Leukoplakie – příznaky, příčiny a léčba

Orální leukoplakie je onemocnění, které postihuje sliznici a vyznačuje se vizuální a strukturální změnou. V počátečních stádiích se patologie projevuje keratinizací a potažením bělavým potahem sliznice patra, dásní, jazyka a uvnitř tváří. V budoucnu může nemoc „degenerovat“ na zhoubný nádor.

Odborníci identifikují několik hlavních faktorů, které vyvolávají vývoj leukoplakie v dutině ústní. Nejčastěji je příčinou vývoje onemocnění tepelné poškození nebo chemické podráždění sliznice. Podobný účinek má kouření (kuřácká leukoplakie), pití, narušení stravy (nadbytek kořenitých, příliš horkých, kyselých potravin).

Nejnebezpečnější je tzv. Kuřácká leukoplakie, která je běžná u dospělých pacientů. Kouření vyvolává výskyt několika forem patologie najednou a zvyšuje riziko rakoviny.

Mezi další faktory vyvolávající rozvoj leukoplakie patří:

• Mechanické poškození s poškozením epiteliální vrstvy. Mezi ně patří modřina, popáleniny dásní, kousání jazyka, malocclusion, štěpky zubů, nesprávně umístěné korekční systémy, například rovnátka.
• Tvorba prostředí v ústní dutině příznivé pro vývoj nemoci. Takové galvanické médium se vyskytuje v přítomnosti kovových korun. Oxidace kovu vyvolává trvalé podráždění sliznice a degeneraci epiteliální vrstvy.
• Leukoplakie může být výsledkem užívání řady léků, nedostatku vitamínu A, železa.
• Patologie je vyvolána řadou nemocí vnitřních orgánů: nemoci trávicího traktu, patologie endokrinního systému (hormonální poruchy, cukrovka). A také dědičný faktor ovlivňuje vývoj nemoci.

Příznaky orální leukoplakie

Příznaky orální leukoplakie se liší v závislosti na stupni vývoje patologie. Obecné příznaky jsou vyjádřeny v následujících projevech:

• Počáteční fáze je charakterizována výskytem šedobílého nebo bělavého plaku, který je tvořen z mrtvých epiteliálních buněk. Základy lézí se v malém množství soustředí na jazyk, dásně, patra, líce zevnitř, rty, v oblasti hyoidů. Při hmatu je pociťována keratinizace sliznice, zhutnění v oblasti plaků.
• Vývoj patologie je doprovázen proliferací lézí, jejich velikost se zvyšuje ve srovnání se zdravým epitelem. V průběhu času se keratinizované plaky stávají citlivějšími a bolestivějšími.
• Šíření skvrn je doprovázeno pocitem těsnosti, suchosti a pevné drsnosti. Pocity se zesilují pod vlivem jakéhokoli podnětu.

Nekontrolovaný průběh leukoplakie vede k jeho stálé progresi a vzniku bolestivých ulcerativních a erozivních lézí.

Odrůdy a formy orální leukoplakie

Hlavní formy orální leukoplakie:

• Byt.
• Verrucous.
• Erozivní.
• Leukoplakia Tappeynera.
• Měkké.

Nejběžnější formou onemocnění je plochá nebo jednoduchá leukoplakie ústní dutiny. To je často charakterizováno jako počáteční stadium patologického stavu. V této fázi vývoje nepatří patologie k výrazné bolestivosti.

Fotografie: jazyk leukoplakia

Počáteční fáze onemocnění je doprovázena výskytem bělavých nebo šedobílých plaků, nepravidelných pruhů umístěných na jazyku, obloze, vnitřním povrchu tváří, v rozích úst. Pláty jsou suché a drsné, bez výrazného vyvýšení a ztvrdnutí. Často je v oblasti poškozených oblastí těsnost, pálení, nadměrná suchost.

Jednoduchá leukoplakie často ovlivňuje jazyk, což má za následek snížení citlivosti a vnímání chuti. Zánětlivé procesy v této fázi vývoje nemoci nenastávají. Ve většině případů tento druh patologie probíhá bez zhoršení celkového pohody, komplikací a může člověka doprovázet po celý život.

Forma rtukózy

Nekontrolovaný průběh leukoplakie s konstantním traumatickým účinkem na sliznici – podráždění štěpky na zubech, nepravidelné zubní protézy, použití příliš horkého jídla a tekutin – vyvolává její vývoj a přeměnu jednoduché formy choroby na verrucous.

Dominantním znakem přeměny jednoduché leukoplakie na verrucous je výrazná keratinizace a zvýšení horní vrstvy epitelových buněk postižené oblasti. V tomto stádiu nemoci se plaky výrazně zvedají nad zdravý epitel, s hmatem je jasně patrné zhutnění.

Verrucous leukoplakia ústní dutiny je doprovázen výrazným pocitem těsnosti a suchosti, výskytem bolestivých pocitů během jídla.

Podle vnějších znaků je leukoplakie dvou typů:

• Plaketa. Na ústní sliznici se objevují plakové skvrny. Plaky se vyznačují výraznou drsností, hustotou, nadmořskou výškou nad zdravým epitelem. Jejich barva se liší od mléčné po kyanotickou.
• Warty. Na sliznici se objevují ložiska lézí, podobné bradavicím. Ve srovnání s plakovou formou nemoci je bradavice charakterizována výskytem keratinizovaných tuberózních těsnění. Formace se zvedají nad zdravé epitelové buňky o 2-3 mm, nejčastěji mají šedobílý odstín.

Verrucous forma nemoci častěji než jiní se změní v maligní lézi epitel sliznice.

Erozivní fáze

K erozivní formě choroby dochází s její progresí, prodlouženou expozicí negativním faktorům na epitelových tkáních. Tato fáze leukoplakie ústní dutiny je doprovázena řadou příznaků:

• Existuje výrazná bolestivost, která se zesiluje, když jakýkoli druh dráždidla vstoupí do léze. Jíst jídlo, alkohol a horké nápoje vyvolává bolest.
• Zevně se nemoc projevuje výskytem prasklých a vředů na zasažených oblastech, erozivních ložisek. Kolem erozivních lézí lokalizovaly zánětlivé ložiska, často doprovázené krvácením.
• Nepříjemné pocity přetrvávají i v klidu. Pocení, nadměrná suchost a drsnost jsou pociťovány. Vývoj léze v dolní části jazyka způsobuje bolest v krku, zhoršenou řeč (dochází k kašlání).

Tento typ patologického stavu má nejvyšší riziko relapsu. Erosivní fázi onemocnění lze léčit velmi obtížně, ulcerativní léze se hojí velmi dlouho.

Tento typ patologie je benigní novotvar. Hlavními předpoklady pro rozvoj mírné leukoplakie ústní dutiny jsou hormonální poruchy, porušení psychoemotivního pozadí, chronické přepracování.

Vizuálně je zaznamenáno mírné zvýšení bílých plaků nad zdravý epitel. Léze jsou drsné a bezbolestné. U postižené tkáně dochází k mírnému zhutnění a suchosti. Poškozením bočních povrchů jazyka se snižuje citlivost na vliv teploty, vnímání chuti je narušeno.

Mírná forma patologie je rozdělena do několika odrůd:

• Částečné (fokální), projevující se výskytem postižených oblastí ve formě ložisek lokalizovaných na určitých místech.
• Difúzní odrůda, charakterizovaná „rozprostřením“ plaků po celém povrchu sliznice. Formace mají houbovitý, porézní povrch, volnou strukturu, zvětšenou velikost. Lézie jsou bezbolestné, ale narušují konverzaci, stravování a vytvářejí pocit „nadměrné“ tkáně.

Leukoplakia Tappeynera (kuřák)

Tato forma onemocnění je nejcitlivější na dospělé pacienty, zejména kuřáky se zkušenostmi. Tappeinerova leukoplakie je vyvolána rozkladnými produkty tabáku a chemickým podrážděním sliznice tabákovým kouřem.

Ve většině případů formace ovlivňují oblohu a gingivální tkáně umístěné vedle ní. V ústní dutině se objevují velké skládané plaky hnědé nebo šedavé barvy. Postižené oblasti jsou bezbolestné.

Vzhled útvarů vede k zablokování slinných žláz, vzniku načervenalých uzlů. Tento stav způsobuje nadměrné sucho v ústech, „silné“ sliny.

Není obtížné léčit tento druh leukoplakie v ústní dutině. Je nutné se vzdát kouření, nejprve snížit jeho spotřebu a poté úplně přestat kouřit. Zbavení se negativního návyku vede k úplnému vymizení patologického stavu.

Diagnóza nemoci

Diagnóza se provádí na základě vyšetření a výslechu pacienta. Povinné diagnostické testy potvrzující diagnózu zahrnují:

• Cytologie – soubor epitelových buněk k detekci rakovinových lézí.
• Histologický plot pro biopsii, který umožňuje vyšetření postižených epitelových tkání pro detekci rakovinných buněk.
• Krev ze žíly.

Další objasňující studie mohou odlišit leukoplakii od jiných patologií.

Klasické ošetření leukoplakie ústní dutiny

Volba léčby leukoplakie ústní dutiny závisí na symptomech, formě patologie, její závažnosti. Zpočátku je nutné eliminovat negativní faktory, které způsobují nástup nemoci: vzdát se špatných návyků, změnit stravu.

Fotodynamická terapie

Produktivní léčba nemoci v nemocnici umožňuje řadu fyzioterapeutických procedur. Mezi takové události patří:

• Diatermocoagulační intervence k odstranění keratinizovaných plaků. Po průběhu procedur dochází k hojení sliznice do 10 dnů.
• Zmrazení postižené epiteliální vrstvy ústní dutiny (kryodestrukce) po dobu 1 minuty. Průběh léčby je 1 týden.
• Provádění fotodynamické terapie (FTD). Patogenní buňky jsou zničeny vystavením světelné vlně.

Léčebný režim zahrnuje užívání léků zaměřených na zastavení infekčních procesů a zánětů. Nezapomeňte provést místní ošetření sliznice.

Vlastnosti léčby leukoplakie jazyka

S lokalizací nemoci v jazyku je nutně prováděna sanace ústní dutiny. V případě nesprávně nainstalovaných protéz, výplní, odštěpků na zubech, leštění výplní, protéz (nebo jejich náhrady) se provádí oprava štěpených zubů. Postižené oblasti jsou ošetřeny antiseptiky a roztoky pro hojení ran.

Plochá forma onemocnění je snadno léčitelná. Někdy je možné odstranit patologický plak pomocí laserové nebo radioterapie. Pokud však pacient má zhoubné nádory, bude léčba provedena ve dvou fázích – nejprve provedou operaci, poté se provede dlouhodobá radioterapie.

Po dokončení léčebného cyklu by měl pacient zůstat pod ambulantním dohledem, protože leukoplakie jazyka se vyznačuje pomalým průběhem a symptomy nemoci se mohou objevit několik let.

Léčba leukoplakie ústní dutiny doma

Doma musí léčba leukoplakie ústní dutiny a jazyka začít řádnými hygienickými postupy. Používejte měkké zubní kartáčky se štětinami. Kartáčování zubů a jazyka by mělo jít hladce, bez nadměrné intenzity. Po každém jídle se používá oplach, aplikace s protizánětlivými a regeneračními vlastnostmi. Při léčbě leukoplakie jazyka je nutná obzvláště pečlivá hygiena.

Zasažené oblasti musí být ošetřeny antiseptiky: chlorhexidin, furacilin. Zavlažování antiseptickými roztoky se provádí až 5krát denně. Léčení patologického stavu doma pomáhá příjem vitamínových komplexů obsahujících skupiny vitamínů A a B.

Jako další léčbu lze použít lidové léky. Obzvláště účinné jsou odvary šalvěje, heřmánku, měsíčku, které mají protizánětlivé a uklidňující účinky. Pozitivního výsledku je dosaženo při ošetřování postižených oblastí olejem rakytníku a šťávy Kalanchoe.

Dospělým pacientům se doporučuje konzumovat přírodní šťávy, které mají obecný posilující účinek, který zvyšuje imunitu. Mezi tyto nápoje patří džusy z jablek, mrkve, zelí. Čerstvě vymačkané nápoje se doporučuje ředit vodou.

Perorální leukoplakie je patologický stav, u kterého by se nemělo unášet. Když se objeví první známky patologie, je nutné konzultovat odborníka, samoléčení je spojeno s rozvojem závažných komplikací a důsledků.

Bílý povlak na jazyku: příčiny, příznaky a léčba

Ačkoliv se říká, že normální jazyk má zdravou růžovou barvu, ani jemný bílý povlak nemusí být známkou patologického stavu. Pokud jste ovšem zaznamenali, že došlo ke změně struktury nebo barvy sekretu, který se na jazyku nachází, neměli byste situaci podceňovat. Na vině totiž může být kvasinková infekce, ale i streptokok nebo dokonce rakovina.

Je povlak na jazyku normální?

Pokud vypláznete jazyk a podíváte se do zrcadla, pravděpodobně zaznamenáte přítomnost jemného bílého povlaku. Ten se tvoří prakticky u každého člověka a nepředstavuje tedy žádnou abnormalitu.

Sliznice ústní dutiny se totiž neustále obměňuje, dochází zde k odlupování a hromadění odumřelých buněk a ty se pak mísí se slinami a zbytky potravy, díky čemuž se vytváří povlak na jazyku.

Povlak jazyka částečně odráží stav jednotlivých orgánů. U zdravých osob má většinou bílou barvu a je velice jemný, ale tenká vrstva se objevuje také na začátku nemoci.

Vždy ovšem záleží na tom, jak povlak na jazyku vypadá, zda je souvislý, nebo naopak jde o samostatné skvrny či pruhy.

Sekret navíc bývá osídlen bakteriemi, a proto může také zapáchat nebo pacienta dráždit jiným způsobem.

Na povrchu jazyka se koncentruje velké množství patogenů, které se polykáním dostávají dále do těla. V některých případech pak povlak může dokonce upozorňovat na méně či více závažné zdravotní problémy, které je nutné konzultovat s ošetřujícím lékařem. Výrazně se přitom může lišit struktura i barva povlaku. Pacienti si nejvíce stěžují na:

• bílý povlak na jazyku,
• žlutý povlak na jazyku,
• hnědý povlak na jazyku,
• zelený povlak na jazyku,
• šedý povlak na jazyku,
• černý povlak na jazyku.

Pokud je povlak hustý, s největší pravděpodobností to znamená, že škodliviny pronikly do hloubky a dochází k tvorbě hlenů. Šedé zbarvení jazyka obvykle značí chlad, vlhkost nebo horkost, šedočerné ukazuje na poruchu ledvin či zdravotní problémy v močových cestách a černé zase často znamená extrémní výkyvy tělesné teploty.

Bílo-žlutý povlak na jazyku lékařům většinou napoví, že pacienta trápí obtíže, které se týkají jater nebo žlučníku (například zvýšená hladina cholesterolu nebo snížené vylučování žluči).

Hnědý povlak pak často signalizuje střevní poruchy. Pokud jde o bílý povlak jazyka, ten může mít celou řadu různých příčin, od těch banálních až po velice závažné, které není radno podceňovat.

Někdy pak dochází také ke zčervenání jazyka, což je typické třeba při nastupující horečce. Za rozvoj těchto obtíží ovšem může být zodpovědná také infekce horních dýchacích cest nebo spála. Aby toho však nebylo málo, problematický bývá také nízký příjem železa ve stravě či nedostatečná konzumace vitamínů skupiny B.

Co znamená bílý povlak na jazyku?

Pacienty obvykle nejvíce zajímá, jaké zdravotní komplikace mohou tento stav způsobit, co dělat, pokud má jejich jazyk bílý povlak, a zda je nutné se okamžitě znepokojovat.

Ať už se objeví bílý povlak na jazyku u dětí, nebo zaznamenáte bílý povlak na jazyku u dospělých, situaci určitě nepodceňujte.

K větší tvorbě povlaku přitom mají sklony spíše lidé s širším a zvrásněným jazykem.

Někdy může způsobovat bílý povlak na jazyku pálení a tento problém bývá spojený i s dalšími příznaky, jako je horečka, slabost, nevysvětlitelné hubnutí, zvýšená únava či noční pocení. Na to, že opravdu nejde o běžný stav, ale jedná se spíše o problém zaviněný rozvojem nějakého onemocnění, vás mohou upozornit následující symptomy:

• změna barvy jazyka,
• změna hybnosti jazyka,
• změna vlhkosti jazyka,
• změna vzhledu povlaku jazyka,
• bradavičky, rýhy nebo afty,
• pálení a bolest v krku.

Mezi nejčastější důvody, proč se pacienti potýkají s přítomností bílého či jinak zbarveného povlaku na jazyku, patří špatná ústní hygiena. Na vině ovšem může být i celá řada dalších faktorů, jako je kouření či užívání některých léků. Samostatnou kapitolou je pak rozvoj nemocí, kam patří kvasinkové infekce, angína, lichen planus nebo třeba leukoplakie.

Špatná ústní hygiena

Ačkoliv během pravidelné prohlídky u zubaře velké množství pacientů slýchá, že je nutné si kromě zubů čistit také jazyk, ne každý to opravdu dělá. Zanedbaná ústní hygiena může mít na svědomí nepříjemný zápach z úst. Zároveň pak způsobuje i rozvoj bílého povlaku na jazyku, který se stává živnou půdou pro bakterie.

Náprava je v tomto případě ale poměrně snadná. Stačí dbát na pravidelné a důkladné čištění zubů a vyplatí se také čistit jazyk pomocí kartáčků s hrubším povrchem nebo prostřednictvím speciální stěrky. Běžný bílý povlak jazyka tímto způsobem snadno odstraníte. Zůstává-li však na místě i po důkladném čištění, může to být signál, že vaše tělo bojuje s nějakou chorobou.

Pokud jste ráno při čištění zubů žádné obtíže nezaznamenali, ale odpoledne jste si všimli, že jazyk zčervenal, zčernal nebo získal nepříjemně našedlý odstín, nemusíte hned panikařit. Za přechodné změny zbarvení může být totiž zodpovědná také strava, kterou člověk v průběhu dne zkonzumuje. Barvu jazyka mohou ovlivnit třeba sladkosti, bobulovité ovoce, červené víno nebo káva.

Dehydratace

Další příčinou bílého povlaku na jazyku může být přílišné dýchání ústy nebo nepříjemné sucho v ústní dutině, které často doprovází také pocit hořkosti.

Pálení jazyka a bílý povlak ale může mít na svědomí také dehydratace organismu, kdy škodliviny nemohou odcházet z těla přirozeným způsobem.

Vlivem nedostatečného příjmu tekutin pak vysychají sliznice, čímž se zhoršuje čistící schopnost dutiny ústní.

Kouření

Bílý povlak na jazyku dospělého pacienta může být samozřejmě spojený také s častým kouřením. Cigaretový kouř totiž obsahuje řadu škodlivých látek, jejichž působením dochází k přímému poškození povrchu jazyka. Kouření zároveň vede k vysoušení sliznice dutiny ústní a samozřejmě i k tvorbě nepříjemného povlaku jazyka.

Kvasinková infekce

Poměrně často jsou zodpovědné za povlak na jazyku kvasinky, konkrétně pak druh Candida albicans, který má na svědomí rozvoj různých ústních a genitálních houbových infekcí.

Tato mykóza způsobuje vznik bělavých povláčků (tzv. soor), které pokrývají nejen jazyk, ale i další části sliznice dutiny ústní.

Dají se poměrně snadno setřít, ale spodina pod nimi bývá zarudlá a podrážděná.

Také za bílý povlak na jazyku u novorozence může být zodpovědná kvasinková infekce, kterou se dítě nakazí při porodu.

Zelený nebo bílý povlak na jazyku u kojence se objevuje také poměrně často, ale mykózy v tomto případě bývají spíše krátkodobé.

Pokud by problém přetrvával déle než týden, je nutné poradit se s lékařem, což platí i pro situaci, kdy se objeví bílý povlak na jazyku a afty.

Kvasinkové projevy na sliznicích dále provázejí pacienty trpící cukrovkou nebo osoby s oslabenou imunitou (například po chemoterapii nebo vlivem nákazy lidským virem HIV). Mohou se ovšem objevit i po léčbě antibiotiky, která sice likvidují bacily, ale porušují také zdravou bakteriální mikroflóru, a výjimkou není ani bílý povlak na jazyku v těhotenství.

Streptokoková nebo virová infekce

Trápí vás bílý povlak na jazyku a bolest v krku? V tom případě je na vině pravděpodobně streptokoková infekce v dutině ústní. Nejčastěji se přitom jedná o angínu, což je infekční zánět krčních mandlí. Dále pak mohou tyto komplikace doprovázet také různé infekce dýchacích cest, které způsobují bílý povlak na jazyku a červené tečky.

Mapovitý jazyk

Mezi poměrně časté stavy se řadí také mapovitý jazyk neboli lingua geographica.

V tomto případě se na jazyku pacienta objevují místa s bělavým povlakem, která se střídají se zarudlými, ostře ohraničenými ložisky.

Rozvoj tohoto zdravotního problému může být někdy spojený s probíhajícím autoimunitním onemocněním, ale v řadě případů jeho původce lékaři nejsou schopní odhalit.

Orální lichen planus

Bílý povlak na jazyku se tvoří také u pacientů, kteří se potýkají s onemocněním, které nese název lichen planus. Jedná se o subakutně či chronicky probíhající nemoc, která může postihnout kůži, vlasy, nehty, sliznici dutiny ústní, ale i sliznice pohlavních orgánů. Pokud jde o manifestaci v ústní dutině, kromě bílého povlaku na jazyku se objevují také zarudlé boláky.

Leukoplakie

Pokud je bílý povlak na jazyku odolný vůči jakémukoliv čištění, má ostré ohraničení a spíše se rozšiřuje, než aby se zmenšoval, může dojít k nahrazení sliznice odolnějším povrchem, který postupem času rohovatí. Na sliznicích se pak může objevit bílý povlak, což lékaři odborně označují termínem leukoplakie.

Mezi příznaky leukoplakie se řadí hustý bílý povlak na jazyku, dásních a na vnitřním povrchu ústní dutiny, který nelze sloupnout ani seškrábnout. Tyto obtíže u některých pacientů postupem času samy odezní, ale jindy mohou způsobit rozvoj závažnějších komplikací. Pokud se s tímto problémem potýkáte, měli byste tedy raději konzultovat jeho řešení s lékařem.

Některé formy leukoplakie bývají spojené s virovými infekcemi, jiné se naopak rozvíjí vlivem kouření a nadměrné konzumace alkoholu. Leukoplakie na okrajích jazyka (vlasatá leukoplakie) bývá známkou HIV infekce. V některých případech pak tyto zdravotní obtíže představují přednádorový stav (odborně prekanceróza), který může vyústit v rozvoj zhoubného nádoru.

Další možné příčiny

Svou roli mohou kromě výše zmíněných činitelů hrát také jiné faktory. V některých případech způsobuje bílý povlak na jazyku rakovina jazyka nebo rakovina dutiny ústní. Na vině však bývají i jiné (často banálnější) důvody, jako je například:

• podráždění jazyka
• poranění jazyka (kousnutí se),
• některé zákroky při ošetřování zubů,
• konzumace alkoholu,
• žvýkání tabáku,
• užívání některých léků,
• syfilis (bílý povlak a boláky v dutině ústní),
• další onemocnění.

Diagnostika

Jestliže jste zaznamenali na svém jazyku zvláštní bílý nebo jinak zbarvený povlak, který nesouvisí s vaším jídelníčkem a během několika dnů sám nezmizí, v ideálním případě byste měli vyhledat lékaře. To platí i v případě, že zaznamenáte některé z následujících komplikací:

• jazyk je bolestivý nebo cítíte nepříjemné pálení,
• v ústech se objevila vyrážka, otevřené pupínky nebo vředy,
• máte potíže s polykáním nebo dokonce i s mluvením,
• trápí vás další příznaky (horečka, slabost, nevolnost, pocení, zvětšené uzliny).

Lékař se pak bude zajímat nejprve o vaši anamnézu, a to včetně pravidelnosti čištění zubů a případně i jazyka, kouření, pití alkoholických nápojů a užívání léků. Kromě toho se zeptá také na známé zdravotní problémy, s nimiž se v současné době potýkáte nebo jste se potýkali v minulosti.

Následovat bude pravděpodobně základní vyšetření, které je možné doplnit o stěry z dutiny ústní. Ty pak lékař odešle na mikrobiologické testy, které mohou odhalit přítomnost kvasinek. Při podezření na leukoplakii je možné z bílého ložiska odebrat také vzorek na histologické vyšetření. Díky tomu se dají prokázat, nebo naopak vyloučit přednádorové změny.

Jak se zbavit bílého povlaku na jazyku?

Pokud vás trápí některé z výše zmíněných obtíží, jistě přemýšlíte, zda existuje pro bílý povlak na jazyku léčba a co byste měli udělat, aby se vše zase vrátilo do normálního stavu. Ve většině případů není nutné bílý povlak nijak léčit, protože během několika dnů sám od sebe vymizí. Svou roli přitom může hrát i dostatečný přísun tekutin (nejlépe čisté vody).

Někdy pak může pomoci důkladná hygiena ústní dutiny včetně pravidelného čištění povrchu jazyka (například pomocí škrabky nebo speciálního kartáčku) a používání ústní vody.

Vzhledem k tomu, že na vině může být také kouření, žvýkání tabáku nebo zvýšená konzumace alkoholu, bílý povlak na jazyku může vymizet také v případě, že s těmito zlozvyky přestanete, nebo je alespoň omezíte.

V ostatních případech pak léčba bílého povlaku na jazyku závisí především na zdravotních komplikacích, které mají tento problém na svědomí. Pokud je na vině orální lichen planus, pro zmírnění příznaků můžete použít třeba ústní sprej nebo vodu s obsahem kortikosteroidů. Kvasinkové infekce dutiny ústní se léčí antimykotiky v různých formách (gely, tablety, pastilky).

Jestliže se bílý povlak na jazyku objevil ve spojení s angínou nebo jiným streptokokovým onemocněním, lékaři většinou předepisují antibiotika. Syfilis se pak nejčastěji léčí prostřednictvím penicilinu.

Pokud je příčinou obtíží leukoplakie, pacient by měl být pravidelně kontrolován. Důležité je dbát na pečlivou ústní hygienu, omezit kouření i konzumaci alkoholických nápojů a lékař může doporučit také vhodnou terapii.

Zdroje: stefajir.cz, cs.medlicker.com, praktickelekarenstvi.cz

Leukoplakie

Leukoplakie je označení pro drobné bílé nestíratelné povlaky, které se mohou vyskytovat kdekoliv na povrchu těla, nejčastěji však na sliznicích, často na jazyku. Leukoplakie je onemocněním, kterému se říká metaplazie.

Jde o to, že dojde k přeměně patologické tkáně zpět na fyziologickou, ovšem jde o tkáň jiného typu, než která by tam měla být. To znamená, že je to zdravá tkáň, jen je na špatném místě.

Častým místem, kde se leukoplakie vznikají, je sliznice dutiny ústní, močového měchýře a ženského zevního genitálu.

Leukoplakie vzniká přeměnou zralých povrchových buněk kůže nebo sliznice, které začnou nadměrně rohovatět a vytvářejí ostře ohraničené bělavé útvary. Protože tvar a charakter růstu buněk, ale i mnohé jiné jejich vlastnosti jsou pozměněny, může v leukoplakiích docházet k tzv. malignímu zvratu, tedy ke vzniku rakovinného ložiska, přesněji a odborně se jedná o dlaždicobuněčný karcinom.

Orální leukoplakie

Nejvíce nápadné jsou leukoplakie v dutině ústní, neboli orální leukoplakie. Ty dělíme podle původu dělíme na kuřácké a nekuřácké. Jak již z názvů vyplývá, kuřácké leukoplakie vznikají v souvislosti s kouřením cigaret a nejvíce jsou jimi postiženi muži ve středním a vyšším věku.

Naopak nekuřácké leukoplakie nemají žádnou souvislost s kouřením, přesto v nich paradoxně dochází ke vzniku rakoviny výrazně častěji. Kromě kouření se mezi příčiny vzniku leukoplakií řadí také konzumace tvrdého alkoholu či dlouhotrvající neléčené infekce a to především kvasinkové.

Další příčinou je pak příčina mechanická a to opakované dráždění sliznice špatně tvarovanými zubními náhradami nebo rovnátky. Zvláštním typem leukoplakie je takzvaná ,,vlasatá leukoplakie“, která vzniká u pacientů trpících HIV infekcí či EB virem neboli jednou z forem mononukleózy.

Při této vlasaté leukoplakii jsou patrné změny a bílé povlaky na hranách jazyka v jeho prvních dvou třetinách. Tyto bílé povlaky pak mohou postihnout i sliznici tváří a patra.

Příznaky leukoplakie

Onemocnění zvané leukoplakie se projevuje bělavými povlaky na sliznicích. Tyto povlaky jsou ostře ohraničené a tedy dobře viditelné. Leukoplakie je viditelná nejen v dutině ústní, ale i na jiných sliznicích a to na sliznicích ženského zevního genitálu, či uvnitř na sliznici močového měchýře. Při leukoplakii pozorujeme též zvýšené až nadměrné rohovatění kůže.

Komplikace leukoplakie

Ke komplikacím leukoplakie příliš často nedochází. Mohou však nastat v případech, kdy je indikován chirurgický zásah, čímž dochází k porušení bariéry a riziku vzniku pooperačních komplikací. Těmi je například vznik zánětu, či ohrožení pacienta infekcí.

Léčba leukoplakie

Leukoplakie mohou přebývat poměrně dlouhou dobu na těle pacienta, aniž by byly nalezeny. Často totiž pacientovi nepůsobí žádné obtíže a jsou nalezeny pouze v případě, kdy jsou lokalizovány na viditelném místě.

Jindy mohou být vyvýšené a s drobnými prasklinami na povrchu, takže je pacient objeví při jídle nebo při mluvení. Pak je na místě navštívit lékaře a domluvit se na dalším postupu.

Pokud je leukoplakie drobná, nekomplikovaná, a nepůsobí žádné větší problémy, postačí vynechat na určitou dobu kouření cigaret a leukoplakie sama zmizí. Někdy je však nutné přistoupit k léčbě, aby nedošlo ke komplikacím, jakými je krvácení, zanesení infekce, nebo dokonce již zmíněná rakovina.

Při podezření na kvasinkovou infekci se podávají tzv. antimykotika, někdy lze využít kryoterapii, tedy léčbu velmi nízkou teplotou. Pouze v obzvláště závažných případech a při rozsáhlém poškození sliznice, se provádí chirurgické odstranění leukoplakie a náhrada vyjmuté tkáně zdravou.

Jaká je prevence leukoplakie

Prevence opět hraje klíčovou roli. Pokud se chceme vyhnout vzniku leukoplakií, stačí dodržovat několik základních preventivních pravidel. Velmi důležitá je každodenní péče o chrup a ve spolupráci s lékařem také péče o zubní náhrady.

Dále se doporučuje nekouřit a omezit konzumaci destilátů, ty totiž mají prokazatelný vliv na sliznici dutiny ústní a jsou nejčastější příčinou vzniku leukoplakií a z nich vycházející rakoviny.

Leukoplakie mohou být nepříjemným onemocněním, především z důvodu nevzhledně povleklého jazyka, který je patrný během řeči a značně tak může člověka trpícího tímto onemocněním v sociálním životě omezovat.

Nicméně platí, že leukoplakie je onemocnění, které je dobře léčitelné, pokud je však pacient ukázněný a správně dodržuje zásady prevence a lékařem stanovený léčebný plán.

K leukoplakii jsou náchylní hlavně kuřáci. Komu ještě hrozí?

Foto: Minerva Studio, Shutterstock.com

Leukoplakie je poškození povrchu těla, nejčastěji sliznice. Má různé příčiny a projevuje se bílým zbarvením, které nelze setřít. V některých případech může kůže rohovatět. Nemoc není většinou nebezpečná a lze ji léčit, ale v některých případech může vést ke vzniku nádoru, proto je třeba ji nepodceňovat.

Leukoplakie se nejčastěji vyskytuje na rtech, tváři a také v takzvaném alveolárním výběžku, což je část čelistí, v kterých jsou zuby. Děti ani mladí lidé problémy netrpí. Typická je spíše pro muže středního věku, u kterých se projevuje dvakrát častěji než u žen.

Bílé ostře ohraničené povlaky se mohou objevit kdekoli na sliznicích, kromě hlavy je to také genitál, ale třeba i sliznice uvnitř těla, kde se nemoc rozšíří nepozorovaně. Potíže mohou způsobit kvasinky nebo špatně provedené dentální výrobky, které dlouhodobě dráždí sliznici, případně i tvrdý alkohol.

Kůže nejen zbělá, ale někdy také zrohovatí nebo jako by zesílí. Souvisí to s poškozenou ochrannou vrstvou těla, kterou tvoří epitelové buňky. U některých typů nemoci se pak ztluštělá nebo zrohovatělá kůže může proměnit ve zhoubný nádor. Zvláštním typem je vlasatá leukoplakie.

Postihuje zejména pacienty, kteří trpí HIV infekcí. V takovém případě se nemoc projeví na sliznicích, které se nacházejí na okraji jazyka, a sice jen v jeho předních dvou třetinách. Nalézt je můžete ale i všude v dutině ústní, zvláště v případě HIV negativity.

Mezi nejrizikovější faktory patří kouření.

Jak přestat kouřit? Kupte si náplast a žvýkejte puškvorec!

Foto: Doucefleur, Shutterstock.com

Nemoc nejčastěji způsobuje kouření, proto je dobré se mu vyvarovat

Nemoc se projeví obvykle brzy po nákaze, podstatné je problémy nepodceňovat a včas vyhledat lékaře.

Nemoc léčí antimykotika či antivirotika, v některých případech se používá kryoterapie (léčba chladem). Někdy je třeba postižené místo chirurgicky odstranit.

Ložiska nemoci lze poznat pouhým pohledem, krevní vyšetření pak napoví, o jakou může jít příčinu, důležité je vyloučit přítomnost viru HIV.

Foto: angellodeco, Shutterstock.com

HIV pozitivní jsou na leukoplakii více náchylní, proto je potřeba provést i test na tuto chorobu

Problémy s nemocí mohou vzniknout při chirurgické léčbě, kdy se jizvy nemusí dobře hojit a může vzniknout zánět. Ve zhruba pěti procentech případů se může rozvinout v nádorové onemocnění.

Důležité je nekouřit a nepít tvrdý alkohol. Pokud máte problém s plombou či umělým chrupem a dochází k dráždění sliznice vašich úst, je třeba to řešit se zubním lékařem. Nemoc není příliš obtěžující, proto mnoho lidí lékaře nevyhledá, a to je chyba. V případě nákazy kvasinkami také například hrozí, že budete nákazu roznášet dále.

• Jiný název – Bílé slizniční léze, bílé skvrny
• Popis – Kožní problémy projevující se bílým zbarvením, typicky je způsobují kvasinky. Hrozí také lidem HIV pozitivním.
• Příznaky – Bílé skvrny nejčastěji na sliznici úst nebo jazyka
• Inkubační doba – Nemoc se může projevit velmi brzy po nákaze.
• Léčba – Používají se antimykotika, antivirotika, výjimečně je třeba chirurgická léčba.
• Smrtnost – Na nemoc se neumírá.
• Pravence – Nekouřit, nepít tvrdý alkohol, mít v pořádku chrup a případné potíže řešit včas.

Žena se stále rostoucími prsy. Kam až to půjde?

Leukoplakie

Leukoplakie jsou bílé skvrny na sliznici dutiny ústní, které nejdou setřít a není zřejmá jejich spojitost s žádným onemocněním. Jsou podmíněny rohověním sliznic, běžně krytých nerohovějícím dlaždicovým epitelem. Mohou se dysplasticky měnit, případně maligně zvrhnout.

Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]

Etiopatogeneze leukoplakie není známá. Vznik ovlivňují faktory jako chronické dráždění, kouření, alkohol, chronická hypertrofická kandidóza, nedostatek vitamínů A a B, galvanismus, kariézní zuby, kousnutí se do tváře či špatně sedící protéza. U vlasaté leukoplakie je za původce považován virus EBV.

Lokalizace a výskyt[upravit | editovat zdroj]

Leukoplakie může být lokalizovaná kdekoliv; nejčastěji se vyskytuje na sliznici rtu, jazyka, tváří a alveolárních výběžků. Vyskytují se u osob středního věku, dvakrát častěji u mužů než u žen. U dětí, adolescentů ani mladých dospělých je nenacházíme.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Podle makroskopického nálezu můžeme leukoplakie dělit:

Leukoplakie na sliznici tváře
Homogenní leukoplakie
se nalézají kdekoliv na sliznici DÚ. Jsou bílé nebo bělavé, ostře ohraničené, jejich povrch je hladký, zvrásněný, popraskaný nebo pórovitý.
Nehomogenní leukoplakie
jsou vzácnější léze, také kdekoliv na sliznici. Jedná se o bílou, či bílo-červeně skvrnitou, ostře ohraničenou plochu. Rozlišujeme ulcerózní, verukózní a nodulární typ a erytroplakie.

• Ulcerózní
  červené pole s vznikajícími nálety fibrinu, připomínající vředy, s bílými skvrnami na periferii.
  Verukózní
  vystouplá bradavičnatá až květákovitá afekce. Vyskytují se jak proliferující, stále se zvětšující léze, tak neproliferující léze. Je zde riziko transformace ve verukózní nebo dlaždicobuněčný karcinom.
  Nodulární
  bílá políčka nebo uzlíky s červeným pozadím.

Vlasatá leukoplakie
se nalézá na jazyku u imunodeficientních jedinců, nejčastěji u HIV-pozitivních, obzvláště pokud dojde k poklesu hodnot CD4+ T-lymfocytů pod 300 / mm3. Jelikož patří mezi časné známky infekce HIV, může být jejím prvním projevem. Jedná se o bělavé, neostré zabarvení sliznice na prvních dvou třetinách hran jazyka (pars oralis linguae), vyskytuje se bilaterálně. Povrch sliznice je zřasený, uspořádaný stejným směrem. Je důležité ji odlišit od chronické traumatizace sliznice jazyka (např. přikusováním). Vlasatá leukoplakie byla prokázána i na hřbetu a apexu jazyka, na labiální, bukální a patrové sliznici, kde však nabývá atypického, plochého vzhledu.

Mikroskopický obraz[upravit | editovat zdroj]

Bílá barva leukoplakie je způsobena abnormální tvorbou keratinu. Je přítomna akantóza, hyperortokeratóza, hyperkeratóza, parakeratóza nebo keratóza. Závažnost afekce se z velké míry odvíjí od přítomnosti či absence dysplázie, avšak přítomnost dysplázie není podmínkou pozdějšího maligního zvratu.

• U homogenní leukoplakie se většinou nachází pravidelná akantóza a hyperkeratóza, dysplazie nebývá přítomna. K malignizaci dochází u 2–6 %.
• U nehomogenní leukoplakie bývá často přítomna dysplázie epitelu, karcinom in situ až invazivní dlaždicobuněčný karcinom. K malignizaci dochází u 10 %.
• U vlasaté leukoplakie je viditelná hyperparakeratóza, akantóza a ložisková balónkovitá degenerace epitelových buněk ve stratum spinosum. Na povrchu může docházet k nakupení keratocytů, které pak tvoří štíhlé, vláskovité výběžky.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Homogenní leukoplakie může regredovat, nejčastěji na labiální a bukální sliznici. Farmakologická léčba není u homogenní ani nehomogenní leukoplakie účinná, v rámci terapie se přistupuje k excizi.
Bioptické vyšetření provádíme nejpozději po 3–4 týdnech po eliminaci předpokládané příčiny, pokud se leukoplakie nezmenšuje.

Riziko malignizace[upravit | editovat zdroj]

Riziko malignizace je vyšší u leukoplakií nehomogenních, na ústní spodině a spodní straně těla jazyka a u těch, které byly kolonizovány kvasinkami. V porovnání leukoplakií kuřáků a nekuřáků je malignizace vyšší u nekuřáků.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

• POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Pavel DUŠEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.

• ŠEDÝ, Jiří. Kompendium stomatologie I. 1. vydání. Praha : Triton, 2012. 1200 s. ISBN 9788073875435.

• SLEZÁK, Radovan, Ivo DŘÍZHAL a Jiří HORÁČEK, et al. Infekční choroby ústní sliznice. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 1997. 166 s. ISBN 9788071692218.

• SLEZÁK, Radovan a Ivo DŘÍZHAL. Atlas chorob ústní sliznice. 1. vydání. Praha : Quintessenz, 2004. 336 s. ISBN 80-903181-5-0.

• WOTKE, Jiří. Patologie orofaciální oblasti. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2001. 335 s. ISBN 80-7169-975-6.