Lékaři objevili další spouštěč chronického zánětu u revmatoidní artritidy

Revmatoidní artritida (polyarthritis progressiva primaria chronica) je chronický zánět charakterizovaný synoviální hypertrofií s infiltrací zánětlivými buňkami, destrukcí kloubní chrupavky a dekalcifikací kosti (osteoporóza).

Pro revmatoidní artritidu je charakteristická tvorba protilátek (RF – revmatoidní faktor, ANF – antinukleární faktory) a proteinů akutní fáze.

Klinicky lze revmatoidní artritidu popsat jako symetrickou polyartritidu, která predilekčně postihuje drobné klouby ruky a klouby radiokarpální, s prodlouženou ranní ztuhlostí.

Výskyt[upravit | editovat zdroj]

Revmatoidní artritida je 2–3× častější u žen. Příznaky se rozvíjejí nejčastěji mezi 20. a 40. rokem věku. Existuje však i juvenilní revmatoidní artritida, která postihuje především velké klouby.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Revmatoidní artritida je autoimunitní zánět, který je často spojen s imunofenotypem HLA-DR4 či DR1. Předpokládá se, že iniciátor je prozatím neznámý mikrobiální patogen (uvažuje se o EBV, retrovirech, parvovirech, borreliích atd.).

Proti jakému antigenu je autoimunitní reakce zaměřena, se přesně neví – patrně proti kolagenu typu II nebo proti chrupavkovému glykoproteinu 39 (váže se na DR4). U 80 % pacientů se vyskytuje revmatoidní faktor, tj.

protilátky proti Fc fragmentu IgG.

Patologicko-anatomické změny[upravit | editovat zdroj]

První změny jsou na synovii, pak v tekutině, na chrupavce a nakonec i paraartikulárně. Nejprve vzniká serofibrinózní nitrokloubní zánět, pak se vytváří panus. Panus je klkovitě zbytnělá synoviální membrána, ve které nadměrně proliferuje vazivo a cévy.

Pokrývá kloubní chrupavku, čímž ji oddělí od vyživující synoviální tekutiny. V důsledku toho zanikají chondrocyty a postupně dochází k erozi subchondrální kostní hmoty.

Pokud se spojí panus prorůstající z protilehlých stran kloubu, může se dále fibroticky měnit, osifikovat a nakonec dojde k ankylóze.

Dalším morfologickým projevem revmatoidní artritidy jsou revmatické uzlíky, které vznikají zejména v podkoží. Histologicky se skládají ze tří vrstev:

Histologie − postižení kolenního kloubu při revmatoidní artritidě (chronická synovitis)

  • centrálně je nekrotická tkáň,
  • kolem ní je vrstva palisádovitých fibroblastů a mnohojaderných buněk,
  • periferně je vrstva chronického zánětu.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Postižení kloubů[upravit | editovat zdroj]

Symetrická polyartritida

Zpočátku postižení kloubů ruky (začíná od periferie → proximální interfalangeální → „lahvovité prsty“; metakarpofalangeální; radiokarpální). Většinou nepostihuje distální interfalangeální.

Později je typická ulnární deviace prstů ruky, deformity typu labutí šíje (hyperextenze v proximálním interfalangeálním kloubu a flexe v distálním interfalangeálním kloubu) a deformity typu knoflíkové dírky (flexe v proximálním interfalangeálním kloubu a hyperextenze v distálním interfalangeálním kloubu). Klouby jsou bolestivé v klidu, při palpaci a pohybu, objevuje se ranní ztuhlost (rozhýbání trvá déle než hodinu). Na kloubech jsou klasické známky zánětu kromě zarudnutí. V těžších případech může vést chronický zánět až k volární subluxaci zápěstí a ruptuře šlach prstů. Aktivita procesu je kolísavá, často závisí na počasí.

Postižení jednotlivých kloubů

  • Postižení loktů – flexní kontraktury.
  • Ramenních kloubů – ruptury rotátorové manžety.
  • Kyčelní klouby – postiženy méně často.
  • Kolenních klouby – úhlové deformity a flexní kontraktury. Tekutina může pronikat do popliteální bursy – Bakerova cysta. Na noze bývají typickým nálezem kladívkovité prsty a hallux valgus.

Páteř

Postižena především v krčním úseku, závažné je postižení atlantoaxiálního kloubu se subluxací (bolesti krku a hlavy, útlak míchy). Komplikací subluxace může být i náhlá smrt. Před každou operací s intubací je při podezření na atlantoaxiální subluxaci nutné provést rentgenový snímek.

Postižení temporomandibulárního kloubu

Působí bolesti při žvýkání.

Lékaři objevili další spouštěč chronického zánětu u revmatoidní artritidy Revmatoidní artritida. Postižení kloubů ruky − ulnární deviace. Obrázek vpravo − revmatoidní uzly nad klouby 3.–5. prstu

Průběh nemoci[upravit | editovat zdroj]

Jsou 3 typy průběhu nemoci:

  1. monocyklický – jeden cyklus nemoci následovaný remisí trvající více než 1 rok;
  2. polycyklický – pozvolně progredující průběh s epizodami nekompletních remisí (nejčastější);
  3. progredující – trvalá progrese bez remisí.

Mimokloubní postižení[upravit | editovat zdroj]

Onemocnění může být provázeno mimokloubními postiženími:

  • revmatické uzly (v podkoží, především nad lokty a nad proximální hranou ulny), většinou vícečetné, obvykle na pohmat bolestivé noduly, až několik cm veliké;
  • tendosynovitida (hlavně v oblasti rukou, ruptury šlach s rozvojem deformit – labutí šíje, knoflíková dírka);
  • osteoporóza (zpočátku periartikulární, později difuzní – patologické fraktury);
  • sekundární amyloidóza (AA, zejména poškození ledvin);
  • hematologické abnormity (hlavně anémie, trombocytóza);
  • oční postižení (iritida, iridocyklitida, keratokonjunktivitida);
  • postižení kůže, srdce, cév, nervů, plic apod.

Lékaři objevili další spouštěč chronického zánětu u revmatoidní artritidy Zdravý kloub a kloub postižený revmatoidní artritidou

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Laboratorní nález[upravit | editovat zdroj]

  • Zánětlivé markery (↑ FW, CRP).
  • Protilátky:
    • revmatoidní faktor (RF) – protilátka (většinou IgM) proti Fc fragmentům IgG, průkaz latex-fixačním testem;
    • anti-CCP – protilátka proti cyklickému citrulinovanému peptidu, jsou pro RA specifičtější než revmatoidní faktory;
    • APF – antiperinukleární faktory;
    • ANF – antinukleární faktory.
  • Punktát (biochemicky RF, vysoký obsah polymorfonukleárních buněk).

RTG změny[upravit | editovat zdroj]

  1. Časné – zduření měkkých tkání v blízkosti kloubů, periartikulární osteoporóza, marginální eroze kosti.
  2. Pozdní – zúžení kloubní štěrbiny, difuzní osteoporóza, deformity, kostěná ankylóza.

Pro hodnocení RTG snímků byla zavedena čtyři stadia dle Steinbrockera.

Stadium Charakteristika
Stadium I periartikulární osteoporóza, žádné destrukce
Stadium II mírné známky destrukce, bez deformit
Stadium III destrukce chrupavky a kosti, deformity
Stadium IV fibrózní nebo kostěná ankylóza

Dále se v diagnostice může použít scintigrafie (ukáže distribuci postižení v jednotlivých kloubech).

Kritéria pro stanovení diagnózy[upravit | editovat zdroj]

Pro diagnózu revmatoidní artritidy je důležitá přítomnost 4 ze 7 kritérií:

  1. ranní ztuhlost;
  2. artritida 3 nebo více oblastí;
  3. artritida kloubů ruky (RC, MCP, PIP);
  4. symetrická artritida;
  5. revmatoidní uzly;
  6. revmatoidní faktor (RF);
  7. RTG změny.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Režimová opatření[upravit | editovat zdroj]

V akutním stadiu klid na lůžku, prevence kontraktur, antalgické dlahy atd.

Fyzikální léčba a rehabilitace[upravit | editovat zdroj]

Udržování rozsahů pohybů v kloubu, zabránění ochabnutí svalů.

Farmakoterapie[upravit | editovat zdroj]

Základ farmakologické léčby tvoří léky modifikující průběh choroby (DMARDs = disease modifying antirheumatic drugs).

Léky modifikující průběh choroby (DMARDs)[upravit | editovat zdroj]

Patří jsem dvě skupiny léků:

  1. konvenční,
  2. biologická léčba.

Konvenční léky

  • metotrexát – nejčastěji užívaný lék, lék první volby,
  • leflunomid – inhibitor pyrimidinových nukleotidů, má účinky podobné metotrexátu,
  • sulfasalazin,
  • hydroxychlorochin a chlorochin – mají nejslabší účinek.

Biologická léčba

  • TNFα inhibitory – etanercept, infliximab, adalimumab, golimumab, certolizumab pegol
  • rituximab – chimérická monoklonální protilátka proti CD20 molekule,
  • abatacept – blokuje aktivaci T-lymfocytu prostřednictvím blokády kostimulačního signálu,
  • tocilizumab – protilátka proti receptoru pro IL-6,
  • anakinra – antagonista IL-1 receptoru.

Další léky[upravit | editovat zdroj]

  • nesteroidní antirevmatika a analgetika – pouze symptomatické léky – inhibitory COX1 – diclofenac, indometacin, selektivní inhibitory COX2 – nimesulid, koxiby;
  • kortikoidy – celkově (prednison) nebo intraartikulárně (triamcinolon) – pro překlenutí období do začátku účinku DMARDs.

Chirurgická léčba[upravit | editovat zdroj]

  • synovektomie (možná i radiační aplikací izotopu ytria do kloubu);
  • totální endoprotéza;
  • artrodéza (fixace kloubu ve výhodné poloze, odstranění bolesti, nejčastěji radiokarpální oblast).

Souhrnné video[upravit | editovat zdroj]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Převzato z[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 2., aktualizované vydání vydání. Triton, 2015. s. 909. ISBN 9788073878856.
  • BEDNÁŘ, Blahoslav, et al. Učebnice patologické anatomie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1975. 760 s. 
  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. 502 s. s. 238. ISBN 978-80-7262-371-6.

Revmatoidní artritida podle příčin

Lékaři objevili další spouštěč chronického zánětu u revmatoidní artritidy

Revmatoidní artritida (RA) je chronické zánětlivé onemocnění kloubů, které může způsobit až kloubní deformitu a destrukci. Kromě kloubů se onemocnění může manifestovat i na vnitřních orgánech těla (plíce, srdce, cévy, periferní nervstvo, tkáně oka a další). RA vede k výraznému pohybovému omezení, a tím značně omezuje kvalitu života.

Zde je několik úvah o možných příčinách, které vycházejí z běžné praxe poradny:

  • Narušená střevní mikroflóra, proces, který je téměř vždy přítomen, proces nazývaný dysbióza, dysmikrobie, small intestinal bacterial owergrowth – SIBO; existují studie, které ukazují na přímou úměru mezi artitidou a SIBO.
  • Hodně diskutovanou otázkou je přítomnost parazitů. Podezření na parazity je velké, zvláště když víme o formách skrytých, latentních, tzv. zakuklených parazitech. V praxi je velmi těžké izolovat parazity, nebo jen jejich částice ze synoviální tekutiny, nicméně se z ní např. podařilo izolovat mykoplazmata.
  • Velká kapitola diskusí je o sladkostech, o konzervantech v nápojích, potravinách, hlavně z hypermarketů. Jde o ty potraviny, které jsou kyselinotvorné = způsobují kyselost organizmu, kdy pH při nich klesá. Imunita špatně funguje, dostavuje se tzv. koktejlový efekt, jenž vede ke zvýšené citlivosti (alergii). V konečném důsledku se přemnoží plísně, protože jim to oslepená imunita dovolí, a usadí se v kloubech, kde začnou provokovat k autoimunitní reakci, revmatoidnímu zánětu…
  • V anamnéze sleduji délku kojení v souvislosti s výskytem dětské / juvenilní artritidy a registruji krátkou dobu kojení s přechodem na některý derivát kravského mléka. To vede k postupnému vzniku maskované alergie na bílkovinu kravského mléka, zvýšené aktivitě adaptačního mechanizmu kortizonu z nadledvinek, který v počátku situaci kompenzuje, ale časem se vyčerpá. Potom stačí, když se objeví určitý, byť i nenápadný spouštěcí faktor, třeba virus, očkování, stres, únava, přetížení, zanedbané pití, a nemoc se spustí.
  • Antibiotika, která jsou podávána, aniž by byla ověřena jejich oprávněná indikace. Anebo antibiotika, která byla podána v akutním stavu správně, tj. kdy bylo jasné, že se organismus sám nedokáže vypořádat třeba s přítomným streptokokem, ale nebyla už provedena imunologická rozvaha, proč onen boj se streptokokem imunita nezvládla. Rutinně se nechává čas pro rekonvalescenci, vitaminy, podávají se probiotika. Poslední dobou se razí teorie, že asi za 4 hodiny poté, co užijete antibiotikum, si můžete vzít laktobacily, ty však budou podáním další dávky antibiotika zničeny, a tak se to opakuje až do využívání celé předepsané dávky antibiotika. Nicméně ten hlavní smysl laktobacilů se má uskutečnit až po ukončení užívání daného antibiotika. To je logický postup, nicméně se ukáže, že nemusí stačit, zanedlouho se objeví nová ataka bacilu a imunita zase proces nezvládne, zvláště u dětí navštěvujících školku. Když se tento proces opakuje 2 x, 3 x, nebo i častěji, dostáváte signál, že imunita není v pořádku. A je žádoucí změnit přístup k léčbě. Hlavní slovo má vést imunolog, aby provedl konkrétní rozbor a zavedl léčbu, která by se měla věnovat imunomodulaci, ve snaze vylepšit reakci imunity. Pokud se tak nestane a pokračuje „pouhé“ podávání antibiotik, lze očekávat přechod problému do chronické formy a také do tématu revmatoidní artritidy.
Budete mít zájem:  Káva Bez Kofeinu Zdraví?

Připouštím, že je hodně nesnadné pojmenovat vyvolávající faktor, který spouští rozsáhlý mechanizmus nemoci. Víme, že jde o autoimunitní proces s tvorbou autoprotilátek, kdy se aktivují auto reaktivní lymfocyty a jiné další imunitní buňky, a tento proces se soustřeďuje hlavně na synoviální struktury kloubů, kde způsobuje bludný kruh zánětů.

Po počáteční aktivaci imunitního systému antigenem (možnými kandidáty antigenů jsou viry, bakterie, ale jsou také diskutovány falešné, nebo tělu cizí auto antigeny) dojde k infiltraci synoviální membrány zánětlivými buňkami a lokální produkci prozánětlivě působících cytokinů (TNF alfa, interleukin-1 aj.) a autoprotilátek. Synoviální membrána se přeměňuje na vaskularizovanou granulační tkáň formující pannus. Tato proliferující tkáň přerůstá přes chrupavku a dostává se až do subchondrální kosti. Aktivované buňky produkují proteolytické enzymy, které vedou k erozi chrupavky, kosti, vazů i šlach… Klinické následky si člověk trpící touto chorobou umí živě představit.

Lékařské teorie nám předkládají důležitost dědičné dispozice. S novým oborem, označeným jako epigenetika, však také přicházejí poznatky o tom, že genetická dispozice nemusí nutně vést k onemocnění.

Co je dáno geneticky, změnit sice nelze, ale existuje i další část, tzv. dispozice rodinných návyků, postojů k nemoci a zdraví, ke stravování, pohybu atd., která potom v komplexnosti skutečně nemoc vyvolává.

A tuto druhou část ovlivňovat lze.

Diagnostika

Laboratorní nálezy:

Zvýšená až vysoká sedimentace a v akutní fázi C – reaktivní protein (CRP), zvýšené sérové koncentrace IgM a IgG, různé stupně anemie, trombocytóza. Séropozitivita se týká přítomnosti revmatoidních faktorů (80 %), např.

LATEX 1:160 a více, k tomu bývají přítomny i jiné autoprotilátky. Séronegativita – nepřítomnost revmatoidních faktorů neznamená příznivější průběh nemoci, protože kdykoliv v průběhu nemoci se mohou revmatoidní faktory objevit.

Častá je kombinace s jinou autoimunitní nemocí. Vidíme souvislosti s boreliózou apod.

Léčba

Současná medicína stále nedokáže uspokojivě léčit toto onemocnění. Snaží se alespoň o snížení aktivity nemoci, zpomalení její progrese. Přesto je většinou nemoc aktivní a dynamická, má tendenci k relapsům a trvale progreduje.

Pokud provádím rozbory situace a pacient mi předloží lékařské nálezy, které byly použity při stanovení diagnózy, hodně často vidím, že vyšetření není komplexní, chybí diferenciální diagnóza, úvahy o jiných možnostech. Diagnóza byla stanovena jen na podkladě klinických – viditelných projevů a standardních testů. Závěr o příčinách je označen za idiopatický, čímž je vyjádřeno, že příčiny „nelze“ zjistit.

Jaké to má důsledky?

Není-li pojmenována příčina, pak se vlastně neví, co se má léčit. A je jasné, že léčení nevede k vyléčení, je jen zaměřeno k potlačování projevů, navíc s rizikem vedlejších reakcí, a dokonce vytvořením závislosti na lécích.

Klasický postup léčení se pak řídí systémem všeobecně schválených protokolů, které jsou většinou sestaveny podle výzkumů farmaceutických firem. Pro tento účel je stanovena klasifikace nemoci, která je léčena podle stanovených tabulek. Je to postup lege artis, který zbavuje lékaře přímé odpovědnosti za ublížení následkem chemické léčby, je to jakýsi výdobytek moderního systému.

Pacient přichází k lékaři, protože má problém, přenese na něj odpovědnost, protože sám není schopen rozhodnout o způsobu léčení, a tedy ani není schopen převzít na sebe odpovědnost. A lékař se musí chránit, proto bude postupovat, jak má předepsáno.

Nechci všechno házet do jednoho pytle, není to tak vždycky. Jsou situace, kdy popsaný protokol hodně zachrání! Akutní útok revmatoidní artritidy se musí rychle zastavit, není čas na hledání příčiny, protože pokud se to nestane, zánět způsobí nenahraditelné a nevratné změny, které pacienta přivedou do invalidního důchodu pro deformity kloubů.

AVŠAK tento zásah by měl probíhat jen po dobu akutního zánětu. Po něm má nastat opět fáze hledání skutečné podstaty problému a přikročení k totální změně životního stylu pacienta a obvykle i jeho rodiny.

Jako nedobré vidím to, že se pátrání po příčině neuskutečňuje, nýbrž se pokračuje dlouhodobě ve stanoveném protokolu. Tím se uplatní vedlejší projevy chemických léků a vytvoří se pacientova závislost na nich.

V konečném důsledku pak stejně dospěje pacient do invalidního důchodu.

Přírodní cesta?

Na našich stránkách najdete řadu článků od různých autorů, odborníků i neodborníků, kteří poskytují rady, jak lze nahradit chemické léky přípravky přírodními.

Jen pár názvů uvedu: Kopřiva dvojdomá, bršlice kozí noha, vrba bílá a látky typu glukosamin ve spojení s vilcacorou, chondroitin, metylsulfonylmetan, kolagen typu II, boswelia, kyselina hyaluronová, bromelain, omega 3 mastné kyseliny, vitamin C, vitamin E, vitamin B 3 (niacinamid), stopové prvky selen, zinek, antioxidanty, bioflavonoidy. Existují např. různé dietní rady, jak o klouby pečovat i preventivně…

Ano, je možnost léčby, kterou si každý zvolí sám. Můj názor je však postaven na stanovení příčiny a vždycky bude platit pravidlo, že když není pojmenovaná příčina, je zcela jedno, jakou léčbu použijete, zda chemickou, nebo přírodní. Léčba přírodní alespoň nemá tak početné vedlejší příznaky.

V případě RA by nemělo jít o léčbu alternativní, nýbrž o specifickou, která má být sestavena na podkladě komplexního rozboru.

Čím více se podaří specifikovat patofyziologii procesu a čím bude i léčba specifičtější, tím bude léčebný efekt výraznější. A naopak – zastaví-li se pátrání na bodu idiopatické příčiny, nepovede léčba k vyléčení, ba naopak dovede pacienta do otroctví nemoci a závislosti na lécích.

Revmatoidní artritida

Lékaři objevili další spouštěč chronického zánětu u revmatoidní artritidy

PROSÍM POZOR: Aktualizovanou verzi tohoto článku nyní najdete na mém novém webu

Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění.

To znamená, že náš imunitní systém napadá své vlastní zdravé tkáně, klouby a orgány a bojuje s nimi jako s vetřelci. Jedná se o chronické zánětlivé onemocnění zasahující celé tělo. Nejvíce na rukou a zápěstí, chodidlech, kotnících a kolenou. Chrupavka se uvolňuje, dochází ke drolení. Vzácnější mimokloubní forma se projevuje např.

očními změnami = suchá keratokonjunktivitida – (zánět rohovky). Při revmatoidní artritidě jsou zasaženy synoviální membrány kloubů /kloubní výstelky/. V synoviální tekutině (kloubním mazu) se nacházejí B-lymfocyty, které produkují autoprotilátky vytvářející imunokomplexy a následně indukují zánět, na kterém se podílejí mononukleární leukocyty.

Budete mít zájem:  Absces V Třísle Léčba?

Ty kromě uvolňování proteolytických enzymů poškozují chrupavku reaktivními radikály kyslíku a dusíku. V kloubech probíhá množení granulační tkáně v kloubní výstelce, kloubní dutině i v kosti pod chrupavkou, nejdříve vzniká kloubní zánět, potom granulační tkáň prorůstá do kloubní chrupavky a pokrývá její povrch. Granulační tkáň vyplňující kloubní dutinu může vést až ke srůstu kloubu.

Postižené klouby jsou na dotek teplejší, oteklé a citlivé.  

Jak se artritida projevuje

Počátek nemoci je nenápadný, pomalý:

  • únava, 
  • zvýšená teplota, 
  • slabost a ztuhlost nejdříve, pak otok.

Klouby jsou zasaženy většinou symetricky: oba lokty, stejné prsty, obě zápěstí, oba kotníky…Může to být první diferenciální diagnóza.

Onemocnění postihuje celosvětově až 1 % dospělé populace, přičemž ženy jsou postiženy 2-3 x častěji než muži. Průměrný věk, kdy se onemocnění plně rozvine, bývá mezi 40. a 60. rokem. Při rozvoji onemocnění hraje svoji roli dědičnost, nedostatek hormonu estrogenu nebo progesteronu. U mužů je prokázáno, že androgenní terapie pomůže snížit příznaky nemoci.

Revmatoidní artritida se objevuje, když autoimunitní protilátky glykolytického enzymu – glukóza -6-fosfát izomeráza /Glc-6-P/ se naváže k artikulárním /článkovitým/ povrchům. Vazba spouští zánětlivou „kaskádu“, která vede k ničení kloubní tkáně. Hypoxie /tj. nedostatek kyslíku v tkáních/ zde v kloubech, vede ke zvýšené tvorbě Glc-6-P a zhoršení příznaků revmatoidní artritidy.

Je důležité, jestli bolí jeden kloub a je to bolest stěhovavá? Jedná – li např: o osteroartritidu (zánět kloubu), tak pořád bolí pouze 1 kloub. U osteroartritidy kosti a klouby bolí, ale rozhýbá se to a u RA to bolí pořád, stále. Revmatoidní faktor je přítomen v séru, ok hodnoty do 10 + nad = indikace zánět.

Často se u pacientů objevuje deficit vitaminu B6.

U revmatoidní artritidy je nejdůležitější identifikovat spouštěč nemoci. Když vynecháme genetiku, nejčastějším spouštěčem jsou infekce.

Dalším spouštěčem bývají alergie, intolerance na některé potraviny. Je dobré si nechat udělat test FOOD Detective. Po testu řešíme zaléčovací protokol na propustnost střevní stěny. Eliminujeme veškeré alergeny ze stravy.

Na čištění střeva aplikujeme byliny s antimikrobiálním působením a přírodní antibiotika. Dalším úkolem je osídlit střeva dobrými bakteriemi užíváním probiotik a doplňků stravy k regeneraci střevní stěny. S mnohými alergeny se dá úspěšně pracovat.

Proto je důležité otestovat se i na jiné alergeny z přírody. U tzv. Cross alergie, když máme zjištěny alergeny, můžeme se jim v daném období vyhnout. Jak i peckovinám, tak i kořenové zelenině, ořechům. Tento dráždivý syndrom se nazývá – jablko, celer, lískový ořech.

Nejedná se o celoroční, ale o sezonní záležitost.

Další spouštěče revmatoidní artritidy

Jiným spouštěčem mohou být těžké kovy. Podle chelatačního protokolu nastavíme program čištění organismu.

  • Někdy spouštěčem může být i psychický otřes, stres, napětí…Zde pomáhají bylinné tinktury: třezalka, oves a adaptogenní byliny.
  • Jestliže u revmatoidní artritidy zjistíme zvýšenou imunitní reakci, nebo se zde objeví další autoimunitní onemocnění, pokračujeme v léčbě a řešíme další autoimunitní onemocnění.
  • U revmatoidní artritidy je důležité z vyšetření krve vyloučit anemii.

Nutriční rady při revmatoidní artritidě

Pacienti s revmatoidní artritidou by se určitě měli přizpůsobit protizánětlivé stravě*/ viz Kardiovaskulární dieta/. Denně 400 – 600 g zeleniny, 1 – 2 kousky sezónního ovoce, bobulovité ovoce, 400 – 500 ml zeleného chlorofylového nápoje a kvalitní bílkovinu.

Ze stravy eliminovat:

  • lepek – se nalepí na střevní stěnu (ve střevě sídlí až 80 % naší imunity), tudíž jsou střeva v zánětu. Tím pádem střevní stěnou neprochází minerály a vitamíny, ale prostupují zde toxiny.
  • mléko – imunitní systém kravské mléčné výrobky bere jako alergickou látku, reaguje a tím se zvyšují lymfocyty. Tělo se urputně snaží alergenů zbavit.
  • cukr
  • saturované tuky
  • kávu
  • černý čaj
  • alkohol, cigarety

Co zhoršuje revmatoidní artritidu (bývají to nejčastěji spouštěči) 

  • hovězí maso, 
  • mořské plody, 
  • vejce, 
  • citrusy, 
  • lilkovitá zelenina 

Lilkovitá zelenina

Z botanického hlediska je lilkovitá zelenina vlastně ovoce – jedlá část rostliny je tvořeba zralým plodem. V gastronomii je ale z hlediska chuťových vlastností řazena k zelenině. K lilkovité zelenině patří např. rajčata, paprika, lilek… – pro vysoký obsah alkaloidů, které vyvolávají záněty.

Tepelně upravená rajčata obsahují lykopen, který je naopak prospěšný.

Tykvovitá zelenina je naopak prospěšná

Tykvovitá zelenina je velmi zdravá, protože obsahuje velké množství vitamínů a minerálních látek. Kromě toho v sobě většina druhů z této skupiny neuchovává těžké kovy. K tykvovité zelenině patří např. dýně, okurky, cuketa nebo patison.

Výborná je také protizánětlivá strava + brukvovitá zelenina, také menší množství ovoce. Oleje za studena lisované, ve skle + kvalitní tuky = GHI, domácí sádlo, kokosový tuk…. Před každým jídlem lze použít jablečný ocet (bio), krásně dokáže snížit zánětlivost a bolest v kloubech. Denně pít zelené juice, nejméně 400 ml. Uzdravující antioxidanty + super potraviny (bobuloviny, kustovnice, acai, třešně, Spirulina, chlorofil)… Pomalu můžeme vnímat, že zánětlivost a bolestivost kloubů jsou na ústupu.

Metotrexát antirevmatikum, které užívá většina pacientů, zatěžuje játra a při užívání pacienti uvádějí silnou únavu, návaly nevolnosti, točení hlavy… Dále Metotrexát způsobuje deficit B 9- kyseliny listové. Při užívání chemických lékú je klíčové zaléčit GIT – gastrointestinální trakt, nasadit kvalitní probiotika, prebiotika, enzymy, vitamíny + minerály, byliny…

Je nutné zvýšit omega3-mastné kyseliny, zařadit do jídelníčku více ryb, kvalitní oleje, oleje lisované za studena (lněný, dýňový, z pšeničných klíčků…)

Důležité jsou i proteolytické enzymy. Užívají se mezi jídly, a tím se využije protizánětlivý efekt.

Vitamin D3 je důležitý pro výživu kostí, pracuje přímo v buňce. Aktivní forma vitaminu D se dostane do jádra buňky, spojí se s genetickým faktorem VDR. Tento faktor nám udržuje komplex správných pochodů.

Existují také byliny, které pomáhají při léčbě revmatoidní artritidy.

Kloubní výživa při revmatoidní artritidě

Kloubní preparáty bychom měli používat bez přestávek první 3 měsíce ve zvýšených dávkách. Jinak se očekávané výsledky nedostaví. Po zlepšení stavu dávku snížíme. Taky je potřeba brát do úvahy, jestli je kloub více nebo méně namáhaný, např.: sportovci.

MSM je zkratka pro metylsulfonylmetan. Je silně protizánětlivý a regenerativní pro střevní stěnu. Přidává se do doplňků na kloubní výživu.

Co se týče kolagenu, užívá se pouze hydrolyzovaný. Jinou formu tělo nedokáže vstřebat a využít.

Kloubní bolestivost je možné zmírnit i analgetickými bylinami. Alkalizovat kyselost a snížit zánět pomáhají zelené potraviny – Spirulina, Chlorela, minerály a speciální protizánětlivé byliny, např. Harpágo. Harpágo /čertův dráp/ je specifická bylina, která působí jak antirevmaticky, tak i analgeticky, antialergicky a je výborná i k úpravě zažívacího traktu.

Tradiční čínská medicína (TČM) a revmatoidní artritida

Shrbený člověk do předu, má často propadlý hrudník, jedná se o lardózu = oslabená qi plic. Rovný člověk mívá přetlak + přebytek v plících. Irisdiagnostika – oko = ozubená panenka (oranžovo hnědá barva) = Revmatoidní artritida. Když mají lidé seklá záda, mají i nafialovělý jazyk.

Psoriatická artritida

Psoriatická artritida je chronické zánětlivé onemocnění postihující klouby. Vyskytuje se při onemocnění zvaném psoriáza neboli lupénka. Při ní je sice typicky postižena kůže, na které najdeme hnědočervená a na povrchu se olupující ložiska, ale kloubní postižení přichází až u 40 % těchto pacientů.

Pokud vám byla tato choroba diagnostikována, měli byste vědět, že díky pokroku v medicíně existují velmi účinné látky, jejichž prostřednictvím lze dnes pacientům s psoriatickou artritidou pomoci mnohem účinněji než dříve. Tyto nové léky se souhrnně označují pojmem biologická léčba a u některých pacientů dokonce dokážou průběh nemoci zastavit.

Výskyt nemoci není ojedinělý

Lupénka jako taková postihuje v populaci asi 1–3 % lidí. Obecně může propuknout kdykoliv, ale charakteristická je pro ni puberta a pak starší věk kolem 40–50 let. Obě pohlaví jsou postižena zhruba stejně často.

Příčina není bohužel zcela objasněna, zatím víme jen to, že nemoc patří mezi ty autoimunitní. Tedy takové, při nichž je poškozen náš imunitní systém, který pak nedokáže rozlišit buňky organismu vlastní a napadá je. Tak v kůži a případně v kloubech vzniká chronický zánět.

Spekuluje se o vlivu dědičnosti a současném spolupůsobení zevních faktorů. Sem řadíme:

  • infekce dýchacích cest, zubů, žlučníku,
  • chronická onemocnění jako cukrovka, dna, jaterní nemoci,
  • stres, zejména dlouhodobý,
  • poranění kůže,
  • léky, například beta-blokátory,
  • vlivy prostředí, např. klimatu,
  • hormonální vlivy – puberta, klimakterium (tzv. přechod),
  • kouření, alkohol.
Budete mít zájem:  MHD zdarma pomáhá snížení smogu

Kůže svědí a olupuje se

Psoriáza je samozřejmě především postižení kůže. Červená až hnědočervená ložiska se objevují hlavně na kolenou a loktech, ale najdeme je také ve vlasové části hlavy, na nehtech nebo v okolí genitálu.

U řady pacientů ale dochází i k postižení kloubů. I tady za vším stojí chronický zánět, který způsobuje otoky a bolesti postižených kloubů. Pokud navíc takový zánět trvá dlouho, může vyústit až v deformitu kloubu.

Postižení kloubů připomíná revmatoidní artritidu. Kromě otoku a bolesti je kloub citlivý na dotek, v jeho místě je zvýšená kožní teplota a ráno pacienti pociťují ztuhlost, která ustupuje po rozcvičení. Typicky bývají postiženy klouby dolních končetin, ale setkáme se i s postižením páteře a křížové kosti.

Z dalších příznaků můžeme vidět:

  • záněty šlach, tzv. entezitidu, která je obvyklá u Achillovy šlachy,
  • záněty oka, hlavně zánět spojivek,
  • postižení srdce – nedomykavost aortální chlopně,
  • únavu,
  • deprese,
  • tzv. teleskopické prsty – při těžkých zánětech na kloubech prstů ruky může dojít k jejich zkrácení, přičemž kůže je v těchto místech zřasená a je možné ji natáhnout do původní délky.

Revmatoidní faktor bývá většinou negativní

To je nález charakteristický právě pro psoriatickou artritidu. Revmatoidní faktor, což je protilátka vyskytující se v krvi pacientů s revmatickým onemocněním, je u většiny pacientů s psoriatickou artritidou negativní. Můžete se tedy setkat s termínem „obvykle séronegativní“.

Psoriatická artritida má několik forem:

  • asymetrická, oligoartikulární forma,
  • symetrická, polyartikulární forma – nejčastější, podobná revmatoidní artritidě,
  • formy postihující mezičlánkové klouby rukou i nohou,
  • mutilující forma – těžké deformity končetin s uvolněním kloubů,
  • axiální forma – postižení obratlových těl a kloubů.

S čím si psoriatickou artritidu můžete splést?

I přesto, že má psoriatická artritida několik svých charakteristických znaků, nemusí být všechny vyjádřené a zbývající příznaky mohou být zavádějící a podobné jiným nemocem. Typicky jsou to:

  • dna,
  • septická artritida, u níž se ale objevuje horečka a třesavka,
  • revmatoidní artritida – odliší se až při dlouhodobém sledování,
  • reaktivní artritida – měl by jí předcházet jasný spouštěč, jako například infekce,
  • erozivní osteoartróza – odliší se rentgenologicky,
  • ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc).

Stanovení diagnózy není snadné ani pro lékaře

A to proto, že bohužel žádné z laboratorních vyšetření není pro psoriatickou artritidu charakteristické.

U některých pacientů bývá zvýšená sedimentace červených krvinek, u některých bývá pozitivní revmatoidní faktor, u dalších pro změnu bývají pozitivní protilátky proti citrulinovanému proteinu (anti-CCP).

Laboratorním odběrům ještě předchází rozhovor s lékařem s odebráním anamnézy a klinické vyšetření. Následuje eventuálně kultivační vyšetření nebo biopsie z kůže (odběr malého vzorku).

Správná a hlavně včasná diagnostika je klíčová, protože čím dříve se choroba začne léčit, tím lepších výsledků lze dosáhnout. Platí to zejména u biologické léčby, která u některých pacientů dokáže chorobu nejen zpomalit, ale dokonce zcela zastavit. Pokud se díky včasné diagnostice choroba zastaví ještě v počátku, kdy pacient nemá velké poškození kloubů, je to samozřejmě mnohem lepší.

Léčba

Pokud se v tomto textu nebudeme zaměřovat na léčbu lupénky jako takové, při které se využívá řada místních léků, pak nám pro léčbu psoriatické artritidy nezbývá mnoho možností.

U mírných projevů lze někdy vyzkoušet nesteroidní antirevmatika, někdy také pomáhá aplikace kortikoidů přímo do kloubní štěrbiny. Při mnohočetném postižení jsou vhodné tzv.

DMARDs neboli chorobu modifikující léky, kam patří metotrexát, cyklosporin A nebo sulfasalazin.

Biologika

Vlastní kapitolu pak představuje léčba biologická, která je zacílena na látky spouštějící zánětlivou reakci, konkrétně na tumor necrosis faktor alfa (TNF-alfa). Tato léčba je indikována zejména u pacientů, u nichž léčba chorobu modifikujícími léky, jako je metotrexát, nevede k dostatečné odezvě.

Biologická léčba přináší velmi slibné výsledky. Ke zlepšení sledovaných parametrů dochází u pacientů v již velmi krátké době. Jedním z důvodů je jistě i to, že TNF-alfa byl nalezen v postižených tkáních – například v kožních lézích, v kloubních výstelkách nebo v místech úponů šlach. A pokud je léčba zacílena přímo proti tomuto TNF-alfa, nemůžou být ani výsledky jiné.

U nás se v současnosti používají:

  • infliximab, golimumab, adalimumab – monoklonální protilátky proti TNF-alfa,
  • etanercept – solubilní receptor, který zablokuje TNF-alfa.

Léky se podávají formou injekce nebo nitrožilní infuze.

Jako pro každý lék existují i pro biologickou léčbu určité kontraindikace, tedy situace, za kterých tuto léčbu není možné zahájit. Sem patří zejména:

  • těžká porucha imunity,
  • tuberkulóza,
  • HIV infekce,
  • nádorová onemocnění.

A opatrnosti je dále třeba u:

  • cukrovky,
  • onemocnění jater,
  • onemocnění ledvin,
  • astmatu.

Biologická léčba je relativně finančně nákladná. Poskytuje však pacientům šanci, kterou by ještě před několika lety neměli.

Dokud nebyly biologické léky k dispozici, považovalo se za úspěch, když se podařilo chorobu zpomalit, když se podařilo snížit počet kloubů, kde běžel zánětlivý proces, třeba na polovinu.

Dnes se považuje za úspěch, když se choroba zastaví, když zánětlivý proces neprobíhá ani v jednom kloubu. Pacienti se tak mohou navrátit do běžného života a zapojit se zpět do společnosti. Je dost možné, že díky tomu společnost na jejich léčbě vlastně vydělá.

Fibromyalgie

S1 Thomas, Clayton L., Editor (1997). Taber’s Cyclopedic Medical Dictionary. F.A. DavisCompany, Philadelphia, PA [18th Edition].

S2 Pagana, Kathleen D. & Pagana, Timothy J. (2001). Mosby’s Diagnostic and Laboratory Test Reference 5th Edition: Mosby, Inc., Saint Louis, MO.

S3 Davis, C. What's in a Name: Fibro vs. CFS [6 paragraphs]. Arthritis Foundation [On-line information]. Available online: http://www.arthritis.org/resources/news/news_fibro_cfs.asp

S4 Sprott, H. (2003 March 03). What Can Rehabilitation Interventions Achieve in Patients With Primary Fibromyalgia? [28 paragraphs]. Curr Opin Rheumatol 15(2):145-150, 2003 [On-line journal]. Available online: http://www.medscape.com/viewarticle/449859

S5 (2003 October). Fibromyalgia [11 paragraphs]. American College of Rheumatology, Fact Sheet [On-line information]. Available online: http://www.rheumatology.org/public/factsheets/fibromya.asp

S6 (2001 November, Updated). Fibromyalgia: What It Is and How to Manage It [16 paragraphs]. Familydoctor.org [On-line information]. Available online: http://familydoctor.org/x1599.xml

S7 (2003 February). Fibromyalgia and Exercise [7 paragraphs]. Familydoctor.org [On-line information]. Available online: http://familydoctor.org/061.xml

S8 Jeffrey P. Larson. Fibromyalgia [15 paragraphs]. AccessMed Health Information Library [On-line information]. Available online: http://www.ehendrick.org/healthy/

S9 Russell, J. (2002). New Developments in the Management of Fibromyalgia Syndrome [48 paragraphs]. ACR 2002 Annual Meeting [On-line information]. Available online: http://www.medscape.com/viewarticle/445110

S10 Lorden, L. It's a Guy Thing: Men with Fibromyalgia [17paragraphs]. National Fibromyalgia Association [On-line information]. Available online: http://fmaware.org/patient/coping/men.htm

S11 Nirula, A. (2002 January 24, Updated). Fibromyalgia [25 paragraphs]. MEDLINEplus Health Information Medical Encyclopedia [On-line information]. Available online: http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/000427.htm

S12 FM Monograph, What is Fibromyalgia? [65 paragraphs]. National Fibromyalgia Partnership, Inc. [On-line information]. Available online: http://www.fmpartnership.org/

S13 (2003 September). New information on fibromyalgia [5 paragraphs]. The Harvard Medical School Family Health Guide [On-line information]. Available online: http://www.health.harvard.edu/fhg/updates/update0903a.shtml

S14 What is Fibromyalgia? [12 paragraphs]. American College of Rheumatology [On-line information]. Available online: http://www.rheumatology.org/publications/primarycare/number1/hrh0002-98.asp

S15 Simms, R. Treatment of Fibromyalgia Syndrome [26 paragraphs]. American College of Rheumatology [On-line information]. Available online: http://www.rheumatology.org/publications/primarycare/number1/hrh0004-98.asp

S16 Abraham, V. et. al. What is the Fibromyalgia Sndrome and Why is it Important? [26 paragraphs]. American College of Rheumatology [On-line information]. Available online: http://www.rheumatology.org/publications/primarycare/number1/hrh0003-98.asp

S17 Sprott, H. (2003 March 03). What Can Rehabilitation Interventions Achieve in Patients With Primary Fibromyalgia? [27 paragraphs]. Curr Opin Rheumatol 15(2):145-150 [On-line information]. Available online: http://www.medscape.com/viewarticle/449859

S18 Millea, P. and Holloway, R. (2000 October 1). [42 paragraphs]. American Family Physician [On-line journal]. Available online: http://www.aafp.org/afp/20001001/1575.html

S19 Kimberly H. Groner MSN, RN, CANP. University of Michigan Chronic Pain and Fatigue Research Center, Ann Arbor, MI

S20 Denise L. Taylor-Moon, B.A. Program Associate, University of Michigan Chronic Pain and Fatigue Research Center, Ann Arbor, MI

Další internetové zdroje

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector