Luteolin a jeho účinky na zdraví – co tato látka umí?

Luteolin a jeho účinky na zdraví – co tato látka umí?

Pokud sledujete moje stránky, jistě víte, že jsem docela fanda do přírodních antihistaminik. Celkově jsem fascinovaná tím, co v přírodě všechno nalezneme. A když už jsem vás informovala o quercetinu, nesmím vás ochudit ani o luteolin. Pravda je, že quercetin byl v poslední době trochu více slavný, ale luteolin se tváří stejně úžasně a určitě byste o něm měli vědět.

Luteolin – zázračný flavonoid?

Luteolin patří do skupiny flavonoidů, což jsou polyfenolické látky, které nalézáme v přírodě (jako sekundární metabolity). Luteolin si své místo našel i v české literatuře a o jeho výskytu, metabolismu i léčebných účincích si můžete přečíst v tomto referátu.

Podle autorů má samotný luteolin protirakovinný, protizánětlivý, antioxidační, kardioprotektivní, antimikrobiální i antidepresivní účinky. Není to skvělé? Je poměrně málo toxický a ani ve vysokých dávkách nemá mutagenní účinky (což je prý např. riziko vysokých dávek quercetinu).

Trochu nejasná je jeho role v endokrinním systému, kdy jedna studie popsala estrogenní aktivitu a druhá ji zase vyvrátila (shrnuto zde). Takže to platí asi jako se vším – nic se nemá přehánět a nepřekračovat doporučované množství.

Luteolin a jeho účinky na zdraví – co tato látka umí?

Kde jej najdeme?

Mezi zdroje luteolinu patří nejen jedlé rostliny, ale také řada okrasných rostlin.

Z těch jedlých, což vás bude asi zajímat více, jsou dobrými zdroji mrkev, paprika, celer, olivový olej, peprmint, tymián, rozmarýn, oregáno, salát, listy perilly, granátové jablko, artyčoky, kakao, čaj roiboos, pohankové výhonky, vodnice či okurka. Najdeme jej také v citrónu, řepě, kapustičkách, zelí, květáku, pažitce, fenyklu, křenu, kedlubně, petrželi, špenátu či zeleném čaji.

Luteolin a jeho účinky na zdraví – co tato látka umí?Zdroj: easyhealthoptions.com

Luteolin v boji s histaminem

Luteolin upoutal mou pozornost již několikrát, jelikož o něm mluví i Dr. Theoharides, kterého považuji za odborníka v oblasti žírných buněk, podobně jako quercetin byl týmem navržen do několika potravinových doplňků, které mají mimo jiné cílit i zánět a žírné buňky.

Jeho práci si vychvaluje i britská bloggerka The Low Histamine Chef a po retreatu prozradili, že využití luteolinu v krému bude zřejmě velmi prospěšné pro ty, kdo trpí kožními problémy v důsledku histaminu a poruch aktivace žírných buněk.

Není se čemu divit, studie z roku 2014 poukázala na protisvědivé a protizánětlivé účinky lutelionu izolovaného z listů perilly.

Luteolin nejen potlačil sekreci zánětlivých cytokinů ze stimulovaných žírných buněk, ale také významně snížil množství histaminu a dalších podstatných zánětlivých molekul (leukotrieny, prostaglandin D2) uvolněných ze žírných buněk po jejich stimulaci, a zvířata se tedy mnohem méně škrábala.

Tato studie potvrdila, že luteolin zabraňuje uvolňování histaminu ze žírných buněk při alergické reakci. V roce 2013 vyšel také souhrnný článek, kde se zabývají pozitivním vlivem luteolinu na žírné buňky.

V jedné studii poukázali na vliv žírných buněk na další buňky a jejich spojitost s autoimunitních nemocech, přičemž právě luteolin dokáže této interakci zabránit (a právě proto může hrát významnou roli při autoimunitních nemocech).

 Pravděpodobně i inhibiční účinky luteolinu na žírné buňky předurčují luteolin pro terapii roztroušené sklerózy (luteolin je účinný ve snižování neurozánětů). Roli v neurozánětech a  roli luteolinu v léčbě „brain fog“, tedy zamlženého mozku, diskutují také v další souhrnné studii, podle jejichž závěru může lipozomální luteolin (v olivovém extraktu) zlepšit pozornost u autistických pacientů (potvrzeno v klinické studii s kombinací quercetinu a luteolinu) a odstanit zamlžený mozek u pacientů s mastocytózou (histamin z žírných buněk zvyšuje zánět v mozku, jehož výsledkem je brain fog). Ještě bych dodala, že luteolin působí i na zánět přímo ve střevě, což většinu histaminiků jistě potěší.

Luteolin a jeho účinky na zdraví – co tato látka umí?Zdroj: spontaneoustomato.com

Kde sehnat?

S luteolinem to zatím není moc jednoduché a není příliš rozšířený, takže nejlepší zdroj bude stále v potravinách. Případně se prodává přírodní koncentrovaný zdroj flavonoidů včetně luteolinu a quercetinu a naleznete jej třeba zde. Přímo luteolin prodává třeba Swanson.

Mezi preparáty s obsahem luteolinu, kadidlovníku a L. acidophilus jakožto možný boj proti alergiím patří preparát od Nutricology. A pak samozřejmě silná formulace od Dr.

Theoharidese, specialistu na poruchy žírných buněk, Neuroprotek, který je kombinací luteolinu, kvercetinu a rutinu a byl testován i v klinických studiích (včetně dětských).

Resveratrol – silný přírodní antioxidant

Dnes se zaměříme na poměrně neznámou, a i přesto velmi zajímavou látku jménem resveratrol.

Tato novodobá látka byla objevená na přelomu 90 let a následně byla podrobena několika studiím, kde stále čekáme na jasné rozuzlení a potvrzení konkrétního působení a vlivu na organismus. Některé studie blahodárný vliv resveratrolu potvrdily a jiné zase vyvrátily.  

Základním ukazatelem, proč je resveratrol pro náš organismus důležitý je tvz. „francouzský paradox“. Studie potvrdila, že lidé žijící v různých částech Francie mají daleko nižší výskat kardiovaskulárních úmrtí, oproti jiným zemím, což může být zapříčiněno pravidelnou konzumací červeného vína, obsahující resveratrol.

Resveratrol řadíme mezi aktivní látky spadající do skupiny polyfenolů. Obecně platí, že tato skupina látek působí na organismus jako silný antioxidant. Resveratrol je jeden z nejsilnějších přírodních antioxidantu.

Jaké jsou formy Resveratrolu?

Resveratrol nalezneme ve dvou formách „cis“ a „trans“. Jedná se o stejnou aktivní látku ovšem v trochu jiném izomeru (odlišná struktura molekul)

Luteolin a jeho účinky na zdraví – co tato látka umí?

Pro organismus je důležité vybírat a užívat formu TRANS, která je pro naše tělo biologický dostupná a daleko lépe vstřebatelná. Pokud uvažujete o koupi Resveratrolu, vždy vybírejte TRANS-Resveratrol formu.

Co jsou antioxidanty a jaký mají význam?

Antioxidanty vnímáme jako látky snižující aktivitu volných radikálu. Jinak řečeno, antioxidanty nám pomáhají vypořádat se s oxidačním stresem a tím předcházet různým onemocněním.

Volné radikály v organismu vznikají přirozenou cestou a to v rámci metabolických procesů.

Tyto látky jsou tedy svým způsobem pro naše tělo důležité, nicméně zde hraje zásadní roli jejich množství a vyváženost s antioxidanty.

Špatný životní styl resp. Životosprává, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatečný přísun vitamínů a minerálů přispívá k nadměrné tvorbě volných radikálů, které pak mají negativní dopad na naše zdraví.

Volné radikály se mění na reaktivní formy kyslíku, jenž mají neblahý vliv na kardiovaskulární systém a mohou být rizikovým faktorem pro různá srdeční onemocnění. Proto je nesmírně důležitý mít antioxidanty a volné radikály v rovnováze a tím předcházet všelijakým komplikacím.

Kde nalezneme Resveratrol?

Z počátku byl resveratrol objeven ve vinné révě. Nachází se jak v modré, tak v bílé odrůdě, nicméně v modré révě byl zjištěn daleko vyšší obsah resveratrolu. Resvertrol také najdeme v potravinách jako arašídy, brusinky, borůvky a mnoho dalších.

Mezi nově objevené zdroje resveratrolu také patří rostlina pocházející z dalekého východu, konkrétně Japonska (Tchaj-wanu) nesoucí název Křídlatka japonská.

Luteolin a jeho účinky na zdraví – co tato látka umí?

Křídlatka japonská je statná invazivní rostlina dosahující výšky přibližně 2 m, která vyniká svými krásnými květy. Křídlatka preferuje vlhká prostředí a tak ji nejčastěji nalezneme na březích či poblíž vodních ploch.

Působení Resveratrolu??

  • -Silný přírodní antioxidant
  • -Pomáhá regulovat HDL a LDL cholesterol
  • -Zvyšuje obranyschopnost organismu
  • -Zmírňuje projevy alergií
  • -Blahodárný vliv na kardiovaskulární systém
  • -Podporuje správnou funkci plic
  • -Reguluje hladinu krevního cukru
  • -Zmírňuje zánětlivé procesy v organismu
  • Pokud hledáte kvalitní a přírodní zdroj Resveratrolu, jednoznačně doporučujeme 98% Resveratrol od výrobce Golden Nature s vysokým obsahem trans-resveratrolu 100 mg v kapsli.
  • Tento produkt naleznete také v naší akční nabídce 2+1 zdarma.

Kysané zelí jako superlék, který si zpravidla vyrobíte pouze sami doma

Ing.Zdeněk Rozehnal

Nejlevnější a nejúčinnější léčivá zelenina, která u nás roste je zelí. Léčivé a ochranné spektrum této zeleniny je tak široké, že stojí za to je využívat.

Syrové zelí obsahuje vitamíny C, E, řadu vitamínů skupiny B, kyselinu listovou a pantothenovou, prvky sodík, vápník, draslík, hořčík, měď, železo, zinek, fosfor, chlór, mangan, síru a jód. Navíc i tzv.

vitamín U – antiulcusový faktor (název vitamínu U je odvozen od slova ulcus – vřed). Dále se v zelí nachází cholin, inulin, organické kyseliny a mnoho dalších užitečných látek.

Sníme-li před každým slaným jídlem několik listů syrového zelí nebo trochu kysaného zelí, přispíváme tím k léčbě jaterních nemocí jako například je jaterní nedostatečnost, zduřelá a opuchlá játra, počínající cirhóza, žloutenka typu A i B. Velkou úlevu přináší zelná kúra i při rakovině jater. V tomto případě doplňujeme kúru potravinovým doplňkem ze semen ostropestřce mariánského – půl lžičky prášku denně a lžící medu.

Budete mít zájem:  Darování krevní plasmy: lékaři odpovídají na nejčastější otázky

Pouze syrové zelí

Nutno podoknout, že léčivé účinky má zelí pouze v syrovém stavu. Naopak vařené zelí zatěžuje játra. Někteří léčitelé považují vařené zelí pro játra za jed.

Vzhledem k dobrému složení sacharidů a komplexnímu působení dalších látek je pravidelná konzumace syrového nebo kvašeného zelí velice vhodná nejen pro diabetiky.

Již více než 80 let je znám a neustále prokazován výrazný léčebný účinek šťávy ze syrového zelí – 0,5 litru denně – při dně, všech formách revmatismu a artróze (společně se šťávou z celeru).

Je-li organismus překyselen či Vás pálí žáha, pomůže vypít 2 – 3 dcl šťávy ze syrového zelí. Kysané zelí příznivě působí na trávení v žaludku a na činnost střev, údajně i při chudokrevnosti a plícních chorobách.

Příznivý vliv má konzumace syrového zelí i při ateroskleróze.

Prospěšná je i konzumace zelí při ledvinových chorobách, zelí napomáhá lepšímu vyučování odpadních látek. Své místo má i v kosmetice tím, že čistí krev a mění metabolismus buněk, působí omlazujícím vlivem na pleť a pokožku, činí ji vláčnou a částečně vyhlazuje vrásky.

Jak je výše uvedeno, zelí obsahuje tzv. vitamín U. Je vyzkoušeno, že pití 3 dcl čerstvé šťávy ze syrového zelí společně s 1 dcl bramborové a 1 dcl mrkvové šťávy, léčí žaludeční a dvanáctníkové vředy.

Zelí versus těžké kovy

Luteolin a jeho účinky na zdraví – co tato látka umí?

Dr.Dietrich Klinghardt M.D. Ph.D uvádí, že Chlorella je hlavní metodou detoxikace těžkých kovů, ale pokud pacient chlorellu nesnáší, našli jsme několik dalších variant jako náhradu. Jedna z nich je kyselé zelí. 4 krát denně 2 polévkové lžíce. V kysaném zelí je totiž hodně methionu, je to aminokyselina, jenž také detoxikuje a je postavena z mnoha vláken, které na sebe váží težké kovy.

Více:

Zelí versus rakovina

Nicméně nejzajímavější účinky syrového zelí jsou ve vztahu k prevenci rakoviny. Vědci zjistili, že se při kvašení v zelí tvoří mj. izotiokyanáty – látky, které mají silné protirakovinné účinky a pomáhají předcházet nádorovým onemocněním jater, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku.

Nakrájené hlávkové zelí, které prošlo bakteriálním kvašením, je prospěšnější než syrové, ale určitě ne kysané zelí, do kterého byly přidány chemické látky. Typickou kyselou chuť mu dodává kyselina mléčná, která vznikla kvašením cukrů působením bakterií mléčného kvašení.

Kysané zelí obsahuje množství užitečných mikroorganismů a enzymů, které zlepšují trávení a vstřebávání živin. Podporuje látkovou přeměnu, snižuje krevní tlak a zrychluje odvádění odpadních látek z těla. Zvyšuje celkovou odolnost organismu proti infekcím a aktivizuje imunitní systém v boji proti virům a bakteriím, proto je výbornou prevencí nachlazení a chřipky.

Výzkum odborníků na výživu z londýnské university ukázaly, že kysané zelí je také účinné afrodiziakum.

Zelí – základní potravina účinkující proti rakovině

Neev M. Arnell

Podle nedávné britské studie[1] je možné zabránit růstu zhoubných buněk při rakovině prostaty u mužů tím, že budete jíst brokolici 4x za týden. Avšak brokolice není jedinou brukvovitou zeleninou s antirakovinnými účinky.

Velmi dlouhou historii s ohledem na léčivé působení má také zelí. Jak uvádí např. William Duffy v knížce Sugar Blues, už při stavbě velké čínské zdi bylo dělníkům podáváno především solené zelí s rýží, aby byli silní a zdraví[2]. Zelí bývalo rovněž pěstováno ve starověkém Řecku nebo v Římské říši, kde bylo ceněno jako všelék, schopný léčit všechny možné nemoci.

A také v dnešní době nám poskytují epidemiologické studie důkazy o tom, že strava bohatá na brukvovitou zeleninu má souvislost s nižším rizikem mnoha typů rakoviny[3]. A je to hlavně zelí, které vykazuje slibné vlastnosti díky svému obsahu antioxidantů a glukosinolátů.

Antioxidanty a fytonutrienty v červeném zelí

Červené zelí obsahuje 36 různých anthocyaninů, které patří do skupiny flavonoidů, u nichž byly pozorovány ochranné vlastnosti proti rakovině – viz studie provedená v the U.S. Department of Agriculture's Agricultural Research Service[4]

Anthocyaniny se přirozeně vyskytují v podobě pigmentů i v ovoci a bobulovinách červené, modré nebo purpurové barvy. Jedna z dalších studií doložila, že některé fytonutrienty mívají až dvojnásobně vyšší antioxidační účinky než vitamín C[5].

Červené zelí je jedinečné tím, že jeho jedna menší porce obsahuje kolem 30 miligramů červených anthocyaninů. Nejčastěji konzumované bílé zelí obsahuje ale až 50 miligramů těchto látek.

Preventivní účinky proti rakovině má zelí hlavně díky svému bohatému obsahu antioxidantů. Když tyto schází našemu tělu, nastává metabolický problém označovaný jako oxidační stres, který bývá jedním z rizikových faktorů pro vznik rakoviny[6]

Isothiokyanáty

Už jen samotné antioxidační účinky zelí jej staví vysoko na žebříčku potravin působících proti rakovině, ale tato rostlina patří ještě na vyšší stupínek. Glukosinuláty z něj mohou být konvertovány na tzv isothiokyanátové složky, které vykazují preventivní účinky proti různým druhům rakoviny, jako jsou např. rakovina močového měchýře, plic, tlustého střeva nebo prostaty[7].

Isothiokyanáty působí proti karcinogenům hned třemi různými způsoby: jsou prevencí před jejich aktivací, působí proti nim, když už jsou aktivovány a urychlují jejich vylučování z těla.

Už více studií doložilo, že rizika rakoviny trávicího a dýchacího ústrojí mohou být snižována konzumací zeleniny bohaté na isothiokyanáty a že tyto složky mohou být velmi účinné i při zvládání rakoviny plic nebo jícnu[8].

Indol-3-carbinol

U zelí byla prokázána schopnost pomáhat při prevenci rakoviny také díky jeho složce označované jako Indol-3-carbinol (I3C). Tato látka, která bývá uvolňována hlavně v průběhu žvýkání brukvovité zeleniny, chrání před nevhodnými účinky estrogenu.

Jakmile totiž dojde k rozštěpení jednoho typu estrogenu, jeden jeho produkt pak vede ke zvýšenému riziku rakoviny prsu. I3C dokáže snižovat riziko rakoviny prsu tím, že podporuje produkci méně nebezpečných metabolitů.

Originál: https://www.naturalnews.com/032377_cabbage_anti-cancer_food.html

Kvercetin

Luteolin a jeho účinky na zdraví – co tato látka umí?

Quercetin

Popis a výskyt

Kvercetin je látka ze skupiny flavonoidů. Vyskytuje se v mnoha potravinách.

Vysoké množství ho obsahují zejména některé druhy zeleniny (nejvíce cibule, kapusta a brokolice) a také bobulové ovoce (borůvky, brusinky, arónie, oskeruše, rakytník řešetlákový a černý rybíz), citrusové plody, sójové boby, černý i zelený čaj a pohanka.

Člověk konzumující zdravou stravu denně přijímá cca 65 mg kvercetinu, pro léčebné účely je však jeho potřeba daleko vyšší, a je tedy vhodné jej konzumovat i formou doplňků stravy.

Účinky

Kvercetin je nejen silný antioxidant, ale vyznačuje se rovněž výrazným epigenetickým působením, díky němuž je schopen ovlivnit, které z genů naší dědičné informace se skutečně projeví a které nikoliv. Může tak hrát výraznou roli v prevenci a léčbě řady potíží.

Nádorová onemocnění

Kvercetin patří mezi látky s velice silným protinádorovým působením. Jedním z důvodů je fakt, že jde o velice silný antioxidant, který pomáhá chránit DNA vůči poškození vlivem volných radikálů (1).

Možná ještě významnější je však jeho působení v oblasti epigenetiky, díky němuž dokáže ovlivňovat různé signální procesy nádorových buněk, aniž by působil toxicky na buňky zdravé.

Platí totiž, že u nádorových buněk jsou narušeny některé geneticky podmíněné procesy, které zdravým buňkám brání v nekontrolovaném bujení.

Kvercetin například inhibuje aktivitu hned 16 enzymů z rodiny kináz, z nichž některé hrají důležitou roli v regulaci buněčného cyklu. Mimo jiné například potlačuje signální dráhy procesu proliferace, což je rychlé, nekontrolované množení buněk typické právě pro nádorová onemocnění (2, 3).

Kvercetin dále ovlivňuje proces nazývaný acetylace histonů. Histony jsou bílkoviny, které formují prostorovou strukturu DNA, a jejich acetylace umožňuje, aby byla DNA „přečtena“ a mohly být podle ní syntetizovány bílkoviny. Blokuje také vazby různých transaktivátorů (např.

Budete mít zájem:  Datlový sirup a zdraví – jaké má účinky? a jak si ho udělat doma?

p300 či NF-kappaB), čímž snižuje aktivitu enzymu COX 2, který stimuluje vznik zánětlivých procesů. Právě potlačení COX 2 a s ním souvisejících zánětlivých procesů přitom bývá považováno za velice důležitou složku prevence rakoviny (4, 5).

A v neposlední řadě kvercetin ovlivňuje aktivitu skupiny enzymů nazývaných sirtuiny, které rovněž regulují expresi (tedy vyjádření) některých důležitých genů (6, 7). Nejznámější z nich, označovaný zkratkou SIRT1, přitom například reguluje schopnost apoptózy neboli programované buněčné smrti, která bývá právě v případě nádorových onemocnění narušena (8).

Působí ovšem i proti aktivitě demetylázy LSD1, která má rozhodující úlohu v regulaci přepisu genů zapojených do buněčného růstu a diferenciace – i zde jde tedy o mechanismus, který brání množení poškozených buněk, včetně těch nádorových (9).

Pokud nádorové onemocnění již probíhá, je v léčbě důležitý i fakt, že kvercetin dokáže omezovat tvorbu nových cév nutných pro krevní zásobení nádoru, takže ho v podstatě pomáhá „vyhladovět“ (17). Prokázán byl dokonce i účinek v prevenci a léčbě leukemie (10).

Nemoci srdce a cév

Většina látek z rodiny flavonoidů umí zpomalovat rozvoj aterosklerózy coby hlavního rizikového faktoru nemocí srdce a cév, podle zjištění vědců to však vypadá, že právě kvercetin je z nich v tomto směru nejúčinnější.

Vděčí za to svému antioxidačnímu účinku, protizánětlivému efektu vlivem epigenetického působení a schopnosti zmírňovat tzv. endoteliální dysfunkci.

Dokáže také regulovat hladinu LDL cholesterolu a bránit jeho oxidaci vlivem volných radikálů (21, 22).

Kvercetin také ovšem poměrně účinně snižuje i vysoký krevní tlak, který je dalším z rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění.

Pozitivní vliv má na tlak systolický i diastolický, přičemž první znatelné výsledky se objevují již po týdnu užívání dávek od 10 mg na kilogram tělesné hmotnosti a přetrvávají i po skončení užívání.

V rámci studií na zvířatech došlo k významnému snížení tlaku i u krys, které byly krmeny stravou s vysokým obsahem tuku a cukru (18–20).

Imunita

Kvercetin patří mezi polyfenoly s rozsáhlým pozitivním vlivem na imunitní systém. Důležitá je například jeho schopnost potlačovat produkci látek interleukin-6 a TNF-alfa, které hrají klíčovou roli při vzniku zánětlivých procesů (11). Na podpoře obranyschopnosti se podílí i antioxidační efekt kvercetinu.

Tato látka dokonce pomáhá i proti poklesu imunitních funkcí po intenzivní zátěži. Pokud totiž člověk podstoupí extrémní fyzickou zátěž typu maratonu, jsou jeho imunitní funkce až po 72 hodin po jejím skončení výrazně sníženy, což se projevuje například vyšší náchylností k respiračním onemocněním.

Právě užívání kvercetinu (1 000 mg denně po dobu tří týdnů) přitom výskyt těchto nemocí po zátěži výrazně snížilo (28).

Hubnutí

Obezita není způsobena pouze nerovnováhou mezi energetickým příjmem a výdejem – ve srovnání s populací s normální hmotností se u obézních osob totiž mnohem častěji objevují různé epigenetické změny v oblasti DNA a histonů.

Ono často omílané „máme to v genech“ tudíž není pouhou výmluvou – nejde sice o genetický znak zakódovaný v naší DNA, ale o biochemické změny, které vznikly v průběhu nitroděložního vývoje a dalšího života a které ovlivňují to, nakolik se jednotlivé geny naší dědičné výbavy skutečně projeví.

Základem snižování hmotnosti tak sice stále zůstává kombinace zvýšení energetického výdeje (tj. pohyb) a snížení energetického příjmu (tj. dieta), výrazně však mohou pomoci i přírodní látky, které mají vliv na epigenetické mechanismy. Mezi ty nejúčinnější přitom patří právě kvercetin.

Ovlivňuje totiž aktivitu enzymů DNMT1 a HDAC1 i acetylaci histonů, a preventivně tak brání množení tukových buněk, snižuje míru jejich variability a ovlivňuje také jejich apoptózu, tj. programovanou buněčnou smrt (12–16).

Kvercetin má však i další zajímavé účinky. Dokáže omezit vstřebávání mastných kyselin, cholesterolu a glukózy z trávicího traktu, takže ve výsledku přijmeme o něco méně energie, než daná potravina ve skutečnosti obsahuje (23, 24).

Diabetes

Diabetes 2. typu se projevuje inzulinovou rezistencí – na rozdíl od cukrovky 1. typu není problém v tom, že by slinivka produkovala nedostatek inzulinu, ale v tom, že tkáně na tento hormon ztrácejí citlivost. Kvercetin patří mezi látky, které inzulinovou rezistenci snižují.

Příčinou je přitom pravděpodobně fakt, že dokáže potlačit funkci látek zajišťujících transport glukózy z tenkého střeva (24, 25). Kromě toho také reguluje enzym AMPK, který zajišťuje transport glukózy v kosterním svalstvu.

Naše svaly totiž za normálních okolností spotřebují až 80 % glukózy přijaté potravou a právě u diabetiků je tato jejich funkce narušena (26, 27).

Sportovní výkonnost

Kvercetin rovněž patří mezi substance, na něž by měli zaměřit svou pozornost sportovci.

Dokáže ovlivnit například vytrvalost – když skupina sportovců užívala denně 500 mg této látky, došlo u nich k nárůstu VO2max (maximální spotřeba kyslíku, jde o hlavní ukazatel míry vytrvalosti) o 4 % a v testu jízdy na cyklotrenažéru do vyčerpání se jejich výkon zlepšil o 13 %. Příčinou tohoto faktu je pravděpodobně zvýšení počtu mitochondrií ve svalech, což má za následek lepší produkci energie při zátěži (29).

Problémy s prostatou

Užívání kvercetinu může být poměrně efektivní i u potíží s prostatou, jako je její zbytnění, zánět či chronické bolesti v pánevní oblasti. V jedné ze studií například došlo k podstatnému zlepšení symptomů u 67 % testovaných pacientů (30).

Užívání

Pro léčebné účely se obvykle využívá dávka 500 až 1 000 mg denně, kúra by měla trvat minimálně tři týdny. Užívání výrazně vyšších dávek není vhodné, může vést například k nevolnostem či poškození ledvin. Kvercetin může rovněž zhoršit účinnost antibiotik a omezit vstřebávání některých léků.

Velice efektivní jsou také kombinace kvercetinu s dalšími přírodními substancemi, s nimiž vzájemně podporují svůj účinek: například kvercetin + EGCG, kvercetin + šišák bajkalský, kvercetin + kopretina řimbaba, kvercetin + resveratrol nebo kvercetin + kurkumin + piperin.

Literatura

  1. Yamashita N, Kawanishi S. Distinct mechanisms of DNA damage in apoptosis induced by quercetin and luteolin. Free Radic Res. 2000;33(5) 623-633.
  2. Russo GL, Russo M, Spagnuolo C, Tedesco I, Bilotto S, Iannitti R, Palumbo R. Quercetin: A pleiotropic kinase inhibitor against cancer. Cancer Treat Res. 2014;159 185-205.
  3. Boly R, Gras T, Lamkami T, Guissou P, Serteyn D, Kiss R, Dubois J. Quercetin inhibits a large panel of kinases implicated in cancer cell biology. Int J Oncol. 2011;38(3) 833-842.
  4. Xiao X, Shi D, Liu L, Wang J, Xie X, Kang T, Deng W. Quercetin suppresses cyclooxygenase-2 expression and angiogenesis through inactivation of p300 signaling. PLoS One 2011;6(8):e22934.
  5. Mutoh M, Takahashi M, Fukuda K, Matsushima-Hibiya Y, Mutoh H, Sugimura T, Wakabayashi K. Suppression of cyclooxygenase-2 promoter-dependent transcriptional activity in colon cancer cells by chemopreventive agents with a resorcin-type structure. Carcinogenesis 2000;21(5) 959-963.
  6. de Boer VC, de Goffau MC, Arts IC, Hollman PC, Keijer J. SIRT1 stimulation by polyphenols is affected by their stability and metabolism. Mech Ageing Dev. 2006;127(7) 618-627.
  7. Hong KS, Park JI, Kim MJ, Kim HB, Lee JW, Dao TT, Oh WK, Kang CD, Kim SH. Involvement of SIRT1 in hypoxic down-regulation of c-Myc and β-catenin and hypoxic preconditioning effect of polyphenols. Toxicol Appl Pharmacol. 2012;259(2) 210-218.
  8. Anastasiou D, Krek W. SIRT1: linking adaptive cellular responses to aging-associated changes in organismal physiology. Physiology (Bethesda) 2006;21(6) 404-410.
  9. Chen Y, Jie W, Yan W, Zhou K, Xiao Y. Lysine-specific histone demethylase 1 (LSD1): A potential molecular target for tumor therapy. Crit Rev Eukaryot Gene Expr. 2012;22(1) 53–59.
  10. Lee WJ, Chen YR, Tseng TH: Quercetin induces FasL-related apoptosis, in part, through promotion of histone H3 acetylation in human leukemia HL-60 cells. Oncol Rep 2011, 25(2):583-591.
  11. Drummond E.M., Harbourne N., Marete E., Martyn D., Jacquier J., O’Riordan D., Gibney E.R. Inhibition of proinflammatory biomarkers in thp1 macrophages by polyphenols derived from chamomile, meadowsweet and willow bark. Phytother. Res. 2012;27:588–594.
  12. C.D. Zheng, Y.Q. Duan, J.M. Gao, Z.G. Ruan, J. Chin. Med. Assoc. 73 (2010) 319-324 [100]
  13. C.L. Hsu, G.C. Yen, Mol. Nutr. Food Res. 50 (2006) 1072-1079. [101]
  14. J. Ahn, H. Lee, S. Kim, J. Park, T. Ha, Biochem. Biophys. Res. Commun. 373 (2008) 545-549. 30 [102]
  15. J.Y. Yang, M.A. Della-Fera, S. Rayalam, S. Ambati, D.L. Hartzell, H.J. Park, C.A. Baile, Life Sci. 82 (2008) 1032-1039. [103]
  16. A. Murakami, H. Ashida, J. Terao, Cancer letters 269 (2008) 315-325.
  17. Xiao X, Shi D, Liu L, et al. Quercetin suppresses cyclooxygenase-2 expression and angiogenesis through inactivation of P300 signaling. PLoS One.2011;6(8):e22934.
  18. Duarte, J., Jimenez, R., O’Valle, F., Galisteo, M., Perez-Palencia, R., Vargas, F., Perez-Vizcaino, F., Zarzuelo, A., Tamargo, J., 2002. Protective effects of the flavonoid quercetin in chronic nitric oxide deficient rats. J. Hypertens. 20, 1843–1854
  19. Yamamoto, Y., Oue, E., 2006. Antihypertensive effect of quercetin in rats fed with a high-fat high-sucrose diet. Biosci. Biotechnol. Biochem. 70, 933–939.
  20. Romero, M., Jimenez, R., Hurtado, B., Moreno, J.M., Rodriguez-Gomez, I., Lopez-Sepulveda, R., Zarzuelo, A., Perez-Vizcaino, F., Tamargo, J., Vargas, F., Duarte, J., 2010. Lack of beneficial metabolic effects of quercetin in adult spontaneously hypertensive rats. Eur. J. Pharmacol. 627, 242–250.
  21. Hayek, T., Fuhrman, B., Vaya, J., Rosenblat, M., Belinky, P., Coleman, R., Elis, A., Aviram, M., 1997. Reduced progression of atherosclerosis in apolipoprotein Edeficient mice following consumption of red wine, or its polyphenols quercetin or catechin, is associated with reduced susceptibility of LDL to oxidation and aggregation. Arterioscler. Thromb. Vasc. Biol. 17, 2744–2752.
  22. Loke, W.M., Proudfoot, J.M., Hodgson, J.M., McKinley, A.J., Hime, N., Magat, M., Stocker, R., Croft, K.D., 2010. Specific dietary polyphenols attenuate atherosclerosis in apolipoprotein E-knockout mice by alleviating inflammation and endothelial dysfunction. Arterioscler Thromb Vasc Biol. 30, 749– 757
  23. Kellett, G.L., Brot-Laroche, E., 2005. Apical GLUT2: a major pathway of intestinal sugar absorption. Diabetes 54, 3056–3062.
  24. Francisco Perez-Vizcaino , Juan Duarte. Flavonols and cardiovascular disease. Molecular Aspects of Medicine 31 (2010) 478–494
  25. Li, Y.Q., Zhou, F.C., Gao, F., Bian, J.S., Shan, F., 2009. Comparative evaluation of quercetin, isoquercetin and rutin as inhibitors of alpha-glucosidase. J. Agric. Food Chem. 57, 11463–11468.
  26. Bergeron, R., Russell 3rd, R.R., Young, L.H., Ren, J.M., Marcucci, M., Lee, A., Shulman, G.I., 1999. Effect of AMPK activation on muscle glucose metabolism in conscious rats. Am. J. Physiol. 276, E938–E944
  27. Fryer, L.G., Foufelle, F., Barnes, K., Baldwin, S.A., Woods, A., Carling, D., 2002. Characterization of the role of the AMP-activated protein kinase in the stimulation of glucose transport in skeletal muscle cells. Biochem. J. 363, 167–174.
  28. Nieman DC, Henson DA, Gross SJ, Jenkins DP, Davis JM, Murphy EA, Carmichael MD, Dumke CL. Quercetin reduces illness but not immune perturbations after intensive exercise. Med Sci Sports Exerc. 2007. Sep;39(9):1561-9.
  29. Davis JM, Carlstedt CJ The dietary flavonoid quercetin increases VO(2max) and endurance capacity. Int J Sport Nutr Exerc Metabolism. 2010.
  30. Shoskes DA, Zeitlin SI, Shahed A. Institute for Male Urology, Encino, California, USA. Quercetin in men with category III chronic prostatitis: a preliminary prospective, double-blind, placebo-controlled trial. Urology. 1999
Budete mít zájem:  Katecholaminy

český výrobce fytofarmak

“Jsme přesvědčeni, že na každou zdravotní obtíž má příroda účinnou molekulu.”

Příroda okolo nás je zdrojem obrovského množství různých látek. Některé jsou nezbytnou součástí našeho každodenního života, vnímáme je přirozeně tak, jako vodu a vzduch. Přítomnost mnohem větší části látek však běžně nezaznamenáváme.

Jedná se o desítky milionů různých přírodně se vyskytujících chemických látek a individuí, které produkují rostliny, mikroorganismy, houby, ale také hmyz nebo jiné vyšší organismy.

Tyto molekuly plní v organismech nebo jejich společenstvích mnoho úkolů, například funkci obranných látek, signálních molekul regulujících metabolismus, funkci hormonů, pigmentů a dalších.

více…

Uvedené látky produkují organismy obvykle v rámci tzv. sekundárního metabolismu a jsou na rozdíl od základních stavebních látek jejich těla přítomny v koncentracích o mnoho řádů nižších.

Přesto, již v těchto nízkých množstvích, v některých případech již na úrovni několika molekul, jsou schopny ovlivňovat fyziologické funkce lidského organismu pomocí farmakologických, metabolických nebo imunologických účinků.

Dnes je možné získat konkrétní molekulu z přírodních zdrojů nebo lze identickou molekulu vyrobit v laboratoři.

V současnosti je popsáno více než  102 milionů chemických látek, avšak toto číslo je relativní, neboť denně přibývají další a další nově objevené látky. Chemické látky jsou evidovány v databázích, z nichž nejpoužívanější je  tzv.

CAS registr, jež byl založen v roce 1957 Americkou chemickou společností a jedná se o databázi, která je považována jako nejautoritativnější zdroj informací o chemických látkách.

Ze statistiky přírodních zdrojů vyplývá, že ve světě je v současnosti evidováno přes 400 tisíc rostlinných druhů (v nichž nejsou zahrnuty houby, kterých samotných je přes 600 tisíc), z nichž má asi 20 tisíc léčivé vlastnosti. Z toho v Evropě se v rámci lidového léčitelství používá přibližně 1000 druhů léčivých bylin. Moderní medicína využívá přes 300 druhů rostlin.

Mnoho léků, které jsou v současné době vyráběny synteticky, má svůj původ v bylinné medicíně. Například kyselina salicylová, v přírodě se nacházející v kůře vrby, se používala k výrobě aspirinu.

Ten se stal prvním synteticky připraveným léčivem.

Ať už se moderní vědecká medicína staví na opačný pól vůči přírodním formám léčby, v současnosti velkou část syntetických léčiv tvoří výtažky z rostlinných komponent, tedy jednotlivé vyextrahované a vyčištěné účinné látky.

Světový boom synteticky vyráběných preparátů, s jejichž nadužíváním souvisí nárůst výskytu nepříznivých vedlejších účinků, intoxikací, alergií a resistencí, nás motivuje stále naléhavěji obracet se k původním rostlinným preparátům. Biologická reakce organismu na léčbu pomocí přírodních molekul je všeobecně příznivější než při podávání syntetických léčiv.

Proto se i dnes při léčbě celé řady zdravotních obtíží,  ať už ve formě lidové léčby nebo prostřednictvím léčivých přípravků, využívá tzv. bioaktivních látek přírodního původu. Od nejjednodušších metod – lipový čaj při nemocech z nachlazení – až po léčivé přípravky obsahující např. makrolidové antibiotikum nystatin, používaný při léčbě mykóz, produkovaný při kultivaci mikroorganismů.

Věříme, že  tato nepřeberná paleta bioaktivních molekul přírodního původu má stále vysoký potenciál pro účinnou a bezpečnou léčbu nejrůznějších zdravotních obtíží a naši pozornost zaměřujeme zejména na látky rostlinného původu.

Léčivé rostliny jsou historicky a po velmi dlouhou dobu používané ve formě samotných rostlin nebo jednoduchých preparátů a na základě tradic a zkušeností v různých společenstvích jsou využívány k léčbě zdravotních obtíží.

V posledních několika desetiletích se tento tradiční, holistický přístup rozšířil o přístup moderní, podložený vědeckými metodami, při kterých se zkoumá zejména to, jaké konkrétní látky v rostlinách mají léčivé účinky a dále jaké farmakodynamické (závislost účinku látky na jejím množství) a jaké farmakologické účinky (celkové působení látky na organismus) tyto látky mají. Výsledkem tohoto přístupu jsou vysoce sofistikovaná, účinná fytofarmaka, úspěšně používaná i v případech nejtěžších onemocnění, např. cytostatika na bázi látek zvaných taxany, získávaných z některých druhů tisů (rod Taxus).

Fytofarmaka Phyteneo jsou založena právě na tomto moderním, vědeckém přístupu, díky němuž se spolu se zodpovědností a maximálním zaujetím stává značka Phyteneo synonymem pro moderní, sofistikovaná, inovativní fytofarmaka.

méně…

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *