Období klimakteria, často nazývané jako „přechod“, asi žádná žena radostně neočekává. U některé přijde dříve, u jiné později. Ale téměř všem dá okusit jeden nebo více z nepříjemných příznaků, které ženský přechod provázejí.
Příznaky přechodu jsou různé, projevují se na těle i na duši. S většinou z nich jde účinně bojovat, chce to ale pevnou vůli a ochotu respektovat své tělo, kterému prospívá zdravý životní styl.
Samozřejmě pomocnou ruku podává také medicína. Hormonální terapie ale nemusí být vždy tou správnou volbou a pro některé ženy je dokonce nevhodná.
Ženský přechod, menopauza, klimakterium?
Menopauza, klimakterium, přechod – různá slova popisující jedno a to samé? Dalo by se to tak říci a často je to tak i myšleno. Pokud bychom ale chtěli být opravdoví puntičkáři, pojem menopauza a klimakterium rozlišíme.
Menopauza je poslední menstruační krvácení, které je řízeno vaječníky. Klimakterium je označení pro celé období, kterým žena prochází. Klimakteriu se říká „přechod“, protože označuje období mezi plodným věkem a stářím. Začíná obvykle rok před menopauzou. A právě v tomto období se už mohou objevovat potíže s menopauzou spojené.
Pro ženu tak může být obtížné rozpoznat, zda už se blíží menopauza, nebo ji trápí jiný zdravotní problém.
Jak poznám, že už jsem v přechodu?
Odpověď na tuto otázku nemusí být vždy úplně jednoduchá. To, kdy období menopauzy nastane, je totiž velice individuální. Nelze přesně předpovědět, i když víme, že obvykle k němu dochází mezi 45. a 55. rokem.
Prvním signálem, který naznačuje příchod menopauzy, je změna v menstruačním cyklu. Menstruace může mít zpoždění, nebo naopak začít vynechávat, může se objevit silnější nebo slabší krvácení, než je obvyklé.
I když jste ve věku, kdy už by se o menopauzu mohlo jednat, nemusí to tak být a tyto projevy mohou signalizovat zdravotní problém. Proto je důležité navštívit gynekologa, který provede krevní test.
Nic se neděje ze dne na den, ke zkracování menstruace dochází postupně až k jejím úplnému vymizení. V souvislosti s úbytkem hormonů se mohou začít objevovat průvodní projevy menopauzy, které narušují nejen psychickou, ale také fyzickou pohodu.
TIP: Vyzkoušejte FEMINUS – přírodní doplněk stravy určený pro ženy v období menopauzy.
Tento český doplněk stravy obsahuje bohatý mix vitamínů, minerálů a extraktů z bylin bojující s něpříjemnými příznaky ženského přechodu jako jsou návaly horka, noční pocení, ztráta energie a přibírání na váze. FEMINUS je nyní v akci s dopravou zdarma po celé ČR.
Koupit v akci
Nejčastější příznaky přechodu a jak dlouho nás budou trápit
Návaly horka, poruchy spánku, suchost v pochvě, nechuť k sexu, změny nálad, deprese, inkontinence, pocení, úzkosti…. Příznaků ženského přechodu je celá řada.
Zhruba třetina žen má to štěstí, že je ztráta menstruace jedinou změnou, kterou v přechodu pocítí. Asi dvě třetiny žen se ale musí potýkat s příznaky tzv. klimakterického syndromu.
To, jak dlouho ženy příznaky přechodu pociťují, záleží na mnoha faktorech. Akutní potíže, mezi které patří například typické návaly horka, přestanou většinu žen trápit po třech až pěti letech. Některé ženy je ale mohou pociťovat i několik let po přechodu. Některé projevy ale mají chronický charakter a naplno se mohou projevit až ve stáří.
Akutní klimakterický syndrom
U většiny žen je přechod spojen s příznaky, které se označují jako akutní klimakterický syndrom. Nejčastěji se jedná o návaly horka, denní i noční pocení a bušení srdce. Ruku v ruce s návaly horka a nočním pocením jdou také problémy se spánkem.
Ženský přechod často doprovází také psychické potíže, jako je plačtivost, podrážděnost, náhlé změny nálad, snížení sebevědomí, špatná rozhodnost, neschopnost soustředit se. Tyto „drobnější“ obtíže mohou vést až k depresím.
Chronický klimakterický syndrom
Existují také potíže spojené s chronickým klimakterickým syndromem, které se rozvíjí nenápadně a dlouhodobě a mohou vést k závažným onemocněním.
Mezi tato onemocnění patří řídnutí kostí (osteoporóza), kornatění tepen (ateroskleróza), porucha růstu sliznice pochvy a močových cest nebo rozvoj neurodegenerativních onemocnění, jako stařecká demence, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.
Pomoc hledejte ve zdravém životním stylu
Pokud váš věk začíná číslovkou čtyři, je už bohužel doba, kdy tělo velkoryse odpouštělo všechny hříchy, pryč. Jistě začínáte pociťovat, že už to zkrátka není to, co bývalo. Je na čase o své tělo začít pečovat! Zejména co se stravy a pohybu týče, jinak vám to brzy vrátí i s úroky v podobě klimakterického syndromu.
Akutní potíže se většině žen podaří odbourat. Zásadní je ale prevence a zdravý životní styl. Se zvládnutím projevů ženského přechodu pomáhá zvýšená pohybová aktivita, udržování správné tělesné hmotnosti, zdravá strava, dostatečný pitný režim a vyvážený příjem a výdej kalorií.
Jako samozřejmé se pak může zdát omezení alkoholu, velkého množství kávy, kořeněných jídel (která mimo jiné podporují nepříjemné návaly horka i pocení) a kouření. Pak budete nejen vypadat lépe, ale hlavně se budete lépe cítit!
Důležitá je také dobrá psychická kondice. Ideálním spojením tréninku mysli i těla je meditace nebo jóga. V období přechodu je ideální jóga hormonální, která se těší čím dál tím větší oblibě.
Vhodná strava doplní hormony i vápník
Právě v období menopauzy je důležité konzumovat sójové výrobky, například sójové mléko nebo tofu. Sója totiž obsahuje vysoké hladiny estrogenových sloučenin (izoflavony), které napodobují přirozený estrogen a pomáhají tak zmírnit příznaky klimakteria.
Důležité je doplňovat vápník, a to pomocí mléčných výrobků. Ty by měly zahrnovat 2 až 4 porce každý den. Vápník lze získat také z ryb, luštěnin nebo brokolice. Vhodné je přijímat až 1200 miligramů vápníku za den!
Hormonální terapie a další možnosti
Pokud potíže spojené s menopauzou zasahují do kvality vašeho života, nestyďte se obrátit na lékaře. Zejména v případě, kdy jsou potíže intenzivní, nebo pociťujete některý z projevů nedostatečného růstu sliznice, jako je suchost v pochvě, svědění, pálení, bolestivý styk nebo špinění či krvácení po styku.
Nejznámějším řešením příznaků klimakteria je hormonální terapie. Ke zmírnění příznaků se také používá nízkodávkovaná hormonální antikoncepce, lokální estrogenní léčba i nehormonální farmakologie.
Pro každou ženu ovšem hormonální léčba není nutná či vhodná. Kromě zmíněného zdravého životního stylu a vhodného jídelníčku mohou pomoci přírodní doplňky stravy, alternativní medicína či homeopatie.
Závěr
Vše se snadněji řekne, než udělá. Změnit svůj životní styl není jen tak a určitě nečekejte, že to půjde ze dne na den. Pokud ale chcete s projevy ženského přechodu bojovat opravdu účinně, vyplatí se vydržet!
Klimakterium a menopauza: příznaky, léčba
Klimakterium je období života ženy, kdy vyhasíná funkce vaječníků nebo jsou vaječníky operačně odstraněny. Lidově toto období označujeme jako přechod. Z pohledu medicíny začíná klimakterium krátce před poslední menstruací a trvá do jednoho roku po menopauze.
Průběh a projevy klimakteria jsou u každé ženy individuální, a tak k němu přistupujeme individuálně i u nás v GYN MEDICO. Některé ženy mají to štěstí, že se u nich tato změna projeví pouze ztrátou pravidelného měsíčního krvácení, ale asi 75 % žen trpí v různé míře akutním klimakterickým syndromem.
Způsobem, jak zmírnit nepříjemné průvodní jevy spojené s přechodem, může být hormonální substituční terapie. Pokud je klimakterium nebo jiné změny způsobené poklesem hladiny estrogenu i vaše téma, rádi s vámi prodiskutujeme možnosti léčby.
Naši lékaři a lékařky se neustále vzdělávají ve svém oboru a mají vždy přehled o aktuálních trendech v mírnění průvodních jevů klimakteria.
Vyhasnutí funkce vaječníků znamená, že vaječníky přestanou produkovat ženský hormon estrogen.
Následkem nedostatku estrogenu v organismu je u všech žen ztráta elasticity kůže a postupná atrofizace sliznic (nejen) pohlavních orgánů. Dá se tedy říci, že se po menopauze zrychluje stárnutí.
Vaječníky přestávají s koncem plodného období produkovat i androgeny, což snižuje životní energii a libido.
Akutní klimakterický syndrom, který v nějaké míře zasáhne většinu žen, s sebou nese obtíže způsobené poruchami napětí cévní stěny, jako jsou návaly horka a pocení. Objevují se změny psychického stavu, poruchy spánku, podrážděnost, deprese, úzkost či nesoustředěnost. Období přechodu může provázet i bušení srdce, bolesti kloubů či ztráta zájmu o sex.
Hormonální substituční terapie
Při hormonální substituční léčbě mírníme akutní příznaky spojené s klimakteriem prostřednictvím podávání hormonů. Na trhu je k dispozici široká škála léčiv, které se liší svým složením, cestou podávání (prášky, implantáty atd.) i dávkou účinné látky.
Hormonální substituční léčba má příznivé účinky na zpomalení ochabování kůže a krnění sliznic močopohlavního systému a příznivý vliv na metabolismus kostí, čímž působí jako prevence osteoporózy.
Dokáže rovněž pozitivně ovlivnit akutní příznaky, jako jsou návaly horka, nespavost nebo změny psychického stavu.
Individuální přístup
Hormonální léčba není univerzálním řešením pro každou ženu v klimakteriu. Podání léků musí mít svůj důvod a k rozhodnutí o zahájení hormonální terapie je třeba odborného názoru lékaře. Na klinice GYN MEDICO vám léčbu „ušijeme na míru“.
K léčbě potíží spojených s klimakteriem přistupujeme individuálně a terapie se odvíjí mimo jiné od vašich konkrétních obtíží, věku, přítomnosti dělohy, mamografického nálezu, výskytu nemocí ve vaší rodině, délky užívání hormonů a vašeho přání. Pokud se ukáže, že pro vás hormonální terapie po menopauze není vhodná, rádi s vámi probereme alternativy.
Populární a celkem účinné jsou například některé přírodní přípravky mírnící příznaky klimakterického syndromu.
Napište nám
Menopauza: příznaky, léčba (Klimakterium)
Menopauza je přirozený proces, který nastává u žen mezi čtyřiceti a
šedesáti lety. Jde o fyziologický děj, kdy ženské pohlavní
orgány přestávají plnit svojí hlavní funkci a to přípravu na
těhotenství a vlastní těhotenství. V tomto věku pomalu ustává produkce
pohlavních hormonů vaječníky, především estrogenů.
Jejich úbytek je hlavní příčinou všech potíží spojených s tímto
„syndromem“.
Estrogeny společně s gestageny jsou ženské pohlavní hormony. Estrogeny
jsou produkovány vaječníkem, placentou a v malém množství
v nadledvinách. Nejdůležitějším ze skupiny estrogenů je estradiol (E2).
Jeho denní produkce je v závislosti na fázi ovariálního cyklu
50-500 µg.
Ovaria jsou pod kontrolou tzv. hypotalamohypofyzárního
systému. Neurohormon hypofýzy, který reguluje činnost hypotalamu se
nazývá gonadoliberin (GnRH – gonadoliberin releasing hormon).
Je
produkován v cyklech a pod jeho vlivem hypofýza produkuje gonadotropiny (GT):
luteinizační hormon (LH) a folikulostimulační hormon (FSH).
Dalším
hypofyzárním hormonem, který se uplatňuje v řízení ovariálního cyklu
je prolaktin.
V době narození se ve vaječnících nachází 1-2 miliony folikulů.
V době první menstruace je jich 500 000. V každém ovariálním cyklu se
pod vlivem FSH zvětšuje jeden z folikulů, který dozraje v tzv.
Graafův. Ten produkuje hormony a obsahuje vajíčko
připravené k ovulaci a následnému oplodnění. V období menopauzy klesne
počet folikulů na asi 1000.
Obecně estrogeny ovlivňují pohlavní orgány, sekundární pohlavní
znaky, a mají účinky na metabolismus – přeměnu živin. Uplatňují se
při růstu vaginální sliznice, zvyšují tvorbu glykogenu a jeho štěpení
na kyselinu mléčnou, která má významnou funkci při udržování
správného poševního prostředí.
Mají vliv na růst sliznice a svaloviny
děložního hrdla i těla. Ovlivňuje i buňky sliznice močového ústrojí.
Působí na vaječník, sekreci hormonů v hypofýze, vývoj sekundárních
pohlavních znaků, psychiku, chování. Mají vliv na látkovou přeměnu
cukrů, tuků, minerálů a vody, vápníku – působí proti řídnutí
kostí, ovlivňují štítnou žlázu a nadledviny.
Zpevňují cévní stěnu,
snižují tvorbu červených krvinek.
Etapy menopauzy
Menopauzu můžeme časově rozdělit do etap
Premenopauza
Období před menopauzou, charakterizované pravidelnou menstruací,
normálními hodnotami E2, GT, nižším progesteronem, ztrátou
cykličnosti GT.
Menopauza
Trvalé vymizení menstruace v důsledku ztráty folikulární aktivity
ovarií, v České republice ve věkovém průměru 51 let.
Perimenopauza
Období bezprostředně před menopauzou a do 1 roku po menopauze,
s nepravidelným menses, významně zvýšeným FSH, normálním E2.
Postmenopauza
Období vyhaslé ovariální funkce začínající 1 rok po menopauze,
trvalé vymizení menstruace, trvale zvýšené FSH, a snížené E2.
Předčasná menopauza je menopauza, která proběhne před 40. rokem.
Indukovaná menopauza je zástava menstruace chirurgickým odstraněním
ovarií, nebo ukončením jejich funkce chemoterapií, radioterapií. Může
být vratná, ale po 40. roce věku je většinou trvalá.
Klimakterium nebo-li přechod je sled hormonálních změn při přechodu
z pre do postmenopauzy, u 75% žen se objevuje soubor specifických
příznaků, které se u nich dosud neobjevovaly. Ty nazýváme klimakterický
syndrom.
Příznaky klimakterického syndromu
Příznaky klimakterického syndromu lze podle rychlosti, s kterou se
dostaví rozlišit na akutní, subakutní a chronické.
Akutní příznaky
jsou příznaky vlastního klimakterického syndromu. Dostavují se velmi
individuálně. Můžou se projevit jak několik let před tak po vlastní
menopauze, a mohou také přetrvat mnoho let po ní.
Dnes je termín vyčleněn pro příznaky z oblasti psychiky a
vaskulárního aparátu.
Návaly horka jsou to pocity náhle vzniklého horka hlavně
v oblasti horní poloviny těla, tj. obličeji, na krku, na hrudi.
Lze
naměřit vyšší teplotu kůže prstů. Je to vysvětlováno přechodnou
poruchou cévní regulace na periferii. Délka trvání se pohybuje okolo
0,5 – 5 minut s individuálně různou frekvencí.
V noci jsou jednou
z příčin poruch spánku.
Pocení je většinou doprovodným příznakem návalů, někdy se objevují
samostatně. Pocení může mít různý charakter a objevovat se v různých
lokalizacích na těle.
Dalšími příznaky jsou například bolesti hlavy, závratě, bušení srdce,
změny srdečního rytmu, potíže se zažíváním jako je nevolnost, zvracení
či zácpa, potíže sexuálního charakteru.
Nezanedbatelnou část příznaků představují psychické
obtíže jako jsou depresivní nálady, úzkosti, nervozita,
předráždění, poruchy soustředění atd.
Pro hodnocení závažnosti klimakterických potíží byl stanoven tzv.
menopauzální index, kde se hodnotí 10 příznaků syndromu:
návaly horka, návaly potu, předrážděnost,poruchy spánku, závratě,
poruchy soustředění, depresivní stavy, bolesti kloubů, bolesti hlavy,
bušení srdce.
- Lehký syndrom – do 20 bodů
- Střední syndrom – do 35 bodů
- Těžký syndrom- více jak 35 bodů
Subakutní potíže
Druhou skupinou příznaků syndromu jsou subakutní potíže
zapříčiněné nedostatkem tvorby estrogenu, které se projevují hlavně
atrofizací, nebo-li ztenčením výstélky dutých orgánů pohlavní
soustavy ženy.
Nejčastěji je to atrofie pochvy. Ta se objevuje
u naprosté většiny klimakterických žen. První příznaky se vyskytnou
několik měsíců po menopauze. Změny vrcholí po 10 – 15 letech.
Nižší
sliznice je suchá, snadno zranitelná, navíc dochází k změně kyselosti
prostředí. Mizí běžná poševní flóra a objevuje se prostor pro
patogenní mikroby. Tím je pochva více náchylná k infekci. Zánět se
projeví suchostí, svěděním a pálením v pochvě.
Dalším postiženým
orgánem je močová trubice a část močového měchýře, ty jsou totiž
taktéž pod vlivem estrogenů. Projeví se to problémy s močením jako jsou
– časté močení, noční močení, pocit nutkání na moč, tzv.
stresovou inkontinencí – pomočování se při zvýšeném
nitrobřišním tlaku např. při smíchu, bolestivým vyprazdňováním moči,
opakovanými močovými infekcemi apod.
Může docházet i k postižení dalších sliznic. Například v dutině
ústní se to projeví jako pálení nebo suchost v ústech, poruchami chuti,
záněty dutiny ústní. Dalšími příznaky mohou být suchost v nose,
hltanu, hrtanu, oka. Při postižení střevní sliznice pak může docházet
až ke krvácení nebo poruchám prokrvení střev.
Kůže je tenčí, sušší,
nehty se více lámou, vlasy i chlupy jsou suché a řídnou. Prsy ztrácejí
tuk i tkáň mléčné žlázy, která je nahrazována vazivem. Vyskytuje se
zvětšené riziko nádoru prsu.
Svaly pánevního dna ochabují, i závěsný
aparát dělohy řídne, proto se vyskytuje vyšší procento poklesu a
výhřezu dělohy a poklesu stěn vaginy.
Chronické potíže
A konečně poslední skupinou symptomů klimakteria jsou chronické –
dlouho trvající změny k nimž patří:
Metabolický postmenopauzální syndrom
Nemoci srdce a cév drží dnes prvenství v příčinách smrti jak mužů
tak i žen. V mladším věku převyšuje výskyt ischemické choroby
srdeční mezi muži, avšak po menopauze se tento rozdíl stírá. Bylo
zjištěno, že rozvoj ischemických změn pokulhává u žen za muži asi
o 7-10 let.
To je vysvětlováno ochranným vlivem estrogenů.
Hlavními
rizikovými faktory ischemické choroby srdeční jsou : dyslipidémie, nebo-li
snížený podíl HDL a LDL cholesterolu a/nebo zvýšené triglyceridy v krvi,
hypertenze, kouření, nedostatek fyzické aktivity, stres, vyšší věk,
genetické vlivy.
Postmenopauzální osteoporóza – řídnutí kostí
Riziko opět významně narůstá s věkem, nedostatkem vápníku
v potravě, kouřením, nadměrným pitím kávy, alkoholu, nedostatkem pohybu
nebo výskytem osteoporózy v rodině. Osteoporóza se může projevit až
zlomeninou, ale také obtěžovat třeba bolestí zad, kloubů, dlouhých
kostí. Nejčastějšími zlomeninami postmenopauzálních žen jsou zlomeniny
předloktí, tzv.
Collesova zlomenina, zlomeniny obratlů, krčku stehenní
kosti. Zlomeniny obratlů můžou nastat jen malým tlakem a projevit se jako
bolesti zad, omezení pohybu, trávicí potíže. Způsobují snížení výšky
a typické držení těla starých žen.
Osteoporózu a její nižší stádium
nebo-li osteopenii diagnostikujeme měřením kostní denzity – hustoty
kostní hmoty a jejích změn v čase.
Možnosti léčby postmenopauzálního syndromu
Možností terapie postmenopauzálního syndromu, je buď náhradní
léčba samotnými estrogeny (EST-estrogen replacement therapy) nebo
hormonální terapie v širším slova smyslu (HRT-hormon
replacement therapy), tzn. kombinací estrogenů s gestageny.
Výběr terapie by se měl řídit individuálními obtížemi pacientky. HRT
je účinná na akutní příznaky tzn. bolesti hlavy, pocení a návaly horka,
závratě, bušení srdce až s 90% úspěšností. I u močopohlavních
potíží je účinnější než alternativní léčba.
Zlepšuje inkontinenci,
odstraňuje poševní a urologické příznaky. Dále brání vzniku a
návratům infekcí močových a pohlavních cest. Ale hlavní význam tkví
hlavně v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a osteoporózy. Ve
většině případů je HRT velmi užitečná a zkvalitňuje život žen
v klimakteriu.
Nebylo zjištěno, že by HRT sama vyvolávala nějaké
závažné nežádoucí účinky. HRT by se však neměla užívat u žen
s výskytem karcinomu prsu, karcinomu dělohy, hluboké žilní trombózy,
akutního nebo chronického zánětu jater s porušenou jaterní funkcí.
Další skupinou žen, kde je nutné speciální posouzení výhod HRT jsou
ženy s endometriózou, leiomyomem dělohy, onemocněním žlučníku,
familiární kombinovanou hyperlipidémií a hypertriglyceridémií, migrénou,
epilepsií. Avšak u každé pacientky je nutné zvážit podání léků
individuálně.
V každém období klimakteria jsou doporučovány přípravky
s různou kombinací hormonů a záleží také na celkovém zdravotním stavu
pacientky.
Nežádoucí účinky HRT jako jsou špinění, krvácení, bolesti žil na
dolních končetinách jsou většinou způsobeny příliš vysokou dávkou
hormonů a tudíž se jich lze vyvarovat co nejnižší možnou dávkou
hormonů.
Pokud žena neužívá hormonální léčbu, neměla by
v postmenopauzálním období krvácet. Pokud se tak děje, měla by
se nejdříve podrobit ultrazvukovému vyšetření dělohy. Může to být
příznak nezávažných polypů, ale i zhoubného nádoru.
Základem léčby a prevence osteoporózy je strava s dostatečným příjmem
vápníku (premenopauzálně 1g, postmenopauzálně 1,5 g denně), bílkovin a
vitaminu D (400 IU denně).
Důležité je pravidelné cvičení, které
stabilizuje kostní hmotu a je dobrou prevencí pádů a následných
zlomenin.
Jak si pomoci sama
Jak již bylo řečeno, menopauza je naprosto fyziologický děj a neměla by
být proto brána jako nemoc. Avšak u každé ženy probíhá velmi odlišně
a jistě lze své tělo na tuto změnu připravit a nenechat nic náhodě.
Hlavní je pravidelně navštěvovat svého gynekologa a
nemyslet si, že pokud již nemenstruuji, že taková návštěva nemá cenu.
Právě naopak, téměř všechna závažná onemocnění mají za rizikový
faktor věk. Gynekologické nádory nevyjímaje. Dále je velmi důležité
dbát o zdravý životní styl, udržovat se ve fyzické kondici, jíst
pravidelně a vyváženě. Každý den si dopřávat alespoň jeden mléčný
produkt, u milovnic kávy to platí dvojnásob.
Při jakékoliv pochybnosti
o svém zdravotním stavu pak navštívit svého praktického lékaře.
Diskuse
- Menopauza
- Předmenopauza
ve 39 - Brzká
menopauza
Další názvy: Klimakterium, přechod, menopauzální syndrom, klimakterický syndrom, estrogen-deficientní syndrom
Přechod (klimakterium): léčba při obtížích
Přechod
není nemoc, a proto nevyžaduje žádnou zvláštní léčbu. Je to součást života každé ženy. Přibližně třetina žen prožije období přechodu bez obtíží, nebo jen s mírnými obtížemi. U jiných však mohou být hormonální změny velmi zatěžující. Pokud chce žena zjistit, zda u ní již započal přechod, může se nechat vyšetřit u svého ženského lékaře.
V mnoha případech může podrobná anamnéza
(lékař zjišťuje informace o obtížích a menstruačním cyklu) spolu s gynekologickým
vyšetřením u některých žen poskytnout důkaz. Dále existuje možnost provést hormonální vyšetření.
Mírné obtíže nevyžadují léčbu
Ne vždy je nutné při výskytu klimakterických obtíží zvažovat hormonální substituční léčbu (HRT) (zkratka pochází z anglického názvu hormone replacement therapy). Je normální, že hladina hormonů ve středním věku klesá. Tyto hormony
není třeba doplňovat, pokud obtíže nemají patologický
rozměr.
U žen, které mají slabé nebo žádné příznaky, není důvod užívat hormony. U žen se silnými příznaky může krátkodobá HRT přinést úlevu. Neposkytuje však záruku, že obtíže zcela zmizí. Klimakterické obtíže se mohou po vysazení HRT znovu objevit, neboť nastavení na novou hormonální rovnováhu bylo léčbou pouze odloženo.
Předtím, než ženy začnou užívat hormony v boji proti obtížím spojeným s přechodem
, se doporučuje zvážit a porovnat všechny žádoucí a nežádoucí účinky
. Ošetřující lékař informuje pacientky o možných přínosech a možných rizicích HRT, a může tak poskytnout podporu při osobním rozhodnutí.
Kdy se používají hormony?
Jakmile obtíže výrazně ovlivňují každodenní život postižených žen, lze zvážit hormonální substituční léčbu založenou na principu „tolik, kolik je třeba a tak málo, jak je to možné“.
Poznámka: Z důvodů prevence dědičné osteoporózy
, zvýšeného výskytu kardiovaskulárních onemocnění
a neurovegetativních onemocnění, by mělo být v „okně příležitosti“ zváženo nasazení hormonů, aby se tak zabránilo dlouhodobému vlivu brzy vzniklého nedostatku hormonů na uvedené orgány.
Kdy se nesmí užívat hormony?
Při následujících onemocněních je užívání hormonů kontraindikováno:
- trombóza
- rakovina
prsu - rakovina dělohy
- akutní
zánět
jater - těžké funkční poruchy
jater - krvácení pohlavních orgánů
z nejasných příčin
Poznámka: V případě zvýšeného rizika rakoviny prsu, trombózy nebo kardiovaskulárních
onemocnění musí být přínosy hormonální léčby pečlivě zváženy s ohledem na rizika.
Rizika a vedlejší účinky
Na začátku hormonální léčby může dojít ke špinění (někdy i trvalému krvácení), pocitu napětí v prsou, zadržování vody ve tkáních (edémy) nebo nevolnosti.
Důvodem je obvykle to, že se tělo musí přizpůsobit příjmu hormonů z vnějšku. Pokud by obtíže přetrvávaly déle, je nutno s lékařem prodiskutovat možnost přechodu na lépe tolerovaný přípravek.
Často tyto obtíže vznikají při příliš vysoké počáteční dávce a obvykle vymizí, jakmile je nastaveno vhodné dávkování.
Důležité: Hormonální substituční léčba (HRT) by měla být podávána v co nejnižší dávce a co nejkratší možnou dobu. Trvá-li HRT roky, existuje zvýšené riziko různých závažných onemocnění, pokud jsou již orgány předem poškozeny, jako např. kardiovaskulární onemocnění, rakovina prsu
, trombóza
nebo onemocnění jater
.
Z důvodu zdravotních rizik se HRT používá jen tehdy, mají-li klimakterické příznaky na ženu negativní vliv a výrazně zhoršují kvalitu jejího života.
Poznámka: Některé studie předpokládají, že dlouhodobá hormonální substituční léčba (více než 5 let) za účelem zmírnění klimakterických potíží může mírně zvýšit riziko vzniku zhoubného nádoru
prsu. Vyšší riziko znamená kombinovaná hormonální substituční léčba (estrogeny
a gestageny
, které se podávají v případě, že má žena dělohu) proti samotné léčbě estrogeny (které lze podávat pouze ženám, které dělohu nemají) [1].
Které hormony se používají?
Existují různé hormonální přípravky, které se používají k léčbě obtíží spojených s přechodem. V zásadě se rozlišuje mezi monoterapií, při které se používají pouze estrogeny, a kombinovanou terapií, při které je využita kombinace estrogenů a gestagenů.
Poznámka: Jelikož estrogeny použité v monoterapii mohou nadměrně stimulovat růst děložní sliznice
, což může později vést k rakovině endometria nebo těla děložního
, obvykle se předepisuje kombinovaná hormonální substituční léčba k ochraně děložní sliznice
. Ženám, kterým musela být kvůli nemoci děloha odstraněna, se obecně předepisují pouze estrogeny.
Rozlišujeme dva typy hormonální substituční léčby
(HRT):
- Sekvenční HRT: Zde se užívají např. po dobu tří týdnů estrogeny a následně dvanáct dní gestagen. Poté následuje sedmidenní přestávka v užívání. V této době dochází ke krvácení z vysazení.
- Kontinuální kombinovaná HRT: Kombinovaný přípravek obsahující estrogen a gestagen se užívá nepřetržitě. Nedochází k žádnému krvácení.
Různé lékové formy
Hormonální substituční léčba (HRT) je k dispozici v různých lékových formách:
- tablety nebo kapsle,
- injekce,
- náplast nebo gel k aplikaci na pokožku,
- krém, gel, čípky
k zavedení do pochvy.
Estrogeny a gestageny jsou dostupné ve formě tablet a náplastí. Estrogeny existují také jako gely a vaginální
krémy a čípky. Injekční aplikace se již nedoporučuje, protože dávkování lze jen obtížně regulovat.
Ženy, které se rozhodnou pro HRT z důvodu silných klimakterických obtíží, se mohou informovat o různých druzích a možnostech použití hormonů u svého ošetřujícího lékaře. Existují tablety, které obsahují pouze estrogen nebo gestagen a mohou být individuálně kombinovány. Dále existují tablety obsahující kombinaci obou hormonů v cyklickém nebo jednofázovém složení.
Gely se pravidelně vtírají do kůže. Náplasti, které se lepí na kůži (obvykle v oblasti břicha nebo boků), uvolňují hormony do těla přes kůži. Musí se měnit jednou až dvakrát týdně (podle typu přípravku). Čípky a krémy se používají k léčbě obtíží v oblasti genitálií.
Alternativy k hormonální substituční léčbě
Typické příznaky přechodu, jako jsou návaly horka a pocení jsou zřídkakdy tak výrazné, aby je bylo třeba léčit. Ženám, jež jimi trpí, jsou k dispozici různé možnosti léčby, které tyto příznaky zmírní.
Pro mnoho žen může být období přechodu důvodem, proč začít více dbát na zdravý životní styl. Zdravá strava, více pohybu a vynechání alkoholu a kouření obecně přispívají ke zdraví.
Především fyzické aktivity působí příznivě na kardiovaskulární systém
a kosti.
Relaxační techniky, dechová cvičení, meditace nebo jóga mohou taktéž přispět k lepší celkové pohodě, i když tyto metody pravděpodobně nezmírní návaly horka a pocení.
Kromě toho existuje velká řada doplňků stravy
a přírodních léčivých prostředků ke zmírnění klimakterických obtíží. Takzvané fytoestrogeny
jsou rostlinné látky, které působí stejně jako estrogeny.
Obzvláště důležité jsou fytoestrogeny nazývané isoflavony, které jsou obsaženy v sóji, různých druzích fazolí, obilí nebo jeteli červeném. Mohou mít pozitivní vliv na celkovou pohodu.
Vědecké důkazy o jejich účinnosti však neexistují.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud se objeví první známky menopauzy
, můžete se obrátit pro objasnění na odborného lékaře v oboru gynekologie a porodnictví
, se zaměřením na gynekologickou endokrinologii
.
Související odkazy
- O nádorech prsu (odkaz vede na web linkos.cz, oficiální informační portál České onkologické společnosti ČLS JEP)
Strašák žen menopauza – její příznaky a léčba
- Jedním z nejčastějších příznaků menopauzy jsou návaly horka.
- Vlivem ztráty funkce vaječníků, se snižuje ženské libido.
- Menopauza je pro ženy náročná i po psychické stránce.
- Ženy v přechodu bojují také se silnějším pocením.
- Velmi častá je i nespavost.
- Ženy v přechodu trápí kromě jiného také bolest hlavy.
- Navštívit lékaře by ženy měly už při prvotních obtížích.
Pro některé ženy strašák, pro jiné konec „mateřských povinností“ a začátek seberealizace. Menopauza neboli klimakterium je období, během kterého vyhasíná funkce vaječníků, které jsou odpovědné za tvorbu ženského hormonu estrogen.
„Přechod“ je zpravidla završen ztrátou menstruačního cyklu, doprovází ho navíc nepříjemné fyzické i psychické příznaky.
Menopauzu má většina žen spojenou s obdobím nepříjemných tělesných a psychických změn, ke kterým dochází vlivem ztráty funkce vaječníků.
Ty totiž přestávají produkovat ženský hormon estrogen, který je důležitý pro vývoj sekundárních pohlavních znaků ženského těla, periodický vývoj děložní sliznice i přítomnost libida. Snižuje se také hladina progesteronu.
Tato zásadní změna je završena úplnou ztrátou menstruačního cyklu a s ním spojenou ztrátou plodnosti.
Klimakterium nebo lidově přechod se obvykle dostaví po 50. věku života, prvotní příznaky však mohou pociťovat i o dost mladší ženy. Naprostou výjimkou tak není ani menopauza po čtyřicítce, přičemž jejím prvotním projevem bývá nepravidelný menstruační cyklus nebo změny v sexuální oblasti.
A jak dlouho trvá menopauza? Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně složité změny v organismu, může trvat i několik let. Přesnou délku období však určit nelze. Z lékařského pohledu ji má žena za sebou v okamžiku, kdy uplyne rok od její poslední menstruace.
Menopauza a její příznaky
Některé ženy mají to štěstí, že se u nich klimakterium projeví jen ztrátou menstruačního cyklu a s ním spojenou neplodností. Většina (asi 75 %) z nich však trpí také akutním klimakterickým syndromem, který je doprovázený tolik obávanými fyzickými příznaky. Těmi zpravidla jsou:
- Návaly horka
- Noční pocení
- Silné bušení srdce a bolest na hrudi
- Bolest hlavy
- Nárůst hmotnosti
- Vypadávání vlasů
- Suchá kůže
Ženy v přechodu jsou také více náchylné k infekcím močových cest a vaginálním mykózám. Asi u poloviny z nich se navíc objevuje také poševní suchost, která se projevuje bolestí při pohlavním styku. S náhlým poklesem hormonů některé ženy ztrácejí také libido, typické je i zrychlené stárnutí organismu.
Klimakterium u žen neovlivňuje jen jejich fyzickou stránku, značný vliv má také na psychiku. Kromě toho, že ženy zpravidla bojují se změnami nálad, trpí také:
- Úzkostí
- Zhoršenou pamětí
- Plačtivostí
- Ztrátou sebevědomí
Mezi příznaky menopauzy dále patří také zhoršená koncentrace a zhoršená schopnost rozhodování. Výjimkou není ani nespavost. Délka a intenzita příznaků se však u každé ženy liší
Předčasná menopauza
O předčasné menopauze mluvíme v případě, že ke ztrátě menstruace dojde před 40. rokem života. Ne vždy se příčina předčasné menopauzy podaří určit, podle lékařů však může mít vliv:
- Dědičné onemocnění
- Genetická predispozice – menopauza u ženy obvykle nastává v podobném věku jako u její matky
- Poškození vaječníků infekcí
- Chemoterapie, radioterapie
- Chirurgické odstranění vaječníků
- Autoimunitní onemocnění
Kdy navštívit lékaře?
Vyšetření lékařem by mělo následovat co nejdříve od vyskytnutí prvních příznaků. Odborník totiž musí vyloučit i jiné příčiny. Těmi by mohly být třeba porucha funkce štítné žlázy nebo cukrovka.
Zda žena skutečně prochází obdobím přechodu, jí pomůže zjistit také volně prodejný test na menopauzu, který probíhající klimakterium pozná na základě zvýšené hladiny FSH v moči. Jen test ale nestačí. Návštěva lékaře je i přesto nutná. A stejně tak i pravidelné kontroly.
To, že žena nemenstruuje, totiž neznamená, že se jí netýkají gynekologická onemocnění.
Krvácení v menopauze a po ní
Krvácení v menopauze není ničím neobvyklým. Dochází totiž k jeho postupnému vymizení. Menstruace tak bývá různě dlouhá a intenzivní. Pokud se však krvácení znenadání objeví i po menopauze, tedy poté, co uplynul rok od posledních měsíčků, neměla by dotyčná žena s návštěvou lékaře zahálet. Krvácení po přechodu může být příznakem nádoru dělohy.
Jak zmírnit příznaky menopauzy?
Za nejlepší „lék“ na menopauzu mnozí považují hormony. Hormonální léčba s sebou však nese určitá rizika, nemůže být navíc předepsána všem ženám. Na trhu je pak mnoho doplňujících léků, kterými lze zmírnit jednotlivé příznaky, konkrétně třeba Canesten, který působí proti kvasinkám, nebo Vagisan, který pomáhá při vaginální suchosti.
Projevy lze zmírnit i úpravou jídelníčku a celkové životosprávy. Pomůže například dostatečný příjem minerálů a potravin s vysokým obsahem vlákniny. Návaly horka zmírní třeba vápník a vitamín E, který se nachází například v za studena lisovaném olivovém oleji, listové zelenině nebo mandlích.
Klimakterium: Průvodce změnami – Gynclin
Klimakterium je definováno jako období přechodu mezi plodným věkem ženy a začátkem senia.
Menopauza (termín poslední menstruace) je stanovena retrospektivně po 12 měsících absence menstruace.
Obdobím perimenopauzy nazýváme i několik let před menopauzou, kdy se začínají projevovat klinické, endokrinologické a biologické příznaky blížící se menopauzy, a 12 měsíců po menopauze. Premenopauza je dnes chápána jako celé reprodukční období života ženy.
Postmenopauza je obdobím života ženy po menopauze, tedy po poslední menstruaci. Předčasná menopauza je definována dosažením menopauzy jak spontánně, tak indukovaně do čtyřiceti let věku.
Předčasné selhání vaječníků se objeví do čtyřiceti let věku ženy a vede k přechodné nebo trvalé nepřítomnosti menstruačního krvácení. Příčinou menopauzy je pokles počtu ovariálních folikulů pod prahovou hodnotu. Vaječníky ztrácí schopnost cyklické produkce estrogenů a progesteronu.
Nadále ovšem zůstává aktivní hormonální tkáň. Základním klinickým projevem jsou tedy nepravidelné menstruační cykly s častějším a silnějším krvácením. Laboratorním kritériem menopauzy jsou sérové hladiny FSH nad 40 IU/l, 17 ß estradiolu pod 0,1 nmol/l a inhibinu pod 72 IU/l.
V praxi se k diagnostice používá většinou pouze stanovení hladiny FSH a klinické příznaky.
První příznaky klimakteria se objevují u žen ve věku 45–50 let. Jedná se o vegetativní, vazomotorické a psychosomatické potíže, často spojené s menstruačními poruchami.
Hlavní příznaky
Příznaky spojené s nedostatkem estrogenů lze rozdělit podle časového období do tří skupin:
- Akutní klimakterický syndrom
- Organický estrogen deficitní syndrom
- Metabolický estrogen deficitní syndrom
Akutní klimakterický syndrom
Můžeme registrovat celou škálu individuálních obtíží od psychosomatických po vegetativní. Potíže mohou trvat několik měsíců, ale i let. Vazomotorické příznaky (synonyma – noční pocení, návaly) se vyskytují až u 75 % klimakterických žen. Jejich tíže je čistě individuální.
Jedná se o náhle vzniklý pocit horka lokalizovaný převážně na hrudníku a v obličeji, provázený většinou zarudnutím a pocením, na které často navazuje zimnice. Obtíže mnohdy provází bušení srdce, pocit úzkosti a poruchy spánku. Vlivem nekvalitního spánku jsou ženami častěji uváděny únava a podrážděnost.
Kožní vazodilatace a pocení mají za následek ztrátu tepla a snížení celkové tělesné teploty o 0,1–0,9 °C.
Organický estrogen deficitní syndrom
Hlavní známkou je atrofizace sliznic, poškození vlasů a nehtů. Postižení sliznic se projevuje hlavně v pochvě, uretře a močovém měchýři. Pochva se ztenčuje, zkracuje a zužuje, ztrácí svoji elasticitu, což vede k dyskomfortu při pohlavním styku.
Mění se struktura poševní sliznice, klesá počet buněk produkujících glykogen, který je laktobacily metabolizován na kyselinu mléčnou, a tím stoupá pH poševní sliznice a klesá chemická ochrana pochvy. Důsledkem jsou častější záněty pochvy, ale také i následně močových cest.
Na častějších infekcích močových cest se spolupodílí také atrofizace sliznice močového měchýře, snížení prokrvení vaziva a snížená senzitivita receptorů s poruchou vyprazdňování. Mohou se objevit epizody úniku moči.
Dochází ke snižování produkce kolagenu fibroblasty a mění se složení jednotlivých typů kolagenů, následně dochází ke ztenčení kůže, změně barvy a zvýšené fragilitě kůže. Nedostatkem estrogenů trpí i sliznice oka a dutiny ústní, kde je hlavním projevem suchost.
Metabolický estrogen deficitní syndrom
Kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí žen, výskyt u žen vzrůstá právě okolo 50. roku života a po 65 letech věku jsou častěji popisována úmrtí u žen než u mužů. Tato epidemiologická data svědčí o ochranném faktoru u žen, který po menopauze chybí.
Jedná se pravděpodobně o ochranný vliv estrogenů.
U žen po menopauze narůstají rizikové faktory kardiovaskulárních chorob: hypertenze, změna lipidového spektra, endotelová dysfunkce, změny vaskulární reaktivity a hemokoagulačních parametrů, vzestup hladin adhezivních molekul, zvýšení váhy a androidní typ obezity.
Vliv estrogenů na metabolismus lipidů je komplexní. Snížená produkce estrogenů urychluje úbytek kostní hmoty v jakémkoliv věku. V premenopauzálním období nepřesahuje úbytek kostní hmoty 1 % za rok, po menopauze ztrácí žena průměrně 2–4 %.
Dochází také ke změně mikroarchitektury kostí a zvyšuje se tím riziko zlomenin. Na zrychlení úbytku kostní hmoty po menopauze se podílejí i změny v metabolismu vápníku. Deficit estrogenů vede k vyššímu vylučování vápníku močí. Nejčastěji dochází k osteoporotickým frakturám předloktí, krčku stehenní kosti a kompresivním zlomeninám obratlů především hrudní a bederní oblasti.
Hormonální substituční terapie
Estrogenní složka lze v podstatě rozdělit na dvě základní skupiny: přírodní estrogeny a syntetické estrogeny, gestagenní složka je přidávána pouze k blokaci vlivu estrogenu na děložní sliznici.
Ženám, kterým byla provedena hysterektomie (odstranění dělohy), se gestageny nepodávají. Tibolon vykazuje estrogenní, gestagenní i slabou androgenní aktivitu.
Rozdílná dominance jednotlivých účinků vykazuje rozdílné účinky na specifických orgánech a tkáních.
Ovlivňuje pozitivně kostní hmotu a vazomotorické symptomy a příznivý je i jeho vliv na atrofické změny urogenitálního systému. Nevykazuje prakticky stimulaci děložní sliznice.
Nežádoucí účinky způsobené estrogeny: bolesti v prsech, retence tekutin, krvácení ze spádu, křeče v dolních končetinách.
Nežádoucí účinky způsobené gestageny: bolesti v prsech, retence tekutin, zvýšená chuť k jídlu, nadýmání, podrážděnost až agresivita, úzkost, deprese.
Pro podávání HT existuje několik možností aplikačních cest. Jedná se o perorální způsob, transdermální aplikaci gelů a náplastí, subkutánní aplikaci, vaginální, intranazální a intramuskulární podání.
Gestageny lze aplikovat i intrauterinně vázané na nitroděložní tělísko. Před nasazením hormonální terapie je však nutné pečlivé vyšetření včetně mamografie a respektovat kontraindikace jejího užívání.
Máte další otázky týkající se klimakteria? Rádi vám na ně zodpovíme v našem gynekologickém centru.
Objednejte se online nebo se objednejte na telefonním čísle (+420) 266 010 292.