Lékaři budou řešit, zda je palmový olej nezdravý

Lékaři budou řešit, zda je palmový olej nezdravýKokosový i palmový tuk patří mezi tzv. nasycené tuky. Už při slově „nasycené“ se možná ošijete, vylekáte nebo se schováte pod postel. Nebojte se ničeho a čtěte dál.

Z dob dávno minulých ještě stále doznívají názory, že všechny nasycené tuky jsou špatné pro naši výživu. Tento omyl pochází pravděpodobně z dob, kdy byla zjištěna škodlivost trans-mastných kyselin.

Tyto velice škodlivé látky vznikají při umělém převodu nenasycených tuků na nasycené (ztužování rostlinných olejů hydrogenací).

To přesně probíhá při výrobě různých cukrovinek, krekrů, chipsů a dalších šíleností.

Je problém v nasycených tucích?

Po více než padesát let jsme se domnívali, že nám veškeré nasycené tuky škodí, zvyšují cholesterol, ucpávají cévy a způsobují obezitu. Tak lidé začali omezovat nasycené tuky. Ovšem v těch samých padesáti letech stále stoupal výskyt civilizačních nemocí i obezity. Jak to? Protože na vině nejsou nasycené tuky.

Už delší dobu prostě víme, že přírodní nasycené tuky si zaslouží úplně jiný přístup. Důležité je to slovo „přírodní“. Běžně se vyskytující nasycené tuky patřily odjakživa do stravy našich předků a to dokonce jako základ jejich přijímané energie!

Kromě živočišných tuků patří mezi tuky s převahou nasycených mastných kyselin také kokosový, palmový a palmojádrový tuk. Pojďme se podívat nejdříve na tuk kokosový.

Kokosový olej

Tradiční národy tropických oblastí, které mají kokosový tuk jako běžnou součást výživy, netrpívají téměř vůbec oběhovými nemocemi. Jejich cévy jsou v pořádku, neucpávají se.

Kokosový olej naopak disponuje mnoha pozitivy:

  • Působí proti plísním, bakteriím, virům
  • Podporuje kardiovaskulární zdraví
  • Podporuje snižování hmotnosti u obézních jedinců
  • Podporuje imunitní systém
  • Podporuje zdravý metabolismus
  • Je okamžitým zdrojem energie bez ukládání do tukových buněk
  • Omlazuje pokožku při vnějším použití (místo tělového mléka nebo jako masážní olej)
  • Podporuje správnou činnost štítné žlázy!
  • Pomáhá bojovat s diabetem II. typu

Ideální tuk na tepelnou přípravu

To všechno jsou účinky dané jeho složením. Kokosový tuk obsahuje převážně nasycené mastné kyseliny, což z něj dělá tuk tepelně stabilní – je tedy ideální na pečení a další kuchyňské úpravy.

Na teplou kuchyni se rozhodně nehodí hojně používané rostlinné oleje, jako je slunečnicový, řepkový, sojový apod., jelikož obsahují nenasycené mastné kyseliny, které za tepla oxidují! A to je velký problém! Navíc navyšují stravou přijaté množství omega-6, což vede k degenerativním onemocněním. Jejich použití nemohu doporučit.

Zdraví příznivé účinky kokosového oleje

Kokosový olej je největším přírodním zdrojem kyseliny laurové, ze které se v našem těle stává monolaurin – látka která ničí patogenní bakterie a viry (např. chřipkový, virus HIV, herpes).

Je také největším přírodním zdrojem MCT tuků, tedy mastných kyselin se středně dlouhými řetězci. Tyto tuky jsou rychlým zdrojem energie, v játrech se přeměňují přímo na energii, místo aby se ukládaly. Stimulují také metabolismus, pomáhají se snižováním hmotnosti.

Kokosový olej tak pomáhá (nejen!) diabetikům, dokáže totiž nahradit jednoduché sacharidy, jako zdroj rychlé energie. Na konzumaci jednoduchých sacharidů reaguje organizmus nevhodně vysokým vyplavením inzulínu, na MCT tuk nikoliv. To je hodně velká výhoda pro zdraví, protože diabetici obzvlášť potřebují udržet stálou hladinu cukru v krvi.

Jaký kokosový tuk vybrat

Rafinovaný kokosový tuk nemá tak dobré vlastnosti. Vybírejte si proto jen kvalitní bio kokosový olej. Seženete ho tady.

Co olej palmový a palmojádrový?

Kromě kokosového oleje je na trhu ještě olej palmový a palmojádrový. Pojďme si v tom udělat pořádek:

  • Kokosový olej se získává z  jader kokosových ořechů, pocházejících z kokosovníku ořechoplodého.
  • Palmový olej se získává z oplodí plodů palmy olejné.
  • Palmojádrový olej se získává z jader plodů palmy olejné.

A teď přichází ten nevětší problém. Popořádku…

Palmový olej a proč ho nemůžu doporučit

Palmový olej je ve světě masově používán. Je to nejobchodovanější olej na světě. Ztužovaný palmový olej se vyskytuje v ½ všech balených potravin! Jedná se o sušenky, krekry, margaríny, chipsy apod., ale je obsažený i v mýdlech, kondicionérech, rtěnkách… Proč je to tak důležité?

  1. V těch potravinách nám samozřejmě škodí (vadí to ztužení).
  2. Jeho výroba je příčinou naprosto kritického odlesňování deštných pralesů na ostrově Borneo a Sumatra.

Odlesňování mají na svědomí „palmové společnosti“, které se nezdráhají vypalovat deštné pralesy za účelem expanze palmových plantáží. Nezákonně zakládají požáry, berou místním zemědělcům půdu (jejich zdroj obživy), vyhánějí orangutany ze svých domovů. Zaplatí každému, kdo pro ně zabije orangutana. Orangutan je totiž největším „škůdcem“ palem, protože požírá jejich kořínky.

Při současném tempu odlesňování může do roku 2022 zmizet až 98 % nížinných deštných pralesů na Borneu!

Jedná se o biliónový průmysl, se kterým se dá hnout pouze odzdola. Nekupovat výrobky obsahující palmový / palmojádrový olej.

V současné době je možné označovat palmový olej na výrobku pod názvem „rostlinný olej“. No, nic moc. Ale již je schválena vyhláška, která od roku 2015 nařizuje označovat přímo „palmový olej“ na obalu výrobku.

Řešení do té doby? Jíst co nejvíce průmyslově nezpracované potraviny. Jak jinak.

Moc doporučuju mrknout se na skvělý dokument s názvem Zelená poušť (podívejte se na něj, k dispozici je i zkrácená verze). Mně to dalo zase nový impluz a uvědomění.

Takže?

Užívejte si zdravotních benefitů kokosového oleje v podobě čisté suroviny, na jakoukoliv tepelnou přípravu pokrmů, ale i na péči o pokožku. Kokosový olej se právem řadí mezi superpotraviny.

Mizející pralesy, škodlivý vliv na zdraví. Svět se bouří proti palmovému oleji | Zdraví

Kvůli závažnosti tématu a pro velký zájem čtenářů odemykáme celý článek, který pojednává o katastrofě jménem palmový olej.

Lidé se bojí jeho vlivu na tvorbu nežádoucího cholesterolu, ekologové upozorňují, že kvůli němu mizí rozsáhlá území tropických pralesů.

Plantáže palmy olejné se táhnou od obzoru k obzoru v Indonésii, Malajsii a mnoha dalších státech. Zmar je patrný i z oběžné dráhy Země.

Vína, vonné masti, oleje… To všechno si brali faraoni s sebou na onen svět v džbánech naskládaných v komorách hrobek staroegyptského Abydosu. Staří Egypťané lisovali olej z oliv a mnoha dalších místních rostlin.

Chemické analýzy zbytků tuků nasáklých do pórů keramiky ale odhalily, že faraonova posmrtná výbava obsahuje i olej z plodů stromů, které jsou domovem daleko na západ v deltě Nigeru. Šlo o důkaz, že palma olejná, vědeckým jménem Elaeis guineensis, patřila už před pěti tisíciletími k vysoce ceněným komoditám.

Olej z jejích oranžově červených peckovic zřejmě dováželi na faraonův dvůr arabští kupci jako exotickou delikatesu.

Ani po tisíciletích palmový olej neztratil na ceně. Naopak. Dnes patří k nejžhavějším komoditám na mezinárodním trhu. Pozornost přitahuje nejen svými vlastnostmi a nízkou cenou, ale především okolnostmi, za jakých je ve stále větších kvantech produkován.

Následky jsou patrné i z oběžné dráhy Země. Aparatury družic zaznamenávají na rozsáhlých plochách Malajsie, Indonésie a mnoha dalších zemí proměnu původních pralesních porostů na plantáže táhnoucí se od obzoru k obzoru.

Jsme svědky nenávratného zániku jedinečné tropické vegetace a s ní i unikátní fauny.

Ačkoli se kritika pěstování palmy olejné obrací přednostně k indonéským a malajsijským plantážím, explozivní růst ploch osázených palmou olejnou se zdaleka neomezuje jen na jihovýchodní Asii. Prales ustupuje monokulturám této rostliny i na Nové Guineji, v Kolumbii nebo v Libérii.

Olejový hlad

Olej vylisovaný z dužniny plodů palmy olejné hraje odedávna důležitou roli v jídelníčku obyvatel rovníkové Afriky. V nerafinované formě je zbarven do červena velkým množstvím karotenů, kterých se nedostává především lidem živeným bílou rýží.

Dětem hrozí chronický nedostatek vitaminu A a oslepnutí; ročně jich přichází o zrak na celém světě asi 300 tisíc. Malí i velcí bývají při nedostatku karotenu náchylní k infekcím.

Surový palmový olej je proto jednou z důležitých zbraní v boji s podvýživou v subsaharské Africe.

Na přelomu 20. a 21. století se využívání palmového oleje globalizovalo. Důvodem byly krom jiného snahy o záměnu živočišných tuků za rostlinné oleje v potravinářství a náhradu fosilních paliv obnovitelnými zdroji energie.

Palmový olej nebo jeho jednotlivé komponenty najdeme nejen v potravinách, ale také v kosmetice, bionaftě a mnoha dalších produktech. Přitom třeba pro použití v biopalivech není palmový olej pro viskozitu a vysokou zápalnou teplotu nejvhodnější.

Podobně jako další uživatele však láká výrobce biopaliv nízkou cenou.

Lékaři budou řešit, zda je palmový olej nezdravý

Poptávka po palmovém oleji neustále roste. S roční celosvětovou produkcí kolem půl milionu tun představoval palmový olej ještě počátkem 60. let minulého století okrajovou komoditu. O dvacet let později už se ho vyrábělo pětkrát víc. Dnes se odhaduje objem světové výroby palmového oleje na 60 milionů tun ročně. Do roku 2020 se má toto množství zdvojnásobit a do roku 2050 ztrojnásobit.

Pro potravinářství je palmový olej kromě nízké ceny lákavý především značným podílem nasycených mastných kyselin, které mu zajišťují odolnost vůči vysokým teplotám. Při smažení se nepřepaluje a není třeba jej tak často měnit.

Ze zdravotního hlediska nejsou nasycené mastné kyseliny hodnoceny pozitivně – podílejí se na tvorbě „špatného“ cholesterolu, který je rizikovým faktorem srdečně-cévních onemocnění. Palmový olej však obsahuje i významné množství dietně prospěšných nenasycených mastných kyselin.

Jeví se proto jako dobrý kompromis mezi živočišnými tuky a rostlinnými oleji náchylnými k přepalování. Navíc je laciný a pomaleji se kazí. O tom, do jakých potravin se palmový olej přidává, se obyvatelé Evropské unie dozvěděli až loni. Výrobci se museli přestat schovávat za obecným označením „rostlinný olej“.

Budete mít zájem:  Polymorfní Alergie Na Slunce?

Překvapení bylo nemalé – byl téměř všudypřítomný. Podle odhadů jej obsahují nejmíň dvě třetiny potravin, které denně sníme.

Palma jede do Asie

První semena palmy olejné byla dovezena do Indonésie ze západoafrické domoviny tohoto až třicet metrů vysokého stromu už v roce 1848. V botanické zahradě v Bongoru z nich vyklíčily čtyři rostliny.

O čtyřicet let později byla semena dovezena také do Malajsie. V obou zemích se tehdy palma olejná pěstovala pro dekorativní účely.

Místní lidé pro ni ale brzy našli praktické využití a začali ji pěstovat jako olejninu.

Rostlinný olej: studený lékař, ale rozpálený zabiják

Rostlinné oleje, které tradičně přidáváme do salátů a bez kterých bychom se neobešli při vaření, můžeme bezpochyby řadit mezi zdravé tuky. Ne všechny jsou na tom ale stejně z hlediska vyváženosti poměru mastných kyselin, a už vůbec ne tehdy, chceme-li je použít v teplé kuchyni.

Kouřový bod

Příjem tuků by se měl rovnat zhruba 30 procentům denního
energetického příjmu. Pro jedince, který by měl přijmout 2500 kcal, je to tedy
750 kcal. A jelikož jeden gram tuku obsahuje asi 9 kcal, bude doporučený obsah tuků ve
stravě poměrně nízký: asi 83 gramů denně.Nutriční specialistka
Hana Lang vysvětluje, jak bychom měli s tuky v jídelníčku zacházet: „Tuky
dělíme do tří základních skupin mastných kyselin (nasycené, nenasycené a
více-nenasycené), jejichž obsah v našem jídelníčku by měl odpovídat poměru
1:1:1, tedy každá skupina mastných kyselin by měla zaujímat třetinu z objemu
všech přijatých tuků.“ Pokud pracujeme na snížení hladiny cholesterolu, měli
bychom složku nasycených kyselin omezit a doplnit zbylými dvěma.Tuky bychom neměli konzumovat bezprostředně před nebo po
tréninku, jelikož zpomalují trávení, které by tak nemohlo dostatečně rychle
vstřebat bílkoviny a sacharidy, důležité pro energii při aktivitě, pro formování
svalů i regeneraci. Jako dlouhodobý zdroj energie jsou ale ideální (a
nezbytné).

Možná jste o něm nikdy neslyšeli, ale rozhodně jste ho už někdy cítili. Kouřový bod je přesně ten moment, kdy se nám olej při smažení vymkne z rukou a začne se přepalovat, kouřit a páchnout tak, že musíme větrat ještě tři dny. V oné chvíli bychom se už neměli snažit nic zachraňovat ani čekat, až olej zchladne.

Přepalování totiž spouští proces přeměn, které způsobí nutriční i chuťovou degradaci olejů, stejně jako vznik pro organismus škodlivých látek. Třeba glycerol obsažený v tuku se začíná přeměňovat na dráždivý akrolein, který se za první světové války používal jako chemická zbraň. A to je jedna z látek, kterou svoje jídlo pravděpodobně dochucovat nechceme.

Pokud už se pro smažení čas od času rozhodneme, měli bychom tuk pečlivě vybírat a nepoužívat oleje bez rozmyslu s tím, že jsou přece zdravé. Většina těch rostlinných sice obsahuje vysoký podíl zdraví prospěšných nenasycených mastných kyselin, při „poctivém“ smažení ale může být pro naše zdraví výhodnější použít zdánlivě méně zdravý tuk.

Měřte teplotu

Obecně platí, že živočišné tuky mají nižší kouřový bod než tuky rostlinné – dříve se tedy přepalují. Ani rostlinné oleje ale nemůžeme používat bez rozmyslu. Záleží na délce a teplotě smažení. Na druhou stranu je tu třeba přepuštěné máslo (pod názvem ghí ho najdeme jako významnou složku indické kuchyně, která ve velkém proniká i do našich jídelníčků).

Přepuštěné máslo je sice živočišného původu, ale referenční bod jeho přepalování hravě předčí všechny rostlinné oleje kromě rafinovaného avokádového. Z kuchařského pohledu je tedy na smažení ideální, z toho nutričního nikoli: obsahuje velký podíl nasycených mastných kyselin (2/3 obsahu) a dokonce (i když malý) podíl nebezpečných trans-tuků, které zvyšují riziko vzniku diabetu.

I v rostlinných olejích jsou, co se týče kouřového bodu, rozdíly. Některé z nich (třeba řepkový či mandlový) zvládnou i bez rafinace smažení zhruba do 190 stupňů Celsia. V rafinované podobě můžeme řepkový olej zahřát až na 245 stupňů. Můžete namítat, že absolutně netušíte, při jaké teplotě smažíte.

Není od věci pořídit si kuchařský teploměr. Utratíte za něj asi 150 korun a (nejen) při smažení vám prokáže dobrou službu. Snadno s ním zjistíte, které pokrmy více rozpalujete, a kdy je tedy lepší sáhnout po dražším oleji s lepší výdrží – a kdy naopak bohatě postačí třeba i klasický olivový olej.

  • máslo: 110 – 140 °C
  • lněný olej: 110 °C
  • sójový olej: 160 °C (rafinovaný
    až 238 °C)
  • kokosový olej: 170 °C (rafinovaný
    až 230 °C)
  • sádlo: 180 °C
  • slunečnicový olej: 180 °C
  • ricinový olej: 200 °C
  • olivový olej (panenský i
    z pokrutin): 210 °C
  • rýžový olej: 215 °C
  • palmový olej: 235 °C
  • řepkový olej: 240 °C
  • přepuštěné máslo: 250 °C
  • avokádový olej: 270 °C

Na smažení není úplně vhodný ani oblíbený slunečnicový olej. Má sice velmi nízký obsah nasycených mastných kyselin (11 procent), který ale zároveň stojí za jeho poměrně nízkým kouřovým bodem. Rozhodně se tedy nehodí do vysokých teplot ve fritéze. Na pánvi funguje dobře, ale neměli bychom ho konzumovat příliš (jako ostatně všeho).

Poměr vícenenasycených mastných kyselin ve slunečnicovém oleji totiž není úplně ideální. Jsou to sice kyseliny prospěšné, ovšem má to háček.

Dělí se na podskupiny omega 3 a 6, které bychom měli podle nejnovějších nutričních doporučení konzumovat v poměru asi 1:5 ve prospěch omega 3. Slunečnicový olej však obsahuje právě pouze „šestku“.

Není to nic, čeho byste se měli bát, ale je dobré střídat různé rostlinné oleje.

Nejlepší oleje? Řepkový, olivový a sójový

O olivovém oleji dlouho kolovaly fámy, že je vhodný pouze pro studenou kuchyni a na smažení se vůbec nehodí. Pravda, hranolky ve fritéze v něm asi smažit nebudete. Ale to nebudete nikdy, pokud aspoň trochu přemýšlíte o zdravé výživě. Panenský i pokrutinový olivový olej bez problému vydrží teploty do dvou set stupňů a třeba na rychlé restování se hodí skvěle.

Sójový olej má kouřový bod podstatně nižší, ale i tak ho můžeme použít do teplé kuchyně. Stačí jen hlídat teplotu. Z nutričního hlediska se velmi blíží olivovému a řepkovému oleji, ale je určitě vhodnější pro studenou kuchyni.

Naopak v poslední době velmi vyzdvihovaný kokosový olej není nejvhodnější, a to z důvodu opravdu vysokého obsahu nasycených mastných kyselin.

Podobně jako sádlo či máslo může být dobrým zdrojem energie, ale přehánět bychom to s ním rozhodně neměli.

Poměr přijatých nasycených mastných kyselin (kterých přijímáme už tak dost v sýrech nebo v mase) si jeho pravidelnější konzumací ještě zvýšíme a zadělat si tak můžeme na vyšší hladinu „zlého“ cholesterolu a cévní potíže i nadváhu.

Ač je tedy na smažení pro své složení ideální právě kokosový či palmový olej, neznamená to, že neexistují alternativy.

Rafinovaný olivový nebo ještě lépe řepkový olej jsou možnosti, jak zamezit přepalování a zároveň zachovat příznivé nutriční hodnoty, kterými tyto oleje oplývají.

Pokud chcete vařit opravdu pro své zdraví, klasické smažení omezte na minimum a spíše restujte: jde o proces, kdy stačí jen kapka oleje, a to klidně nerafinovaného, tedy bez hrozby obsahu škodlivých transmastných kyselin.

Na smažení je vzhledem
k vysokému kouřovému bodu samozřejmě vhodný. Jeho výhodou (stejně jako u
ostatních rostlinných tuků a olejů) je, že neobsahuje cholesterol, nicméně
poměr nasycených mastných kyselin v něm není zrovna nízký – kolem 40 procent.
V porovnání s olejem kokosovým a jeho 90 procenty nasycených mastných
kyselin je ale hotovým neviňátkem. „Jeho konzumace rozhodně není nijak zdraví
nebezpečná – jen bychom ho neměli konzumovat ve velkém množství, stejně jako
ostatní tuky s vyšším poměrem nasycených mastných kyselin,“ říká nutriční
terapeutka Kristýna Báčová ze Světa zdraví. Šílenství kolem palmového oleje je
tedy tak trochu nafouknutou bublinou, a to především v pohledu na jeho
zdravotní dopady. Ekologie je samozřejmě druhá věc – měli bychom se tedy řídit
spíše svým přístupem k ní a ne děsivými historkami o „zabijáku palmáčovi“.

Rostlinné oleje v jídelníčku

Jak bylo zmíněno výše, ke smažení bychom se měli uchýlit opravdu jen výjimečně, takzvaně „za odměnu“, a dbát na správný výběr olejů i sledování teploty. Ve zdravém jídelníčku by měla být doménou olejů studená kuchyně. A ani ta nemusí být nudná. Zapátrali jsme v historii i v zajímavých nápadech šéfkuchařů a přinášíme vám zdravé recepty s použitím rostlinných olejů.

Tvarohová pomazánka se lněným olejem

Objev blahodárných účinků tvarohu se lněným olejem sahá do 50. let. Německá biochemička Johanna Budwigová (sedmkrát nominovaná na Nobelovu cenu) objevila jeho příznivý vliv na pacienty s rakovinou, cévními onemocněními a jaterními dysfunkcemi. Pomazánka z tvarohu a oleje je dobrým zdrojem bílkovin a zdravých tuků a pomáhá i při redukční dietě.

  • 250 g tvarohu
  • 5 lžic lněného oleje
  • 2 lžíce namletých lněných semínek
  • utřený česnek a bylinky podle chuti

Tvaroh a olej smícháme v míse a třeme metlou nebo elektrickým šlehačem tak dlouho, dokud se nevytvoří hladká hmota bez mastných ok a po okrajích mísy neulpívá oddělený olej. Dobře spojenou hmotu poznáme i po ochutnání: olej by v ní téměř neměl být cítit. Přidáme semínka, utřený česnek a bylinky a promícháme.

Budete mít zájem:  Močový Měchýř Zánět Léky?

Pošírovaná treska v avokádovém oleji

Avokádový olej obsahuje vitamíny A, B, C, D, E a K, spoustu minerálů včetně draslíku, fosforu a hořčíku, ale třeba i kyselinu listovou nebo pantothenovou. Snižuje hladinu cukru v krvi, pomáhá při hubnutí a navíc má blahodárný účinek na pokožku a vlasy. To je jen několik důvodů, proč zkusit třeba tento nesmažený recept.

  • tresčí filety s kůží
  • avokádový olej (200 ml)
  • 2 stroužky česneku, sůl
  • hlávkový salát (běžný, ledový nebo např. lollo biondo)
  • na zálivku: bílý jogurt, kopr, citron, sůl a pepř podle chuti

Tresčí filety (ideálně s kůží) nasolíme a potřeme utřeným česnekem. Avokádový olej nalijeme do menšího hrnce a přivedeme k teplotě asi 100 stupňů. Rozhodně by neměl bublat a prskat.

Do oleje vložíme filety a pošírujeme (tedy necháme je v oleji „dojít“, dokud není maso bílé a po okrajích nazlátlé, rozhodně nesmažíme).

Hotovou rybu podáváme se salátem a dresinkem s bílého jogurtu, kopru, citronové šťávy, soli a pepře.

Restované hrušky na olivovém oleji

Skvěle se hodí jako neotřelá příloha k masu, ale vynecháme-li sůl a pepř, můžeme je servírovat i jako nepřeslazenou variantu dezertu. Lehce nasládlá, ale přitom neutrální chuť hrušek se hodí opravdu skoro ke všemu.

  • 2 hrušky
  • sůl a zelený pepř (případně směs čerstvých bylinek)
  • extra panenský olivový olej

Hrušky oloupeme, nakrájíme, odstraníme jadřinec a nakrájíme na kostky. Rozpálíme pánev s olivovým olejem (hlídáme teplotu) a přihodíme hrušky. Restujeme dozlatova. Nakonec přidáme koření a sůl a ještě chvíli prohříváme, aby chutě prolnuly. Podáváme ještě teplé jako přílohu.

Vysoký cholesterol způsobuje mrtvici a infarkt

S rostoucím problémem obezity ve světě se také zvyšuje četnost srdečních a cévních onemocnění. Ty jsou způsobeny nezdravou stravou a zvýšeným množstvím cholesterolu v krvi, kterým dle statistik Ministerstva zdravotnictví v Česku trpí okolo 70 % populace. Nejlepším způsobem léčby je zásadní změna stravy a celkové životosprávy, ta ale musí být dlouhodobá.

Reklamy už dlouho hlásí, že cholesterol je špatný a že je třeba se mu vyhýbat, to ale není zcela pravda.

Cholesterol má totiž dvě podoby: HDL, takzvaný hodný cholesterol, a LDL cholesterol zlý.

HDL je nezbytný pro vývoj buňky, a tedy vůbec existenci člověka a jeho příjem je pro člověka velice důležitý v každé fázi života.

Zato LDL se ukládá na stranách cév, které tím ztlušťuje a zvyšuje pravděpodobnost infarktu, mrtvice a jiných cévních onemocnění.

V potravě ale získáváme pouze jeden cholesterol. Zda se stane cholesterolem hodným, nebo zlým se určí až v těle člověka podle toho, jaký přenašeč se přijatého či játry vytvořeného cholesterolu ujme. Zlý LDL cholesterol je přenášen především tuky, které pak vedou ke ztučnění cév, a hodný se naopak drží spíše proteinů.

Jaké má vysoký cholesterol příznaky?

Jedním z hlavních důvodů, proč bývá cholesterol tak velkým strašákem, je skutečnost, že jeho zvýšené hodnoty mohou vést k poměrně závažným onemocněním, aniž by dotyčný předtím vykazoval jakékoliv náznaky toho, že je něco špatně. Nejčastěji se totiž jeho vysoká hladina odhalí až poté, co lékař provede měření cholesterolu na základě odebrání vzorku pacientovy krve.

Jak určit zdravé hodnoty cholesterolu?

I kdyby se jedinec vyhýbal veškeré potravě, která cholesterol obsahuje, jistě by se tato látka jeho těle našla, protože cholesterol také vyrábí lidská játra. Zdravé množství cholesterolu se odvíjí od věku, často se také uvádí univerzální doporučená hodnota cholesterolu, která by měla být nižší než 5,2 mmol/l.

Zásadní ovšem nejsou pouze celkové hodnoty cholesterolu jako spíše poměr, ve kterém se HDL a LDL v těle nachází. Hodný cholesterol by měl v ideálním případě představovat alespoň 20 % celkového cholesterolu.

Tabulka hodnot cholesterolu

  • Všechny hodnoty jsou uvedeny v mmol/l krve.
  • celkový: pod 5,2 (nad 6,2 vysoké riziko); u dětí: pod 4,4 (nad 5,5 vysoké riziko)
  • HDL: nad 1,4 (pod 0,9 vysoké riziko); u dětí: nad 1 (pod 0,9 vysoké riziko)
  • LDL: pod 3,4 (nad 4,1 vysoké riziko); u dětí: pod 2,6 (nad 3,1 vysoké riziko)

Co ovlivňuje výši cholesterolu

Zajímá vás, jaké má vysoký cholesterol příčiny? Inu, může jich být celá řada, v naprosté většině případů nicméně bývají spjaty s nezdravým stylem života. Konkrétně se pak jedná o tyto faktory:

  • Nadváha a obezita
  • Nedostatek pohybu
  • Kouření a alkohol
  • Nezdravá strava
  • Přibývající věk (především u žen)
  • Zdraví celého organismu
  • Dědičnost
  • Stres
  • Dlouhodobá únava

Cholesterolová dieta

Hlavní faktory ovlivňující hladinu cholesterolu v krvi jedince jsou dědičnost a životospráva. A doposud nelze nijak ovlivnit míru dědičnosti, jediné, co může vést ke snížení cholesterolu v krvi, je změna životosprávy. Ta musí být dlouhodobá, ideálně dokonce trvalá a pochopitelně se neobejde bez nízkocholesterolové diety.

Jakou stravu jíst pro snížení hladiny cholesterolu:

Pomůže na cholesterol dieta? Pochopitelně že ano, musí ovšem být správně nastavená. Ve snaze dostat zvýšený cholesterol pod kontrolu je pro začátek nutné omezit především nasycené tuky. Ty jsou obsaženy v tučném mase, různých uzeninách, pomazánkách a všeobecně ve většině živočišných tucích.

Zvýšená hladina cholesterolu však může pramenit rovněž z nadměrné konzumace tuků rostlinných. Ani ty totiž nejsou vždy a za všech okolností zcela zdravé.

Vzhledem ke své škodlivosti pro lidské tělo lékaři doporučují omezit především palmový olej. Vhodné je i snížení spotřeby másla, není však třeba jej plně vyřadit.

Současně jezte více ryb, klidně tučných. Rybí tuk je totiž nenasycený a pro lidské tělo je zdravý.

Kromě omezení tučného jídla je vhodné přijímat látky, které ovlivňují vstřebávání cholesterolu do těla. To omezuje například vláknina. Jezte tedy spíše celozrnné rohlíky, luštěniny a samozřejmě alespoň pět porcí ovoce nebo zeleniny denně.

Mezi další potraviny snižující cholesterol patří například i ořechy, ty je ale třeba jíst v malém množství a nepražené ani nesolené. Ačkoli pomáhají snižovat hladinu cholesterolu, jsou ořechy velice tučné, proto je třeba mít jejich konzumaci pod kontrolou.

Jak snížit cholesterol přírodní cestou

Lidé se svého lékaře často ptají, jak snížit cholesterol bez léků. Nejlepším způsobem je v tomto ohledu pochopitelně změna životosprávy a stravy. K přiměřenému pohybu tedy zaveďte jídelníček s ohledem na výše zmíněné informace.

Nejlepší suroviny proti cholesterolu:

  • Ovesné vločky
  • Tučné ryby
  • Ořechy
  • Fazole
  • Špenát
  • Avokádo
  • Česnek

Důležité je dodržovat pravidlo, že tuk má tvořit maximálně 30 % denního příjmu potravy.

Léky na cholesterol

Při návštěvě lékaře s ním konzultujte možnosti léčby, změna životního stylu ale bude nevyhnutelná. K němu je však několik druhů léků na předpis, které pomáhají odbourat cholesterol na stěnách cév. Vzhledem k rostoucí nadváze populace se farmaceutické firmy problému ustavičně věnují a vyvíjí nové přípravky, ty pro vás nejvhodnější vám doporučí lékař.

Volně prodejné doplňky stravy proti cholesterolu:

  • Omega 3
  • Lipovitan
  • Lecithin
  • Arterin
  • Regevit
  • Korolen
  • Imuregen

Bilinky na snížení cholesterolu

Mezi bylinky snižující hladinu cholesterolu v krvi lze zařadit zejména rozrazil, kotvičník zemní či čekanku obecnou. Pomoci ale mohou rovněž borůvky nebo smetánka lékařská.

Poslanci Úsvitu chtějí ve školách a nemocnicích zakázat palmový olej

Nesouhlasí s ním ani Asociaci českých a moravských nemocnic.

„Kdo ví, v kterých výrobcích je obsažen palmový olej, čili v podstatě by zavedli nutnost zkoumání jeho obsahu ve všech výrobcích, které se do nemocnic kupují,“ upozornil ředitel asociace Stanislav Fiala.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Olivový olej je poslední dobou častým tématem diskuzí. Jaká jsou jeho hlavní zdravotní i environmentální rizika, popsala Věra Masopustová

Zákon není potřeba ani podle prezidentky Asociace ředitelů základních škol Hany Stýblové. „Na poli zdravé výživy ve školách bylo v současné době uděláno dost a já si myslím, že není vůbec potřeba ke každé složce potravin dělat zákon a zakazovat.“

Proti je zatím i ministerstvo zemědělství. Šéf úřadu Marian Jurečka z KDU-ČSL už dřív řekl, že používání výrobků s obsahem palmového oleje vidí jako etický, ne zdravotní problém.

Místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Olga Havlová z Úsvitu návrh opírá o studie zkoumající negativní účinky produktu na zdraví.

„Je to zejména kvůli extrémně vysokému obsahu nasycených mastných kyselin, které zvyšují riziko aterosklerózy a srdečně-cévních onemocnění. Potraviny s palmovým olejem by se tak zařadily mezi další zdravotně rizikové výrobky, které by byly ze zákona ve školách zakázány nabízet,“ popsala.

Složité nahrazování

O míře škodlivosti potravin, které obsahují palmový olej, se v současné době diskutuje celosvětově. Objevily se i první bojkoty výrobků a někteří výrobci od jeho používání ustupují. Nahrazují ho jinými rostlinnými oleji.

„Bylo to moje rozhodnutí při první příležitosti udělat změnu, která prospěje nejen zdraví našich zákazníků, ale i něčemu většímu, a to je ochrana deštných pralesů,“ řekl Jan Zeman o své rodinné biopekárně. Nahradit palmový olej ale není prý jednoduché.

„V některých druzích technologií a oborech to v podstatě nahradit nejde, nebo velmi obtížně. V biokvalitě je to daleko horší, protože si nemůžeme pomoct žádnými umělými ztužovadly a podobnými věcmi, které se v margarínech používají. Takže jsme ho nahradili margarínem na bázi kakaového másla,“ dodal.

Používání palmového oleje ve velkém množství poškozuje životní prostředí, jak ukazují případy masivního kácení tropických deštných pralesů v Indonésii a Malajsii.

Dopady na zdraví

Jeho nadměrná konzumace pak podle lékařů škodí zdraví. Obsahuje totiž několikanásobně víc nebezpečných tuků než ostatní rostlinné oleje.

„Vyhněme se vysoce průmyslově upraveným levným potravinám, které jsou nezdravé a palmový olej obsahují,“ vyzvala odbornice na zdravou výživu Margit Slimáková. „Jestliže vyřadíme tyto levné, nezdravé polotovary, sladkosti, které z výživového hlediska nikdo nepotřebujeme, automaticky vyřadíme naprostou většinu, ne-li všechen palmový olej.“

Budete mít zájem:  Hotspot U Psa Léčba?

V některých výrobcích má ale podle předsedy Společnosti pro výživu Petra Tláskala využití palmového oleje smysl. Například v náhradní kojenecké výživě, kam se přidává kyselina palmitová.

„Využívá se k tomu, aby se tuk více zpodobnil tuku mateřského mléka. Ten pak dítěti dělá dobře, protože se lépe vstřebává vápník, tuk, který dítě potřebuje pro energii a dokonce má i menší bolesti bříška,“ vysvětlil.

Na problémy s palmovým olejem upozorňují v posledních letech stále víc neziskové a nevládní organizace. Ke kampaním se ale přidávají i některé nadnárodní obchodní koncerny, které surovinu už nevyužívají.

Palmový olej – největší producenti | Foto: Český rozhlas

Namíchej si svoje müsli

Zdroj: vitalia.cz 30. 6.

Rohlik.cz: Palmový olej zákazníci nechtějí

Online supermarket Rohlik.cz zavedl před časem možnost filtrovat potraviny bez palmového oleje. Využívá ji pětina zákazníků.

Řada lidí se – z různých důvodů – snaží vyhnout palmovému oleji, ovšem poznat výrobky, které jej obsahují, nemusí být snadné. Server Vitalia.cz zmapoval, jak se vyhnout palmovému oleji.

Na situaci zareagoval mimo jiné online supermarket Rohlik.cz, který již v únoru zavedl praktický filtr pro potraviny bez palmového oleje. Zavedení filtru předcházel rozsáhlý průzkum.

„Anketu vyplnilo přes pět tisíc lidí, kteří dali téměř jednomyslně najevo, že je pro ně důležité kupovat potraviny bez palmového oleje. Zavedli jsme proto filtr, díky kterému si mohou na jedno kliknutí zobrazit pouze potraviny, které ho neobsahují.

Využívanost filtru je pro nás důkazem, že nejde o krátkodobý trend, ale o problém, který zákazníci řeší při každém svém nákupu,” uvedl Tomáš Jeřábek, obchodní ředitel Rohlik.cz.

Kritika palmového oleje

Předmětem kritiky je zejména způsob pěstování palmového oleje, někteří výrobci potravin proto přijali opatření a používají certifikovaný palmový olej z udržitelné produkce na základě aktivit RSPO (Roundtabel of Sustainable Palm Oil).

Pokud jde o zdravotní aspekt, není situace jednoznačná. Podle specialisty doc. Jiřího Bráta stejně jako u ostatních tuků, i tady záleží na tom, jaké množství palmového oleje v dané potravině zkonzumujeme.

„Z hlediska kardiovaskulárních onemocnění je ovšem rizikovější tuk mléčný, obsažený například v másle, tuk kokosový, hovězí či skopový lůj, které se běžně v potravinách vyskytují,“ uvádí místopředseda odborné skupiny pro tuky, detergenty a kosmetickou chemii České společnosti chemické. Palmový tuk je podle odborníka jednoznačně zdravější než tuky s transmastnými kyselinami z řepky nebo slunečnice a obsahuje skutečně řadu prospěšných látek jako přírodní vitamín E, antioxidanty, vitamín A, betakaroten, koenzym Q10 a vitamín D a K. Více v článku Lékaři budou řešit, zda je palmový olej nezdravý.

Zákazníci palmový olej nechtějí

Možnosti vyfiltrovat si potraviny bez palmového oleje využívá devatenáct procent zákazníků online supermarketu Rohlik.cz. Obchod proto dále rozšiřuje jejich nabídku. A to především u dětské výživy a v kategorii sladkostí a slaných dobrot, kde lidé filtr používají nejčastěji. Poptávce podle online obchodu vycházejí vstříc i výrobci, kteří postupně nahrazují palmový olej jeho alternativami.

  • Filtr bez palmového oleje zákazníci nejvíce využívají při nákupech v těchto kategoriích:
  •     dětská výživa
  •     sušenky a čokotyčinky
  •     čokoláda
  •     pečivo
  •     chipsy a snacky

Zájem o potraviny bez palmového oleje roste. Server Vitalia.cz zmapoval, kde seženete potraviny bez palmového oleje i jaká je situace s palmovým olejem na farmářských trzích.

„Průběžně vyhledáváme bezpalmové alternativy k oblíbeným potravinám. Také nám vycházejí vstříc sami výrobci. Někteří totiž palmový tuk postupně nahrazují.

V posledních měsících mizí postupně palmový olej ze složení například u čokolád Milka, není už v Bebe Brumík nebo v cereáliích Emco nebo Mixit.cz.

Předpokládáme, že tento trend bude i nadále pokračovat, protože je změna výroby náročná a trvá déle,” dodává Tomáš Jeřábek a slibuje tak více bezpalmového sortimentu.

Fantastický objev může znamenat velkou změnu v byznysu s palmovým olejem

Když v 80. letech začali lékaři upozorňovat na rizika trans-mastných tuků a hydrogenovaných olejů, nastartovala se tím poptávka po palmovém oleji. Jeho výhody byly zřejmé: byl produktivnější než slunečnice. A také disponoval vysokým podílem nasycených tuků, takže byl schopen zůstat v tuhém stavu i při pokojové teplotě.Licence | Některá práva vyhrazena Kanadští inženýři přichází s objevem nového částečně syntetického konzumního rostlinného tuku, který má potenciál nahradit v potravinách ten pocházející z palem olejných. Po dekádách sporů o ekonomickou a environmentální závadnost či prospěšnost palmového oleje by to mohla být smysluplná alternativa, která by pomohla vyřešit jedno zásadní spotřebitelské dilema.

Všechno dobré je k něčemu zlé. Když v 80. letech minulého století začali lékaři a výživoví poradci na západě upozorňovat na rizika trans-mastných tuků a hydrogenovaných olejů, nastartoval se tím rapidní nástup plantáží palmového oleje. Jeho výhody byly zřejmé: s výnosem až o 500 % na hektar vyšším byl produktivnější než slunečnice. Také disponoval vysokým podílem nasycených tuků, takže byl schopen zůstat v tuhém stavu i při pokojové teplotě. Byl zdravější a dal se využít kromě potravinářského průmyslu i technicky. Navíc to byl po všech stránkách vynikající přírodní produkt pocházející přímo z lůna čistých a neposkvrněných pralesů. Dnes už zpětně můžeme vidět, že to úplně šťastný nápad nebyl.

Za olej pro nás platíme jejich pralesy

Ano, produkční monokultury olejných palem se sice nachází jen na 10 % světové rozlohy stávajících plantáží olejovin a přitom pokrývají 35 % poptávky po olejích.

Ale prakticky 84 % této produkce se odehrává jen na území dvou států, Indonésie a Malajsie, takže za jinak vynikající olej platíme všichni jejich tropickými pralesy.

Své přitom udělala environmentální iniciativa zemí Evropské unie, která palmový olej zhodnotila jako biopalivo, a poptávkou tak akcelerovala zřizování dalších plantáží a klučení dalších pralesů a rašelinišť.

Reakce vyspělého světa na vzniklý stav byla poněkud zpozdilá a nevyvážená, protože spotřebitelský bojkot produktů s palmovým olejem pokrýval spíše běžné potraviny a kosmetiku, nikoliv biopaliva a krmivářství, které tvořili přes 70 % dovozu. Bojkot také nahrával ne zrovna ekologickým alternativám palmového oleje a ušlechtilé snahy o certifikaci plantáží olejových palem se také z principu své existence míjely účinkem.

Situace dospěla do patu, kdy palmový olej vzhledem k jeho environmentálním dopadům spíše nechceme, ale nemáme jej dost dobře čím smysluplně nahradit. Tedy, až dosud. Tým chemiků a inženýrů z univerzity v kanadském Guelphu přichází s alternativou, potenciální náhražkou, která by spotřebitele ani tropickou přírodu tolik bolet nemusela.

Základním principem jejich inovativní práce je stimulovaný proces enzymatické glycerolýzy, štěpení běžně dostupných rostlinných olejů na strukturální tuky, z nichž by bylo možné vytvořit efektní náhražku palmového oleje v potravinářských a kosmetických produktech. Inspirovali se přitom reakcemi, jakými si i lidské tělo vytváří triglyceridy.

Postačily jim k tomu enzymy a glycerol, aby vznikl rostlinný olej téměř bez nasycených tuků.

Zatímco evropská spotřeba palmového oleje v potravním průmyslu a krmivářství poklesla o 11 %, v roce 2018 bylo 65 % dovezeného palmového oleje v Evropě zužitkováno v energetice.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Ratchapoln / Shutterstock.com

Dobré zprávy? Reed A. Nicholson a Alejandro G.

Marangoni, kteří za objevem stojí, si pochvalují, že jimi popsaný proces může být bezezbytku využit v průmyslovém měřítku výrobci potravin a kosmetiky, pokud se chtějí vyhnout destrukci přírody spojené s palmovými plantážemi. Proces je přitom provozně levnější.

Doplňují také, že vzniklý rostlinný olej je ve své podstatě díky nižší koncentraci nasycených tuků zdravější.

Špatné zprávy? Stejné jako u všech objevů a velkých myšlenek je lze vyjádřit otázkou: Bude i nadále kosmetický a potravinářský průmysl hledat výmluvy anebo řešení? Bude i nadále pracovat s palmovým olejem, anebo dá přednost šetrnější alternativě? Zapracování objevu kanadských vědců do praxe by nás totiž mohlo zbavit prvního ze dvou velkých spotřebitelských dilemat palmového oleje.

Je třeba vyřešit druhé, zásadní dilema

A to druhé dilema? To už je drobet složitější, protože souvisí s politikou Evropské unie a biopalivy. „Trvá to už desetiletí a trend je každý rok horší.

Současná politika biopaliv EU prakticky vyváží odlesnění pralesů do světa, výměnou za palmový olej,“ říká Laura Buffetová, ředitelka energetické sekce T&E.

Návrhy na změnu ale prozatím vytrvale blokuje Španělsko, Itálie a Holandsko, které se společně podílí na 82 % evropské produkce dieselových biopaliv z dovozového palmového oleje.

Kvůli nim Evropané projedí každý rok méně palmového oleje, ale o to více ho projezdí a protopí. Zatímco evropská spotřeba palmového oleje v potravním průmyslu a krmivářství poklesla o 11 %, v roce 2018 bylo 65 % dovezeného palmového oleje v Evropě zužitkováno v energetice.

Hned 53 % (4 miliony tun) zamířily do rafinérií, aby se z nich stalo biopalivo, dalších 12 % bylo využito k výrobě elektřiny a vytápění.

Jak ve své tiskové zprávě uvádí Evropská federace pro dopravu a životní prostředí, je neúnosné, aby se potravinami, tedy i oleji včetně toho palmového, poháněla osobní auta a náklaďáky a zatápělo se s ním.

Objev kanadských badatelů dává jistou šanci, že by se producenti i spotřebitelé mohli začít počínat ve vztahu k palmovému oleji ekonomicky i ekologicky. Skutečnou změnu ale přinese, až se s nezdravou závislostí na palmovém oleji vypořádá i sama Evropská unie.

reklama

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector