Minerální látky a stopové prvky v těle – na co jsou dobré?

Úvodní strana » Zdraví a léky » Vitamíny, minerály » Minerály, stopové prvky

  • Minerální látky a stopové prvky v těle – na co jsou dobré? Akce nad 199 Kč = doprava ZDARMA Výprodej Přípravek obsahuje vyvážený komplex minerálů a vitaminů, které jsou důležité pro podporu imunity, zdravé kosti, vlasy a nehty. 190 Kč 159 Kč -16 %
  • Šumivé tablety s příchutí citrónu a pomeranče přispívají ke zmírnění únavy a vyčerpání. 105 Kč 84 Kč -20 %
  • Minerální látky a stopové prvky v těle – na co jsou dobré? Doplněk stravy s hořčíkem a vitaminy B6 a B9. Hořčík a vitamin B6 k normální činnosti nervové soustavy. 149 Kč 134 Kč -10 %
  • Minerální látky a stopové prvky v těle – na co jsou dobré? Obsahuje magnesium, které podporuje normální funkci svalů. Spolu s vitamínem B6 přispívají ke snížení únavy a vyčerpání. 209 Kč 196 Kč -6 %
  • Vysoce vstřebatelný horčík s komplexem vitamínů B, přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání, k udržení normálního stavu kostí a psychické činnosti. 99 Kč 69 Kč -30 %
  • Centrum AZ nabízí vyvážené množství vitamínů, minerálů, a navíc esenciální mikroprvky. Kompletní od A až po Železo. Ke každodennímu užívání. 629 Kč 459 Kč -27 %
  • Minerální látky a stopové prvky v těle – na co jsou dobré? Akce Výprodej Zinek přispívá k normálnímu metabolismu sacharidů. Zinek přispívá k udržení normálního stavu kostí, vlasů, nehtů a pokožky. Silný antioxidant. 119 Kč 86 Kč -28 %
  • Tobolky přispívají ke snížení míry únavy a vyčerpání a podpoře normální činnosti svalů a nervové soustavy. 149 Kč 94 Kč -37 %
  • Minerální látky a stopové prvky v těle – na co jsou dobré? Akce 1+1 ZDARMA Dárek Centrum Special Maxi Hořčík obsahuje vysokou dávku hořčíku, který přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání a normální činnosti svalů. 265 Kč 199 Kč -25 %
  • Minerální látky a stopové prvky v těle – na co jsou dobré? Akce Výprodej Multivitamin obsahuje 30 složek významých pro lidský organizmus, doplňuje jejich nedostatek, je určen k dlouhodobému a pravidelnému užívání. 159 Kč 134 Kč -16 %
  • Doplněk stravy, vhodným způsobem doplňuje běžnou stravu a tak přispívá k udržení normální činnost nervové soustavy a normálního psychického stavu. 270 Kč 189 Kč -30 %
  • Minerální látky a stopové prvky v těle – na co jsou dobré? Centrum Silver  je kvalitní doplněk stravy se speciálním složením pro osoby nad 50 let. Pečuje o každodenní vitalitu, imunitní systém, oči a  klouby. 639 Kč 549 Kč -14 %
  • Minerální látky a stopové prvky v těle – na co jsou dobré? Kombinaci hořčíku a vitamínu B6, díky kterému se hořčík v těle rychleji doplní. Zlepšuje při nedostatku hořčíku vyčerpanost a svalové křeče.  159 Kč 149 Kč -6 %
  • Minerální látky a stopové prvky v těle – na co jsou dobré? Zinek přispívá k udržení zdravých kostí, podporuje normální funkci imunitního systému. Selen přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem. 149 Kč 139 Kč -7 %
  • Minerální látky a stopové prvky v těle – na co jsou dobré? Důležité minerály a vitamíny pro vaše kosti, zuby a nervy v jediném doplňku stravy – vápník, hořčík, zinek + vitamíny D3 a K1. 215 Kč
  • Vysoce kvalitní výživové složení vyvinuté speciálně pro muže, podporuje činnost srdce, svalů a připsívá k normálnímu stavu kostí. 511 Kč 389 Kč -24 %
  • Multivitamínový doplněk pro vrcholové sportovce. Obsahuje minerály ve formě chelátu, vitamin K2, D3, B vitaminy a probiotickou kulturu Lactospore. 699 Kč 479 Kč -31 %
  • Pivovarské kvasnice obohacené o sladový extrakt v novém sáčku se zipem.  89 Kč 82 Kč -8 %
  • Složení přípravku Centrum pro ženy bylo speciálně vyvinuto a vyváženo tak, aby splňovalo výživové potřeby žen. 511 Kč 389 Kč -24 %
  • Želatinové multivitaminy obohacené o extrakt z echinacei pro podporu imunity zejména v období se zvýšeným výskytem nachlazení. 299 Kč 229 Kč -23 %
  • Železo plus přispívá k normální tvorbě červených krvinek a hemoglobinu, k normální fukci imunitního systému, ke snížení míry únavy a vyčerpání. 86 Kč 64 Kč -26 %
  • Akce Výprodej Hořčík blahodárně působí při stavech vyčerpání, ovlivňuje činnost nervové soustavy a činnost svalů. 268 Kč 239 Kč -11 %
  • Skladem už jen 1 – 2 kusy Přípravek s vysokým obsahem zinku, selenu, vitaminů C a E a je zdrojem betakarotenu. Podporuje přirozenou obranyschopnost organismu proti infekci. 163 Kč 149 Kč -9 %
  • Přípravek obsahuje 42 složek významných pro lidský organizmus a doplňuje jejich nedostatek.  259 Kč 229 Kč -12 %

Vyjmenovat alespoň nějaké vitamíny zvládne už i mladší školák. Jste na tom stejně i s vyjmenováním stopových prvků nebo minerálů? Pravda je, že trvalý nedostatek vitamínů ohrožuje naše zdraví mnohem více než nedostatek minerálů a stopových prvků. Společné mají vitamíny a minerály to, že si je naše tělo nedokáže „vyrobit“ samo a bez jejich přísunu fungovat dobře nemůže.

Minerály a stopové prvky jsou důležité pro tvorbu kostí a zubů a významným dílem se podílejí na mnoha biochemických reakcích v našem těle.

Důležité jsou také pro vstřebávání vitamínů a v neposlední řadě jejich nedostatek může způsobit, že se necítíme dobře, že nejsme v pohodě.

Na druhé straně jejich nadbytek, stejně jako u vitamínů, může naše zdraví vážně ohrozit.

Co jsou minerály a co jsou stopové prvky

Oboje patří do jedné skupiny – minerály. Ta větší skupina jsou minerály „známější“ a také více potřebné pro naše zdraví. Stopové prvky potřebujeme také, ale v menším „stopovém“ množství.

Minerály: vápník, hořčík, draslík, chlor, sodík síra nebo fosfor aj.

Stopové prvky: železo, mangan, zinek, chróm, selen, fluor, jód a další.

Důsledky nedostatku minerálů a stopových prvků

  • zvýšení cholesterolu
  • chudokrevnost
  • anémie
  • pomalejší hojení ran
  • poruchy imunitního systému
  • únava
  • křeče
  • ochablost svalů
  • osteoporóza
  • srdeční poruchy.

Některé potraviny zajišťují zdravý a správný přísun minerálů a stopových prvků. Nejsou to sice vyloženě laskominy, ale ze svých jídelníčků byste je určitě neměli škrtat.

Patří sem luštěniny, brambory, obilniny, ryby, vejce, maso, mořské plody, ovoce, tvrdé sýry, listová zelenina, mléčné výrobky atd.

Jídelníček je důležitý, ale zpravidla se nám nepodaří dodat tělu všechny potřebné minerály během celého roku, a proto tu jsou různé tablety a šumivé nápoje, které vám se správnou hladinou minerálů a stopových prvků pomohou např. v zimních měsících, kdy je tělo potřebuje více a není jich takový přísun ze sezónních potravin.

Vyberte si právě teď z pohodlí domova osvědčené doplňky stravy. Neupřednostňujeme žádnou značku, nejsme reklama, jen nabízíme pohodlný výběr a rozumné ceny a především možnost, jak dodat tělu to, co potřebuje – optimální množství minerálů a stopových prvků.Vybrat si je můžete v podobě tablet, šumivých tablet, kapslí nebo tobolek.

Naše tělo potřebuje minerály a stopové prvky

Minerální látky a stopové prvky v těle – na co jsou dobré?

Minerály a stopové prvky jsou zárukou dobrého zdravotního stavu, vysoké výkonnosti a krásy. Upravují svalovou a srdeční činnost, aktivizují nárůst kostní hmoty, umožňují vstřebávání vitamínů a dokonce ovlivňují dobrou náladu.

MINERÁLNÍ REGENERACE ORGANISMU

V současné době trpí velmi mnoho osob na nedostatek minerálů a stopových prvků. Výzkumy amerických vědců prokázaly, že každému člověku chybí minimálně jeden stopový prvek, což může v konečném důsledku vést k poruše činnosti celého organismu. Proto také stále více osob pociťuje problémy se srdcem a kostmi, dochází ke snížení fyzické a intelektuální výkonnosti, objevují se příznaky anémie.

Minerály se většinou podávají ve formě syntetických tablet, což podle lékařů a vědců není právě ten nejlepší způsob doplňování nedostatku těchto důležitých látek v organismu, a to především s ohledem na nízkou vstřebatelnost. Lidský organismus totiž nejlépe přijímá koloidní minerály, jejichž vstřebávání se blíží 100%, tzn. že je dvacetkrát vyšší než u tabletové formy.

KOLOIDNÍ FORMA JE VHODNĚJŠÍ Nejvíce minerálů a stopových prvků získává člověk z rostlin především v koloidní formě (roztoky s příslušnou koncentrací a elektrickým nábojem).

To znamená, že rostliny přijímají z půdy neorganické minerální sloučeniny a transformují je na sloučeniny organické, které jsou svou strukturou příbuzné tělním tekutinám.

Krev nebo buněčná tekutina jsou rovněž koloidní roztoky, proto lidský organismus tak úspěšně přijímá právě minerály v koloidní formě, kterých je bohužel v poslední době v potravě stále méně. Je tedy zásadní otázkou, odkud získat koloidní minerály umožňující regeneraci lidského těla.

PREHISTORICKÁ LOŽISKA ROSTLINNÉHO PŮVODU Ve 20. letech minulého století těžce onemocněl americký farmář v horách státu Colorado, jehož nakonec uzdravili tamější Indiáni, kteří mu doporučili pít vodu z pramene nazývaného již dlouhá staletí “pramenem života”.

Zvídavý farmář se posléze rozhodl prozkoumat tajemství vody, která jej uzdravila a tak nalezl ložiska zkamenělých prehistorických rostlin, bohatá na koloidní minerály.

Pramenitá voda tyto minerály rozpouštěla, a díky tomu nejen dodávala organismu výživné látky, ale navíc jej zbavovala mnoha chorob.

OBSAH JÓDU Koloidy z Colorada obsahují nejen důležité minerály jako je vápník, fosfor, draslík, sodík a hořčík, ale jsou také zdrojem mnoha cenných a vyhledávaných stopových prvků, jako je zinek, selen, měď, mangan, železo, chróm a dokonce koloidní jód.

Proto má každodenní podávání 1 lžičky (nebo více) tohoto preparátu tak velké regenerační účinky na organismus. Koloidní minerály vyživují všechny buňky v těle, obnovují správnou látkovou výměnu, posilují a dodávají energii.

Díky nim se lépe vstřebávají příslušné vitamíny, což je zárukou zdraví a dobré kondice.

MINERÁLY PRO KAŽDÉHO V současné době trpí téměř každý člověk nedostatkem minerálů, a proto může být každodenní podávání koloidních minerálů prospěšné doslova každému.

Doplňkové podávání tohoto přípravku se doporučuje zvláště:

  • při celkovém oslabení, ztrátě energie, snížené odolnosti, cukrovce, nedostatku železa a anémii, chorobách dásní a paradentóze
  • pro zlepšení paměti, při depresích a neurózách
  • při problémech s hormonálním systémem a trávicím ústrojím
  • osobám trpícím předčasným šedivěním nebo vypadáváním vlasů
  • ženám s výraznými projevy premenstruačního syndromu a klimakterickými potížemi
  • při nemocech kardiovaskulárního systému, snížené výkonnosti srdečního svalu
  • při svalové ochablosti, zánětech kloubů, osteoporóze a oslabení kostí
  • jako prevence ztráty pružnosti pokožky a předčasného vzniku vrásek
  • při zánětlivých stavech bakteriálního a mykotického původu (některé ionty stopových prvků, například měď nebo zinek, mají antibakteriální, antimykotické a dokonce antivirové účinky)
  • při křečích v nohách a bederních bolestech.
Budete mít zájem:  Dna Příznaky A Léčba?

Koloidní minerály jsou kvalitním zdrojem cenných minerálních a stopových látek v snadno a kompletně vstřebatelné formě za dostupnou cenu.

Minerály a stopové prvky

Stejně jako vitamíny i minerály a stopové prvky pomáhají tělu v růstu, rozvoji a udržení dobrého zdraví. Minerály a stopové prvky jsou látky s jednoduchou strukturou, hrající důležitou roli v mnoha metabolických funkcích

Minerály a stopové prvky

V tomto článku nejdete odkazy, které Vás zavedou na podrobnější popis jednotlivých minerálů a stopových prvků, dozvíte se i více o jejich prospěchu pro zdraví. Řekneme si o rizicích nedostatku minerálů a stopových prvků v organismu.

Význam minerálů a stopových prvků pro lidský organizmu

Organismus je potřebuje pro správný průběh mnoha různých funkcí, od růstu a udržení pevných kostí až po přenos nervových vzruchů. Mnoho minerálů je součástí enzymů, které jsou katalyzátory chemických reakcí v těle.

Navíc pomáhají regulovat a kontrolovat řadu normální funkcí lidských tkání, svalů a orgánů. Například, sodík a draslík hrají důležitou roli v udržování správné rovnováhy tekutin. Vápník působí jako hlavní konstrukční prvek kostí a zubů.

Železo je stavebním prvkem červených krvinek, které přenáší kyslík do celého těla.

Minerály (Makrominerály )

Macro znamená řecky velký, jde tedy o prvky, které jsou velmi důležité pro správný chod organismu a organismus jich obsahuje relativně velké množství. Jsou stavebním kamenem tkání, svalů, kostí a orgánů.Mezi makro minerály patří především:

  • Sodík
  • draslík
  • vápník
  • fosfor
  • chlór
  • hořčík (magnésium)

Stopové prvky:

Stopové, proto, že se vyskytují v organismu v realtivně malém množství. Někdy bývají také označovány jako micro-minerály. Podílí se na stavbě organismu, dále jsou důležité pro zajištění správného průběhu metabolismu. Nevýznamnější stopové prvky lidského organismu jsou:

  • síra
  • železo
  • zinek
  • jód
  • selén
  • fluór
  • měď
  • chróm
  • křemík
  • mangan
  • hliník

Krátkodobě si tělo dokáže udržet rovnováhu minerálních látek samo. Pokud je však jejich příjem nedostatečný, tělo čerpá ze zásob uložených ve svalech, játrech nebo kostech. Nejvýznamnější z hlediska nutričních defektů je nedostatek vápníku, železa a jódu. V posledních letech je také zvýšený důraz na dostatečnou suplementaci hořčíkem, zinkem a magnésiem.

Příjem minerálů a stopových prvků

Protože většina lidí v dnešním uspěchaném světě nemá čas na pravidelnou a vyváženou výživu je důležité doplnit náš jídelníček o vitamíny, minerály a stopové prvky.

Správné množství minerálů je dnes obtížné získat pouze z potravy, protože zemědělské půdy trpí minerálním deficitem, který je běžný na celém světě. Příčinou je intenzivní zemědělství, které z půdy opakovaně vyčerpává minerály a stopové prvky.

Další znehodnocení potřebných živin vařením a průmyslovým zpracováním potravin, tento deficit dále zvyšuje.

Dostatečný příjem minerálů a stopových prvků je tedy důležitý pro všechny věkové skupiny obyvatelstva. Mimořádně důležitý je u dětí, sportovců nebo osob vystavených stresu. Více o působení a vhodnosti jednotlivých minerálů nebo stopových prvků je uvedeno v odkazech textu.

© elvita.cz

Aktuální článek: Minerály a stopové prvky

  • Maca (Lepidium mayenii)
  • Koenzym Q10?

Nejúčinnější minerální látky, stopové prvky a vitamíny

Kyselina listová je ve vodě rozpustný vitamín skupiny B, někdy také nazývaný folacin nebo folát. Tělo ji nedokáže uchovávat příliš dlouho, proto se musí dennodenně doplňovat. Tepelná úprava i dlouhé skladování dokáže zničit až polovinu této kyseliny.

Je v těle neustále využívána k tvorbě krvinek, hojení ran a tvorbě svalů – ve všech procesech, při nichž dochází k buněčnému dělení. Je rovněž nezbytná pro tvorbu DNA.

Dostatečné množství při početí a v prvních třech měsících těhotenství snižuje riziko vážných vrozených poruch, včetně rozštěpu patra a páteře. Ženy, které se pokoušejí otěhotnět, by měly tento doplněk užívat stejně jako v těhotenství.

Má vliv na tvorbu a spotřebu homocysteinu, je důležitou zbraní proti srdečním a cévním nemocem. Může také odvracet nebezpečí rakoviny plic, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku.

Lidé trpící depresí mají často nedostek kyseliny listové.

Podle některých studií zvyšuje účinnost antidepresivních léků. Doplňky této kyseliny jsou propěšné i při léčení dny a dráždivého tračníku. Vysoká hladina homocysteinu se pokládá za jeden z činitelů při vývoji osteoporózy, takže kyselina listová pomáhá udržovat normální stav kostí.

Běžně doporučované množství kyseliny listové je 200 mcg pro ženy i muže, pro těhotné ženy 400 mcg. Nedostatek může způsobit určitou formu anémie, jejímž příznakem je bolestivý a rudý jazyk, průjem a u dětí i nedostatečný růst. Převážná většina dospělých dostává této důležité látky příliš málo. Alkoholic a lidé, kteří užívají určité léky, hlavně proti rakovině a epilepsii, nebo lidé trpící poruchami vstřebávání (Crohnova choroba, celiakie, sprue) mívají závažný nedostatek této kyseliny. Obvyklejší je nízká hladina kyseliny listové, která nevyvolává žádné příznaky, ale zvyšuje riziko onemocnění srdce nebo vrozených malformací.

Příliš vysoké dávky – 5 000 – 10 000 mcg – mohou být nebezpečné lidem s rakovinou vázanou na hormony (například rakovina prsu nebo prostaty). Vysoké dávky také mohou vyvolat záchvat u epileptuků.

Doporučená horní hranice příjmu u dospělých je 1000 mcg. Kyselinu listovou lze užívat v kteroukoliv denní dobu, při jídle i na lačno.

Užíváte-li doplněk s čistou kyselinou listovou, přidejte k němu navíc dávku 1000 mcg vitamínu B12, abyste zabránili jeho nedostatku.

Vynikajícím zdrojem v potravě je zelená listová zelenina, fazole, celá zrna a pomerančová šťáva.

Syndrom propustného střeva představuje zdravotní problém, při němž dochází k poškození střevní výstelky, způsobené například užíváním antibiotik, špatnou stravou, parazity nebo infekcí, což má za důsledek zvýšenou prostupnost střevní stěny, takže se toxické látky, mikroby, nestrávená potrava, odpad … dostává ze střeva do krevního oběhu.

Alternativní medicína uvádí, že syndrom propustného střeva je pravděpodobně startovním bodem a je spojován s mnoha chorobami jako je astma, diabetes, autoimunitní onemocnění jako je lupus, sklerodermie, interní kolitida, s dlouhodobými nemocemi jako je revmatická artritida, roztroušená skleróza, chronický únavový syndrom a Crohonova choroba

Lékaři, kteří diagnostikují syndrom propustného střeva vysvětlují, že střevní záněty, které mohou mít svůj původ ve střevní nerovnováze mezi zdraví prospěšnými a škodlivými bakteriemi nebo i v jiné příčině podráždění, zvětšují prostor mezi buňkami střevní výstelky a tím umožňují, aby byly endotoxiny a nedostatečně strávené části potravy částečně vstřebávány.

Tyto škodliviny jsou potom cílem protilátek vyvolávajících imunitní reakci a vznikne stav částečné infekce, která může být krevním oběhem dopravena na různá místa našeho těla, kde stimuluje uvolňování cytokinů.

U některých pacientů se proto následně vyskytují jinak těžce vysvětlitelné příznaky jako je mírně zvýšená tělesná teplota, přechodné bolesti břicha a pocit neschopnosti strávit některé živiny.

Kyselina listová (jiné názvy – folacin, folát, vitamín B9, acidum folicum)

Kyselina listová je ve vodě rozpustný vitamín a je nezbytná pro syntézu nukleových kyselin, při krvetvorbě a zvláštní význam má pro normální růst a vývoj plodu.

Buňky trávicího sytému potřebují k hojení a ke své obnově bezpodmínečně tuto kyselinu. Dlouhodobá studie prováděna na Harvard Medical School prokázala ochranný účinek kyseliny listové proti střevním chorobám.

Kyselina listová je obzvláště důležitá při léčbě střevních zánětů. Doporučená denní dávka je u mužů 200 ug, u žen 180 ug (folát).

Kyselina listová je důležitá právě proto, že mnoho lidí trpí jejím deficitem, přičemž teprve nedávno přišlo na svět i doporučení, aby těhotné ženy užívaly doplňky stravy s kyselinou listovou, 400 – 600 ug denně (folát).

Různé střevní choroby velmi často komplikují vstřebávání kyseliny listové, takže doplnění jejího příjmu potravinovými doplňky je důležité.

Významné zdroje kyseliny listové:

  • Listová zelenina: čínské zelí, hlávkový salát, ledový salát
  • Zelenina: brokolice, červená řepa, dýně, fazolové lusky, kapusta, květák, okurky, rajčata, růžičková kapusta, špenát, zelený hrášek, zelí
  • Obilniny: celá obilná zrna (zejména klíčky), celozrnné výrobky – celozrnný chléb, müsli
  • Ovoce: angrešt, avokádo, banány, jahody, maliny, mango, pomeranče, třešně, višně
  • Ořechy: vlašské, pistáciové
  • Maso: játra, ledviny, hovězí
  • Mléčné výrobky: plísňové sýry, měkké sýry

Dobrým zdrojem jsou i kvasnice. Nevýhodou je, že vařením se jí zničí až 95 %. Odborníci doporučují doplňovat kyselinu listovou potravinovými doplňky, kdy je vstřebatelnost do organizmu až 100%, přičemž vstřebatelnost kyseliny listové přijímané v potravinách je zhruba 50%.

Minerální látky a stopové prvky

Minerální a stopové prvky jsou pro lidský organismu velmi důležité. Ačkoliv jich potřebujeme denně jen velice málo (řádově miligramy či mikrogramy), jsou nepostradatelné, protože ovlivňují důležité biochemické pochody v našem těle.

Minerální a stopové prvky jsou pro lidský organismu velmi důležité. Ačkoliv jich potřebujeme denně jen velice málo (řádově miligramy či mikrogramy), jsou nepostradatelné, protože ovlivňují důležité biochemické pochody v našem těle. Organismus člověka si je nedovede sám vytvořit, ale musí je dostat spolu s potravou, případně prostřednictvím doplňků stravy.

V současné době době se minerální látky a stopové prvky rozdělují podle denní potřeby na makroelementy (denní potřeba nad 100 mg), mikroelementy (denní potřeba do 100 mg) a stopové prvky (potřeba v řádu µg).

Problematické je, že existují tři pásma příjmu minerálních látek: deficitní (kdy máme nedostatek těchto látek), optimální a toxické (při nadměrném příjmu jsou některé prvky toxické – např. selen, kadmium, arzén, vanad a hliník).

Vždy tedy závisí na celkovém množství jejich příjmu. Pro využití daných látek v organismu je také důležité, v jaké formě se jednotlivé prvky vyskytují – např. vápník je pro náš organismus nejlépe využitelný, přijímáme-li ho formou mléčných výrobků.

Budete mít zájem:  Není blázen, jen má tik

Vápník

Vápník je minerální látka, která je v lidském těle obsažena v největším množství. Vyskytuje se výhradně v kostech a zubech. Dostatečný příjem vápníku je důležitý zejména u dětí a mládeže do 22 až 23 let věku. V této době vzniká tzv. kostní základ.

Při nedostatečném příjmu vápníku, vitaminu D, hořčíku, fluoru a dalších látek vzniká v pozdějším věku riziko vzniku osteoporózy. Denní potřeba je pro děti do 6 měsíců 400 mg, do 1 roku 600 mg a pak se zvyšuje až na asi 1200 mg pro dospělé.

Hlavním zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky, dále růžičková zelenina (květák, brokolice a kapusta) a olejnatá semena (mák, mandle).

Fosfor

Fosfor tvoří asi 1 procento hmotnosti těla.

Má velký význam pro dobrou strukturu kostí, pro transformaci energie ve svalech, jako genetický činitel a pro syntézu bílkovin; je také součástí buněčných membrán. Potřeba fosforu je téměř shodná s vápníkem.

Bohatými zdroji jsou všechny potraviny živočišného původu, dále ořechy, luštěniny a mouka. Nedostatek fosforu je u lidí v ČR zcela ojedinělý.

Naopak nadbytek fosforu může vyvolat v organismu nedostatek železa a vápníku, protože fosforečnany znesnadňují vstřebávání vápníku střevní stěnou do organismu. Z tohoto důvodu jsou např. tavené sýry špatným zdrojem vápníku, protože fosforečnany, které jsou v nich obsažené, omezují jeho využití.

Sodík a draslík

Sodík a draslík jsou spolu s chlórem důležité pro regulaci osmotického tlaku, obsahu vody a acidobazické rovnováhy v organismu. Průměrný dospělý člověk (70 kg) má ve svém těle asi 92 g sodíku a 125 g draslíku. Základním zdrojem sodíku je sůl.

Ačkoliv potřeba organismu není vyšší než 0,5 g soli denně, skutečná spotřeba dosahuje hodnot kolem 10 g/den. Málokdo si uvědomí, kolik soli je obsaženo také ve smažených brambůrcích, různých dochucovadlech a dresincích.

Do souvislosti s vyšším příjmem sodíku je dáván vysoký krevní tlak. U sodíku není problémem jeho nedostatek, protože je všudypřítomný. Potřeba draslíku je kolem 1 g/den, skutečná spotřeba je však asi 2 až 4krát vyšší.

Nedostatek draslíku se projevuje únavou, hromaděním tekutin v těle, poruchami nervového systému a ledvin.

Hořčík

Hořčík zvyšuje odolnost proti onemocněním, je kofaktorem řady enzymů a je nezbytný pro normální funkci svalů. Denní potřeba se pohybuje mezi 300 až 400 mg hořčíku v závislosti na pohlaví a stáří.

Je obsažen především v potravinách rostlinného původu, které obsahují zelené barvivo – chlorofyl.

Nedostatek hořčíku hrozí při těhotenství, při nadměrné spotřebě alkoholu, při sportovních výkonech a některých onemocněních (diabetes, onemocnění ledvin, hypertenze apod.).

Železo

Železo se podílí především na přenosu kyslíku a elektronů, tedy oxidačně-redukčních procesech v organismu. Mezi železa patří anemie (chudokrevnost), narušená funkce termoregulace a imunitního projevy nedostatku systému a únava.

Hlavními zdroji železa je maso a drůbeží a rybí výrobky a vnitřnosti, ořechy a luštěniny. Denní doporučená dávka pro muže je 10 mg, pro ženy ve fertilním věku 15 mg (ztráty menstruací).

Při nadměrných dávkách, hrozí otravy železem: krvavé průjmy, zvracení, genetické poruchy.

Zinek

Zinek spolu s chromem umocňuje působení inzulínu, jeho nedostatek vede k vývojovým vadám, nechutenství a k narušení imunitního systému. Je obsažen v mase a rybách, také v obilovinách a mléčných výrobcích. Denní potřebná dávka zinku je 4 až 8 mg.

Jód

Jodu obsahuje lidské tělo cca 15 až 25 mg, především ve štítné žláze, kde je nepostradatelnou složkou hormonů této žlázy. Nedostatek jodu vede ke vzniku strumy (zvětšení štítné žlázy).

Nedostatek jodu může být také příčinou zpomalených reflexů, zhoršené paměti, apatie, depresí apod. Doporučený příjem jodu pro dospělé je 150 µg (těhotné a kojící matky 200 µg). Zdrojem jodu jsou především mořské ryby, játra, mléko a další potraviny.

Celkový nedostatek jodu u obyvatel se řeší jodací potravin, především soli kuchyňské.

Fluor

Fluor významně snižuje náklonnost zubní skloviny k jejímu porušení kyselinami, které jsou tvořeny ústními bakteriemi. Denní potřeba fluoru u dospělých je 1,5 až 4 mg.

Příjem z potravin činí do 1 mg/den, fluoridovanou vodou do 2 mg/den. Již 2 až 3krát vyšší než doporučená spotřeba fluoru vede k křehkosti a lomivosti zubů u dětí.

Toxické dávky jsou 20 až 80 mg denně a vedou k hypermineralizaci kostí.

Selen

Selen je antioxidant, chrání náš organismus před škodlivým působením volných radikálů, stárnutím, zvyšuje účinnost imunitního systému, brání vzniku mutací a nádorových onemocnění. Doporučený příjem byl stanoven na 55 až 70 µg denně. Vysoké dávky selenu jsou toxické.

Obsah selenu v potravinách je značně proměnlivý a jeho využitelnost závisí na jeho formě, resp. zdroji. Nejvyšší obsah selenu mají paraořechy (250 µg na 100 g), ledviny (150 µg) a krabí maso (85 µg), mnohem méně je ho v mléce a zelenině (kolem 2 µg na 100 g). Nedostatkem selenu mohou trpět lidé, kteří jedí málo masa, např.

někteří senioři, vegetariáni a mladí lidé s nevyváženým příjmem potravin.

Minerály a stopové prvky

Tělo nemůže dobře fungovat bez minerálů, i když představují pouze asi 3 % váhy těla. Mnoho lidí trpí nedostatkem některých důležitých minerálů, především zinku, železa a vápníku.

Minerály jsou důležité pro tvorbu kostí a zubů, působí jako elektrolyt, pomáhají přenášet kyslík, nebo spolupůsobí s enzymy.

Lidské tělo obsahuje asi 25 nezbytných minerálů – chemických prvků, které se většinou nacházejí v anorganické (neživé) hmotě, ale v malém množství jsou přítomny i v živých organismech. Potrava, ve které je životně důležitých minerálů příliš málo, anebo jakákoli překážka bránící jejich vstřebávání, může být příčinou onemocnění z jejich nedostatku, což může končit i smrtí.

Nebezpečný je i nadměrný přísun některých minerálů, např. může být nebezpečná i obyčejná kuchyňská sůl, která obsahuje hodně sodíku – nadměrné solení neprospívá lidem s vysokým krevním tlakem nebo s onemocněním ledvin a vede také k zadržováním tekutin, tedy i zplodin v těle.

Stejně jako vitaminy, i minerály se dělí na dvě skupiny – do první patří ty prvky, které jsou celkem běžné, jako jsou vápník, hořčík, draslík, chlor, sodík síra nebo fosfor.

Prvky z druhé skupiny nazýváme někdy i stopové, protože je tělo potřebuje v menším množství.

Zdravá strava

Chcete-li mít dostatek minerálů a vitaminů, vsaďte na správnou výživu.

Pestrá strava sestavená podle pravidel zdravé výživy zajistí tělu všechny potřebné živiny. Tak lze totiž přirozeným způsobem vytvořit vyrovnanou hladinu většiny potřebných živin a umožnit i normální a ničím nerušené vstřebávání minerálů a vitaminů.

Existují však lidé, u nichž příjem vitaminů a minerálních látek ve stravě dostačující není. Jedná se například o těhotné ženy, děti v období růstu, kuřáky nebo seniory. Pak je možné sáhnout po potravinových doplňcích, které pomohou deficit konkrétních živin vyrovnat.

Množství minerálů, které tělo potřebuje, se mění podle věku a různých okolností. Děti obecně potřebují menší množství než dospělí. Ovšem děti v období růstu potřebují více vápníku než dospělí. Ženy potřebují více železa než muži a ženy těhotné a kojící potřebují železa a vápníku nejvíce.

Včasné doplnění potřebných živin spolu s potřebnými změnami životního stylu je prevencí nemocí. Není však jednoduché si vybrat vhodný doplněk stravy.

  • Vitaminové a minerální doplňky stravy, které jsou ve volném prodeji, je třeba užívat ve správném množství…
  • … Jednak abyste nebránili vstřebávání jiných vitaminů, a jednak abyste si nadměrným příjmem nevyvolali nevítané vedlejší příznaky.
  • K tomu je nutné dodržovat doporučené denní dávky (DDD). Podle zákona se musí doporučované dávky objevit na všech etiketách. Množství obsažené v tabletě je tam většinou vyjádřeno jako procento doporučené denní dávky.
  • Doplňky stravy můžete kombinovat, ale musíte při tom sečíst všechny živiny z jednotlivých doplňků!

Přehled těch nejdůležitějších vitaminů, prvků a minerálů

Nejdůležitějším a nejznámějším stopovým prvkem je železo. Známé je především jako součást červeného krevního barviva – hemoglobinu. Nejvíce ho potřebují lidé těžce fyzicky pracující, těhotné a kojící ženy a mladiství.

Železo získáváme především z potravin živočišného původu, jako jsou vnitřnosti, tmavé maso, ledvinky, játra, + luštěniny, sušené meruňky, obohacené obiloviny, ořechy a zejména mandle, vaječné žloutky, luštěniny, mák, zelí, špenát, květák.

V případě nedostatku železa nám hrozí chudokrevnost, zvýšená únava. Železo tvoří pouze 0,006 % tělesné váhy, takže průměrné lidské tělo obsahuje pouze 4,2 g železa. Přesto toto množství tvoří kritickou hranici pro život. Zdrojem železa je tmavé maso, U „železa“ se předávkování může projevit například krvavými průjmy nebo zvracením.

Některých minerálů, např. fosforu a vápníku, je v těle víc než ostatních…

Fosfor

Fosforu má průměrný zdravý 70 kg vážící člověk v těle 1,5 %, to je něco přes kilogram. Je uložen převážně v kostech a v zubech. Každé tři roky se celé množství fosforu vyměňuje.

Fosfor se v lidském těle vyskytuje ve sloučení s vápníkem – jeho nedostatek může způsobit růstové poruchy (především kostí a zubů), může vyvolat i poruchy činnosti svalů a nervů a poruchy při přeměně cukrů.

Fosfor obsahují téměř všechny potraviny, zejména však potraviny s vysokým obsahem bílkovin – kravské mléko, žloutky, mořské ryby, maso, luštěniny, obilniny a brambory.

Vápník (kalcium)

Vápník potřebuje naše tělo nejen pro zdravý růst zubů a kostí, ale i pro srážení krve nebo regulaci srdečního rytmu.

Budete mít zájem:  Nádor Na Ledvinách Příznaky?

Nejlepším zdrojem tohoto prvku jsoumléčné výrobky (pozor na tavené sýry, které obsahují tavicí soli, a tudíž mohou naopak z těla vápník odčerpávat), dále listová zelenina, sezamová semena a malé ryby – pokud se jedí s kostmi, například sardinky.

Nedostatek vápníku je velmi vzácný. Jeho absorbování napomáhá vitamin D. Nedostatek tohoto vitaminu může u dětí způsobit křivici a u dospělých její ekvivalent – měknutí kostí (osteoporózu).

Jód

Jód se vyskytuje ve všech tkáních lidského těla. Nejvíce je ho ve štítné žláze, pro jejíž činnost je nezbytný. Jeho nedostatek způsobuje zvětšení štítné žlázy a poruchy jiných orgánů. Jód získáváme z pitné vody a z potravin, jako jsou např. mořské ryby, rybí tuk, vepřové vnitřnosti, špenát, citrony atd.

Většinu potřebné dávky jódu dostáváme do organismu v kuchyňské soli, do níž se přidává uměle. Dalším zdrojem jsou doplňky stravy nebo minerálky. Dávejte však pozor – tyto vody nejsou vhodné pro dlouhodobé pití, mohou totiž zahltit organismus a způsobit třeba vznik ledvinových kamenů.

Nedostatek jódu způsobuje vznik strumy, dochází ke snížení metabolismu, což vede k ospalosti, únavě a tloustnutí.

Hořčík (magnézium)

Pokud na sobě pozorujete známky nervozity, podrážděnost nebo svalové křeče, je možné, že máte nedostatek hořčíku.

Tento prvek přispívá k funkci několika set enzymů a díky tomu má zklidňující účinek. Obsahuje ho většina potravin: zejména listová zelenina, celozrnná mouka, obiloviny a výrobky z nich, ořechy, luštěniny, měkkýši. Při jeho nedostatku se dále může objevit nespavost, rychlé nebo nepravidelné bušení srdce, hypoglykémie a premenstruační tenze (napětí).

Zinek

Zinek je nutný při růstu, pro hojení, tvorbu hormonů, podporuje enzymatické reakce. Případný nedostatek se může projevit potížemi při hojení ran nebo vznikem akné, ale také psychickými problémy.

Může se objevit vypadávání vlasů, záněty úst, víček a kůže. V běžné pestré stravě by ho člověk měl zkonzumovat dost.

Pokud ale jí hlavně pokrmy sladké, tučné a obsahující především potraviny živočišného původu, vstřebávání zinku se zhoršuje a tělu se ho pak může nedostávat.

Draslík (kalium)

Draslík udržuje rovnováhu tělesných tekutin, je nutný pro srdeční činnost, svalové a nervové funkce. Najdeme ho zejména v čerstvém ovoci (avokádo, citrusové plody, banány), zelenině a celozrnné mouce. Při jeho nedostatku cítíme zvýšenou únavu, zmatenost, žízeň, a máme nepravidelný tep. Nadbytek může být nebezpečný pro lidi s některými srdečními poruchami.

Selen

Selen je výborný antioxidant, chrání buňky proti volným radikálům. Česká republika patří k zemím s nízkým obsahem selenu v půdě – do běžných potravin se jej dostává méně.

Avšak pro naše zdraví má velký význam – snižuje riziko infarktu a tělo potřebuje selen i při akutních zánětlivých onemocněních. Příliš nízká hladina selenu v těle ohrožuje také činnost štítné žlázy.

Zdrojem selenu jsou mléčné produkty a maso všeho druhu.

Sodík a chlór

Sodík a chlór jsou důležité prvky, které do organismu přijímáme zejména v kuchyňské soli (chlorid sodný), v mase, v rybách, v mléku, v sýrech a vejcích, špenátu, bramborách atd. Sodík udržuje rovnováhu tělesných tekutin, je nutný pro srdeční činnost, svalové a nervové funkce, váže na sebe vodu, proto se po přesolených jídlech projevuje žízeň.

Některé minerály, hlavně sodík, mohou vyvolat obtíže, protože lidé mají sklon jich konzumovat příliš mnoho. Příliš mnoho sodíku může u některých lidí způsobit vysoký krevní tlak.

Zatímco optimální příjem sodíku by byl asi 3 gramy denně, běžně máme až 8 gramů. Jídlo si snadno osolíte méně, ale musíte se vyvarovat i kupovaných hotových jídel.

Ta jsou často příliš solená a obsahují i glutamát sodný (tato přísada má chuť podobnou masu a přidává se do polévek a podobných pokrmů).

Fluór

Fluór je stavební látkou kostí, zejména zubní skloviny. Získáváme ho především z pitné vody, ale i z vajec a obilnin. Dostatečná dávka fluóru snižuje kazivost zubů.

Měď

Měď je potřebná k tvorbě krve. Jejím zdrojem jsou hlavně živočišné potraviny.

Mangan

Mangan je potřebný ke správné činnosti pohlavních žláz a hypofýzy. Kromě toho je nezbytný i k látkové výměně. Obsahují ho hlavně rostlinné potraviny.

Síra

Síra je součástí některých bílkovin. Nejvíce jí obsahují luštěniny, vejce a zelenina.

Kromě uvedených nerostných látek potřebuje člověk nepatrné množství dalších prvků, především hliník, brom, zinek, kobalt, bor, stříbro, cín atd. Jejich denní potřebu doplňujeme smíšenou běžnou stravou.

Součástí lidské stravy jsou i další stopové prvkylithium, nikl, cín, křemík, vanad nebo bór. U nich vědci zatím nevědí, jestli jsou organismu prospěšné, nebo mu škodí. Například u křemíku se ví, že prospívá kvalitě vlasů a nehtů.

Správné vstřebávání

Vstřebávání vitaminů a minerálů ovlivňuje celá řada látek, ale také samotné vitaminy a minerály a jejich kombinace.

Vitamin C z čerstvého ovoce a zeleniny např. zvyšuje vstřebané množství železa.

  • Totéž se stane při kombinaci vitaminu D a vápníku v jednom jídle. Vstřebávání zinku je dokonalejší, když je součástí jídla s vyšším obsahem bílkovin.
  • Působení vitaminu A, C a E pozitivně ovlivňuje vstřebávání selenu v zažívacím traktu.
  • Čaj, plný zdraví prospěšných antioxidantů, obsahuje taniny, které snižují vstřebatelnost železa ze stravy. Proto je lepší popíjet jej mezi jídly. Látkou, která dokáže snížit vstřebávání celé řady vitaminů a minerálů, a dokonce vyčerpat jejich tělesné zásoby, je alkohol. Vysoký přísun kávy snižuje hladinu vitaminu B1.
  • Je třeba nezapomínat na dostatečnou hydrataci. Pozornost je třeba věnovat všem koncentrovaným přípravkům a přípravkům s vysokým obsahem draslíku, zejména u osob užívajících chronicky léky a zvláště u osob s chorobami ledvin. Při používání doplňků stravy obsahujících minerály a stopové prvky je třeba prostudovat složení přípravku a v případě pochybností prokonzultovat jejich užití s lékařem.
  • Všeobecně lze doporučit užívání multivitaminových přípravků jako doplňku sportovní výživy, aby pokryly zvýšenou potřebu vitamínů u sportovce. Užívání významně vyšších než doporučených denních dávek vitamínů nelze doporučit a ve většině případů je zbytečné. Při dlouhotrvající zátěži či riziku onemocnění lze doporučit dočasně vyšší příjem vitamínu C.

„Preventivním“ nadužíváním minerálů, ale i vitamínů a stopových prvků „naslepo“, si však nejen spolehlivě zajistíte zbytečně „drahou moč a stolici“ a zatížíte játra, ale můžete si i ublížit a něco zanedbat. V prvé řadě dbejte na pestrou stravu!

Obsah vitamínů a minerálů v potravinách

  • Železo: pistácie, rozinky, špenát, červená řepa, kešu, meruňky, brokolice, třešně, borůvky, mangold, cizrna, grep, celer, chřest, lískové oříšky, datle, sója, borůvky, kokos, mandle, fazole, zelí, brambory, rýže, kukuřice, avokádo, hrušky, olivy, artyčok, jahody, slunečnicová semínka, čočka, pórek, hlávkový salát, para ořechy, pinie, ječmen, pšenice, žito, oves, žampiony, arašídy, hrách.
  • Vápník: sezamové semínko, mandle, mořské řasy, pohanka, brokolice, fíky, olivy, zelí, lískové oříšky, sója, mangold, fazole, celer, pistácie, artyčok, cizrna, špenát, hlávkový salát, oves.
  • Hořčík: kešu, mandle, vlašské ořechy, para ořechy, pinie, lískové ořechy, banány, pistácie, třešně, slunečnicová semínka, špenát, oves, žito, červená řepa, fíky, datle, cuketa, ječmen, artyčok, brambory, rýže, kukuřice, sója, pórek, fazole, kokos, arašídy.
  • Zinek: dýňová semínka, kešu, para ořechy, arašídy, rýže, lískové oříšky, pinie, žito, ječmen, vlašské ořechy, cizrna, slunečnicová semínka.
  • Vitamín E: mandle, slunečnicová semínka, olivy, para ořechy, lískové oříšky, brokolice, chřest, vlašské ořechy, broskev, hroznové víno, avokádo, hruška, fíky, meruňky, borůvky, rajčata, arašídy.
  • Vitamín B: kvasnice, oves, para ořechy, pinie, borůvky, žampiony, pšenice, ananas, rýže, kukuřice, chřest, avokádo, pistácie, datle, květák, ječmen, banány, brokolice, vlašské ořechy, hrách, hroznové víno, cizrna, slunečnicová semínka.
  • Vitamín A: mrkev, meruňky, špenát, hlávkový salát, dýně, paprika, mangold, mandarinky, mango, brokolice, chřest.
  • Vitamín C: šípky, jahody, borůvky, brusinky, rakytník, rajčata, mangold, okurka, mango, kiwi, mandarinka, pomeranč, brokolice, hrách, hroznové víno, dýně, ananas, zelí, paprika, brambory, jablko, slívy, hruška, červená řepa, cibule, květák, cuketa, třešně, pórek, ředkvička.

Upozornění

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým osobním a aktivním přístupem – změnou životního stylu:

  • aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
  • racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem,
  • vydatným pitným režimem,
  • nekouřením a omezením konzumace alkoholu,
  • snížením své hmotnosti k normálnímu BMI,
  • snížením počtu rizikových situací a působení stresu,
  • dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
  • pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
  • dodržovat zásady hygieny a pravidelné péče o tělo, přípravu a konzumaci stravy,
  • pečovat nejen o své tělo, ale i mysl – budovat si pozitivní náladu,
  • udělat si čas na své přátele a koníčky.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením celého zdravotního problému.Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života(úprava váhy a změna životního stylu, omezit rizika) spojený s racionální léčbou.

  • Pozorně si vždy přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.
  • Snažte se nekombinovat více léčivých přípravků a doplňků stravy – jejich společné užívání raději konzultujte s lékárníky.
  • Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…
    • v těhotenství a období kojení,
    • u malých dětí a kojenců,
    • u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

V případě, že problémy neustupují při samoléčbě ani po 4 dnech, či dochází ke komplikacím, navštivte lékaře.

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných zdravotních problémů podle definovaných obecných pravidel samoléčby (AESGP a uvedených v tomto projektu).

Zdroj: www.cpzp.cz/clanek/2415-0-Mineraly-v-nasem-tele.html

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector