Lupénku může zhoršovat chladné počasí

4. 1. 2010

Když nás opouštějí letní slunné dny a plíživě s podzimními větry přichází i chlad, řada lidí si oddechne a těší se na nadcházející zimu. Nemusí tomu tak být, pokud jste jedním z těch, kteří se léčí s lupénkou – chronickým onemocněním postihujícím kůži a klouby…

Když nás opouštějí letní slunné dny a plíživě s podzimními větry přichází i chlad, řada lidí si oddechne a těší se na nadcházející zimu. Nemusí tomu tak být, pokud jste jedním z těch, kteří se léčí s lupénkou – chronickým onemocněním postihujícím kůži a klouby.

Lupénka je autoimunitní onemocnění, které postihuje vnímavé jedince, většinou s dědičnými dispozicemi. Lupénka může být také vyprovokována stresem, infekcí, některými léky a také hormonálními vlivy. Opomíjet bychom neměli ani klimatické vlivy. Mnozí lidé s lupénkou vědí z vlastní zkušenosti, že v zimě se jejich problémy zhoršují.

Úlevné léto

V létě obvykle dochází k přechodnému zlepšení až vymizení problémů. Když ale podzim přechází v zimu a my dýcháme chladný suchý vzduch, mohou se obtíže náhle velmi výrazně zhoršit – suchá pokožka se šupinkami a nepříjemným svěděním se opět připomíná a lupénka, která v létě jako by usnula, se znovu hlásí o slovo.

Pozor na suchý vzduch Nedostatečná vlhkost vzduchu neumožní pokožce tak dobře udržet přirozenou vlhkost. Pokud dojde k vysušení pokožky, mohou se na povrchu naší kůže objevit nepříjemné šupinky a trhlinky. Lupénka se nejčastěji objevuje ve kštici, na kolenou, loktech a trupu, ale může se vyskytnout také na místech, kde je kůže narušená, poškozená nebo poraněná. Cokoliv, co dráždí naši pokožku – jako chlad a suchý vzduch –, může být důvodem vypuknutí lupénky.

Dobrou zprávou je, že časté používání látek pomáhajících dodat pleti dostatečnou výživu a vlhkost může udělat velikou změnu – zejména v čase, kdy se střídají dvě roční období.

Pravidelná aplikace hydratačního tělového mléka a používání koupelových olejů jsou nezanedbatelné v boji s lupénkou v každém ročním období. V chladném a suchém počasí bychom tuto kosmetiku neměli v žádném případě vynechat.

Lupénkáři by ale měli pamatovat na to, že je potřeba využívat dostatečně mastné a zvlhčující krémy.

Zdroj:

• As cool winds blow, psoriasis flares

(hak)

Hodnocení článku:

(783 hodnocení – 2,9 z 5)

Zima je pro pokožku velice zátěžovým obdobím – a to zdaleka nejen pro nemocné s lupénkou neboli psoriázou. Péče o kůži v zimě je pro lidi s normálním typem pleti důležitá.

Pro lidi s lupénkou je ale naprosto nezbytná. Jenže aby taková péče byla pro tuto skupinu lidí přínosem a ne problémem, je třeba používat odpovídající hydratační a regenerační prostředky.

Čeho si tedy při výběru všímat a kde vůbec hledat?

15. 12. 2014 Psoriáza

Neexistuje žádný vědecký důkaz, že by určité potraviny měly přímý pozitivní vliv na psoriázu. Je však dokázáno, že snížení hmotnosti může zmírnit symptomy onemocnění – doporučuje se proto vyvážená strava a stabilní váha. Která jídla jsou tedy vhodná, a jakých je naopak potřeba se vyvarovat?

18. 3. 2014 Psoriáza

Spojitost nástupu zhoubného bujení a psoriázy zkoumají odborníci už dlouho. Nové poznatky naznačují, že jistý vztah mezi těmito onemocněními zřejmě existuje – ovšem jen v některých případech.

31. 5. 2017 Psoriáza

Soupeřit s psoriázou o každý centimetr kůže je obtížné a únavné. Jenže nezbývá než vytrvat a hledat tak dlouho, až některý z postupů opravdu zabere. Lupénka je sice nevyléčitelné onemocnění, existuje však celá řada léků, které její příznaky úspěšně potlačují.

12. 2. 2016 Psoriáza

Se zimním obdobím logicky přichází studený a suchý vzduch, nízké teploty, málo sluníčka, a tím pádem všechno, co lupénce zrovna moc neprospívá. Zkušený pacient s lupénkou už ví, čeho se v zimě vyvarovat, a co mu naopak udělá dobře…

27. 12. 2010 Psoriáza

Pokud vás sužují bolavá záda, nemusí být na vině jen „houser“. Může to také znamenat, že se do vaší páteře pustila revmatická nemoc. Co může odhalit, jak se věci opravdu mají?

26. 2. 2018 Psoriáza

Chlad a špatná nálada lupénku zhoršují. Nedovolte to! – Biologická léčba

V zimě obal našeho těla často trpí. U psoriatické pokožky to platí dvojnásob. Trápí ji studené počasí, nedostatek světla i důsledky stresu. Je proto nutné věnovat nemocné kůži zvýšenou pozornost a péči.

Zima je pro psoriatiky zrádným obdobím. Míchá „ideální“ koktejl různých činitelů, které dráždí citlivou kůži a mohou stát na počátku opětovného vzplanutí lupénky. Co nejvíce trápí pokožku?

• Suchý vzduch,
• méně slunečních paprsků,
• více nemocí okolo nás,
• stres spojený se svátky.

Všechno spolu souvisí

Suchý vzduch vysušuje kůži, která potom svědí a snadněji se zanítí. Naopak sluneční paprsky působí na psoriatiky blahodárně. Jenže jak se dny zkracují, tak jich na poškozenou kůži dopadá mnohem méně.

A co má psoriáza společného s nemocemi? Je to autoimunitní choroba, a proto cokoliv ovlivní vaši imunitu, včetně chřipky nebo nachlazení, může odstartovat její vzplanutí.

V napjatém předvánočním čase navíc na svoji šanci číhá také stres – další ze známých spouštěčů lupénky. Přesto je několik možností, jak psoriatickou kůži chránit. 

Zdravá pokožka i v zimě

1. Když chybí sluníčko, zkuste světloléčbu. Jako nejlepší se v případě lupénky ukazují UVB paprsky. Můžete navštěvovat pracoviště, která se na tuto metodu specializují, nebo si po poradě s lékařem pořídit přístroj k tomu určený přímo domů. Solária však dermatologové vůbec nedoporučují.

    
2. Promazávejte! V zimě může pokožka trpět studeným venkovním i přehřátým pokojovým vzduchem. Pravidelné promazávání pomůže obnovit přirozenou kožní bariéru a předcházet tak obtěžujícímu svědění. Důležité je to zejména po sprše nebo koupeli.

   Přes den je vhodnější používat dobře se vsakující krémy a hutnější masti nanášet až na noc. Ačkoliv k tomu zimní teploty svádí, není dobrý nápad se dlouze sprchovat horkou vodou. Ta totiž kůži extrémně vysušuje. Místo toho raději volte krátké sprchy s teplou vodou místo horké. 

3. Braňte se nemocem.

   Na počátku vzplanutí psoriázy může být také nemoc. Myjte si proto pravidelně ruce, nemněte si zbytečně oči a nesahejte si na obličej – tak zabráníte přenosu mikrobů do organismu. Můžete se svým lékařem probrat vhodnost očkování proti chřipce.

4. Poslední rada je nejtěžší i nejjednodušší zároveň.

   Snažte se zůstat v dobré náladě. Budete pak lépe vzdorovat nemocem i psoriáze. 

(marz) 

Zdroj: www.everydayhealth.com

Líbí se vám článek?

Počet hlasů: 0

Lupénka – vznik, příznaky a léčba

Lupénka neboli psoriáza je neinfekční zánětlivé kožní onemocnění. Postihuje hlavně kůži, může však zasáhnout i nehty a klouby. Jak vzniká, jaké jsou symptomy, jak léčit lupénku a pečovat o postiženou pokožku?

Lupénka (psoriasis vulgaris) patří mezi nejčastější kožní onemocnění u mužů i žen. Vyskytnout se může v jakémkoliv věku, první příznaky se nejčastěji objeví mezi 10. a 30. rokem života nebo v pozdějším věku (40 až 60 let).

Proces přirozené regenerace pokožky probíhá nepřetržitě, přičemž běžně se celá pokožka obnoví cca za 4 týdny. Při lupénce je tento proces velmi zrychlený – trvá jen asi 4 dny.

Dochází tak k nadměrné reprodukci kožních buněk, které navíc nejsou dostatečně vyvinuté a obsahují buňky typické pro zánět. To způsobuje vršení a následné odlupování kůže postižené oblasti.

Místa po sloupnutí šupiny mohou krvácet. Tyto projevy se střídají s obdobím klidu – typické je zhoršení na jaře a na podzim.

Projevy lupénky zhoršuje spálení pokožky sluncem, stres, suchý vzduch, nízké teploty, chemikálie a poranění.

Příčiny vzniku lupénky

Psoriáza se považuje za autoimunitní chorobu, přičemž přesná příčina vzniku není známa. Významnou roli hraje dědičnost. Mají-li lupénku oba rodiče, pravděpodobnost onemocnění je mnohem vyšší. Dítě dědí genetický předpoklad k lupénce, ale to samo o sobě nestačí k rozvoji nemoci. Rozhodující jsou vnější a vnitřní provokující faktory.

Takový faktor může být u každého jiný, nejčastěji je to:

• překonání infekční nemoci
• užívání některých léků
• špatná životospráva (hlavně kouření a alkohol)
• metabolické choroby
• stres a nervové vypětí
• hormonální vlivy (období puberty a klimakteria)
• poranění kůže, dlouhodobé mechanické dráždění
• klima a počasí

Příznaky lupénkového onemocnění

Projevy psoriázy se mohou u jedinců lišit. Souhrnně mezi hlavní příznaky patří:

• vyvýšená červená ložiska krytá stříbřitě lesklými šupinkami, které odskakují jako šupinky vosku,
• v akutní fázi postižená místa svědí a pálí,
• při poškrábání se objevuje tečkovité krvácení,
• hrubý povrch nehtů – dolíčkování, žlutohnědé skvrny (tzv. olejové skvrny)

Lupénku doprovázejí červená ložiska na kůži. Foto: Hans Braxmeier, Pixabay

Formy lupénky

Podle vzhledu a lokalizace projevů lze lupénku rozdělit na akutní, chronickou a další méně časté formy.

Chronická stacionární psoriáza

Chronická stacionární psoriáza (ložisková) je nejčastější forma lupénky (trpí jí až 95 % pacientů). Vzniká buď přechodem z akutní formy nebo samostatně.

Základními projevy jsou vyvýšená, ostře ohraničená, červená ložiska s šupinami na kůži trupu a končetin. Postižené bývají především lokty, kolena, oblast křížové kosti (více mechanicky namáhaná místa).

Ložiska se zvětšují a splývají do různých tvarů. Provázejí ji fáze zlepšení a zhoršení projevů.

Vzácně může dojít ke generalizaci – psoriatická erytrodermie – kdy se zánět rozšíří na většinu tělesného povrchu. Kůže náhle zrudne, pálí, bolí a po celém těle se tvoří mokvavé plochy. Jedná se o život ohrožující stav.

Dále se může psoriáza objevit ve vlasech, na dlaních, ploskách nebo v místech kožních záhybů a na genitáliích (tzv. inverzní forma psoriázy, kdy chybí na povrchu zanícené kůže typické bělavé šupiny).

Akutní exantematická psoriáza

Akutní exantematická psoriáza je častá u dětí a mladých osob a většinou jí předchází angína nebo viróza. Základními projevy jsou různě velké pupínky, neštovičky nebo červená ložiska rozesetá na kůži trupu a končetin.

Lupénka nehtů (psoriasis unguium)

Lupénka nehtů se projevuje se jako ďolíčkování a ztluštění nehtu. Objevují se také žlutohnědé skvrny pod nehtem (tzv. olejové skvrny). Často doprovází postižení kloubů.

Lupénka postihující klouby (psoriatická artritida)

Jedná se o chronický zánět jednoho nebo více převážně drobných kloubů, který může vést až k deformitě kloubu s úplnou ztrátou jeho funkce. Postižené klouby jsou oteklé a zarudlé. Zánět může postihovat také úpony šlach, klouby páteře, kyčle. Psoriatická artritida se podobá revmatoidní artritidě.

• Další, méně časté formy, jsou potom kapkovitá psoriáza, exsudativní, pustulózní, verukózní, slizniční a další.
• Lupénka se často objevuje na loktech. Foto: Jacopo188, Wikimedia Commons

Léčba lupénky

Lupénka je v drtivé většině případů chronické onemocnění, není tedy možné ji zcela vyléčit a natrvalo se jí zbavit. Proto se léčba zaměřuje na zmírnění příznaků a u nových metod i zabránění progrese onemocnění. Dále se léčba zaměřuje na prevenci rozvoje nemoci.

Na méně závažné formy psoriázy se aplikuje hlavně lokální léčba, tedy gely, krémy, masti a tělová mléka na bázi látek jako: černouhelný dehet, kortikosteroidy, retinoidy, analoga vit. D3, antralin, keratolytika a hydratační přípravky, případně v rámci alternativní léčby také sůl z Mrtvého moře.

U těžkých forem se zvažuje tzv. systémová léčba – léky se podávají v tabletách nebo injekčně. Účinná látka se skrze krevní oběh dostává do celého organismu (například metotrexát, cyklosporin a retinoidy).

Standardní metodou je fototerapie (UVB složka ultrafialového záření) nebo fotochemoterapie (PUVA) – jedná se o společný efekt tzv. psoralenů, léků, a UVA složky ultrafialového záření.

Podpůrný efekt u mírnějších forem psoriázy má vhodná dieta, psychoterapie nebo klimatoterapie (příznivý vliv slané vody a slunečního záření, přehnané vystavování se slunečním paprskům však vhodné není).

Moderní metody léčby psoriázy

K moderním metodám patří biologická léčba s cíleným efektem na imunitní mechanismy. Je vyhrazena pacientům s těžkými formami lupénky, kteří splňují kritéria pro zahájení biologické léčby.

Zlepšení zde nahrává podpora vyčištění a detoxikace organismu, která ulehčuje játrům, ledvinám, kůži a střevům vylučování odpadních látek a metabolitů.

Kombinaci světloléčby a vodoléčby nabízí metoda zvaná balneofototerapie. Ta využívá přírodní zdroje (vodu a světlo), díky nimž nemocní postupně mohou omezit či úplně vynechat zevní léky.

TIP: Přečtěte si o příznivých účincích balneoterapie a o tom, jak Dermacentrum v EUC Klinice Ústí nad Labem přeneslo lázeňskou a přímořskou léčbu do ambulantního prostředí.

Péče o pokožku s lupénkou

Kromě léků a topických přípravků je třeba o pokožku pravidelně pečovat. Podpůrné prostředky ve formě krémů, mastí, gelů atp. nejsou samostatně dostatečně účinné, ale jsou důležitou součástí léčby, protože pokožku zvláčňují a promašťují.

Vhodné jsou například oleje – olivový, slunečnicový, parafínový apod. Účinná je také kosmetika s obsahem konopných olejů značky CutisHelp (např. šampon na lupénku),  Annabis nebo EPIDERMA.

Veškeré používané přípravky na ošetření kůže by neměly dráždit a měly by mít neutrální pH. Vhodná je dermokosmetika s obsahem látek zvaných emoliencia, která je určená na atopickou dermatitidu – např.

Bioderma Atoderm, A-derma , Avene Xeracalm a Mediderm.

Emoliencia mají účinky hydratační, deskvamační, napomáhají regeneraci, regulují pH kůže a obnovují kožní bariéru.

Součástí léčby lupénky je pravidelná domácí péče o pokožku. Foto: Anastasiia Ostapovych, Unsplash

Lupénka u dětí

Pokud psoriázou trpí oba rodiče, pravděpodobnost, že postihne i jejich potomka, je až 75 %.

U dětí hrají hlavní roli infekce, zejména streptokokové. Dále mohou být příčinou studené počasí a stres. Léčebná terapie u dětí je komplikovaná. Lupénka má sice u dětí a dospělých podobné projevy, ale léčba má svá specifika.

Na růst a vývoj dítěte by mohly mít negativní vliv chemické látky. Zároveň musí léčba respektovat věk dítěte a rozdílnost metabolismu účinných látek.

U malých dětí se dodržování předepsaného léčebného procesu a ochota spolupracovat zcela odvíjí od přístupu rodičů.

Odrostlejší děti i teenageři by se měli naučit pravidelné péči o pokožku, přijmout ji jako každodenní součást života. Také by měli dobře znát spouštěče onemocnění.

TIP: Pokud si s dítětem stanovíte přesný čas promazávání pokožky na každý den, sníží se pravděpodobnost, že na ošetření zapomene či ho zanedbá po zlepšení projevů.

Prevence, pravidelnost a odborná léčba

„U lupénky je důležitá podpůrná léčba (promazávání kůže atp.) a eliminace provokujících faktorů, tzn. zdravý životní styl (dieta, pravidelný životní rytmus, dostatek spánku, omezit stres, žádný alkohol a kouření, duševní hygiena…).

Dále předcházení vzniku infekcí a jejich důsledná léčba. Základem je léčba kombinovaná, přístup musí být komplexní a individuální,“ vysvětluje MUDr.

Irena Hašlíková, praktická lékařka pro dospělé a lékařka pracovnělékařských služeb EUC PLS.

„U všech nemocných s lupénkou jsou nezbytné kontroly krevního tlaku a odběry krve. Pacienti léčení celkově podávanými léky musí docházet na kontroly pravidelně (min. po 3 měsících).

Při léčbě fototerapií je zase na místě pravidelné vyšetření pro zvýšené riziko kožních nádorů. Nejdůležitější je tedy vždy pamatovat na to, že léčba psoriázy patří výhradně do rukou kožního lékaře (dermatologa),“ doplňuje MUDr.

Hašlíková.

Až na výjimky nepatří psoriáza k život ohrožujícím chorobám. Je však psychosomaticky, sociálně i ekonomicky hendikepující – ovlivňuje negativně kvalitu života.

Trpíte kožními chorobami? Objednejte se k profesionálům v oboru dermatologie na některé z našich pracovišť zdravotnické skupiny EUC:

Dermatologové a dermatovenerologové v EUC

Lupénka

Dlouhodobé autoimunitní onemocnění, jinak psoriáza

Lupénka je jedno z nejzáhadnějších, ale zároveň velmi častých kožních onemocnění. Typické jsou pro ni buňky kůže, které se množí desetkrát rychleji, než je běžné.

Když je buněk, které vzniknou uvnitř kůže a dosáhnou jejího povrchu, nadměrný objem, dochází ke vzniku zvednutých červených skvrn, jež jsou pokryté bílými šupinkami.

Typicky vznikají na kolenou, loktech a skalpu, postihují však i tělo, dlaně a chodidla.

Symptomy lupénky se velmi liší podle toho, jakým typem je jedinec postižený. Mezi nejběžnější symptomy u ložiskové lupénky (je nejčastějším typem lupénky, postihuje až 80% lidí s lupénkou) patří:

• Oblasti červené kůže, často pokryté uvolněnými, stříbrně zabarvenými šupinkami. Tyto léze mohou být svědivé a bolestivé, mohou popraskat a krvácet. V těžkých případech tyto červené skrvny podrážděné kůže mohou vyrůstat a spojovat se s ostatními, čímž začnou pokrývat výrazně větší oblasti
• Lupénka způsobuje také poruchy nehtů na rukou a nohou v podobě změn barvy a vzniku ďolíčků, nehty se mohou rozpadat a uvolňovat z nehtového lůžka
• Lupénka se často spojuje také s lupénkovou artrózou, což vede k bolestem a otokům kloubů. 10% až 30% lidí s lupénkou je postiženo také lupénkovou artrózou

Další formy lupénky

• Pustulární lupénku charakterizuje červená a šupinatá kůže na dlaních a chodidlech s drobnými pustulemi
• Kapkovitá lupénka se obvykle poprvé objevuje v dětství či během dospívání. Typické jsou pro ni malé, červené kapkovité skvrnky, především na trupu a končetinách. Spouštěčem mohou být respirační infekce, streptokokové infekce v hrdle, zánět mandlí (tonsilitida), stres a kožní poranění a užívání antimalarik a betablokátorů
• Pro inverzní lupénku jsou typické jasně červené lesklé léze, které se objevují v záhybech kůže (podpaží, třísla, oblast po prsy)
• Erytrodermická lupénka se projevuje periodicky se opakujícím prudkým zarudnutím a loupáním kůže. Tento typ lupénky vzniká při vynechání systémové léčby lupénky, těžkém spálení kůže, infekci a v důsledku užívání jistých léků a vyžaduje okamžitou léčbu, protože může v důsledku vést k rozvoji vážnějších chorob

Co způsobuje lupénku?

Mnoho různých faktorů – od emočního stresu, přes trauma po streptokokovou infekci – může lupénku vyvolat. Poslední výzkumy naznačují, že klíčem k rozluštění skutečné příčiny rozvoje lupénky jsou abnormality v imunitním systému.

80% lidí, kteří mají zkušenost se vzplanutím lupénky, je spojují s emočním traumatem (smrt blízké osoby, nové zaměstnání) ve stejné době.

Mnoho lékařů věří, že externí stresové faktory působí jako spouštěče dědičné poruchy fungování imunitního systému.

Poraněná pleť a konkrétní léky mohou lupénku zhoršovat, zejména léky na snížení krevního tlaku, antimalarika a ibuprofen.

Obvykle je v rodině dědičná, ale může přeskakovat generace. Ačkoliv mohou být její projevy stresující a nepříjemné, jsou v podstatě relativně neškodné.

Co zpusobuje zápaly lupénky?

Každý člověk má své vlastní spouštěče. Lupénka je imunitní problém, nicméně mezi hlavní spouštěče patří:

• Studené, suché počasí
• Stres
• Léky
• Infekce
• Kožní vzplanutí
• Alkohol
• Kouření 

Lupénka, prokletí na celý život

Trpí jí přibližně dva lidé ze sta (ale předpokládá se, že téměř stejný počet lidí s tímto onemocněním lékaře nevyhledá) a pokud patříte mezi ně, moc dobře víte, jak urputné a nepříjemné umí toto kožní onemocnění být.

Červené skvrny pokryté stříbřitými strupy a jizvičkami postihují nejčastěji lokty, kolena, vlasovou část hlavy, dlaně, chodidla a oblast beder, ale mohou se vyskytnout kdekoli na těle, dokonce i uvnitř úst.

Kromě estetického hlediska znepříjemňuje lupénka nemocnému život vytrvalým svěděním a patnácti procentům postižených se k tomu navíc přidá i artritida.

Riziko zvyšuje kouření

I když lupénkou trpí i novorozeňata a senioři, velmi pravděpodobně se u vás poprvé objeví mezi patnácti a pětatřiceti lety.

A předem se smiřte s tím, že jakmile se u vás vyskytnou typická červená ložiska, budou vás už doprovázet celý zbytek života.

Existují sice prostředky, které dokáží zmírnit obtíže, projevy onemocnění mohou i na čas zcela zmizet, ale obvykle se po nějaké době opět vrátí. Spouštěcím faktorem může být prakticky cokoli od počasí přes stres či infekci až po zranění.

Navíc není zatím ani objasněna přesná příčina vzniku lupénky. Předpokládá se, že jde o kombinaci poruchy imunitního systému, dědičnosti a vnějších faktorů.

Podle lékařských statistik existuje zhruba třicetiprocentní pravděpodobnost, že potomci člověka s lupénkou budou tímto onemocněním trpět také.

Nemoc je častější u lidí, kteří žijí v chladném klimatu, zatímco teplé klima a slunce projevy lupénky spíše potlačuje (většina nemocných zaznamená vývoj k lepšímu například na dovolených u moře).

‚Lupénkou trpí můj starší bratr. Objevila se u něj v pubertě a je bohužel hodně zřetelná nejen na těle, rukou a nohou, ale občas se mu ložiska objeví i na obličeji. I když si myslím, že je to přitažlivý chlap, už mockrát si mi stěžoval, kolik nepříjemností mu lupénka způsobuje. Někteří lidé se štítí i podat mu ruku a třeba se ho i přímo zeptají, jestli to není nakažlivé. Dlouho nemohl najít přítelkyni a říkal, že se stydí i svléknout, že se na něj hodně holek tváří, jako by byl malomocný,‘ říká pětadvacetiletá Ivana Hašková z Českých Budějovic.

Velmi negativní vliv má na lupénku stres. Je známo, že po závažných událostech, jako je například rozvod, smrt někoho blízkého nebo problematický vztah, se projevy lupénky výrazně zhoršují.

Podle studie z roku 2007, která byla zveřejněna v magazínu The American Journal of Medicine, ale riziko výskytu lupénky významně zvyšuje i kouření. Výzkumu se zúčastnilo víc než jedenáct tisíc osob.

Ve srovnání s lidmi, kteří nikdy v životě nekouřili, byl mezi bývalými kuřáky výskyt lupénky vyšší o čtyřicet procent a mezi aktivními kuřáky o téměř osmdesát procent. Čím delší doba uplynula od chvíle, kdy si bývalý kuřák zapálil poslední cigaretu, tím víc se riziko lupénky snižovalo.

Zvýšené riziko bylo zaznamenáno i u těch respondentů, kteří byli jako děti vystaveni pasivnímu kouření.

Lupénkou to nekončí

Ložiska lupénky samozřejmě nejsou ničím extra přitažlivým, nemocného však bude trápit ještě svědění, bolest, omezená pohyblivost a nadměrná citlivost. Podle výsledků výzkumu, které byly prezentovány loni v magazínu Archives of Dermatology, se u lidí postižených lupénkou objevuje významně zvýšené riziko deprese, úzkostných poruch a sebevražedných tendencí.

Tím ovšem rizika pro nemocné lupénkou nekončí. V roce 2008 zveřejnil Journal of the American Academy of Dermatology výsledek studie, která zjistila, že u nemocných lupénkou stoupá i riziko rozvoje jiných zdravotních problémů, jako je například kardiovaskulární onemocnění, deprese nebo rakovina (riziková je zejména rakovina kůže).

Kromě toho se u postižených mnohem častěji objevuje hypertenze, diabetes, obezita a další onemocnění související s imunitním systémem.

Z toho vyplývají i doporučení odborníků: apelují na to, aby lidé nemocní lupénkou věnovali větší pozornost svému životnímu stylu, chodili častěji na preventivní lékařské prohlídky, udržovali si zdravou hmotnost a dbali na pohybový režim a zdravý jídelníček.

Vědci z University of Pennsylvania School of Medicine v roce 2007 navíc zjistili, že lidem s lupénkou hrozí téměř o polovinu vyšší riziko předčasného úmrtí.

Ve zkoumaném vzorku respondentů připadalo ročně ve skupině nemocných lupénkou na tisíc osob 21,3 úmrtí, zatímco ve skupině, kterou lupénka netrápila, to bylo na tisíc osob jen 12 úmrtí.

Muži s vážnou formou lupénky umírají v průměru o tři a půl roku dříve než muži, jimž se toto kožní onemocnění vyhnulo.

Lupénka útočí hlavně v zimě. Nedejte jí šanci | Žena.cz

Některým pacientům s psoriázou přináší podzim a zima, kromě zkracujících se dnů a příslibu sněhu, i zhoršení stavu kůže. Není však nutné propadat zoufalství.

Přinášíme odpovědi na pět nejčastějších otázek týkajících se péče o pleť s lupénkou v zimě včetně tipů, jak o pokožku v  chladných měsících roku co nejlépe pečovat.

1. Proč je v zimě kůže horší?

Na jaře a v létě dopadá na naši pokožku sluneční záření, které má na průběh lupénky blahodárný vliv. V zimě nejenže zkracujeme pobyt venku, ale pokud už vyrazíme na procházku, jsme obvykle až po nos zachumlaní v teplém oblečení. Slunečních paprsků k nám tak dorazí jen naprosté minimum.

Doporučujeme: Lupénku, ekzém i opary v zimě zdolají byliny

Vzduch v zimě je navíc velmi suchý. Jak tuto situaci řešit? Poraďte se se svým lékařem a vyrazte na fototerapii. Tato metoda využívá léčebného působení ultrafialového záření, které tlumí nadměrné dělení buněk kůže, takže se pokožka tolik neolupuje.

2. Ovlivní lupénku větší hlad?

V současné době probíhá výzkum, který zkoumá vliv potravy na psoriázu. Zatím se však žádná souvislost mezi jídlem a lupénkou nepředpokládá.

Pokud přesto máte pocit, že některé potraviny vaše obtíže zhoršují, poraďte se s lékařem a případně tyto složky ze svého jídelníčku vyřaďte.

Jiná situace je u alkoholu, který obzvlášť v kombinaci s kouřením skutečně zvyšuje riziko vzniku zánětlivých puchýřků na dlaních a ploskách nohou.

3. Zhoršuje pokožku chřipka?

Ačkoliv vědci stále nevědí, co je přesnou příčinou vzniku lupénky, předpokládá se významný vliv imunitního systému. Cokoliv, co vychýlí imunitu z rovnováhy, i když se jedná jen o obyčejnou chřipku, tedy může rapidně zhoršit projevy psoriázy.

Zejména streptokokové infekce bývají dávány do souvislosti se závažnějším průběhem lupénky, který je charakteristický vznikem kapkovitých puchýřků na břiše, zádech, pažích a nohách.

Zkuste proto předcházet onemocněním dýchacího systému vyváženou stravou, dostatečným příjmem vitamínů, otužováním a pravidelným cvičením.

4. Je vhodné očkování?

Vzhledem k tomu, že tato choroba může znamenat zhoršení lupénky, je to rozhodně dobrý nápad. Samotná vakcína by vám nijak ublížit neměla. Jedinou nevýhodou je, že se každý rok musíte nechat přeočkovat, proto si nezapomeňte vždy včas zajít k lékaři.

5. Škodí delší volno?

Přestože se to může zdát paradoxní, předvánoční čas a prázdniny mnoho lidí velmi stresují. Zkuste se nad všeobecný shon a stres povznést a myslete hlavně na hezké chvíle strávené s rodinou. Zajděte společně na procházku nebo se uvolněte meditací. Uvidíte, že se vaše pleť zlepší.

(brbr)

zdroj: www.webmd.com

více na uLékaře

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Co všechno léčí chlad: Ekzém, lupénku i hemoroidy
• Nevěrník či kliďas: 9 zajímavostí o sovách a skřivanech
• Kýcháte? Třeba myslíte na sex

Vstoupit do galerie | 6 Vyzkoušeli jsme za vás: Jídlo, po kterém zhubnete!   Video Mohlo by Vás také zajímat: Smejkal vede novou radu pro boj s covidem: Když teď vydržíme, jsme z nejhoršího venku | Video: Daniela Drtinová

Lupénka

Lupén­ka, pso­ri­á­za, je chro­nic­ké kož­ní one­moc­ně­ní. Typic­ky se pro­je­vu­je poru­chou roho­vě­ní kůže a olu­po­vá­ním stří­b­ři­tých šupin z její­ho povrchu.

Co jste možná netušili

Kož­ní one­moc­ně­ní cha­rak­te­ri­zo­va­né tvor­bou šupin popsal už sta­ro­řec­ký lékař Hip­po­kra­tes. Ozna­če­ní cho­ro­by pochá­zí z řečti­ny a zna­me­ná „svr­bě­ní“ nebo též „šupi­na“. Není bez zají­ma­vos­ti, že se dlou­há sta­le­tí pou­ží­va­lo pro vět­ši­nu kož­ních cho­rob. S vel­kou prav­dě­po­dob­nos­tí tak dochá­ze­lo k situ­a­cím, kdy se lupén­ka zamě­ňo­va­la napří­klad za malo­mo­cen­ství. Její nosi­te­lé byli zce­la zby­teč­ně odsou­ze­ni k živo­tu na pokra­ji společnosti.

Prv­ním kdo spo­leh­li­vě popsal lupén­ku jako samo­stat­né kož­ní one­moc­ně­ní byl na samém počát­ku 19. sto­le­tí ang­lic­ký lékař, zakla­da­tel moder­ní der­ma­to­lo­gie, Robert Willan.

Pokřtil ji osob­ním pojme­no­vá­ním „Willa­no­va lep­ra“.

O něko­lik desí­tek let poz­dě­ji se díky vídeň­ské­mu der­ma­to­lo­go­vi Fer­di­nan­du Hebro­vi nemo­ci zača­lo říkat původ­ním řec­kým označením.

Pso­ri­á­zou trpěl i sovět­ský dik­tá­tor Sta­lin. Pod­le odváž­ných tvr­ze­ní někte­rých his­to­ri­ků moh­ly být osob­ní kom­plexy způ­so­be­né jeho kož­ním one­moc­ně­ním jed­nou z pří­čin jeho krutovlády.

Jak vzniká

Buň­ky Vaší kůže se neu­stá­le obno­vu­jí. Za nor­mál­ních okol­nos­tí trvá asi 30 dní než se nově vytvo­ře­ná buň­ka z nej­niž­ších vrs­tev kůže dosta­ne až na povrch, zro­ho­va­tí a odloup­ne se.

Při lupén­ce je všech­no jinak. Váš orga­nis­mus ztrá­cí schop­nost regu­lo­vat obno­vu kůže. Buň­ky se cho­va­jí jako šíle­né. Od vzni­ku nových do jejich odloup­nu­tí uply­nou v prů­mě­ru jen tři dny.

Bylo nale­ze­no něko­lik fak­to­rů, kte­ré mohou pro­je­vy one­moc­ně­ní význam­ně­ji ovliv­ňo­vat. Pat­ří k nim pod­ne­bí. Je pro­ká­zá­no, že stu­de­né a suché poča­sí lupén­ku zhor­šu­je. Dal­ším je stres. Sta­vy úzkos­ti čas­to způ­so­bu­jí roz­ší­ře­ní cho­ro­by. Stej­ně půso­bí i pora­ně­ní kůže, kož­ní infek­ce nebo uží­vá­ní někte­rých léků.

Přes­né pří­či­ny vzni­ku lupén­ky nejsou zná­mé. S jis­to­tou lze říct, že není nakaž­li­vá a nepře­ná­ší se kon­tak­tem. Mohou za ni geny. Prav­dě­po­dob­ně jde o dědič­né one­moc­ně­ní. Doklá­dá to čas­těj­ší výskyt lupén­ky v rodi­nách někte­rých nemoc­ných. V poru­še roho­vě­ní kůže může hrát roz­ho­du­jí­cí úlo­hu Váš imu­nit­ní systém.

Jak se projevuje

Typic­kým pro­je­vem lupén­ky jsou vyvý­še­né zarud­lé skvr­ny na kůži. Jsou pokry­té odlu­pu­jí­cí­mi se bílý­mi nebo stří­b­ři­tý­mi šupi­na­mi. Obje­vu­jí se nej­čas­tě­ji na loktech, kole­nou, na hrud­ní­ku nebo ve vla­sa­té čás­ti hla­vy. Výsev lupén­ky je syme­t­ric­ký.

To zna­me­ná, že se obje­vu­je na obou polo­vi­nách těla podob­ně. Posti­že­ná mís­ta mohou pálit nebo svr­bět. Při str­že­ní šupi­nek kůže pod nimi mír­ně krvá­cí. Kro­mě splý­va­jí­cích míst se lupén­ka může pro­je­vo­vat i jem­ný­mi teč­ka­mi nebo puchýř­ky. K cha­rak­te­ris­tic­kým pro­je­vům pat­ří i poru­cha růstu neh­tů.

Ty mění svo­ji bar­vu, tvar a mohou se odlu­čo­vat od neh­to­vých lůžek.

Závaž­nost lupén­ky se posu­zu­je pod­le roz­sa­hu zasa­že­né kůže. Posti­že­ní méně než dvou pro­cent těla (plo­cha odpo­ví­da­jí­cí zhru­ba dvě­ma Vašim dla­ním) zna­me­ná ješ­tě mír­né one­moc­ně­ní. Nad 10 pro­cent jde již o těž­ké posti­že­ní. V závaž­ných pří­pa­dech pokrý­vá lupén­ka 20 až 30 pro­cent těla a nevy­hý­bá se ani obličeji.

Pro­je­vy one­moc­ně­ní při­há­ze­jí ve vlnách. Obdo­bí náh­lé­ho vzpla­nu­tí se po něko­li­ka týd­nech nebo měsí­cích vystří­dá s růz­ně dlou­hou dobou bez obtí­ží (remi­se). Pro­je­vy se dlou­ho nemě­ní, pak postup­ně sláb­nou aby nako­nec zmi­ze­ly a za čas se zno­vu objevily.

Jak se potvrdí

K dia­gnos­ti­ce lupén­ky se nepo­u­ží­vá žád­né zvlášt­ní vyšet­ře­ní. Obvykle sta­čí, když Vás pro­hléd­ne kož­ní lékař. Posou­dí pro­je­vy na Vaší kůži.

Při­tom si vší­má něko­li­ka feno­mé­nů cha­rak­te­ris­tic­kých pro lupén­ku (vzhled šupin, krvá­ce­ní po jejich odloup­nu­tí, výsev skvrn v oko­lí pora­ně­ní kůže apod.).

V někte­rých pří­pa­dech může lékař ode­brat vzor­ky kůže ze zasa­že­ných míst a podro­bit je mik­ro­sko­pic­ké­mu vyšetření.

K vylou­če­ní jiných pří­čin Vašich kož­ních pro­je­vů (např. infekč­ní­ho one­moc­ně­ní) lze ode­brat vzo­rek krve a zho­to­vit stěr z krku.

Jak se léčí

Pso­ri­á­zu bohu­žel nelze zce­la vylé­čit. Pou­ží­vá­ní dopo­ru­če­ných pří­prav­ků může pou­ze zmír­nit její pro­je­vy.

K léčeb­ným postu­pům pat­ří apli­ka­ce mas­tí na kůži, foto­te­ra­pie a uží­vá­ní cel­ko­vě půso­bí­cích léků.

Vol­ba někte­ré­ho z nich nebo jejich kom­bi­na­ce závi­sí na pro­je­vech Vaše­ho one­moc­ně­ní, jeho umís­tě­ní a závaž­nos­ti, ale i na Vašem věku a cel­ko­vém zdra­vot­ním stavu.

Posti­že­ná kůže by měla být řád­ně pro­maš­tě­ná a ošet­ře­ná spe­ci­ál­ní­mi mast­mi. Ty mohou obsa­ho­vat řadu účin­ných látek.

Mezi nej­po­u­ží­va­něj­ší pat­ří vita­mín D, kor­ti­koste­ro­i­dy, uhel­ný dehet a reti­no­i­dy. Apli­ka­ci mas­tí je mož­no dopl­nit pra­vi­del­ný­mi kůra­mi foto­te­ra­pie.

Při ní se vyu­ží­vá pří­z­ni­vých účin­ků ultra­fia­lo­vé­ho záře­ní (UV) o urči­tých vlno­vých dél­kách (UVA, UVB).

V nej­těž­ších pří­pa­dech je mož­né zvo­lit cel­ko­vě podá­va­né léky potla­ču­jí­cí imu­nit­ní reak­ci (imu­no­supre­si­va).

Na léčbu rea­gu­je mno­ho lidí odliš­ně. Co pomá­há jed­no­mu nemu­sí dru­hé­mu vůbec vyho­vo­vat. Pro­to je důle­ži­té ve spo­lu­prá­ci se svým léka­řem vyzkou­šet více mož­nos­tí a potom se roz­hod­nout pro neú­čin­něj­ší z nich.

Co dál

Lupén­ka v napros­té vět­ši­ně pří­pa­dů neo­hro­žu­je zdra­ví ani život posti­že­ných. Umí však být vel­mi nepří­jem­ná. Posti­že­ní jsou její­mi kož­ní­mi pro­je­vy stig­ma­ti­zo­va­ní.

Lupén­ka může sni­žo­vat Vaše sebe­vě­do­mí a brá­nit nor­mál­ní­mu zařa­ze­ní do spo­leč­nos­ti. Dostá­vá­te se do zača­ro­va­né­ho kru­hu.

Stres, úzkost a depre­se pro­je­vy lupén­ky ješ­tě zhoršují.

Kom­pli­ka­ce one­moc­ně­ní jsou rela­tiv­ně vzác­né. Asi u kaž­dé­ho desá­té­ho nemoc­né­ho s těž­kou lupén­kou se obje­ví kro­mě posti­že­ní kůže i one­moc­ně­ní klou­bů (pso­ri­a­tic­ká artri­ti­da).

Vět­ši­na dal­ších kom­pli­ka­cí je spo­je­na spí­še s léč­bou. Čas­té uží­vá­ní kor­ti­koste­ro­i­dů může vyvo­lat zánět nebo dokon­ce zhor­šit lupén­ku.

Foto­te­ra­pie kro­mě svých pří­z­ni­vých účin­ků osla­bu­je obran­né mecha­nismy Vaší pokož­ky a činí ji cit­li­věj­ší k úči­nům slu­neč­ní­ho záření.

Jak se tomu všemu vyhnout

Účin­ná pre­ven­ce lupén­ky nee­xis­tu­je. Přes­to je něko­lik opat­ře­ní, kte­rá může­te pro zdra­ví své kůže udě­lat. Pou­ží­vej­te ochran­né mas­ti a krémy. Nene­chá­vej­te svo­ji kůži nepři­ro­ze­ně vysu­še­nou.

Vyhně­te se pokud mož­no kom­bi­na­cím chla­du a sucha. Vaší kůži svěd­čí spí­še tep­lej­ší a vlh­čí pod­mín­ky. Pozor na škrá­bá­ní. Pora­ně­ní kůže při lupén­ce může vést k roz­ší­ře­ní jejích pro­je­vů na posti­že­ná místa.

Dodr­žuj­te zása­dy zdra­vé­ho život­ní­ho sty­lu, nekuř­te a omez­te i kon­zu­ma­ci alko­ho­lu. Uvě­dom­te si, že kůže je zrca­dlem zdra­ví celé­ho Vaše­ho organismu.