti žravým škůdcům chrání.

Jak se bránit nemocím od škůdců v domácnosti? – Zdraví.Euro.cz

Nebezpečné myši a krysy, všudypřítomní mravenci, otravní moli nebo třeba štěnice, které se živí lidskou krví. To je jen krátký výčet škůdců, s jejichž přítomností se v dnešní době české domácnosti potýkají. Marně si lámete hlavu nad tím, jak se jich zbavit? Pomoci mohou jednoduchá opatření, přírodní prostředky, ale i zkušení deratizátoři.

Kde se škůdci v domácnosti vzali?

Pravidelně doma uklízíte, udržujete všude pořádek a čisticí prostředky vám rozhodně nejsou cizí. Jak je tedy možné, že se k vám přistěhovali nezvaní návštěvníci? Dodržování základních hygienických pravidel bohužel často nehraje roli.

Škůdce si totiž do bytu můžete zavléct sami, a to třeba s nákupem, v oblečení z druhé ruky, v nábytku z antikvariátu nebo v kufru z dovolené. A pokud bydlíte v paneláku nebo bytovce, mohou se k vám přistěhovat také od sousedů.

Mezi nejčastější škůdce, kteří svou přítomností otravují život českým hospodyňkám a zahrádkářům, patří mravenci, štěnice, švábi, moli, vosy a sršně nebo třeba blechy. Velký problém ale představuje také přemnožení hlodavců, jako jsou myši, krysy a potkani.

Proč jsou škůdci nebezpeční?

Ať už se u vás doma usídlil otravný hmyz, nebo máte potíže s hlodavci, měli byste se jich co nejrychleji zbavit. Přítomnost těchto škůdců vám totiž může znepříjemnit život v mnoha směrech. Nejen že do bytu zamořeného štěnicemi nebo potkany nebude chtít nikdo přijít na návštěvu, ale někteří škůdci vás mohou ohrozit také na životě.

Největší problém s přemnožením škůdců v domácnosti spočívá v tom, že přenášejí infekční nemoci a choroboplodné zárodky, které se mohou rozšířit také na člověka.

Co se týče hmyzu, pokousání některými druhy vám může způsobit svědivou kožní vyrážku, nepříjemné otoky, ale také silnou alergickou reakci.

Jedno vosí či sršní bodnutí může být pro alergika nebo malé dítě dokonce i smrtelné.

Nezvaní návštěvníci ohrožují také váš majetek. Hlodavci jsou známí tím, že okusují nábytek a kabely, mohou napadnout vaše domácí mazlíčky, roznášejí v domácnosti typický zápach a znehodnocují věci svým trusem, močí a chlupy. Hmyz se zase snadno dostane k vašim potravinovým zásobám, které kontaminuje bakteriemi.

Čistota na prvním místě

Jak tedy zabránit škůdcům, aby se k vám domů dostali? Nejdůležitější roli hraje samozřejmě hygiena. Jelikož většina nezvaných návštěvníků preferuje temná a špinavá zákoutí, pokud budete svou domácnost pravidelně uklízet, budete mít zčásti vyhráno. Udržujte proto svou domácnost vždy čistou, pečlivě vysávejte a vytírejte a nenechávejte po sobě zbytečný nepořádek.

Další rady, jak se vyhnout přemnožení škůdců:

• Kupte si uzavíratelný koš s pevným víkem.
• Odpadky v pravidelných intervalech vynášejte.
• Nezapomeňte čas od času zkontrolovat a vyčistit odpadní trubky.
• Potraviny vždy skladujte v uzavíratelných nádobách a dózách.
• Nenechávejte nikde rozlité tekutiny, otevřené potraviny a zbytky jídla.
• Pravidelně perte pelíšky a hračky svých domácích mazlíčků.
• Veškeré oblečení skladujte čisté a suché.

Jestliže chcete škůdcům zabránit, aby se nastěhovali do vašeho příbytku, můžete zkusit do oken a ventilačních otvorů nainstalovat speciální sítě. Nezapomeňte ani na různé škvíry, mezery a díry, kterými by k vám nezvaní návštěvníci mohli proniknout.

Pokuste se proto všechny najít a dobře utěsnit. Vždy pečlivě zkontrolujte také veškerý nábytek i oblečení z druhé ruky, staré obrazy a předměty, které si donesete domů z antikvariátu.

Rady našich babiček a volně dostupné přípravky

Pokud jste si nedávali dostatečný pozor a škůdci se u vás přemnožili, čekají vás perné dny. Zbavit se nezvaných návštěvníků totiž nikdy není snadné. Co tedy můžete sami v takové situaci udělat? Na internetu dnes kolují různé osvědčené rady, jak s hmyzem či hlodavci účinně zatočit. Některé z nich mohou při menším zamoření pomoci, jiné jsou však spíše pro zasmání.

V domnění, že ušetří a nebudou muset poslouchat posměšky od sousedů, dnes lidé při likvidaci škůdců často volí volně dostupné přípravky. Téměř každá drogerie či supermarket nabízí plno různých sprejů, lapačů, nástrah, pastí a odpařovačů, které by měly škůdce zapudit nebo rovnou vymýtit. Takové prostředky ale často situaci pouze zhorší a škůdce rozeženou po celém domě.

Odborná likvidace škůdců

Jestliže se u vás doma škůdci již přemnožili, nejlepším řešením je kontaktovat odbornou firmu, která se jejich likvidací zabývá. Nebudete tak zbytečně plýtvat svůj drahocenný čas a peníze a budete mít jistotu, že vyhubení hmyzu či hlodavců proběhne rychle, bezpečně a hlavně účinně.

Profesionální likvidace hlodavců se odborně nazývá deratizace. Hubení myší, krys a potkanů se provádí především za účelem ochrany lidského zdraví či majetku a odborníci k tomu používají mechanické nebo chemické prostředky. Na proces deratizace se specializuje firma DeraPro, jejíž služby si můžete objednat na webu https://www.dera-pro.cz.

Máte zájem o likvidaci švábů, štěnic, blech, vos nebo třeba sršní? Tento proces se odborně označuje jako dezinsekce a zahrnuje soubor metod a prostředků určených k hubení hmyzu a dalších členovců. Stejně jako deratizace se provádí pomocí mechanických a chemických prostředků.

Jak se zbavit štěnic?

Mezi největší noční můry každého, kdo pečuje o svou domácnost a dbá na čistotu, patří přemnožení štěnic.

Tito škůdci se přes den schovávají ve svých úkrytech, kam patří třeba rámy postelí, prostory za nábytkem nebo pelíšky domácích mazlíčků, ale v noci vylézají ven a živí se lidskou krví.

Nechávají za sebou trus v podobě malých černých teček a samozřejmě také štípance, které nepříjemně svědí a otékají.

Pokud si marně lámete hlavu s tím, jak na tyto škůdce vyzrát svépomocí, raději na tuto možnost rychle zapomeňte. Štěnice totiž volně dostupnými přípravky pouze vyrušíte, podráždíte a rozeženete po celém objektu. Nepomůže bohužel ani to, že jich pomocí spreje několik usmrtíte. Ve svých úkrytech totiž štěnice kladou vajíčka, která jsou proti těmto přípravkům odolná.

Jak tedy škůdce rychle a účinně zlikvidovat? Na hubení štěnic si pozvěte profesionály! Ti si prohlédnou váš zamořený objekt, situaci odborným okem zhodnotí a navrhnou nejlepší možné řešení. Během samotného zákroku poté aplikují speciální insekticidy s vysokou koncentrací účinné látky, které není možné zakoupit v běžné drogerii, a váš problém účinně vyřeší.

Zatočte se všudypřítomnými mravenci

Jistě to sami znáte – jednou necháte na lince rozlitou šťávu nebo sladký koláč a za pár hodin se to již kolem hemží otravnými mravenci. Jak se ale vypořádat s tím, když se u vás v domácnosti tito škůdci přemnoží? Abyste zabránili dalšímu znehodnocování potravin a roznášení bakterií, můžete vyzkoušet několik více či méně osvědčených triků:

• Všechna okna dobře utěsněte.
• Ucpěte veškeré díry, skuliny a mezery, kudy mravenci dovnitř pronikají.
• Na okno si postavte květináče s bazalkou, mátou či eukalyptem.
• Pod oknem zasaďte česnek, cibuli nebo řebříček.
• Úkryty mravenců postříkejte octovou vodou.
• Do mravenčích cestiček nasypte prášek do pečiva či pálivou papriku.
• Parapety a okenní rámy potřete zubní pastou.

Pokud žádná z těchto rad nezabere, nebo se zkrátka do takových opatření nechcete pouštět, další variantou jsou běžně dostupné přípravky z drogerie.

Jedná se například o sprej proti mravencům, speciální dýmovnice, prášky, granule, pasti a insekticidy. Ani ty však nemusí být účinné.

Jestliže si s přemnožením mravenců dlouhodobě nevíte rady, kontaktujte odborníky na dezinsekci.

Pozor na myši, krysy a potkany

Hlodavci se obecně řadí mezi nejobávanější škůdce. A lidé mají ke svým obavám skutečně důvod. Myši, krysy a potkani se totiž rychle množí, znehodnocují potraviny, ničí majetek a šíří kolem sebe typický zápach. Aby toho nebylo málo, jsou to navíc přenašeči různých nebezpečných infekčních chorob.

Lidé si často myslí, že se hlodavců zbaví svépomocí. Tito nezvaní návštěvníci jsou ale opatrní a zároveň velice odolní, takže si na ně s obyčejnými pastičkami jen tak nepřijdete.

Volně dostupné odpuzovače, jedy a insekticidy navíc nejsou zdaleka tak efektivní, jak si možná myslíte.

Obsahují pouze malé množství účinné látky a škůdce pravděpodobně usmrtí až za několik dní.

Při podezření na přemnožení hlodavců ve vaší domácnosti je nejlepší okamžitě kontaktovat deratizátory, kteří na místo urychleně pošlou zkušeného pracovníka. Ten nejprve odhalí veškerá riziková místa a úkryty hlodavců. K hubení myší, krys a potkanů poté použije staničky se speciální návnadou, která škůdce přiláká a rychle zlikviduje.

Krysy: Noc hrůzy / Rats – Notte di terrore (1984)

• „Teraz vám zohrejem čumáky.“ Po technickej stránke zúfalosť najnízkorozpočtovejšieho charakteru. Odpudivé afektované hysterické postavy, s ktorými sa NEDÁ zžiť. Zrejme rukou škôlkara nakrútené „akčné scény“ (=sypanie desiatok krýs z vreca na kričiacich hercov). Z ďalších mínusov by som poukázal na stopové prvky atmosféry, šialené scény (chlap „zaseknutý“ v žene?), smiešne geniálny protivník (krysy VEDOME rozhryzú postavám pneumatiky na motorkách), desivá (anti)logika (ak by ste našli mŕtve telo ženy, prvé, čo by vám napadlo, by bolo, že ju uškrtili pri sexe?), neuveriteľné konanie postáv (hláška po nájdení ohlodanej mŕtvoly: „Nemá stopy po násilí.“), bizarnosti (postavy sa zabarikádujú v miestnosti, no ZABUDNÚ NA OKNO) alebo len blbosti (mlátili by ste človeka s guľovnicou?). Pri pozeraní tohto filmu som sa HANBIL, že ho pozerám. Len posledná scénka „po odmaskovaní“ sa mi páčila.(28.5.2011)
• Nejvíc dementní záležitost. Je to ten typ kraviny co se bere úplně vážně, což je na tom největší prdel. Už ten příběh. Odehrává se to v postapokalyptickém světě, kdy už se letopočet nepočítá od Krista, ale od bomby. Lidé žijí v podzemí a hrstka z nich si zvolila přežívat na zpustošeném povrchu. Náš kmen čítá kolem deseti lidí, kteří se dostali do podivné budovy plné zásob jídla a pití, a zlých krys… Naši hrdinové (s přezdívkama jako Video, Čokoláda, Bůh, Lucifer nebo Vévoda) se nejdřív radují z tolika potravin, jenže brzo jim sklapne jak začnou objevovat mrtvoly ožrané od hlodavců. Míra demence je fakt na hodně vysoký úrovni, každý přehrává a ty dialogy jsou občas hotový perly. Vrcholem například je když týpek sice hodí granát na krysy, ale ty má přímo pod nohama, anebo zásadní sek v příběhu když místo aby z tý budovy všichni vypadli (což můžou) o ulici dál, tak se kdovíproč pořád snaží schovat právě v tý budově plný krys. Dobrý je taky když krysy vyrážejí dveře. Taky je hrozně srandovní krysí útok, který spočívá v tom že je prostě někdo mimo záběr hází na jejich oběti v záběru. A drtivá většina děsivých záběrů na krysy znamená, že si někde v pohodě běhají do kolečka (při natáčení ale jinak dostali docela zabrat) zatímco k tomu hraje dramatizující hudba. Hudba to je další kapitola, taková typicky automatová. Takže na tohle určitě koukněte, snad se pobavíte tak jako já. Open the door in the name of humanity!(25.1.2008)
• Velké zklamání !!! Až na pár – laciné triky, otřesný příběh, takové malé loutkové divadlo !!! Nejhorší záběr co mě v závěru dostal – laciná přerostlá krysa/člověk, opravdu jak otřesný plyšák z obchoďáku.(22.11.2007)
• odpad! Jedná se o naprostý odpad jak v dějinách horroru, tak filmu obecně. Něco tak příšerného jsem opravdu viděl málokdy … Film byl špatný už v době svého vzniku a dnes po letech se jedná díky jeho stáří o ještě mnohem větší propadák. Nejhorší na něm snad je, že se bere strašně vážně a navíc trvá docela dlouho … U tohoto filmu jsem opravdu trpěl a prosil, ať už je konec! Nejstrašnější jsou snad herecké výkony a dialogy, to je od začátku do konce do nebe volající debilita a stupidnost, ještě když si k tomu připočteme, že se film snaží občas poukazovat na nějaká moralizující či filosofující obsahy… Banda kreténů s idiotskými přezdívkami se v postapokalyptické době utáboří v jednom starém domě, kde na ně začnou útočit hejna krys. Hrozné je to, že se zde v podstatě nic neděje, film je strašně roztahaný a triky, konfrontace s krysami, napětí a hlavně samotný děj jsou na naprosto otřesném bodu té nejnižší a nejstupidnější kvality. Útoky krys probíhají tak, že na herce někdo sype nebo háže živé krysy a ti řvou bolestí pod jejich „útoky“ … Opravdu hrozné a to i v rámci doby. Na filmu se nenajde nic, co by ho mohlo z hlubin filmového odpadu vyzvednout a to ani docela vtipný konec a určitá zručnost tvůrců v práci s živými krysami …(3.5.2008)
• No páni, tohle je fakt věc. Všem, kteří tak rádi píšou u snímků, které jim zrovna nepadly do oka něco o dementním scénáři a postavách musím Krysy: Noc hrůzy opravdu doporučit, neboť mnoho hloupějších filmů nejspíše nenajdou. Parta nehorázně blbých lidí (Napoleon, Vřeštící blondýna, Rocková královna, Černoška s pořádným hárem zvaná Čokoláda a Drsný kápo) přijede do chátrajícího městečka, které je plné jídla a pitné vody, což pár desítek let po jaderné válce rozhodně není špatný objev. Moc nepátrají po tom, jak se tam všechno jídlo vzalo a co jsou zač ty zrůdně ohlodané mrtvoly, které na místě nacházejí, ale spíše se radují a rozhodnou se, že se na nějakou dobu usadí. Jenže prďácký hudební doprovod se již brzy rozezní, Vřeštící blondýnka nasadí svůj ječák a krysy dostanou hlad. V první fázi spíše nudné, i když začátek dokázal docela dobře navnadit, v druhé pak několikrát legrační s roztomilou pointou na konci. Některé věci se totiž jen tak nevidí. Krysy mizí, oběvují se, létají vzduchem, tváří se vyděšeně, lákají hrdiny do pasti a v houfech je někdo sype z pytle oknem do místností (samozřejmě až poté, co se jim podaří vyrazit dřevěný tráp). Mírně zhovadilé, ovšem někdy i mile směšné. Po stránce filmařské se jedná o průšvih, ale to už poznáte sami… Čokoláda v mouce: „Jsem bílá, bělejší než vy všichni ostatní…“(10.1.2008)
• Za tu neskutečně pitomoučkou režii (scénář sice také není z nejlepších, ale s trochou talentu by šel zfilmovat poměrně slušně), chabé herecké výkony a ubohé triky jsem chtěl filmu napařit 1*, ale ten závěr se zkrátka moc povedl a je škoda, že podobně vynalézaví nebyli tvůrci i po zbytek filmu.(16.1.2008)
• Tak toto je naozaj krute becko. Keby bolo vo filme trochu viac tej krvi a efektov, zabava by sa dvihla o 100%. Takto som pozoroval len partu debilov, ktory nonstop grcaju takmer nevstrebatelne blbosti. Miestami to bolo zabavne, ale vacsinou utrpenie. Nastastie, z casu na cas som sa dockal skutocne unikatnej hlasky, ci momentu (hlavne zaver) a to stacilo na to, aby som to v pohode dopozeral az do konca. Verim vsak, ze kedysi to byvalo dobre. Jedno je vsak iste – mrtvoly a pocitace nejdu dohromady :))). Stalo to za to:). (3/10)(18.3.2008)
• odpad! V roku 2015 ľudská hlúposť definitívne zvíťazila a stovky atómových bômb zničili všetky kontinenty. Vydesení všeobecnou skazou a zabíjaním sa poslední ľudia ukryli do podzemia. Vtedy nastala nová éra. O sto rokov neskôr sa našli rebeli, ktorým sa nepáčil režim nového ľudstva. Vzbúrili sa a rozhodli, že sa vrátia na povrch Zeme. Zrodil sa tak ďalší národ – Noví primitívovia. Ľudia žijúci pod zemou sú civilizovaní, primitívmi opovrhujú a považujú ich za barbarov. Príbeh tohoto debilného postapokalyptického filmu sa začína v roku 225 po bombe. Nehorázne primitívny odpad!(28.10.2015)
• Ke krysám mám v poslední době zajimavý vztah, takže jsem se rád pustil do tohodle filmu, který jsem už kdysy dávno jednou zkouknul. Vraždící krysy jsou rozhodně zajimavým námětem. Jen škoda že tady vypadají dost mírumilovně a pak když od nich najede záběr na ječící ženskou, je to trochu úsměvné.(31.1.2017)
• Postkatastrofická šaráda toho nejhrubšího zrna. Zajímavé je, že se tvůrci takřka obešli bez triků (oni se obešli i bez herců, nahrazených partou bezdomovců, soudě podle apartních ohozů a tupých výrazů), takže až někdo vysype kýbl myší frajerovi na hlavu, máte jeden z vrcholů filmu za sebou….ba ne, vydržte do konce, takovou nutrii jste ještě neviděli.(11.1.2008)
• Je to laciný. Je to fakt hodně blbý. (Ne)herci přehrávají tak, jak jsem už dlouho neviděl. Ale je to fajn. Kdysi v budoucnosti se „opět“ Země díky válkam stala neobyvatelnou a lidi se uchýlí do podzemí. V něm zůstanou několik století. Pak najednou skupina z nich vyleze a zjistí že Země je teď celkem fajn. Rozhodnou se ji trošku prozkoumat. No najdou, jakoby zázrakem, zubem času neporušený barák a napadne je že by nebylo až tak špatné v něm nějaký čas bydlet. Zdá se to být dobrý nápad. Zvlášť když je v něm dostatek jídla i pitné vody. Čert vem logiku. No jo jenže ve fajn baráku jsou krysy a to už tak moc fajn není. Jsou zlé, zmutované, inteligentní a mají vraždící sklony. Vůbec nevadí že na obrazovce vypadají naprosto neškodně. (Ne)heci stejně ječí jak o život a svádějí s hlodavci urputný boj na život a na smrt. A je to opravdu sranda. A to ještě na uplný závěr režiser filmu nechal jedno obrovské překvapení – strkajíc do kapsy i vyvrcholení Planety opic :-). Krysy: Noc hrůzy vřele doporučuji milovníkum béček a filmům Eda Wooda a třeba i Uweho Bolla.(9.10.2007)
• Pamatuju si jak tenhle film mě hodnocení pár uživatelů a nesl červený hábit nadprůměrnosti skoro necelých 80 procent,ale jak to bylo vydáno na DVD v cz,tak to spadlo na aktuálních 37 procent. No mě se to líbiolo na pět,italové měly,vždy zvláštní pojetí filmu,jak trikové tak i provedením. Délka jak tak akorát a ten konec. Zemi ovládly krysy velikosti člověka!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Áaáááááááááááááááááááááá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!(20.10.2006)
• 100% trash, 100% Mattei, 100% zábava.(4.8.2009)
• Typické italské béčko osmdesátých let s nezaměnitelným vzhledem, který mu dodávají zašlé kulisy, ušpiněná banda přehrávajících neherců, smrtelně vážně míněný scénář na hranici grotesky a záliba v záběrech na požírání všeho druhu. Tentokrát jako zvířecí horror nasazený na tehdy oblíbené postapokalyptické základy. Jako celek nesledovatelná konina, ovšem s několika kultovními momenty.(9.10.2010)
• No co si budeme nalhávat, Krysy jsou trash jako poleno a to rovnou z dílny toho nepovolanějšího tedy Bruna Matteie. Ale za to zábavný trash! Scénář je děravý jako řešeto, herci hrají smrtelně vážně a co rozhovor, tak to perla sama. Nejvíc mě v tomto směru pobavilo, že hlavní hrdinové objevují okolní svět a jsou to primitivové, co nic neznají, ale jaké nemoci krysy šíří to vědí jako z encyklopedie. A tak je to i se vším ostatním…prostě nablá konina, která pobaví aniž by chtěla. PS: Myslím, že záměrem bylo natočit mix Šíleného Maxe a zvířecího horroru, ale tak nějak to tomu Matějovi nevyšlo :-).(10.5.2012)
• Opravdu noc hrůzy!(14.1.2008)
• odpad! Italský „horor“ sršící nechtěným vtipem vyvěrajícím z naprosté absence inteligence hlavních hrdinů, neumětelskými triky (to se ale dá odpustit), neuvěřitelnou nelogičností děje a ten zde tak vychvalovaný „šokující“ závěr je vrcholem stupidity tohohle megaodporného paskvilu.
  Když tě v nějakým baráku budou napadat krysy, nikdy neodcházej i když můžeš, ale zabarikáduj se a čekej…..(30.4.2008)
• Další úžasně blbý horor z dílny Bruno Matteie a Claudia Fragassa, kteří se nás tentokrát snaží přesvědčit, že krysy hledící si svého a nejevící zájem o jakoukoliv agresi mají být vražednými monstry, a tak je každou chvíli nějaký člen štábu hodí do záběru, anebo sype plnými kýbly na hlavy herců (diváci, kteří špatně snášejí nešetrné zacházení se zvířaty ve filmech, by se tomuto hororu měli vyhnout). Opravdovými odpornými krysami jsou v tomto snímku postavy, jež byste sami nejraději sprovodili ze světa. Nicméně jimi pronášené promluvy jsou opravdovými perlami – skupinka například objeví naprosto zohavenou mrtvolu a podivuje se nad tím, že „nenese stopy násilí“. A když už si z tohohle filmu neodnesete nic, tak aspoň hlášku, že počítače a mrtvoly prostě nejdou k sobě. A stejně se nedozvíte, jakou roli tam ten ďábelský počítač vlastně měl.(7.2.2019)
• Musím sice říct,že je to netradičně pojatý film o zabijáckých krysách,to rozhodně,jinak jde ale o podprůměrný pokus o horor s velmi nepovedenými scénamy a řadou neumětelských herců,kteří mi tedy za normálních okolností v béčkovém filmu nevadí,ale vše má svuj limit…Napadení krysy připomíná spíše vrhač tenisových míčků na kurtech,znenadání se odkud si objevý hejno krys,které na vás nalítá od spoda i od zhora,jen sem čekal kdy se v záběru objeví ruka,která je hází.Post-apocaliptická doba mě pobavila,stejně tak i celkový děj nebyl k zahození,to je tak ale vše.(28.1.2008)
• Mám rád osmdesátkové postapokalyptické filmy, protože se v nich čas (hlavně ohledně módy, oblečení a účesů) zastaví právě v osmdesátkách. To je jeden z plusů filmu. Protože v osmdesátkovém postapofuturu lidi vypadají jako punkeři, a to je fajn. Jinak film obsahuje takřka všechno, co jej může učinit zajímavým – minimálně (ale nejn) v první půli naprostou absenci logiky, šílené a jaksi mimo dialogy a monology, podivné chování, přehnaně teatrální (ne)herecké výkony, dost humorné přezdívky (Video) a kostýmy (Lilith) hlavních hrdinů a hrdinek, omezené prostory, v nichž se příběh odehrává, levné triky. Pro to všechno, pokud vás to baví, film ještě nelze zatratit a jste-li v jistém směru trochu ujetí, bude to právě to, proč vás bude bavit. Avšak obrovský nástup nudy a vyprázdněnosti všecho dříve zmíněného, ve druhé půli filmu, kdy se celý děj jen mátožně plouží mezi dvěma stěnami sem a tam (myslím obrazně, samozřejmě) se skoro nedá ustát, respektive udívat. Je možné, že jsem v této části i něco prospal. Ovšem závěrečná scéna, pro tu stojí za to ten film absolvovat. Až klasická osmdesátková béčkocéčková obskurnost – ne dějem, ale vším ostatním. Jeden z mála filmů, který dobrým dělá to, že je vlastně špatný. A ještě jedno má film k dobru – kromě krys (podle prvního pohledu bych však řekl, že to jsou potkani) se zde objeví ještě jeden zástupce hlodavců, krásně (za)rostlý bobr. A to se cení. Obzvláště v dnešní době.(8.1.2012)

Přemnožený hraboš. Zemědělci chtějí plošně hubit, ekologové jsou proti

Agrární komora i mnozí řadoví zemědělci hlasitě upozorňují na přemnožení hraboše polního, který jim likviduje úrodu. Situace je kritická zejména na střední a jižní Moravě.

V této souvislosti volají po jeho plošném hubení a aplikaci jedu i mimo zemědělskou půdu. Ekologové a zoologové však varují před vedlejším efektem takového kroku.

Jed by totiž zahubil i necílové organismy, zabíjel by i otrávený hraboš, pakliže by si na něm pochutnal dravec, ale i třeba pes na procházce. S tím však zemědělci nesouhlasí.

Agrární komora požaduje plošné použití rodenticidu, tedy přípravku na hubení hlodavců. „Je třeba urychleně povolit plošnou aplikaci, a to v dostatečně účinném množství, protože nyní mezi sklizní hlavních plodin a zakládáním ozimů je ten pravý čas.

Zapojit je třeba i nezemědělské subjekty, kraje, obce, Ředitelství silnic a dálnic a hubit i mimo zemědělskou půdu,“ nabádá tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal v příspěvku, jenž začíná říkankou Mámo, táto, v komoře je myš a pokračuje zmínkou o autismu švédské aktivistky Grety Thunbergové.

V úvahu připadá přípravek na bázi fosfidu zinečnatého. V kyselém žaludku hlodavce fosfid zreaguje a vznikne vysoce toxický plyn, který organismus otráví pár hodin po požití návnady. Používají se ale také tzv.

antikoagulační jedy, které snižují srážlivost krve, zvyšují prostupnost krevních cest a zasažený hlodavec hyne pomalou a bolestivou smrtí na vnitřní vykrvácení čtyři až deset dnů po požití.

Tento jed proto často kritizují ochránci přírody jako příliš drastický.

Hrozba i pro člověka

Jan Doležal dále varuje, že pakliže se nepovolí plošná deratizace, hraboši se dostanou do zahrádek a domácností. „S sebou může přinést parazity jako blechy či klíšťata a choroby nebezpečné pro člověka. A zde již přesahuje problém zemědělců do celospolečenské roviny a je nezbytné jej urychleně řešit na úrovni resortů zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví,“ uvádí.

Na zahradách a v sadech hraboši ohryzávají a tím likvidují ovocné stromy, jejich přemnožení navíc dávají vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a brněnské Fakulty veterinární hygieny a ekologie do souvislosti s letošním zvýšeným rizikem nebezpečných infekčních nemocí přenášených klíšťaty. Hlodavci jsou totiž hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka.

„V naší studii ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku.

S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku,“ uvedl pro ČTK vedoucí katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.

Plošně, nebo lokálně?

Snaha Agrární komory prosadit hubení plošně a i mimo zemědělskou půdu kontrastuje s pokyny k použití rodenticidů.

V návodu ke Stutoxu II na bázi fosfidu zinečnatého se píše: „Nesmí se aplikovat v blízkosti chovu drůbeže. Zdraví škodlivý při požití. Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky.

Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami. Používejte ochranné rukavice, ochranný oděv, ochranné brýle, obličejový štít.“

Ještě výstražněji zní leták antikoagulačního jedu Norat N, což jsou vysoce toxické granule, zpomalující srážlivost krve: „Škodlivý pro domácí a hospodářská zvířata, zejména psy, kočky, prasata a drůbež, ale i ptáky a volně žijící zvířata. Je nutné zabránit přístupu zvířat k nástraze, která musí být zajištěna proti jejímu odtažení mimo místa aplikace.“ Takováto pečlivá opatření by šla těžko zavést v případě plošné aplikace.

Agrární komoře nicméně dává za pravdu ministerstvo zemědělství, podle nějž výskyt hraboše představuje opravdu velký problém. Na některých místech prý poškození dosahuje až poloviny úrody.

„V současné době jsou škody hlavně na obilovinách, ale s postupující sklizní lze očekávat přesun hrabošů i na další plodiny, jako jsou brambory, cukrová řepa nebo kukuřice,“ uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Podle něj se resort snaží upozorňovat na prevenci proti přemnožení hlodavců, což je například důkladná každoroční orba půdy. Hluboká orba má zlikvidovat hraboše i jejich nory.

„Na mnoha místech však aktuálně situace dosáhla takových rozměrů, že aplikace rodenticidů začíná být jedinou možností, jak omezit populaci tohoto škůdce,“ říká Bílý s tím, že ministerstvo nyní zvažuje možnost udělení povolení pro plošnou aplikaci v nejpostiženějších regionech s omezenou dobou platnosti.

Po plošné aplikaci chemie volají i mnozí zemědělci, zvláště ti z jižní Moravy, které se likvidace úrody přemnoženými hlodavci týká nejvíce.

„Hluboká orba nepomáhá, to je výmysl lidí od stolu stejně jako omezení chemie. Nevím, co s tím budeme dělat,“ sdělil například ČTK František Bureš z firmy Bureš Agro ze Švábenic na Vyškovsku.

„Dřív jsme mohli účinné přípravky rozmetat plošně po poli a bylo to velmi účinné. Dnes můžeme sypat granule jen do nor a na to nejsou lidi. A myš si granuli stejně nevezme a zahrabe ji.

Potřebuje si ji najít na ploše a stačí jedna na metr čtvereční,“ dodává.

„Pro přírodu je to zlo“

Ochránci přírody, biologové, zoologové či myslivci však o plošné deratizaci neradi slyší. Podle nich jed zahubí i většinu dalších živých organismů a „jedovatý“ je pak i hraboš, má-li větší množství granulí v žaludku. 

Jiří Zbořil, biolog, zoolog a jednatel Českomoravské myslivecké jednoty v Olomouci, jenž působil na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, doporučuje jediný postup, který je ohleduplný k okolní přírodě, vše ostatní považuje za velký hazard a zlo pro přírodu.  Důležité je aplikovat přípravky tak, jak říká vyhláška.

„Pro přírodu to je zlo tak jako tak, ale když už, tak přípravek Stutox na bázi fosfidu zinečnatého nasypat hrabošům do děr.

Hraboš se netrápí, umírá rychle a už z nory nevyleze, takže nemůže sekundárně otrávit jiné živočichy, kteří by ho sežrali,“ říká.

V úvahu prý přichází i aplikace letadlem, ale muselo by jít jen o velmi malou koncentraci podle vyhlášky a nerozmetat někam příliš mnoho granulí, což se mnohdy pilotům „povede“.  

Pak je tento přípravek podle něj nebezpečný pro necílovou zvěř, která se živí zejména rostlinnou potravou, jako jsou srny či zajíci, popřípadě může dojít k sekundární otravě, kdy hraboše s větší než smrtelnou dávkou granulí v těle sežere lasice, kuna, liška či jiní predátoři.

Podstatně horší následky pro okolní přírodu mají podle Zbořila antikoagulanty jako Lanirat či Norat. Účinnou chemickou látkou je zde bromadiolon, který nezpůsobuje akutní otravu, ale narušení syntézy vitamínu K a následně poruchu srážlivosti krve. Tím dochází nejen k vnitřnímu, ale i vnějšímu krvácení ze všech tělních otvorů.

„Vím, že hraboš působí veliké škody, ale v tomto případě umírá dlouhou a neetickou smrtí. Je několik dní apatický, vylézá z děr, což navíc způsobuje obrovské riziko, že tyto hraboše zkonzumují predátoři, pro něž je pak velmi snadno ulovitelný, a dojde k sekundární otravě,“ upozorňuje Jiří Zbořil s tím, že ohroženými zvířaty jsou také čápi a volavky, kterých je nyní na polích velké množství.

Zcela odmítá tvrzení některých zemědělců, že granule chutnají jen hrabošům a jiní živočichové, třeba zajíci nebo ptáci, na ně nejdou. „To je zvláště v případě zajíce absolutní nesmysl.

Zajíci a hraboši jsou mimořádně příbuzné druhy a žerou naprosto stejnou potravu.

Když to sežere hraboš, sežere to stoprocentně i zajíc, o čemž ostatně svědčí jejich četné otravy, stejně jako otravy srnčí zvěře.“

Pakliže daným jedem je antikoagulant, zvířata hynou podobně jako hraboš bolestivě několik dní na vnitřní i vnější krvácení. 

Veterináři varují pejskaře, že když jed či otráveného hraboše pozře pes, otrava v případě fosfidu zinečnatého přichází velmi rychle – za tři až pět hodin po požití a nejde s tím příliš dělat.

První příznaky, silné bolesti břicha, silné zvracení a slabost se projevují již po několika minutách.

V případě jedu na bázi vnitřního krvácení zase nemusí majitel dlouho nic pozorovat a až po několika dnech se projeví slabost, apatičnost či dušnost.

Jak ministerstvo zemědělství zdůrazňuje, případná aplikace rodenticidů by musela být provedena v souladu s platnými zákony, které mají případné negativní účinky omezit.

„Požerové návnady jsou určeny pro hraboše, požití dalšími živočichy by mělo být maximálně eliminováno,“ tvrdí mluvčí Vojtěch Bílý.

K této problematice si resort vyžádal vyjádření z ministerstva životního prostředí a ministerstva zdravotnictví. 

Ochránci přírody však mají v dobré paměti případ z dubna 2010, kdy jed na hraboše zdecimoval zhruba 1500 racků v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.

Že příčinou byl skutečně přípravek na hubení hrabošů, tehdy potvrdily rozbory Státní veterinární správy v Olomouci. Do těla racků se jed dostal z okolních polí, kde zemědělci začátkem dubna rozvezli deratizační granule.

Podle myslivců byl stejný přípravek původcem smrti také zajíců, bažantů nebo kachen. Jednalo se nicméně o antikoagulant, nikoli navrhovaný Stutox II.

Ten podobné škody doposud na svědomí nemá, dokonce ani jeho předchůdce, Stutox I, který měl přitom podstatně vyšší účinnost. To je podle zemědělců pádný důkaz, že se kolem plošné aplikace Stutoxu II vytvořila zbytečně hysterická atmosféra.

Podle ředitele Zoologické zahrady Tábor Evžena Korce by plošné používání jedů ve volné přírodě mělo zůstat dávnou minulostí. Podle něj by tento postup nejen zcela zdecimoval hraboší populaci, ale vedl by i k závažným sekundárním škodám.

„Vyhubení celého živočišného druhu z určitého území by zásadně poškodilo místní ekosystém. Nejen že by vypadl jeden z článků potravního řetězce, ale než by se tak stalo, tak by se jed šířil dále.

Otrávený hraboš by tak mohl usmrtit také vzácné dravé ptáky včetně sov, které si na nich často pochutnávají.

V daném místě by mohlo dojít k vyhubení všech ptáků živících se zrním a také ostatních živočichů, kteří si zrním zpestřují jídelníček,“ vyjmenovává Korec.

Zemědělcům s trochou nadsázky radí, aby si tak jako táborská zoo pořídili několik koček a bude prý s hlodavci po problémech. „I jeho zákazníci v konečném důsledku ocení, že na své plodiny vylil té chemie o něco méně,“ říká.

Proti takovýmto argumentům se zejména menší farmáři, hospodařící na rodinných statcích, logicky brání. Oni by prý byli ti poslední, kdo by si chtěli zamořovat  půdu a ničit ji pro další generace.

Video: Český farmář chce obelstít sucho. Seje žito s kukuřicí dohromady

2:21

Půdě na českých polích neubližuje jen eroze. Ornice je chudá na organickou složku, což jí také brání v lepším vázání vody. Zemědělci se tomu brání. | Video: Martin Biben, Blahoslav Baťa

Myší svrab

Myší svrab je nakažlivá kožní nemoc myši domácí, kterou způsobují mikroskopičtí cizopasní roztoči žijící v srsti. Je to nemoc hromadných chovů, které nejsou zoohygienicky úplně na výši, a myšek pocházejících ze zverimexu. Pokud v chovu myším řídne srst a drbou se, příčinou je pravděpodobně svrab.

Myší svrab způsobují parazité přizpůsobení životu na myši. Většina roztočů myší není přenosná na jiná zvířata, ale některé mohou napadnout také morčata, potkany a další drobné savce. Psům, kočkám nebo člověku ale nehrozí žádné nebezpečí.

Původci myšího svrabu

U myší cizopasí hned vícero druhů roztočů, které způsobují svrab. Často se vyskytuje na myši více druhů najednou. Jsou to parazité žijící v srsti, do kůže nepronikají. Živí se chlupy a částečkami pokožky. Protože původci jsou roztoči, latinsky Acari, nemoci se říká také akarióza.

Vůbec nejčastěji se na myších vyskytují tři druhy těchto cizopasníků: trudníkovec myší, trudníkovec Poppův a zákožka myší.

Z nich je nejdůležitější trudníkovec myší, Myobia musculi. To je malý průhledný tvor, mikroskopických rozměrů, dlouhý 300 μm a 190 μm široký.

První pár končetin je přeměněný k držení chlupu, další tři pády dlouhých končetin jsou opatřené drápkem. Samičky lepí vajíčka ke kořínkům chlupů, ty líhnou asi za týden.

Larvy a nymfy vypadají podobně jako dospělci, akorát jsou menší. Životní cyklus trvá 12 dní.

Trudníkovec Poppův, Radfordia affiis je prakticky totožný živočich, který se od trudníkovce myšího liší v podstatě jen tím, že na končetinách má místo jednoho drápku drápky dva.

Zákožka myší, Myocoptes musculinus, je stejně dlouhá jako trudníkovci, ale je širší, má tvar širokého oválu spíš než protáhlý. K držení chlupů je přeměněný třetí a čtvrtý pár končetin a také ústní ústrojí. Samečkové jsou asi poloviční a čtvrtý pár končetin neslouží k uchopení chlupu, ale samiček. Životním cyklem se neliší od předchozích druhů, jeho délka je asi 14 dní.

Přenos myšího svrabu z jedné myši na druhou

Nemoc se přenáší nejvíce přímým kontaktem mezi myšmi. Roztoči mohou přežít po určitý čas také mimo hostitele v podestýlce. Velice časté je bezpříznakové nosičství, myši mohou být hostitelem roztočů a není to na nich vidět, parazité škodí až při přemnožení.

Přenos svrabu myší na jiná zvířata

Cizopasní roztoči jsou do značné míry hostitelsky specifické. Všechny vyjmenované druhy roztočů parazitují především na myši. Trudníkovec myší může ale napadnout také potkany a domácím myším blízce příbuzné hlodavce. Trudníkovec Poppův vzácně parazituje na potkanech a zákožka myší velice vzácně přelézá na morčata.

Na jiná zvířata mimo hlodavců nebo na člověka se svrab myší nepřenáší.

Jak se svrab myší projevuje

Škála projevů myšího svrabu je neobyčejně široká. Závisí na druhu myšky – lysé myši jsou proti svrabu zcela odolné, naopak u černě zbarvených myší může probíhat hůře než u bílých myšek – a na jejich stáří, spíše onemocní starší zvířata.

Obrovský vliv mají podmínky chovu Svrab snadněji propuká u myší chovaných ve velkém počtu na malé ploše, při nedostatečné hygieně, při chovu na příliš hrubé podestýlce a vůbec vždycky, když jsou zvířata vystavená nadměrným stresovým vlivům.

Také u myší, které trpí jinými nemocemi se roztoči snadněji přemnoží a vznikne viditelný svrab.

Některé myši mohou být zcela bez potíží a právě s nimi se nemoc dostane do chovu, nebo jí tam zavlečou divoce žijící myši. Lehce postižené myši mají zarudlou kůži a řidší srst, která může působit mastným dojmem. Se zvyšujícím se počtem roztočů se zvyšuje svědění a silně postižené myši si rozškrábou kůži do krve s následnou bakteriální infekcí.

Zákožka myší a trudníkovec Poppův parazituje především na temeni hlavy, na horní straně krku a mezi lopatkami, trudníkovec myší způsobují viditelné kožní změny nejprve na bocích, na zadku, pod krkem a až pak se šíří na celá záda. Lysivost doprovázející svrab může být i celotělová.