Většina evropských zemí nechápe, jak bychom mohli někdo v České republice držet jako vězně, a to i s pouhým podezřením na TBC. Podle odborníků toto opatření ve většině případů nemá smysl.
Česká republika patří mezi země s nejnižším výskytem tuberkulózy na světě. Kvůli systematické práci plicních lékařů dokonce – poprvé v letech – v loňském roce počet pacientů klesl pod pět set registrovaných případů. Pulgologové však nejsou spokojeni s zastaralými právními předpisy. Tito lékaři jsou povinni je izolovat, jakmile pacient zjistí přítomnost tuberkulózy
Může být dokonce pouhým podezřením a prakticky od jedné minuty za minutu se ocitne v nemocnici měsíce bez volby. Podle lékařů je tato oblast neopodstatněná a je načase zahájit diskusi o změně zákonů ohledně délky hospitalizace a izolace pacientů s tuberkulózou
Tuberkulóza
- Infekční onemocnění člověka vůči člověku
- je typický dlouhodobý kašel s vyčerpáním sliznice, špatným dýcháním, teplotou a pocením, celkovou slabostí a ztrátou hmotnosti, bolestí na hrudníku nebo krevním kašlem
- Tuberkulóza může způsobit bakterie [No Mycobacterium tuberculosis . 19. března 1882 Profesor Robert Koch poprvé podrobně popsal příčinu této plicní nemoci a tento den byl jmenován Světovým dnem tuberkulózy. V současné době je tuberkulóza druhou nejčastější smrtonosnou infekční chorobou na světě (po AIDS), její výskyt se však v jednotlivých zemích a částech světa velmi liší. Po celém světě jsou nakaženy dvě miliardy lidí, ale ne všichni jsou nemocní. „Tuberkulóza byla spojena s lidskostí v průběhu její historie, stopy byly již identifikovány v kosterních pozůstatcích faraonů, ale lidstvo nezemřelo. Je to proto, že infikovaní lidé budou trpět méně než deset procent svého života , “ popisuje prof. Martina Vašáková vedoucí Pneumologická klinika nemocnice Thomayer v Praze
Jak dlouho a od koho se nakazíte tuberkulózou
Většina lidí je infikována kvapkovou infekcí, více než osmdesát procent je bránicí dýchací trakt. Méně častým zdrojem infekce je přímý kontakt s infekčními sekrecemi pacientů, s kontaktem s infikovanými infekcemi nebo infekcemi trávicího traktu. Další možností je infekce u lidí, kteří pracují s infekčním materiálem, např. Patologové nebo chirurgové. „Jak dlouho trvá pacientka s tuberkulózou v nemocnici?“ „Vyšetřování pražských praktických lékařů našlo svůj čas i ve třiceti procentech těchto latentních tuberkulózních infekcí“ 19659014] Žádá prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., vedoucí Pneumologická klinika 1. LF a Thomayerova nemocnice v Praze. Podle ní nejsou jiné izoláty pneumologie jediným možným nebo univerzálním řešením
Přenos infekce obvykle vyžaduje dlouhodobý a těsný kontakt s pacientem kromě mykobakterií: osm hodin s pacientem s takzvanou mikroskopickou pozitivitou, čtyřicet hodin s pozitivní kulturou.
Jiří Wallenfels vedoucí oddělení národní dozoru nad tuberkulózou, je vedle bezdomovců i rizikové skupiny, jako jsou vězni a alkoholici, a protože převládají u mužů a tuberkulózy, existuje mnohem více žen než tuberkulóza
MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí oddělení národní dozoru nad tuberkulózou:
„Čísla ukazují významnou nadváhu u mužů – 344 z celkového počtu, mezi nimi jsou vězni, bezdomovci, drogově závislí, alkoholici, kuřáci, cizinci v ubytovnách atd. .
Nezanedbatelná část pacientů trpících tuberkulózou v České republice patří mezi cizince (zhruba třetinu všech případů) v ubytovnách.
„V oblastech Plzně a Rokycany jsou pacienti s tuberkulózou hlavně rumunští a bulharští pracující na střelbě. Na jihu Moravy přispěl vysoký počet vězňů v místním vazebním zařízení k vysokému počtu lidí, kteří užívali TB z civilního života.
Významná část nemocných na jižní Moravě, hlavně v Brně, je bezdomovec, „vysvětluje Jiří Wallenfels .
Předběžné údaje za rok 2017 ukazují, že většinu případů onemocnění TBC mezi českými státními příslušníky byla hlášena mezi českými státními příslušníky, následovně Slovensko, Vietnam, Rumunsko a Mongolsko .
„Zatímco počet lidí s TB mezi klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny klesá, lékaři varují, že čelí pacientům s tuberkulózou, kteří jsou často pojištěni a jejichž léčba stojí stovky tisíc korun.
Jsou to cizinci, mezi nimiž je počet onemocnění stoupá “ mluvčí naší největší zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý .
Izolace je drahá a není vždy nutná
Osoba s tuberkulózou tím, že prostě podezřívá TBC, stráví týdny, někdy i měsíce v nemocnici. „V průměru trpí pacienti trpící tuberkulózou dva až tři měsíce, dokud nebudou tzv. Kulturně negativní.
Když vypočítáme, že jeden den v nemocnici stojí 1000 korun, celková hospitalizace a izolace takového člověka činí nejméně 60 000 Kč, je-li to složitější pacient, pak tato částka stoupá na 300 000.
Tyto náklady jsou spravovány nemocnicemi, které podle právních předpisů musí léčit a izolovat pacienty z tuberkulózy z prostředí “ .
Vasáková jí připomíná případ v roce 2002, kdy se doktor Vinohradské nemocnice podle zákona dopustil nezajištění hospitalizace muže ze Slovenska a byla pouze spokojena s příslibem, že okamžitě dorazí na plicní oddělení. Ale to se nestalo, pacient se neukázal; o čtyři dny později ho přivedl do nemocnice, ale ten muž konečně zemřel. Lékař byl odsouzen za šíření tuberkulózy
Odborníci chtějí zahájit diskusi o změně zákonů:
„Máme zkušenosti s podobnou energickou změnou tím, že zrušíme oblast očkování. Někteří kolegové se báli otevřít nějaký kabinet Pandory, který se nestal, “ říká prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., Předseda České pneumologické a ftiziologické společnosti a Česká aliancia proti chronické respirační nemoci
Ve srovnání s ostatními státy EU je to v České republice raritou – nikde jinde všichni pacienti, včetně těch, podezření na tuberkulózu, nezabraňte a lékaři nemají tuto povinnost. „Ale nikdo z nás nechce jít do vězení za to, že neuvolní svobodu osoby podezřelé z tuberkulózy,“ uvádí lékaře, ale dodává, že současné nastavení není odůvodněné z odborného hlediska.
V evropských zemích jsou pacienti s TBC léčeni stejně jako ostatní infekční pacienti – například HIV pozitivní. Sestra navštíví je doma a kontroluje, jestli užívají léky a nosí masku. Tuberkulózní pacienti, kteří nemají vhodné rodinné zázemí, jsou sledováni zdravotníky a policisty.
„Severské země praktikují tento režim už léta a nemají problém s vyšším výskytem tuberkulózy v zemi“ prof.
Dokonce ani izolace všech pacientů nebyla v naší zemi povinná: „I v 50. a 60.
letech se lidé s tuberkulózou dokonce dostali do práce kvůli hospodářské situaci, pouze ti s nejtvrdší formou tuberkulózy zůstali na klinikách “ popisuje lékaře s tím, že se v té době podařilo snížit tehdy velký výskyt tuberkulózy (138 000 případů z roku 1957) na mnohem nižší hodnoty. „Snížil výskyt tuberkulózy v polovině případů, aniž by někdo byl izolován“
Očkování není spásou pro všechny
V padesátých letech byla také zavedena terénní očkování, tuberkulóza. Například všichni pacienti, kteří jsou v současnosti léčeni tuberkulózou v nemocnici Thomayer, byli očkováni.
„Nejprve je třeba nazvat odborníky“
říká Mgr.
Eva Gottvaldová, hlavní hygienka České republiky a náměstek ministra zdravotnictví České republiky a připomíná obtížné diskuse o zrušení očkování proti TBC „Očkování přispívá k prevenci vývoje pouze v těžké tuberkulóze, ale epidemiologicky se nezjistila, víme, že to neovlivňuje obecný výskyt onemocnění, a musíme vzít v úvahu vedlejší účinky této vakcinace, které byly největší ze všech použitých vakcín. “ prof . Vitezslav Kolek . Předseda České pneumologické a ftiziologické společnosti ČLS JEP přidává do Českého hygienického střediska: „Proto jsme dnes vymezili případy, kdy je toto očkování opravdu stojí za to, nemá smysl pro ostatní děti být “ Eva Gottvaldová popisuje současnou situaci
V roce 2009 přestala TBC očkování s námi; povinné očkování proti tuberkulóze bylo dokončeno o rok později a nyní jsou očkována pouze děti v rizikových skupinách. Například ze zemí, kde je výskyt tuberkulózy vyšší než 40 pacientů na 100 000 obyvatel (v České republice je dnes přibližně 4,5 pacientů na 100 tisíc obyvatel) nebo osoby, které přišli do styku s nemocnou tuberkulózou
vás zavře. A kdy budeš pustit? Lékaři také kritizují skutečnost, že zákon, když objednává izolaci pacientů nebo podezřelých z nemoci, neupravuje, kdy tihle lidé mohou opustit nemocnici. „Zákon bezpodmínečně říká, že musíme uzavřít všechny, a to i v případě pouhého podezření, ale ani neříká, kdy je můžeme nechat jít. „Kulturně negativní“, což znamená nejméně po dvou měsících, někdy i po šesti měsících izolace. Je to spíše podmínka, že jste byl uvězněn, protože máte nějaké onemocnění “ kritizuje prof. Vašáková. Důležité je, že pacienti, kteří skončí izolovaně, jsou obvykle ve stadiu, kdy jejich napadení výrazně klesá: „Pokud někdo nakažlila, oni ho už dávno nakazili,“ se shodoval se specialisty [19659003] Tuberkulóza, která se rozvíjí po několik týdnů nebo měsíců, přichází k lékaři s obtížemi, které se projeví až později. Navíc je při hledání správné diagnózy často zpoždění. Jak Vladimir, šedesát jedna, vzpomíná na tuberkulózu, vzpomíná. Aktivní sportovec se dlouho necítil dobře, zakašlal, navštěvoval lékaře, ale bez výsledku. Přesto se se svými přáteli vydali na běh na lyžích. „Vyhněte se tomu, kašlete, jako kdyby měl hlíz,“ varoval jiného lyžaře, než se vydal na cestu. Neznámý běžec měl pravdu a stanovil správnou diagnózu několik měsíců předtím, než se s ním Vladimir oficiálně setkal. Čekala na ni – po mnoha měsících volného pohybu mezi lidmi – okamžitá izolace a dvouměsíční pobyt v nemocnici.
Podle odborníků, plicních lékařů, přísná izolace nemá významný vliv na nízkou incidenci tuberkulózy v České republice. Jsou založeny na celoevropském posouzení, kde se obvykle nevztahuje přísná povinnost hospitalizace. Pokud lidé nosí masku a zůstanou doma, stanou se za vhodných podmínek a léčby velmi neatraktivní. Odborníci proto navrhují diskusi o tom, zda povolit individuální posouzení potřeby izolace. Pacienti by byli obvykle léčeni doma s podporou a kontrolou zdravotnických pracovníků, s nutností povinné hospitalizace pacientů v těžkém stavu nebo s nespolupracujícími pacienty. „Kohortu však dosud neexistuje, protože zákon ulehčuje rozhodování o přenosu odpovědnosti do nemocnic a jejich specializovaných pracovišť.Tato změna by zatěžovala další ambulance, praktické lékaře a zdravotní sestry.Stricitní izolace však nedělá dobrou kontrolu tuberkulózy – zde je včasná diagnóza, dobrá léčba které mohou být potřeba kontrolovat v domácnosti pacienta, prevence a zejména opatření k vyloučení rizikových skupin. Aby nedošlo k rostoucí armádě sociálně chudých lidí, kteří jsou zdrojem této nemoci, “ říká prof.
Lékaři si tak připomínají, že tuberkulóza je převážně nemocí chudoby a špatných sociálních podmínek. A nemocní by se neměli zavírat, ale měli by jim pomoci, snažit se zlepšit jejich životní podmínky, což by vedlo k jejich léčení i bez izolace v nemocnici
TBC může stále postihnout každého z nás a my se ocitneme izolovaně, bez ohledu na naši ochotu léčit a dodržovat potřebná opatření
Dalších 3 obrázky
Source link
Očkování není spásou pro všechny
V padesátých letech byla také zavedena terénní očkování, tuberkulóza. Například všichni pacienti, kteří jsou v současnosti léčeni tuberkulózou v nemocnici Thomayer, byli očkováni.
„Nejprve je třeba nazvat odborníky“
říká Mgr.
Eva Gottvaldová, hlavní hygienka České republiky a náměstek ministra zdravotnictví České republiky a připomíná obtížné diskuse o zrušení očkování proti TBC „Očkování přispívá k prevenci vývoje pouze v těžké tuberkulóze, ale epidemiologicky se nezjistila, víme, že to neovlivňuje obecný výskyt onemocnění, a musíme vzít v úvahu vedlejší účinky této vakcinace, které byly největší ze všech použitých vakcín. “ prof . Vitezslav Kolek . Předseda České pneumologické a ftiziologické společnosti ČLS JEP přidává do Českého hygienického střediska: „Proto jsme dnes vymezili případy, kdy je toto očkování opravdu stojí za to, nemá smysl pro ostatní děti být “ Eva Gottvaldová popisuje současnou situaci
V roce 2009 přestala TBC očkování s námi; povinné očkování proti tuberkulóze bylo dokončeno o rok později a nyní jsou očkována pouze děti v rizikových skupinách. Například ze zemí, kde je výskyt tuberkulózy vyšší než 40 pacientů na 100 000 obyvatel (v České republice je dnes přibližně 4,5 pacientů na 100 tisíc obyvatel) nebo osoby, které přišli do styku s nemocnou tuberkulózou
vás zavře. A kdy budeš pustit? Lékaři také kritizují skutečnost, že zákon, když objednává izolaci pacientů nebo podezřelých z nemoci, neupravuje, kdy tihle lidé mohou opustit nemocnici. „Zákon bezpodmínečně říká, že musíme uzavřít všechny, a to i v případě pouhého podezření, ale ani neříká, kdy je můžeme nechat jít. „Kulturně negativní“, což znamená nejméně po dvou měsících, někdy i po šesti měsících izolace. Je to spíše podmínka, že jste byl uvězněn, protože máte nějaké onemocnění “ kritizuje prof. Vašáková. Důležité je, že pacienti, kteří skončí izolovaně, jsou obvykle ve stadiu, kdy jejich napadení výrazně klesá: „Pokud někdo nakažlila, oni ho už dávno nakazili,“ se shodoval se specialisty [19659003] Tuberkulóza, která se rozvíjí po několik týdnů nebo měsíců, přichází k lékaři s obtížemi, které se projeví až později. Navíc je při hledání správné diagnózy často zpoždění. Jak Vladimir, šedesát jedna, vzpomíná na tuberkulózu, vzpomíná. Aktivní sportovec se dlouho necítil dobře, zakašlal, navštěvoval lékaře, ale bez výsledku. Přesto se se svými přáteli vydali na běh na lyžích. „Vyhněte se tomu, kašlete, jako kdyby měl hlíz,“ varoval jiného lyžaře, než se vydal na cestu. Neznámý běžec měl pravdu a stanovil správnou diagnózu několik měsíců předtím, než se s ním Vladimir oficiálně setkal. Čekala na ni – po mnoha měsících volného pohybu mezi lidmi – okamžitá izolace a dvouměsíční pobyt v nemocnici.
Podle odborníků, plicních lékařů, přísná izolace nemá významný vliv na nízkou incidenci tuberkulózy v České republice. Jsou založeny na celoevropském posouzení, kde se obvykle nevztahuje přísná povinnost hospitalizace. Pokud lidé nosí masku a zůstanou doma, stanou se za vhodných podmínek a léčby velmi neatraktivní. Odborníci proto navrhují diskusi o tom, zda povolit individuální posouzení potřeby izolace. Pacienti by byli obvykle léčeni doma s podporou a kontrolou zdravotnických pracovníků, s nutností povinné hospitalizace pacientů v těžkém stavu nebo s nespolupracujícími pacienty. „Kohortu však dosud neexistuje, protože zákon ulehčuje rozhodování o přenosu odpovědnosti do nemocnic a jejich specializovaných pracovišť.Tato změna by zatěžovala další ambulance, praktické lékaře a zdravotní sestry.Stricitní izolace však nedělá dobrou kontrolu tuberkulózy – zde je včasná diagnóza, dobrá léčba které mohou být potřeba kontrolovat v domácnosti pacienta, prevence a zejména opatření k vyloučení rizikových skupin. Aby nedošlo k rostoucí armádě sociálně chudých lidí, kteří jsou zdrojem této nemoci, “ říká prof.
Lékaři si tak připomínají, že tuberkulóza je převážně nemocí chudoby a špatných sociálních podmínek. A nemocní by se neměli zavírat, ale měli by jim pomoci, snažit se zlepšit jejich životní podmínky, což by vedlo k jejich léčení i bez izolace v nemocnici
TBC může stále postihnout každého z nás a my se ocitneme izolovaně, bez ohledu na naši ochotu léčit a dodržovat potřebná opatření
Dalších 3 obrázky
Lékaři si tak připomínají, že tuberkulóza je převážně nemocí chudoby a špatných sociálních podmínek. A nemocní by se neměli zavírat, ale měli by jim pomoci, snažit se zlepšit jejich životní podmínky, což by vedlo k jejich léčení i bez izolace v nemocnici
TBC může stále postihnout každého z nás a my se ocitneme izolovaně, bez ohledu na naši ochotu léčit a dodržovat potřebná opatření
Dalších 3 obrázky
Source link
Tuberkulózou loni v ČR onemocnělo 444 lidí. 26 zemřelo
Tuberkulózou loni v Česku onemocnělo 444 lidí. 26 z nich zemřelo. Zatímco v tuzemsku je počet nemocných nejnižší v historii, na Slovensku nemocných lehce přibylo. Příčinou jsou špatné sociální podmínky. A aktuální se stává i otázka změny péče u této nemoci v ČR.
Slovenští lékaři loni zaznamenali 281 pacientů s tuberkulózou. To je o 32 více než předloni. Slovenští pneumologové vzestup onemocnění zaznamenali u menšinových skupin, které nemají přístup k tekoucí vodě.
Alespoň tak to zaznělo na XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti [ČPFS] ČLS JEP a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti [SPFS], který se konal 24. až 26. října v Olomouci.
Více: Pneumoonkologie zažívá boom, tvrdí plicní lékaři
„Tuberkulóza je a vždy byla sociální nemoc. Nejvíce jsou ohroženi lidé na okraji společnosti, ale i zdravotníci, kteří je léčí,“ vysvětlil na kongresu vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Nemocnice Na Bulovce Jiří Wallenfels.
Ale i biologická léčba
Rizikovou skupinou pro rozvoj tuberkulózy jsou i pacienti, kteří podstupují biologickou léčbu. Její nasazení může v těle probudit doposud neprojevenou tuberkulózní infekci.
„Rozhodně bychom před tuberkulózou měli být stále na pozoru. Česká republika sice patří k zemím s nejnižším výskytem této infekce, přesto u nás loni kvůli ní zemřelo 26 lidí. Prevencí rozšíření tuberkulózy je kromě osvěty i boj s bezdomovectvím a také s kouřením. U kuřáků je totiž vyšší riziko rozvoje nemoci,“ řekl Jiří Wallenfels.
Infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka, se projevuje především dlouhotrvajícím kašlem s vykašláváním hlenů, teplotou a potížemi s dýcháním. Lidé nakažení tuberkulózou se obvykle cítí malátní, ubývají na váze a někdy také vykašlávají krev.
Změna způsobu péče
Pneumologové se nyní snaží změnit způsob, jakým je s pacienty zacházeno. Jakmile totiž lékaři nemocnému tuberkulózu potvrdí, musí jej okamžitě izolovat. V nemocnici tak pacienti tráví týdny, měsíce a někdy i roky.
Pomoci by mohla nová vyhláška, která by u vybraných pacientů umožňovala zkrátit dobu izolace a pobytu v nemocnici. V nich u nás tuberkulózní pacienti stráví v průměru dva až tři měsíce.
To dokud nejsou takzvaně kultivačně negativní.
„Když si spočítáme, že jeden den v nemocnici stojí 1 000 korun, celá hospitalizace a izolace takového člověka přijde minimálně na 60 000 korun.
Pokud je to komplikovanější pacient, pak se částka šplhá i ke 300 tisícům korun.
Tyto náklady řeší nemocnice, které podle zákona a vyhlášky musí tuberkulózní pacienty léčit a izolovat od okolí,“ uvedla přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze Martina Vašáková.
Česká republika je podle tuzemských plicních lékařů přitom v této věci ve srovnání s ostatními zeměmi EU raritou. Nikde jinde totiž pacienty včetně těch, kteří mají pouhé podezření na tuberkulózu, ve většině případů a na tak dlouhou dobu nezavírají. Péče, kdy je nemocný doma a lékař za ním pouze dochází, je běžná i na Slovensku.
Což na kongresu plicních lékařů potvrdili i lékaři ze Slovenska, kde může být pacient nakažený tuberkulózou v ambulantní péči od prvního dne.
„Závisí to ovšem na tom, jestli je ochotný a vůbec schopný akceptovat to, že dokud bude infekční, musí zůstat v takzvané domácí izolaci.
Běžnou praxí bývá, že si pacienta necháme dva týdny v nemocnici, abychom si ověřili, že dobře reaguje na léčbu, a teprve poté jej pustíme do ambulantní péče,“ řekl na kongresu primář I.
oddělení pneumoftizeológie Národného ústavu tuberkulózy, pľúcnych chorôb a hrudníkovej chirurgie Ivan Solovič.
–DNA–
Konec dlouhé izolace v nemocnici! Lidé s TBC by se mohli léčit doma
Zatímco dnes platí, že pacienty i s pouhým podezřením na tuberkulózu musí lékaři poslat do izolace v nemocnici, kde tráví dlouhé měsíce, podle změny, na které odborníci společně s ministerstvem zdravotnictví pracují, by se takoví pacienti mohli léčit doma! Plicní lékaři argumentují významnou úsporou nákladů. Taková léčba by byla i pro mnohé pacienty snesitelnější.
Místo izolace v nemocnici by pacienti s tuberkulózou mohli být doma, kam by za nimi lékaři docházeli na kontrolu. Změnu podporují pneumologové a argumentují tím, že jiné evropské státy od zavírání pacientů do izolace ustupují.
Nemocnicím by to přineslo významnou úsporu. „V průměru u nás tuberkulózní pacienti stráví 2 až 3 měsíce, dokud nejsou tzv. kultivačně negativní.
Když si spočítáme, že jeden den v nemocnici stojí 1 000 korun, celá hospitalizace a izolace takového člověka přijde minimálně na 60 000 korun.
Pokud je to komplikovanější pacient, pak se částka šplhá i k 300 tisícům korun,“ upozornila profesorka Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze.
Že změnu ministerstvo zdravotnictví připravuje, potvrdila pro TN.cz i mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. O její konkrétní podobě se ale ještě bude vést odborná diskuze.
„Časový horizont této změny závisí nejen na výsledcích této diskuze, ale i na termínu dokončení legislativního procesu připravené novely zákona o ochraně veřejného zdraví, a dále pak od přípravy novel jeho dvou prováděcích předpisů,“ uvedla Štěpanyová. Prováděcí předpisy by pak stanovovaly postup léčby tuberkulózy.
Vloni lékaři zaznamenali v Česku 444 případů onemocnění tuberkulózou. Šlo o nejnižší počet v historii. Nemocí jsou ohroženi nejvíce lidé na okraji společnosti, například bezdomovci. Nákaza hrozí také zdravotníkům, kteří o ně pečují. Větší riziko rozvoje nemoci je také u kuřáků.
„Tuberkulóza je a vždy byla sociální nemoc. Rizikovou skupinou pro rozvoj tuberkulózy jsou i pacienti, kteří podstupují biologickou léčbu. Její nasazení může v těle probudit doposud neprojevenou tuberkulózní infekci.
Rozhodně bychom před tuberkulózou měli být stále na pozoru.
Česko sice patří k zemím s nejnižším výskytem této infekce, přesto u nás loni kvůli ní zemřelo 26 lidí,“ vysvětlil Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Nemocnice Na Bulovce.
S ambulantní léčbou tuberkulózy mají zkušenosti v jiných evropských zemích, například i na Slovensku. „U nás může být pacient nakažený tuberkulózou v ambulantní péči od prvního dne.
Závisí to ovšem na tom, jestli je ochotný a vůbec schopný akceptovat to, že dokud bude infekční, musí zůstat v tzv. domácí izolaci.
Běžnou praxí bývá, že si pacienta necháme dva týdny v nemocnici, abychom si ověřili, že dobře reaguje na léčbu, a teprve poté jej pustíme do ambulantní péče,“ popsal slovenskou praxi Ivan Solovič, primář z Národního ústavu tuberkulózy, plicních chorob a hrudníkové chirurgie.
Nemoc se projevuje dlouhotrvajícím kašlem a vykašláváním hlenů, teplotou a potížemi s dýcháním. Lidé se cítí malátní, ubývají na váze a někdy vykašlávají krev. Nemoc se infekčně přenáší ze člověka na člověka.
Čeští a slovenští plicní lékaři budou o svých zkušenostech nejen s léčbou tuberkulózy debatovat příští týden na kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti v Olomouci.
V Česku přibývá případů nákazy nebezpečnou otevřenou formou tuberkulózy, přiváží ji sem zahraniční dělníci. Více v reportáži:
TN.cz
S tuberkulózou domů. Lékaři nechtějí už pacienty držet v nemocnicích
Hned po druhé válce začala vláda s nemocí cíleně bojovat. V padesátých letech se uzákonilo povinné očkování, plošné snímkování plic a nemocní nesměli pracovat ve škodlivém prostředí, v noci či přesčas.
Úmrtnost se sice snížit podařilo – v roce 1957 v Československu zemřelo jen něco přes pět tisíc lidí, přesto lékaři evidovali dalších skoro 140 tisíc případů. Mnoho nemocných však nemuselo být povinně v izolaci, léčili se doma.
Aktivní i skrytá forma
|
Dnes je situace opačná. Loni bylo hlášeno 380 případů tuberkulózy, o rok dříve 505 případů. Jenže všichni musí povinně do izolace, a to i tehdy, když lékař jen vysloví podezření na tuberkulózu.
Plicní lékaři to teď chtějí změnit a vrátit se ke staré praxi. Na ministerstvu zdravotnictví už se proto řeší jejich návrh, aby část nemocných mohla zůstat v domácí péči.
„Chceme, abychom my lékaři zvážili míru podezření a nebezpečnosti pacienta,“ vysvětluje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČSL JEP a přednostka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.
V praxi by to pro pacienty znamenalo, že pokud by lékař nemoc potvrdil, nemocný by zůstal v nemocnici jen krátce, aby se zjistilo, jak užívá léky, jak klesá infekčnost a jestli je schopen dodržovat domácí režim. Takový spolupracující pacient by mohl jít dřív domů. Dnes totiž tráví v průměru lidé s potvrzenou tuberkulózou v nemocnici dva až tři měsíce.
„V případě jen podezření na tuberkulózu pak bude pacient vyšetřován ambulantně, lékaři dá nový systém možnost, že ho nebude muset izolovat, když nebude mít pocit, že je to závažné podezření nebo že je pacient infekční,“ doplňuje Vašáková.
Pacienti s tuberkulózou jsou izolováni jen v Česku
S chystanou změnou sice zatím část ambulantních pneumologů úplně nesouhlasí, nicméně taková praxe je rozšířená nejen v západní Evropě, ale třeba i na Slovensku.
„Pacient má u nás právo být léčen na tuberkulózu i ambulantně, stejně jako je to u pacientů se zápalem plic nebo HIV.
Samozřejmě musí spolupracovat,“ vysvětluje primář Ivan Solovič z Národního ústavu tuberkulózy, plicních chorob hrudníkové chirurgie Vyšné Hágy.
| Česká republika celkem | Praha |
| 517 | 105 |
| 505 | 95 |
| 380 | 84 |
| 6,5 | 3,6 |
V Česku to funguje tak, že pokud lékař vysloví podezření na tuberkulózu, pacient už nesmí odejít a je pro něj povolána takzvaná infekční sanita. Lidé jsou pak doslova zamčeni v samostatném pavilonu na uzavřených odděleních.
V takovém postupu je Česko raritní. Vyjádřeno penězi, izolace a hospitalizace jednoho člověka s tuberkulózou vyjde minimálně na 60 tisíc korun, komplikované případy až na 300 tisíc.
Donedávna se lidé v Česku plošně chránili očkováním, ale díky malému počtu případů nemoci bylo před devíti lety zrušeno a očkují se pouze děti z ohrožených skupin – například s tuberkulózou v rodině, nebo děti ze zemí s vysokým výskytem nemoci, jako je Vietnam, Ukrajina či Rumunsko.
Ze všech infekčních nemocí nejvíce lidí umírá na tuberkulózu. Ohroženi jsou zejména sociálně vyloučení, pacienti po transplantaci nebo na biologické léčbě
Jako každoročně i letos Světová zdravotnická organizace (WHO) připomněla 24. březen jako den boje proti tuberkulóze (TBC). Právě 24. března v roce 1882 Robert Koch oznámil svůj objev tuberkulózního bacilu, což otevřelo cestu k diagnostice a léčbě tuberkulózy.
Navzdory významnému pokroku v posledních desetiletích je tuberkulóza stále příčinou nejvyššího počtu úmrtí na infekční onemocnění na světě. Odhaduje se, že denně zemře více než 4500 osob. Podle WHO zemřelo v roce 2016 celkem 1,8 milionu z 10,4 milionů nemocných s tuberkulózou. Téměř třetinu nemocných v ČR tvoří cizinci.
Kromě chudých a sociálně vyloučených nemoc ohrožuje také pacienty po transplantaci a pacienty na biologické léčbě (viz více níže).
Onemocnět tuberkulózou může kdokoliv, nicméně této nemoci se daří především mezi lidmi žijícími v chudobě, v komunitách na okraji společnosti a dalšími zranitelnými skupinami obyvatel. Patří mezi ně migranti, uprchlíci, etnické menšiny, pracovníci v riziku, starší osoby atd.
Faktory jako podvýživa, špatné bydlení a hygiena, kouření a závislost na alkoholu, cukrovka, mohou přispívat k většímu riziku onemocnění tuberkulózou. Lékařské a odborné společnosti proto právě v době pandemie COVID-19 vyzvaly kuřáky: Odložte cigaretu, pomozte v boji s virem! (viz dopis níže).
Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nízkým výskytem tuberkulózy.
Systém prevence, aktivního vyhledávání nemocných a potenciálně nemocných osob, jejich diagnostika a léčba jsou v ČR na vysoké úrovni.
Incidence onemocnění tuberkulózou každoročně mírně klesá a i počet onemocnění multirezistentní tuberkulózou je u nás jeden z nejnižších na světě a ročně se jedná o jednotky nových případů.
V roce 2016 bylo hlášeno 517 onemocnění tuberkulózou všech forem a lokalizací, téměř 30 % případů představovaly osoby narozené mimo ČR, především z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Rumunska.
Onemocnění se vyskytovalo častěji u mužů, nejčastější výskyt byl mezi 40 a 59 lety. Nejvíce nemocných bylo evidováno s bydlištěm v hlavním městě Praze.
Multirezistentní forma byla diagnostikována u 6 osob z celkového počtu nemocných.
Především výskyt multirezistentní tuberkulózy představuje závažnou zdravotní hrozbu pro světovou populaci a měl by být podnětem pro zintenzivnění boje proti tuberkulóze.
Tuberkulóza někdy číhá pod povrchem. Ohrožuje transplantované a pacienty na biologické léčbě
Tuberkulóza, která tiše spí v těle, nehlásí se kašlem, pocením ani únavou, není vidět na rentgenu. Projeví se ve chvíli, kdy její nositel podstoupí transplantaci nebo začne užívat biologickou léčbu. V tu chvíli se stává nebezpečným protivníkem, který může i zabít – nazývá se latentní tuberkulózní infekce a v ČR ji odhadem v těle nosí tisíce lidí.
Na situaci upozornili čeští plicní lékaři v rámci Světového dny tuberkulózy 24. března. To uplynulo přesně 138 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc nazvanou tuberkulóza.
„Zajímá nás, co číhá pod hladinou.
Latentní tuberkulózní infekce v Česku ohrožuje několik desítek tisíc pacientů před nebo po transplantacích a těch, co čekají nebo procházejí biologickou léčbou nemocí, jako například Crohnova choroba, idiopatické střevní záněty, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, psoriáza ale i astma a podobné. Ohrožuje i pacienty na dialýze. Mykobakterie tuberkulózy mohou v klidu „spát“ v jejich těle.
Ve chvíli, kdy těmto pacientům léky na jiné onemocnění sníží imunitu, se bacil vzbudí a oni pak nedokáží vzplanutí tuberkulózy čelit.
Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, a mají latentní tuberkulózní infekci, čelí až 70procentnímu riziku vzplanuti nemoci,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.
, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
Plicní lékaři před latentní formou infekce varují a chtějí registr
Latentní tuberkulózní infekce nemá typické projevy, na rentgenu se neukazuje, a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. „Správně by ti, kteří mají podstoupit transplantaci solidního orgánu nebo kostní dřeně, či právě biologickou léčbu, měli být otestováni tuberkulinovým kožním testem a IGRA testem z krve.
Jestliže jsou tyto testy – jeden nebo druhý nebo oba naráz – pozitivní, měli by dostat léky. Ne každé pracoviště ale postupuje dle našich doporučení a své pacienty testuje. Nemáme tak přehled o pozitivních nálezech a o tom, zda a jestli vůbec tyto pacienty léčí,“ vysvětluje prof. Vašáková.
Na rozdíl od lidí s aktivní tuberkulózou se lidé s latentní tuberkulózní infekcí mohou léčit doma.
„Dali jsme se na cestu úplného vymýcení tuberkulózy. Kontrola latentní infekce nám v dosažení cíle pomůže. Plánujeme založit registr latentní tuberkulózy, abychom zmapovali zcela všechny, kterých se nebezpečí vypuknutí nemoci v souvislosti s jinou léčbou může týkat,“ doplňuje prof. Vašáková.
Svoji roli sehrají ambulantní plicní lékaři, kteří při prohlídkách identifikují rizikové pacienty, tedy například ty, kteří procházejí moderní léčbou chronických nemocí, nebo co již dříve přišli do styku s nakaženými tuberkulózou. „Ambulantní pneumologové by na rizika měli také myslet a pacienty otestovat,“ uvádí předsedkyně ambulantních pneumologů ČPFS MUDr. Ivana Čierná Peterová.
Průměrný věk nemocných je 52 let. Téměř třetinu nemocných v ČR tvoří cizinci
Česká republika patří díky kvalitní práci plicních lékařů k zemím, které udržují výskyt tuberkulózy na velmi nízké úrovni. Nasvědčují tomu i letošní předběžná data z národního Registru TBC, která jasně ukazují, že se počet nemocných lidí výrazně nezvýšil – 442 v loňském roce versus 444 v roce 2018. Průměrný věk nemocných je 52 let.
Mezi nemocnými jsou i 4 děti do 15 let věku. Podíl TBC u cizinců loni dosáhl 30 %, tedy 134 případů, mezi nemocnými jsou nejčastěji Ukrajinci, Rumuni, Vietnamci, Slováci a Mongolové.
Nejvyšší podíl cizinců mezi nemocnými je tradičně v Praze (41,6 %) a v Plzeňském kraji (58 %). „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Ukrajinci, Rumuni, Slováci, Bulhaři a jiní, kteří zde pracují mimo jiné v montovnách.
V Pardubickém kraji bylo 7 nemocných cizinců z Rumunska, bez výjimky se jedná o agenturní pracovníky dělnických profesí,“ doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Loni na tuberkulózu zemřelo 16 lidí.
Všechna data o tuberkulóze si bude možné prohlédnout na novém portále Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na adrese: tbc.uzis.cz. „Prohlížeč umožní veřejnosti i lékařům mimo jiné získat a třídit informace o výskytu tuberkulózy podle roku výskytu, krajů ČR, věku postižených osob a dalších charakteristik,“ říká Mgr. Tereza Nováková z ÚZIS, který prohlížeč připravuje.
Když radost z nové léčby vystřídá šok
Jako štěstí v neštěstí – tak by mohla popsat svůj příběh paní Dana (43).
Poté co několik let bojovala s bolestivými a nepříjemnými projevy revmatoidní artritidy, konečně svitla naděje v podobě léčebné studie, která jí měla zpřístupnit biologickou léčbu.
Jakmile ji však lékaři do studie zařadili, aby jí pomohli od projevů této chronické nemoci, testy v jejím těle objevily další číhající hrozbu. Ta mohla být, v kombinaci s jejím chronickým onemocněním, smrtelná.
„Nejprve jsem musela projít všemi způsoby léčby revmatoidní artritidy, které hradí pojišťovna, abych se vůbec mohla dostat do studie, která by mi umožnila biologickou léčbu.
Když se mi to konečně povedlo, musela jsem absolvovat rozsáhlé vyšetření, při kterém se zkoumá celkový zdravotní stav, zda je pacient schopen léčbu zvládnout a splňuje parametry pro danou studii,“ popisuje paní Dana, která pracuje jako vedoucí na poště.
Při tomto vyšetření lékaři v jejím těle objevili bakterie způsobující tuberkulózu. Naštěstí se podle nich však nejednalo o aktivní nemoc, ale „pouze“ o latentní tuberkulózní infekci bez jakýchkoli projevů.
„Byl to pro mě šok, vůbec jsem si nedovedla představit, že bych něco takového v životě mohla mít. Pořád jsem přemýšlela, kde jsem ji vlastně mohla chytit, navíc když jsem očkovaná,“ říká paní Dana.
Tady však přichází na řadu zmiňované štěstí v neštěstí. „Kdybych neusilovala o účast ve studii, nikdy bych nezjistila, že v sobě bakterie mám. Nemoc přitom mohla propuknout kdykoli,“ dodává.
Nález jí však zkomplikoval plány další léčby artritidy, která jí stále působila velké bolesti.
„Lékaři mi museli odložit začátek studie a tím pádem i biologické léčby. Nejdříve museli přeléčit infekci tuberkulózy. Půl roku jsem každý den brala léky a pravidelně chodila na testy.
Lékaři mi řekli, že pokud by se nemoc rozvinula, byla by v mém stavu s velkou pravděpodobností smrtelná. Takže jsem samozřejmě měla strach,“ vysvětluje paní Dana, která trpí také astmatem a alergií.
Léky jí navíc enormně zatěžovaly játra, což v kombinaci s její běžnou léčbou artritidy znamenalo každý měsíc jaterní testy. „V práci mě naštěstí terapie nijak zvlášť neomezovala, nemusela jsem být v izolaci nebo tak podobně. Víceméně jsem jen brala o prášek víc.
Musela jsem ale vysvětlovat okolí, že nejsem nakažlivá,“ dodává a chválí péči lékařů jak na plicní ambulanci, tak v revmatologickém ústavu. V obou případech se podle jejích slov setkala se vstřícností a pochopením.
Skrytou tuberkulózní infekci se naštěstí podařilo zaléčit a nemoc se nikdy neprojevila v plném rozsahu. „Doživotně sice budu mít zvýšené markery a bakterie budu mít navždycky v sobě. Ale mohla jsem nastoupit do studie a teď mám plnohodnotnou biologickou léčbu artritidy.
To pro mě bylo nejdůležitější,“ popisuje. Podle ní je ale důležité upozornit i ostatní na toto onemocnění. „Je spousta lidí, kteří mají bakterie v sobě stejně jako já a nevědí o nich.
Je to strašně nebezpečné hlavně při léčbě autoimunitních onemocnění, jako je právě „moje“ revmatoidní artritida,“ uzavírá paní Dana.
Biologická léčba probudila tuberkulózu
Oteklé klouby, časté bolesti, omezený pohyb – na to vše je David, který dlouhé roky trpí revmatoidní artritidou, už zvyklý. Nemoc u něj pokročila do takového stadia, že se ve svých 32 letech pohybuje za pomoci dvou titanových kyčelních kloubů. Aby toho nebylo málo, vyslechl si nedávno další diagnózu – latentní tuberkulózní infekce.
Neukázněný pacient s tuberkulózou zůstane na oddělení, vzorného pustíme, plánují lékaři
video
Události: Výskyt TBC klesl za deset let na polovinu
Tuberkulóza se sice přenáší jako chřipka kapénkovou infekcí, zdravý člověk by ale musel s nemocným strávit hodiny v jedné místnosti. „Ten kontakt je u těch nejinfekčnějších forem kumulativní osm hodin, u méně závažných čtyřicet hodin,“ říká předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti Vítězslav Kolek.
Pneumologická společnost zvažuje, že by po vzoru západních států iniciovala zmírnění režimu, kdy čeští pacienti s tuberkulózou, bez ohledu na nakažlivost, tráví dva až tři měsíce na uzavřeném oddělení.
video
Ze života pacientky: Rozhovor redaktorky Barbory Brunclíkové s pacientkou s TBC
Zavírat pacienta ve chvíli, kdy začíná s léčbou a jeho infekčnost prudce klesá, považuje přednostka pneumologie v Thomayerově nemocnici Martina Vašáková za paradox. Návrh pneumologů by se ale netýkal vysoce infekčních a neukázněných pacientů. A i pacient v domácím prostředí by podléhal kontrole zdravotníků.
Otevřená změně je i hlavní hygienička Eva Gottvaldová, naopak někteří ambulantní lékaři změnám naklonění nejsou ani trochu. „Bude tam pacient, o kterém řekneme, ten už může jít domů, a bude tam pacient, který nebude tak spolupracující, a ten tam bude muset zůstat. Jak mu to zdůvodníme?“ krčí rameny pneumoložka Pavla Nykodýmová.
Počet případů tuberkulózy za 10 let klesl téměř o polovinu
Počet případů tuberkulózy klesl za deset let téměř o polovinu, v loňském roce bylo podle předběžných dat léčeno 471 nemocných. Klesající trend nezhoršilo ani zrušení očkování. Cizinců byla mezi nemocnými asi třetina, 28 případů byli lidé narození na Ukrajině, 22 na Slovensku, přes desítku z Rumunska, Vietnamu, Mongolska a dalších 48 z 24 zemí.
Mezi nemocnými převládají muži, je to také proto, že jich je víc mezi vězni, bezdomovci a alkoholiky. U dětí lékaři zjistili šest případů tuberkulózy. Nejvíc případů bylo v Praze, na druhém místě byl Plzeňský kraj, kde nemocnost zvyšovali cizinci z Rumunska. Třiadvacet lidí nemoci podlehlo, více pacientů zemřelo z jiných důvodů.
Fakta Tuberkulóza a její příznaky
Tuberkulóza a její příznaky
- Tuberkulóza, dříve souchotiny, je vysoce nakažlivé onemocnění, které může končit i smrtí.
- V Česku se proti ní plošně očkovalo od roku 1953 a počty nemocných dlouhodobě klesaly. V roce 2016 však počet případů proti předchozímu roku stoupl z 516 na 517.
- Nemoc se častěji objevuje u mužů než u žen, muži tvoří 70 procent případů. Nejčastěji nakažení jsou lidé od 40 do 59 let. Dvojnásobně narostl meziročně počet nakažených do 20 let. Děti narozené rodičům cizincům v Česku se ve statistice ale objeví jako Češi.
- TBC nejčastěji zasahuje plíce, postižen ale může být kterýkoliv orgán, včetně ledvin, mozkových obalů či kostí. Pacient je vyčerpaný, trápí ho teploty a nutkavý kašel, kterým infekci šíří.
- Tuberkulóza se přenáší po delším a těsném kontaktu, což je hlavně v rodinách, ale může to být i na pracovišti, ve škole či v restauraci.