Místo vánočních prémií – vánočka

V těchto dnech se mezi zaměstnanci často mluví o vánočních prémiích nebo 13. platech. Dostanou je, nebo ne? Motivování zaměstnanců prostřednictvím těchto finančních bonusů je poměrně často využívané, na prémie láká celá třetina zaměstnavatelů. Před pěti lety to přitom byla jen pětina.

Je ale potřeba s vyplácením bonusů umět nakládat. Pokud vnitřní fungování vaší firmy v průběhu roku zadrhává, patrně vám ho nezlepší ani vyplacení vánočních prémií. A buďte také opatrní s názvoslovím.

Vánoční prémie jako takové nemají dlouhodobý motivační efekt a vaši zaměstnanci by mohli mít pocit, že je dostávají bez ohledu na jejich výkon.

Mohlo by vás zajímat: Jaké jsou hrozby firemních vánočních večírků? Vybrali jsme 5 zaručených

Odměna nesmí být vyplácena automaticky

Místo vánočních prémií – vánočka
Autor: Shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

Nějakou tou korunou navíc nikdo nepohrdne. Pokud firma roste a je finančně stabilizovaná, určitě by prémie před koncem roku podle zaměstnanců vyplácet měla. Ukázal to průzkum agentury Grafton Recruitment, v němž lidé potvrdili, že největší motivací k lepšímu výkonu jsou pro ně jednoznačně peníze.

Velmi ale záleží na tom, jak má firma nastaven celý systém odměňování. Typické vánoční odměny vzbuzují dojem, že je člověk získá automaticky nehledě na to, co odpracuje. Část zaměstnavatelů proto svým lidem v případě dobrých výsledků vyplácí bonusy pravidelně, například čtvrtletně.

Zaměstnavatelé by ovšem v pozorném přístupu k zaměstnancům měli být uvážliví a jak v případě prémií, tak i dárků pro zaměstnance je vždy dobré zvážit míru. Zcela výjimečně poskytnuté velmi vysoké prémie mohou do budoucna vzbudit výrazná očekávání, a pokud se v dalším roce nezopakují, může to vést k jistému rozčarování.

Jakékoli racionální argumenty přitom obvykle mívají jen malý efekt, pocity se jimi tolik ovlivnit nedají, varuje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, provozovatele serverů Jobs.cz a Práce.

cz, a Jitka Součková, marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment doplňuje: Kvartální či pololetní prémie rozhodně motivují více. Na Vánoce pak zaměstnance stačí odměnit drobným dárkem s vánoční tématikou, například vánočkou, adventním věncem a podobně.

Názory odborníků se ale liší a mají pro to svá opodstatnění. Finanční pozornost je nejen motivačním prvkem, ale i jakousi zárukou jistoty. Firma, které se nedaří, nebude prémie vyplácet. Proto můžete svým zaměstnancům dát najevo, že se vám daří a jste stabilní, říká Viktória Fuhrmannová, marketingová manažerka pracovní agentury Trenkwalder.

Odkazuje na to, že lidé by na vyplácení prémií neměli být zvyklí a přijímat je automaticky. Není tedy potřeba se do vyplácení odměn ke konci roku nijak nutit. Pokud k nim zaměstnavatel nepřistoupí, obvykle to ani příliš nevadí. Pak je ale na místě uspořádat alespoň pěkný vánoční večírek, koupit zaměstnancům nějakou pozornost nebo investovat do jejich rozvoje.

Plošné nepodmíněné vánoční odměny nebo 13. platy stejně nedávají smysl. Pokud jsou vypláceny každý rok, lidé si na ně zvyknou a neplní svoji úlohu. Pokud se firmě opravdu daří, měla by zvyšovat odměny založené na individuálním výkonu každého zaměstnance nebo týmu, potvrzuje Jiří Halbrštát, manažer marketingu a náboru personální agentury ManpowerGroup.

Upozorňuje na to, že celá věc zní triviálně, ale zajistit systém pravidelného a individuálního hodnocení výkonu ve firmě je jeden z nejtěžších úkolů ve vedení zaměstnanců. Vyžaduje to veliké úsilí od top managementu po liniový management.

Vánoční nebo roční prémie potěší, ale v případě čistě jednorázových, výjimečných a k tomu nepřiměřeně vysokých odměn to může vést i k potížím v budoucnu. Jde o konzistenci přístupu a přiměřenost.

Psali jsme: Firmy letos více rozdávají prémie. Finanční dárek dostane pětina lidí

Podnikatel si musí nejprve říci, jak on sám odměny vnímá. Je vyplácená odměna poděkováním za uplynulý rok nebo spíš motivací do toho dalšího? V podstatě jde o kombinaci obojího, ale především o výsledný efekt.

Zaměstnavatelé většinou vyplácejí prémie v návaznosti na míru hospodářského úspěchu za uplynulé období, coby odměnu za dobře odvedenou práci. Ve vztahu k zaměstnavateli se ale vyplacení prémií projeví především do budoucna. Doporučuje se tedy vnímat finanční bonusy vyplácené na konci roku jako poděkování za uplynulé období.

Rozhodně by se nemělo pohlížet na vánoční odměny jako na příslib do budoucna. Odměna za výkon je společně s pravidelným ústním hodnocením od nadřízeného informací o tom, jestli dělám práci dobře a že dělám to, co je ode mě očekáváno.

Je potřeba zdůraznit, že pravidelné hodnocení je nejdůležitější součástí zpětné vazby a ani bohatá finanční odměna nenahradí obyčejné lidské uznání. Naopak to někdy fungovat může, ale ideální je samozřejmě oba instrumenty zpětné vazby aplikovat zároveň, říká Jiří Halbrštát.

Zájem vedení o podřízené vede mimo jiné k lepším vztahům i celkové atmosféře ve firmě. A právě vztahy a atmosféra jsou jedním z nejdůležitějších faktorů pro udržení dobrých zaměstnanců. Zhoršené vztahy ve firmě nebo v týmu bývají nejčastější příčinou odchodu k jinému zaměstnavateli.

Pokud se firma během roku nechová ke svým lidem dobře nebo o ně nejeví dostatečný zájem, příliš to jedněmi vánočními prémiemi nespraví, i když to může být dobrý začátek pro změnu přístupu.

Zájem i péče o zaměstnance nesou nejvíce ovoce, pokud jsou autentické a konzistentní po celou dobu, dodává Tomáš Ervín Dombrovský.

V případě, že firma prémie vyplácí, měla by je dát i zaměstnancům, kteří u ní budou končit. Jak už bylo řečeno, jde totiž o odměnu za loajalitu nebo podíl na skvělých výsledcích firmy za poslední rok, nejen o motivaci do toho dalšího.

Nevyplacení vánočních prémií těm, kteří odcházejí, dává signál, že ačkoliv zaměstnanec celý rok usilovně pracoval, zaměstnavatel mu poděkovat nechce. Jiný případ by ovšem byl, pokud by takový zaměstnanec neodcházel z firmy z vlastní vůle, ale z důvodu nespokojenosti zaměstnavatele s jeho pracovním výkonem.

Tam by vánoční prémie na místě patrně nebyly, komentuje Jitka Součková.

Nevyplacení odměny za odevzdaný výkon má devastující důsledky na motivaci ostatních kolegů a tento způsob šetření se opravdu nevyplácí. Podobně to funguje v krizové situaci při nutnosti propouštění.

To, že se postaráme férově a nadstandardně o odcházející zaměstnance, dáváme důležitý signál zaměstnancům, kteří zůstávají. Každá firma by také měla dbát na svou pověst.

Je proto důležité udržovat dobré vztahy i s bývalými zaměstnanci, kteří o firmě šíří reference, říká Viktória Fuhrmannová.

Jak se peče vánočka? Při zadělávání těsta nemluvte, při kynutí skákejte!

České Vánoce: Jak se peče vánočka? Při zadělávání těsta nemluvte, při kynutí skákejte! Tradiční česká kynutá vánočka, která se peče už stovky let, by stejně jako vánoční cukroví neměla chybět na štědrovečerním stole. V případě vánočky ale nejde jen o obyčejné předvánoční pečení, doprovází ho hodně, někdy i dost bizarních tradic, pověr a zvyků, které mají vánočce, tedy spíše lidem, co ji dělají, zajistit, aby těsto dobře vykynulo a vánočka byla dokonalá a všem chutnala. Pokud máte pocit, že upéct vánočku doma je příliš složité, tak zkuste některý z našich receptů na vánočku z těsta kynutého nebo nekynutého a ručíme vám, že to zvládnete – ovšem budete-li při pečení dodržovat staré zvyky a pověry. A pak se třeba i dozvíte, jaký bude rok 2021. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

První zmínky o pečení vánočky jsou z 16. století, tehdy ji ale mohli péct pouze mistři pekařského cechu, kteří ji darovali radním a šlechtě. Až v 18. století se začalo s pečením vánočky v běžných domácnostech. V této době se neříkalo jenom vánočka, ale také štědrovečernice, pletenice, ceplík, calta… Recepty na vánočku se dědily a dědí z generace na generaci a liší se podle krajů, měst, vesnici i rodin.

Tradiční česká vánočka: recepty se dědily a dědí z generace na generaci a liší se podle krajů, měst, vesnici i rodin

Tradice, zvyky a pověry spojené s vánočkou

  1. Vánočka má svým tvarem připomínat Ježíška zabaleného v povijanu, a proto je symbolem zrození nového života a plodnosti.
  2. Správná vánočka má být upletená z devíti pramenů. Spodní čtyři symbolizují oheň, vodu, vítr a vzduch, prostřední tři představují cit, vůli a rozum, horní dva pak vědění a lásku.

  3. Také křížové pletení copů má svůj význam, naši předci věřili, že tak chrání lidi před zlem a záští.
  4. Vánočky se pečou den nebo v noci před Štědrým dnem.
  5. Při pečení vánočky musí mít na sobě kuchařka sněhobílou zástěru a bílý šátek nebo čepec.

  6. Během zadělávání těsta nesmí nikdo v místnosti promluvit.
  7. V blízkosti zadělaného těsta, které na teplém místě kyne, nesmí skákat a dovádět děti, naopak hospodyně musí vyskakovat co nejvýš, aby těsto vyběhlo a vánočka se podařila.

  8. Do vánočky se někde zapékala drobná mince, kdo ji pak při jídle našel, byl následující rok bohatý a zdravý. Ostatně stejný zvyk znáte z Anglie, kde se mince schovává do tradičního vánočního pudinku.
  9. Jinde se do zase do těsta zamíchalo jedno zrnko hrášku, kdo ho ve vánočce našel, měl celý příští rok štěstí.

  10. Podle toho, jak se vánočka povedla, se předpovídalo, jaký bude pro rodinu příští rok. Dokonalá vánočka znamenala šťastnou budoucnost, nový přírůstek do rodiny či bohatou úrodu.
  11. Špatným znamením byla vánočka připálená nebo prasklá. To nevěštilo nic dobrého, spíše symbolizovalo neštěstí a chudobu.

  12. Vánoček se dříve peklo tolik, kolik bylo členů rodiny a služebnictva, pro každého jedna menší + jedna velká. Největší a nejzdobenější se umístila na štědrovečerní stůl a rozkrojit ji směl pouze hospodář jako poslední z chodů slavnostní večeře.
  13. Někde dostával kousek vánočky i dobytek, a aby byl zdravý a chráněný před zlem.

    Kousek se házel také do studny, aby nevyschla, nebo do krbu, aby proti zlým silám v domě.

Tradiční česká kynutá vánočka

Ingredience

  • hrst rozinek den předem naložených v rumu
  • 500 ml vlažného mléka
  • 1 sušené droždí nebo půl kostky čerstvého
  • 1 kg hladké mouky na kynuté těsto
  • 280 g cukru
  • 1 lžíce vanilkového cukru
  • nastrouhaná kůra z 1 bio citronu
  • 220 g másla
  • 4 žloutky + 1 vejce na potření
  • hrst nasekaných ořechů (mandle, vlašské ořechy)

Recept na tradiční českou vánočku

Postup

Do hrnku dejte 50 ml vlažného mléka, droždí, 1 lžíci mouky a 1 lžičku cukru. Promíchejte a v teple nechte vzejít kvásek. Mezitím v míse promíchejte mouku, cukr, vanilkový cukr a citronovou kůru. Přidejte změklé máslo nakrájené na kostky, žloutky, zbylé vlažné mléko a nakonec kvásek.

Vypracujte vláčné a pružné těsto (ideálně v hnětači robota). Vyklopte na pomoučněnou plochu a ještě propracujte rukama. Těsto vložte do moukou vysypané mísy, zakryjte utěrkou a těsto nechte v teple kynout asi 2 hodiny. Do vykynutého těsta vmíchejte ořechy a rozinky a nechte ještě chvíli kynout.

Tradiční česká vánočka: křížové pletení má svůj význam, naši předci věřili, že tak chrání lidi před zlými silami

Jak uplést vánočku

  • Těsto rozdělte na 3 části na 3 vánočky. Na každou vánočku rozdělte těsto na dvě poloviny, obě poloviny na 4 kusy; jeden kus ještě rozkrojte napůl a z každého kusu těsta vyválejte váleček.
  • Na plechu vyloženém pečicím papíremupleťte cop ze 4 válečků a potřete ho rozkvedlaným vejcem.
  • Upleťte cop ze 3 válečků a položte ho na spodní díl a potřete vejcem.
  • Ze 2 zbývajících nejmenších válečků zatočte „hada“ a položte ho na prostřední díl.
  • Prostřední a horní cop zahněte dolů pod vánočku, aby byla hezky zakončená a držela pohromadě.
  • Takto udělejte i další dvě vánočky.

Tradiční česká vánočka: upleťte základní cop ze 4 válečků vyválených z vykynutého těsta

Jak upéct vánočku

Vánočky dejte do tepla a nechte je ještě asi hodinu kynout. Pokud se bojíte, že vánočka není stabilní, na několika místech do ní před pečením křížem zapíchejte špejle. Před pečením potřete vejcem a posypte nasekanými mandlemi.

Vánočku vložte do trouby předehřáté na 150 °C. Po 10 minutách snižte teplotu na 140 °C a pečte přibližně hodinu. Pokud bude vánočka upečená, vyndejte ji. Delší pečení ji vysouší a snižuje vláčnost.

Po pečení nechte vánočku pár minut lehce vychladnout, a ještě za tepla špejle vytáhněte.

Tradiční česká vánočka: konce copů přitiskněte a zahněte dolů

Rumová kynutá vánočka

Ingredience

Postup

Na těsto smíchejte v míse mouku s instantním droždím. Přidejte oba cukry, sůl, máslo,  mléko, rum, špetičku muškátového květu, rozinky, oříšky, mandle, kandované ovoce podle chuti a důkladně vařečkou propracujte tak, aby se těsto nelepilo na stěnu nádoby. Povrch těsta zakryjte utěrkou a dejte na teplé místo na 50 až 70 minut kynout.

Vykynuté těsto vyklopte na vál a rozdělte na 9 kousků, z každého dílu vyválejte váleček o délce asi 35 cm. Válečky postupně splétejte do vánočky – nejprve ze čtyř, ze tří a ze dvou válečků).

Na plech vyložený papírem na pečení položte cop ze čtyř a hrotem ruky uprostřed udělejte rýhu. Položíme další cop a pokračujeme stejně. Aby se vánočka nezbortila, vpíchněte do ní na několika místech špejli.

Nechte na teplém místě ještě asi 20 minut kynout.

Potřete vánočku rozšlehaným vejcem a posypte mandlemi nebo ořechy, vložte do trouby předehřáté na 170°C (horkovzdušná na 150°C , plynová stupeň 3) a pečte přibližně 40 minut.

Zda je vánočka dobře upečená si ověřte špejlí, kterou píchněte do středu vánočky. Je-li špejle suchá, je vánočka hotová. Ještě teplou vánočku potřete rozpuštěným máslem s trochou rumu nebo rumovou esencí.

Nechte vychladnout. Před podáváním pocukrujte.

Tradiční česká vánočka: recept na rumovou kynutou vánočku

Tvarohová vánočka bez kynutí

Ingredience

  • 4 vejce
  • 250 g plnotučného tvarohu
  • 600 g polohrubé mouky
  • 1 a ½ sáčku kypřicího prášku do pečiva
  • hrst kandované pomerančové kůry
  • 2 lžičky vanilkového extraktu
  • kůra z bio citronu
  • 70 g nasekaných mandlí
  • 180 g krystalového cukru
  • 10 lžic oleje
  • 200 ml likéru (pomerančový, mandlový nebo citronový)    

Rychlá tvarohová vánočka bez kynutí

Postup

Troubu předehřejte na 180 °C. U 1 vejce na potření oddělte bílek od žloutku. Rozmačkejte tvaroh, vmíchejte do něj zbylá 3 vejce a postupně přisypávejte mouku. Přidejte prášek do pečiva,  pomerančovou kůru, vanilkový extrakt, 2 lžíce citronové kůru, mandle, cukr, 10 lžic oleje a  likér. Vypracujte hladké těsto.

Rozdělte ho na 4 díly pro základnu, 3 menší díly a 2 nejmenší díly a ze všech vyválejte válečky. Základnu vánočky pleťte vždy od středu a jednotlivé válečky utahujte. Jakmile dopletete cop z obou stran, hranou ruky jej zploštěte a potřete bílkem.

Stejným způsobem spleťte i cop ze tří válečků, dejte na základnu, zploštěte a potřete bílkem. Cop ze dvou válečků dejte úplně nahoru vánočky a potřete bílkem. Celou vánočku potřete žloutkem a posypte sekanými mandlemi. Z vrchu napíchejte špejle, abyste vánočku zafixovali, a dejte na zhruba 55 minut péct dozlatova.

Nechte vychladnout a pocukrujte. Nakrájenou vánočku podávejte potřenou pomerančovou marmeládou.   

O vánočním pečení by vás ještě mohlo zajímat:

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Nejlepší vánočka od Františky Lysoňkové z Bohuslavic u Zlína vás uchvátí a naladí na letošní Vánoce

Posledním letošním soutěžním receptem Pochoutkového roku je vánočka Františky Lysoňkové z Bohuslavic u Zlína. Peče ji takto už více než 40 let a najdete v ní spoustu dobrých a voňavých přísad. Nalaďte se už teď na letošní Vánoce a zkuste si upéct tento kynutý zázrak našich svátků. Je vynikající!

8 fotografií

  • 250 g polohrubé mouky
  • 250 g hladké mouky extra speciál
  • 100 g másla
  • 80 g cukru
  • 1 vanilkový cukr
  • 1 vanilkový pudink
  • 1 kypřicí prášek do pečiva
  • 250 ml mléka
  • 2 vejce
  • 1 malá lžička soli
  • 42 g droždí
  • 1 špetka muškátového oříšku
  • 1 lžíce rumu
  • 1 lžíce strouhané citronové kůry
  • 30 g nadrobno sekaných mandlí
  • 50 g nakrájeného kandovaného ovoce
  • 3 lžíce rozinek namočených v rumu
  • mandlové klínky na zpevnění
  • mléko na potření

Nejprve si připravíme kvásek. Lehce ohřejeme mléko, přidáme celou dávku cukru potřebnou na pečení vánočky a rozdrobíme do mléka droždí. Necháme kynout 10 minut.

Do mísy prosejeme mouku, přidáme vanilkový cukr, pudink, kypřicí prášek do pečiva, nastrouhaný muškátový oříšek, citronovou kůru a sůl. Suchou směs dobře promícháme a přidáme do ní žloutky a vykynutý kvásek. Zaděláme těstíčko. Musíme ho dobře promíchat.

Na závěr přidáme do těsta rozpuštěné máslo a zaděláme vánočkové těsto. Když je dobře promíchané, hladké a dělají se na něm puchýře, přidáme rozinky máčené v rumu, nasekané kandované ovoce a nadrobno sekané mandle. Vypracujeme hladké a pevné těsto.

Připravené těsto poprášíme v míse hladkou moukou a necháme 1 hodinu kynout. Pod utěrkou těsto může okorat, proto mísu zakryjeme mikrotenovým sáčkem a ten přichytíme k míse gumičkou.

Po hodině těsto znovu propracujeme a necháme znova kynout asi 30 minut.

Těstem pak na vále několikrát práskneme, abychom vyhnali přebytečný vzduch. Rozdělíme ho na poloviny. Jednu polovinu rozdělíme na 3 díly a vyválíme z nich válečky (prameny) a spleteme je do copu. Cop přeneseme na plech vyložený pečicím papírem.

Druhou polovinu těsta rozdělíme na 5 dílů. Ze tří dílů upleteme opět cop. Než ho položíme na už upletený spodní díl, tak ve spodním díle vytlačíme hřbetem ruky podélně jamku a navlhčíme ji lehce bílkem nebo vodou.

To samé uděláme s horním menším copem. Ze zbývajících dvou dílů těsta vyválíme dva prameny a smotáme je okolo sebe. Tento díl vánočky uděláme delší. Položíme ho navrch vánočky a přečnívající konce podsuneme pod spodní copy. Vánočka tak bude lépe držet při pečení tvar.

Před pečením ještě vánočku ozdobíme celými mandlemi, které vtlačíme po celé ploše dovnitř těsta. Tím ji zpevníme. Mandle navíc při pečení budou mít tendenci vyjíždět na povrch. Navíc je dobré zpevnit copy propíchnutím několika špejlemi na celou výšku, aby se při pečení nesesunula.

Takto připravenou vánočku necháme ještě chvíli pod utěrkou kynout. Pak ji potřeme mlékem.

Pečeme v hodně vyhřáté troubě. Prvních 20 minut pečeme při 200 ˚C. Když začne horní část hnědnout, přikryjeme těsto stříškou z alobalu a teplotu stáhneme na 180 °C a pečeme dalších asi 60 minut.

Františka Lysoňková

Recept na vánočku získala od své spolupracovnice před 40 lety. Během let si ji ještě vylepšila o pár triků. Peče ji na každé Vánoce a nikdy nezbyde ani drobeček.

Přivítala nás s otevřenou náručí a pozvala na výbornou čočkovou polévku s domácími pagáčky. Dokonce nám pro vytvoření vánoční atmosféry upekla i rohlíčky. Užili jsme si pohodové a skoro vánoční odpoledne, kdy nám paní Lysoňková vyprávěla svůj životní příběh a rozesmála i svými hláškami. Je to úžasná žena!

Zhruba třetina českých firem chystá pro zaměstnance vánoční prémie

Někteří zaměstnavatelé se i letos chystají na vánoční oceňování svých zaměstnanců. Na výplatních páskách se ale výrazných změn lidé nedočkají. Potvrzuje to i analytik trhu práce Tomáš Dombrovský.

„Většina firem nevyplácí standardní 13., 14. platy. To spíše mají zaměstnanci ve firmách, kde jsou kolektivní smlouvy. Odměny, bonusy, zhodnocení toho výkonu za celý rok se odvíjí od hospodaření v daném roce,“ vysvětluje.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Největší české firmy se po letech krize vrací k vánočním prémiím. Na výplatních páskách se ale zaměstnanci výrazných změn lidé nedočkají

Zatímco ještě před dvěma lety dopřálo svým zaměstnancům roční odměny jen zhruba 20 procent firem, loni už to byl skoro dvojnásobek. Podle analytiků je to důkaz toho, že ekonomika se postupně vzpamatovává z krize.

„Letos dojde k mírnému zvýšení podílu firem, které vyplácejí nějakou formu ročních nebo vánočních odměn. Díky dobrým výsledkům hospodaření, většina firem měla lepší hospodaření než rok předešlý. My to vidíme jednoznačně i na počtu nově obsazovaných pozic, které letos taky výrazně rostou, tudíž firmám se skutečně dařilo,“ dodává Tomáš Dombrovský.

Třinácté platy ale i dárkové kolekce

Díky dobrým hospodářským výsledkům bude letos štědrá například společnost Škoda Auto, která dává obdobu 13. platu.

„V našem případě se jedná o takzvaný zaručený bonus ve výši 1,2 násobku platu. První polovinu tohoto bonusu naši zaměstnanci dostávají před dovolenými a druhou polovinu obdrží před Vánoci,“ popisuje mluvčí společnosti Jana Bahníková.

A třeba zaměstnanci Třineckých železáren dostali mimořádnou odměnu už v listopadové výplatě, aby si dárky mohli nakoupit v předstihu.

Spíš než peněžní bonusy zaměstnavatelé upřednostňují drobné dárky. Čokoládové vánoční kolekce už ale většina z nich opustila. Vedou kalendáře, svíčky nebo třeba zboží, které firma sama vyrábí.

„Zaměstnanci dostanou u příležitosti vánočních svátků dva kartony piva po 24 kusech v balení. A jedno balení regionálního piva podle jejich pracoviště,“ říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Kateřina Krásová.

Zaměstnanci dostanou pečivo či uzeniny

Speciální balíčky s výrobky firmy dostanou i někteří zaměstnanci skupiny Agrofert. Z více než dvou stovek společností, které koncern vlastní, si tak podle mluvčího Karla Hanzelky k Vánocům přilepší třeba zaměstnanci uzenin nebo pekáren.

„V našich potravinářských firmách dáváme zaměstnancům benefity ve formě výrobků. Například v pekárnách máme sezónní pečivo, máme vánočky, máme různé vánoční kolekce. Snažíme se je odměnit tak, že dostanou některé tyto vánoční výrobky,“ říká Karel Hanzelka.

Většina námi oslovených firem odměňuje pracovníky během celého roku, a to buď za kvalitní práci, nebo v rámci provizí. Tradičně nejoblíbenějšími výhodami jsou stravenky, mobilní telefony nebo příspěvky na dopravu.

Nejvyšší platy a benefity dostávají v Česku zaměstnanci IT a poradenských firem. Ukázal to nedávný průzkum týdeníku Ekonom, který prošel účetní závěrky několika set firem.

Například ve společnosti Microsoft se průměrný plat pohybuje okolo 160 tisíc korun měsíčně. Naopak nejméně si vydělají pracovníci v obchodním řetězci Hruška. Průměrný plat tu je okolo 13 tisíc korun.

O Vánocích nesmí chybět vánočka. Upečte si s námi vlastní

Hlavní obsah

Vánočka neodmyslitelně patří na vánoční stůl. Letos si s námi můžete upéct vánočku podle babiččina receptu cukráře Jana Moučky z rodinné cukrárny ve Strančicích. Není totiž nad to, připravit si poctivou domácí vánočku, kterou ocení každý člen rodiny. Pro ještě lepší kvalitu je pak dobré si připravit i vlastní mandle.

„Samozřejmě je možné si do vánočky koupit už blanšírované mandle, ale lepší je si je doma spařit a vyloupat. Samozřejmě je to pracné, ale stojí to potom za to,“ uvedl výhody vlastnoručně připravených mandlí Jan Moučka.

Vánočka se spojuje s Vánoci, protože tvarem připomínala Ježíška v zavinovačce. Věřilo se také, že její křížové pletení ochrání lidi u stolu před zlými silami.

K vánočce patřily i další magické zvyky. První hotovou měl dostat hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí. Do těsta se také zapékala mince, a kdo ji našel, měl jistotu, že bude zdravý a šťastný po celý další rok. Na chudších stolech zastoupil penízek šípek nebo česnek. Připálená, sražená či natržená vánočka věštila do příštích časů velkou smůlu.

Vánočka: tradiční symbol českých VánocVánoce

Na těsto
  • 750 g polohrubé mouky
  • 200 g mléka
  • 150 g cukru
  • 4 vejce (žloutky)
  • 150 g másla
  • sůl
  • kůra z citronu
  • rozinky
  • mandle
  • kvásek
Na kvásek
  • kostka droždí (40 g)
  • cukr
  • mouka
  • mléko

Pekaři upekli vánočku dlouhou osm metrůVánoce

  • Nejdřív si vytvoříme kvásek.
  • Všechny suroviny na kvásek musí být mírně vlažné.
  • Do droždí dáme mléko, trochu mouky, trochu cukru, smícháme a dáme na teplé místo vykynout.
  • Když nám kvásek vykvasí, vezmeme mouku, do mouky přidáme kvásek, rozehřáté máslo, žloutek, nasekané mandle, rozinky, kůru z citronu, sůl a cukr.
  • Těsto následně necháme kynout 3 hodiny.
  • Je ale důležité během kynutí každou hodinu těsto propracovat.
  • Těsto si rozdělíme na devět dílů, které postupně rozválíme na prameny.
  • Na spodní řadu budou 4 díly. Čtyři vyválené prameny (copy) položíme vedle sebe.
  • Prostřední dva uprostřed přeložíme přes sebe a následně přes ně přeložíme ty okrajové.
  • Takto pokračujeme v pletení směrem dolů.
  • Při dopletení první půlky vánočku otočíme, abychom hotovou část měli nahoře, a pokračujeme v pletení druhé půlky směrem dolů.
  • Okraje pak spojíme do jednoho.
  • Uprostřed spodního dílu si uděláme podélný důlek, na který následně vložíme střední část.
  • Střední část se tvoří ze tří pramenů.
  • Prameny opět položíme vedle sebe a pleteme od prostředku jako klasický cop.
  • Po dokončení první půlky ji opět otočíme a doděláme druhou.
  • Hotovou střední část vložíme na spodní patro a opět vytvoříme podélný důlek, do kterého vložíme poslední část.
  • Ta se tvoří ze dvou pramenů, které mezi sebou propleteme jako do spirály.
  • Na kraji na obou stranách si ale necháme nezapletené okraje, které vložíme pod vánočku, aby se nám nerozplétala.
  • Následně ji dáme vykynout. Vykynuté těsto pomašlujeme a ozdobíme mandlemi nebo  oříšky podle chuti.
  • Pečeme 40 minut na 150 stupňů.
  • Po upečení necháme vánočku úplně vychladnout, poté pocukrujeme.
Může se vám hodit na Zboží.cz:
  • Forma na vánočku
  • Kuchařky – Pečení

Hlavní zprávy

Vánoční prémie – kdo má nárok na Weihnachtsgeld?

Ten příspěvek by mohl zajímat i ostatní. Sdílej ho se svými přáteli!

Chcete si text nechat přečíst?

Protože se v tento předvánoční čas množí otázky na benefity v podobě vánočních prémií (tzv. Weihnachtsgeld), přinášíme vám zde výňatek tarifní smlouvy iGZ., kterou se řídí většina personálních agentur v Německu.

I. Nárok na vánoční prémie

Podle § 8 tarifní smlouvy iGZ. náleží zaměstnancům nárok na výplatu vánočních prémií. Tu obdrží každý zaměstnanec spolu s výplatou za listopad, tedy s výplatou, která na účet zaměstnance dorazí v průběhu měsíce prosince. Vánoční prémie tedy nejsou žádným dobrovolným benefitem ze strany zaměstnavatele a jsou vypláceny za následujících podmínek:

  1. Pracovní smlouva trvá ke 30. listopadu nejméně 6 měsíců. To znamená, že pracovní smlouva vznikla nejpozději k 31. květnu téhož roku. Pokud zaměstnanec uzavřel pracovní smlouvu od 1. června téhož a později, nemá nárok na výplatu vánočních prémií.
  2. Pracovní poměr stále trvá ani zaměstnanci neběží výpovědní lhůta. Vánoční prémie jsou vypláceny přímo ve výplatě za měsíc listopad. Podle § 11 tarifní smlouvy iGZ. je výplatní termín nejpozději 15. pracovní den v měsíci. V roce 2019 je 15. pracovním dnem 20. prosinec. K tomuto datu tedy nesmí být pracovní poměr ukončen, v opačném případě ztrácíte nárok na výplatu vánočních prémie.

Za platný pracovní poměr, který není ve výpovědní lhůtě, se považuje každý pracovní poměr, ke kterému nebyla k výplatnímu termínu za měsíc listopad doručena výpověď zaměstnavatelem zaměstnanci ani žádost u ukončení pracovního poměru zaměstnancem zaměstnavateli.

Pokud pracovní poměr skončil nejdéle k 20. prosinci 2019, nemá zaměstnanec nárok na výplatu vánočních prémií. Pokud pracovní poměr končí až po 20. prosinci 2019, zaměstnanec nárok na výplatu vánočních prémií má.

Výše uvedené se vztahuje také na ukončení pracovního poměru dohodou, které jsou uzavírány ke konkrétnímu datu.

II. Výše vánočních prémií

V prvních dvou letech, po které pracovní poměr trvá, náleží zaměstnanci nárok na výplatu vánočních prémií ve výši nejméně 150€. Od 1. dne 3. roku od vzniku pracovního poměru obdrží zaměstnanec vánoční prémie ve výši minimálně 200€, a od 5. roku trvání pracovního poměru minimálně 300€.

Příklad: Pracovní poměr zaměstnance vznikl 1. prosince 2017. Jeho pracovní poměr tedy k 30. listopadu 2019 trvá stále ještě 2 roky. Obdrží proto vánoční prémie ve výši 150€. Teprve od 1.

prosince 2019 mu začíná běžet třetí rok pracovního poměru. Znamená to tedy, že k rozhodujícímu datu 30. listopadu 2019 má nárok na výplatu vánočních prémií ve výši platné pro druhý rok trvání pracovního poměru.

Výše vánočních prémií je v tarifní smlouvě iGZ. uvedena jako úplná. Podle bodu 3. tohoto odstavce je však povolené snížení této částky podle níže uvedených pravidel.

Příklad: Pracovní poměr zaměstnance trvá k 30. listopadu 2019 sedm měsíců. Vzniká mu tedy nárok na výplatu vánočních prémií ve výši 150€ stejně jako zaměstnanci, který je zaměstnán již rok a půl.

Zaměstnanci se smlouvou na částečný úvazek, stejně jako zaměstnanci zaměstnaní v tzv. minijobu, mají nárok na mimořádné odměny podle § 8 odst. 4 tarifní smlouvy iGZ.

Příklad: Měsíční pracovní doba zaměstnance v prvním roce trvání pracovního poměru činí 80 hodin.

Řešení: Měsíční pracovní doba zaměstnance na částečný úvazek se vezme v úvahu v poměru k pracovní době zaměstnance na plný úvazek. Zaměstnanec na částečný úvazek tedy bude mít následující nárok na vánoční prémie: 80/151,67 x 150€ (pozn.: nárok na vánoční prémie v 1. roce trvání zaměstnaneckého poměru) = 79,12€.

V souladu se záznamem protokolu č. 6 věta 3 tarifní smlouvy iGZ mohou být vánoční prémie za určitých podmínek poníženy, popřípadě zcela zrušeny.

Dle tohoto ustanovení je možné vyplácet vánoční prémie pouze za ty odpracované měsíce, ve kterých byla ze mzdy odváděna paušální část na sociální pojištění. Nárok by zaměstnanec neměl za tzv. měsíce pracovního klidu.

Za měsíc pracovního klidu je považována například rodičovská dovolená nebo nemoc při nároku na nemocenské dávky, nebo i po skončení tohoto nároku.

Pro výpočet nároku na vánoční prémie se jako referenční doba použije druhé pololetí roku (od 1. července do 31. prosince). První pololetí roku (od 1. ledna do 30. června) slouží jako referenční období pro výplatu příspěvku na dovolenou.

Příklad: Pracovní poměr se zaměstnankyní vznikl 1. listopadu 2018. K 1. září 2019 nastoupila na rodičovskou dovolenou. Od tohoto data se začínají počítat měsíce pracovního klidu. Ve druhém pololetí, které je rozhodné pro výpočet výše vyplacených vánočních prémií, tak byla po 4 měsíce v tzv.

pracovním klidu. O tyto 4 měsíce jí tedy budou sníženy vánoční prémie. Vánoční prémie dostane jen ve výši úměrné 2 měsícům pracovního poměru, po který odváděla sociální pojištění ze své mzdy. 2/6 x 150€ = 50€. Zaměstnankyně, která byla od 1. září na rodičovské dovolené, tak má nárok na vánoční prémie ve výši 50€.

Pro výpočet výše vánočních prémií platí následující vzorec:

Snížit vánoční prémie není možné zaměstnankyním, které nesměly vykonávat práci z důvodu rizikového těhotenství.

Mzda, kterou pobírá těhotná žena během zákazu výkonu povolání, totiž spadá povinnosti odvodu daně a příspěvků na sociální pojištění.

Ani peněžitá pomoc v mateřství vyplácená zaměstnavatelem (mateřské dávky od 6 týdnů před předpokládaným datem porodu do 8 až 12 týdnů po porodu) není v Německu považována za období pracovního klidu, a proto není možné vánoční prémie v tomto případě snížit.

Obdobně nesmí být vánoční prémie sníženy zaměstnanci, který měl v době kratší než dvanáct měsíců zpětně nárok na výplatu nemocenských dávek z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

III. Povinnost vrácení vánoční prémie

Narozdíl od příspěvku na dovolenou existuje povinnost zaměstnance vracet vánoční prémie, a to v případě, že rozváže pracovní poměr na vlastní žádost s výpovědní. lhůtou do 31. března následujícího roku.

Pokud je pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele, zaměstnanec nemá povinnost vánoční prémie vracet. Výjimkou jsou také situace, kdy zaměstnanec do 31. března následujícího roku odejde.

do důchodu nebo bude pracovní poměr ukončen z důvodu dlouhodobé nemoci.

V případě, že byla pracovní smlouva uzavřena na dobu určitou do doby nejdéle 31. března následujícího roku, má zaměstnanec také povinnost vánoční prémie vrátit. Doporučuje se proto nevyplácet vánoční prémie těm, u kterých se předpokládá ukončení pracovního poměru do 31. března následujího roku.

Čtěte také: Jak změní minimální mzda v Německu v roce 2020? Jak se bude posílat elektronická neschopenka z Česka zaměstnavateli a pojišťovně v Německu v roce 2020?

16/03/2021 , Petra

Zapletené Vánoce. Proč u pečení vánočky skákat a jaké dodržet zásady podle tradice | Dobrá chuť

PRAHA Proč se u pečení vánočky má skákat, jak je důležité šetřit máslem, jak dlouhá bývala vánočka pro pražského purkrabího za Václava IV. a proč se jeden krajíček házel do studánky? Ke sladké vánoční „caltě“ patří řada obyčejů a k jejímu pečení nejedno překvapivé pravidlo.

O málokterém vánočním pokrmu se dá říct, že ho historicky znají ve všech tuzemských regionech. Jedním z mála, který staletí mívali na stole v chudobných valašských chaloupkách, bohatém Polabí i v měšťanských bytech v Brně, je vánočka. Zatímco třeba kapr je ve většině domácností záležitostí novodobou, zmínky o vánočkách nalézáme ve všech koutech země už před pěti sty lety, někde i dřív.

Tohle pečivo, které má svým tvarem připomínat Ježíška zavinutého v peřince, se většinou připravovala v noci z třiadvacátého na čtyřiadvacátého prosince. „Pékávalo se v noci před Štědrým dnem v peci.

Pec už byla vytopená a makovníky a vánočky kysly na lavě u kamen.

Jak se dal boží dar do pece, všeci vyskakovali, aby těsto vyběhlo,“ zaznamenala předvánoční atmosféru valašskokloboucká etnografka Libuše Sušilová ve své knize Klobucký rok. 

U rozpálené pece však stávali o téhle noci nejen hospodyně na východě republiky, ale i mistři pekařského cechu v Praze. V zápiscích benediktýna Jana z Holešovic, který žil v časech Václava IV.

, najdeme zmínku o tom, že na Štědrý den ráno nosívalo šest pekařských tovaryšů jménem cechu nejvyššímu pražskému purkrabímu na Hrad dlouhou vánočku s rozinkami a mandlemi.Vánočky, a to nejen ty cechovní, bývaly někdy dlouhé i metr, což chtělo dost velkou pec.

Která hospodyně ji neměla, odnesla si těsto k nedalekému pekaři a využila té jeho, rozměrnější. Tahle velká vánočka se kladla doprostřed stolu a sdíleli ji všichni hodovníci. Jako prvnímu se ukrojilo hospodáři, aby byla v příštím roce dobrá úroda. 

V některých rodinách se do těsta přidával penízek, kdo jej ve svém dílu vánočky nalezl, měl být v následujícím roce zdravý, bohatý anebo štědrý – to se liší podle lokální tradice.

Někde z ní o Štědrém večeru dávali po krajíčku dobytku, aby byl zdravý a neškodily mu zlé síly. Ve většině domácností se držel zvyk, že kromě veliké sdílené vánočky dostal každý člen domácnosti také její malou variantu pouze pro sebe.

Calta čili štědrovica

Asi nejstarším výrazem pro vánočku je u nás calta. Jak zaznamenal národopisec Čeněk Zíbrt, s caltou se v análech poprvé setkáváme v roce 1366, a to v Klaretově slovníku. Podle všeho šlo o slovo přejaté z němčiny, konkrétně z výrazu zëlte, který označoval pečivo klínovitého či trojhranného tvaru.

„Dříve se calty štědrovní nebo húsce, jak se vánočkám říkalo, jedly buď s mlékem nebo takzvanou odvárkou,“ píše Valburga Vavřinová v Malé encyklopedii Vánoc. Odvárka byla hustá kaše připravovaná ze sušeného ovoce a úlomků perníků. Slovo calta se pro vánočku dodnes užívá na Domažlicku, ale třeba též v některých částech Horácka.

Trochu matoucí je, že v některých našich regionech calta označuje jiné typy pečiva: svatební (Táborsko), nízkou buchtu ze žitné mouky (Slovácko) nebo buchty s povidly – to na Meziříčsku.

Kromě pojmenování húska nebo calta se napříč republikou můžeme setkat také s výrazy odkazujícími na předvečer Vánoc (štědrovnice, štědračka), tvar pečiva (pletenice, pletanka) či dalšími jako štrucla, ceplík nebo štricka.

Ačkoliv dnes existuje i varianta, kdy se vánočka plete ze šesti pramenů naráz, nejobvyklejší je přece jen devítipramenná, již tvoří tři patra: spodní ze čtyř, další ze tří a poslední ze dvou pramenů.

Existuje teorie, podle níž mají čtyři spodní prameny symbolizovat zemi, vodu, slunce a vzduch, tři nad nimi rozum, cit a vůli a horní dva vědění a lásku. Žádný z dostupných zdrojů neuvádí, odkud se tahle legenda vzala, takže může jít o jakési reziduum pohanství našich předků, ale také o novodobý vynález nějakého kulinárního ezoterika.

Tak nebo tak, vánočka byla vždy pečivem, na němž záleželo: ve starších vydáních národopisného sborníku Český lid nalezneme zmínky o tom, jak popraskaná či připálená vánočka značila neštěstí a jaké regule musela při jejím pečení hospodyně dodržet. Oblečena měla být do bílé zástěry a bílého čepce, po dobu přípravy vánočky nesměla mluvit a v jejím závěru měla poskakovat, aby těsto správně vyběhlo.

K vánočkám se vázala též nejedna pověra a obyčej.

Na Polesí se schovávaly kousky vánočky, aby později namočené posloužily jako lék na rány, v Záhoří u Písku zase dbali na to, že „od Štědrého večera až do Tří králů má ležeti vánočka na stole a každému ji podati, kdo přijde do stavení, aby nevynesl štěstí“.

Podle kronikáře Augustina Hajného, který působil na Nymbursku, se prý kousek vánočky, jablka a ořechu házel do studně. „Dej nám Pán Bůh dobrý večer, studánko! Nesu ti štědrého večera, abys nám čistou vodičku dávala,“ doprovázel hospodář úkon i promluvou.

Málo tuku, málo cukru

Magické a obyčejové postupy jsou jedna věc, v dnešních časech však zůstává nejpodstatnější praktický postup při výrobě. Někdy jsou to zdánlivé detaily, které ovšem ovlivní podobu i chuť svátečního pečiva.

Hned zkraje je podstatná volba mouky. Znám domácnosti, kde se vánočka připravuje z hladké, díky níž vznikne jemné těsto, jež je bližší spíš buchtě.

Já jsem vyrostla v tradici, kde se vánočka připravuje z polohrubé, což těsto posouvá ve struktuře o trošku blíž chlebu – výsledek je méně lepivý, méně lepivé je i těsto. Další prvotní dilema představuje ingredience, která zaručí kynutí.

Většina hospodyň je zvyklá na droždí, ale stejně dobře to jde i s kváskem, jak ukazují mnozí mladí pekaři, třeba Juliana Fischerová, známá na českém internetu pod přezdívkou Maškrtnica.

„Jednu chvíli to u nás vypadalo, že tradiční vánočku vytlačí ze svátečního stolu italské panettone, ale pak jsem jednou těsto připravila z klasického pšeničného kvásku – a vánočka měla navždy vyhráno. Kvásková vánočka má strukturu podobnější štóle, je vláčná několik dní a krásně kyprá,“ vysvětluje populární blogerka a pekařka.

V Česku asi není povolanějšího člověka, který by měl radit, jak na vánočku, než je právě Maškrtnica. „Důležité je použít osvědčenou mouku a dobré máslo. Bez nich to není ono. Jemně mletá celozrnná mouka může být fajn, ale používám jí maximálně třetinu jako ozvláštnění.

Je taky třeba si uvědomit, že víc másla nutně neznamená vláčnější vánočku. Častý problém suchého těsta plyne spíš z příliš dlouhé doby v troubě. Schválně doporučuji zapíchnout místo špejle teploměr se sondou a počkat, až dostoupá k 88 až 90 stupňům.

Možná pak zjistíte, že pečete o patnáct dvacet minut déle, než je nutné.“

K tomu dodejme, že příliš mnoho tuku – a taky přemíra cukru –, může způsobit, že bude vánočka hůř držet tvar, prostě se rozkydne do šířky.Dalším detailem, který není radno zanedbat, je vypracování těsta a kynutí.

Obojí chce čas. Než pustíte z ruky vařečku, měli byste mít pod rukama těsto hladké a lesklé, které se nijak dramaticky nechytá stěn škopíčku či mísy. Teprve potom ho můžete uložit k tří- až čtyřhodinovému kynutí.

„Zpracování těsta je dřina: neostýchejte se proto použít robota nebo pekárnu. Ušetří vám to půlku nervů, hlavně v začátcích. Moje první vánočky byly docela tuhé a mechanizace hnětení mi dost zkvalitnila život.

Pokud jde o kynutí: nepodceňujte to druhé – zapletenávánočka se má zvětšit ještě o třetinu až polovinu. Jinak se trhá a bude zbytečně hutná. Nehleďte tolik na hodiny jako na vánočku samotnou,“ doporučuje Maškrtnica.

Popisovat samotné pletení je asi trochu zbytečné: jste-li v tomhle ohledu nejistí, internetový portál YouTube obsahuje dost spolehlivých klipů na tohle téma. Častým problémem je, že jednotlivé copy z pramenů těsta na sobě nedrží.

U nás doma je jednoduše spojíme špejlí, pokud chcete jemnější postup, pomažte vždy spodní vrstvu rozklechtaným vajíčkem. Kombinovat oba postupy by bylo podobné jako nosit šle i pásek: ovšem zkusit to můžete.Poslední praktická rada se týká pečení.

Není to úplně nejkratší proces, a tak se může stát, že povrch začne chytat nebezpečně tmavou barvu. Jednoduše vánočku překryjte pečícím papírem. Proces barevné změny se výrazně zpomalí.

Bez másla

Vánoce jsou dobou sentimentální, což svádí k vyprávění rodinných historek. U nás doma máme jednu, kterou bych chtěla povzbudit všechny, kdo se bojí, že na vánočce je příliš mnoho věcí k pokažení a že ji nezvládnou.

Nejsem si úplně jistá, jak se stalo, že jsme pečení vánočky přebrali od babičky my s tátou, ale už kolem mých osmnácti let bylo tradicí, že těsto společně smícháme, táta ho zpracuje a já zaplétám.

A tak jsme takhle zase jeden rok s pocitem zkušených profíků smíchali, vypracovali, zapletli… A teprve, když jsme obě vánočky vytáhli z trouby, všimli jsme si, že na lince zůstalo máslo. Všechno, co mělo do vánoček přijít. Vánočka byla trochu postnější, trochu rychleji ztvrdla, ale jinak byla skvělá. Takže teď každý rok vtipkujeme, zda máslo tentokrát přidávat, nebo ne.

Vánočku z titulní strany pro magazín Pátek LN upekli zkušení pekaři z pražské restaurace Eska. Tady je návod na její přípravu:

  • Mouka hladká 215 g Mouka polohrubá 125 g
  • Cukr krupice 65 g Máslo 37 g
  • Sádlo 375g Sůl 3 g
  • Žloutek 2 ks Cukr vanilkový 20 g
  • Mléko (36 °C) 0,1l Mandlové lupínky 25 g do těsta a 50 g na posyp
  • Droždí 57g Badyán 0,5 g
  • Citronová kůra 2,5g Muškátový oříšek 0,5 g
  • Rozinky 50g Rum 0,02 l

Vánočka byla vždy pečivem, na němž záleželo: ve starších vydáních národopisného sborníku Český lid nalezneme zmínky o tom, jak popraskaná či připálená vánočka značila neštěstí a jaké regule musela při jejím pečení hospodyně dodržet. Do díže dáme mouku, sůl, cukr, vejce, změklé máslo, sádlo a mléko zahřáté na teplotu 36 °C. Mícháme (v robotu) v režimu pomalu po dobu 1 minuty, přidáme droždí a mícháme další 4 minuty v režimu pomalu, poté 8 minut rychle. Těsto přikryjeme utěrkou a necháme 30 minut odpočinout. Přidáme rozinky namočené v rumu a mandle, lehce opražené. Těsto mícháme v režimu pomalu po dobu 10 minut. Necháme 15 minut odpočinout a rozdělíme na 6 stejných bochánků, ty uválíme do podoby pramenů a pleteme vánočku. Položíme na plech s pečicím papírem, přikryjeme a uložíme na 12 hodin do chladu (6 °C). Vánočku vyjmeme necháme nakynout, potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme mandlovými plátky. Pečeme zhruba 40 minut při teplotě 180 °C.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *