Může být krátkodobý stres (eustress) a úzkost skutečně přínosem? stres může být pozitivní

Když jsme v úvodu do tohoto modulu stres definovali jako reakci, znamená to, že se „něco začne dít“ – co ale? Cílem stresové reakce, která se vyvinula v průběhu evoluce, je zajistit organismu bezpečí a minimalizovat ohrožení.

Příroda nás vybavila třemi scénáři – pokud nějakou situaci vyhodnotíme jako ohrožující, jeden z nich se automaticky spustí. Ať už je podnětem přítomnost nebezpečného zvířete, nepříjemná pracovní schůzka, cesta do práce v dopravní zácpě, nebo výčitky blízké osoby, vrozenou reakcí je: útok, útěk nebo tzv.

„zamrznutí“. Všechny tyto reakce vycházejí právě z toho, co je vhodné udělat při setkání s nebezpečným zvířetem. Buď můžete zaútočit či utéct. Nicméně někdy je vzhledem ke zvířeti nejlepší strategií předstírat mrtvého – tzv. zamrznout. Problém však je, že tyto reakce se dnes spouští ve zcela nevhodných situacích.

Navíc jsou tyto reakce vyvolány a kontrolovány aktivitou vegetativního nervového systému, který nelze ovlivnit vůlí.

Může být krátkodobý stres (eustress) a úzkost skutečně přínosem? Stres může být pozitivní

Sami to jistě znáte – pokud kolem vás projede nebezpečný řidič, můžete nadávat a troubit ještě dřív, než vám vůbec dojde, k čemu došlo.

Na druhou stranu se velmi rychle klidíte ze společného domácího prostoru, pokud vidíte, že je na vás partner/ka naštvaný/á.

Stejně tak se může stát, uvidíte-li například autonehodu, že „zamrznete“ a bude chvíli trvat, než si uvědomíte situaci a zavoláte záchranku.

Pokud vás reakce na stres na fyziologické úrovni a možných reakcí organismu zajímá podrobněji, doporučujeme vám věnovat tři minuty následujícímu videu.

Reakce na stres

Eustres vs. distres

V souladu s výše zmíněnou definicí je ve společnosti slovo stres vnímáno spíše negativně, mluvíme tedy o tzv. distresu. Stres však může být i pozitivní a mít také pozitivní vliv – takovému stresu se říká eustres.

Tento stres nás žene v situacích, kdy je tomu třeba. Díky němu dosahujeme výjimečných výkonů v práci, ve sportu nebo při překonávání nečekaných překážek.

Eustres tedy naši výkonnost zvyšuje, kdežto distres celkovému výsledku škodí – například když přehnaně reagujeme na nedůležitý podnět.

Může být krátkodobý stres (eustress) a úzkost skutečně přínosem? Stres může být pozitivní

Možná jste si všimli, že mírná hladina stresu je v některých situacích přínosná.

Někteří hovoří o tom, že může být dokonce příjemná – například před velkou prezentací někteří lidé hovoří o jemném mravenčení, které jim dodává energii a sílu podat ten nejlepší výkon.

Oproti tomu stojí lidé, které stres naprosto přemůže a dostávají se tak do fáze distresu, kdy jejich výkon rapidně klesá. Více o stresu při prezentacích se dozvíte v modulu Prezentační dovednosti.

Individuální vnímání stresu

Právě osobní nastavení ke stresu se zdá být klíčovým faktorem v jeho škodlivosti. Jeden z pohledů nabízí americká psycholožka Kelly McGonigal, která se stresem dlouhodobě zabývá.

Podle ní má stres škodlivější účinky u těch lidí, kteří věří tomu, že stres je škodlivý. Naproti tomu lidé, kteří škodlivosti stresu nepřikládali význam (nebo nevěřili, že stres je škodlivý), nezaznamenávají takové negativní účinky stresu na zdraví.

Tuto teorii si můžete poslechnout v TedTalku, ve kterém ji Kelly vysvětluje.

Kelly McGonigal: Jak se (s)přátelit se stresem

Hranice toho, co zvládneme, je ryze individuální. Co je pro jednoho stresující, zvládne druhý levou zadní, a naopak.

Kelly mimo jiné říká, že změnou nastavení mysli můžeme změnit to, jak škodlivý pro nás stres je. Zdá se to skoro neuvěřitelné, ale souvisí to s mechanismem, který je dlouho známý – jedná se o budování tzv. resilience neboli psychické odolnosti.

Ačkoliv má na naši psychickou odolnost vliv naše výchova v dětství, můžeme ji budovat i v dospělosti. Spíše než o neměnný rys se tedy jedná o proměnlivý proces, který můžeme ovlivnit. Právě v budování psychické odolnosti hraje stres zásadní roli.

Bez toho, aby byl organismus vystavován zkouškám (tedy i stresu), se nemůže stávat silnějším. I z toho důvodu je pro nás stres užitečný. Koneckonců, stres má, stejně jako všechny emoce, své evoluční opodstatnění. Lidové rčení „co tě nezabije, to tě posílí“ tak může být i z části vědecky podloženým faktem.

Lidé, kteří mají vyšší resilienci, jsou totiž podle výzkumů odolnější vůči stresu, lépe se s ním vyrovnávají a jsou schopni lépe se adaptovat na okolní prostředí.

Důsledky stresu

Dosud jsme si řekli něco o tom, co je to stres, že na něj mají vliv vnější události, ale také naše osobnostní předpoklady a postoje. Nyní si krátce povíme něco o konkrétních důsledcích, které stres může mít, pokud ho necháme zajít moc daleko a nevyslyšíme varovné signály našeho těla.

Nadmíra škodlivého stresu (tedy toho, který my osobně prožíváme jako nadměrný a nežádoucí) může vést k psychickému a fyzickému vyčerpání. Zvláště dlouhodobý nebo chronický stres je značně nezdravý. Z některých výzkumů vyplývají negativní důsledky pro imunitní systém člověka.

Zatímco krátkodobý stres (například spojený s povýšením v práci) může mít na imunitu pozitivní vliv, dlouhodobý stres podle řady odborníků imunitu zhoršuje. Podobně negativně může chronický stres ovlivňovat kardiovaskulární systém, trávicí systém, kožní systém a obecně celý organismus.

Na psychiku může mít chronický stres negativní dopady například v podobě problémů s pamětí či pozorností. Může přispívat k rozladění nálady, která může vyústit až do depresivních symptomů.

Souvislostmi mezi stresem a fyzickými obtížemi se mimo jiné zabývá oblast psychosomatické medicíny.

Může být krátkodobý stres (eustress) a úzkost skutečně přínosem? Stres může být pozitivní

Může se zdát, že stres za to vlastně stojí. Nejen vysocí manažeři, kteří musí být 24 hodin denně na telefonu, ale i ostatní zaměstnanci jsou náchylní k přílišnému stresu a přepracování. Je v pořádku občas pracovat více, déle a s menším množstvím pauz.

Pokud však budete konstantně ve stresu a budete si říkat „vždyť mi zatím nic není, už jen pár týdnů“, dejte si pozor, abyste na takové rozhodnutí nedoplatili. Pokud nejste ochotni zvolnit své tempo (v práci, škole, …), naučte se alespoň se stresem pracovat a správně odpočívat.

Statistiky totiž ukazují, že chronický stres výrazně přispívá k nejčastější příčině úmrtí na světě – ischemické chorobě srdeční (ucpání či zúžení srdeční tepny).

Syndrom vyhoření

Stres má také vliv na emoční prožívání člověka a ve svém důsledku může vést k syndromu vyhoření.

Jeho projevy se různí, obecně jsou ale spojené s apatií vůči práci, která daného člověka dříve naplňovala, poklesem motivace, úsilí, nálady a někdy také s různými fyzickými projevy, jako je zvýšená únava či poruchy spánku. Více se o syndromu vyhoření můžete dozvědět například v následujícím dokumentu České televize.

Ačkoliv jsou profese, které jsou k vyhoření náchylnější (například psychologové, sociální pracovníci, učitelé, lékaři), může potkat prakticky kohokoliv, kdo prošel dlouhým obdobím chronického stresu, dostatečně nerelaxoval a nevěnoval pozornost účinným preventivním opatřením. Jak se stresem pracovat a preventivní opatření aplikovat se dozvíte v následující lekci.

Stres může být prospěšný! Co přesně je eustress a jaké jsou jeho výhody?

Může být krátkodobý stres (eustress) a úzkost skutečně přínosem? Stres může být pozitivní

Bouchající srdce, zrychlený tep, mělké dýchání – odpověď našeho těla na stres je všem znám. Většina ho pokládá za negativní věc, která škodí zdraví a organismu neprospívá. Málokdo si však uvědomuje jeho přínosy a Honoré ho jako pozitivní jev.

Psychologové označovali stres dlouhá léta za negativní stav organismu. Způsoboval úzkost a měl nepříznivé dopady na zdraví člověka.

Jeho bližší zkoumání započalo v 50. letech 20. století vydáním knihy The Stress of Life od Hanse Selyeho.

Selye je mnohými považován za průkopníka demonstrace existence biologického stresu a prvním člověkem, který použil termín dobrý stres, tzv. eustress.

Může být krátkodobý stres (eustress) a úzkost skutečně přínosem? Stres může být pozitivní

Co si představit pod pojmem stres?

Stres je biologicky nejstarší odpověď organismu na nebezpečí. Bez stresu bychom nepřežili. V momentě jak je organismus v ohrožení, sympatikus se aktivuje a mozek vyplavuje hormony kortizol a norepinefrin.

  • Smysly se zostří, zvýší se tlak krve, srdce pracuje rychleji a mozek se dostává do stavu maximálního soustředění.
  • Do svalů je pumpována krev, abychom dokázali utíkat nebo bojovat; organismus je tedy připraven chránit se a přežít.
  • Osvojte si je: 6 jednoduchých kroků jak omezit stres v životě Eustress a distress

Stres jak ho známe je problémem dneška. Ovlivňuje negativně na zdravotní stav a zhoršuje kvalitu života. Už Hippokrates naznačoval existenci choroby, která kombinovala pathos (utrpení) a PONOS (vytrvalá práce).

V roce 1956 vydal endokrinolog Hans Selye knihu The Stress of Life, v níž vysvětluje koncept stresu a stresoru. O dvě dekády rozpracoval svou terminologii, a stres rozdělil na dvě části – dobrý (eustress) a špatný (distress).

Distress – negativní stres – je spojen s pocitem úzkosti a obav. Snižuje naše schopnosti, soustředění a výkon.

Budete mít zájem:  Mdloby a závratě – běžná součást těhotenství

Pociťovaný distress nám znemožňuje adekvátně se vyrovnat se stresující situací, vyvolává nepříjemné pocity a přispívá k mentálním a fyzickým problémům. Naopak eustress nás dokáže pozitivně ovlivnit.Na rozdíl od Distress působí krátkodobě, dodává nám energii a motivuje nás. Nabudí nás k využití našich schopností k maximálnímu výkonu, jakého jsme schopni.

  1. Cítíme se nadšeně, vzrušeně, zvyšuje se nám soustředění a ze stresující situace odcházíme nabuzení s pozitivními pocity.
  2. Nejčastěji momenty prožívaného eustressu jsou svatba, začátek vztahu, cestování nebo nové zaměstnání.
  3. Na rozdíl od Distress jsou tyto situace prožívané velmi pozitivně, pociťujeme jakési vzrušení a některé fyziologické odpovědi těla, typické pro stres jako takový (bušení srdce, stažen žaludek).

Distressové situace jsou naopak ty, které nás ubíjejí, ničí sebeúctu, sebevědomí, cítíme se jako “v boji”. Z toho důvodu jsou pro náš organismus destrukční a nepříznivé.

Kořeny eustressu

Eustress dostal své pojmenování z řecké předpony eu, která znamená dobrý, zdravý, prospěšný. Stejné kořeny má například i slovo euforie, označující radostný stav.

Při spojení slov eu a stres tedy dostaneme pozitivní formu stresu, která je ve skutečnosti velmi prospěšná. Připravuje nás k našemu nejlepšímu výkonu, zvyšuje bdělost, soustředěnost a doslova nás táhne vpřed.

Stav eustressu charakterizuje emocionální stabilita a racionální uvažování. V psychologii dneška se spojuje nejčastěji s pojmy jako flow, mindfulness a Arousa.

Znamená to, že pokud pociťujeme pozitivní formu stresu, obvykle se ponoříme do aktivity, kterou právě jednáme, necháme se jí unášet, nemyslíme na minulost ani na budoucnost, protože jsme tady a teď – aktivita nás baví, užíváme si ji, organismus podává maximální výkon , což nás však nevyčerpává, ale naopak naplní energií a pozitivními pocity.

Z tohoto důvodu prospívá zdraví a posouvá nás dál. Pomáhá nám zvládat ty situace, ve kterých překročíme naši komfortní zónu, a zvyšujeme naše schopnosti.

Všechno je v hlavě

Distress i eustress spojuje stejná základna – náš pohled na situaci. Odpověď těla na stres je podmíněn naší myslí a zhodnocením situace, což potvrdilo mnoho studií.

  • Lidé, kteří vnímají stres jako velmi negativní aspekt života, nezvládají povinnosti a životní výzvy, vše vidí černé a obvykle mají horší zdravotní stav.
  • Z mnoha výzkumů vyplývá, že pokud se na situaci budeme dívat negativní, tělo dostává signál, že jsme v ohrožení.
  • Začne produkovat ohromné ​​množství stresového hormonu, a naše tělo zalijí negativní pocity, snižující naše schopnosti.

Mozek a naše myšlení jsou všemocné a dokážeme jimi ovládat zdraví, psychické nastavení a náladu. Lidé, kteří jsou pozitivně naladěni a spokojeni, vědí, že okolnosti neovlivní, ale svou reakci na ně ano.

Jejich reakce a myšlení rozhoduje, zda je stres vnímán pozitivní nebo negativní, a zda ze situace odcházejí ubití nebo klidní. Vědí, že ať před nimi stojí cokoli (prezentace, nepříjemný rozhovor), nikdo z nich “neodkúsne”.

Jejich vnímání a pohled na situaci rozhodne, zda je tělo připraveno podávat maximální výkony a mysl bude soustředěna.

Žít pro moment

Všechno máme ve svých rukou. Jsme jen maličkou součástí vesmíru, částečkou, která pomine.

Neberme život tak vážně, nestresujme se maličkostmi a snažme se žít tady a teď, a vyzdvihujme pozitivní aspekty našeho života. Pokud je nemáme, vytvořme si je. Na světě nejsme proto, abychom trpěli, ale abychom žili.

Tak neprežívajme ze dne na den, ale žijme smysluplný život, na jehož konci nebudeme litovat zbytečného strachu.

jaký je rozdíl mezi pozitivním stresem, normálním stresem a negativním stresem

Dobrá otázka ve skutečnosti. To nelze vysvětlit v rámci quory. Zde jsem přidal podrobný článek. Můžeš

Koukni na to

pokud máš čas 🙂

Pocit stresu se může cítit naprosto normální, zejména během doby zkoušky. Možná si všimnete, že vás stresování někdy motivuje k tomu, abyste se soustředili na svou práci, ale jindy se cítíte neuvěřitelně ohromeni a nemůžete se na nic soustředit.

Zatímco stres ovlivňuje každého různými způsoby, existují dva hlavní typy stresu: stres, který je prospěšný a motivující – dobrý stres – a stres, který způsobuje úzkost a dokonce i zdravotní problémy – špatný stres.

Zde je více o výhodách a vedlejších účincích stresu a o tom, jak zjistit, zda se u vás vyskytuje příliš mnoho stresu.

Může být krátkodobý stres (eustress) a úzkost skutečně přínosem? Stres může být pozitivní

Přínos stresu

Podle odborníků je stres zábleskem energie, který vám v zásadě poradí, co dělat. V malých dávkách má stres mnoho výhod. Například stres vám může pomoci čelit každodenním výzvám a motivuje vás k dosažení vašich cílů. Ve skutečnosti vám stres může pomoci efektivněji plnit úkoly. Může dokonce zvýšit paměť.

Stres je také životně důležitým varovným systémem, který vyvolává reakci na boj nebo let. Když mozek vnímá nějaký stres, začne zaplavovat tělo chemickými látkami, jako je epinefrin, norepinefrin a kortizol.

To vytváří řadu reakcí, jako je zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence.

Kromě toho mají smysly najednou laserové zaměření, takže se můžete vyhnout fyzicky stresujícím situacím – například vyskočit z jedoucího auta – a být v bezpečí.

Kromě toho existují různé zdravotní přínosy s trochou stresu. Vědci se domnívají, že určitý stres může pomoci posílit imunitní systém. Například stres může zlepšit fungování srdce a chránit tělo před infekcí. V jedné studii se jednotlivci, kteří před operací měli střední úroveň stresu, dokázali zotavit rychleji než jedinci, kteří měli nízkou nebo vysokou hladinu.

Vedlejší účinky stresu

Stres je klíčem k přežití, ale příliš mnoho stresu může být škodlivé. Emoční stres, který trvá asi týdny nebo měsíce, může oslabit imunitní systém a způsobit vysoký krevní tlak, únavu, depresi, úzkost a dokonce i srdeční choroby. Zejména příliš mnoho adrenalinu může poškodit vaše srdce. Může změnit tepny a jak se jejich buňky mohou regenerovat.

  • Signály příliš mnoho stresu
  • Může být těžké říct, kdy zažíváte dobrý nebo špatný stres, ale existují důležité způsoby, jak vám vaše tělo dá vědět, že bojujete s příliš velkým stresem. Dejte si pozor na následující varovné signály:
  • • Neschopnost soustředit se nebo dokončit úkoly • Ochorit častěji nachlazení • Bolesti těla • Jiné nemoci, jako jsou autoimunitní choroby, vzplanout • Bolesti hlavy • Dráždivost • Problémy se spánkem nebo bdělostí • Změny v chuti k jídlu • Rozzlobenější nebo úzkostnější než obvykle

Eustress – Eustress

Eustress znamená příznivý stres – ať už psychologický, fyzický (např. Cvičení), nebo biochemický / radiologický ( horméza ).

Termín vytvořil endokrinolog Hans Selye , který se skládal z řecké předpony eu – což znamená „dobrý“ a stresu , což doslova znamená „dobrý stres“.

Eustress byl původně prozkoumán ve stresovém modelu Richardem Lazarem . Je to pozitivní kognitivní reakce na stres, která je zdravá, nebo dává člověku pocit naplnění nebo jiné pozitivní pocity. Selye vytvořil tento termín jako podskupinu stresu, aby rozlišil širokou škálu stresorů a projevů stresu.

Eustress není definován typem stresoru, ale spíše tím, jak člověk tento stresor vnímá (např. Negativní hrozba versus pozitivní výzva).

Eustress označuje pozitivní reakci člověka na stresor, která může záviset na jeho aktuálních pocitech kontroly, vhodnosti, umístění a načasování stresoru. Potenciální ukazatele eustresu mohou zahrnovat reakci na stresor se smyslem pro smysl , naději nebo elán .

Eustress byl rovněž pozitivně koreluje s životní spokojenosti a pohody . Eustress je nepříjemný, ale vede k osobnímu růstu.

Definice

Eustress nastává, když je rozdíl mezi tím, co člověk má a tím, co chce, mírně zatlačen, ale není ohromen. Cíl není příliš daleko od dosahu, ale stále je o něco více, než jeden zvládne. To podporuje výzvu a motivaci, protože cíl je v dohledu.

Úkolem výzvy je motivovat člověka ke zlepšení a dosažení cíle. Výzva je emoce související s příležitostmi, která lidem umožňuje dosáhnout nesplněných cílů. Eustress je naznačen nadějí a aktivním zapojením.

Eustress má významně pozitivní korelaci se životní spokojeností a nadějí. Typicky se předpokládá, že prožívání chronického stresu, ať už ve formě tísně nebo eustresu, je negativní.

Eustress však může místo toho podporovat fyziologické prospívání pozitivním ovlivňováním základních biologických procesů zapojených do fyzické obnovy a imunity .

Měření

Eustres z povolání lze měřit na subjektivních úrovních, jako je kvalita života nebo pracovního života, pracovní tlak, zdroje psychologického zvládání, stížnosti, celková úroveň stresu a duševní zdraví . Mezi další subjektivní metodické postupy patří rozhovory s cílovými skupinami, které se ptají na stresory a úroveň stresu.

Budete mít zájem:  Čtěte složení jídel a dejte si pozor na problémové ingredience

V jedné studii byli účastníci požádáni, aby si vzpomněli na minulou stresující událost a poté odpověděli na dotazníky týkající se zvládání dovedností, pracovní pohody a hodnocení situace (vnímání stresující události jako výzvy nebo hrozby).

Společné subjektivní metodiky byly začleněny do modelu holistického stresu vytvořeného v roce 2007 s cílem uznat význam eustresu, zejména na pracovišti. Tento model používá naději, pozitivní afekt, smysluplnost a zvládnutelnost jako měřítko eustresu a negativní psychologické stavy, negativní afekt, úzkost a hněv jako měřítko úzkosti.

Rovněž byla použita objektivní opatření a zahrnují míru krevního tlaku, svalové napětí a míru absencí. Další fyziologický výzkum hledal neuroendokrinní změny v důsledku eustresu a úzkosti. Výzkum ukázal, že katecholaminy se rychle mění na příjemné podněty.

Studie prokázaly, že eustres a úzkost vyvolávají v neuroendokrinním systému různé reakce, zejména v závislosti na míře osobní kontroly, kterou člověk cítí nad stresorem.

Ve srovnání s utrpením

Yerkes – Dodsonova křivka pro obtížný úkol

Tísně je nejčastěji označovaným typem stresu, který má negativní důsledky, zatímco eustres obvykle souvisí s žádoucími událostmi v životě člověka. Selye nejprve rozlišil tyto dva v článku, který napsal v roce 1975. V tomto článku Selye tvrdil, že přetrvávající stres, který není vyřešen zvládáním nebo adaptací, by měl být znám jako úzkost a může vést k úzkosti, stažení a depresivnímu chování. Naproti tomu, pokud stres zlepšuje fungování člověka, může to být považováno za eustres. Oba mohou být pro tělo stejně náročné a mají kumulativní povahu v závislosti na způsobu přizpůsobení člověka stresu, který jej způsobil. Samotné tělo nedokáže fyzicky rozlišit mezi úzkostí nebo eustresou. Diferenciace mezi těmito dvěma je závislá na vnímání stresu člověkem, ale věří se, že stejný stresor může způsobit eustresu i úzkost. Jedním z kontextů, ve kterých k tomu může dojít, je společenské trauma (např. Černá smrt , druhá světová válka ), které mohou způsobit velké utrpení, ale také eustres ve formě otužilosti , zvládání a podpory pocitu společenství . Model Yerkes – Dodson demonstruje optimální rovnováhu napětí pomocí křivky zvonu (zobrazeno na obrázku vpravo nahoře). Tento model je podporován výzkumem, který prokazuje, že strategie zvládání emocí a chování souvisí se změnami úrovně vnímaného stresu na Yerkes-Dodsonově křivce.

Pracovní

Velká část výzkumu eustress se zaměřila na jeho přítomnost na pracovišti. Na pracovišti lze stres často interpretovat jako výzvu, která obecně označuje pozitivní eustres, nebo jako překážku, která označuje úzkost, která narušuje schopnost člověka splnit úkol nebo úkol.

Výzkum se zaměřil na zvýšení eustresy na pracovišti ve snaze podpořit pozitivní reakce na nevyhnutelně stresující prostředí. Společnosti mají zájem dozvědět se více o eustress a jejích pozitivních účincích na zvýšení produktivity.

Eustress vytváří lepší prostředí pro zaměstnance, díky čemuž mají lepší výkon a nižší náklady. Pracovní stres stojí Spojené státy někde mezi 200 až 300 miliardami dolarů ročně. Pokud by se jednalo o eustres místo tísně, tyto společnosti by si tyto peníze ponechaly a americká ekonomika by se také mohla zlepšit.

Stres byl také spojován se šesti hlavními příčinami úmrtí: „nemoci, nehody, rakovina, onemocnění jater, plicní onemocnění, sebevraždy“. Pokud pracovníci onemocní a / nebo zemřou, je zřejmé, že společnost stojí v době nemoci a zaškolení nových zaměstnanců. Je lepší mít produktivní a šťastné zaměstnance.

Eustress je nezbytný pro dosažení úspěchu. Eustress souvisí s pohodou a pozitivními postoji, a zvyšuje tak pracovní výkon.

Ke zvýšení eustresu z povolání byly použity techniky, jako jsou intervence zvládání stresu (SMI). SMI často zahrnují cvičení, meditace a relaxační techniky ke snížení stresu a zvýšení pozitivního vnímání stresu na pracovišti. Spíše než snižovat stres na pracovišti se techniky SMI snaží zvýšit eustres pomocí pozitivních reakcí na stresující podněty.

Sebeúčinnost

Eustress je primárně založen na vnímání. Je to to, jak vnímáte svou danou situaci a jak vnímáte svůj daný úkol. Nejde o to, co se ve skutečnosti děje, ale o vnímání toho, co se děje. Eustress se tedy vztahuje k self-účinnost . Sebeúčinnost je úsudek člověka o tom, jak mohou provádět požadovaný úkol, akci nebo roli.

Mezi faktory, které k tomu přispívají, patří přesvědčení člověka o efektivitě jeho možností postupu a jeho schopnosti tyto akce provádět. Pokud má člověk nízkou sebeúčinnost, bude vnímat poptávku jako tísnivější než eustresivní, protože vnímaná úroveň toho, co daná osoba má, je nižší. Když má člověk vysokou sebeúčinnost, může si stanovit vyšší cíle a být motivován k jejich dosažení.

Cílem je pak zvýšit sebeúčinnost a dovednosti, aby lidé mohli zvýšit eustres.

Tok

Když jednotlivec hodnotí situaci jako stresující, přidá k danému problému štítek pro nouzi nebo eustres. Pokud situace vyvolá eustresu, člověk se může cítit motivovaný a může zažít plynutí .

Pozitivní psycholog Mihaly Csikszentmihalyi vytvořil tento koncept, který je popsán jako okamžiky, kdy je člověk zcela pohlcen zábavnou činností bez vědomí okolí. Flow je extrémně produktivní stav, ve kterém jedinec zažívá svůj špičkový výkon.

Základními prvky jsou absorpce, požitek a vnitřní motivace.

Flow je „konečným zážitkem eustress – ztělesněním eustress“. Hargrove, Nelson a Cooper popsali eustress jako soustředěnou na výzvu, plně přítomnou a nadšenou, což téměř přesně odráží definici toku. Flow je považován za vrcholný zážitek nebo „nejradostnější, nejšťastnější a nejblaženější okamžik vašeho života.“

Faktory

Existuje několik faktorů, které mohou zvýšit nebo snížit šance člověka na prožívání eustresy a prostřednictvím eustresy na prožívání toku.

  • Stres ovlivňují také dědičné predispozice a očekávání společnosti. Osoba by tedy již mohla mít určitou výhodu nebo nevýhodu v tom, že zažívá eustresu.
  • Pokud člověk rád prožívá nové věci a věří, že má ve světě důležitost, pravděpodobněji zažije tok.
  • Tok negativně souvisí s vlastní orientací nebo extrémním smyslem pro autonomii.
  • Perzistence pozitivně souvisí s tokem a úzce souvisí s vnitřní motivací.
  • Lidé s vnitřním místem kontroly mají větší šanci na tok, protože věří, že mohou zvýšit svou úroveň dovedností, aby odpovídali výzvě.
  • Perfekcionismus však negativně souvisí s tokem. Osoba bagatelizuje své úrovně dovedností, a proto činí mezeru příliš velkou, a vnímá, že je příliš velká na to, aby mohla zažít tok. Na opačném konci perfekcionismu však existují větší šance na tok.
  • Aktivní otálení pozitivně souvisí s tokem. Aktivním zpožděním práce člověk zvyšuje výzvu. Jakmile se výzva spojí s vysokou úrovní dovedností dané osoby, může osoba zažít plynutí. Ti, kteří pasivně odkládají nebo neodkládají, nemají stejné zkušenosti. Pouze s cíleným otálením je člověk schopen tuto výzvu zvýšit.
  • Myšlení je významným faktorem při určování tísně versus eustres. Optimističtí lidé a lidé s vysokou sebeúctou přispívají k zážitkům z eustresu. Pozitivní myšlení zvyšuje šance na eustres a pozitivní reakci na stresory. V současné době převládá myšlení vůči stresu tak, že stres oslabuje. Nastavení myšlení vůči stresu však lze změnit.

Příklady

Častým příkladem eustress je účast v atletických soutěžích.

Eustress je v následujících příkladech běžný. Příklady však závisí na tom, jak jedinec stres vnímá. Níže uvedené příklady jsou nejčastěji vnímány jako eustress:

  • Setkání nebo účast na výzvě
  • Požadované fyzické cvičení (např. Silový trénink , běh , jízda na kole )
  • Úmyslné vystavení studené vodě
  • Sportovat
  • Sledování napínavého nebo děsivého filmu
  • Jízda na horské dráze
  • Soutěžte v turnaji
  • Hazardní hry
  • Wim Hof dýchal

Viz také

  • Nouze , opak eustresy.
  • Hans Selye , který založil teorii stresu .
  • Více obecných informací o stresu naleznete na stránkách Americké psychologické asociace (APA) zde.

Reference

externí odkazy

  • Eustress ve společnosti Whole Health Stress Management Lecture

Rozhovor – Policejní psycholog o stresu na pracovišti



Mgr. Rostislav Bezděk, vystudoval psychologii na FF UK, mnoho let působí jako policejní psycholog, nám poskytl krátký rozhovor na téma stresu.

Mnoho posledních studií poukazuje na fakt, že je to právě stres v práci (a z práce), který na nás nechává nejhlubší stopy a ovlivňuje náš život. Nakonec v práci trávíme velkou část našeho života.

Zeptali jsme se proto, co můžeme dělat proto, abychom si i přes náročné zaměstnání (nebo mnoho zdrojů stresu na pracovišti) mohli užívat krásný a spokojený život.

Jak jste se dostal k tématu stresu, konkrétně stresu na pracovišti?

Tato problematika se stala součástí mé práce, když jsem v r. 2010 nastoupil na pozici policejního psychologa po deseti předchozích letech jako policista. Tehdy jsem se začal setkávat s klienty, které trápily různé problémy, ale stres byl jejich společný jmenovatel, i když to tak zprvu nevypadalo nebo tomu tak neříkali.

Přicházeli s depresemi, úzkostmi, konflikty, nespavostí apod. Současně jsem celá předchozí léta měl možnost pozorovat lidi, kteří se se stejnými pracovními situacemi vyrovnávali různě. Někteří získali tiky, někteří jimi procházeli s lehkostí. Pátral jsem po tom, v čem jsou ti odolní lidé jiní a jaké strategie lze od nich pochytit.

Kurz stres managementu je výsledkem tohoto pátrání.

Budete mít zájem:  Limonen a jeho účinky na zdraví – má protizánětlivé, antioxidační i antistresové vlastnosti

Je pravda, že výzkumy prokazují, že stres na pracovišti negativně ovlivňuje pracovní výkonnost a častější nemocnost? Jeffrey Pfeffer ve své knize uvádí, že nejčastější příčinou stresu jsou podle řady studií poměry na pracovišti, a že nespokojení a vystresovaní pracovníci jsou méně výkonní, častěji nemocí a logicky i častěji dávají výpověď, tedy zvyšují fluktuaci podniku. Tím samozřejmě ve výsledku trpí zaměstnavatel, který přichází o dobré zaměstnance. Ale s problematickým kolektivem, náročnými vedoucími nebo celkovou firemní kulturou nebo návaly práce člověk sám nic neudělá. Když nemůžeme změnit příčinu, je možné na tom vůbec něco změnit?

Souvislost mezi stresem a oslabenou imunitou a vyšší nemocností potvrdila už řada výzkumů. Asi by bylo dobré rozlišovat, kde zaměstnavatel nebrání, přispívá nebo přímo vytváří a zneužívá zbytečného nadměrného stresu k dosažení krátkodobých výkonů, ale za cenu dlouhodobých následků pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Pak jsou ale i zaměstnání,  které stresující jsou a budou, protože to vyplývá z jejich povahy a někdo je dělat musí, jako třeba urgentní medicína. Vždy máme na výběr ze tří možností – change it, take it or leave it, neboli změť to, přijmi to nebo to opusť. Důležité je si tu otázku položit, vybrat si a zaujmout postoj.

Stres není něco, co se odehrává tam venku, ale je to stresová reakce, která se odehrává v naší hlavě, resp. těle. Do velké míry je tedy na nás, jak necháme na sebe stres působit.

Odolnost vůči stresu je dnes kompetence, která je vyžadována v kdejakém pracovním inzerátu, takže osvojení si dovednosti zvládat stres je dobrou profesní i zdravotní investicí do sebe.

Lze  vůbec se stresem účinně pracovat nebo jsou to všechno takové psychologické poučky a triky, jak nalákat zákazníky na téma, které je trápí?

Správně říkáte pracovat. Můžou být sice situace, kdy pouhé porozumění této situaci, kterému říkáme náhled, má výrazný efekt.

Často je ale třeba vyvinout úsilí ke zbavení se nějakého návyku, který nás do stresu dostává a vytvoření jiného a tento opakovat a opakovat. To je ostatně důvod, proč se prodává tolik knih o osobním rozvoji.

Nestačí je totiž pouze přečíst a najít se v nich, ale opravdu ta doporučení dělat. A na tom hodně lidí selhává.

Jak vy sám se vyrovnáváte se stresem? A jaký druh stresu nejčastěji při své práci zažíváte?

Asi jako každý, i já se potkávám se stresem, způsobeným novými situacemi.

Můžou to být veřejná vystoupení, rozhovory do médií, krizové intervence, které jsou vždy těžké v tom, že jsou pokaždé jiné a vždy jsme s lidmi v těch nejhorších okamžicích jejich života, nejčastěji, když jim zemře někdo velmi blízký.

Činnosti, které jsme nikdy nedělali, působí jako ohrožení – nevíme, jestli máme dostatečné dovednosti se se situací vypořádat a strach, co by bylo, kdybychom selhali.

Jak jste se s tím naučil pracovat a proč?

Ze zásady se těmto situacím nevyhýbám, ale beru je jako výzvu. Vytvořil jsem si návyk se na tyto situace dobře připravovat.

Nejenom odborně, ale díky tomu, že mám velmi živou představivost, si už v hlavě odehrávám scénáře, jak to asi proběhne. Říká se tomu imaginace.

Tím, že si představuji zdárný průběh se všemi detaily všemi smysly, imaginaci řídím a začínám se na situaci těšit. Získám tak potřebnou jistotu, že ať se stane cokoli, budu připravený.

Na čem na sobě vnímáte změnu, když se stresem pracujete?

Pocitově v tom, že měním ten nepříjemný stres, tzn. distress, na pocitově příjemný, tzv. eustress. Situace zůstává stejná, ale pomocí různých technik měním svoje vnitřní nastavení tak, abych to prožíval příjemně.

Vnímá to i vaše okolí a jak?

Myslím si, že ano. Pokud je člověk uvolněný, působí příjemněji a je kreativní. Lépe se myslí, takže v mém případě, např. když dělám školení, mám spoustu nápadů, vymýšlím příklady a dělám vtipy.

Kdybyste s těmito zásadami nepracoval, v čem myslíte, že by váš život byl jiný?

Asi bych se trápil zbytečnostmi, tak jak to denně vidím kolem sebe. Přitom na drtivou většinu situací není až tak těžké najít řešení, stačí jen umět zaujmout správný postoj. Slyšel jsem jednou od kolegů hlášku, která mě rozesmála – „ono to nějak dopadne, když ne dobře, tak špatně určitě“. Má to blízko k technice „katastrofický scénář“, o které si v kurzu také říkáme.

Když se tyto informace snažíte předat účastníkům svých kurzů, myslíte, že na to stačí pár hodin? Je možné za tak krátký čas změnit svoje návyky?

Těch pár hodin stačí určitě na to, podívat se na stres z trochu jiného úhlu, než se obvykle povídá, a zároveň si projít přehled možných technik, co se s tím dá dělat.

To, co se bude dít dál, je pak na každém účastníkovi, protože správně pochybujete – za tak krátký čas není možné měnit návyky, které jsme si vytvářeli roky.

K dispozici dávám účastníkům pracovní materiály, ve kterých jsou uvedené všechny techniky spolu se cvičeními, která pomáhají tyto návyky vytvořit, ale opět pouze pod podmínkou, že je dotyčný bude opravdu dělat.

Čím myslíte, že může pro naši klientelu být tento kurz užitečný? Co myslíte, že trápí státní zaměstnance?

Stres je mé téma, takže roky sleduji každý článek v časopise, na který narazím, rozhovory v televizi, na internetu aj. a je jich opravdu hodně. Zároveň je však pravdou, že z velké většiny nám jen řeknou, co je to stres, co všechno nás může stresovat a jaké má negativní důsledky.

Řešení, pokud je nějaké vůbec zmíněno, se omezuje na doporučení typu odpočívejte, mějte koníčky apod. Tomuto ve svému kurzu věnuji maximálně 30 minut. Zbytek věnuji tomu, co opravdu s tím. Stresová reakce vzniká, když je něco z nás ohroženo a náš mozek to vyhodnotí, že je třeba se to připravit.

Dnes málokdy je ohrožen přímo náš život, naopak nám často mozek vyhodnocuje jako ohrožení banální situace typu dopravní zácpa, kritika, aj. Léta jsem u Policie ČR vyšetřoval zločiny a mám rád detektivní práci.

Preferuji řešení příčin stresu, proto bývá důležité odhalit, co že je to v nás vlastně ohroženo, a to bývá někdy také detektivní práce. V kurzu poskytuji návody, jak  na to.

To, co často trápí státní zaměstnance, se dost pojí s faktem, že se jedná o nevýrobní sféru, tzn. chybí přímá návaznost na nějaký měřitelný zisk. Chybí tak zpětná informace o tom, jak si vedeme, ať už přímo, nebo zprostředkovaně nadřízeným. To vede k demotivaci.

Objevuje se také nemožnost dostatečně využít svých schopností, nedostatek příležitostí nebo nezájem pro svou iniciativu, a to je velmi důležité, protože vzniklá frustrace může být velmi stresující, podobně jako pro lva v kleci. Dokonce to má svůj vlastní název – boreout syndrom.

V druhé polovině života nabývá na důležitosti smysluplnost práce, a ta se někdy může vytrácet pod návalem byrokracie nebo jen pouhou rutinou, pokud není součástí firemní kultury s tímto tématem pracovat. To  vše jsou přitom předpoklady pracovní spokojenosti a nespokojenost může vést ke stresu.

V kurzu si říkáme, jak se zbavit stresu, když situaci nemůžu ovlivnit.

Jakou máte osobní zkušenost – jak vaši klienti nebo posluchači vnímají, co se o stresu dozví na vašich seminářích?

Protože se rád držím faktů, pomocí dotazníků jsem zjišťoval, co posluchače z kurzu nejvíce zajímalo, co jim bylo nejvíce přínosem. Vyplynulo z nich, že každého oslovilo něco jiného a tak to také musí být.

Kurz je přehledem různých technik práce se stresem, které se hodí nejen na různé situace, ale i různým osobnostem.

Cílem není osvojit si všechny, ale třeba jen jednu, dvě nebo tři, ale ty opravdu dělat a vytvořit si z nich návyk.

Zpracovala: Mgr. Hana Dvořáková

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *