Limonen a jeho účinky na zdraví – má protizánětlivé, antioxidační i antistresové vlastnosti

Antioxidanty jsou látky, které pomáhají neutralizovat škodlivé volné radikály. Ty se v těle tvoří při metabolických reakcích, poškozují buňky a přispívají ke vzniku řady závažných onemocnění, včetně rakoviny. Antioxidanty na sebe naváží volné radikály, čímž je neutralizují a zabrání tomu, aby v těle napáchaly škody. V tomto článku se dozvíte co jsou antioxidanty, jak fungují, jaké druhy antioxidantů existují a zda má smysl užívat doplňky stravy s antioxidanty či nikoli.

• Přesto však jen velmi málo lidí ví co vlastně antioxidanty jsou a jak fungují.
• Problematika antioxidantů je celkem složitá, ale tento článek vám vše důležité o antioxidantech vysvětlí tak, že to pochopí i úplný laik.
• Antioxidanty jsou látky, které neutralizují volné radikály a chrání tak buňky před poškozením.
• Abychom lépe porozuměli tomu jak antioxidanty fungují, je potřeba začít na úrovni molekul…
• Jak víte, tak všechno kolem nás (a vlastně celý vesmír) se skládá z atomů.
• Atomy obsahují jádro, ve kterém se nachází protony a neutrony a kolem jádra obíhají elektrony.
• Tady je jednoduchý obrázek atomu.

Ty modré kuličky s písmenem E značí elektrony, které mají záporný (-) elektrický náboj. Zatímco protony (červené kuličky) mají kladný (+) elektrický náboj a neutrony (žluté kuličky) jsou bez náboje.

1. Spojením dvou a více atomů vznikají molekuly.
2. Lidské tělo se skládá z bílkovin, tuků a deoxyribonukleových kyselin (DNA), což jsou v podstatě obrovské molekuly tvořené stovkami až tisíci vzájemně spojených atomů.
3. Toto je obrázek molekuly mastné kyseliny. Každá “kulička” představuje jeden atom:

Lidský organizmus (stejně jako organizmus dalších živočichů) si zachovává stálost vnitřního prostředí díky chemickým reakcím. Všechny chemické reakce, které organizmus potřebuje k tomu, aby se udržel při životě se dohromady označují jako metabolizmus.

Během těchto chemických reakcí dochází ke štěpení větších molekul na menší molekuly a naopak ke spojování menších molekul do větších.

Aby byla molekula stabilní, musí obsahovat správný počet elektronů. Pokud stabilní molekula ztratí elektron, může z ní vzniknout takzvaný volný radikál.

Volné radikály jsou nestabilní, elektricky nabité molekuly v buňkách, které mohou reagovat s ostatními molekulami v buňce (například s DNA) a poškodit je.

Volné radikály mohou vyvolat také řetězovou reakci, kdy se volnými radikály poškozené molekuly stanou rovněž volnými radikály.

A v této situaci přichází ke slovu antioxidanty. Když molekula ztratí elektron a stane se z ní volný radikál, molekula antioxidantů se zapojí do reakce a “poskytne” volnému radikálu svůj volný elektron, čímž ho účinně zneutralizuje.

Funguje to tak jak vidíte na obrázku níže:

Antioxidanty tedy fungují tak, že poskytují elektrony volným radikálům, což vede k jejich neutralizaci a brání jim v působení dalších škod.

Shrnutí: Antioxidanty jsou molekuly, které bojují s volnými radikály a škodami, které mohou v buňkách i organizmu napáchat. Protektivní působení antioxidantů spočívá v poskytování elektronů volným radikálům, což vede kjejich neutralizaci.

• Při metabolických reakcích neustále vznikají volné radikály.
• Kdybychom neměli antioxidanty, dokázaly by volné radikály náš organizmus velmi rychle zničit.
• Je však potřeba mít na paměti, že i volné radikály plní v těle určité funkce, které jsou nezbytné pro přežití organizmu (1).
• Například buňky imunitního systému využívají volné radikály k zabíjení baktérií, které nás mohou napadnout a vyvolat infekční onemocnění (2).

A stejně jako pro většinu věcí v biologii i pro volné radikály platí, že je potřeba určitá rovnováha. Nějaké volné radikály naše tělo potřebuje, ale současně potřebujeme také antioxidanty, které volné radikály udrží na uzdě.

1. Pokud dojde k narušení této rovnováhy, může vzniknout problém.
2. Pokud počet volných radikálů (tedy pro-oxidačních látek) překročí počet antioxidantů, může vzniknout stav, kterému se odborně říká oxidační stres.
3. Během oxidačního stresu může dojít k závažnému poškození důležitých molekul v buňkách, což může vést i ke smrti celé buňky.

Na vzniku volných radikálů a oxidačního stresu se podílí řada faktorů. Některé z nich známe a jiné zatím nebyly objeveny.

Mezi známé faktory, které vyvolávají vznik volných radikálů a oxidačního stresu patří:

• Znečištění vzduchu.
• Kouření cigaret.
• Konzumace alkoholu.
• Toxiny a škodlivé látky přijímané v potravě.
• Vysoká hladina cukru v krvi (hyperglykémie) (3, 4).
• Konzumace velkého množství polynenasycených mastných kyselin (5).
• Záření, včetně nadměrného slunění.
• Bakteriální, houbové i virové infekce.
• Nadměrná konzumace železa, hořčíku, mědi a zinku (1).
• Nedostatek kyslíku v organizmu (medicínsky hypoxie) (6).
• Příliš mnoho kyslíku v organizmu (medicínsky hyperoxie).
• Intenzivní a dlouho trvající cvičení, při kterém dochází k poškození tkání (7).
• Nadměrný příjem antioxidantů, jako jsou například vitamín C nebo E (1).
• Nedostatek antioxidantů (8).

Dlouhodobý oxidační stres vede ke zvýšenému riziku vzniku nežádoucích zdravotních problémů jako jsou například kardiovaskulární onemocnění nebo některé druhy rakoviny. Oxidační stres také urychluje stárnutí organizmu.

Shrnutí: Lidské tělo potřebuje určitou rovnováhu mezi volnými radikály a antioxidanty. Pokud dojde k narušení této rovnováhy, může to vést k oxidačnímu stresu, který má celou řadu nežádoucích účinků na vaše zdraví.

Antioxidanty jsou nezbytné pro přežití všech živých organizmů.

Lidské tělo si dokonce své vlastní antioxidanty umí vyrobit. Jedním z takových antioxidantů je látka s názvem glutathion.

Rostliny a živočichové, stejně jako ostatní živé organizmy, mají svůj vlastní způsob obrany před volnými radikály a oxidačním stresem, který tyto radikály vyvolávají.

Proto lze antioxidanty nalézt prakticky ve všech potravinách rostlinného i živočišného původu.

Příjem antioxidantů z potravy je velmi důležitý. Náš život totiž do slova a do písmene závisí na některých antioxidantech, zejména na vitamínu C a vitamínu E. Ovšem nic se nesmí přehánět a nadměrná konzumace těchto vitamínů může naopak uškodit.

Různorodost obsahu antioxidantů je jedním z důvodů, proč je strava bohatá na rostlinnou složku zdravá (9).

Masné výrobky a ryby také obsahují antioxidanty (10, 11), ale v menším množství než kolik jich najdeme v ovoci a zelenině. Bobulovité plody (například borůvky) jsou obzvlášť bohatým zdrojem antioxidantů (12).

Dalšími bohatými zdroji antioxidantů jsou například zelený čaj nebo tmavá čokoláda.

Podle některých studií je káva vůbec největším zdrojem antioxidantů v takzvaném západním způsobu stravování (západní dietě) (13, 14), ale zčásti to bude způsobeno tím, že “průměrní” Evropané nekonzumují příliš mnoho potravin bohatých na antioxidanty.

Antioxidanty také prodlužují trvanlivost přírodních i průmyslově vyráběných potravin. Proto se často používají jako potravinářské přísady (15). Například vitamín C potravinářské firmy často přidávají do svých výrobků jako konzervační látku.

Shrnutí: Naše strava je nezbytným zdrojem antioxidantů. Ty se v přirozené formě nachází v potravinách rostlinného a živočišného původu, zejména pak v zelenině, ovoci a také v nápojích, jako jsou například káva nebo čaj.

• V potravinách se nachází obrovské množství různých druhů antioxidantů.
• Obecně lze antioxidanty rozdělit do dvou skupin, a to na antioxidanty rozpustné ve vodě a antioxidanty rozpustné v tucích.
• Ve vodě rozpustné antioxidanty působí uvnitř buňky i mimo ní (v intracelulární tekutině i extracelulární tekutině), zatímco antioxidanty rozpustné v tucích působí především na buněčných membránách.
• Tady je seznam hlavních antioxidantů, které přijímáme z potravy:

• Vitamín C: Hlavní ve vodě rozpustný antioxidant a jedna z nejdůležitějších esenciálních živin, které musíme přijímat v potravě.
• Vitamín E: Hlavní antioxidant rozpustný v tucích, který hraje zásadní úlohu při ochraně buněčných membrán před poškozením oxidačním stresem.
• Flavonoidy: Velká skupina rostlinných antioxidantů, které mají řadu pozitivních účinků na lidské zdraví (16).

Většina látek patřících mezi antioxidanty má také další důležité funkce.

Za zmínku stojí například kurkuminoidy (kurkumin), který se nachází v koření kurkumě nebo oleocanthal, který najdete například v extra panenském olivovém oleji. Tyto látky fungují jako antioxidanty, ale mají současně výrazné protizánětlivé účinky (17, 18).

Shrnutí: Existuje celá řada různých druhů antioxidantů, které najdete v potravinách, včetně vitamínů C a E nebo flavonoidů. Tyto látky mají kromě antioxidačních vlastností také řadu dalších funkcí, které nesouvisí s antioxidační aktivitou.

1. Dostatečný příjem antioxidantů ze stravy je důležitý pro udržení optimálního zdravotního stavu.
2. Nicméně mějte na paměti, že více nemusí vždy znamenat lépe.
3. Nadměrná konzumace samotných antioxidantů může mít toxické účinky a paradoxně naopak zhoršovat vliv škodlivých radikálů a oxidačního stresu.
4. Některé studie dokonce potvrdily, že užívání vysokých dávek antioxidantů zvyšuje riziko úmrtí (19, 20).
5. Proto vám rozhodně nedoporučujeme užívat doplňky stravy s vysokými dávkami antioxidantů.
6. Kromě toho, studie prokázaly, že antioxidanty v přírodní formě (získané z potravin) působí silněji proti oxidačnímu stresu než antioxidanty získané z doplňků stravy.
7. Například šťáva z červeného pomeranče má mnohem větší oxidační účinek než stejné množství vitamínu C, rozpuštěného v oslazené vodě (21).

Pravda je taková, že v potravinách se nachází stovky (ne-li tisíce) různých druhů látek, které spolu vzájemně (synergicky) působí. Proto užívání jen jedné nebo dvou vybraných látek samostatně nebude mít nikdy stejné pozitivní účinky.

Nejlepší (a také nejzdravější) strategií jak si zajistit dostatečný příjem antioxidantů je strava bohatá na ovoce a zeleninu (22), spolu s dodržování zásad zdravé výživy.

Na druhou stranu užívání doplňků stravy, které obsahují nízké dávky antioxidantů (například multivitamínové doplňky) může být přínosné, pokud trpíte nedostatkem některých živin nebo se momentálně nemůžete stravovat podle zásad zdravé výživy.

Co si z tohoto článku odnést?

Dostatečný příjem antioxidantů je nezbytnou součástí zdravé výživy, ale užívání nadměrného množství izolovaných antioxidantů (prostřednictvím doplňků stravy) může být v některých případech škodlivé.

To nejlepší co můžete udělat, pokud si chcete zajistit příjem dostatečného množství antioxidantů je dodržovat zásady zdravé výživy a zařazovat do vašeho jídelníčku dostatek ovoce a zeleniny. 

Antioxidanty a fytochemikálie

Co to jsou fytochemikálie? Kde se vyskytují? Jaké množství bychom měli denně konzumovat? Jaké mají účinky?

Fytochemikálie někdy též označované jako barevné pigmenty, jsou velmi zajímavou a důležitou součástí rostlinné stravy. V živočišných produktech tyto látky nenajdete, rostliny jimi naopak hýří.

Jedná se o skupinu tisíce biologicky aktivních sloučenin, které mají různorodé účinky na zdraví. Některé mají protinádorové účinky, jiné podporují imunitu, zbavují tělo škodlivých látek nebo jsou silnými antioxidanty. [1]

Antioxidanty jsou látky, které pomáhají snižovat oxidační stres v buňkách redukcí volných radikálů na jejich méně aktivní formu. Volné radikály vznikají v těle za normálních podmínek každý den. Pokud však nastane nerovnováha mezi radikály a antioxidanty, dochází v důsledku oxidačního stresu k porušení tkání.

Barevné pigmenty najdeme téměř v každém ovoci a zelenině. Vynikajícím zdrojem jsou i ořechy, kakaové boby a zelený čaj. Kurkuma patří k vůbec nejsilnějším antioxidantům.  

Největší množství fytochemikálií najdete v přirozených potravinách, které nejsou průmyslově zpracované. Výživové doplňky jsou o tyto látky ochuzené a neslouží tudíž jako plnohodnotná náhrada pestré stravy. Dbejte proto na každodenní konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin a luštěnin, zejména v jejich přírodní formě.

V následující tabulce se dočtete, jaké mají vybrané pigmenty účinky a kde je nejčastěji najdete. Jedná se o nejznámější pigmenty, fytochemikálií existuje více než 12 000 a o spoustě dalších ještě nemáme ani tušení. Začněme tedy s těmi nejvýznamnějšími.

Dalším zástupcem je například již zmíněný zelený čaj obsahující katechinoly, které brání rozvoji artritidy. [2]

Stáhněte si zdarma naší barevnou duhu a dejte si ji doma na nějaké viditelné místo. Zkuste jíst očima, udělejte si duhu na talíři a vaše tělo vám určitě poděkuje.

Tip: Znáte zlatý nápoj? Pokud ne, tak ho zkuste do vašeho jídelníčku zařadit. Stačí jen ohřát 400 ml rostlinného mléka a přidat ½ až 1 lžičku kurkumy. Tento nápoj vás v nejen zimních měsících dokonale zahřeje, zregeneruje vaše tělo a zbaví ho přebytečných volných radikálů. Má také protizánětlivé účinky.

Proč jsou antioxidanty důležité a zdraví prospěšné jste se již dočetli. Z naší barevné tabulky jste se dozvěděli, že mezi antioxidanty patří například licopen, glutathion, vitamin C, beta-karoten nebo anthokyanid. Do vašeho jídelníčku byste proto měli zařazovat potraviny červené, oranžové a modré barvy.

Dalšími antioxidanty jsou:

• vitamin E vyskytující se zejména v semínkách a ořeších
• selen, jehož zdrojem jsou para ořechy, houby a fazole
• sulfur, který se vyskytuje v brukvovité zelenině, luštěninách a ořeších
• lutein, vyskytující se v listové a brukvovité zelenině a dýni
• flavonoidy, které najdeme v jahodách, tropickém ovoci, brokolici a česneku
• kyselina lipoová, jejímž zdrojem jsou brambory, batáty, brokolice, špenát nebo červená řepa

Vynikajícím zdrojem jsou i byliny a rostliny jako je aloe vera, ginkgo, zelený čaj, hloh, mangostan nebo kustovnice.

S výčtem rostlinných potravin bohatých na antioxidanty bychom mohli pokračovat. Pro každodenní život není znalost jednotlivých látek nutná. Stačí, když bude Váš jídelníček pestrý a bude obsahovat všech 5 základních složek ideálního talíře, mezi které patří obiloviny, zelenina, ovoce a luštěniny, semínka a ořechy.

V tuto chvíli neexistuje žádné doporučené množství fytochemikálií, které bychom měli denně konzumovat. Mnoho pigmentů, které se v potravě vyskytují, ještě neznáme nebo přesně nevíme, s jakou efektivitou se vstřebávají. [3]

Přírodní suroviny však obsahují velké množství barevných pigmentů, které své účinky navzájem potencují. Pokud se budete držet naší rady a budete jíst očima, váš talíř bude hrát všemi barvami a redukujete příjem průmyslově zpracovaných potravin, pak si můžete být jisti, že Vašemu tělu děláte dobrou službu. Více informací o ideálním talíři se dozvíte zde.

Výčet hlavních fytochemikálií a jejich účinků jsme si již probrali. Je zřejmé, že mnoho z nich má protinádorové účinky nebo jsou silnými antioxidanty. Pojďme se nyní věnovat konkrétním pigmentům a jejich vlivu na prevenci rakoviny, aterosklerózy a chronických neurodegenerativních onemocnění, zejména Alzheimerovy choroby.

Flavonoidy jsou důležitou skupinou látek, které mohou hrát roli v prevenci a léčbě Alzheimerovy choroby. Díky svým antioxidačním účinkům a schopnosti přestupovat hematoencefalickou bariéru, redukují oxidační stres v mozku. Mají díky tomu vliv na prevenci neurodegenerativních onemocnění, zlepšují paměť a kognitivní funkce. Ovoce, zelenina a ořechy jsou vynikajícím zdrojem flavonoidů.

Tato studie sledovala v roce 2007 vliv středomořské stravy nejen na rozvoj, ale i riziko úmrtí na Alzheimerovu chorobu.

[4] Výsledkem bylo zjištění, že ti, kteří stravu poctivě dodržovali, měli nižší riziko úmrtí než ti, kteří se podle středomořské diety nestravovali.

Dejte proto přednost stravě bohaté na ovoce a zeleninu, koření a ořechy. Omezte příjem živočišných produktů, zejména těch, které obsahují nasycené tuky.

Fytoestrogeny jsou známou a ve společnosti velmi debatovanou skupinou. Patří mezi ně zejména isoflavonoidy, kumestany a lignany. Již z názvu je patrné, že se nejedná o pravé estrogeny. Jsou to rostlinné estrogeny, které v těle sice využívají estrogenové receptory, nicméně nevyvolají stejný účinek. Naopak působí protektivně.

Fytoestrogeny se naváží na estrogenové receptory, obsadí tím místo a blokují navázání pravých estrogenů. Hrají tak důležitou roli v prevenci rakoviny prsu a prostaty. Sójové produkty jako tofu, tempeh, miso, sójová mléka a jogurty si tedy s chutí dopřejte.

Tyto sloučeniny bojují různými způsoby proti rozvoji nádorových onemocnění zejména plic a jícnu. [5] Blokují aktivaci karcinogenů, redukují již aktivované karcinogeny a zajišťují rychlé odstranění látek z těla. Vyskytují se zejména v brukvovité zelenině typu brokolice, květáku, kadeřávku, zelí nebo růžičkové kapusty. Tento druh zeleniny by na vašem talíři rozhodně neměl chybět!

Alicin je nejvíce zastoupen v čeledi česnekovitých. Najdeme ho tedy v česneku, v menší míře v cibuli, pažitce a pórku. Je výborným antioxidantem. Nebojte se proto česnek a cibuli při vaření použít.

Tyto sloučeniny jsou zastoupeny v černém a zeleném čaji. Mají podobné účinky jako alicin, jsou silnými antioxidanty a pomáhají v boji proti nádorovým onemocněním.

Resveratrol patří mezi známé sloučeniny zejména pro své protinádorové účinky. Už jste asi slyšeli, že sklenička červeného vína denně je zdraví prospěšná.

V tomto případě nejde vůbec o obsah alkoholu, nýbrž o zmíněnou sloučeninu.

Vzhledem k vysokému množství „prázdných“ kalorií a nutnosti metabolizace alkoholu je vhodnější resveratrol konzumovat ve formě hroznů, bobulovitých plodů nebo arašídových ořechů, které jsou jeho velmi dobrým zdrojem. [6]

• Živočišné produkty neobsahují žádné fytochemikálie, rostliny jimi naopak hýří. Kterým dáte ve svém jídelníčku přednost?
• Jezte suroviny v jejich přírodní formě, vyhněte se průmyslově zpracovaným potravinám.
• Výživové doplňky jsou o fytochemikálie ochuzené, nejsou proto plnohodnotnou náhradou stravy.
• Zařaďte do svého jídelníčku čerstvou nebo mraženou zeleninu a ovoce. Konzervované či sušené ovoce nejsou na barevné pigmenty tak bohaté.
• Dopřejte si dostatek zeleniny a ovoce, které je vynikajícím zdrojem flavonoidů a působí preventivně proti rozvoji Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění.
• Jezte očima, jezte duhu!

LIMONEN: POUŽITí, VýHODY, VEDLEJŠí úČINKY A DáVKOVáNí

Limonen je olej zíkaný ze lupek pomerančů a jiných citruových plodů (1). Lidé po taletí extrahují éterické oleje, jako je limonen, z citruových plodů.

Obsah:

Limonen je olej získaný ze slupek pomerančů a jiných citrusových plodů (1).

Lidé po staletí extrahují éterické oleje, jako je limonen, z citrusových plodů. Dnes je limonen často používán jako přírodní léčba různých zdravotních problémů a je oblíbenou součástí domácích potřeb.

Ne všechny výhody a použití limonenu však věda podporuje.

Tento článek zkoumá použití limonenu, potenciální přínosy, vedlejší účinky a dávkování.

Co je limonen?

Limonen je chemikálie nalezená v kůži citrusových plodů, jako jsou citrony, limety a pomeranče. Obzvláště se koncentruje na pomerančové kůry a tvoří asi 97% éterických olejů této kůry (2).

Často se označuje jako d-limonen, což je jeho hlavní chemická forma.

Limonen patří do skupiny sloučenin známých jako terpeny, jejichž silné aroma chrání rostliny tím, že odstraňuje predátory (3).

Limonen je jedním z nejčastějších terpenů v přírodě a může přinést několik zdravotních výhod. Bylo prokázáno, že má protizánětlivé, antioxidační, antistresové a případně i vlastnosti bránící onemocnění.

souhrn Limonen je esenciální olej, který se nachází ve slupce citrusových plodů. Patří do třídy sloučenin zvaných terpeny.

Běžné použití limonenu

Limonen je oblíbená doplňková látka v potravinách, kosmetice, čistících prostředcích a přírodních odpuzovačích hmyzu. Používá se například v potravinách, jako jsou sodovky, dezerty a bonbóny, které dodávají citrónovou chuť.

Limonen je extrahován hydrodistilací, což je proces, při kterém ovocné slupky jsou namočeny ve vodě a zahřívány, dokud těkavé molekuly nejsou uvolňovány párou, kondenzovány a separovány (4).

Limonen je díky své silné vůni využíván jako botanický insekticid. Je to aktivní složka v mnoha pesticidních produktech, jako jsou například repelenty proti hmyzu šetrné k životnímu prostředí (5).

Mezi další výrobky pro domácnost obsahující tuto sloučeninu patří mýdla, šampony, pleťové vody, parfémy, prací prostředky a osvěžovače vzduchu.

Kromě toho je limonen k dispozici v koncentrovaných doplňcích v tobolce a v tekuté formě. Ty jsou často uváděny na trh pro své předpokládané přínosy pro zdraví.

Tato citrusová sloučenina se také používá jako aromatický olej pro své uklidňující a terapeutické vlastnosti.

souhrn Limonen se používá v řadě produktů, včetně potravin, kosmetiky a ekologických pesticidů. Lze jej také nalézt ve formě doplňku, protože může posílit zdraví a bojovat s některými nemocemi.

Souvisí s několika přínosy pro zdraví

Limonen byl zkoumán z hlediska jeho potenciálních protizánětlivých, antioxidačních, protirakovinových a srdečních vlastností.

Většina výzkumu však byla prováděna ve zkumavkách nebo na zvířatech, což ztěžuje plné pochopení úlohy limonenu v lidském zdraví a prevenci nemocí.

Protizánětlivé a antioxidační výhody

V některých studiích bylo prokázáno, že limonen snižuje zánět (6, 7).

Zatímco krátkodobý zánět je přirozenou reakcí vašeho těla na stres a je prospěšný, chronický zánět může poškodit vaše tělo a je hlavní příčinou onemocnění. Je důležité co nejvíce zabránit tomuto zánětu nebo jej omezit (8).

Bylo prokázáno, že limonen redukuje zánětlivé markery, které se vztahují k osteoartróze, stavu charakterizovanému chronickým zánětem.

Studie zkumavky na lidských chrupavkových buňkách ukázala, že limonen snížil produkci oxidu dusnatého. Oxid dusnatý je signální molekula, která hraje klíčovou roli v zánětlivých drahách (9).

Ve studii na potkanech s ulcerózní kolitidou – dalším onemocněním charakterizovaným zánětem – léčba limonenem významně snížila zánět a poškození tlustého střeva, stejně jako běžné zánětlivé markery (10).

Limonen také prokázal antioxidační účinky. Antioxidanty pomáhají snižovat poškození buněk způsobené nestabilními molekulami nazývanými volné radikály.

• Hromadění volných radikálů může vést k oxidačnímu stresu, který může vyvolat zánět a nemoc (11).
• Jedna studie zkumavky odhalila, že limonen může inhibovat volné radikály v leukemických buňkách, což naznačuje snížení zánětu a poškození buněk, které by normálně přispívalo k onemocnění (12).
• I když jsou tyto účinky slibné, musí být potvrzeny lidskými studiemi.

Může mít protirakovinné účinky

1. Limonen může mít protirakovinné účinky.
2. V populační studii měli lidé, kteří konzumovali kůru citrusových plodů, hlavní zdroj limonenu v potravě, snížené riziko vzniku rakoviny kůže ve srovnání s těmi, kteří konzumovali pouze citrusové plody nebo jejich šťávy (13).

3. Další studie u 43 žen, u nichž byla nedávno diagnostikována rakovina prsu, zaznamenala výrazné 22% snížení exprese nádorových buněk prsu po užití 2 gramů limonenu denně po dobu 2–6 týdnů (14).

4. Výzkum na hlodavcích navíc zjistil, že doplňování limonenem inhibovalo růst kožních nádorů tím, že bránilo zánětu a oxidačnímu stresu (15).
5. Jiné studie na hlodavcích naznačují, že limonen může bojovat s jinými typy rakoviny, včetně rakoviny prsu (16).

6. A co víc, když byl limonen podáván potkanům spolu s protirakovinovým lékem doxorubicin, pomohl zabránit několika běžným vedlejším účinkům léku, včetně oxidačního poškození, zánětu a poškození ledvin (17).
7. Ačkoli tyto výsledky jsou slibné, je zapotřebí více studií na lidech.

Může posílit zdraví srdce

• Srdeční choroby zůstávají hlavní příčinou úmrtí ve Spojených státech a představují téměř jednu ze čtyř úmrtí (18).
• Limonen může snížit riziko srdečních onemocnění snížením určitých rizikových faktorů, jako je zvýšená hladina cholesterolu, cukru v krvi a hladina triglyceridů.
• V jedné studii vykazovaly myši, kterým bylo podáváno 0,27 gramu limonenu na libru tělesné hmotnosti (0,6 gramu / kg), snížené hladiny triglyceridů, LDL (špatný) cholesterol, hladinu cukru v krvi nalačno a hromadění tuku v játrech ve srovnání s kontrolní skupinou (19).
• V jiné studii vykazovaly krysy náchylné k cévní mozkové příhodě podávané 0,04 gramu limonenu na libru tělesné hmotnosti (20 mg / kg) významné snížení krevního tlaku ve srovnání s krysami podobného zdravotního stavu, které nedostávaly doplněk (20).
• Nezapomeňte, že jsou nutné lidské studie, než budou učiněny silné závěry.

Ostatní výhody

Kromě výše uvedených výhod může limonen:

• Snižte chuť k jídlu. Bylo prokázáno, že vůně limonenu významně snižují chuť k jídlu u sněhových vloček. Tento účinek však nebyl u lidí studován (21).
• Snižte stres a úzkost. Studie na hlodavcích naznačují, že limonen lze v aromaterapii použít jako antistresový a antioxitační prostředek (22).
• Podporují zdravé trávení. Limonen může chránit před žaludečními vředy. Ve studii na potkanech chránil citrusový aurantiový olej, což je 97% limonen, téměř všechny hlodavce před vředy způsobenými užíváním léků (23).

souhrn Limonen může mimo jiné nabízet antioxidační, protizánětlivé, protirakovinné a proti onemocnění srdce. Je však zapotřebí dalšího výzkumu na lidech.

Bezpečnost a vedlejší účinky

Limonen je považován za bezpečný pro člověka s malým rizikem vedlejších účinků. Food and Drug Administration (FDA) uznává limonen jako bezpečnou potravinářskou přídatnou látku a aroma (5).

Pokud se však limonen aplikuje přímo na kůži, může u některých lidí způsobit podráždění, takže při zacházení s éterickým olejem je třeba postupovat opatrně (24, 25).

Limonen je někdy užíván jako koncentrovaný doplněk. Vzhledem k tomu, jak to vaše tělo rozkládá, je pravděpodobné, že je v této formě bezpečně konzumováno. To znamená, že lidský výzkum těchto doplňků chybí (26).

Zejména doplňky s vysokou dávkou mohou u některých lidí způsobit nežádoucí účinky. Navíc neexistují dostatečné důkazy, které by určovaly, zda jsou doplňky limonenu přijatelné pro těhotné nebo kojící ženy.

Před užíváním doplňků limonenu je nejlepší poradit se se svým lékařem, zejména pokud užíváte léky, jste těhotná nebo kojíte, nebo máte zdravotní stav.

souhrn Kromě možného podráždění kůže spojeného s přímou aplikací je limonen pravděpodobně pro většinu lidí bezpečný a spotřebovává se s mírou.

Potenciálně efektivní dávky

Protože u lidí existuje jen málo studií limonenu, je obtížné poskytnout doporučení pro dávkování.

Ve studiích se však bezpečně používají dávky až 2 gramy denně (9, 14).

Doplňky tobolek, které lze zakoupit online, obsahují dávky 250–1 000 mg. Limonen je také dostupný v tekuté formě s typickými dávkami 0,05 ml na porci.

Doplňky však nejsou vždy nutné. Tuto sloučeninu můžete snadno získat konzumací citrusových plodů a kůry.

Například čerstvá pomerančová, limetová nebo citronová kůra může být použita k přidání limonenu k pečenému zboží, nápojům a dalším položkám. A co víc, chlupaté citrusové šťávy, jako je citronová nebo pomerančová šťáva, se chlubí limonenem (27).

souhrn Přestože doporučení pro dávkování pro limonen neexistují, ve studiích byly bezpečně použity 2 gramy denně. Kromě doplňků můžete získat limonen z citrusových plodů a kůry.

Sečteno a podtrženo

Limonen je sloučenina získaná ze slupek citrusových plodů.

Studie naznačují, že limonen může mít protizánětlivé, antioxidační a protirakovinné účinky. K potvrzení těchto výhod je však zapotřebí dalšího výzkumu na lidech.

Zkuste přidat citronovou, limetkovou nebo pomerančovou chuť do svých oblíbených jídel a zvýšit tak příjem limonenu.

Antioxidant

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Konkrétní problémy: externí odkazy Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Antioxidant je látka, jejíž molekuly omezují aktivitu kyslíkových radikálů – snižují pravděpodobnost jejich vzniku nebo je převádějí do méně reaktivních nebo nereaktivních stavů.

Kalotový model glutathionu, antioxidačního metabolitu. Žlutě je znázorněn redoxně aktivní atom síry, který poskytuje antioxidační vlastnosti. Červená, modrá, bílá a tmavě šedá kulička reprezentují kyslík, dusík, vodík a uhlík.

Tím omezují proces oxidace v organismu nebo směsích, kde se vyskytují. Z tohoto důvodu se jako konzervanty přidávají do potravin, které by byly jinak oxidací nadměrně poškozovány (např. rostlinné oleje – viz žluknutí). Konzumovány působí v jistém smyslu pozitivně na zdraví organismu.

Ovšem přemíra antioxidantů může spíše škodit,[1] přirozené oxidační procesy tlumit a naopak i oxidanty pomáhají zdraví.

[2] Další antioxidanty se vyskytují (nejčastěji ve formě enzymů) v organismu, kde působí podobně, v potravě jsou však bezvýznamné (buďto rychle zanikají, nebo nepřežijí trávící proces).

Antioxidanty lze dělit na přirozené (v přírodě nebo dané potravině se přirozeně vyskytující, byť normálně třeba v menších koncentracích) a syntetické (ve smyslu uměle vytvořené a bez patřičného relevantního výskytu v přírodě). Obvykle panuje snaha upřednostňovat první skupinu, byť dosavadní výzkumy ukazují na neškodnost používaných umělých antioxidantů.[zdroj?]

Z hlediska konzumenta lze hodnotit přítomnost antioxidantů v potravinách spíše kladně, jednak prodlužují jejich trvanlivost, jednak jejich užívání může mít příznivé účinky na jeho zdraví, neboť snižuje pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních chorob a některých typů rakoviny. Antioxidanty ovšem chrání i rakovinné buňky a to i více, takže mohou i škodit.[3] Proto u lidí s rakovinou by se jejich konzumace neměla doporučovat.[4]

Neprokázaná tvrzení

Odborníci se shodují na tom, že účinnost přirozených antioxidantů přijímaných přirozeně (např. v čaji a ovoci) je vyšší než u stejné dávky podané v čisté podobě jakožto potravinový doplněk (např. vitaminová tableta).

[zdroj?] Navíc poslední výzkumy[zdroj?] ukazují, že minimálně u některých antioxidantů dochází při dlouhodobém užívání v čistém stavu k tzv. zvratu antioxidantu, kdy se jeho antioxidační účinek změní v prooxidační (tj. vysoce nežádoucí).

Tato vlastnost, jejíž mechanismus je dosud nepochopen, byla pozorována u β-karotenů (provitamin A), vitamínu E, vitamínu C a flavonoidů. U antioxidantů přijímaných přirozenou cestou žádný zvrat zaznamenán nebyl.[zdroj?]

Rizika antioxidantů

Výzkumy vlivu antioxidantů na rakovinu z let 2014 a 2015 prokázaly na živých myších a kulturách lidských buněk, že antioxidanty pomáhají více buňkám rakovinným, než normálním. Je to způsobeno tím, že rakovinné buňky jsou při svém překotném množení vystaveny velkému oxidačnímu stresu.

Antioxidanty tedy velmi pravděpodobně zvyšují riziko rakoviny a zhoršují účinnost léčby. Např. u melanomu navíc dochází ke zrychlení šíření metastáz. Práce se zabývaly N-acetylcysteinem (N-acetyl-L-cystein, NAC), který je součástí mnoha oblíbených, údajně zdravých potravinových doplňků, volně prodejných léků a vitamínem E.

Ale je velmi pravděpodobné, že se jedná o problém antioxidantů obecně.[5]

Nejznámější antioxidanty v potravinách, potravinových doplňcích a registrovaných lécích

• vitamíny – např. vitamín A, vitamín E, vitamín C, vitamín B3,
• karotenoidy
• flavonoidy – rostlinná barviva (včetně karotenoidů, některých tříslovin a polyfenolů)
• třísloviny (včetně některých polyfenolů)
• fenolické antioxidanty, polyfenoly
• některé sloučeniny selenu, zinku, manganu, mědi, germania
• antioxidanty na bázi aminokyselin – glutation, taurin
• čisté uhlovodíky (bez dusíku, síry, kovů aj.) – zdroj buněčného kyslíku squalin (skvalen)

[1] [2] (Ministerstvem zdravotnictví ČR)

Antioxidační enzymy a další významné antioxidanty chránící organismus

• glutathion peroxidáza [3] (GPx = enzym, který ke své aktivaci potřebuje stopové prvky selen, mangan, měď a zinek, které jsou samy o sobě antioxidanty [4] [5])
• superoxid dismutáza (SOD = enzym, který potřebuje stopové prvky mangan, měď a zinek, které jsou samy o sobě antioxidanty)
• kataláza (CAT = enzym, který potřebuje stopové prvky selen, mangan, měď a zinek, které jsou samy o sobě antioxidanty [6]. Pracuje ve spojení se SOD.)
• koenzym Q10 [7]
• melatonin je neurohormon (hormon [8] vznikající v nervovém systému nebo jeho buňkách). Jeho prekurzorem je esenciální aminokyselina L-tryptofan.

Antioxidanty rostlinné a potravinové

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit. Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Některé rostliny, resp jejich části obsahují takové množství natolik účinných antioxidantů (nebo jsou v lidské stravě obsaženy v takovém množství), že tyto rostliny celé označujeme jako rostlinné antioxidanty. Například cibule nemají významný antioxidační účinek, ale vzhledem ke konzumovanému množství patří pro člověka k důležitým rostlinným antioxidantům.

(Řazeno přibližně sestupně dle antioxidačního účinku s přihlédnutím k síle a koncentraci obsažených antioxidačních látek; v závorce koeficient antioxidačního účinku.)[zdroj?]

Ostružiny (100), lékořice (90), dobromysl (84), kopr 70, malinoostružiny (70), maliny (60), granátové jablko, černý rybíz, červené víno (alkoholický nápoj), máta (50), nať vojtěšky, pšeničná tráva, ovesná tráva, tymián, rozmarýn, grepová semínka, vinná semínka (30), borůvky (21), brusinky (20), buráky (20), bílá část kůry pomerančů a citrónů, acerola, kurkuma, zelený čaj, žlutý čaj, černý čaj, aronie, červená cibule, josty, šípky, churmy-kaki (kaki, tomel), červený rybíz, česnek, hřebíček, kmín, zázvor, dobře vyzrálá rajčata a rajská šťáva z nich, blumy, tinktura z ovesné nati, odvar ze směsi obilnin a obilovin (kukuřice, žito, pšenice, oves, ječmen), višně, tmavé třešně, světlé třešně, sušené meruňky, čerstvé měruňky a broskve, kompotované meruňky a broskve, červené grepy (14), červené pomeranče, dýně, cukrový meloun, hložinky, ženšenová tinktura, ženšenový čaj, pivní slad, žluté grepy, žluté pomeranče (7), pomerančová a citronová šťáva, šalvěj, třezalka, kozlík, kiwi, jahody, kari, chmel, papája, mango, špenát, mrkev, topinambury, červené zelí, růžičková kapusta, kapusta, bílé víno (alkoholický nápoj), ginkgo biloba (čaj nebo šťáva z listu), olej pupalkový, olej olivový (panenský), olej slunečnicový (panenský), požltový, brutnákový, saflorový, arašídový, švestky, bezinky, červené víno (hrozny), květ slezu, květ růže topolovky, květ měsíčku, květ černého bezu, květ divizny, angrešt červený, lékořicové pendreky a pastilky, pivo (3), hlávkový salát, bílé víno (hrozny), angrešt žlutý, žlutá cibule, cukína, zelí bílé, jablka (2), bílý rybíz, bílá cibule (1)[zdroj?]

Odkazy

Reference

1. ↑ http://www.osel.cz/index.php?clanek=7441 – Zklamání z antioxidantů
2. ↑ http://www.osel.cz/index.php?clanek=6088 – Oxidanty – noví strážci krevního tlaku
3. ↑ http://www.osel.cz/8475-oblibene-antioxidanty-rakovine-nebrani-ale-prospivaji.html – Oblíbené antioxidanty rakovině nebrání, ale prospívají
4. ↑ http://medicalxpress.com/news/2015-10-antioxidant-cancer.html – Study shows antioxidant use may promote spread of cancer
5. ↑ http://www.osel.cz/8475-oblibene-antioxidanty-rakovine-nebrani-ale-prospivaji.html – Oblíbené antioxidanty rakovině nebrání, ale prospívají

Literatura

• Pavel Kalač: Funkční potraviny – kroky ke zdraví (2003), ISBN 80-7322-029-6

Související články

• přídatné látky (Aditiva)
• radikál
• kyslíkový radikál
• oxidace
• žluknutí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu antioxidant ve Wikimedia Commons
• wikiskripta [9]
• velký lékařský slovník [10]
• Informační centrum Ministerstva zemědělství [11]
• wikiskripta – oxidační stres [12]

Autoritní data: PSH: 13125Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antioxidant&oldid=18613509“