Epidemiologie cévní mozkové příhody
Cévní mozková příhoda (CMP) je 2. nejčastější příčina úmrtnosti ve světě (1. místo patří nemocem srdce). Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 miliónů lidí. Každému šestému z nás cévní mozková příhoda hrozí, a to bez ohledu na náš věk (ročně CMP postihne více než 80 000 lidí mladších 20 let).
V České republice se za rok vyskytne cca 25 tisíc cévních mozkových příhod. I přes tato vysoká čísla a hrozící následky, většina lidí neví, jakými příznaky se CMP může projevit, jak na ně reagovat, případně, jak se proti tomuto onemocnění preventivně chránit.
Co je CMP, jak vzniká a jaké má následky?
CMP, lidově mrtvice, je náhlá porucha krevního oběhu mozku, která vede k nevratnému poškození mozkové tkáně. Jde o akutní stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc, kdy nejdůležitější roli hraje čas.
Čím dříve jsou příznaky rozpoznány, tím dříve může být zahájena účinná léčba v nemocnici. Podle mechanismu vzniku se dělí na ischemické cévní mozkové příhody a hemoragické cévní mozkové příhody.
Léčba těchto onemocnění se liší.
Ischemický mozkový infarkt (nedokrvení mozku) vzniká následkem ucpání mozkové tepny, které způsobí snížení nebo zastavení přítoku krve do mozku.
Krevní sraženina ucpala cévu a způsobila ischemii (nedokrvení) mozku
Hemoragická CMP (tzv. krvácení do mozku) vzniká v důsledku prasknutí mozkové tepny, které způsobí buď akutní zakrvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly.
Vlevo krvácení do mozku, vpravo mozkový infarkt v důsledku přerušení krevního zásobení
U ischemické i hemoragické CMP přestanou být mozkové buňky zásobeny okysličenou krví a brzy začnou odumírat. Tím dochází ke ztrátě mozkových funkcí, kterou postižená část kontrolovala – např. centrum pohybu (objeví se poruchy hybnosti), řeči (objeví se nesrozumitelná nebo drmolivá řeč) či zraku (poruchy zraku či rozmazané vidění).
Až 30 % pacientů na následky CMP umírá. Častým následkem bývá trvalá invalidita, např. narušení schopnosti hýbat jednou polovinou těla, porucha tvorby řeči, zhoršení zraku anebo poruchy paměti. Pokud se však člověku zasaženému akutní CMP dostane včasné pomoci, může vyváznout bez jakýchkoliv následků, nebo jen s lehkým postižením (např. mírné oslabení končetin).
Rizikové faktory a primární prevence CMP
CMP vzniká z mnoha příčin, které označujeme jako rizikové faktory. Některé z nich, tzv. ovlivnitelné rizikové faktory, lze výrazně snížit naší vlastní snahou. Stačí pravidelná fyzická aktivita (alespoň 10 000 kroků denně), zdravý jídelníček (s omezením živočišných tuků), střídmá konzumace alkoholu, správná tělesná hmotnost a žádné kouření.
Zbylé rizikové faktory vyžadují pravidelné lékařské kontroly a správně nastavenou léčbu. Proto je důležité pravidelně navštěvovat praktického lékaře a další specialisty (internista, kardiolog, diabetolog, neurolog, obezitolog atd.). Jedná se o tzv. primární prevenci, díky které se vzniku CMP můžeme zcela vyhnout nebo riziko významně snížit.
Ovlivnitelné rizikové faktory:
- vysoký krevní tlak (hypertenze)
- nejrůznější onemocnění srdce, chlopní anebo nepravidelný srdeční rytmus (arytmie)
- zvýšená hladina cholesterolu v krvi (hyperlipidemie)
- cukrovka (diabetes mellitus) aj.
Důležitý je také životní styl, např. u kuřáků se riziko postižení CMP zvyšuje až šestkrát. Nepříznivý vliv mají rovněž alkohol, drogy, či hormonální antikoncepce.
Na náš organismus působí i tzv. neovlivnitelné rizikové faktory, jako jsou vyšší věk a některá dědičná onemocnění, které zvyšují pravděpodobnost vzniku CMP.
Obecně platí, že čím déle rizikové faktory působí, tím vyšší je pravděpodobnost vzniku onemocnění.
Pokud k CMP dojde, pak je nejdůležitější co nejdříve rozpoznat její příznaky, nečekat a ihned kontaktovat rychlou záchrannou službu, protože jen tak je možné člověku s CMP v přednemocniční péči pomoci.
Nejdůležitějším faktorem je čas!!!
Příznaky – jak ověřit, že člověka postihla CMP?
Nejčastějšími projevy CMP jsou:
- ochrnutí, tedy oslabení horní a dolní končetiny na jedné straně těla (pacient není schopný např. zvednout ruku, pohnout nohou a tedy i hůře chodí)
- ochrnutí poloviny obličeje a skles ústního koutku na jedné straně tváře
- potíže s mluvením či porozuměním řeči (postižený člověk může působit až zmateným dojmem)
- porucha rovnováhy a koordinace pohybů
- závratě s nucením na zvracení anebo se zvracením
- problémy s chůzí či stáním na místě
- silná bolest hlavy (typická pro mozkové krvácení)
- náhlé potíže s viděním (rozmazané vidění, výpadek části zrakového pole)
Příznak CMP – ochrnutí poloviny obličeje
Většinou se jedná o náhlou a často dramatickou změnu oproti předchozímu stavu. Zrádné je, že u většiny pacientů se nemusí vyskytnout bolest (na rozdíl od srdečního infarktu, pro který je typická tíseň, dušnost a bolest na hrudi), a proto velmi často dochází k prvotnímu podceňování příznaků.
U některých pacientů mohou předcházet před vznikem závažného mozkového infarktu pouze krátkodobé a přechodné příznaky. To znamená, že se objeví výše zmíněné příznaky, jako je slabost končetiny nebo porucha řeči v trvání jen několika sekund až minut, které však úplně odezní.
Těmto přechodným symptomům se říká transitorní ischemická ataka (TIA). Avšak i příznaky TIA nesmí být podceňovány.
V případě vzniku TIA je potřeba se ihned dostavit do nemocnice k neurologickému vyšetření, na základě kterého se stanoví riziko zhoršení příznaků.
Včasné nastavení léčby anebo krátkodobá hospitalizace u rizikových pacientů mohou zabránit zhoršení příznaků a trvalým následkům.
Pokud si nejsme jisti, zda se skutečně jedná o cévní mozkovou příhodu, můžeme postiženého požádat o několik jednoduchých úkonů. Jedná se o tzv. FAST test, kterým můžete rychle diagnostikovat příznaky a tímto pomoci člověku.
Jak správně pomoci?
Jedinou správnou reakcí je okamžité volání rychlé záchranné služby na čísle 155 nebo 112. Pacienta se snažíme udržet ve stabilizovaném stavu (umožnit mu volné dýchání, nikam ho nepřevážet). Pokud má být léčba účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně během 4,5 hodin od vzniku příznaků.
Statistiky bohužel ukazují, že povědomí o CMP je v populaci České republiky velice nízké (v celosvětovém měřítku je situace velmi podobná). Přitom čas je nejdůležitějším ovlivnitelným faktorem. Mozkové buňky jsou schopny bez kyslíku a živin přežít jen několik minut. Jen pro představu – každou minutu od vzniku mozkového infarktu nenávratně umírá téměř 2 milióny mozkových buněk.
Přitom úloha laické veřejnosti v boji proti této chorobě je velmi důležitá a bohužel stále podceňovaná. Proto se řada lékařů a epidemiologů snaží o pravidelné edukační kampaně, jejichž cílem je zvyšovat povědomí o CMP a tímto snižovat následky CMP.
SHRNUTÍ KAPITOLY
Nejdůležitější je včasné rozpoznání příznaků cévní mozkové příhody, např. jednoduchou metodou FAST, kterou zvládne kdokoliv. Lékaři mají možnosti, jak CMP účinně léčit, avšak pacient musí být do nemocnice přivezen co nejdříve.
Mrtvice: Máte tyto 4 příznaky? Okamžitě volejte záchranku!
Foto: Cookie Studio, Shutterstock.com
Jak rychle byste řekli, že se vám může obrátit život naruby? Někdy stačí jediná těžká minuta a můžete zůstat navždy připoutaní k invalidnímu vozíku, nebo dokonce lůžku. To dokáže jedna krevní sraženina. Víme, komu mrtvice hrozí a jak jí předcházet!
Mozková mrtvice patří mezi nejčastější příčiny úmrtí – ročně postihne až patnáct milionů lidí po celém světě a celá jedna třetina z nich zemře! Další třetina má doživotní trvalé následky. A i u nás je to největší zabiják.
Laici často nevědí, že mrtvice má více podob. „Ve většině případů jde o ischemickou cévní příhodu, kdy se ucpe tepna sraženinou a dochází k poruše prokrvení oblasti mozku, kterou tepna zásobuje. Dalším typem je mrtvice hemoragická, kdy praskne céva a dojde ke krvácení do mozku,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Petr Werner. Následky obou typů závisejí na tíži dané příhody.
Komu hrozí, že se mu ucpe tepna či mu praskne cévka? „Příčinou může být cukrovka, vysoká hladina cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak i kouření,“ říká MUDr. Pavla Myslíková, praktická lékařka z Lékařského domu Praha 7.
8 rad, jak skoncovat s kouřením
Ve velkém ohrožení jsou lidé trpící vysokým tlakem – neléčená hypertenze výrazně zvyšuje riziko mrtvice i infarktu myokardu.
„Problém je především v tom, že nemocný bývá zpočátku bez obtíží a o své nemoci neví. Proto se včas neléčí a onemocnění se rozvíjí.
Vysoký krevní tlak poškozuje stěny tepen, které současně poškozuje ukládání cholesterolu. Ty se zanášejí a postupně ucpávají,“ vysvětluje MUDr. Petr Werner.
Foto: Dmytro Zinkevych, Shutterstock.com
Cukrovka, obezita, kouření, mnoho alkoholu a nedostatek pohybu riziko mozkové mrtvice výrazně zvyšují
Častou příčinou jsou i neléčené srdeční arytmie: fibrilace síní zvyšuje riziko mrtvice až pětkrát. Během fibrilace se může v srdci vytvořit krevní sraženina, která pak ucpe tepnu.
Jak arytmii poznáte? Obvyklé je bušení srdce, pocit dušnosti nebo kratšího dechu, tlak či pálivá bolest na hrudi, točení hlavy, závratě nebo i krátkodobé ztráty vědomí. Některé arytmie jsou však i přes nepříjemný průběh naprosto neškodné, takže bez lékařské prohlídky nelze určit, kdy jste v ohrožení.
Jestliže vám bude diagnostikována fibrilace síní, lékař vám pravděpodobně předepíše léky na ředění krve a asi je budete užívat až do smrti.
U mrtvice hraje roli každá sekunda! „Nejdůležitější je rychlost přivolání pomoci.
Když se nemocný po projevení prvních příznaků dostane do tří hodin do specializovaného zdravotnického centra, šance na uzdravení s minimálními následky se výrazně zvýší. Pokud není nemocnému včas poskytnutá první pomoc, může zemřít.
Dalšími možnými trvalými následky jsou poruchy řeči, porucha chůze, ochrnutí poloviny těla a celoživotní závislost na pomoci druhých,“ upozorňuje Pavla Myslíková.
Nejčastějšími příznaky jsou poruchy hybnosti, zraku, dvojité vidění, brnění, motání či silná bolest hlavy, poruchy paměti, svěšené koutky nebo neschopnost trefit si prstem špičku nosu.
- Požádejte osobu, u které máte na mrtvici podezření, aby se zasmála – po mrtvici to není možné.
- Požádejte dotyčného, aby řekl jednoduchou větu – třeba jen to, že je pěkné počasí; vady řeči během mozkové příhody jí to nedovolí.
- Požádejte, aby zvedl obě ruce – zvládne to, ale s velkými obtížemi.
- Požádejte nemocného, aby vyplázl jazyk – pokud ho postihla mrtvice, jazyk bude zkroucený do strany.
Jestliže tyto příznaky na sobě nebo na někom v okolí shledáte, na nic nečekejte a volejte pomoc, a to cizím i mladým lidem!
Mrtvice bohužel postihuje i mladé lidi a děti (u nich jde většinou o následky arytmií). Jak svá rizika snížit? Je třeba léčit vysoký tlak, cukrovku i arytmie a podívat se na svůj životní styl.
„Mezi rizikové faktory patří velké množství tučných jídel, málo ovoce a zeleniny, přemíra červeného masa, kouření cigaret, velké množství alkoholu, nedostatek pohybu nebo stres,“ popisuje Pavla Myslíková.
Svou roli hrají i hormony. Kvůli výkyvům hormonální hladiny při menstruaci, v těhotenství a přechodu postihuje podle odborníků ženy mrtvice častěji než muži. Roli hraje i hormonální antikoncepce. Trpíte-li na arytmie nebo vysoký krevní tlak a užíváte pilulky, pak je riziko vytvoření krevní sraženiny až dvakrát vyšší než u žen, které je neberou.
Jak hormony ovlivňují ženský život?
Foto: VGstockstudio, Shutterstock.com
Mozková mrtvice postihuje i mladé lidi. Rizikem je neléčený vysoký tlak i cholesterol
Malá mrtvice – varování, které nemusí být vyslyšeno
Tranzitorní ischemická ataka neboli TIA je něco jako „přechodná mozková mrtvice“, jejíž příznaky do 24 hodin po začátku odezní. Mozková mrtvice jako taková vzniká těžkou akutní nedokrevností určitých částí mozku.
Nejčastěji je následkem embolizace (vmetení) kousku sražené krve nebo části zkornatělé výstelky tepny do menších tepen v mozku.
TIA je jen přechodná („na chvilku“) a nastává tehdy, když se krevní proud do všech tepenných větví brzy opět obnoví.
Chvilkový zkrat
Příznaky mozkových příhod se mohou velmi lišit. Jde o to, kterou část mozku nedokrevnost zasáhne. Je to stejné, jako když se přeruší dráty v určité části složitého stroje. Přestane fungovat jeden nebo dva okruhy, ale vše ostatní běží. V případě tranzitorní ischemické ataky často tzv. vypadává:
- hybnost obličeje – pacient se nemůže usmát, našpulit ústa apod.,
- hybnost končetin – především paží,
- řeč – někdy zcela vymizí schopnost mluvit, jindy nemocný není schopen se vyjádřit.
Rozhodně to ale neznamená, že pokud nejsou přítomny tyto konkrétní příznaky, není to TIA. Jakékoli známky možného akutního poškození mozku by měly být impulsem k okamžitému volání odborné lékařské pomoci.
Příště může být hůř
Někdy se stane, že příznaky vymizí dříve, než záchranka s lékařem k nemocnému dorazí. To ale rozhodně není důvod k odvolání celé akce. Jestliže se v tepnách mozku něco děje, je dobré to odhalit, dokud je čas.
Může se zdát, že tranzitorní ischemická ataka vlastně žádnou léčbu nevyžaduje, protože odezní sama. Vždy je však nutné vyšetřit stav cév, které přivádějí krev do mozku, a v případě potřeby zasáhnout.
Příhoda se může opakovat a podruhé už přechodná být nemusí.
Klíčem je prevence
Pokud se bojíte mozkových příhod a chcete jim předcházet, je to dobře. Jak na to?
- Nekuřte.
- Sledujte svůj krevní tlak, a pokud je vyšší než 120/80, navštivte lékaře.
- Udržujte si rozumnou hmotnost.
- Zajímejte se o svůj cholesterol.
- Pokud máte diabetes, dodržujte léčbu a správný režim.
- Pravidelně se hýbejte, i chůze dělá zázraky.
- Jestliže trpíte poruchou srdečního rytmu, nepodceňujte to a dodržujte pokyny lékaře.
TIA neboli tranzitorní ischemická ataka může být varováním, že něco děláte špatně a vaše zdraví je v ohrožení. I když je to nepříjemné, berte to pozitivně. Je to šance změnit svůj život k lepšímu.
(pez)
Zdroj: http://www.nhs.uk
Primář neurologického oddělení: Mozková příhoda se u třetiny pacientů opakuje
MUDr. Petr Procházka je primář neurologického oddělení Uherskohradišťské nemocnice
Nakolik je mozková příhoda závažným problémem dnešní doby a jakým způsobem je možné jí předcházet, vylíčil v rozhovoru pro Slovácký deník primář neurologického oddělení Uherskohradišťské nemocnice Petr Procházka.
Vaše nemocnice zasvětila mozku celý letošní rok. Je tato problematika opravdu tak závažná?
Můžu říci, že opravdu je. Mozkových příhod totiž v naší společnosti stále přibývá a to každým rokem zhruba o 1,5 procenta. V celé republice se za rok stane odhadem 35 tisíc mozkových příhod, z toho asi třetina postižených umírá.
Další třetina z nich má nějaké formy vážnějšího postižení a pouze poslední třetina pacientů se může bez problémů vrátit třeba i ke své původní profesi. Navíc se dá očekávat, že jak naše populace stárne, pacientů bude čím dál tím více. Musíme si také uvědomit, že mozková příhoda je u nás druhou až třetí nejčastější příčinou úmrtí.
Mimo to je to také vůbec nejčastější příčinou invalidity u dospělých. Za tou tedy nestojí žádné úrazy či nějaké vývojové vady, ale právě cévní mozkové příhody. Ty jsou navíc o to zákeřnější, že útočí zcela náhle, velmi často je to otázka pouhé minuty. V neposlední řadě je to pak také obrovský dopad na postiženého a na celou jeho rodinu.
Ze zcela zdravého člověka se totiž najednou stane trvale ležící pacient, který je závislý na pomoci svého okolí. To je samozřejmě značný zásah do fungování celé široké rodiny.
Jaká jsou v souvislosti s cévní mozkovou příhodou největší úskalí?
Tím zřejmě nejzásadnějším je boj s časem. Je zapotřebí zmínit, že my lékaři máme k dispozici opravdu jen pár hodin na to, abychom mohli ovlivnit následky této zdravotní komplikace. Takzvané terapeutické okno trvá 4,5 hodiny od prvních příznaků.
Jen po tuto dobu můžeme ovlivnit vzniklou cévní sraženinu pomocí takzvané trombolýzy. Těm postiženým, kterým je procedura poskytnuta, se minimálně o 60 procent zvyšuje naděje, že odejdou z nemocnice s dobrým nálezem. Jakmile pacient přichází třeba po osmi hodinách, bývá to bohužel ztracený případ.
Možná ne ve smyslu života toho pacienta, ale určitě ve smyslu ovlivnění jeho následků.
I takový pacient bude samozřejmě uložen na lůžko jednotky intenzivní péče a bude mít k dispozici veškerou péči, jako je například sledování vitálních funkcí, řešení komplikací třeba v souvislosti s vysokým tlakem či krevním cukrem, nicméně už to není samotné ovlivnění následků infarktu. Trombolýza je v tomto případě bohužel už neúčinná.
Jaké jsou vůbec příznaky mozkové příhody?
To záleží od míry postižení. Většinou to bývá porucha řeči, hybnosti nebo citlivosti. Postižený najednou má asymetrii v obličeji, začne špatně mluvit, nerozumíme mu, hovoří jako by byl zmatený.
V případě oslabení hybnosti či citlivosti pak spočívá v tom, že pacient najednou třeba necítí ruku, nohu či rovnou celou polovinu těla. Tady existuje takový jednoduchý laický test.
Necháme postiženého předpažit obě ruce a když vidíme, že mu jedna ruka padá dolů, víme že je problém.
Zmíněná trombolýza je tak účinným lékem pro každého pacienta?
Bohužel ne každý pacient se pro ni hodí. Lidé mají například různé nemoci a užívají různé léky. Ty mohou tuto léčbu vylučovat. Trombolýza se snaží vlastně naředit pacientovu krev.
Jestliže však pacient už před tím nějaké léky na ředění krve užíval, trombolýzu u něj už není možné provést. Stejně tak pokud má někdo zvýšené riziko krvácení, hrozí mu při trombolýze že někde začne krvácet.
To může být případ třeba lidí s aktivními žaludečními vředy. V jejich případě by mohlo začít krvácení třeba do střev.
Jaké faktory vůbec stojí za vznikem mozkové příhody? Je to pouze vysoký věk v souvislosti se stárnutím populace?
Není. I když ten hraje také určitou roli. V tomto případě hrají velkou úlohu i další rizikové faktory aterosklerózy, tedy kornatění tepen, což je v dnešní době prakticky civilizační choroba. Mimo samotný věk je to také vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a krevního cukru, kouření, nadváha či nejrůznější onemocnění srdce.
Tohle všechno jsou významné spouštěče také mozkových příhod. Ty jsou vlastně jedním z projevů aterosklerózy. Tím jak žijeme, jestli kouříme či máme nadváhu, sami ovlivňujeme své předpoklady pro mozkovou příhodu. A jelikož naše země stárne a výskyt těchto faktorů je u nás obecně vysoký, bude bohužel přibývat také mozkových příhod.
Už v současnosti jsme z hlediska výskytu infarktů myokardu a cévních mozkových příhod na čelních příčkách v Evropě.
To zní skoro až beznadějně. Jak tedy můžeme ovlivnit tyto své předpoklady a vyhnout se riziku mozkové příhody?
Pomoc je poměrně jednoduchá a jsou to víceméně rady, které platí třeba i pro prevenci infarktů srdce. Za ucpáním cévy v srdci či v mozku totiž stojí podobné příčiny. Radou tedy je především se vyhýbat zmíněným rizikovým faktorům.
Tedy mít zdravý životní styl, redukovat kouření, nadváhu, hlídat si krevní tlak, krevní cukr a cholesterol, například i pravidelnými lékařskými kontrolami. A samozřejmě je vhodné sportovat. To platí i pro lidi vyššího věku. Je vcelku jedno, jaký ten pohyb bude, jestli to bude jízda na kole či plavání.
Měla by to být ovšem alespoň střední fyzická zátěž a ta činnost by měla být pravidelná. Určitě alespoň třikrát týdně zhruba po půlhodině. Nejvhodnější je venkovní aktivita, tedy běh, ostřejší chůze či zmíněné plavání.
Cévní mozkovou příhodu měli už mí předci. Znamená to, že bych mohl být ohroženější i já?
U mozkové příhody jsou genetické předpoklady spíš extrémně vzácné. Většinou bývají spojeny hlavně s genetickými onemocněními cév či srážlivosti krve. Jinak opravdu v 99 procentech je to spíš o našem životním stylu.
Která skupina obyvatelstva je mozkovou příhodou postižena nejvíce?
Jak jsem již zmínil, počty těch případů rostou s věkem, s tím jak narůstají také zmíněné rizikové faktory. Objevují se pak navíc i další nemoci, například cév.
Nicméně existují mírné rozdíly u mužů a žen. Zatímco muži jsou nejvíce ohroženi kolem 65 let a pak to trochu klesá, u žen případy naopak nejvíc narůstají po 70 letech života.
To bývá dáváno do souvislosti především s jejich delší délkou života.
Mladší lidé, než jsou zmíněné věkové kategorie, tedy mohou být prozatím v klidu?
Bohužel ani to ne. Je totiž znatelný posun do nižších věkových hladin a opět to souvisí s tím nezdravým životním stylem, stresem či sedavým zaměstnáním. Máme i mezi mladými více diabetiků, nadváhy, sedavých zaměstnání. Spousta manažerů si například v 35 letech léčí vysoký tlak.
To jsou pak ty rizikové faktory, které se objevují u stále mladších lidí. Nicméně pokud je pacient mladý, je to přece jen pro nás důvod k tomu, hledat u něj i vzácnější příčiny mozkové příhody. Ta může u něj vzejít třeba od vrozené vývojové vady srdce.
V srdci se v takovém případě může vytvořit krevní sraženina, která doputuje až do mozku. Mohou to být ale i vrozené vady srážlivosti krve, které mozkovou příhodu způsobí i přes to, že jinak ten člověk nemá žádné výše zmíněné rizikové faktory.
Platí tedy, že čím mladší pacient se k nám dostane, tím podrobnější vyšetření by měl projít.
Přece jen, když se budeme snažit být maximálně opatrní a pozorní, dá se s předstihem třeba týdne poznat, že se mozková příhoda u někoho blíží?
Tady musíme rozlišovat akutní mozkovou příhodu, která udeří zcela nenadále a takzvanou přechodnou mozkovou příhodu, u které můžeme jisté příznaky vypozorovat. Je to vlastně přechodné nedokrvení mozku, které se projeví poruchou řeči, hybnosti, nebo citlivosti, které zase ale odezní.
Může trvat deset minut, ale třeba i jen pouhou minutu. Rozhodně však není radno takový moment podcenit. Už to totiž značí, že existuje nějaký problém s prokrvením mozku. Tělo si sice v tomto případě dokázalo s touto událostí poradit, nicméně rozhodně doporučuji vyšetření.
Příště totiž tato komplikace už může udeřit v plné síle.
Když už někoho mozková příhoda postihne a jsme v jeho blízkosti, jak bychom měli reagovat?
Záleží, jak rozsáhlá ta mozková příhoda vůbec je. U někoho se může projevit jen slabší rukou či nohou, ale jinak je dotyčný v pořádku a třeba i komunikuje. Jiný pak může upadat do bezvědomí, selhává mu srdce a klesá mu tlak. V takovém případě je samozřejmě nutné zahájit resuscitaci a uchovat samotný život. V obou případech je ale nezbytné ihned volat záchrannou službu.
V případě podezření na lehčí průběh mozkové příhody je rozhodně chybou mířit k obvodnímu lékaři a tam sedět v čekárně než na vás přijde řada. Opět zde připomínám onen časový limit 4,5 hodiny. Zasahující zdravotníci se navíc musí o pacientovi dozvědět co nejvíce informací, tedy s čím se léčí, jaké bere léky. Takové informace by si proto okolí postiženého mělo co nejdříve zjistit.
A taky je pro nás důležitý přesný čas oněch prvních příznaků. Asi nejhorší variantou pro nás je, pokud nám o postiženém řeknou, že má slabou ruku, ale neví jak dlouho, neví s čím se léčí ani jaké bere léky. My pak zbytečně ztrácíme čas obvoláváním obvodních lékařů a zjišťováním informací, abychom ověřili, jestli můžeme podat trombolýzu či ne.
Ideální je pro nás pacient s dokonalou anamnézou, tedy se všemi informacemi k dispozici.
Předpokládám, že to je velmi individuální, nicméně dá se odhadnout jak dlouho trvá, než se takový pacient vrací zpět ke své rodině?
V tomto případě samozřejmě záleží na tíži té mozkové příhody. Lehčí případy třeba s postiženou rukou či s horším vyjadřováním u nás stráví nějakých sedm osm dní.
U těžších případů mohou nastat navíc infekční komplikace, záněty plic či močových cest. Řadu jiných nemocí si sebou pacienti také přináší. V takové situaci může hospitalizace trvat třeba i dva či tři týdny.
U velmi těžkých mozkových příhod ale není výjimkou ani hospitalizace v délce několika měsíců.
Jak vypadá péče o takového pacienta po léčbě?
První den se u něj léčí komplikace a jeho stav se stabilizuje. Nejdříve po 24 hodinách pak zahajujeme rehabilitaci, jejíž rozsah opět závisí na stavu toho pacienta.
Někdo je schopen větší spolupráce a větší zátěže, jiný je třeba zcela ochrnutý a ten postup je pak složitější a pomalejší. Takový člověk se třeba učí znovu sedět či si postupně stoupat.
Pak může následovat třeba léčba lázeňská, na kterou máme nárok do dvou let po mozkové příhodě. Ale je to samozřejmě různé. My především pomáháme pacientům zvládnout ten počáteční nejhorší stav.
Pacient se poté vrací domů. Je nějak vhodné poučit jeho rodinu o tom, jak k němu přistupovat?
Určitě ano, protože podle stupně postižení také každý pacient potřebuje různou úroveň pomoci. Někomu jen občas pomůžete nachystat jídlo či zapnout knoflíky, u ležících případů, o které se rodina rozhodne doma starat, musíte zajišťovat příjem potravy či základní hygienu. Příbuzným proto vysvětlujeme, jak takové úlohy zvládat, navíc mají možnost si to u nás nacvičit.
Zdá se mi, že o problematice cévních mozkových příhod slyším stále častěji až v poslední době. Je ta záležitost v současné době nějak aktuálnější?
Ta problematika byla závažná vždy. Mozková příhoda nicméně byla dlouho brána jako stav, se kterým se toho moc nedá dělat. Bylo to víceméně vnímáno stylem, že ten postižený člověk prostě buď přežije či nepřežije, ochrne či neochrne… Panovala představa, že to léčbou prakticky nijak nelze ovlivnit. Když je něco takto nepopulárního a nedá se to léčit, je to pak také na pomezí zájmu.
V současné době je to tedy jinak?
Já myslím, že určitě. Doba totiž v posledních letech strašně pokročila. Objevily se nové léky, nové postupy a z mozkové příhody se stává něco, co už není tak beznadějná situace. Naopak už s tím umíme něco dělat. Je to sice stále oblast, ve které jsou u řady případů možnosti léčby pořád ještě omezené, nicméně ta problematika už není tak beznadějná jako dříve.
Jakými prostředky k tedy v současnosti lékaři bojují s mozkovými příhodami?
Do léčby se zavedla právě zmíněná trombolýza. Je to vlastně podání jednoduché infuze léků, které mají za úkol rozpustit cévní sraženinu, tím i zprůchodnit tepnu a vlastně tak zachránit mozek. Právě tahle možnost dříve k dispozici nebyla a tento faktor ovlivňoval celou řadu podobných případů.
Pak je to také mechanická trombektomie. To je zase způsob léčby v případě, kdy se sraženinu nepodaří odstranit prostřednictvím infuze. Je to laicky řečeno obdoba toho, kdy kardiologové zavedou k srdci zavaděč až k samotnému cévnímu uzávěru, aby sraženinu odstranili.
Nicméně tento zásah je špatně dostupný a dělají jej opravdu jen velká pracoviště, na která se bohužel ne každý pacient dostane včas. Ale právě tohle jsou ty postupy, které nám dávají šanci, že mozková příhoda dnes už není tak beznadějnou událostí v našem životě.
Zásadně zvyšují šanci na úspěšný návrat do běžného života.
Pokud mozkovou příhodu se štěstím zdárně překonáme, máme vyhráno?
Bohužel ne zcela. Mozkové příhody se totiž velmi často opakují. Pokud už člověk má to štěstí a takovou událost přežije, je u něj zhruba třetinová pravděpodobnost, že se do deseti let s touto komplikací setká znovu. Proto je velmi nutné u každého jedince zjistit její příčiny, zaléčit je a udělat vše pro to, aby se už pokud možno neopakovala. Příště totiž už nemusíme mít tolik štěstí.
Jak je na tom v souvislosti s léčbou mozkových příhod naše země z celosvětového hlediska.
Česká republika za posledních čtyři pět let udělala v této souvislosti značný pokrok. Vytvořila se nová síť iktových center, což jsou pracoviště, která koncentrují tu nejlepší péči, která má být u mozkových příhod poskytnuta.
Zároveň byla učiněna opatření, aby se takový pacient dostal opravdu do zařízení, která jsou k takové léčbě uzpůsobena a nestalo se, že by putoval od nemocnice k nemocnici. Jsou také rozdělena území v rámci působnosti záchranné služby a nemocnic, a to i napříč kraji či okresy.
I pacient, kterého postihne mozková příhoda například na Veselsku či ve Strážnici, velmi pravděpodobně skončí u nás, protože to má právě k nám nejblíže. V Uherském Hradišti je iktové centrum od roku 2012, čímž jsme se stali součástí sítě pracovišť, které poskytují specializovanou péči o pacienty s mozkovou příhodou.
V České republice tak sledujeme s určitým zpožděním vývoj, jaký panoval před patnácti lety v souvislosti s infarktem myokardu. Nicméně i tak je zapotřebí říci, že z hlediska léčby a poskytování péče pacientům, patří naše země v současnosti ke světové špičce.
Primář neurologického oddělení Uherskohradišťské nemocnice Petr Procházka (37 let) absolvoval lékařskou fakultu v Brně, neurologii se věnuje od roku 2002.
V minulosti pracoval v několika nemocnicích, naposledy v iktovém centru Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Primariát neurologického oddělení v Uherském Hradišti převzal v roce 2015. Je ženatý, má dvě děti.
Mezi jeho zájmy patří fotbal, stolní tenis, posilovna či turistika.
Skryté nebezpečí tzv. lehkých mrtviček
Lehké mrtvičky (angl. ministrokes) mohou způsobovat větší poškození, než se zdá. Obvyklý test, který se provádí po prodělání mozkové mrtvice, není zrovna přesný. Ukázalo se, že v některých případech může dojít k přehlédnutí poznávacích defektů.
U více než čtyř z deset pacientů, kteří byli hospitalizování s příznaky lehké mozkové mrtvičky, se mohou projevit nepatrné poznávací defekty. Nová studie ukazuje, že tyto defekty standardní testy neodhalí.
Poznatky, oznámené kanadskými vědci 24. února 2010 na International Stroke Confernce v San Antoniu v Texasu, USA, ukazují, že po prodělání lehkých mozkových mrtviček, mohou pacienti ztratit některé schopnosti zpracovat abstraktní myšlenky, promýšlet si věci a provádět rychlé výpočty.
Lékaři těmto schopnostem přezdívají „výkonné funkce“ („executive functions“).Rozvinuté „velké“ mozkové mrtvice jsou způsobovány zablokováním cévy v mozku a způsobují jasné a zřetelné ztráty poznávacích funkcí. Toto zablokování můžeme pozorovat na snímcích z magnetické rezonance (MRI) nebo počítačové tomografie (CT).
Lehké mozkové mrtvice jsou zapříčiněny pouze nepatrným ucpáním, které je velmi těžké detekovat jak přístroji tak pacienty samotnými, a tudíž rezultují jen v málo zřetelná poškození. Někteří vědci označují pojmenování lehká mrtvička (angl. ministroke) za nesprávné. Správný odborný název tohoto onemocnění je tranzitorní ischemická ataka (angl.
transient ischemic attack). Někteří vědci zase obě pojmenování považují za zaměnitelná.
Příznaky lehké mozkové mrtvice nebo té klasické mohou být stejné: necitlivost v obličeji nebo končetinách, zmatení, zrakové problémy, závratě nebo bolesti hlavy. Avšak u lehké mrtvice tyto příznaky vyprchávají a slábnou během několika minut nebo hodin.
V této nové studii vědci zkoumali 140 takových pacientů, u kterých symptomy vymizely během 24 hodin. Zjistil u nich samozřejmě výskyt lehké mrtvice nikoli té klasické.
Po té nechali každého pacienta udělat test na poznávací bystrost, kterým jsou rutinně testováni pacienti, kteří prodělají klasickou mrtvici.
Tento test je znám jako Mini-Mental Status Exam (MMSE) a rychle prověří 30 poznávacích funkcí jako je krátkodobá paměť, míra pozornosti, prostorové vnímání a výkonné funkce. MMSE odhalila pouze 5 procentní poškození poznávacích funkcí.
„Avšak když vědci dali pacientům další čtyři rozdílné testy, které byly primárně zaměřené na testování tzv. výkonných funkcí (executive functions) procento poškození vzrostlo. A to na rozmezí 13 – 40 procent v závislosti na testu,“ doplňuje Michael Hamadek, neuropsycholog při London Health Sciences Center v Kanadě.
Pacienti byli průměrně 67 let staří. V průměrné populaci se během rutinního testování projeví poškození výkonných funkcí přibližně u 7 procent lidí tohoto věku.
Speciální čtyři testy, použité pro druhé testování, obsahovaly úkoly typu skládání číslic do správného pořadí nebo směrování rafiček hodin podle digitálního času.
Nedostatky v těchto úkolech korespondují s problémy v každodenním životě.„Tyto speciální testy jsou jednoduché svojí konstrukcí a také časově nenáročné.
Měly by se proto stát součástí rutinního testování pacientů po prodělání lehké i klasické mozkové mrtvice,“ říká Hamadek.
autor: Jakub Málek
zdroje: www.sciencenews.org www.wikipedia.org
68
Tereza: Mrtvice? (09.09.21 10:06)
Dobrý den, dnes jsem měla v práci po obědové pauze problém. Na oko levé jsem viděla v periferii vlnění jakoby obraz vibroval.
Špatně se mi mluvilo a vyjadřovalo, nemohla jsem si vzpomenout na jména kolegů a např jsem di nemohla vzpomenout jak se píše některé písmeno.
Co se čtení týče, četla jsem si pouze pro sebe a bylo to jako bych se teprve učila číst velmi pomalé, textu jsem nerozumněla. Je možné, že se jednalo o mrtvice? Bolesti hlavy byly součástí. Díky TS (reagovat)
redakce: Re: Mrtvice? (11.09.21 01:40)
S tímto dotazem se prosím obraťte na odborného lékaře. (reagovat)
Hana Andryskova: da se zpetne diagnostikova? (19.05.21 12:53)
Dobry den, chtela bych se zeptat, zda jde zpetne diagnostikovat mini mrtvicku, kterou mozna mela moje mamka pred dvema tydny? Ma to ted nejak resit? Mela nahle silne zavrate. Dekuji. (reagovat)
redakce: Re: Mrtvice? (11.09.21 01:40)
- S tímto dotazem se prosím obraťte na odborného lékaře.
- (reagovat)
Markéta : Zanedbání péče (26.04.21 08:22)
Matka měla potíže odpovídající mrtvici. Zavolali jsme RZS. Odvezli ji do FN Brno. Po neurologickém vyšetření ji samotnou propustili domů. Nezavolali ani rodinnému příslušníkovi ač ve zprávě matky bylo uvedeno, že se nemůže trefit na písmenka v telefonu.
Matku jsme našli klátící se na parkovišti. Následujíci den nastalo vážné zhoršení stavu a převoz opět RZS. Zjistili, že proběhly u ní 2 mrtvice během 2 dnů. Po té 1.ji nechali samotnou jít domů.
Bohužel stav je už nevratný díky lékařům neurologům, kteří ji neposkytli adekvátní péči. (reagovat)
tomáš: slaba mrtvicka podezreni (30.04.19 10:58)
dobry den dnes jsem mel vsechny priznaky ktere pisete slabe mrtvicky behem dvou hodit vse vymizelo jen me trosku pobolívá hla. v nemocnici vsak ale nic nepoznaly a na CT take ne je to mozné? ze nic nejde nekdy poznat? (reagovat)
Michal Riedel: Podezdření (15.10.18 09:01)
Už po druhé během jednoho týdne jsem cítil mravenčení od krční páteře až k obličeji a bylo my na omdlení myslíte že to múže být příznak mozkové mrtvice???????????????????? (reagovat)
redakce: Re: slaba mrtvicka podezreni (06.05.19 10:22)
Dobrý den, s tímto dotazem se prosím obraťte na odborného lékaře. (reagovat)
: (08.01.17 10:23)
Po 20min. Komatu a oziveni mne zmrtvela ruka od zapesti a prsty.Nepomaha treni voda masaze nic. BOLI STRASNE. (reagovat)
Redakce: Re: Podezdření (16.10.18 11:11)
Dobrý den, s tímto dotazem se prosím obraťte na odborného lékaře. (reagovat)
Lenka: nevím si rady (18.10.16 09:31)
Dobrý den prosím poradíte mi?Manžel má vysokou cukrovku píchá si 4 krát denně, dále se léčí s vysokým krevním tlakem , a má ICHDK byl i na protažení cév na obou nohou má tam nějaké uzávěry, v práci se mu udělalo špatně z ničeho nic se cítil jako opilý a nemohl se postavit na nohy obbtížně mluvil,zavolali mu sanitu odvezli ho do nemocnice prý měl vysoký tlak ale potom ho z interny rovnou převezli na kardio , že ted má nízký tlak a že se mu hodně spomalilo srdce ,ovšem od té doby co se nemohl postavit na nohy nemohl chodit protože není schopný se postavit na levou nohu , hýbat s ní může ale postavit se na ní a nebo udělat krok ne ,po dvou dnech mu dali kardiostimulátor ,ale druhý den když chtěl jít na záchod tak stále nemůže na levou nohu protože ho neunese , je možné že by touto příhodou přišel o nohu? Děkuji moc za radu kam se obrátit .S pozdravem Lenka (reagovat)
olina: mozkova prihoda (24.11.13 03:45)
dobrý den,prosím o radu,kam zajít,když někdo má příznaky mrtvičky?Kam zavolat,anebo tam hned zajít?Děkuji,bojím se at to stihne ten dotyčný,chci mu poradit,děkuji (reagovat)
Antonín Šípek: Re: mozkova prihoda (25.11.13 08:38)
Dobrý den, problematikou mozkových příhod (i těch tranzitorních) se zabývá neurologie. Doporučení na neurologické vyšetření je možné získat od praktického lékaře. V případně akutního stavu (tj. pokud je byť jen podezření na mozkovou příhodu) je ovšem jedinou správnou cestou volání rychlé záchranné služby (155). S pozdravem
AŠ (reagovat)
Gate2Biotech: (29.05.12 09:56)
Dobrý den, určitě se běžte poradit se svým praktickým lékařem a žádejte vyšetření na neurologickém oddělení, popřípadě zapsání do neurologické poradny. S přáním všeho dobrého Veronika Holcová (reagovat)
Ivana Ferencova: poradte (25.05.12 04:47)
Dobry den.Prosim vas chtela bych vedet jestli jsem vcera nahodou neprodelala lehkou mozkov.mrtvici? Je mi 48let,lecim se jiz 3 roky na vysoky tlak a nefunkcni stitnou zlazu.Za tu dobu jsem pribrala 40kg.Jsem matkou 6 dcer a nejmladsi je 8let.
Vcera vecer zniceho nic mi znehybnela cela prava strana obliceje a tocilo se mi v hlave jak bych byla podnapila.Trvalo to asi 2hod.a najednou jsem byla v poradku asi na hodinu a pak se to opakovalo a mela jsem pul hlavy opet na hodinu necitlivou.Kdyz jsem se napila tak mi vse teklo z ust ven na tricko.
Asi bych mela jit k lekari,ze?Dekuji predem za odpoved.S pozdravem Ferencova (reagovat)
Renata Suková: Re: Re: mozkova prihoda (17.11.18 06:19)
Před pár dny jsme tím prošli- manžel se začal motat, nemohl se „vymáčknout“, řekl-li něco, byly to trochu nesmysly. Okamžitě jsem ho vyzkoušela , zda dokáže zvednout ruce, aniž by mu jedna padal, zda vyplázne rovně jazyk, umí se usmát, pozorovala jsem, zda nedošlo k poklesu koutku, zmáčkne li mě silou obě ruce….
Přesto, že mimo motolice a špatnému vyjadřování, se nic dalšího neprojevilo, rozhodla jsem se volat 155 a to přes jeho odpor a v podstatě zákaz. Paní mi velmi klidně a dobře radila a poslala okamžitě sanitu, doktor měl rozhodnout, co dál.
Manžela vyšetřili, částečně v bytě, částečně ve voze na přístrojích, chovali se PERFEKTNĚ, pak mi sdělili, že ho vezou na Karlák na neurologii na CT a že si mám asi za 1.5 hodiny zavolat. Chytli jsme to včas, byl 3 dny na JIPCE, kde se neuvěřitelně dobře o něj starali, téměř nepřetržitě vyšetřovali, sledovali přístroje atd. Jelikož to byla t.zv.
mini mrtvička, rychle se vše srovnalo, již je doma a bude docházet na různá vyšetření a kontroly. Netvrdím, že je absolutně bez následků, občas se plete, ale uvidíme. Píši to proto, aby KDOKOLI bude mít ty nejmenší příznaky, nebránil se sanitce, jako např.
můj švagr, kterého jeho dobrá žena 4 hodiny přemlouvala a až když začala plakat, pán konečně svolil a „dovolil“, že šli pěšky do nemocnice.Neuvěřitelná zhovadilost. V případě mrtvice hraje čas velkou roli. Švagr také díky svému nepochopitelnému chování a díky slabosti švagrové, následky má.
Lidi, neblbněte! (reagovat)
Jana: Re: poradte (19.04.14 11:32)
Sice je tento clanek stary, ale neda mi nereagovat. Dane priznaky jsou typicke pro slabou mrtvicku, kterou jsem sama taktez prodelala. V takovem pripade necekat a rovnou do spitalu ci volat zachranku ! Nepodcenovat !!! (reagovat)
Váš komentář: