Malárie – příznaky, léčba, prevence

  • Malárie patří mezi nejnebezpečnější parazitární onemocnění. Za jeho vznik jsou zodpovědná Plasmodia (česky zimničky), což jsou parazitičtí prvoci, kteří napadají červené krvinky.
  • Pokud jde o přenos malárie, za ten jsou zodpovědné samičky komára rodu Anopheles. K infekci obvykle dochází po setmění nebo v průběhu noci, kdy infikované samičky komára při sání lidské krve zároveň přenesou do těla nebezpečné prvoky.
  • Infekce se projeví přibližně po 8-15 dnech. Mezi první symptomy patří například střídání zimnice s horečkou, bolest kloubů, bolesti hlavy, silné pocení, křeče nebo mravenčení na kůži.
  • Pokud se jedná o těžkou formu malárie, toto onemocnění může způsobit anémii, plicní edém, respirační selhání, hypoglykémii, šok, spontánní krvácení, selhání orgánů, kóma a často také smrt.
  • Malárie se vyskytuje ve většině tropických a subtropických oblastí. Lidé se s ní nejčastěji mohou setkat v subsaharské Africe, v Asii nebo ve Střední a Jižní Americe.
  • Diagnostika malárie se provádí prostřednictvím krevních nátěrů obarvených dle Giemsa-Romanowski. Pokud se tato nemoc potvrdí, k léčbě se používají speciální léky s názvem antimalarika.
  • Jelikož prozatím neexistuje účinná vakcína proti malárii, důležitá je především prevence ve formě expoziční profylaxe a chemické profylaxe.

Malárie je onemocnění, které lékaři považují za nejzávažnější parazitární nákazu světa.

Přenáší se prostřednictvím infikovaných komárů a mezi její projevy patří například horečka, zimnice, bolest kloubů nebo křeče. Ačkoliv existují speciální léky s názvem antimalarika, pomocí kterých je možné malárii léčit, ročně tomuto onemocnění podlehne více než milion nakažených.

Co je malárie?

Malárie patří mezi nejnebezpečnější parazitární onemocnění. Za jeho vznik jsou zodpovědná Plasmodia (česky zimničky), což jsou parazitičtí prvoci, kteří patří do kmene Apicomplexa. Co se týče těchto drobných živočichů, vědci rozeznávají čtyři druhy, jež mohou být původcem tohoto onemocnění u člověka:

  • Plasmodium falciparum
  • Plasmodium ovale
  • Plasmodium malariae
  • Plasmodium vivax

Zvířata bývají infikována jinými druhy plasmodií, které obvykle nevyvolávají nemoc u lidí. V roce 2007 však byly zaznamenány případy, kdy u člověka způsobil malárii prvok Plasmodium knowlesii, jenž běžně šíří onemocnění mezi opicemi.

Jak se malárie přenáší?

Pokud jde o přenos malárie, jedná se o zoonózu (infekce přirozeně přenosná mezi zvířaty a lidmi). Na člověka toto nebezpečné onemocnění přenáší samičky komára rodu Anopheles.

K infekci obvykle dochází po setmění nebo v průběhu noci, kdy jsou samičky komárů nejaktivnější.

Při sání krve teplokrevných živočichů zároveň se slinami přenesou do jejich těla také zimničky, které jsou za vznik malárie zodpovědné.

Jakmile se infekce dostane do lidského organismu, postupně se rozšíří do jater, odkud proniká do červených krvinek. Tam se parazité rychlé množí a následně způsobují jejich popraskání, čímž se do krevního oběhu vždy uvolní ještě více nebezpečných prvoků. Tomu odpovídají také malarické záchvaty, které se u pacientů opakují v pravidelných intervalech.

Neléčený pacient, který trpí malárií, může být zdrojem infekce i několik let. Ve vzácných případech může dojít k přenosu nákazy z matky na dítě, prostřednictvím krevní transfuze nebo kontaminovanými injekčními stříkačkami.

Jaké má malárie příznaky?

Inkubační doba malárie je poměrně dlouhá a první projevy tohoto parazitárního onemocnění se tak projeví přibližně po 8-15 dnech. První symptomy se velice podobají příznakům chřipky a zahrnují především návaly, kdy se střídá zimnice s horečkou. Tyto stavy se objevují zhruba každé dva nebo tři dny.

Projevy malárie:

Pokud není jednoduchá malárie správně a dostatečně léčena, může přejít také v malárii těžkou. Pokles počtu červených krvinek v takovém případě může způsobit anémii (chudokrevnost), kóma nebo dokonce úmrtí pacienta v důsledku poškození mozku či dalších životně důležitých orgánů. Obzvláště rizikový je navíc průběh onemocnění u dětí.

Závažnost a příznaky malárie podle původce

V případě malárie záleží hodně také na tom, jaký je původce tohoto onemocnění. Jestliže se jedná o Plasmodium vivax či Plasmodium ovale, jedná se o tzv.

benigní malárii, která nemusí být příliš závažná. Zároveň však může docházet k relapsům několik měsíců i let po opuštění endemické oblasti.

Také u malárie způsobené prvokem Plasmodium malariae bývá prognóza poměrně dobrá.

Nejhorší je tedy nákaza parazitem Plasmodium falciparum, který způsobuje tropickou (maligní) malárii. V takovém případě se totiž objevuje těžká anémie, plicní edém, respirační selhání, hypoglykémie, šok, spontánní krvácení a další závažné příznaky. Následuje multiorgánové selhání, poruchy vědomí, komatózní stav a často také smrt.

Výskyt malárie

Malárie se vyskytuje ve většině tropických a subtropických oblastí. Lidé se s ní tedy mohou setkat v Asii a Střední i Jižní Americe, největší riziko nákazy však hrozí v subsaharské Africe.

Na ostatních kontinentech, kam patří hlavně Evropa, Austrálie i větší část Severní Ameriky, se onemocnění běžně nevyskytuje. Ještě na přelomu 19. a 20.

století se však případy malárie vyskytovaly také na jižním Slovensku nebo třeba na jižní Moravě.

Výskyt malárie je vždy ohniskový. Riziko nákazy se může lišit nejen podle lokality, ale také v závislosti na ročním období nebo nadmořské výšce. Lidé se nejčastěji nakazí koncem roku během deštivého období, zatímco v nadmořské výšce nad 2 000 metrů k nákaze většinou nedochází. Infikovaní komáři mohou být nicméně v důsledku rozvoje turistického ruchu importováni také do mírného pásma.

Diagnostika malárie

Nejspolehlivějším nástrojem, pomocí kterého jsou lékaři schopni určit, že pacient trpí malárií, jsou krevní nátěry obarvené dle Giemsa-Romanowski. Ty se v případě podezření na toto onemocnění provádí okamžitě, a to buď v laboratoři nebo klidně u lůžka pacienta. Výsledky jsou obvykle dostupné během několika hodin a odběry se pro jistotu opakují dvakrát po 24 hodinách.

Kromě toho se využívají také rychlé diagnostické testy, které jsou však pouze pomocné a jejich výsledek je třeba co nejdříve potvrdit prostřednictvím krevních nátěrů. Molekulární diagnostické metody (PCR) jsou určené především pro speciální případy, například při diagnostice smíšených infekcí.

Léčba malárie

Léčba malárie obvykle probíhá na specializovaných infekčních klinikách či odděleních a volba správné terapie vždy závisí na tom, kde se pacient nakazil a jak je jeho stav závažný.

K léčbě malárie se používají léky s názvem antimalarika. Mezi nejznámější léky proti malárii patří chinin, který je účinný proti všem druhům Plasmodií. Při benigní formě se využívá především kombinace artemeter/lumefantrin nebo atovachon/proguanil, zatímco tropická malárie se léčí hlavně pomocí artesunátu, chininu, klindamycinu či doxycyklinu.

V případě, že se jedná o maligní malárii, jejíž nejčastější komplikací je cerebrální malárie, pacienti musí být umístěni na oddělení JIP. Lékaři se zaměřují na udržování průchodných dýchacích cest a zároveň se snaží pomocí podpůrné terapie snížit nitrolebeční tlak. Pacientům se však nesmí podávat kortikosteroidy, manitol ani heparin, jelikož tyto látky zvyšují mortalitu.

Prevence a profylaxe malárie

Co se týče prevence malárie, tu je možné rozdělit do tří různých skupin. Expoziční profylaxe je zaměřená na používání repelentů, insekticidů, ochranných oděvů a podobných prostředků.

Některé státy dodnes realizují postřiky komářích kolonií pomocí DDT, protože se jedná o jeden z nejlevnějších insekticidů. To může mít však velice negativní dopady na okolní životní prostředí.

Za účinnou a vhodnou prevenci je naopak považována distribuce moskytiér a speciálních sítí do oken.

Chemická profylaxe zahrnuje užívání antimalarik, a to před pobytem v endemické oblasti, ale také během něj i po jeho skončení.

V takovém případě se užívají meflochin, chlorochin, proguanil, atovaquon či doxycyklin.

Vhodná antimalarika pro prevenci by však měl vždy předepsat lékař, který má s tímto onemocněním zkušenosti a také je obeznámen s aktuálním výskytem malárie v jednotlivých oblastech i rezistencí k jednotlivým lékům.

Jestliže člověk cestuje do oblasti s nižším výskytem malárie nebo plánuje v nějaké endemické oblasti zůstat delší dobu, může si s sebou přivézt také antimalarikum pro pohotovostní léčbu, které začne užívat v případě, že se u něj projeví podezřelé příznaky. Takový způsob prevence se někdy označuje také jako pohotovostní samoléčba nebo „stand-by terapie“.

Očkování proti malárii

Proti malárii prozatím lékaři a vědci nebyli schopní najít žádnou účinnou očkovací vakcínu. Proto je důležité zaměřit svou pozornost hlavně na prevenci.

Malárie a srpkovitá anémie

Co se týče srpkovité anémie, jedná se o autozomálně recesivní dědičné onemocnění, které se projevuje změnou tvaru červených krvinek na protažené srpky.

Tato nemoc se typicky objeví už v dětském věku, a to většinou u lidí z tropických či subtropických pásem. Jedná se tedy o regiony, kde je běžná také malárie.

Pacienti, kteří mají jeden gen ze dvou poznamenaný srpkovitou anémií, jsou však proti malárii imunní, což se označuje jako heterozygotní výhoda.

Malárie: Popis, příznaky, léčba, očkování, výskyt

Jedná se o jedno z nejnebezpečnějších tropických onemocnění, které je přenášeno kousnutím od samičky komára rodu Anopheles. Kousnutím se do těla postiženého dostanou drobní parazité, kteří napadají červené krvinky. Podle druhu parazita rozlišujeme tropickou malárii (nejzávažnější, život ohrožující), třídenní malárii a čtyřdenní malárii.

Příznaky

Malárie se může z počátku projevovat jako obyčejná chřipka. Pacient si stěžuje na bolesti hlavy, svalů a kloubů, nevolnost, případně zvracení.

Nicméně hlavním a charakteristickým příznakem je tak zvaný malarický záchvat, který vzniká z důvodů prasknutí červených krvinek naplněných parazity.

Tento jev je doprovázen náhlým pocitem chladu a třesavkou, která trvá zhruba 15 minut. Ta je vystřídána vysokou horečkou, trvající zpravidla cca 6 hodin, po které se pacient začne výrazně potit.

Tyto záchvaty se při neléčeném stavu pravidelně opakují.

Projevem malárie je také anémie, tedy nedostatek červených krvinek, jejichž počet je snížen praskáním. Pacient může mít také žloutenku.

Inkubační doba

Inkubační doba u infekce P. falciparum je minimálně 6 dnů, u ostatních druhů je delší (až 6 týdnů). Ke smrtelným komplikacím tropické malárie může dojít během několika dnů (u dětí i 48 hodin) od prvních klinických příznaků, nejsou-li včas nasazena účinná antimalarika.

Budete mít zájem:  Reflexní terapie umí ulevit při artritidě

Prodělané (i opakované) malarické záchvaty nezanechávají u cestovatelů imunitu vůči další nákaze.

Je malárie nakažlivá?

Neléčený pacient, který trpí malárií, může být zdrojem infekce i několik let. Ve vzácných případech může dojít k přenosu nákazy z matky na dítě, prostřednictvím krevní transfuze nebo kontaminovanými injekčními stříkačkami.

Vyšetření

  • Diagnostika malárie je založena na průkazu plasmodií na krevních nátěrech (tlustá kapka, tenký nátěr) obarvených dle Giemsa-Romanowski.
  • Nátěry se v případě podezření na malárii provádí okamžitě, u lůžka pacienta nebo v laboratoři z nesrážlivé žilní krve, i při nepřítomnosti horečky.
  • Rychlé diagnostické testy (RDT) jsou pouze pomocné a jejich výsledek se musí co nejdříve konfirmovat obarvenými krevními nátěry.
  • Molekulární diagnostické metody (PCR, real-time PCR) se využívají ve speciálních případech, např. k diagnostice smíšených infekcí nebo infekce P. knowlesi.

Léčba

Léčba malárie probíhá obvykle na infekčních klinikách a odděleních a musí být vedena lékařem s odbornou způsobilostí. Antimalarika je nutné nasadit ihned po stanovení diagnózy, která je v Česku prakticky vždy dostupná.

Důležité je také, zda nemocný užíval antimalarickou chemoprofylaxi nebo byl již antimalariky léčen. Pacienti s tropickou malárií by měli být hospitalizováni vždy. Při vysoké parazitemii (≥5 %) nebo přítomnosti klinických a laboratorních známek komplikovaného průběhu jsou nemocní umístěni na JIP nebo ARO, kde se monitorují jejich životní funkce.

Po aplikaci účinného antimalarika dochází během 48-72 hodin ke snížení horečky, zlepšení klinického stavu a výraznému poklesu parazitemie. Na začátku léčby, během prvních 24 hodin po nasazení antimalarik, může paradoxně parazitemie mírně narůstat, ale po 48 hodinách léčby by měla klesat asi o jeden řád za 24 hodin, přičemž preparáty obsahující artemisininy působí nejrychleji.

Nenašli jste, co jste hledali?horečkachřipkažloutenkazimnice

Léky

K léčbě malárie se nejčastěji používají následující antimalarika: artemisininy a jejich kombinace, atovachon s proguanilem, meflochin, chinin v kombinaci s doxycyklinem nebo klindamycinem, chlorochin a antifoláty (krevní schizontocidní preparáty účinnné na erytrocytární stadia).

Očkování

Proti malárii zatím nebyla vyvinuta účinná vakcína, očkování se proto provádí formou hemoprofylaxe, tedy preventivním užíváním antimalarik.

Podle velikosti nebezpečí rozdělila Světová zdravotnická organizace (WHO) asijské oblasti, kde se vyskytuje malárie, do tří zón. V závislosti na podílu nejnebezpečnějšího druhu malárie a na stupni rezistence parazita na běžně užívané léky se v každé z nich doporučuje jiný druh preventivních antimalarik.

Tyto léky lze koupit ve většině českých lékáren. Je třeba začít je brát týden před odjezdem do rizikové oblasti, dodržovat pravidelné užívání ve stále stejný den a pokračovat v něm ještě čtyři týdny po návratu.

O tom, jaké preventivní léky (a zda vůbec) proti malárií zvolit, by měl rozhodnout lékař z některého z center cestovní medicíny. Roli totiž hraje mnoho faktorů – vaše přesné cestovní plány, roční období a délky pobytu, individuální snášenlivost léků a jejich nežádoucí účinky, dostupnost lékařské péče v dané zemi atd.

 Mezi nejčastěji používaná antimalarika patří Delagil, Lariam, Malarone nebo Paludrin.

jeden až několik týdnů, někdy i měsíce

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

V těhotenství

Těhotným ženám se nedoporučuje navštěvovat oblasti s výskytem malárie. Nákaza se totiž může snadno přenést z matky na plod. V těhotenství se také nedoporučuje užívat antimalarika jako prevenci, jelikož mají nežádoucí účinky na plod.

Co byste měla dělat v těhotenství si přečtěte zde.

Možné komplikace

Mezi možné komplikace patří mozková malárie, otok plic, výrazná hypoglykémie, případně tubulární nekróza ledvin.

Prevence

Pokud se chystáte do oblastí, kde se malárie vyskytuje, myslete na prevenci. Zásadní je dobrý oděv a obutí (dlouhé kalhoty, dlouhé triko a vysoké boty), které eliminují komáří kousnutí. Nezapomínejte pravidelně používat repelent. Pokud se dlouhodobě zdržujete v oblasti s vysokým výskytem komárů, doporučuje se zdržovat se výhradně pod ochrannou sítí, moskytiérou.

Vhodnou prevencí je také očkování formou chemoprofylaxe – preventivní užívání antimalarik.

Malárie výskyt

Malárie se vyskytuje ve většině tropických a subtropických oblastí: v Asii a Střední i Jižní Americe, největší riziko nákazy však hrozí v subsaharské Africe.

Na ostatních kontinentech, kam patří hlavně Evropa, Austrálie i větší část Severní Ameriky, se onemocnění běžně nevyskytuje. Ještě na přelomu 19. a 20.

století se však případy malárie vyskytovaly také na jižním Slovensku nebo třeba na jižní Moravě.

Výskyt malárie je vždy ohniskový. Riziko nákazy se může lišit nejen podle lokality, ale také v závislosti na ročním období nebo nadmořské výšce. Lidé se nejčastěji nakazí koncem roku během deštivého období, zatímco v nadmořské výšce nad 2 000 metrů k nákaze většinou nedochází. Infikovaní komáři mohou být nicméně v důsledku rozvoje turistického ruchu importováni také do mírného pásma.

Malárie: příznaky, léčba (tropická malárie)

Malárie je záchvatovité onemocnění, které může vážně ohrožovat
život člověka. Ročně malárií onemocní až 300 miliónů lidí
nejčastěji z chudých zemí (není dostatek léčiv ani látek na prevenci
malárie) – ročně umírá jeden milión pacientů.

Do doby, než se objevila pravá příčina onemocnění
(parazit přenesený komárem
Anopheles) se lékaři domnívali, že je způsobeno zapáchajícími
bažinami. Díky této domněnce má název mal – arie neboli
špatný vzduch
.

Opravdová příčina byla objevena až v roce 1880. Jedná se
onemocnění, které se vyskytuje hlavně v tropech a
subtropech, ale jeho výskyt zasahuje i do mírného pásma.

Mezi státy s nejvyšším rizikem nakažení patří: Kambodža, Keňa,
Tanzánie, Uganda, Libérie, Nigérie, Ghana, Kamerun, Malawi, Pobřeží
Slonoviny, Sierra Leone, Guinea a Myanmar.

V mírném pásmu jsou převážně
ojedinělé případy, kdy onemocnění rozšíří nakažený jedinec
z malarického pásma nebo se vyskytuje kolem velkých letišť, kdy je parazit
dovezen v letadle, pak hovoříme o tzv. letištní
malárii
.

Malárie je onemocnění způsobené mikroskopickým parazitem patřícím
mezi krvinkovky (Haemosporina), plasmodium, který je velký
řádově několik mikrometrů (m). Tento parazit prochází složitým
vývojovým cyklem. Svůj vývoj dokončuje v těle samic komára
Anopheles
.

Člověk mu slouží jako mezihostitel a nakazí se při
sání samičky komára Anopheles, kdy se přenesou infekční stadia
(sporozoity) obsažené ve slinných žlázách komára do krevního oběhu
člověka. Přenos je možný i transfuzí.

V krevním oběhu člověka potom dochází k sérii rozmnožovacích
cyklů. První cykly probíhají bez příznaků (asymptomaticky)
v buňkách jater (konkrétně v jaterním parenchymu), kde
mohou dlouhodobě přežívat.

Odtud se poté infikují červené
krvinky
(erytrocyty) člověka, kde probíhají další rozmnožovací
cykly.

Po určité době se v krvi začnou objevovat sexuální stadia parazita
(gametocyty), která zahajují další vývoj po nasátí komárem infikované
krve člověka.

Příznaky onemocnění se mohou projevit od 10 dnů do několika měsíců
po kousnutí komárem.

Malárii můžeme rozdělit do tří skupin dle druhu parazita:
tropická malárie (Plasmodium falciparum), malárie
třídenní
(Plasmodium vivax nebo Plasmodium ovale) a malárie
čtyřdenní
, dříve nazývaná čtvrtodenní zimnice (Plasmodium
malariae).

Nejvážnější je onemocnění tropickou malárií, která
ohrožuje člověka na životě. Závažná je kvůli tomu, že červené
krvinky mají tendenci se přilepovat (adheze) ke stěně cév a postupně
poškozovat tímto mechanismem vnitřní orgány. Tím dochází
ucpání (obstrukce) cévy s těžkými následky pro jimi
zásobované orgány (hlavně mozek a ledviny).

Malárie je jednou z pěti nejčastějších úmrtí dětí a novorozenců
na světě. Malárie u dětí způsobuje nízkou porodní váhu a předčasné
porody v těhotenství.

Tito novorozenci či děti později infikované poté
trpí na anemii (nedostatek hemoglobionu v krvi, který
přenáší kyslík), epilepsii (neurologické onemocnění
projevující se typickými záchvaty) či jiné neurologické problémy často
spojeny s poškozením mozku.

Rizikové faktory malárie

Samotným rizikovým faktorem je pobyt v malárické
oblast
i či styk s již infikovanou osobou. Největší riziko se pak
naskytuje u jedinců, kteří nejsou očkováni proti malárii (především
domorodci, jelikož státy na to nemají peníze), těhotné
ženy
, přes které se infikuje plod a potom
děti.

Prevence malárie

V tropických oblastech je malárie nebezpečná hlavně pro těhotné ženy
a velmi malé děti. Jinak populace žijící v těchto oblastech má spíše
méně intenzivní a krátkodobý průběh tohoto onemocnění, jelikož
získávají částečnou imunitu opakovaným proděláváním nemoci.

Nejdůležitější je prevence u lidí cestujících do malarických
oblastí. Tito lidé jsou speciálně očkováni na soubor
tropických nemocí, především na malárii. Avšak díky rychle postupující
rezistenci parazitů na léky proti malárii (antimalarika) je
to stále více problematické.

Této prevenci se říká chemoprofylaxe – zahrnuje jak
léky tak opatření proti komárům. Užívaní léků je důležité začít
již před odjezdem do malarické oblasti, během pobytu a dále po vrácení se
zpět domů. U těchto léků je velmi důležité dodržovat přesnou
hodinu dávek
každý den podávání.

Antimalarika se nesmějí užívat při těhotenství,
jelikož mají nežádoucí účinek na plod.

Účinným opatřením je vyhýbat se pobodáním komáry Anopheles, kteří
jsou nejvíce aktivní po soumraku a během noci. Doporučuje se spát pod
moskytiérami, používat repelenty,
likvidovat komáry v místě spánku pomocí
insekticidů).

Očkováním proti malárii

Jedete do zahraničí a nejste si jisti, zda se vás případná malárie
může týkat? Zeptejte se lékařek v Poradně
o očkování.

Příznaky a projevy malárie

První příznaky onemocnění se dostavují nejdříve týden až 10dní od
nákazy, jelikož inkubační doba je obvykle 1-2 týdny, ale počátek nemoci
se může protáhnout i na několik měsíců (hlavně u Plasmodium
vivax).

Samotné projevy malárie jsou velmi nespecifické. Patří sem
bolest hlavy, světloplachost (fotofobie),
svalové bolesti, nevolnost (nauzea) a
zvracení (vomitus). Proto na malárii vždy pamatujeme, pokud
byla možnost infikování postiženého (pobyt v tropické oblasti, setkání
s infikovanou osobou, atd.).

Hlavní příznakem charakteristickým pro malárii je malarický
záchvat
, při kterém červené krvinky (erytrocyty) naplněné
parazity praskají.

S tímto jevem začíná náhlý pocit mrazení a
třesavkou
(toto trvá 10-15 minut) a bezprostředně poté následuje
vysoká horečka trvající 2-6 hodin (může i více).

Po
překonání horečky nastává mohutné (profusní)
pocení.

Budete mít zájem:  Opalovací krémy pro děti jsou „jiné“

Po odeznění záchvatu se pacient cítí zdráv do doby, než nastane
další záchvat. Tyto záchvaty se bez léčení pravidelně opakují několik
týdnů až měsíců s postupně slábnoucí intenzitou.

Obecným jevem u malárie je anémie (snížení počtu
červených krvinek jejich praskáním). U lidí, kteří jsou zdrávi před
nákazou malárií třídenní nebo čtyřdenní je většinou průběh benigní
(neškodný).

Většina příznaků této nemoci a poškození hostitele –
člověka – je způsobena spíše reakcí lidského organismu na přítomnost
parazitem než parazitem samotným.

Základní diagnostika se provádí mikroskopicky
u lékaře v laboratoři, kde se určuje přítomnost parazitů na krevním
nátěru nebo v kapce pomocí barviv. Z krve lze touto metodou určit i druh
parazita.

Toto vyšetření je nutno několikrát opakovat, kvůli určení
stadia parazita a tím potažmo nemoci.

Mimo tuto diagnostiku existuje celá
řada sérologických vyšetřeních a molekulárně
biologických metod
.

Léčba malárie

Důležité je okamžité nasazení léčby již při prvních příznacích
a podezření na onemocnění malárií, i když mikroskopické onemocnění by
bylo ještě negativní. Infekce způsobené parazitem malárie jsou život
ohrožující a v každém případě je nutná hospitalizace!

Klasickým a zprvu hlavně používaným je alkaloid z kůry
chinovníku – chinin, všeobecně je znám jeho
účinek – nadměrné pocení, snižování teploty, později byly vytvořeny
chemické preparáty.

V současné době je obvykle základní léčbou podávání léku
chlorochinu, na který je však již dnes hodně rozšířena
rezistence. V druhé řadě se podává chinin sulfát nebo
Daraprim (účinná látka pyrimethamin).

  • Dále se používají látky jako artesunat, halofantrin, atovaquon,
    proguanil, arthemeter, arthemisin.
  • Při léčbě malárie třídenní je nutné podávat ještě antirelapsový
    (k prevenci návratu nemoci) preparát Primaquin (účinná
    látka primachin).
  • V současné době probíhá výzkum očkování, v některých zemích se
    již očkuje.

Jak si mohu pomoci sám

Důležitá je prevence, která spočívá ve správném oblékání
a obutí
hlavně při soumraku, kdy komáři vylétají ze svých
úkrytů. Proto je doporučeno se za soumraku nevyskytovat venku. Používají
se na noc ochranné sítě nad postel – moskytiéry.

Dnes se využívá tzv. profylaxe – forma
„očkování“, kdy se již před pobytem v malárické oblasti užívají
léky, které se berou i při pobytu a ještě několik týdnů po skončení
pobytu.

Je důležité tyto léky brát v přesnou hodinu každý den, aby
nepozbyly účinku. S touto nemocí není radno si zahrávat, proto pokud máte
podezření, že můžete mít malárii (pobyt v tropech, možnost nakažení
od infikované osoby atd.

) ihned vyhledejte lékařskou pomoc!!!

Komplikace malárie

Komplikace se vyskytují hlavně u tropické malárie a jsou život
ohrožující. Patří mezi ně mozková malárie, otok
(edém) plic
, snížení hladiny cukru (hypoglykémie),
tubulární nekróza ledvin (odumření „trubiček“
v ledvině, které jsou potrubím krve v ledvinách).

U dětí nastávají komplikace také u malárie čtyřdenní, kdy se
ukládají komplexy antigen-protilátka na stěnách malých cév v ledvinách,
kde mohou způsobit chronické, nevratné změny pro organismus.

Další názvy: tropická malárie, tropická nemoc, malárie třídenní, malárie čtyřdenní

Malárie

Malárie je parazitární onemocnění přenášené komáry. V roce 2019 podle Světové zdravotnické organizace (WHO) usmrtila zhruba 409 000 lidí a téměř 229 milionů se jí nakazilo. K devadesáti procentům úmrtí na malárii dochází v subsaharské Africe, kde nemoc nejvíce ohrožuje děti mladší pěti let.

Lékaři bez hranic v roce 2019 po celém světě ošetřovali 2 638 200 případů malárie.

Malárie se nejčastěji vyskytuje v chudých oblastech. Mnohdy je samotná nemoc příčinou této chudoby.

Nemoc páchá škody na socio-ekonomické úrovni, protože pacienti jsou často upoutáni na lůžko a nejsou schopni vykonávat běžné denní činnosti.

To znamená obrovskou zátěž pro zdravotnictví i významné ztráty v příjmech domácností v zemích, kde se malárie vyskytuje přirozeně (je zde tzv. endemická).

I když k devadesáti procentům úmrtí na malárii dochází v subsaharské Africe, nemoc se vyskytuje v téměř všech tropických oblastech, kde Lékaři bez hranic pomáhají: od Etiopie a Sierry Leone po Kambodžu a Myanmar.

Co způsobuje malárii?

Malárie je horečnaté onemocnění přenášené z člověka na člověka štípnutím od infikované samičky komára rodu Anopheles. Tito komáři obvykle útočí přibližně od soumraku do úsvitu.

Poté, co se infekce dostane do lidského těla, cestuje do jater, kde se množí a proniká do červených krvinek. Uvnitř červených krvinek se parazité množí, dokud krvinky neprasknou, čímž se do krevního toku uvolní ještě více parazitů.

Existují čtyři hlavní druhy parazita způsobujícího malárii: Plasmodium falciparum, Plasmodium malariae, Plasmodium vivax a Plasmodium ovale. P. falciparum je hlavní příčinou těžké malárie a úmrtí v důsledku nemoci.

Zachránit životy nakažených malárií, můžete i vy

koupit léčbu malárie

Prevence malárie

V rámci prevence je potřeba omezit množení komárů. K tomu dochází ve vodě, a proto je jedním z vhodných opatření vysoušení stojaté vody. Regulovat množení komárů lze také pomocí postřiků určených proti hmyzu, tzv. insekticidů. Protože komáři útočí na člověka především v noci, tak dalším efektivním opatřením je spaní pod sítěmi na postel.

Symptomy malárie

Malárie začíná podobně jako chřipková onemocnění, první symptomy se objevují 9–14 dní od infekce. Mezi příznaky patří horečka (mohou se rozvinout typické cykly horečky, záchvatů zimnice a silného pocení), bolesti kloubů, bolest hlavy, časté zvracení, křeče a kóma.

Pokud se malárie neléčí, může se vyvinout v těžkou formu a nakažené usmrtit. K úmrtí na malárii dochází v důsledku poškození mozku (mozková malárie) nebo poškození životně důležitých orgánů. Pokles počtu červených krvinek může způsobit anémii.

Diagnostika malárie

Malárie se diagnostikuje pomocí rychlého testu nebo ověřením přítomnosti parazita ve vzorku krve pod mikroskopem. Rychlé testy nicméně nejsou vždy k dispozici, mikroskopie není pokaždé jednoznačná, a proto je na řadě míst stále běžná diagnóza na základě symptomů.

Rychlé testy na malárii.

Ta bohužel může vést k nesprávnému rozpoznání nemoci a zahájení nevhodné léčby. To buď vede ke zbytečnému utrpení a úmrtím pacientů s malárií anebo naopak k nadužívání antimalarik a jejich plýtvání.

Léčba malárie

Nejefektivnější léčbou malárie je artemisinová kombinovaná terapie (ACT). Léky ACT jsou jen mírně toxické, mají málo vedlejších účinků a proti parazitovi účinkují velice rychle. Na mnoha místech, kde Lékaři bez hranic působí, jsou ale léky ACT jen obtížně dostupné.

Třídenní terapie antimalariky pro jedno dítě může stát pouhých 7 Kč. Moskytiéry postříkané dlouhodobě účinkujícími insekticidy jsou důležitým způsobem kontroly malárie. V oblastech, kde je nemoc endemická, distribuují Lékaři bez hranic moskytiéry těhotným ženám a dětem do pěti let, které jsou nejnáchylnější k těžké malárii.

MALÁRIE

Obsah:

MAPA celosvětového výskytu malárieFyzická a chemická ochranaAntimalarická profylaxe dětíAntimalarická profylaxe těhotných ženArtemether/Lumefantrin (AL)Dihydroartemisinin/piperaquine (DP)Chloroquin + Proguanil (CP)

Malárie je závažné a někdy až fatální onemocnění způsobené parazity. Rozlišují se 4 druhy malárie, které mohou postihnout člověka: Plasmodium falciparum, Plasmodium vivax, Plasmodium ovale, Plasmodium malariae.

Kde se malárie vyskytuje?Malárie se vyskytuje ve více než 100 zemích světa. Více než 40% obyvatel celého světa je vystaveno riziku malárie. Velké oblasti střední a Jižní Ameriky, Afriky a Jižní Asie a Středního východu, Oceánie jsou považovány za oblasti s rizikem malárie.

Jak běžně se malárie vyskytuje?Podle odhadů SZO se ročně vyskytuje 300-500 miliónů případů malárie a více než 1 milión obyvatel každý rok umírá na malárii.

Jen asi 1200 případů malárie je každoročně zaznamenáván ve Spojených státech.

Nejvíce případů ve Spojených státech a Evropě bývá importováno přistěhovalci nebo cestovateli z malarických oblastí, většinou ze subsaharní Afriky a Indického subkontinentu.

Jak se člověk malárií nakazí?Člověk se malárií nakazí po štípnutí komárem infikovaným parazitem malárie. Pokud komár poštípá infikovanou osobu, sáním krve přijme mikroskopické částice parazita malárie od infikované osoby, a tím se sám komár infikuje a stává se potenciálním přenašečem.

Parazit malárie se v těle komára musí nejprve rozmnožit (obvykle k tomu potřebuje 1 týden), než se stává rizikem pro další neinfikovanou osobu. Jestliže takto infikovaný komár po zhruba jednom týdnu poštípe další osobu, parazit se z komára přenese krví do nového hostitele (člověka). Parazit pak putuje do lidských jater, kde napadá jaterní buňky, roste a množí se.

Během tohoto období infikovaná osoba nepociťuje žádné klinické příznaky. Následně parazit opouští jaterní buňky a napadá červené krvinky. K tomu dochází v průběhu 8 dní až několika měsíců. Jakmile se parazit nachází v červených krvinkách, opět roste a množí se.

Zvětšené červené krvinky prasknou, uvolní se parazit, který může snadno napadat další červené krvinky, a přitom se do krve uvolňuje parazitární toxin, který způsobuje klinické projevy malarického onemocnění.

Jaké jsou příznaky a symptomy malárie?Mezi symptomy malárie patří horečka a chřipce podobné projevy, včetně zimnice, bolesti hlavy, bolesti svalů a únavy. Dále se mohou objevit nausea, zvracení a průjmy.

Malárie může zapříčinit chudokrevnost a žloutenku (žluté zabarvení kůže a očí) díky ztrátě červených krvinek. není-li okamžitě zahájena léčba malárie s typem P.

falciparum, může dojít k vážnému selhání ledvin, k záchvatu, k neurologickému postižení, bezvědomí až k úmrtí.

Kdy nejdřív člověk pocítí, že byl poštípán infikovaným komárem?U většiny lidí se první symptomy objeví po 10 dnech až 4 týdnech, i když jsou známy případy, kdy pacient první příznaky pozoroval již 8.

den a nebo po 1 roce. Dva druhy malárie: P.vivax a P.

ovale, mohou recidivovat: takový parazit se může ukrýt do jaterních buněk po dobu několika měsíců (až 4 let) po pokousání infikovaným komárem, aniž by došlo k jeho aktivní fázi.

Jak je malárie diagnostikována?Malárie se diagnostikuje v krvi infikované osoby, pod mikroskopem, s předchozím barvením parazita (pro snadnější odlišení).

Ten, kdo cestoval do rizikových oblastí s malárií, a objeví-li se u něj horečka do 1 roku, by měl vyhledat lékařskou pomoc a vždy upozornit na to, že navštívil malaricky rizikovou oblast.

Jak se malárie léčí?Malárii lze léčit přípravky vydávané výhradně na předpis. Volba léku a způsobu léčby je závislá na druhu malárie a oblasti, kde se pacient mohl nakazit, dále na věku pacienta a na závažnosti onemocnění.

Jak se lze bránit před nákazou malárie?Cestovatel by měl 4-6 týdnů před cestou navštívit svého lékaře, kde mu lékař předepíše odpovídající antimalarické přípravky. Je důležité dodržet užívání antimalarik. Dalším ochranným prostředkem jsou přípravky zabraňující poštípání komárem – repelenty, postřiky proti komárům, sítě apod., vhodné oblečení (dlouhé kalhoty, triko s dlouhým rukávem apod.).

Budete mít zájem:  MHD je na měsíc zadarmo. Přestanou lidé jezdit auty?

MAPA celosvětového výskytu malárie obsah

Celosvětový výskyt malárie (IAMAT 2016; data WHO 2015), doplněno zóny s antimalariky dle CRM 2015Orientační zóny podle potřebné antimalarické profylaxe nebo pohotovostní léčby (bližší informace najdete v databázi zemí)P … antimalarická profylaxe významná (Mefloquin, Atovaquon/Proguanil, Doxycyklin)T … pohotovostní léčba významná (Atovaquon/Proguanil, Artemether/lumefantrin, Dihydroartemisin)CT … pohotovostní léčba významná (Chloroquin, Atovaquon/Proguanil, Artemether/lumefantrin, Dihydroartemisin)P* … antimalarická profylaxe významná jen v sezóně (Mefloquin, Atovaquon/Proguanil, Doxycyklin), jinak pohotovostní léčba

Fyzická a chemická ochrana obsah

Pobytpřebývání a přenocování v uzavřených místnostech od večera až do rána představuje tradiční ochranu před komáry. Necestovat do oblastí s vysokým rizikem nákazy během období dešťů.

Oblečenív případě pobytu v přírodě večer a v noci používat oblečení, které pokryje prakticky celé tělo (dlouhé rukávy a dlouhé kalhoty), doporučuje se světlý oděv, z prodyšného materiálu (např. ze lněné látky).

RepelentyInsekticidní prostředky se doporučuje používat na kůži (lýtka, zápěstí, krk), předpokládá-li se doba pobytu v přírodě zhruba 2-4 hodiny. Při delším pobytu v přírodě se doporučuje impregnovat oděv. Chemické přípravky: např.

N,N-diethyl-m-toluamid (DEET), 2-(2-hydroxyethyl)-,1-metylpropylester (Icaridin, Picaridin) nebo 1-piperidincarboxylkyselina, se běžně prodávají jako roztoky nebo spreje; DEET je možné zakoupit i v oblastech s výskytem malárie a považuje se za zlatý standard, který v koncentraci 30-50% se stává nejúčinnějším prostředkem.

Účinek repelentů přetrvává až 8 hodin (ovšem v závislosti na jejich koncentraci). Nesmí se používat k rozsáhlému pokrytí (především u dětí), je třeba se vyvarovat kontaktu se sliznicí nebo s umělou hmotou (např. náramky).

Rostlinné přípravky: např. éterické oleje v různých směsích. Jsou snášeny obvykle velmi dobře, ale mají různou účinnost, a proto ne vždy jsou dostatečně efektivní.

Insekticidyinsekticidní prostředky jsou např. pyrethrin a pyrethroid, které mají i další účinky. Používají se např. ve formě aerosolu, par, svíčky, kuřidel („mosquito-coils“ atd.) v malarických oblastech stejně jako v podobě tekutého prostředku k impregnaci oděvu nebo sítě proti komárům či moskytům.

Není vhodné je používat přímo na kůži, protože mohou dráždit nejen kůži, ale i sliznici, což vede ke vzniku alergických projevů. Navíc mohou způsobit zdravotní problémy, a to především neurologické.

Kombinace repelentů (používané na kůži) a insekticidů (používanými na oděv) se zvyšuje ochranný účinek před komáry a moskyty.

UbytováníMístnosti ke spaní (ložnice) by měly být zajištěny tak, aby byly bez moskytů a komárů!!! Uzavřené místnosti se mechanicky zbaví komárů: např. vychlazením místnosti za použití klimatizace, pokud je to možné.

Používání insekticidních osvěžujících prostředků může být zdraví škodlivé.Síť proti moskytům se stále doporučuje, jako optimální ochrana před komáry zejména v době spánku, pokud není jiný možný způsob. Je vhodná zejména pro ochranu kojenců.

V případě potřeby lze tuto síť impregnovat insekticidem.

Při dlouhodobých pobytech je třeba navíc zatěsnit okna a dveře (např. gázou) před možným vniknutím komárů a prudké větrání („cross-ventilace“). Je vhodné odstranit zdroje komářích líhní ze stojících vod v rybníkách, snížením hladiny apod., odkrytím cisterny, vylitím dešťové vody z okapů, apod.

Očkování proti malárii obsah

Limitované použití první komerční vakcíny Mosquirix. Další informace o očkování jsou ZDE.

Antimalarika obsah

Antimalarická profylaxe (prevence malárie)Zda-li je chemoprofylaxe podáváním léčiv pro cestovatele důležitá, musí zvážit lékař na základě prospěšnosti a rizika chemoprofylaxe s ohledem na okolnostech místa pobytu cestovatele.

A jaké léčivo se užívá pro danou profylaxi, souvisí mimo jiné i s místní rezistencí původce malárie. Toto platí i v případě naléhavého užívání antimalarik v místě pobytu při výskytu malárie (tzv. pohotovostní neboli „stand-by“ léčby).

Cestovatel musí být před cestou dostatečně poučen, že antimalarická profylaxe neposkytuje absolutní ochranu vůči malárii. I když jen snižují riziko nákazy, bývá pak riziko malárie minimální. Pokud se navíc malárie rozpozná na počátku, je téměř vždy vyléčitelná.

Dojde-li u cestovatele v tropech ke vzniku horečnatého stavu, existuje vždy určitá možnost nákazy malárie, a proto se doporučuje za všech okolností vyhledat lékaře. Stejné pravidlo platí i po návratu domů a to zejména během prvních tří měsíců. Pozdější manifestace malárie se objeví jen zřídka.

Recidiva terciární malárie se může objevit náhodně; její léčba je téměř nemožná, ale není smrtelná.

Jedním z nejčastějších opatření proti malárii je chemoprofylaxe prováděna zpravidla před cestou do malarických oblastí. Nepodstoupil-li cestovatel tuto preexpoziční chemoprofylaxi a vyskytne se v situaci ohrožení nebo je již nakažen, může se v takových případech provést tzv. pohotovostní neboli stand-by léčba („samoléčba“) a následně vyhledat lékařskou pomoc.

PRAVIDELNÁ nebo POHOTOVOSTNÍ MEDIKACE s účinnou látkou:

  • Artemether / Lumefantrin (AL)
  • Atovaquon / Proguanil (AP)
  • Chloroquin (C)
  • Chloroquin + Proguanil (CP)
  • Dihydroastemisinin/Piperaquin (DP)
  • Doxycyklin (D)
  • Mefloquin (M)

Antimalarická profylaxe s Atovaquon/Proguanil nebo Mefloquin patří mezi spolehlivá antimalarika a není potřeba případné pohotovostní léčby po poštípání komárem.

V případě, že se objeví jakékoli příznaky onemocnění, zejména objeví-li se horečka, a osoba užívá nebo užívala profylakticky antimalarika, je vždy nutné zvážit riziko onemocnění malárií.

Na základě diagnostiky se podle potřeby zahájí antimalarická léčba. Pravidelná antimalarická profylaxe nevylučuje možnost nákazy malárií!!!

POHOTOVOSTNÍ, „stand-by“ medikace (nouzová potřeba „samoléčby“)Naléhavá pohotovostní léčba (samoléčba) malárie by měla být prováděna jen v nezbytně nutných případech, když se objeví horečka nebo jiné malarické příznaky a to v místech, kde je lékařská pomoc nedostupná. Zejména děti, těhotné ženy, senioři a osoby s postiženým imunitním systémem by měli bezprostředně vyhledat lékařskou pomoc.

  • I po úspěšné pohotovostní léčbě při zlepšení zdravotního stavu by měl pacient následně vyhledat lékařskou pomoc hned, jak je to možné, nejpozději však po návratu.
  • Tabulka: Kontraindikace antimalarické profylaxe nebo pohotovostní léčby
  • Další informace najdete v prémiovém obsahu

Antimalarická profylaxe dětí obsah

Je-li třeba dítě chránit před malárií, provádí se antimalarická profylaxe podobně jako u dospělých s výjimkou novorozenců a kojenců mladších 6 měsíců, kteří se chrání před komáry vhodnými moskytiérami.

Poznámky:Atovaquon / Proguanil je určen dětem s hmotností větší než 11 kg tělesné hmotnosti při dávkování shodném s dávkováním pro dospělé.Doxycyklin není vhodný pro děti mladší 8 let.

Mefloquin lze podávat dětem s tělesnou hmotností větší než 5 kg, starších 3 měsíců.Pohotovostní (stand-by) léčba by se měla u dětí provádět jen v tom případě, že bude neodkladná a převýší prospěch nad možným rizikem.

Dávkování a schéma léčby je třeba dodržovat podle příbalové informace u daného antimalarika.

  1. Tabulka: Dávkování antimalarik pro děti
  2. Další informace najdete v prémiovém obsahu

Antimalarická profylaxe těhotných žen obsah

TěhotenstvíMalárie může v těhotenství představovat vážnější onemocnění, a stává se rizikem nejen pro matku ale i pro plod. Proto by těhotné ženy měly být před cestou do malarických oblastí varovány…

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Omezení plánovaného otěhotnění po užívání antimalarikVzhledem k tomu, že některá antimalarika mohou ovlivnit vývoj plodu, doporučuje se minimálně 1 měsíc po ukončení užívání antimalarik neotěhotnět. V případě některých antimalarik je tento interval ještě delší, tj., 2-3 měsíce.

Artemether/Lumefantrin (AL) obsah

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Atovaquon/Proguanil (AP) obsah

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Doxycyklin (D) obsah

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Dihydroartemisinin/piperaquine (DP) obsah

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Chloroquin (C) obsah

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Chloroquin + Proguanil (CP) obsah

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Mefloquin (M) obsah

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Ostatní antimalarika obsah

Ostatní antimalarika pro pohotovostní léčbu se již používají omezeně nebo vůbec ne.Halofantrin se již neužívá z důvodu možné kardiotoxicitě při pohotovostní léčbě.Sulfa/Pyrimethamin (např. Fansidar, Metakelfin) – byl doporučován SZO; obvykle existuje na něj rezistence; dávkování pro dospělého – 3 tablety jako jednotlivé dávky (pro tropickou malárii, jen v B-oblastech vyznačených WHO)

Chinin, případně v kombinaci s Tetracyklinem nebo Doxycyklinem – dávkování je závislé na různých lékových formách a balení. Užívání bez lékařského dohledu je problematické díky interakci s jinými antimalarickými léčivy.

Všeobecná pravidla obsah

Pro správné zvážení prospěchu a rizika je třeba:

  1. Zjistit příslušné údaje o zemi, ve které cestovatel plánuje pobyt:Je v cílové zemi původce malárie? Pokud je, působí zde celoročně nebo jen sezónně? A vyskytuje se v celé zemi nebo jen ve vybraných lokalitách? Původce malárie rezistentní vůči některému z antimalarik?
  2. Od cestovatele je třeba zjistit:Plánovou dobu pobytu, a v jakém období cestovatel chce do oblasti odjet?

Cestovní styl:

  • pobyt ve městech, rekreačních turistických centrech, na venkově?
  • ubytování v hotelu nebo lacinější ubytování?
  • pobyt na jednom místě nebo turistické cestování po celé zemi?

Zvláštní aktivity (např. pracovní pobyt, odpočinek)? Je cestovatel zdravý nebo trpí chronickým onemocněním? Užívá pravidelně léky?Trpí např. alergií?

  • Zvláštní skupinou jsou děti, těhotné ženy, starší lidé a osoby s postižením imunitního systému.
  • Tabulka: Vyhodnocení rizika malárie
Riziko nízké Riziko vysoké
Doba pobytu Dlouhodobá (rezidentní) Krátkodobá (turistická)
Místo pobytu Stacionární Mobilní
Ubytování Chráněné vůči komárům Nechráněné vůči komárům
Outdoorové aktivity Přes den Na večer nebo v noci
Osobní faktory Mladý, zdravý, dospělý jedinec, s dobrým imunitním systémem (ne těhotná žena) Dítě, senior, (chronicky) nemocný, s postiženým imunitním systémem, těhotná
Lékařská péče Dosažitelná Nedostupná
Povědomí o možných rizicích Je Není

Vydáno / Aktualizováno: 21.09.2015

Autor: M.Petráš

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector