16.08.2021
Snad každý občas používá mátu – ať už v kuchyni, do osvěžujících letních drinků, či jako léčivou rostlinu. Víte ale, jaké jsou její dlouhodobě osvědčené účinky na lidský organismus a čím přispívá k udržení dobré fyzické kondice?
Zdroj: Canva
Máta peprná, kterou by Vaše babička možná znala spíše pod názvy jako jsou balšám, fefrminc či minta, je bylina, kterou lidstvo pro její výrazné aroma využívá již celá staletí.
Máta je proto také pěstována po celém světě, a to jako koření i léčivka. Máty existuje hned několik druhů, které se mohu mírně lišit vzhledem i vůní, ale jejich léčivé účinky jsou velice podobné.
Zdaleka nejčastěji pěstovaným druhem je však právě máta peprná.
Obsahové látky a účinky na zdraví
Máta je velice oblíbenou bylinkou, mimo jiné díky široké škále svých účinků. Máta obsahuje mnoho různorodých zdraví prospěšných látek, z nichž nejvýraznější, a pro mátu typickou, je menthol. Právě ten dává mátě její nezaměnitelnou vůni.
Vůně máty má na lidský organismus uklidňující účinek, zároveň však zlepšuje soustředění a zvyšuje psychickou odolnost vůči stresu. Inhalace mátového nálevu pak může pomáhat proti úzkostem a zlepšovat náladu.
Menthol má protizánětlivé účinky, proto je máta výbornou volbou při léčbě onemocnění dýchacích cest. Čaj z máty je tedy vhodný při nachlazení, chřipce, i jako prevence onemocnění v chladných zimních měsících.
Zdroj: Canva.com
Tato bylina se dá však využít i jinak než jako lék respiračních onemocnění. Máta jako taková má blahodárný vliv na metabolismus a pomáhá k rychlejšímu spalování tuků. Zároveň podporuje trávení a je účinná i při léčbě bolestí trávicího traktu.
Dalším z možných využití je péče o dutinu ústní. Odvar z máty nejenže osvěží dech, konec konců menthol se přidává téměř do každé ústní vody, ale má také pozitivní vliv na dásně a díky antibakteriálním účinkům omezuje tvorbu zubního plaku.
Ať už si z ní připravíte uklidňující bylinný čaj, osvěžující mojito či skvělý dezert, máta peprná je jednoduše bylina, která u Vás doma nesmí chybět.
Ať již jste vášnivými konzumenty čaje či tento nápoj pijete pouze příležitostně, rozhodně není vhodné ho konzumovat více, než je doporučené množství. Kolik hrnků čaje tedy můžete denně bez obav vypít?
Přečíst celý článek
25.08.2021
Přečíst celý článek
Jednou z méně známých, v České republice bohužel hůře dostupných bylinek, je citrónová tráva. S postupem času je však stále častěji možné na ni v supermarketu narazit. Jak se tato exotická rostlina využívá?
Přečíst celý článek
Máta, kmín či dobromysl. Bylinná lékárna od pánaboha | Zdraví
Na internetu najdeme řadu „zaručených“ receptů, jak se přírodní léčbou a nejlépe bylinami zbavit vysokého krevního tlaku, rakoviny, deprese i bolesti kloubů. Dobře se to čte, ale docent Karel Šmejkal z brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity připomíná, že uvedená onemocnění jsou dlouhodobá a je velmi obtížné je léčit i za použití nejmodernějších medicínských postupů.
„Nedá se říci, že bylinná terapie může tato onemocnění zcela vyléčit.
Správná aplikace bylin ale může pacientovi přinést úlevu od řady negativních projevů, onemocnění třeba stabilizovat a také případně nahradit nebo snížit počet užívaných léků.
Nikdy by však taková léčba neměla probíhat bez vědomí ošetřujícího lékaře,“ upozorňuje docent Šmejkal, který na univerzitě vede Ústav přírodních léčiv.
Lék – anebo také jed
Obliba fytoterapie, tedy léčení bylinkami, mezi lidmi stoupá. S nárůstem vědeckých informací o složení, mechanismech účinku, klinických efektech a případných nežádoucích účincích může být skutečně vhodným doplněním klasické léčby. Součástí domácí fytoterapie ale nesmějí být rostliny jedovaté nebo velmi silně účinné.
|
Příkladem takto nebezpečných rostlin může být náprstník pro léčbu srdeční nedostatečnosti, kýchavice pro terapii vysokého krevního tlaku nebo vnitřní použití kostivalu – ten se smí aplikovat pouze zevně.
„I domácí pěstování léčivých rostlin je možné. Pěstitelé a pacienti by si ale měli uvědomit, že každá bylina obsahuje jiné látky a že pro jejich tvorbu potřebuje určité podmínky.
Je také nutné určit správný okamžik sklizně a dodržet předepsané podmínky zpracování a skladování,“ připomíná docent Šmejkal zájemcům, že toho musí o rostlině nejdřív hodně nastudovat a pak ji teprve mohou pěstovat na zahrádce.
Spousta rostlin slouží jako průmyslové suroviny pro látky, které jsou součástí injekcí, tablet a jiných léků.
Průmyslově se zpracovává například rulík pro získání atropinu do očních kapek nebo léků na srdce; z rulíku se získává rovněž skopolamin, využívaný třeba k tomu, aby pacient lépe snášel operace.
Mák je zdrojem opiových alkaloidů morfinu a kodeinu, jimiž se tlumí bolest, pacifický tis se využívá k získávání paklitaxelu pro chemoterapie.
Domácí pěstování, sběr a využití jsou běžné například pro aromatické rostliny z čeledi hluchavkovitých, jako jsou tymián či mateřídouška, používané při potížích se zažíváním nebo při kašli, anebo také bazalka, která nachází uplatnění při bolestech, léčení zánětů a nespavosti.
„V terapii takzvaných nemocí z nachlazení, včetně kašle, rýmy a různých virových a bakteriálních onemocnění horních cest dýchacích, se využívají i další rostliny, které obsahují aromatické těkavé látky.
Takové najdeme také v lipovém květu, koriandru nebo fenyklu,“ poznamenává docent Šmejkal.
Oblíbené jsou rovněž rostliny z čeledi hvězdnicovitých – třeba měsíček lékařský proti potížím s trávením nebo na obklady. V současnosti jsou mezi lidmi asi nejpopulárnější byliny na posílení imunity, například třapatkovka (dříve třapatka) – echinacea.
Populární jsou bylinné čajové směsi s typicky hořkou chutí, jež pomáhají při onemocněních zažívacího traktu, anebo také byliny na onemocnění kardiovaskulárního systému, například hloh.
Popsat ve zkratce léčivé látky všech rostlin není jednoduché, konstatuje docent Šmejkal. Se současným stavem poznání však víme, že přírodních látek byly izolovány tisíce.
Obecně je možné říct, že nositelem účinku rostlin jsou sekundární rostlinné metabolity, tedy produkty jejich látkové přeměny.
Ty jsou pro každou rostlinu značně specifické a velmi rozmanité ve své chemické struktuře a tím i biologické aktivitě.
Lékárník zná a poradí
I když se na první pohled může zdát, že v lékárně dostáváme jen tablety, kapsle a vodičky vyrobené farmaceutickým průmyslem, lékárník bylinky dobře zná. Studenti farmacie během studií totiž absolvují několik předmětů spojených s léčivými rostlinami.
Dozvídají se o léčivých látkách produkovaných rostlinami, mikroorganismy a živočichy a používaných v lidské a veterinární medicíně. Učí se posuzovat jejich úlohu v léčivých přípravcích, posuzují možnost využitelnosti pro přípravu léčiv, prevenci a léčbu nemocí.
„Studenti ale také získávají znalosti z toxikologie přírodních látek, pěstování léčivých rostlin nebo metod pro analýzu rostlinných přípravků. To vše je pro budoucího lékárníka nutné, protože rostliny a rostlinné preparáty mohou být plnohodnotnou alternativou ke klasické terapii.
Lékárník se v nich tedy musí spolehlivě orientovat.
Navíc jeho vzdělávání stále pokračuje. Stále poznáváme nové byliny a dovážejí se k nám rostliny z celého světa.
Pacient se tedy může ptát a lékárník musí mít znalosti o možné interakci klasické léčby a bylin, musí umět odpovědně poradit.
A jak jsem již zmínil, mohou se vyskytnout i nežádoucí účinky rostlinné terapie a lékárník by je měl umět identifikovat,“ říká docent Šmejkal, který sám byliny používá asi ve stejném rozsahu jako klasickou terapii.
Domov s vůní máty
V evropské přírodě roste divoce asi patnáct původních druhů máty. Všechny jsou trvalky s podzemním oddenkem, dřevitými stonky, mírně se liší vzrůstem, zbarvením lístů a intenzitou chuti a vůně silice.
Co je rozděluje především je půda, kde rostou. Dva druhy, rozšířené i u nás, jsou máta vodní (Mentha aquatica) a máta klasnatá (Mentha spicata) rostou na zcela odlišných stanovištích.
Mátu vodní najdete v bahnitých kyselejších půdách, na zahrádce se tedy bude hodit k osázení břehu jezírka nebo dokonce do jeho mělké vody při břehu. Silice z listů má silnou vůni i peprmintovou chuť.
Kvete růžovými paličkami od července do října a je tak nejen voňavou, ale i velice dekorativní trvalkou pro ozdobu vodního břehu. Máta klasnatá má naopak ráda slunné, sušší místo s dobře propustnou zahradní zeminou.
Její drobné kvítky jsou jemně nafialovělé, aroma je mírné, neagresivní. Je to trvalka zdobící lemy záhonů i skalky svými jasně zelenými listy i bohatým květem do pozdního září.
Máta peprná
Nejčastěji pěstovaný druh (Mentha x piperita) je přirozený hybrid máty vodní a máty klasnaté.
Množí se hlavně vegetativně oddenky, velmi snadno oddělíte kousek trsu a zasadíte přímo do půdy, při pravidelné zálivce snadno zakoření, protože máta roste bujně jako plevel.
Na podzim je dobré ji hodně ostříhat, nasušit pro zimní použití a počkat, až na jaře vyrostou nové výhony – takto zmlazené keříky vypadají lépe než zdřevnatělé.
Množení semeny se nedoporučuje – protože všechny odrůdy jsou hybridní, ztrácejí další generace vlastnosti mateřských rostlin. Pokud chcete odrůdy máty peprné zasít, pak musíte použít jedině osivo zakoupené u odborných pěstitelů.
Desítky příchutí
U mnoha pěstitelů sazenic bylinek najdete dnes téměř nepřeberný výběr odrůd máty. Liší se barvou listů, často bíle nebo žlutě panašovaných nebo zbarvujících se do červena, množstvím i barvou květů, ale především vůní a chutí lístků.
Ostrá chuť máty peprné je tak zjemněna příchutí jahod, banánů, ananasu, čokolády, pomerančů, mandarinek, citronů, citronové trávy, zázvoru, vína nebo fíků, případně vůní, připomínající kolínskou vodu. Pro kuchyňské použití si tedy můžete pěstovat to, co vám lahodí nejvíce.
Silné aroma vhodné na přípravu oblíbených koktejlů má speciální máta peprná „Mojito“. Máta odpuzuje na záhonech myši a mšice a bytě nepříjemný hmyz.
Její vůně je příjemná a potlačuje zápach tabáku, v kuřácké domácnosti by tedy sazenice v květináči neměly chybět.
Léčivé účinky
Máta patří k základu bylinkářovy zahrádky. Čaj, olej, tinktura z listů i nati s květy – vše si zachovává látky, které obsahuje silice – menthol, menthon, menthofuran, sabin, piperiton a další třísloviny, hořčiny a flavonoidy.
Tato směs je odedávna používaná proti žaludečním a žlučníkovým kolikám, křečím, inhalace pomáhá při zánětech horních cest dýchacích. Pozor si musejí dávat alergici – je mnoho lidí alergických na menthol. Mátové čaje a jiné přípravky nejsou také vhodné pro těhotné a kojící ženy a pro nemluvňata.
Ze žvýkaček chuť mentholu jistě znáte, pro voňavý dech ale stačí také rozkousat lístek máty.
TIP
Anglická mátová omáčka
Připravit koktejl nebo čaj z lístků je velice jednoduché. Máta se ale hodí také do bylinkového másla nebo pro přípravu omáčky na pečená masa, zejména jehněčí nebo skopové, jehož ostrou chuť potlačí.
Nebojte se toho, že je omáčka sladká – ke svíčkové se také přidává sladkokyselý brusinkový kompot. Jak na to? Hrst lístků máty posekejte nadrobno, smíchejte se dvěma lžícemi cukru a zalijte čtyřmi lžícemi chladné vody, jednou lžící octa a malou lžičkou sherry.
Vše důkladně promíchejte, až se cukr úplně rozpustí, nechte dobře vychladit – a pak už jen podávejte k pečenému nebo grilovanému masu.
Text: Gabriela Koulová
Máta: svěží vůně na zahradě, v květináči i receptech
Zdroj: Claudio Divizia / Shutterstock.com
25. 08. 2011 | Doba čtení 4 minuty
Chuť a vůně máty ochlazuje jako svěží vánek. Pěstuje se mnoho druhů, kříženců a kultivarů, díky čemuž je vzhled, vůně i chuť mát velmi rozmanitá. Porostou na zahradě i v nádobách. Máta je také cennou léčivou rostlinou, upravující nejen trávení.
Výraznou peprmintovou vůni má máta peprná (Mentha x piperita), a máta vodní (Mentha aquatica). Varieta máty vodní Bergamot má ve vůni i stopy stejnojmenného koření.
Klasickou, vyváženou mátovou vůni má také máta klasnatá (Mentha spicata) a její varieta se zvlněnými listy, máta kadeřavá (Mentha spicata var. Crispa). Máta ušlechtilá (Menta x gentilis) má výrazná, fialová květenství.
Odrůda Ginger má vůni dobarvenou zázvorovým nádechem. Nasládlá, obohacená jablečným nádechem, je vůně máty vonné (Mentha suaveolens). Poléhavá máta polej (Menta pulegium) má ostrou vůni i chuť.
Jednou z nejintenzivnějších a nejušlechtilejších mátových vůní je obdařena máta korsická (Mentha requienii).
Máta klasnatá (Mentha spicata) Zdroj: Reika / Shutterstock.com
Velmi ozdobné jsou pestrolisté kultivary s bíle či krémově panašovanými okraji lístků. Dekorativní vzhled na jejich chuťových vlastnostech a vůni nic nemění.
Pěstování máty
- Všechny máty jsou vlhkomilné, vyžadují dostatek vláhy. Svědčí jim stinné či polostinné stanoviště, ale při dostatečné závlaze snesnou i slunce.
- Pozor na to, že máty rostou v dobrých podmínkách velmi bujně a rychle se rozrůstají do šířky. Často je třeba omezit je zábranou zapuštěnou do půdy.
Rezavé ohniště osázené mátou a tymiánem vypadá velmi atraktivně.. Zdroj: Peter Turner Photography / Shutterstock.com
- Máty se dobře pěstují i v nádobách. Ty by však měly být pokud možno větší, aby v nich substrát příliš rychle nevysychal a nepřehříval se.
- Mátám vyhovuje běžná zahradnická zemina, která může být obohacená rašelinou a vylehčená troškou písku.
Máta polej a máta korsická jsou skvělé půdopokryvné rostliny, kterým se daří na vlhkých místech.
Máta v kuchyni
S mátou lze v kuchyni přímo kouzlit, ale je třeba počítat s tím, že její chuť je velmi výrazná. Pokud se používá společně s ostatními bylinkami, musí jí být pouze malé množství, aby je nepřehlušila.
- Máta je výborná do jogurtových zálivek na salát.
- Mátu můžete přidat i do tvarohových pomazánek a k novým brambůrkům na loupačku.
- Je efektním doplňkem k různým koktejlům (tvoří i základ proslulého mochita, kde se kombinuje s třtinovým rumem a cukrem, limetkou a ledem).
- Ozdobí a zajímavě ochutí ovocné saláty a dezerty. Nečekaně lahodně doplňuje i dezerty čokoládové.
- V arabské kuchyni se používá do masitých pokrmů, hodí se například k jehněčímu.
Okurkový salát s jogurtem a mátou
- Dvě salátové okurky nastrouháme na hrubém struhadle.
- V hrnečku jogurtu nebo hustého kefíru rozmícháme 2 stroužky česneku utřené se solí, 2 vrchovaté lžíce čerstvých posekaných mátových lístků, špetku mletého bílého pepře a fenyklu, 2 lžíce olivového oleje a lžíci vinného octa.
- Smícháme okurky se zálivkou, podle chuti dosolíme nebo dopepříme.
- Podáváme chlazené, ozdobené mátovými lístky, případně kostičkami cukrového melounu.
Mátový čaj i domácí limonáda zaženou žízeň, uklidní nervy a pomohou při nachlazení
Mátový čaj i domácí limonáda osvěží, zaženou žízeň, ale taky uklidní nervy Máta je jedna z neoblíbenějších bylin. Připravuje se z ní třeba tradiční čaj i moderní domácí limonáda. Tyhle lahodné a příjemně aromatické nápoje kdykoli skvěle osvěží a zaženou žízeň, ale navíc jsou taky zdravé, protože pomáhají přirozeně mírnit mnohé neduhy. Dokážou uklidnit nervy při stresu či zlepšit náladu, podporují správné trávení, osvědčily se při nevolnosti, nadýmání i plynatosti a taky umí zmírnit příznaky nachlazení, tišit kašel, bolest v krku i snížit horečku. Máme pro vás recept na mátový čaj i domácí limonádu, oba byste měli ochutnat. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Máta u nás roste jako z vody, můžeme ji pěstovat venku na zahradě, v nádobách na balkoně nebo doma na okenním parapetu. I v obchodech je čerstvá máta stále k dostání. Takže nám nic nebrání připravit si šálek osvěžujícího mátového čaje nebo domácí limonády, kdykoli na ně budeme mít chuť nebo nás bude trápit trávení, nachlazení či stres.
Máta u nás roste jako z vody, můžeme ji pěstovat venku na na zahradě, v nádobách na balkoně nebo doma na okenním parapetu
Čaj i limonáda z lístků čerstvé máty peprné mají nezaměnitelnou mentolovou vůni a palčivě kořeněnou větrovou chuť. Mátové nápoje mají ochlazující účinky a skvěle zaženou žízeň, proto jsou nedocenitelné především v letních měsících.
Mátový čaj
Ingredience
- 5 až 10 čerstvých lístků máty peprné
- 220 ml horké vody
Příprava
Čerstvé lísky máty jemně promneme, aby se aroma a chuť lépe uvolnily. Zalijeme horkou vodu, zakryjeme a necháme 5 až 7 minut vyluhovat. Scedíme.
Použití
Mátový čaj můžeme pít teplý, vlažný nebo studený. Jako zdravotní bylinkový čaj je nejlepší ho pít jen tak, nijak ho neochucovat, ale můžeme ho osladit medem (přidáváme ho až do vlažného čaje, aby se nezničily cenné látky, které med obsahuje) a přidat i citron, limetku nebo pomeranč (do čaje vložíme kolečko čerstvého citrusového plodu). Doporučujeme vypít jeden až dva šálky denně.
Nejlepší čaj je z lístků čerstvé máty peprné, má nezaměnitelnou mentolovou vůni a palčivě kořeněnou větrovou chuť
Mátová domácí limonáda
Ingredience
- asi 12 stonků čerstvě natrhané máty peprné
- 1 citron (nebo 1 citron a 1 limetka) v bio kvalitě
- 1 l neperlivé vody
- na oslazení med nebo domácí sirup podle chuti
Příprava
Lísky máty otrháme a vložíme do sklenice spolu s na kolečka nakrájenými citrony a zalijeme vodou. Zakryjeme a necháme v chladu 24 hodin macerovat. Pak scedíme přes síto. Limonádu před podáváním osladíme podle chuti buď medem nebo sirupem. Dobrá je i neoslazená. Promícháme, přidáme led a ozdobíme citronem a lístkem máty.
Mátová domácí limonáda je nejen lahodný osvěžující nápoj, ale má i pozitivní účinky na naše zdraví
Léčivá máta
Mátový čaj nebo domácí limonáda je nejen lahodný osvěžující nápoj, ale má i pozitivní účinky na naše zdraví. Listy máty peprné obsahují mj. silice mentolu a menthonemu, vitaminy A, C,B1, B2 a B6, kyselinu listovou a pantothenovou, flavonoidy, třísloviny a hořčiny.
Máta prospívá trávení
Mátový čaj řeší mnohé trávicí problémy. Tak například pomáhá při nadýmání a plynatosti, nevolnosti, zvracení i průjmu, žaludečním křečích, podporuje tvorbu žlučových šťáv a trávicích šťáv, aktivizuje vylučování slinivky a jater a povzbuzuje chuť k jídlu. Osvěžuje dech.
Máta uklidňuje a snižuje stres
Máta uklidňuje, uvolňuje a posiluje nervovou soustavu. Pití mátového nálevu (ale i samotná vůně čerstvé máty) pomáhá vyrovnat se se stresem, psychickým vyčerpáním, výkyvy nálad, poradí si s bolestmi hlavy a nespavostí, zlepšuje soustředění i náladu.
Máta pomůže při nachlazení
Díky svým protizánětlivým a dezinfekčním účinkům a obsahu mentolu pomáhá mátový čaj nejen přirozeně léčit příznaky nemocí z nachlazení (kašel, rýma, horečka, bolet v krku apod.), ale také je účinnou prevencí před viry a bakteriemi.
Mohlo by vás také zajímat:
Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Máta peprná: Zdraví, které voní
Charakteristická vůně plná svěžesti nám připomíná léto. Máta se totiž stala velmi častou surovinou pro výrobu chutney k jehněčímu grilovanému masu a je rovněž základem oblíbeného letního drinku mojita. Její síla však sahá mnohem dále než jen k uspokojení našich chuťových buněk.
Mátu uctívali už v pradávném arabském světě. Měla pro ně kultovní význam a byla symbolem lásky a přátelství. Arabové ji také velmi často nosili v kapsách, protože její vůně odháněla mouchy a hmyz. Ceněna byla ale především pro to, stejně jako dnes, že uměla povzbudit organismus a ulevit při žaludečních a trávicích obtížích.
Máta peprná je známá po celém světě a není náročné ji vypěstovat. Používáme ji jako koření i jako léčivku, a to celkem běžně. Má čtyřhrannou lodyhu, zašpičatělé listy a drobné fialové květy. Pokud ale chceme plně využít její léčivé účinky, musíme ji sklízet v létě ještě před tím, než rozkvete.
ČTĚTE TAKÉ: Heřmánek pravý pro zdraví i pro krásu
Sebraná rostlinka se potom suší ve stínu, a pokud je to jen trochu možné, tak rychle. Kdybychom totiž mátu sušili pomalu, rostlinka by nám zhnědla. Suché listy se doporučuje uchovávat v dobře utěsněných nádobách.
To nejcennější, co nám může máta peprná nabídnout, je prchavý olej, který obsahuje. Mátový olej se skládá z více než čtyřiceti složek, ale pro nás jsou nejdůležitější mentol (až 55 procent oleje), menton (až 30 procent oleje) a mentylacetát (až 10 procent oleje). Máta peprná obsahuje mnohem více mentolu než kterýkoli jiný druh máty.
Sbohem žaludečním obtížím
Mátový olej dokáže zvláčňovat svalovinu zažívacích cest, a pomáhá tak uvolňovat střevní křeče a plyny. Tyto účinky jsou ceněny především u jedinců, kteří trpí syndromem dráždivého tračníku.
Ten se projevuje především bolestmi břicha, střídáním zácpy a průjmu a poruchou trávení. Pozitivně působí také při léčbě žlučových kamenů, prý je dokáže i rozpustit.
U problematiky žlučových kamenů bychom užívání máty ale měli vždy zkonzultovat s lékařem.
Všechny tyto schopnosti máty způsobuje mentol. Ten totiž podporuje trávení, stimuluje odtok žluče a trávicích šťáv. Mentol ale umí také znecitlivovat a vyvolávat pocit chladu. Proto je máta vhodná rovněž k výplachům či kloktání při bolestech zubů či dásní.
Trápí-li vás nepříjemný zápach z úst, kápněte si kapku mátového oleje přímo na jazyk.
Mátový čaj i olej působí jako mírné anestetikum a pomáhají uklidnit nevolnost či mořskou nemoc a na druhé straně také podporuje chuť k jídlu.
Mátu lze ale užívat také zevně. Pokud si mátový olej vetřete do kůže, vaše svaly pocítí naprosté uvolněné. Mátový olej totiž pomocí nervů přenáší pocit chladu a tlumí nervy, které přenášejí bolest. Vhodná je také k léčbě ekzémů, při kopřivkách, vyrážkách a svědění pokožky. Mátu ocení také pohmožděná a revmatismem postižená místa.
Vyzkoušejte mátovou koupel
Povařte 200 gramů máty ve 3 litrech vody. Směs přeceďte a přidejte do připravené koupele. Taková lázeň vám pomůže od svalových křečí, posílá nervy a osvěží pleť.
U máty nebyly prokázány žádné vedlejší účinky a ve formě čajové směsi ji můžeme užívat dlouhodobě. Pokud mátu užíváme samostatně, je vhodné léčebnou kúru vždy po deseti dnech přibližně na jeden týden přerušit. Pozor si musejí dát také kojící matky, protože máta může snižovat produkci mateřského mléka.
Každé semeno dá vzniknout jiné rostlině
Kromě skvělých léčebných účinků skrývá máta ještě jednu zajímavost. A to fakt, že pokud vyroste ze semene, zpravidla má plně jiné vlastnosti než původní rostlina. Z tohoto důvodu se máta většinou množí vegetativně dělením trsů či řízkováním.
| Botanický název: Mentha piperita Čeleď: hluchavkovité Kde roste: Máta peprná byla zkřížena zřejmě v západní Evropě, odkud se rozšířila takřka do celého světa. Má ráda chráněná, slunná místa a nevápnitou, humózní půdu. Její kořeny jsou poměrně agresivní, a tak potřebuje více vláhy a půdu umí vyčerpat poměrně rychle. U nás se většinou pěstuje na zahrádkách či v květináčích, jen zřídkakdy ji můžeme vidět volně v přírodě. Které části se používají: listy před rozkvětem, nať s mladými kvetoucími vršky Co obsahuje: mentol, menton, mentylacetát, mentofuran, terpeny |