Migréna není obyčejná bolest hlavy

Migréna patří mezi civilizační choroby. Sice pacienta neohrožuje přímo, ale dokáže jej opravdu potrápit. Jedná se o záchvatovité onemocnění mozku nejasného původu. Není to jen prostá bolest hlavy, jak se často lidé mylně domnívají.

Migréna se vyznačuje opakujícími se záchvaty často jednostranné bolesti, většinou pulsujícího charakteru zvyšující se intenzity, lokalizované zpravidla na jedné polovině hlavy (nejčastěji za okem).

Postihuje 15–20 % žen a 6 % mužů. Záchvat migrény zasahuje celý organismus.

Nejobvyklejší frekvence záchvatů je jednou až dvakrát do měsíce, někdo trpí častějším výskytem, někdo má jediný záchvat za život.

Kdy se migréna objevuje?

Migréna není obyčejná bolest hlavy
Autor: SXC

Migréna postihuje až 20 % žen

Už vám bylo třicet let a migréna vás zatím nepostihla? Pravděpodobně už ani nepostihne. „Typicky se první záchvaty objeví v pubertě, 90 % migreniků má svůj první záchvat do dvaceti let věku,“ uvádí MUDr.

Eva Ungerová z ordinace neurologie a rehabilitace v Brně (http://www.un­gerova.cz/). „Maximum bývá kolem třicítky. Kolem padesáti let, zejména u žen, výskyt migrény klesá. První záchvat po padesátce je neobvyklý a podezřelý z vážnějšího postižení mozku, např. nádory apod. U žen po klimakteriu často migréna odezní.“ 

Platí, že záchvaty u mladých lidí jsou intenzivnější, s postupujícím věkem intenzita klesá a protahuje se trvání záchvatu. Mezi záchvaty se postižený cítí zcela zdráv.

Cítíte se v euforii? Po ní může přijít migréna

Eva Ungerová popisuje: „Migrenózní záchvat má čtyři fáze: fáze prodromů, fáze aury, vlastní bolest hlavy a relaxace.“

Prodromy jsou souborem příznaků, které mají různou délku trvání (několik hodin až dnů). Nemusí být ale přítomny u každého migrenika, bolest hlavy se může dostavit naprosto náhle, bez varování. Prodromy se hlásí například nekontrolovaným zíváním, ospalostí, napětím ve svalech, neklidem či dokonce veselostí až pocitem euforie.

Druhou fází je aura (u migrény s aurou). Následuje po fázi prodromů nebo bez nich bezprostředně před bolestí hlavy. Nejčastěji trvá od několika sekund po několik minut.

Lékařka však v této souvislosti upozorňuje: „Neměla by trvat déle než půl hodiny, případně se zhoršovat, tehdy je nutné uvažovat o jiné, závažnější příčině obtíží, např. o mrtvici.“ Nejobvyklejší je aura zraková.

Pacienti nejčastěji popisují jiskření, záblesky nebo blikání v určité části zorného pole. Může jít i o vlnění nebo chvění viděného.

Další fází je vlastní bolest hlavy. Začíná po výše uvedených příznacích, může přijít i náhle bez jakéhokoliv varování. „Bolest hlavy při migréně je obvykle střední až velmi silná, intenzivní, krutá. Jen u menší části pacientů je mírná,“ popisuje Eva Ungerová.

„Charakterem je ostrá, pulsující, zhoršuje se tělesnou námahou, u silnějších bolestí i sebemenším pohybem. Typicky zasahuje polovinu hlavy od spánku kolem ucha do záhlaví, u jednoho pacienta se většinou postižené strany střídají (ne během jednoho záchvatu).

U menší části lidí je maximum bolesti v čele mezi očima, někoho bolí celá hlava.“

Symptomy migrény byly popsány už staroegyptskými lékaři. Migrénou trpěl Vincent Van Gogh, Claude Monet, Julius Caesar, Napoleon, Virginia Wolfová, Lewis Carrol, Elvis Presley, nebo například John F. Kennedy.

Migréna je typicky provázena dalšími příznaky. Záchvat je spojen s nutkáním na zvracení, často i se zvracením nebo průjmem, pacienti popisují fotofobii, fonofobii, osmofobii, depresivní ladění, plačtivost.

Tato fáze záchvatu trvá tři hodiny až tři dny, je to individuální a záleží také na věku.

Lékařka varuje: „V případě, že pacient zvrací žluč, nejedná se o migrénu, ale migrenózní bolesti hlavy (čili bolesti hlavy podobné migréně), kde je ale příčina ve špatné funkci žlučníku. Zde je nutné léčit žlučník.“

Konečnou fází je pozáchvatové období, tzv. terminální fáze. Po skončení bolesti nastává relaxace – pacient cítí úlevu, je unavený a vyčerpaný, u některých se dostaví naopak euforická nálada. Postižený často upadá do osvěžujícího spánku. V oblasti bolesti může ještě několik dní přetrvávat citlivost na dotyk nebo tepelné podněty.

Spouštěčem záchvatu může být vyčerpání i určité potraviny

Migréna není obyčejná bolest hlavy
Autor: SXC

Zkuste vysledovat, co u vás záchvat migrény spustí

Důležitou úlohu v diagnostice hrajete vy sami – všímejte si, jaké podněty těsně před záchvatem by mohly být příčinou. Většina pacientů s migrénou zjistí, co dokáže jejich záchvat spustit, takže někdy stačí úprava životního stylu a vyvarování se spouštěčů.

„U někoho jde o jistou potravinu, které se pak snaží vyhnout – nejčastěji se jedná o ořechy, čokoládu, kakao, červené víno, zrající sýry, aromatické koření, rajčata.

Záchvaty může dále spustit tělesné i duševní vyčerpání, hluk, nevyspání nebo naopak nadbytečný spánek (nebezpečné jsou zejména krátké odpolední spánky, podobně jako u epilepsie) či hladovění s poklesem krevního cukru,“ vysvětluje lékařka.

Migrénu provázejí urputné bolesti a nepochopení okolí

Migréna významně zasahuje do života. Nemocní se potýkají nejen s urputnými bolestmi a dalšími nepříjemnými symptomy, ale i s nepochopením okolí, které jejich potíže bagatelizuje.

Při vlastním záchvatu, nezastaví-li se hned na začátku, je postižený většinou vyloučen z běžného denního života, svou práci jenom předstírá nebo je nucen ulehnout o samotě do vyvětraného zatemněného pokoje a pasivně čekat, až záchvat přejde.

„U mladých lidí by se mělo v závislosti na intenzitě onemocnění obezřetně volit povolání – to jest vyloučit taková, kde by postižený pracoval zejména v noci, na směny, v hluku a prachu apod. Protože se však migréna nepočítá k závažným nebo okolí ohrožujícím onemocněním jako epilepsie, neděje se tak,“ dodává Eva Ungerová.

Probíhající záchvat je možné mírnit léky tlumícími bolest, při dlouhodobé léčbě jsou nasazovány léky, které mají vliv na četnost záchvatů a jejich intenzitu a také pomáhají samotným záchvatům předcházet.

Jen obyčejná bolest hlavy, nebo migréna?

Spotřebitel

Pokud se na světě můžete na něco vsadit stoprocentně, pak je to bolest. Každý z nás se s ní někdy setkal a jen ty šťastnější obtěžovala zřídka. A od doby, kdy člověk pocítil bolest, snaží se jí také zbavit, nebo alespoň ztlumit.

Staří Sumerové se bolesti zbavovali rostlinou Hu-Gil. Říkali jí smějící se rostlina. V Mezopotámii se zase k potlačení bolesti používaly byliny a alkohol, ale už ve 13. století př. n. l. se v písemných zmínkách objevuje opium.

Zhruba o deset tisícovek let později přicházejí Číňané s akupunkturou, při operacích nemocnému ulehčovali od bolestí přípravkem s indickým konopím, které se při léčbě chronické bolesti nakonec používá dodnes.

Novodobá léčba bolesti je z tohoto pohledu velmi mladá, jako samostatný obor se prosazuje až v 70. letech minulého století.

Bolest hlavy ještě není migréna

Mezi nejběžnější zdravotní potíže patří právě bolesti hlavy. Někteří jim rovnou říkají migréna. Ta je ale jen jedním z typů bolestí hlavy, které provází záchvaty. Jednoznačný původ lékaři neznají.

Migréna je podle odborníků charakterizována intenzivní, pulzující bolestí s nepříjemnými doprovodnými příznaky-přecitlivělostí na světlo, hluk, vůně, či pachy a nevolností, nebo zvracením. Záchvat migrény může být vyvolán vnějšími vlivy, jako je změna počasí nebo konzumace určité potraviny či nápoje.

Migréna ale může vzniknout kvůli i vnitřním vlivům. Může to být například menstruace u žen, stres nebo nedostatek spánku a další. Psychický stav člověka mezi příčiny migrény nepatří. Přispívá však ke vzniku migrenózních záchvatů.

Ať už jsou vyvolány stresem nebo zhoršeny přítomností úzkosti, nebo deprese, které jsou u pacientů touto nemocí postižených častější než ve zdravé populaci.

O dědičnosti této choroby se ještě mnoho neví. Je však velmi pravděpodobně, že se dispozice k rozvoji tohoto onemocnění dědí.

Migréna není obyčejná bolest hlavy

(foto: Shutterstock)

Začátek migrény poznáte

Startující migrénu může nemocný poznat podle tak zvaných prodromů. To jsou příznaky, které trvají třeba jen několik hodin, ale i několik dnů.

Postižený může cítit únavu, napětí ve svalech, nebo naopak veselou náladu. U někoho ale může být tato fáze migrény přeskočena a hned se dostaví bolest hlavy.

Druhou je u klasické migrény fáze aury. Objevuje asi u třetiny nemocných.

Je to podle lékařů stav, kdy se ještě před vznikem bolesti hlavy objeví například typická porucha zraku s jiskřivými obrazci v zorném poli, které mění místo.

Nebo se pacientovi rozpadne zorné pole a postižený nemůže číst nebo řídit auto. Ale objevují se i jiné projevy aury. Například brnění končetiny, porucha řeči nebo zhoršení hybnosti končetiny.

Toto vše ale do hodiny vymizí, většinou s nástupem bolesti aura zanikne.

Pak následuje bolest hlavy, která může přijít i bez předchozího varování. Bývá intenzivní, jen výjimečně dochází pouze k mírné bolesti. Třetí fáze migrény, bolest, zasahuje často polovinu hlavy, nepříjemný pocit se táhne od spánku kolem ucha až k záhlaví.

Poslední fází je relaxace. Člověku se uleví, bolest ustává. Po ní přichází vyčerpání a únava. Někteří pacienti však mohou zažívat až euforické pocity.

Mají ji děti

Někoho se migréna ani nedotkne, jiní si jí užijí hojně. A týká se to bohužel i dětí. Častější je u chlapců, ale v období puberty se tento poměr obrací V dětství je diagnóza migrény problematická do doby, než dítě dokáže popsat problém.

Pro lidi, kteří bolestmi hlavy příliš netrpí, může být zajímavá otázka, kdy už si vzít prášek proti bolesti a kdy ještě počkat, zda bolest sama neodezní. Člověk postižený migrénou ale tohle neřeší. Většinou dobře ví, který lék mu zabere a kdy je nutné, aby jej užil.

Budete mít zájem:  Hypokalcémie – snížená koncentrace vápníku v krvi – příčiny, příznaky a léčba

Ne všichni pacienti ale potřebují na migrénu zvláštní medikamenty. U některých z nich zabere třeba káva a Acylpyrin, nebo Paralen, čaj z některých bylin, jindy studený obklad na hlavu nebo horký obklad na šíji. Alternativní léčba ale nemá podle odborníků u migrény prokázaný efekt.

Víte, kdy může být dům nemocný?

Migréna a klastrová bolest

Migréna je intenzivní a velmi silná bolest hlavy, která v Česku postihuje asi 15 % lidí, přičemž až 3krát častěji ženy než muže.

Většinou postihuje jen část hlavy (ty se mohou střídat nebo mohou být postiženy všechny najednou) a předpokládá se, že je způsobena náhlým rozšířením cév, které zásobují mozek, tím dojde k podráždění nervů a rozvíjí se prudká tepavá bolest.

Na rozdíl od jiných běžných bolestí hlavy, které bývají spíše tupé, tlakové (označují se jako tenzní) a lokalizují se v oblasti týlu, zasahuje migréna horní polovinu hlavy až do oblasti kolem oka.

V některých případech bývají předzvěstí určité signály, které se označují jako aura. Objevují se několik minut až hodinu před nástupem vlastní bolesti hlavy. Mohou to být poruchy zraku, mravenčení nebo necitlivost některých částí těla, neklid, podrážděnost a deprese.

Migrénu obvykle provází nevolnost, zvracení, citlivost na světlo a hluk a bolest se zhoršuje fyzickou činností. Trvá několik hodin, ale i několik dní. První migréna většinou zaútočí někdy v období puberty. Četnost se s přibývajícím věkem snižuje, ale doba trvání se prodlužuje.

Přesáhne-li frekvence více než polovinu dní v měsíci, hovoří se již o chronické migréně. Nebezpečí nastává v případě, kdy dochází k poruchám prokrvení mozku.

Pokud je tedy aura, signalizující nástup migrény, delší než cca 1 hodinu nebo jsou bolesti dlouhodobé (3 dny a více), obraťte se na lékaře.

Migréna mívá konkrétní spouštěcí faktory, které jsou u každého jedince individuální, a je dobré, chceme-li zjistit, který faktor migrénu vyprovokuje, vést si deník, do kterého si budeme pravidelně zapisovat denní činnosti, jídelníček, pitný a spánkový režim. U žen bývají vyvolávajícím činitelem hormonální výkyvy související s menstruačním cyklem nebo menopauzou.

Častými spouštěcími faktory jsou:

  • některá jídla (nejčastěji sýry, které obsahují dráždivé látky, vznikající během jejich zrání, čokoláda, červené víno, citrusové plody nebo pšenice) a potravinářské přísady, zejména glutamáty, umělá sladidla a konzervační látky (dusičnany, dusitany a siřičitany),
  • změna počasí, tlaku,
  • dietní chyba, přejídání nebo naopak vynechávání pravidelných denních jídel, nadmíra alkoholu, kofeinu nebo nikotinu,
  • silný zrakový, čichový nebo zvukový vjem (silná vůně, blikající světlo, intenzivní zvuk),
  • nedostatečný nebo nepravidelný spánek,
  • stres,
  • úraz nebo jiné poškození mozku.

Náchylnější jsou rovněž osoby, které mají k tomuto onemocnění vrozené dispozice. Také nedostatečný příjem hořčíku a jeho nízké množství v těle, které zvyšuje náchylnost ke křečím, je spolupůsobícím faktorem stejně jako nedostačující příjem tekutin, jenž souvisí s nerovnováhou iontů v organismu. Dalšími možnými iniciátory jsou také spoušťové body, tedy citlivé body ve svalech, ve kterých se hromadí napětí.

Postižená osoba je většinou zcela neschopna jakékoliv činnosti, potřebuje ticho, klid a tmu, popřípadě spánek. Okamžitou úlevu přináší omývání obličeje studenou vodou, chladné obklady šíje a dostatek tekutin – nejlépe čisté vody, kterou je možné doplnit vhodným bylinným čajem (více o bylinách se dočtete níže) nebo iontovým nápojem (např. Iontia® sáčky).

Léčba

Běžné léky proti bolesti nebývají příliš účinné, trpíte-li na občasné nebo časté bolesti hlavy tohoto typu, měli byste být v odborné péči neurologa. Jen ten dokáže s vaší pomocí odhalit spouštěcí faktor a zvolit individuální léčbu.

Ta se může zaměřit na odstranění bolesti pomocí léků proti bolestem (např.

přípravků s obsahem indometacinu nebo kombinovaných přípravků, které obsahují paracetamol spolu s kofeinem nebo kodeinem), zmírnění nevolností a nucení na zvracení (léčiva s metoclopramidem nebo thiethylperazinem), případně lékař zvolí léky určené přímo k léčbě migrény, tzv. triptany.

Pokud je migréna doprovázena úzkostnými stavy nebo depresí, je vhodné nasadit také antidepresiva, u osob, které trpí navíc vysokým krevním tlakem nebo bušením srdce, se pak léčba zaměřuje na upravení krevního tlaku a srdeční činnosti. V některých případech se volí i léčiva ze skupiny antiepileptik, která snižují dráždivost nervů.

Alternativou mohou být také homeopatika, která mohou mít pozitivní vliv na celkovou kvalitu života. Jejich použití je individuální a je potřeba vyhledat odborníka – lékárníka nebo homeopata, který podle specifických příznaků určí správný homeopatický přípravek.

Používá se např.

natrum muriaticum (silné migrény se zrakovými potížemi), staphysagria (bolesti navozené rozčilením nebo potlačovaným hněvem), lycopodium (pravostranné bolesti hlavy spojené s nadýmáním a plynatostí) nebo lachesis (levostranné bolesti hlavy, migrény spojené s hormonálními výkyvy).

Bylinná léčba se pak zaměřuje na zlepšení krevního zásobení mozku (ginkgo, hloh, verbena, šalvěj), uklidnění a navození psychické harmonie (levandule, heřmánek, meduňka, třezalka), v případě hormonální nerovnováhy se používá ploštičník, který bývá součástí kombinovaných přípravků pro ženy v menopauze (např.

Menofem®, Minapent®, GS Merilin®). Obecně uznávané bylinné antimigrenikum je kopretina řimbaba, ta působí podobně jako triptany, přímo na hladkou svalovinu cév v mozku (např. Flavomigran™). Ne všechny bylinné přípravky jsou však vhodné pro každého.

Jejich použití je nutno v závislosti na zdravotním stavu případně další léčbě konzultovat s ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Migréna není obyčejná bolest hlavyPreventivně je možno podávat omega 3 nenasycené mastné kyseliny, které mohou snižovat četnost, intenzitu i délku migrenózních záchvatů až o 86 % při dlouhodobém užívání. Najdeme je v rybím, lněném, pupalkovém nebo brutnákovém oleji – vhodný přípravek můžete vybrat společně s lékárníkem. Pozitivní vliv má také podávání hořčíku, samostatně nebo v kombinaci s vitaminem B6, který má blahodárný účinek na nervy (např. Magne B6®, Magnex®, Zdrovit Maxi Mag® apod.).

Zajímavou alternativou může být rovněž terapie založená na principech tradiční čínské medicíny. Je však potřeba vyhledat a navštívit odborníka, který je v tomto oboru vzdělaný a zároveň má již nějakou praxi.

Vyzkoušet můžete i akupunkturu, která má velmi uspokojivé výsledky v prevenci i léčbě záchvatů migrenózních bolestí. K očekávanému efektu je nutno podstoupit několik aplikací (min.

6-8), nejlépe 1x týdně, ty přinášejí podstatné zlepšení (někdy dokonce úplné vyléčení) a snížení nutnosti podávání léků proti bolestem, které samy o sobě při častém a dlouhodobém užívání vyvolávají bolesti hlavy.

Doplňkovou možností terapie je cvičení zaměřené na posílení svalů v oblasti krční páteře, relaxační a meditační cvičení – některá tato cvičení jsou vedena psychology a jsou hrazena ze zdravotního pojištění (informovat se můžete u svého ošetřujícího lékaře nebo psychologa, na internetu nebo ve svém okolí). Důležitý je samozřejmě dostatečný pitný režim a spánek, pravidelná strava nebo tzv. eliminační dieta s vyloučením možných spouštěcích faktorů.

Pokud se vám nedaří zvládnout migrénu běžně dostupnými léky proti bolesti (např. Ibalgin®, Panadol®, Migralgin® apod.), měli byste vyhledat odbornou pomoc (třeba na stránkách www.linkaprotibolesti.cz).

Migréna není obyčejná bolest hlavy, je to onemocnění, v některých případech dokonce chronické, které postihuje celý organismus a významně snižuje kvalitu života, chuť vykonávat obvyklé činnosti a koníčky, pečovat o rodinu a v neposlední řadě značně ovlivňuje práceschopnost.

KLASTROVÁ BOLEST neboli cluster headache (tzv. nakupené bolesti hlavy)

Tento typ bolesti hlavy je 4-5x častější u mužů a lokalizuje se charakteristicky v oblasti kolem očí, odkud může přecházet dolů po tváři až k rameni nebo nahoru ke spánku.

Pravděpodobnou příčinou je postižení cév, zejména v oblasti kolem očí, vytváří se tlak na krční tepnu a vzniká podráždění nervů v jejich blízkosti. Jiná teorie udává jako příčinu zvýšenou tvorbu mozkové hmoty v podvěsku mozkovém.

Ten je součástí mezimozku, který řídí mimo jiné biorytmy. Tím se vysvětluje pravidelný nástup a opakování záchvatů.

Projevuje se jednostrannou, velmi intenzivní a palčivou bolestí, provázenou nadměrným slzením a zarudnutím oka nebo otokem sliznice a ucpaným nosem na téže straně.

S nástupem bolesti přichází neklid a silné rozrušení, postižený má chuť pobíhat a křičet, někteří dokonce uvádějí, že by nejraději tloukli hlavou do zdi, nebo dokonce spáchali sebevraždu.

Klastrová bolest se tak řadí mezi jedny z nejsilnějších bolestí vůbec.

Na rozdíl od migrény je její výskyt poměrně vzácný a obvykle se objevuje v epizodách s měsíčními, ale i ročními pauzami, kdy má postižený člověk klid.

Tyto epizody přicházejí v určitém období (jaro, podzim) a v určitou denní dobu. Nástup klastrové bolesti dokáže postiženého probudit ze spaní.

Trvá desítky minut až několik hodin a může se během dne i několikrát opakovat (uvádí se až 8 ataků za den nebo za noc).

Léčba, stejně jako u migrény, by měla být indikována odborným lékařem, kterým je zejména neurolog. Důležité je najít takového lékaře, který se v této problematice vyzná, dokáže diagnostikovat toto závažné onemocnění a indikovat odpovídající léčebný postup.

PharmDr. Kateřina Dubská

Lékárna Dům zdraví, Hodonín

Migréna není obyčejná bolest hlavy – Novinky.cz

Migréna trápí hlavně ženy.
Foto: Profimedia.cz

„Migréna je zážitek na celý život,” říká jednapadesátiletá Bára z Prahy. „Zažila jsem ji jednou, a to zhruba před deseti lety. Hlava mě začala pobolívat v pátek odpoledne v době, kdy už jsem šla domů z práce. Večer už jsem to nevydržela a musela jsem si jít lehnout, ale nespala jsem. Bylo mi na zvracení, bolelo mě koukat se do strany nebo jakkoliv otáčet hlavu, měla jsem vysoké teploty.”

V sobotu večer vezl manžel Báru do nemocnice, s podezřením na zánět mozkových blan. „Po vyšetření a konstatování, že je to 'jen' migréna, mi píchli injekci a poslali nás domů.

Nic nepomohlo, a tak v neděli následoval další výlet na pohotovost. Tam jsem dostala další injekci a k večeru se vše začalo zlepšovat. Ještě týden jsem ale zůstala doma. Byla jsem strašně vyčerpaná.

I dnes, když mě pobolívá hlava, mám strach, aby to nebyla zase migréna.”

Ještě než se objeví, většinou o sobě dává dopředu vědět. Několik hodin až dnů před záchvatem se mohou objevit poruchy nálady, nechutenství, problémy s koncentrací a podráždění. Patnáct procent nemocných dokonce mluví i o tzv.

auře, kdy u nich dochází ke světelným zábleskům, brnění, částečnému ochrnutí jedné poloviny těla nebo poruchám řeči. Jde samozřejmě jen o krátkodobé jevy, které většinou vymizí do jedné hodiny.

A právě takové stavy má i třiadvacetiletá studentka Tereza z Prahy.

„Vždy před začátkem bolesti hlavy se mi v pravém oku udělá tečka, která se postupně zvětšuje. Trvá to tak půl hodiny, pak zmizí a začíná migréna,” popisuje Tereza. Praktická lékařka ji nejdříve odeslala na oční, následně na neurologii a vyšetření EEG, které zjistilo, že se opravdu jedná o migrénu.

„Měli jsme strach, aby se nejednalo o epilepsii, která má velmi podobné příznaky, jako právě migréna s aurou,” vzpomíná mladá studentka. Dnes si píše každý den deník a bere prášky na bolest.

„Zaznamenáváním toho, co každý den dělám a jím, bychom s mou doktorkou mohly přijít na tzv. 'spouštěč'. Už teď dopředu ale vím, že většinou to bývá stres a hodně silné a intenzivní světlo. Také pomáhá, když pravidelně spím a dodržuji zdravý životní styl. Bolest někdy trvá i tři dny, a stává se mi to maximálně dvakrát do roka,” říká Tereza.

Když už migréna nabývá na síle, většinou má pouze jednostranné ohnisko, ale někdy může hlava bolet z obou stran, nebo i střídavě. Většina lidí bolest popisuje jako pulzující nebo velmi ostrou, která se při tělesné námaze může stupňovat.

Mezi nejčastější doprovodné příznaky patří nevolnost, zvracení, citlivost na světlo i pachy, a samozřejmě také na hluk. Jak výše popisuje paní Bára, po odeznění bolesti se nemocný cítí velmi unaven a vyčerpán, a nemá sílu se koncentrovat. Mezi časté potravinové spouštěče bolesti hlavy patří alkohol.

Řada studií potvrdila souvislost mezi spotřebou alkoholu a výskytem záchvatu migrény nezávisle na sobě jako statisticky významnou. Bolesti hlavy mohou vyvolat všechny druhy alkoholu, tedy tvrdý alkohol, pivo i víno, i když červené častěji než bílé.

Bolest hlavy vyvolává etylalkohol, ale svou roli hraje i nástup dehydratace provázející konzumaci alkoholu.

Téměř dvacet procent pacientů uvádí červené víno jako příčinu i samostatně, přičemž u žen je tomu tak významně častěji. Dánské studie poukazují také na skutečnost, že spouštěcí účinek červeného vína je silnější v kombinaci se sýrem, zatímco u jiných druhů alkoholu tato kombinace vliv na zhoršení bolesti hlavy nemá.

Jídla pro migreniky by tedy měla být z jednoduchých potravin. „Nedoporučuji jídla nakládaná, žádné ostré omáčky, konzervanty, barviva, kečupy, zralé sýry, ryby, hrášek, ořechy a čokoládu.

Pacienti by se měli zaměřit spíše na dušené nebo pečené přírodní kuřecí maso, měli by být opatrní s kořeněním jídel. Jako přílohu konzumujte vařené brambory a rýži.

Pitný režim udržujte vodou a bylinnými čaji,” doporučuje neuroložka Věra Peterová.

Další nejčastěji uváděnou potravinou je čokoláda, kterou jako spouštěcí faktor opět identifikují ženy častěji než muži, a to téměř dvojnásobně.

Hlavní zprávy

Migréna není jen bolest hlavy, ale nesnesitelná nemoc

Foto: Krakenimages.com, Shutterstock.com

Migréna není jen bolest hlavy. Je to nemoc a velmi nepříjemná. A protože stále není známa skutečná příčina, je léčba složitá. Přesto ale lze příznaky migrény mírnit a naučit se s ní žít. Jak na to?

Možná vás občas bolí hlava a máte tendenci říkat, že „zase máte tu otravnou migrénu“. To je ale značné zlehčení: obyčejná bolest hlavy je proti skutečným migrenózním záchvatům procházka růžovým sadem. Při migréně se totiž k pulzující bolesti hlavy přidávají další problémy. Jak vypadá skutečná migréna?

„Osoby s migrénou trápí nevolnosti či zvracení, přecitlivělost na pach, hluk a světlo nebo poruchy zraku a rovnováhy a další nepříjemné symptomy,” vyjmenovává Rýza Blažejovská, předsedkyně organizace Migréna-help a sama pacientka s migrénou. Při záchvatech se objevuje i zimnice, bolesti břicha či průjem. Bolesti se zhoršují s každým pohybem a nemocní nejsou schopni úkonů běžného života. Přidat se může i motorická slabost a zmatenost.

Někdy záchvatu předchází aura: nastupující migréna se hlásí zvoněním v uších, špatným viděním či závratěmi. Později i vyšší citlivostí na zvuky či pachy, podrážděností, nevolností, bolestmi krční páteře… Bolest hlavy se dostaví do několika hodin. Po záchvatu nastupuje tzv. dojezd (postdromální fáze): někdy až několik dní trvající nevolnost či únava.

Když si výše popsaným peklem projdete alespoň pětkrát, může lékař stanovit diagnózu migréna. Co to znamená? Že trpíte záchvatovitým onemocněním bez jasné příčiny.

Existuje i chronická migréna a od té klasické se liší jen četností záchvatů.

„Pokud během tří měsíců proděláte 15 a více záchvatů, je jasné, že máte právě migrénu chronickou,“ vysvětluje neuroložka Eva Medová, specialistka na migrénu. Léčba je velmi složitá a vyžaduje péči neurologa.

Foto: Photographee.eu, Shutterstock.com

K bolesti hlavy se přidávají nevolnosti, zvracení, zimnice či průjmy

Zdá se, že něco tak nepříjemného, jako je migréna, musí mít jasnou příčinu. Možná má, ale zatím není známa. Odborníci se ale shodně domnívají, že na vině je pravděpodobně genetika: mozek nemocného totiž na běžné podněty prostředí reaguje přecitlivěle.

Migrenózní záchvat může mít různé spouštěče. Podle Evy Medové sem patří stres a úzkost, změny počasí, potíže se spánkem, kouření, alkohol, ostrá a blikající světla, potraviny s glutamátem, sýry s modrou plísní, čokoláda a káva, hormonální změny (menstruace, těhotenství), hlad a nedostatek tekutin.

Foto: Dmytro Flisak, Shutterstock.com

Pokud během tří měsíců proděláte 15 a více záchvatů, jedná se o chronickou migrénu

Do jisté míry pomáhá vyhýbání se provokačním faktorům, stejně jako dodržování správné životosprávy.

Rýza Blažejovská na základě vlastní zkušenosti doporučuje dbát v první řadě na dobrý spánkový, stravovací i pitný režim, naučit se pracovat se stresem praktikováním relaxačních technik, jógou nebo prostřednictvím psychoterapie, pravidelně se hýbat a hlavně se neuzavírat se svým trápením do samoty, mluvit o něm s ostatními a zkoušet všechny dostupné formy pomoci. Lze tak omezit frekvenci záchvatů, případně snížit jejich intenzitu.

Sužují vás podobné potíže? Potom neodkládejte návštěvu praktického lékaře. Vyšetří vás (je nutné vyloučit jinou příčinu bolesti hlavy) a případně pošle k neurologovi, který může předepsat speciální léky: jde například o antimigrenika sloužící k ovlivnění záchvatů.

Pokud neurolog shledá, že vám ani on nedokáže výrazněji pomoci, odkáže vás na centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Tam mohou nejtěžším případům předepsat i nové léky v injekcích, které si pacient hradí sám.

Možná je i léčba alternativní, například akupunktura.

  • Popis – Opakovaná urputná, pulzující bolest (většinou jen na jedné straně) hlavy, u které není známa příčina. Je provázena dalšími příznaky, trvá hodiny, někdy i dny.
  • Příznaky – Nesnesitelná bolest hlavy, zvracení, průjem, bolesti břicha, závratě, poruchy zraku, přecitlivělost na zvuky, pachy i světlo, zvonění v uších, poruchy hybnosti, zmatenost, neschopnost zvládat běžné úkony
  • Léčba – Životní styl, který snižuje četnost a sílu migrenózních záchvatů – je individuální; při záchvatu léky proti bolesti a antimigrenika (triptany); při častých záchvatech preventivní léky (antiepileptika, antidepresiva).
  • Statistika – Migrénou trpí víc než desetina obyvatelstva, ženy jsou postiženy až třikrát častěji než muži.
  • Prevence – Práce se spouštěči, pravidelný spánek, strava, dostatečný přísun tekutin, eliminace stresu

Víte, proč se někomu dělá špatně, když si v autě čte?

Jak předejít záchvatu migrény?

Migréna umí opravdu pekelně potrápit. Říká se, že ten, kdo ji nezažil, si neumí představit, jak moc je tahle bolest hlavy nepříjemná. Tomu také odpovídají časté mýty lidí, kteří se dělí do dvou skupin.

Někteří se domnívají, že migréna je obyčejná bolest hlavy, jiní zase tvrdí, že migrénu mají, ale přitom jsou schopni normálně fungovat. Oba mýty mají se skutečnou pravdou o migréně pramálo společného.

Odborně se totiž migréna označuje za záchvatovitou bolest hlavy pulzujícího charakteru, která znemožňuje provádění běžných denních činností.

Migréna se řadí mezi civilizační a často i chronické choroby, u nichž příčina není doposud zcela jasná. V populaci jí trpí více ženy než muži a průměrný věk, kdy se objeví poprvé, vychází na třicátý rok věku. Nejobvyklejší frekvence je dvakrát za měsíc. Někdo jí má však bohužel častěji, někoho potká naštěstí jednou za život.

Celková prevalence migrény v České republice je 12 %. U žen se objevuje 2–3krát častěji než u mužů.

Z neurologického hlediska se jedná o silné bolesti hlavy záchvatovitého rázu, které mohou trvat až 72 hodin. V průběhu prvních 24 hodin dochází k rozvoji příznaků a stupňování bolesti. Kromě bolestí, lokalizovaných většinou pouze do jedné polokoule hlavy (nejčastěji za okem nebo v oblasti čela), migrénu také doprovází nesnášenlivost na hluk a světlo nebo nechutenství a zvracení.

Na rozdíl od toho běžné bolesti hlavy, tzv. tenzní bolesti hlavy, se projevují oboustrannou svíravou nebo tlakovou bolestí maximálně střední intenzity. Tyto bolesti zároveň dobře reagují na podání běžného analgetika a poměrně rychle mizí.

Existují dva typy migrény, přičemž obě procházejí několika fázemi. U 15–18 % všech migreniků se objevuje tzv. migréna s aurou, což znamená jakousi předzvěst vypuknutí záchvatu projevující se částečným výpadkem zorného pole a světélkujícími a zářícími útvary v zorném poli.

Častějším typem však je migréna bez aury, které mohou a také nemusí předcházet prodromy neboli varovný soubor příznaků. Prodromální fází prochází přibližně 60 % všech migreniků a tato fáze se objevuje stejně jako aura několik málo hodin před rozpukem záchvatu migrény.

Prodromální fázi tedy vyplňují prodromy, které se mohou projevovat různými způsoby například velkou únavou, neklidem, úzkostí nebo malátností. Úplně nejvzácněji se může objevit předzvěst v podobě poruchy řeči, brnění nebo snížení citlivosti.

Nezáleží na tom, co jste chtěli dělat. Když se migréna objeví, překazí vám všechny plány. A to až na 72 hodin.

Další fází je bolest hlavy, která má záchvatovitý charakter. Mezi záchvaty je pacient zcela zdráv. Bolesti jsou ale tak silné, že nezvládá běžné činnosti.

Člověk s migrénou se obvykle straní a uzavírá se do temné, klidné místnosti, kde vyčkává na konec záchvatu.

Jakmile bolest hlavy odezní nastává fáze postdromální, která je většinou doprovázena úlevou, vyčerpáním a bolestí všech svalů.

Základní příčina vzniku migrény není přesně objasněna. Dispozice k ní však prohlubuje familiární výskyt a různé spouštěče, mezi něž se řadí například stres, nedostatek nebo nadbytek spánku, sluneční svit, změna počasí, alkohol, některé medikamenty, prudké a blikající záření, dehydratace, menses, nadměrné kouření, cvičení nebo vynechání jídla.

Dámy, nezapíjejte žal červeným vínem a nezajídejte odmítnutí čokoládou. Můžete si vyvolat migrénu.

Některé studie dokonce potvrzují, že na vině mohou být potravinové spouštěče neboli konzumace nevhodných potravin, jako například červené víno, zralé sýry, ořechy nebo čokoláda. Tyto spouštěče zároveň mohou být více dominantní u žen, které celkově migrénou trpí častěji než muži. Udává se, že dokonce migrénu má 18 % celkové ženské populace.

Léčba se dělí na léčbu akutní, která řeší vlastní záchvat, a léčbu profylaktickou neboli preventivní.

Jakmile tedy ucítíte nástup prodromů nebo aury, je třeba varovný signál uposlechnout a sáhnout po některém volně prodejném léku. Ty však většinou bývají určeny na bolesti lehčích forem migrény.

Pomoci vám tak mohou, ale ne na tak dlouhou dobu jako speciálně určené léky, které jsou na lékařský předpis a jmenují se antimigrenika.

Pokud tedy trpíte středně těžkou nebo silnou formou migrény, určitě se vyplatí po prodělaném záchvatu navštívit odborníka – neurologa, který vás vyšetří a léky předepíše, případně doporučí ještě jiné preventivní medikamenty. Cílem je snížit četnost záchvatů a zmírnit jejich intenzitu.

Nejlepší léčba migrény spočívá v eliminaci vyvolávajících faktorů a úpravě životosprávy.

Jak to tak ale už bývá, nejlepší léčbou je prevence. To znamená pozorovat a zapisovat si, jaké faktory migrénu konkrétně u vás vyvolávají a nejlépe se těmto stimulům příště vyvarovat.

Důležitá je také úprava životosprávy, neboť bylo zjištěno, že migrénou více trpí lidé, kteří mají dlouhodobý nedostatek spánku, špatně a nepravidelně se stravují, mají málo tekutin a jsou často vystaveni stresovým situacím.

  • Pravidelné procházky v přírodě a na čerstvém vzduchu
  • Kvalitní a dostatečný spánek alespoň 8 hodin každý den
  • Provozování dechových a relaxačních cvičení
  • Masáže šíje, ramen a krku
  • Užívání preparátů z kopretiny řimbaby
  • Pití bylinných čajů z meduňky nebo třezalky
  • Jóga, meditace, akupunktura

Migréna lidi paralyzuje, čelí nepochopení. Úpornou bolestí trpí každý desátý Čech

Paralyzující bolest hlavy, několikadenní záchvaty zvracení, neustálá únava a stres, které mnohdy končí až na pohotovosti. I takto popisují stavy migrény lidé, kteří onemocněním trpí.

Jejich okolí v domnění, že jde o obyčejnou bolest hlavy, mnohdy nechápe závažnost problému.

Sdílet tipy a vlastní zkušenosti s tímto onemocněním nyní pomáhá nová organizace Migréna help, v níž se sdružují lidé, kteří enormní bolestí hlavy sami trpí.

Migrénou je v Česku postižen každý desátý člověk, přičemž až šestkrát více žen. „To znamená asi milion obyvatel. Asi 300 tisíc z nich má pět a více záchvatů za měsíc, 50 tisíc více než 15 záchvatů měsíčně. Onemocnění výrazně ovlivňuje kvalitu jejich života,“ říká neurolog a předseda Společnosti pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy David Doležil.

„S migrénou jsem se potkala poprvé asi v šesti letech. Dodnes si pamatuji, jak jsem doma všem říkala, že mě moc bolí hlavička, a rodina mi odpovídala, že takhle malou holku hlavička bolet nemůže.

Pak si vzpomínám, jak jsem šla se svou bolavou hlavičkou do postele a plakala jsem tak dlouho, až jsem se vyzvracela – bože, to byla úleva!“ říká Šárka, která sdílela svůj příběh na stránkách organizace.

Bolesti ji omezovaly v péči o syna i v práci, rozvedla se s manželem, který pro její diagnózu neměl pochopení, a nyní je nezaměstnaná. „Kamkoliv pošlu životopis, ve kterém se netajím s tím, že jsem každý měsíc 3-5 dní v pracovní neschopnosti, vůbec mi neodepíšou ani mě nepozvou k pohovoru,“ říká.

Doležil upozorňuje, že migréna není „klasickou“ bolestí hlavy, ale provází ji mnoho dalších projevů.

„Je typická tím, že přichází několikrát za měsíc a kromě bolesti hlavy střední nebo velké intenzity je doprovázená alespoň jedním z těchto příznaků: světloplachost, zvukoplachost, pocit na zvracení nebo zvracení samotné.

Může být přítomna taky závrať, celková slabost, nesnášení pachů či některé vzácnější příznaky, jako je slzení a zčervenání oka,“ vysvětluje Doležil. Záchvaty migrény většinou trvají v průměru 4 až 72 hodin.

Lékaři přitom dodnes stoprocentně nevědí, co přesně onemocnění způsobuje, a nemohou tak najít skutečně efektivní léčbu. „O potofyziologii migrény toho víme hodně, ale ne úplně vše. Pro vznik migrény je rozhodující nějaký spouštěč, například stres, změna počasí, některé potraviny a nápoje.

Nejvíce ale ovlivňují migrénu hormonální změny v našem těle, zejména kolísání hladiny pohlavních hormonů,“ doplňuje Doležil. Právě to je důvodem, proč je mezi nemocnými o tolik více žen. Jejich stav často ovlivňuje menstruační cyklus nebo hormonální změny.

Právě v období první menstruace dívky často prožívají první ataky.

Ve svém okolí se však přesto osoby s migrénou často setkávají s nepochopením. Paralyzující bolesti je často úplně vyřadí z běžného provozu a komplikují jim kariéru i péči o děti a blízké.

O onemocnění často nemají dostačující informace a s nepochopením se mnohdy setkávají i na straně lékařů. Sdílet své zkušenosti jim nyní pomáhá pacientská organizace pro podporu osob s migrénou Migréna-help, Spojené hlavy.

Ta pořádá nejrůznější přednášky či diskuse s odborníky, ale dává svým klientům především prostor pro sdílení svých zkušeností a prožitků.

Běž se proběhnout

„Narodila jsem se v rodině, kde nikdy nikoho nebolela hlava. Mě hlava bolívá, co si pamatuji. Když to začalo, rady rodičů byly: ‚Běž se proběhnout.‘ nebo ‚Napij se vody.‘ Ani jedna z nich nezabírala,“ říká paní Alena. „Moje záchvaty jsou i třídenní, začnou po ránu a neodejdou dříve, než mě zbaví sil,“ říká. Do toho navíc pečuje o syna s Downovým syndromem.

Třiapadesátiletá Radka se kvůli nesnesitelným bolestem hlavy musela vzdát kariéry houslistky i učitelky v mateřské školce. „Každý měsíc zhruba čtrnáct dní proležím, v lepším případě ‚přežiji‘ pod triptany (léky zmírňující průběh ataky, pozn. red). Druhou půlku měsíce doháním tu první.

S prací je to neslučitelné. Je to bludný kruh, kdy musíte chodit do práce, starat se o děti, být samoživitelka dvou dětí a brát takový plat, že se sotva uživíte. Ve svém životě nemůžete nic plánovat, musíte se pouze přizpůsobit,“ říká.

Prošla rukama několika odborníků, žádný jí ale nedokázal pomoci.

Některým z nemocných však pomáhá už skutečnost, že v tom nejsou sami a mohou se o své zkušenosti podělit s ostatními. „Za pacienty s takto rozšířeným a život omezujícím onemocněním se běžně zasazují pacientské organizace.

Žádná taková v Česku pro osoby s migrénou nebyla, tak jsem se rozhodla to změnit,“ říká Rýza Blažejovská, která organizaci Migréna-help, Spojené hlavy založila a sama chorobou řadu let trpí. Odborníci takovéto formy sdružení pacientů podporují. „Jsme za to rádi.

Tato platforma může zvýšit informovanost pacientů ohledně migrény,“ říká Doležil. Migréna help tak vybízí své klienty, aby se nebáli o své nemoci mluvit a podělili se s ostatními o svůj příběh.

Čekám na vzkříšení

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *