McKenzie metoda – skvělá na úlevu od bolesti

V předchozích dvou dílech jsem psala o svých problémech se zády – dvě vysunuté ploténky, neustálá bolest a zákaz sportování. Na jaře 2018 mi lékaři předpovídali, že se zpět ke sportu už nevrátím. Naštěstí se mi podařilo dostat bolest pod kontrolu a záda úspěšně rehabilitovat, takže kajakuji stále.

V tomto díle bych ráda popsala cviky, které mi při rehabilitaci pomohly a kterým přikládám velký význam. V minulém díle jsem popsala různé metody cvičení, které pomáhají při problémech s vysunutými ploténkami.

Snažila jsem se projít všechny dostupné možnosti, vyzkoušet je a z každé si vzít jen to, o čem jsem si myslela, že by mi mohlo pomoct.

Myslím, že každá z těchto metod, ať už je to SM systém, DNS, Mckenzie nebo Dornova metoda, je svým způsobem účinná, ale na druhou stranu velmi jednostranná.

V první řadě jsem potřebovala ulevit od bolesti, vyzkoušela jsem opravdu vše, ale nic nepomáhalo. S odstupem času mi jen málokdo věří, že mi nakonec pomohl „obyčejný“ strečink. Co mě však překvapuje nejvíce, že ani jeden z odborníků, které jsem navštívila, si na strečink jako účinnou formu rehabilitace a nápravy nevzpomněl. Proč jsem tedy strečink vyzkoušela a jak je možné, že mi pomohl?

Protože jsem se nedokázala vůbec předklonit a i zdvihání nohou mi dělalo problémy, potřebovala jsem natáhnout svaly zad a hamstringy, které jsem měla velmi zkrácené. Ze začátku to šlo velmi těžko a cvičila jsem s dopomocí, kdy mi Peťo vytvářel protitlak. Už po třech cvičeních došlo k výrazné úlevě.

Zkrácené svaly stlačovaly obratle páteře k sobě a vysunuté ploténky tlačily na nervovou strukturu, která mi způsobovala velkou bolest v dolní končetině. Poté, co jsem uvolnila svaly, došlo ke snížení tlaku na meziobratlové ploténky a tím i na nervy.

Bolest se snížila na snesitelnou, přestávala jsem na nohu kulhat a dokázala ji zvednout  více než 30 centimetrů od země. Dalším cílem bylo rozpohybovat obratle páteře do všech směrů, čímž se měly zregenerovat i meziobratlové ploténky, jejich obal a vnitřní tekutina.

Postupovala jsem pomalu, ale občas bylo třeba jít i přes bolest. Denně jsem cvičila 60 minut strečinku a už po pár týdnech se dostala zpět do kajaku.

Tento článek vyšel také ve vodáckém časopisu Pádler 3/2019, který je podobných super článků plný. Více informací o časopisu lze zjistit a předplatné lze snadno sjednat přes náš eshop.

Bohužel kajakování, zejména freestyle, mi k rehabilitování nepomáhá, právě naopak. Při provádění triků dochází k nepřirozeným rotacím a na obratle je vyvíjen tlak, což degeneruje ploténky.

Dokud budu jezdit, záda budou stále vystavena velkému riziku zranění, ale cvičením dokážu toto riziko omezit a udržet páteř ve stavu schopném podávat fyzické výkony, i když s určitým omezením.

Dvoufázové freestylové tréninky už nepřicházejí v úvahu.

Ale zpět ke cvičení. S Peťem jsme vytvořili sérii cviků, které jsem z 90 % zařadila do každého cvičení. Vždy cvičím intuitivně, na co mám zrovna chuť, ale těchto pár cviky jsem zařadila do programu téměř denně.

1. Hluboký předklon

Tento cvik slouží i jako jednoduchá diagnostika vaší flexibility.

Pokud se nedotknete prsty země, rychle s tím něco dělejte! Existují různé varianty předklonů – cvičit můžete s nataženýma nebo pokrčenýma nohama, ale vždy dbejte na to, aby se vaše záda ohýbala po celé délce, zejména v křížové oblasti.

Začněte hlubokým nádechem a vzpažením, pokračujte dlouhým výdechem a s rukama podél těla postupujte níže až k nohám. Brada jde dolů jako první. Ve spodní pozici uvolněte ramena, krk i hlavu. S nádechem jděte postupně pomalu nahoru.

S nádechem jdeme do vzpažení, s výdechem do hlubokého předklonu.

2. Kobra

Tento cvik, kdy ležíte břichem na podložce a snažíte se rukama vytlačit trup vzhůru, je při akutních problémech páteře téměř nemožný. Ze začátku jsem trup ani neodlepila od podložky, ale pomalu jsem čím dál více natahovala ruce, až jsem se nakonec dostala do opory z úplně natažených rukou.

Kobra. Záklony jsou pro zdravá záda nezbytným cvikem

3. Kočičí hřbet

Vzpor klečmo, ruce a nohy jsou v pravém úhlu s tělem, dlaně položte na šířku ramen, kolena na šířku pánve. S nádechem vytlačte záda co nejvýše, zejména v hrudní části, bradu přitlačte na hrudník. S dlouhým výdechem prohněte záda v křížové oblasti dolů.

Také kočičí hřbet záda parádně uvolní

4. Poloha dítěte

Z kočičího hřbetu pokračujte do této polohy. Otevřete kolena, natáhněte špičky, trup položte na podložku a rukama se vytáhněte dopředu. Čelo nechte položené na podložce a dlaně tlačte do země.

V poloze dítěte setrvejte klidně několik minut. Je vhodné ji zařadit vždy po stojce.

5. Most

Počáteční poloha je vleže na zádech. Nohy pokrčte v kolenou zhruba v pravém úhlu. Ruce si položte vedle těla, přičemž dlaně opírejte o podložku. Následně zvedejte střed těla kolmo nahoru, dokud není trup v rovině se stehny. Postupně můžete zvyšovat náročnost, dokud se nedostanete do pozice, kdy se dotýkáte země jen rukama a nohama. K tomu vám může pomoci i gymnastický míč.

Most je další cvik, při kterém dochází k důležitému záklonu

6. Přítahy kolen vleže a jejich variace

Jednoduchý přítah je nenáročný cvik pro každého. Lehněte si na záda a přitáhněte jedno kolenu k hrudníku.

• Přítah s rotací. Vychází se z polohy vleže na zádech. Přitáhněte koleno pravé nohy k hrudníku. S výdechem jej levou rukou vytočte do strany. Pravá ruka je v rozpažení položená na zemi, hlava se otáčí za ní.
• Přítah kolena s přeloženou nohou. Vycházíme z pozice vleže na zádech, nohy jsou mírně pokrčené. Levou nohu přeložte na pravou tak, abyste se kotníkem dotýkali kolena pravé nohy. Rukama přitahujte pravou nohu směrem k hrudníku. Levé koleno tlačte opačným směrem ven.

Přítahy kolen lze cvičit třeba i v posteli. Je to nenáročný cvik.

7. Svíčka a pluh

Lehněte si na záda. Nohy pokrčte v kolenou a přitáhněte je k hrudníku. Následně si rukama podepřete spodní část zad, zvedněte nohy od země a pomalu je natahujte vzhůru. Dávejte pozor na stažení svalů, tak si udržíte rovnováhu. V této poloze chvíli zůstaňte.

Nataženýma nohama můžete plynule přejít až za hlavu tak, že se špičkami dotýkáte podlahy. Ruce natáhněte podél těla. V poslední fázi nohy pokrčte v kolenou a přiložte k uším. Záměrně nepíšu, jak dlouho v polohách setrvat, je na vás, jestli vydržíte 10–20 sekund nebo i 2–3 minuty.

Vše je jen o vašem pocitu a o tom, co je vám příjemné.

Pluh je jedním z nejlepších cviků. Pokud vám bude nepříjemný, propracujte se k němu postupně.

8. Vytahování křížové oblasti

Lehněte si na záda a nohy pokrčte v kolenou. Rukama se chyťte těsně nad bederními kostmi a tlačte směrem k nohám. Musíte cítit trakci v bederní části páteře. Při tomto cvičení dochází k uvolňování tlaku na ploténky.

Nejlepší variantou je však autotrakční lehátko, kde se zachytíte nohama a lehátko se pod vaší váhou překlopí dolů hlavou. Gravitace vyvine tlak na páteř, obratle a klouby a uvolní je.

Bedra tlačíte rukama směrem k nohám, trakce v oblasti bederní páteře znamená uvolnění

9. Stojka jako bonus

Nějak postupně a přirozeně jsem na seznam cviků přidala i stojku. Ačkoliv vysloveně nepomáhá při vysunutých ploténkách, její benefity jsou s nimi spojené – posiluje svaly hlubokého stabilizačního systému, které potřebujeme k tomu, aby držely páteř ve správné poloze.

Stojku byste měli cvičit postupně. Pokud jste si jistí na hlavě a na předloktí, můžete nacvičovat stání na rukou. Stojku se nenaučíte ze dne na den, musíte být trpěliví a myslet na to, že pouze poctivým tréninkem a velkým počtem opakování dosáhnete nejlepších výsledků.

Nepříjemné pocity v hlavě při stojce po pár pokusech přejdou…

Nejsem odborník, ale ovládám základy fyziologie a anatomie lidského těla. Všechno jsem vyzkoušela na sobě, a proto píšu jen o cvičeních, které pomáhají mně.

Kromě těchto cviků jsem cvičila mnoho dalších protahovacích cviků, mnoho z nich bylo zaměřeno především na nohy, protože s nimi mám velký problém. Pravidelně jsem cvičila i jógu, která je pro mě v podstatě totéž jako strečink, ale cvičení oživila a našla jsem v ní i plno nových zajímavých cviků.

Nechci tvrdit, že když budete dělat to co já, zbavíte se bolestí zad, ale myslím, že za vyzkoušení nic nedáte a sami uvidíte, zda vám cvičení pomůže.

V posledním díle vám prozradím, jak to se mnou dopadlo po kontrolním vyšetření MRI po roce.

Vidíme se na vodě.

Bolavá záda ve fitku nenapravíte. Lepší je správně sedět a protahovat se, říká fyzioterapeut | Zdraví

Bolesti zad i hlavy může odstartovat nejen sezení u počítače a špatný životní styl, ale i stres, který způsobuje vyšší svalové napětí, a tím i blokády. Co pro sebe můžeme udělat a jak nám může pomoci fyzioterapeut? „Důležité je vést pacienta, aby si uměl pomoci sám,“ říká Kryštof Kuba, který se jako fyzioterapeut české výpravy účastnil mimo jiné zimní olympiády v Koreji.

LN Co je vlastně úkolem fyzioterapie? Rehabilitace?Re-habilis znamená „znovu-zručný“. Rehabilitace je tedy shrnutí komplexního návratu nemocného nebo zraněného člověka k běžnému životu.

V tomto procesu se při nejrůznějších onemocněních nebo po traumatech setkává tým z různých oborů a spolupracuje. Fyzioterapeut je jeden z členů toho týmu, rehabilituje pacienta zpět do života.

A samostatně pracující fyzioterapeut řeší převážně pohybové a různé funkční obtíže těla.

LN Jaké metody k tomu využívá?Je jich tolik, že už se v nich ztrácejí i terapeuti. Já dávám přednost vědecky podloženému přístupu před různým hlazením, míčkováním a nesystematickým mačkáním.

Je mu dvaatřicet let, je fyzioterapeut, držitel mezinárodní certifikované zkoušky MDT (mechanická diagnostika a terapie). Má zkušenosti s různými fyzioterapeutickými metodami, loni se také jako fyzioterapeut české výpravy zúčastnil zimních olympijských her v Koreji. Aktuálně působí jako vedoucí fyzioterapeut Certifikované McKenzie kliniky Kladno.

LN Podle čeho si fyzioterapeuta vybrat?Fyzioterapeut by vám měl osobnostně sedět, ale hlavně musíte odcházet s tím, že je vám vše jasné a máte úkol, který budete zvládat a dodržovat. Dobré je, když přijdete s pohybem, polohou nebo bolestí, které můžete v ordinaci předvést.

Pokud vás dokáže terapeut navést na to, co jste schopni zvládnout sami, aby se vám ulevilo, je to ideální. Zdá se mi přínosnější vést pacienta tak, aby si uměl pomoci sám a věděl, že mu daný pohyb nebo cvik ulevil bez mého zásahu.

Tak se stává samostatným a nezávislým a přebírá zodpovědnost za své tělo.

LN Proč by neměl být závislý na terapeutovi?Konzumování pasivní terapie, kdy pacient čeká, jak mu pomůžeme, je vytvářením určité závislosti.

Třeba v Ústřední vojenské nemocnici v Praze byl porovnán efekt léčby při bolestech zad nebo při spastických potížích po cévní mozkové příhodě u aktivně spolupracujících pacientů, kteří měli menší počet návštěv terapeuta, vůči pasivně konzumujícím terapii několikrát týdně. Efektivnější byla aktivní spolupráce.

LN Co mě na vyšetření u fyzioterapeuta čeká?Léčbu zahajujeme důkladným vstupním rozhovorem a vyšetřením, které trvá někdy i přes hodinu.

Nelíbí se mi, když pacienti přicházejí s tím, že už byli na fyzioterapii všude možně a mají tolik cvičení, že vlastně nevědí, co mají dělat.

U nás změníme většinou jeden pohybový návyk, jako je držení těla v práci, sed, stoj, chůzi, opakované pohyby a činnosti, případně odpočinkové polohy na gauči a v křesle. A doplníme změnu režimu jedním cvikem, který nezabere více než pět minut denně.

LN Vážně to může stačit?Při dobré spolupráci a u méně závažných stavů lze pacienta vidět jen párkrát a není potřeba víc než pět návštěv. Tím předcházíme vzniku závislosti na terapeutovi a uvolníme místo někomu dalšímu.

LN Potřebujete k práci vyšetření z dalších oborů?Jako samoplátce sice můžete přijít k fyzioterapeutovi, který smí pracovat bez odborného dohledu a má odpovídající vzdělání, a to i bez poukazu nebo zprávy od lékaře.

Ale Unie fyzioterapeutů doporučuje, abychom měli alespoň základní zprávu o zdravotním stavu pacienta od jeho praktického lékaře. Měli bychom znát stav člověka, který přijde k nám do ordinace, než s ním začneme pracovat.

LN Má smysl chodit k fyzioterapeutovi preventivně?Záleží, ke komu přijdete. Pokud se cítíte dobře, nic vás nebolí, a přitom následně dostanete u fyzioterapeuta takové vysvědčení, že je vám do pláče, je otázkou, jaký to mělo smysl.

Když člověk, který běžně sportuje, přijde na preventivní prohlídku a odejde s popisem křivé páteře, slabého břicha, nejrůznějších zkrácených syndromů, a ještě dostane doporučení, aby šel na magnetickou rezonanci, nemám z toho radost.

Nemůžeme chtít, aby všichni byli jako socha Davida.

LN Co byste tedy udělal vy?Hledání nálezu na magnetické rezonanci má přísná kritéria a nemá vycházet ze zvědavosti, jak to v té páteři vlastně vypadá.

Pokud mám pacienta, který sedí denně osm hodin v kanceláři, ale pravidelně jezdí na kole nebo běhá a nic ho nebolí, jen možná v práci občas záda, upravím mu sezení a vyšetřím, zda je bolest zad nějak závažná.

Určitě ale neodejde s cvičením pro posílení břicha a protahováním na 30 minut denně.

LN Fyzioterapie ale prý dokáže léčit i potíže, u nichž bychom to nečekali…Ano – a také někdy dokáže jednoduše diagnostikovat. Podle mě je nejhrozivějším trendem dnešní doby zbytečná artroskopie, tedy vnitřní vyšetření ramenních a hlavně kolenních kloubů. A nemohou za to vždy operující.

Pacienti se často domáhají, aby lékař jejich stav zlepšil. On už přitom nemusí mít jinou variantu než tento zákrok, protože konzervativní léčbě nevěří nebo s ní neměl nikdy dobrou zkušenost.

Mechanická diagnostika je naproti tomu jednoduchý, ale sofistikovaný systém běžného klinického vyšetření, který během krátké doby dokáže diagnostikovat, zda konzervativní přístup bez operace je, či není vhodnější.

LN Takže s bolestí při pohybu vždy nejdřív k fyzioterapeutovi?Víte, že v Británii již před mnoha lety zavedli pro pacienty s akutní bolestí systém první návštěvy právě u fyzioterapeuta bez doporučení lékaře? Protože zjistili, že než si pacient oběhne „kolečko“ od praktického lékaře přes čekání, zda léky zaberou, následně, pokud nezaberou, další odeslání například k ortopedovi a další čekání, jestli nastavená léčba, příkladně injekce, pomohou, přičemž až poté následuje fyzioterapie, kdy stav již nebývá pouze akutní a stává se chronickým, prodlužuje se zbytečně čas trpícího pacienta. Britové si ověřili, že zahájení péče přímo u fyzioterapeuta může akutní bolest rychle a bez následků upravit, případně daného jedince poslat ihned do péče praktického lékaře či dalšího specialisty. Pokud ovšem fyzioterapeut několik týdnů léčí pacienta, jehož projevy a bolesti se nemění, a on si není jistý příčinou a původem obtíží, musí to konzultovat s jiným specialistou. Někdy ale může být příčina úplně banální.

LN Jako třeba?Časté bolesti zad po ránu, bolesti hlavy po celodenní práci u počítače, může jít o podvrtnutí kotníku nebo kopnutí do míče, kdy následně nastanou obtíže s chůzí.

Nebo pouhé zívnutí či „křivé“ kousnutí do jablka a následné obtíže při otevírání úst. Taky hod míčem, po němž následuje ztížené oblékání pro bolest v rameni. A seznam by mohl pokračovat.

Mé pacienty zpravidla trápí právě bolesti dolní části zad, krku nebo rukou či nohou.

LN Čím to je?Hlavní příčinou je strnulost a nedostatek pohybu, který je následně doprovázen nárazovým přetížením. Máme pocit, že musíme dohnat dlouhou pauzu ve zdravé a pravidelné pohybové aktivitě.

LN Je fyzioterapie obor pro všechny?Jistě, například mou nejstarší pacientkou byla dáma ve věku 96 let. Někdy ale musíme začít s léčbou již od narození.

LN Kdy naopak nepomáhá?Jsou vážná fyzická traumata a neurologické, revmatologické, onkologické či interní i další diagnózy, se kterými za fyzioterapeutem nepůjdete. Následná péče po ošetření lékařem ale může být – a vlastně i je – doprovázena fyzioterapeutem.

LN A s čím bych naopak přijít měl?Fyzioterapie může léčit například vyhřezlou ploténku, která tlačí na nerv, přičemž bolest vystřeluje do některé končetiny. Ukazuje se, že rehabilitační metoda McKenzie může zlepšit situaci až u 78 % pacientů, a lze tak předejít operaci. Z našich pacientů jsme následně poslali na operaci jen čtyři procenta.

LN Co taková „myšitída“?Máte na mysli takzvaný syndrom počítačové myši, kdy vlivem přetížených šlach brní ruka. (Neplést se syndromem karpálního tunelu, který z „myšitídy“ může vzniknout, případně se přímo jedná o tento problém.) Důležitá je prevence v podobě krátkých přestávek nebo pozice rukou opřených o okraj stolu. Pomáhá i rychlé „vyklepání“ předloktí.

LN Na co dát pozor u dětí sedících pořád u počítače?Především sledujte, zda nesedí dlouho v jedné pozici. Například déle než půl hodiny v tureckém sedu se zakulacenými zády.

Nebo na křesle, kdy je páteř tvarovaná podle něj. Pokud mohu nějakou pozici označit za vhodnější, je to leh na břiše. Páteř je při tomto pohybu v opačném směru než při ostatních pohybových činnostech během dne.

Ale ani tato poloha není už po 15–20 minutách vhodná.

LN Většina dospělých má ale také sedavé zaměstnání…Hlavním krokem je správné sezení, kdy máte alespoň sedák o pár centimetrů výš než kolena. Dobré jsou také bederní opěrky. Nesmíte si ale myslet, že bolavá záda ze sedavého zaměstnání napravíte večer ve fitku.

LN Jak to?Mnohem lepší je několikrát denně se protáhnout, nechat svaly se nadechnout. Vstát od práce, udělat sedm až deset hlubokých předklonů a záklonů, kdy si jako oporu položíte dlaně na hýždě. K tomu si dejte pět dřepů a zakroužení rukama v ramenou pětkrát na každou stranu. A nepodléhejte stresu.

LN Ten má vliv na bolesti zad?Může mít. Způsobuje zvýšené napětí ve svalech – a to se může projevit na změněném držení těla. To má za následek blokády, které mají vliv nejen na bolest zad, ale i hlavy. Tady může fyzioterapeut také pomoci. Vybere jeden až dva pohyby, které můžete snadno provádět během dne a vyrovnávat zátěž těla.

LN Zdravotní pojišťovna ale asi vždycky fyzioterapii neproplácí…Pojišťovny hradí fyzioterapii na pracovištích, která s nimi mají smluvní vztah.

Nelze říct, zda poskytované služby jsou lepší pro samoplátce, nebo při úhradě pojišťovnou.

Pacient musí zhodnotit po třech až pěti terapiích, zda je opravdu ve svém stavu lepší, nebo zda odchází po terapii tak bolavý, že za dva dny sice přichází úleva, ale vlastně je to jen návrat k původnímu stavu, ve kterém pacient uvízl.

Mechanická diagnostika a terapie dle Robina Anthonyho McKenzieho

Robin Anthony McKenzie se narodil v roce 1931 na Novém Zélandu, kde v květnu roku 2013 také zemřel.

V 50. letech se jako fyzioterapeut setkával s pacienty trpícími bolestmi zad s drážděním míšního nervového kořenu. V roce 1981 založil koncept, který nazval mechanická diagnostika a terapie (MDT), což je systém zahrnující diagnostiku a léčbu bolestí páteře a končetin.

Robin McKenzie byl členem mezinárodní společnosti pro výzkum bederní páteře a čestný člen společnosti fyzioterapeutů na Novém Zélandě, v Americe a Velké Británii. Obdržel cenu společnosti Nového Zélandu (CNZM) a bylo mu uděleno nejvyšší ocenění od Jejího Veličenstva královny Alžběty II. za služby, které vykonal pro fyzioterapii.

Mechanický princip vzniku bolesti

Úvaha pana McKenzieho o mechanickém principu vzniku bolestí je naprosto přímočará. Vezměme v úvahu, že nejčastější poškození disku (meziobratlové ploténky) je směrem dozadu, které vzniká při předklonu či zvedání těžkého břemene, dlouhodobém sedu apod.

Při takto ohnutém držení těla (flexe trupu) tedy dochází k postupnému přesunu jádra meziobratlové ploténky k jejím okrajům, které jsou dobře inervované (spojené, zásobené nervovými vlákny).

Tento posun obsahu jádra a mikrotrhliny lamel disku vzniklé tlakem, který na destičku působí, společně s drážděním nervových zakončení v okrajových lamelách disku provokují bolest.

McKenzie si tedy představil, že pokud tlak destičky či jen jejího jádra působí směrem proti míšním kořenům, musí v rámci terapie pomoci opačně prováděný pohyb, kdy diskus bude znovu „zasouván“ zpět na původní místo.

Tedy, je-li bolest způsobená předklonem, logicky musí pomoci záklon.

Tato teorie není takto jednoduchá, neboť diskus může být posunut i jinými směry v závislosti na působící síle, nicméně logika a tedy možnosti diagnostiky a terapie jde správným směrem.

Jde o fyzikální terapii nejčastěji užívanou pro:

• vertebrogenní syndrom (bolest zad),
• diskopatii (mechanické poškození disků až po výhřez disku),
• bolesti krční a hrudní páteře, žeber, beder a křížové oblasti,
• brnění nebo mravenčení v horních a dolních končetinách v typických neurologických zónách.

Pokroková myšlenka oproti tehdy užívané terapii

Robin McKenzie dokázal včas rozpoznat poškození disku a zahájit včasnou terapii, případně dokázal odvrátit hrozící operaci páteře.

Praxe na Novém Zélandě (a mnohde jinde) spočívala původně v tom, že pacient byl v době akutní bolesti na lůžku a jedinou léčbou byly pouze aplikace léků (injekce, tablety, masti).

Pacient nikdy nebyl informován o možnosti, jak si pomoci sám, jak cvičit či preventivně působit proti dalšímu zhoršení stavu a nové atace (příhodě).

Robin McKenzie v tomto systému provedl zásadní změnu. Bylo jasné, že pacient musí být poučen o tom, co způsobuje jeho bolest, proč vzniká, co dělat pro to, aby se již neobjevila a jak má cvičit, pokud právě trpí bolestí.

Veškeré úsilí ve výzkumu terapie věnoval McKenzie tomu, jak je možné získat co možná nejdříve úlevu od bolesti a umožnit pacientům návrat k jejich normálním denním aktivitám a sportu bez závislosti na lékaři či fyzioterapeutovi.

Základem úspěchu je tedy i vzdělání (edukace) pacienta, který si musí uvědomit vazbu mezi svým životním stylem a vznikem bolesti.

Pacient si musí uvědomit, který pohyb mu činí potíže a který mu může pomoci, což si sám ověřuje při testování a terapii spolu s fyzioterapeutem.

Terapie je pro pacienty jednoduše pochopitelná a pohybově snadno zvládnutelná. Cviky se opakují tak dlouho, dokud neodezní bolesti či tlaky a nezvýší se rozsah pohybu.

Klasifikace bolestí v diagnostice dle McKenzieho

Hodnocení bolestí se odvíjí od klasifikace poruch páteře nebo od podmínek, za kterých se objevují příznaky.

• Posturální syndrom – bolest je způsobená dlouhodobým napětím měkkých tkání při zachování určitého nesprávného držení těla nebo pozice. Tato bolest odezní po změně polohy či pohybu.
• Dysfunkční syndrom – bolest vzniká a zvyšuje se při běžném pohybu či v konečném rozsahu pohybu a je způsobená přítomností jizvy nebo zkrácením svalů.
• Tzv. derangement – intermitentní (občasné) bolesti zad a omezený pohyb způsobený mechanickým poškozením meziobratlové ploténky.

Princip cvičení

Pacient je informován o pohybech či polohách, které má provádět v pravidelných intervalech několikrát denně. Při správně zvolených cvicích a přiměřenému počtu opakování dochází ke snížení intenzity bolesti, posunu nervového dráždění z končetin směrem k páteři (tzv. centralizace) a zvýšení rozsahu pohybu a postavení kloubních plošek a meziobratlové ploténky v dané části páteře.

The McKenzie Institute International

Mezinárodní organizace McKenzie byla založena v roce 1982 na Novém Zélandě.

Institut shromažďuje a zveřejňuje data o fyzioterapeutech a lékařích, kteří se věnují McKenzieho diagnostice a terapii, pořádá či informuje o školeních, výzkumu a recenzích.

Organizace má pobočky ve 32 zemích (včetně České Republiky) s centrálním sídlem na Novém Zélandě. Každá pobočka organizuje kurzy metody McKenzieho mechanické diagnostiky a terapie pro výuku lékařů a fyzioterapeutů.

Nejznámější publikace:

• McKenzie, Robin A.: Treat Your Own Back, 2000
• McKenzie, Robin A.: Treat Your Own Neck, 2000
• McKenzie, Robin A.: Treat Your Own Shoulder, 2000
• McKenzie, Robin A.; May, Stephen: The Lumbar Spine, Mechanical Diagnosis and Therapy. Orthopedic Physical Therapy, 2003
• McKenzie, Robin; May, Stephen: Cervical and Thoracic Spine: Mechanical Diagnosis and Therapy. Orthopedic Physical Therapy, 2006
• McKenzie, Robin: Human Extremities: Mechanical Diagnosis and Therapy. Orthopedic Physical Therapy, 2000
• články na téma „onemocnění páteře“ do významných časopisů, např. Medical Journal

Autor: Mgr. Iva Bílková, FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o.

, PrahaZdroj:The McKenzie Institute International, školení McKenzieho metody

První pomoc při bolesti zad

Šílená bolest zad vás přepadne úplně nečekaně, nemůžete se ani pohnout a dali byste vše za to, aby vám bylo líp… Já s chronickou bolestí zad bojuju léta a zatím se mi ji vždy podařilo ukočírovat. A tak jsem sepsala svoje vyzkoušené tipy, které mi pomáhají v těch nejhorších chvílích.

1. Okamžitý, ale ne předlouhý, klid

Když je skutečně nejhůř, všechno zrušte (ono to většinou ani jinak nejde) a dopřejte si klid. A ticho.

Stres a hlučné prostředí vám totiž ještě zaručeně přitíží… Den dva v posteli s pomocníky, které najdete níže, skutečně fungují – jakmile vám ale bude líp, hned se začněte hýbat.

Aspoň maličko, stačí procházka, malinké protahování… Dlouhodobý klidový režim na lůžku totiž pro záda taky není tím ideálním.

A věřte, že vím, o čem mluvím, nikdy mi nebylo hůř, než když jsem proležela celý týden. Jakmile jsem se začala pomalu hýbat, i krátká chůze ve značném předklonu po bytě mi hodně pomohla…

2. Když bolí záda, rozhodně ne horkou vanu, ale jen teplou sprchu!

Chtěli jste si ulevit horkou koupelí a je vám hůř? Ano, tohle je totiž jedna z největších chyb, které se můžete při bolesti zad dopustit (a kolikrát jsem se jí dopustila já!). Horká voda totiž v celém těle krásně uvolní všechny svaly, ale naneštěstí i ty, které by měly podržet bolavou část páteře, aby se dále neničila. Sázkou na jistotu je proto teplá rychlá sprcha…

3. Suché teplo a třešňové pecky

Látkové polštáře naplněné třešňovými peckami používaly jako úlevu od bolesti už naše babičky a skutečně fungují. Třešňové pecky totiž dokáží dlouho udržet teplo, na které je nahřejte.

Polštářem můžete danou oblast i malinko promasírovat.

Můj osobní tip pak je bederní pás naplněný třešňovými peckami, který je zakončen suchým zipem – nahřejete pecky, pás si dáte kolem beder a jste v teple na dlouho a tam kde skutečně potřebujete.

4. Hřejivé náplasti

Často se za mnou vine libá vůně skořice. To je znamení, že mám na sobě hřejivé náplasti. A mírně tělem lehce poškubuju, jak mě pálí. Obsahují totiž často kapsaicin, což je výtěžek z paprik.

Tento recept pochází už od indiánů a v dnešní praxi to funguje tak, že si v lékárně koupíte náplasti (jsou různých značek a velikostí), rozbalíte je a umístíte na očištěné místo na těle, které vás bolí.

Na sobě je pak můžete mít až 8 hodin, kdy pěkně hřejí a já mám vyzkoušeno, že bolest tiší.

Nepříjemné je pak ovšem strhávání náplasti (zejména, když je většího formátu) a následně je nutná minimálně 12 hodinová (spíš i 24 hodinová) pauza než si můžete dát další. Pro pokožku to přece jen není nic příjemného…

5. McKenzie a “kobra”

První metodou, se kterou jsem při těch největších bolestech bederní páteře začala, byla McKenzie. Podrobný článek o ní tady brzy najdete taky, ale zatím popíšu alespoň základní cvik, na kterém je celá metoda postavena. A který provádím léta každý den, při větších bolestech zad i několikrát denně.

Na první pohled připomíná cvik zvaný “kobra”, který znáte z jógy, ale ta McKenziová je malinko jiná.

Tady je návod na správné provedení:
– Lehnete si na břicho, dlaně položíte vedle hrudi na úroveň ramen
– Napnete pomalinku lokty a tlačíte horní polovinu těla nahoru, přičemž pánev, boky, hýždě i nohy jsou zcela uvolněné! Dýchejte přirozeně, spodní část těla mějte zcela uvolňenou…
Tady je důležité nejít nahoru přes bolest! Já osobně napínám lokty velice velice pomalu a někdy je ani nepropnu zcela, zkrátka záleží na míře bolesti. Raději cvik udělám vícekrát za den a po několikátém opakování už lokty protnu…
– Nahoře vydržte několik sekund (zpočátku jednu či dvě, postupně můžete víc), zhluboka se nadechněte a s výdechem se vraťte zpět dolů.

– S každým zvednutím se snažte dostat o malinko výš, aby byly paže co nejvíce propjaté a záda v co největší extenzi.

Cvik opakujte desetkrát. Kolikrát za den tak učiníte, je na vás. Já někdy zvládla i 6 sestav za den a je pravda, že tento cvik mi pomáhá a dodnes ho zařazuju do své ranní “zádové” sestavy…

6. Každodenní ranní cvičení

A jsme u toho nejdůležitějšího: Pokud trpíte bolestí zad, to nejzásadnější je cvičit – každý den, kdekoliv, bez výjimek. Já cvičím každé ráno doma, i když vypravuju děti do školy, cvičím na návštěvách u rodičů, před stanem na louce i všude na cestách…

Po konzultacích s mnoha fyzioterapeuty jsem si postupně vytvořila sestavu vlastní, která trvá 20 minut a jsou v ní prvky metody McKenzie, Koláře, Smíška, Fit Pain Free a mnohých dalších. Nutno podotknout, že dlouho jsem cvičila každou metodu zvlášť a nakonec si vybrala to nejlepší z každé – to, co dělá dobře mým zádům.

Každý má ale malinko jiný problém se zády a bude mít jiné cviky. Ideální je proto vydat se skutečně za kvalitním fyzioterapeutem a nechat si od něj sestavu “ušít” přímo vám na míru.

Postupně vám na Zuzicu budu pro isnpiraci psát více o jednotlivých metodách…

7. Vstávání s postele v pozici z boku

Ať už máte se zády dobrou nebo špatnou noc, prudké rovné vyskočení z postele vám může pěkně zavařit – a že vím, o čem mluvím. Dlouho mi totiž trvalo než jsem zjistila, že to, jak ráno vstanu, je skutečně zásadní…

Po noci plné převalování, kdy mi bolest zad moc spát nedá, si udělám nejdříve několik výše zmíněných “kober”, kdy lokty nahoru rozhodně nepropínám, jen se na nich malinko zvedám anebo se jen vleže na břiše zvednu na předloktí a jsem chvilku “prověšená” (této pozici se říká sfinga).

A jdeme na vstávání samotné. Mně nejvíce vyhovuje metoda Aloise Brüggera, který doporučuje tento postup:
– Vleže na zádech pokrčte nohy v kolenou.
– Přetočte se na bok (na ten kudy míříte ven z postele).

• – Nejprve spusťte nohy z postele a zároveň se zapřete druhou rukou a předloktím o postel, a tak se posaďte.
• Vyzkoušejte, funguje to skvěle a den je hned lepší…

8. Dejte si budík na protažení každou hodinu

Pokud v práci hodně sedíte jako já, nastavte si každou hodinu (odborníci doporučují dokonce každou půlhodinu) na protažení. Nemusí jít o nic dlouhého a neužitečného – někdy prostě jen jdu někam něco odnést, udělat si kafe, naplnit pračku…, pokud mě ale záda bolí, protáhnu se pořádně.

Výborně mi funguje tento cvik z metody Fit Pain Free:
– Stoupněte si před stůl a opřete se o něj rukama tak, že jste v předklonu a dlaně i celé ruce máte proplé ve výši ramen
– Nohy (chodidla, kolena i kyčle) máte rovněž v jedné linii a chodidla směřují dopředu.

– Nejprve pánev překopte dopředu a tím se prohněte a zároveň zatněte svaly na stehnech.
– Ramena i lopatky stáhněte pěkně k sobě a dolů, pak ramena uvolněte a spusťte je co nejníže.
– Chvíli (já počítám do deseti) vydržte v této pozici a pak spusťte ruce k zemi, do hlubokého předklonu, kde opět chvíli vydržte.

– V této pozici zvedněte ruce a dejte je v bok tak, aby palce směřovaly k páteři a byly jí co nejblíže.

– Zatlačte lokty k sobě a s nádechem se vzpřimte tak, že se hezky protnete v zádech a hlava jde nahoru jako první.

9. Snížení váhy aneb každé kilo umí bolet

Ano ano, tohle je takové obecné doporučení, ale – opět z vlastní zkušenosti – vím, že je zcela zásadní. Problémy se zády u mě nastaly před lety, kdy jsem měla o téměř deset kilo víc než mám nyní.

Jakmile jsem ta nadbytečná kila shodila, bolesti zad začaly být méně časté (zpravidla přicházejí po nějaké velké fyzické zátěži jako je například protančená noc na valašské svatbě:-).

A protože si snažím váhu udržet a kila sleduju, zde je jedno pečlivě vysledované zjištění: Jakmile přiberu víc než dvě kila, tu zátěž na záda zkrátka okamžitě pocítím…

A proč tomu tak je? Lidé s nadváhou mají zpravidla oslabené břišní svaly a ty úzce souvisí se svaly zádovými, na které je pak vytvářen větší tlak a tak postupně vzniká bolest. Dlouhodobé sezení (ale také stání) pak stav jen zhoršuje.

Pokud se naopak nadbytečných kil zbavíme a přidáme k nim zdravý pohyb (dle vašeho stavu samozřejmě, ale prospěšná je chůze, nordic walking, jóga, pilates, plavání a vždy vhodné rehabilitační cvičení…), břišní svaly posílíme a naše páteř bude stabilizovaná a pevná. A přesně to je to, po čem toužíme…

Léčíme si bolesti krční páteře sami – Robin McKenzie

• Přidáno 10. dubna 2021 Doporučuje produkt
• Přidáno 8. dubna 2021 Doporučuje produkt
  • Stručná a výstižná
  • Dobře popsané cviky i s postupnými fotkami
  • Škoda, že podpůrný váleček a jeho výhody je popsán až v knize – koupila bych si rovnou sadu, která je cenově výhodnější

  Naprostá spokojenost! Opravdu mi pomohla zbavit se bolesti krční páteře doma bez nutnosti návštěvy neurologa. Cviky jsou jednoduché a není potřeba žádná speciální pomůcka.

• Přidáno 3. dubna 2021

  Doporučuje produkt

  Hned po prvních dnech cvičení bolesti ustoupily. Mohu jen doporučit.

• Přidáno 22. března 2021

  Doporučuje produkt

  • Cviky jednoduché a srozumitelné – pomohly.
• • Přidáno 18. února 2021
  • Doporučuje produkt
  • výborná kniha

• Přidáno 14. září 2020

  Splňuje účel.

• Přidáno 10. září 2020

  Doporučuje produkt

  Kniha je přehledně uspořádaná, logická. Zkouším podle ní upravovat svůj cvičební režim. Zatím ale nemohu soudit účinnost doporučení autora, je to příliš brzy.

• 1. Přidáno 7. června 2020
  2. Doporučuje produkt
  3. Kniha dokáže vysvětlit nutnost každodenního cvičení.
     Cvičím každý den o dvou hodinách a cítím úlevu

• Přidáno 2. května 2020

  Doporučuje produkt

  stručně a krátce napsané, instruktáž dobrá pro zdravotníky i nezdravotníky..

• Přidáno 3. března 2020

  Doporučuje produkt

  • Přehledné, je tam všechno pohromadě.
• • Přidáno 1. března 2020
  • Doporučuje produkt
  • Větší samostatnost a jistota pacienta v doporučeních. Doporučujeme

• Přidáno 26. listopadu 2019

  Doporučuje produkt

• 1. Přidáno 22. září 2019
  2. Doporučuje produkt
  3. Jednoduchá publikace i pro laickou veřejnost

• Přidáno 28. srpna 2019

  Doporučuje produkt

• Přidáno 29. července 2019

  Doporučuje produkt

• • Přidáno 22. března 2019
  • Doporučuje produkt
  • Už cvičim a je to dobrý
• 1. Přidáno 8. srpna 2018
  2. Doporučuje produkt
  3. Kniha je srozumitelně napsaná s doporučením,jak řešit pohybový problém.

• Přidáno 12. března 2018

  Doporučuje produkt

  • Jednoduchý popis jak cvičit
  • Názorné obrázky

• Přidáno 11. března 2018

  Doporučuje produkt

  • Velmi pěkně napsaná kniha, jasné vyvětlení, jak metoda funguje a pomáhá.

• Přidáno 7. března 2018

  Doporučuje produkt

  • ukázka cviků na problémy s páteří

Mechanická diagnostika a terapie dle Robina McKenzie (MDT)

Zakladatelem terapeutického konceptu „Mechanická diagnostika a terapie“ (ve zkratce MDT) je Robin McKenzie. V České republice je tato metoda také často nazývaná jako „Terapie dle McKenzie“. Terapeutický koncept MDT a jeho klinické postupy jsou rozsáhle podpořeny výzkumy a stávají se zásadními principy péče o pacienty s bolestmi páteře, svalů a kloubů.

Kdo byl Robin Mckenzie?

Robin Anthony McKenzie se narodil roku 1931 v Auclendu na Novém Zélandě. V roce 1952 získal kvalifikaci v oboru fyzioterapie a poté začal provozovat svou praxi ve Wellingtonu. Zde se s mimořádnou pílí specializoval na léčbu bolestí zad a páteře.

Robin McKenzie byl členem mezinárodní společnosti pro výzkum bederní páteře a čestným členem společnosti fyzioterapeutů na Novém Zélandě, Americe a Británii. Obdržel cenu společnosti Nového Zélandu (CNZM) a bylo mu uděleno nejvyšší ocenění od britské královny za služby, které vykonal pro fyzioterapii.

V roce 1982 založil Mezinárodní McKenzie Institut, který se postupně rozrostl do celosvětové vzdělávací organizace. McKenzieho metoda je celosvětově využívaná fyzioterapeuty, lékaři i chiropraktiky.

 Nejčastěji je užívaná u pacientů s bolestmi krční, hrudní a bederní páteře, avšak své zastoupení má také u bolestí periferních kloubů. Velmi zásadním aspektem úspěšné terapie je aktivní zapojení pacienta do léčebného procesu.

Bez aktivní spoluúčasti pacienta nemůže být terapie úspěšná.

V čem spočívá princip terapie dle McKenzieho?

Většina bolestí zad má takzvaný mechanický původ. To znamená, že dlouhodobě se opakující denní pohyby a statické pozice mohou vyvolat bolesti.

Mezi tyto pozice a pohyby patří například ochablý sed, luxování, vytírání, stoj v mírném předklonu, ať již u výrobní linky nebo nad kapotou auta, nekvalitní sed v autě. Všechny tyto vyjmenované pozice, které se v našem životě objevují, nutí naše tělo a páteř bojovat proti silám, které na páteř pouze jednostranně působí.

 Našemu tělu nejsou často dopřány potřebné kompenzace do opačného směru pohybu – tedy nejčastěji napřímené páteře či záklonu (který je dokonce často zakazován).

Fyzioterapeut Robin McKenzie systematickým vyšetřováním svých pacientů zjistil, že pravidelně opakované pohyby, které vymaní člověka z jednostranného zatěžování páteře, často zcela odstraní akutní i chronickou bolest zad a současně obnoví funkce v daném přetěžovaném úseku páteře či periferním kloubu.

Výzkumy potvrdily, že velké procento klientů s bolestmi páteře velmi dobře reaguje na specifické cvičení, které jim bylo indikováno na míru dle podrobného předchozí vyšetření.

Dalším zásadním aspektem úspěšné terapie bolestí zad je edukace klienta ohledně správného držení těla, jehož dodržování zabraňuje návratu obtíží a umožňuje klientovi, aby svůj zdravotní problém vyřešil sám a nebyl odkázán na neustálou časově náročnou péči lékařů.

To v jiném slova smyslu znamená, že autoterapie klienta povzbuzuje a hlavně snižuje jeho závislost na lékaři a fyzioterapeutovi. Tato metoda podporuje schopnost lidského těla k přirozenému uzdravení, když je mu dána šance. Eliminuje se tedy nutnost medikace či chirurgického zákroku.

Pro koho je terapie určena?

Terapie dle McKenzieho je určena hlavně pro léčbu bolestí páteře. Bolesti mohou být jak v krční, hrudní, bederní či křížové oblasti, ale často se také objevují projekce do horních nebo dolních končetin (nepříjemné mravenčení či ostrá vystřelující bolest do rukou či nohou).

Vyšetření a terapie dle McKenzieho je určena pro každého, kdo má nepříjemné bolesti zad, ať již akutního či dlouhodobého charakteru. Vhodná je zejména pro ty, kterým se bolesti zad stále vracejí a fyzioterapie, aktivní cvičení či léky předepsané lékařem nepřinášejí dlouhodobou úlevu.

 Touto metodou pomáháme i klientům, kterým již hrozí operační zákrok nebo jej již podstoupili, ale bez významného efektu.