UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!
Selské trhy na Výstavišti Flora startují již tento čtvrtek!
Výstaviště Flora se ujme pořádání Selských trhů, které navazují na tradici farmářských trhů pořádaných donedávna v centru města. Každý týden si budete moci ve Smetanových sadech za pavilonem A koupit čerstvé a kvalitní potraviny lokálních pěstitelů a regionálních výrobců.
Foto: Výstaviště Flora Olomouc
Rádi chodíte na farmářské trhy, kde nakoupíte čerstvé ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny a maso, džemy a marmelády nebo kuchyňské bylinky a koření? Každý týden si budete moci nově ve Smetanových sadech za pavilonem A mezi 13. a 17. hodinou koupit čerstvé a kvalitní potraviny lokálních pěstitelů a regionálních výrobců.
„Na Selských trzích se poprvé uvidíme 30. 4. 2020, následně pak 7. 5. 2020, tak si to nenechte ujít! První dva termíny se budou konat výjimečně kvůli pátečnímu státnímu svátkům ve čtvrtek. Od 15. 5. se spolu uvidíme pravidelně každý pátek.
Jakmile to situace dovolí, přidáme do parku i posezení, abyste si mohli dobroty od lokálních producentů vychutnat hned na místě,“ vzkazují pořadatelé.
Sortiment i prodejci se budou průběžně měnit, takže nabídka bude skutečně pestrá.
Tento čtvrtek se můžete těšit na čerstvé kvasové, celožitné, celozrnné pečivo bez droždí, bílého cukru a mléčných produktů od rodinného pekařství Zdravosti, ricottové koláče od Rico-koláče nebo poctivé prvorepublikové tyčinky od Goldova pekařství. Na své si přijdou i milovnici masa.
Ty nejlepší kousky nabídne Havlíčkovo řeznictví a domácí výrobky přiveze i uzenářství Pandrhola. Nebudou chybět ani mléčné produkty a sýry od Roztomilé sýry a ze Statku 3 srdce.
Čokoládu a pralinky nabídne firma Choco Bonnté a Čokoládovna Troubelice, poctivý med přiveze pan Czabe a bylinkové domácí sirupy a pečené čaje zase Herba Lena. Farma pod kaštany nabídne domácí marmelády a nebude chybět ani čatní a zeleninové směsi od Zeleninové bašty. Koupit si budeme moci také krásná červená rajčátka z Haňovic, květiny, koření od paní Kadavé a pana Fila nebo dokonce šafrán.
Foto: Výstaviště Flora Olomouc
„Chceme podporovat lokální drobné a střední chovatele, pěstitele a výrobce. Trhy se přesunou z náměstí do parku, takže nákup budete moci spojit s příjemnou procházkou zelení a stín stromů také jistě přijde vhod. Pokud to situace dovolí, chceme, aby páteční odpoledne bylo pěknou tečkou za pracovním týdnem.
Je možné využít tramvajovou zastávku před pavilonem A i parkování zdarma na přilehlém parkovišti u správní budovy Výstaviště Flora, které je téměř pět kroků od místa konání trhů. Do budoucna uvažujeme i o prodloužení trhů do pozdnějších hodin tak, aby to k nám stihlo co nejvíce lidí,“ říkají organizátoři.
Selské trhy jsou připravovány podle přísných hygienických norem a plně respektují aktuální pravidla pro pořádání trhů. Vše bylo konzultováno s Krajskou hygienickou stanicí, Státní veterinární správou a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí.
„Zdraví je pro nás na prvním místě, proto se akce bude konat na čerstvém vzduchu ve Smetanových sadech, jednotlivé stánky budou rozmístěny v dostatečné vzdálenosti od sebe a pro návštěvníky bude samozřejmě připravena dezinfekce,“ uvedli organizátoři.
Pokud byste i vy chtěli na Selských trzích prodávat, kontaktuje garantku akce: Zuzana Chalupová, 603 881 316, [email protected].
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Místo: Smetanovy sady, část parku za Pavilonem ATermín konání: 30. 4., 7. 5., 15. 5., 22. 5., 29. 5., 5. 6., 12. 6., 19. 6., 26. 6.Čas: 13:00–17:00
Doprava: parkování zdarma u pavilonu A, tramvajová zastávka Výstaviště Flora
Reportáž z Farmářských trhů – ohlédnutí a závěrem… – Jak v kuchyni
V běžných obchodech je k dostání spousta potravinových surovin a produktů, ale některé v nich neseženete, příp. počítejte s nižší kvalitou. Na to, abyste koupili speciální potraviny, jako například pivo od lokálních rodinných pivovarů, maso uzené třešňovým dřevem nebo džemy s nejvyšším oceněním na světě, musíte zajít jinam.
Pro lidi s vyššími nároky na nákup kvalitních, či speciálních, produktů jsou nejvhodnějším místem čím dál populárnější farmářské trhy, které již zdaleka nejsou výsadou pouze velkých měst. 
Další přidanou hodnotou trhů je přímý kontakt s prodejcem a často i s výrobcem zboží, které ve svých stáncích nabízí.
Zajímavosti z Farmářských trhů na Kulaťáku
Domácí zavařeniny, džemy a marmelády
Brdské pochoutky, které vyrábí paní Andrlová, jsou ručně vyráběné zavařeniny s vysokým obsahem ovoce. Obsah ovoce se pohybuje od 62 % do 78 %. Lesní ovoce pochází z brdských lesů, zahradní ovoce, které nemůže pěstovat, nakupuje od lokálních pěstitelů.
Kromě klasických džemů (malinové, meruňkové, ostružinové, švestkové se skořicí a mandlemi), zavařenin z bílého rybízu s malinami, jablečných se skořicí a pekanovými ořechy nebo z dýně hokkaido, vyrábí speciální druhy džemů z citrusů.
Zavařenina z pomela s karamelem vyhrála v roce 2015 zlatou medaili v nejprestižnější světové soutěži Dalemain Marmelade Awards. Zavařenina z pomela s pekanovými ořechy v roce 2014 uspěla ve stejnojmenné soutěži, kde vyhrála bronzovou medaili. 
Pivní ráj – speciály z minipivovarů
Milovníci piva si na trzích také přijdou na své. Běžně se prodává pivo z různých minipivovarů. Například u Rodinného pivovaru v Chlumci nad Cidlinou jsou hlavními surovinami české humnové slady a žatecký chmel. Čerstvě namačkaný slad se vystírá a rmutuje, aby se získal potřebný obsah cukrů.
Poté probíhá chmelovar – chmel se přidává postupně v různých časových prodlevách a po ochlazení mladina putuje do kvasných kádí. Po postupném prokvašení pivo odpočívá v ležáckých tancích.
Výsledkem je pivo bez přidaných sladidel, barviv, nefiltrované a nepasterizované, maximálně čerstvé, proto si zachovává důležité vitamíny, minerály a stopové prvky. Dalším z lokálních pivovarů na farmářském trhu je Rodinný pivovar ZICHOVEC. Založen byl v roce 2012.
Impulsem byla nespokojenost s chutí unifikovaných produktů nadnárodních pivovarů a svou roli sehrály také kořeny a vzpomínka na prapředka, zichoveckého rychtáře Krahulíka, který provozoval vyhlášený zájezdní hostinec v Panenském Týnci.
Kvalita piva byla již několikrát oceněna, například v Jarní ceně sládků 2016 piva zvítězila ve svých kategoriích, 1. místo – Porter 16, 2. místo – Černá 13, nebo v degustačních slavnostech Zlatá pivní pečeť 2016 se z 200 pivovarů a cca 1000 vzorků 3 piva z pivovaru Zichovec probojovala do finále.
Speciální ovoce a zelenina
Nejčastěji poptávanými produkty na farmářských trzích představuje ovoce a zelenina. Zvláštní oblibě se těší plody vypěstované u českých zemědělců, které neseženete většinou nikde jinde, než na trzích, kde je často prodávají přímo sami pěstitelé. Konkrétně mezi ně patří melouny, různé typy dýní nebo chilli papričky.
Zajímavost pro milovníky pálivých chutí…
Chilli papričky scorpion jsou jedny z nejpálivějších paprik, dosahují 2 milionů Scovilleových jednotek (SHU). Papriky obsahují látku kapsaicin, která způsobuje pálení tím, že stimuluje receptory nervových zakončení jazyka. Počet Scovilleových jednotek pálivosti odpovídá přítomnému množství kapsaicinu.
Další z chilli papriček, které jsou k dostání na trhu, jsou naga jolokia 1 200 000 SHU nebo habanero 250 000 – 350 000 Scovilleových jednotek (SHU). Sladká paprika neobsahuje žádný kapsaicin a na Scovilleově stupnici má hodnotu 0.
Všechny papričky najdete u pana Illa ze Zahradnictví ze Šlapánic, habanero papričky u pana Jambora z Rodinné farmy Jamboz z Čáslavi.
Maso a uzeniny jinak
Další zajímavostí na trhu je uzené maso od Plzákových z Plzně, které vyrábí ručně. Základem kvalitní uzeniny je maso špičkové jakosti, které odebírají z Klatov. Každý výrobek je skutečný originál s nezaměnitelnou vůní a chutí. Maso ručně porcují, solí výhradně kamennou nebo mořskou solí, pak ho nakládají do kameninových sudů, v nichž „odpočívá“ a zraje v pískovcové jeskyňce.
Jakmile maso uzraje, pomalu jej za stálého dozoru, udí třešňovým dřevem. Například k plnění klobás používají výhradně plec smíchanou s hustým vývarem z hovězích kostí a směsí pečlivě vybraného koření. V nabídce mají kromě klobás, uzených bůčků, kýty, pečení a krkovic i originálně ochucené uzené sýry.
Jejich sušené hovězí maso získalo značku Regionální potraviny Plzeňského kraje v kategorii Masné výrobky trvanlivé za rok 2016. 
Ghíčko/Ghee
Jedná se o přepuštěné máslo, které se připravuje pomalým přepouštěním másla (rozehříváním v nádobě ve vroucí vodní lázni), kdy se z něj odstraňuje voda a ostatní příměsi, až z něj zbyde čirý tuk žluté barvy, který má vyšší bod přepalování (200-250 °C) než původní máslo (150-180 °C).
Ghí neobsahuje žádné mléčné bílkoviny, proto si lidé s intolerancí laktózy a kaseinu mohou dopřát chuť a vůni másla. Je bohaté na vitamíny A, D, E a K a obsahuje kyselinu máselnou, která chrání střeva. Dále obsahuje také omega 3 a 6 mastné kyseliny. S ghí se můžeme setkat v souvislosti s ajurvédou, což je 5 tisíc let stará indická medicína.
Ta považuje ghí pro jeho účinky na zdraví za elixír života. Ajurvéda tvrdí, že ghí napomáhá trávení, vyživuje nervové buňky, napomáhá detoxikaci nebo má hojivé účinky. V sortimentu jej najdete u Farmy Krišnův Dvůr. 
Úprava potravin kvašením – Kimčchi
Velkým hitem je úprava surovin prostřednictvím kvašení. Obrovské oblibě se těší Kimčchi – mléčně kvašené čínské nebo pekingské zelí, jehož součástí jsou přísady jako česnek, cibule, zázvor, okurky, koření, chilli papričky nebo nakládaná rybí omáčka.
Tato směs se nakládá na týdny a měsíce do velkých kameninových nádob a nechává se zfermentovat. Při teplotách pod nulou se tyto nádoby obvykle zakopávají do země. Kimchi pomáhá ke správnému trávení, obsahuje vitamíny a minerály a zároveň enzymy a prospěšné bakterie, které se množí při procesu fermentace.
Více o této vitamínové bombě naleznete zde.
K farmářským trhům závěrem…
Na trzích se návštěvníci naučili vybírat si a vyhledávat výrobky, které jim vyhovují, dotazovat se na jejich původ, kvalitu, výrobní postupy a také na to, v čem spočívá jejich výjimečnost.
Farmářské trhy ovlivnily uvažování a nákupní chování zákazníků, současně přiměly velké prodejce ke změně sortimentu.
Dokonce inspirovaly spisovatele k napsání románu, který se odehrává v kulisách farmářského trhu.
Zajímavost: trhy a třídění odpadu…
Na farmářských trzích vzniká mnoho odpadu, často i kvůli možnosti konzumace jídla či pití přímo v místě akce. Mnozí vyrazí s rodinou či přáteli na snídani, nebo oběd.
Farmářské trhy na Kulaťáku jsou jedny z mála trhů, kde se dbá na možnost vytřídit papír a plasty a nekončí tak vše v komunálním odpadu. Kdo se zajímá o správné třídění odpadu, informace najde zde.
Zajímavá čísla o třídění v ČR tady.
Foto: Dana Kriso Photography
Tento článek je součástí seriálu článků nazvaného „Farmářské trhy“. Přečtěte si také další díly tohoto oblíbeného seriálu!
Zelenina a ovoce: Srovnali jsme ceny v obchodech, na trzích i farmách!
Ráno ještě v zemi, odpoledne ve vaší kuchyni, to je zelenina z farmářských trhů
Ve větších městech už skoro není náměstí, na kterém by se nekonaly farmářské trhy. O zákazníky nemají nouzi, ale nabízejí opravdu to nejkvalitnější? Za jakou cenu oproti obchodům? Zjistili jsme to.
Košík do ruky, pár stovek do peněženky, a můžete vyrazit na farmářský trh. Na co si ale musíte dávat pozor, abyste si domů odnesli opravdu kvalitní zboží, za které jste si ochotni mnohdy podstatně připlatit?
Na farmářský trh jdete proto, abyste dostali u nás vypěstovanou zeleninu a ovoce. Právě proto se do stánků většinou dostanou jen ti, kteří pořadatelům prokážou, že jde o vlastní výpěstky či výrobu. Samozřejmě vždycky se může objevit podvodník, takže v případě podezření se ptejte – od pěstitelů se vám dostane pár rad o výběru, o výhodách té které odrůdy, tipy na zpracování i uskladnění.
Na trhu se ale mohou objevit i prodejci zboží z jiných států – to pak většinou v případě, že takové se u nás nedá vypěstovat ani chovat – například mořské ryby nebo pravý olivový olej.
Ceny na farmářských trzích nebývají v porovnání s konkurencí nejnižší
Nespojujte si farmářské trhy a prodejny s bio zeleninou. Jde o dvě různé věci. Většina prodejců bio kvalitu nenabízí – a pokud ano, pak na to musí mít příslušný certifikát, který vám má na požádání předložit. Lhaní se v tomto případě nevyplácí, protože pak hrozí opravdu velké pokuty od orgánů státního dohledu.
Platí ale, že všechno zboží na farmářských trzích musí splňovat obvyklé podmínky jakosti – ostatně i na trhy dohlíží příslušné kontrolní orgány – například hygienická stanice, veterinární zpráva, Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
„Prodávané potraviny by měly ale vždy být originální, poctivě zpracované bez zbytečných dochucovadel a konzervantů a barviv nepřírodního původu, vyrobené s respektem k základním surovinám, potraviny masného původu by měly být vyrobeny přednostně z ,českého' masa, stejně tak by měly být zpracované potraviny vyrobeny převážně z tuzemských surovin,“ říká předseda Asociace farmářských trhů České republiky Jiří Sedláček.
Jak se můžete přesvědčit i v naší tabulce s cenami, farmářský trh není místem, kam jdete ušetřit. Připlácíte si ale za kvalitu, čerstvost a české zboží. V sezoně je klidně možné, že vaše zelenina byla ráno ještě na poli – a odpoledne je již na vašem talíři, což se vám v běžné síti nemůže stát.
Máte pochybnosti o původu prodávaného zboží, vyptejte se prodejce na podrobnosti
Pokud jsou na farmářských trzích nějaké potíže, pak nebývají s kvalitou samotné produkce, ale spíš s kvalitou prodeje. To ostatně ukázaly i loňské kontroly inspektorů veterinárních správ. „Při 446 kontrolních akcích na 179 schválených tržištích a tržnicích našli inspektoři 128 prohřešků, za které udělili pokuty za více než půl milionu korun,“ uvedl Josef Duben, tiskový mluvčí SVS.
„Nejčastěji, v 72 případech, šlo o nevyhovující teplotu při prodeji, v 58 případech o neschopnost doložit původ zboží, v 53 případech byla zjištěna nedostatečná ochrana před kontaminací z okolního prostředí, v 52 případech mělo zboží špatné značení a v 10 šlo zboží s prošlým datem minimální trvanlivosti, popřípadě nebyla uvedena doba spotřeby,“ dodal mluvčí Josef Duben.
Ačkoli jsou to vysoká čísla, šlo vždy jen o jednotlivce, nikoli o masovou záležitost.
Nakupujete také na farmářských trzích? Jaké zboží nejčastěji?
Trhů se zákaz netýká, většina jede dál
Lidé na farmářských trzích na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Foto: Petr Hloušek, Právo
Například radnice nejlidnatějšího obvodu Ostrava-Jih stále počítá s tím, že farmářský trh pod názvem Slezský rynek, který se koná jednou za měsíc, bude i v nejbližším možném naplánovaném termínu. Právu to potvrdila mluvčí obvodu Gabriela Gödelová.
Jsme plnohodnotnou součástí zásobování obyvatel potravinami
Hned tři ze čtyř stánků ve čtvrtek dopoledne byly otevřené také na Jiráskově náměstí, tzv. Kuřím rynku, v centrálním ostravském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.
„Spadáme pod výjimky. My máme živé, umělé květiny a věnce na Dušičky, pak tu jsou potraviny, to je tady ta zelenina a ovoce, a rybízové víno do toho asi taky spadá,“ mínila jedna za stánkařek.
Podle mluvčí obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Hany Mainušové pronajímá stánky na Kuřím rynku Centrum kultury a vzdělávání.
„Jsou v dlouhodobém pronájmu, je odpovědností nájemců, jestli zavřou, nebo ne, nicméně to není bráno jako tržnice, ale prodejní místa,“ upozornila s tím, že pokud obvod zjistí, že by některý stánkař nabízel sortiment, který by byl v rozporu s platnými omezeními, tak jej vyzve, aby prodejnu uzavřel.
Ani podle mladoboleslavského magistrátu se omezení na farmářské trhy nevztahuje, takže se na zdejším Staroměstském náměstí konaly i v pátek. Rovněž v Příbrami počítají, že příští sobotní trhy, naplánované na 7.
listopadu, proběhnou. A nic se nezměnilo ani na oblíbeném Zelném trhu v Brně.
Prodejci, vybavení u stánků rouškami a dezinfekcí, tam ve čtvrtek za slunného počasí nabízeli svůj obvyklý sortiment – hlavně zeleninu a ovoce.
Také farmářské trhy v hlavním městě, konkrétně na náplavce, Heřmaňák v Praze 6 a Kubáň v desáté části, fungují a na webu zvou na víkendové nakupování. Ovšem za dodržování všech bezpečnostních opatření. Zákazníky nabádají k dodržování pravidla 3 R, tedy nošení roušek, dodržování rozestupů a častou dezinfekci rukou.
„Jsme plnohodnotnou součástí zásobování obyvatel potravinami,“ hlásí pořadatelé, společnost Archetyp, podle níž je nakupování na volném prostranství, na čerstvém vzduchu mnohem bezpečnější než pod střechou.
Jsme nepoučitelní, obhajuje Prymula náhlé uzavření obchodůDomácí
Náplavka např. na víkend slibuje kachny, kuřata, ale i pórek nebo kedlubny giganty. Bezobalový Heřmaňák láká na mikrozeleninu. Kubáň tento týden nabídla novinky: sušené ovoce a nadýchané bábovky, koláčky.
Farmářské trhy nadále fungují i v Praze 8. Dochází však k úpravě sortimentu. Omezí se prodej nepotravinářského zboží. Potraviny se budou prodávat jen s sebou, nikoliv k okamžité konzumaci na místě.
Zrušit pravidelné čtvrteční farmářské trhy na Sofijském náměstí se však rozhodla Praha 12.
Hlavní zprávy
Z farmářských trhů mizí farmáři. Nahradili je překupníci, kteří nabízí i pečivo z běžných pekáren
Moderátor na farmářských trzích na pražském Spořilově právě ohlásil výsledky soutěže. V klání nazvaném Spořilovský pes místní občané představovali své domácí mazlíčky.
V horkém sobotním dopoledni běhají u vodotrysku děti, kolem je několik stánků s mléčnými výrobky, uzeninami, ovocem a zeleninou, ale lidé si mohou koupit také krevety z grilu, dětské oblečky či psí krmivo.
„Od idylické představy farmářských trhů, jakou lidé měli v jejich počátcích, se ty dnešní dost liší,“ přiznává bez okolků provozovatel trhů Karel Czaban, předseda sdružení Platany.
Ovoce na trhu prodává Vladimír Švestka, který ho ale jen nakupuje a přeprodává dál. Skutečný farmář, který nabízí téměř výhradně vlastní výpěstky, je tu jen jeden. Zdeněk Zeman z rodinné farmy v Hostíně u Vojkovic. Pozná se to. Jeho nabídka není tak bohatá, zelenina není dokonale očištěná a je jí méně.
„Rané brambory už jsou vyprodané, ale nechtěli jsme jich brát tolik, nikdy nevíme, kolik lidí přijde. Když už je jednou vykopeme, tak je musíme prodat, jinak už nejsou dobré,“ popisuje Zeman. Naproti stojící Jan Novák z farmy Křenek má nabídku bohatší, ale z jeho produkce pochází jen část.
„Je to takový barterový obchod, já mám něčeho víc, tak to prodám známému nebo naopak. Soused má třeba špenát, my kedlubny,“ dává příklad Novák.
Většina zákazníků nakupuje ovoce a zeleninu na trzích proto, aby dostali rajčata, která se nemusela trhat ještě zelená, aby vydržela cestu přes půl kontinentu. Automaticky počítají s tím, že se na nich prodávají produkty z českých polí. To ale nemusí být pravda. Mezi českou cibulí a řepou jsou často papriky z Maďarska či meruňky z Francie.
Pozná se to podle cedulky s cenou, kde by mělo být uvedeno i místo původu. Většinou zkratkou a někdy dost malým písmem. Pokud zboží označení má, prodejci neporušují žádné předpisy. Farmářské trhy mají své kodexy, má se na nich prodávat převážně zboží od prvovýrobců původem z Česka. Kodexy ale nejsou nijak vymahatelné, jde spíše o jakousi úmluvu.
„Lidé chtějí superkvalitu za co nejmíň peněz. My jdeme spíš po čerstvosti. Něco bereme z farmy v Přerově nad Labem, něco z Maďarska. Ale i tam to vypěstovali farmáři,“ popisuje prodejce z trhu na pražských Hájích, který si nepřál uvést své jméno.
Jen málokdo si původ nakupované zeleniny a ovoce na trhu zjišťuje. „Někteří lidé se ptají na to, co je z Česka. Ale tak 95 procent zákazníků zajímá cena, pět procent původ. Jezdíme ještě na trhy do Mladé Boleslavi, kde má nejlepší místo polský trhovec.
Prodává to nejlevněji a vždycky všechno vyprodá,“ říká Olina Švestková, která na Hájích rovněž prodává.
„Oni jsou překupníci lepší a horší. Někdo aspoň bere od farmářů a kupuje ze sadů a pak si na tom vezme nějakou marži, to je jasné. Ale někteří jen kupují od velkovýrobců a to už pak nemá cenu. Taky jsem několik takových z trhů vyhodil. Říkali, jak je to domácí, ale neměli na to žádné potvrzení,“ tvrdí Czaban ze Spořilova.
Odkud je ten chřest?
Ani označení Česko jako země původu ještě nemusí znamenat, že si kupujeme zeleninu z malé farmy, kterou vypěstoval stánkař. Nejjistější je se zeptat. „Všechno je od nás z Ovčár, akorát papriky a rajčata máme ze skleníkových pěstíren, ty ještě nejsou hezký,“ říká prodejce z farmy rodiny Veklyncových, která jezdí na trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Země původu se hodně řeší u chřestu, ten vypěstovaný v Česku je zvláště ceněný. Autorka článku se ptala u stánku farmy Křenek, odkud pochází chřest, který prodávají. „Je z Hostína.
Příště vám můžu ukázat fakturu, teď ji tu s sebou nemám,“ slibuje Jan Novák. V Hostíně k prodanému chřestu dávají certifikáty, aby bylo jasné, že chřest pochází od nich.
„Už se nám stalo, že někdo vydával cizí chřest za náš,“ říká marketingový ředitel hostínské pěstírny Jan Charvát.
Doklady o původu dovezeného ovoce a zeleniny by měli mít všichni prodejci u sebe. Na požádání je musí předložit, což kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).
V loňském roce se vzhledem k velkému množství stížností zákazníků intenzivně zaměřila právě na kontroly na trzích a stáncích.
„Kontrolovali jsme správné označování původu, bezpečnosti a jakosti u čerstvé zeleniny, ovoce a brambor,“ upřesnil Radoslav Pospíchal z tiskového oddělení SZPI. Na stáncích provedli 485 kontrol, pochybení našli u 81 prodejců.
Nejlepší je zjišťovat co nejvíce informací o tom, co kupuji. „Nás se lidi ptají, jestli se mohou přijet na farmu podívat, my je rádi uvítáme. Tak se mohou přesvědčit, že pěstujeme všechno, co prodáváme,“ popisuje Zdeněk Zeman.
Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 40 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího…