Lékař číslo jedna je revmatolog

Vytvořeno: 10. 2. 2020 Poslední aktualizace: 10. 2. 2020

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s odbornými společnostmi a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví spustilo dotační projekt pro dětské lékaře s názvem „Dětské nástavbové obory specializačního vzdělávání“.

Jedná se o jeden z dílčích kroků Ministerstva zdravotnictví k zajištění dostatku dětských specialistů v České republice, k jejich dobrému pokrytí v rámci systému a zamezení dlouhým objednacím dobám na vyšetření.

Realizace projektu bude probíhat do konce června roku 2022.

Projekt je zaměřen na podporu specializačního vzdělávání v dětských nástavbových oborech. Jedná se o jedno z řady opatření, které přispěje k personální stabilizaci, jež je nezbytná pro zachování a zvyšování vysoce kvalifikované péče o dětské pacienty.

„Dotační projekt by měl pomoct doplnit stávající počty dětských lékařů a tím výhledově přispět ke stabilizaci této nejstarší odbornosti. Díky nabízené finanční kompenzaci by měl lékaře motivovat právě k dalšímu nástavbovému vzdělávání. Doposud si totiž museli lékaři výdaje na vzdělávání zajišťovat sami. Navíc pro ně bylo často obtížné uvolnit se ze zaměstnání.

Dotace by měla být významným motivačním prvkem jak pro lékaře, tak jejich zaměstnavatele,“ uvedl ministr Adam Vojtěch.

Lékař, který bude mít o takové vzdělání zájem, se přihlásí do daného projektu a po splnění náležitostí s tím spojených dále do příslušného kurzu. Pokud bude tento kurz probíhat na jiném pracovišti, než na kterém je zaměstnán, budou danému lékaři i jeho zaměstnavateli propláceny výlohy s tím spojené.

„Znamená to, že díky dotačnímu programu budou lékaři po dobu svého vzdělávání finančně podporováni tak, aby nebyli po toto období finančně znevýhodněni.

Motivováni budou také zaměstnavatelé, kterým budou propláceny náhrady za případnou nepřítomnost daného lékaře na pracovišti,“ upřesnil ministr.

Zaměstnavatel bude mít v případě, že se zaměstnanec účastní vzdělávacích aktivit souvisejících s plněním vzdělávacího programu mimo vlastní/domovské pracoviště, dle specifických pravidel Operačního programu zaměstnanost nárok na tzv. refundaci mzdy do maximální výše trojnásobku minimální mzdy.

Vzdělávání se týká oborů: Neonatologie, Dětská endokrinologie a diabetologie, Dětská onkologie a hematologie, Dětská urologie, Dětská dermatovenerologie, Dětská gastroenterologie a hepatologie, Dětská kardiologie, Dětská nefrologie, Dětská otorhinolaryngologie, Dětská pneumologie, Dětská revmatologie, Gynekologie dětí a dospívajících (dětská gynekologie).

Více informací o dotačním projektu naleznete na webových stránkách Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Projekt (reg. číslo: CZ.03.2.63/0.0/0.0/20_114/0011907) „Dětské nástavbové obory specializačního vzdělávání“ je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu zaměstnanost.

V prvním kroku si klade za cíl aktualizovat vzdělávací programy dětských nástavbových oborů a akreditovat tyto obory na Ministerstvu zdravotnictví a příslušných pracovištích a ve druhém kroku následně toto specializační vzdělání postupně realizovat v praxi.

Spuštění realizace dotačního projektu v terénu se předpokládá v polovině tohoto roku.  

Odbor komunikace s veřejností Ing. Gabriela Štěpanyová, tisková mluvčí, tel.: 224 972 167, e-mail: [email protected]

Jste spokojeni s obsahem této stránky?

Děkujeme! Máte nějaký nápad, jak stránku vylepšit?

Co zde chybí nebo byste vylepšili?

Děkujeme vám za zpětnou vazbu!

Lékaři jsou dobří, průměrní i špatní. Neriskujte zdraví a najděte si toho nejlepšího!

Vybrali byste si na rekonstrukci bytu prvního řemeslníka, který vám přijde pod ruku? Většinou se poptáváme po známých a snažíme se najít člověka, který nám byt přinejmenším trvale nezhyzdí.

Je opravdu zvláštní, když podobnou péči nevěnujeme výběru odborníka, který má na starosti něco mnohem cennějšího než byt – naše zdraví. Jako bychom si mysleli, že všichni lékaři jsou automaticky dobří.

farmaceut

Špatným výběrem lékaře můžete přijít o zdraví i o život

Je sice smutným, ale naprosto logickým faktem, že všichni lékaři nejsou dobří. Tak jako existují dobří a méně dobří právníci, řemeslníci, obchodníci a manažeři, mohou být i lékaři více či méně schopní.

Vyskytnou se i takoví, kteří nedokážou včas rozpoznat varovné příznaky vážného onemocnění a nepřímo tak svého pacienta připraví o život.

Výběru lékaře nebo zdravotnického zařízení pro sebe a své nejbližší bychom proto měli věnovat tu největší péči.

Není pravda, že šanci na špičkovou péči mají jen vrcholoví sportovci, prominentní politici a boháči. Na výborné pracoviště a k ceněnému odborníkovi máte šanci se dostat i vy, stačí se jen trochu snažit a být si vědom toho, že si můžete vybrat. Jak tedy najít toho pravého?

Jak poznat skvělého lékaře

Dříve než začneme s hledáním nejlepšího lékaře, musíme vědět, jak ho poznat. Záleží i na vašem osobním vkusu, dobrý lékař by však neměl postrádat tyto vlastnosti:

1. Jeho čekárna nezeje pokaždé prázdnotou, ale není ani narvaná k prasknutí. První případ může být známkou toho, že nekvalitní lékař o všechny pacienty již přišel, zatímco ve druhém případě nemůže mít lékař čas se všem svým pacientům pořádně věnovat.
2. Lékař se o vás zajímá, klade doplňující dotazy a sám navrhuje preventivní prohlídky a vyšetření. Má aktivní přístup.
3. Lékař sám může ve své ordinaci provádět více různých vyšetření, není pouhým „přeposílačem“ k jiným odborníkům.
4. Pokud je přesto potřeba spolupráce s jiným odborníkem či zdravotnickým zařízením, dokáže navrhnout více variant nebo respektuje váš výběr (pokud chcete mít jasno v tom, jaká zdravotnická zařízení se nacházejí ve vašem okolí, podívejte se na stránky http://www.ulekare.cz/nemocnice-vyhledavani).
5. Odpovídá jasně na vaše otázky a nedává najevo, že ho obtěžují. Naopak se zajímá o to, zda je vám vše jasné, a vysvětluje vám důvody svých rozhodnutí ohledně léčby a vyšetření.
6. Působí dostatečně sebevědomě. Zmatený nebo nejistý lékař znejisťuje i své pacienty.
7. Chová se ke svým pacientům s respektem.
8. Má kladné ohlasy od svých pacientů. Za prvé od těch, kterým pomohl především po odborné stránce, ale také od pacientů oceňujících jeho lidský a starostlivý přístup.

Pět kroků pro výběr nejlepšího lékaře: jak na to

1. Ptejte se přátel a známých. Kdo má výborné zkušenosti se svým lékařem či zdravotnickým zařízením, určitě se o ně rád podělí.
2. Ptejte se jiných lékařů. Pokud máte mezi příbuznými či známými důvěryhodného lékaře nebo jiného zdravotníka, máte téměř vyhráno.

   Jako všichni odborníci i lékaři o sobě většinou vědí a dokážou alespoň přibližně posoudit odborné i osobní kvality svých kolegů.

3. Prohledejte internet. Na internetu se množí stránky umožňující hodnotit a komentovat lékaře. Nezapomeňte však, že podobné zdroje nemusí být vždy zcela důvěryhodné.

   Je možné je manipulovat a mnohé komentáře mohou být neobjektivní nebo ovlivněné mimořádnými okolnostmi. Pokud má však některý lékař na stránkách samá špatná hodnocení, asi nebude tou nejlepší volbou. Rozsáhlou a kvalitní databázi lékařů všech specializací najdete například na http://www.ulekare.cz/lekari-vyhledavani.

4. Sledujte vývěsky na poliklinikách a v čekárnách. I když lékaři po sobě ordinace spíše přebírají a s nimi i stávající klientelu, občas se zakládají i zcela nové ordinace, do kterých je třeba přilákat nové pacienty. Nemějte strach, že do nové ordinace přijdete k nezkušenému zelenáči, protože k založení vlastní soukromé praxe jsou nejprve nutné roky praxe a zkušeností na jiném pracovišti.
5. Kvalitní a zkušené lékaře můžete najít v renomovaných zdravotnických zařízeních, která mají dlouhodobě dobrou pověst. Zajímejte se o to, kteří lékaři z těchto pracovišť přijímají pacienty také do své soukromé ordinace.

Na co máme u lékaře nárok?

Každý z nás má nárok na různé druhy preventivních prohlídek a vyšetření, které jsou plně hrazeny z našeho zdravotního pojištění. Ne každý však má lékaře, který ho na tyto možnosti upozorní. Zjistěte, co všechno můžete dostat, a nebojte se o to přihlásit.

• U praktického lékaře – v dospělém věku máte nárok na bezplatnou preventivní prohlídku jednou za dva roky, u malých dětí je to samozřejmě častěji.
• U zubaře – pokud je vám více než 18 let, pojišťovna vám hradí zubařskou prevenci jednou ročně. U dětí do 18 let je to dvakrát do roka.
• U gynekologa – každá žena starší 15 let má nárok na preventivní gynekologickou prohlídku jedenkrát za rok.

Podrobné informace o prevenci a nejrůznějších preventivních vyšetřeních najdete na http://www.ulekare.cz/nemoci-vysetreni/preventivni-prohlidka.

Nevěříte svému lékaři? Požádejte o názor jiného odborníka

I když jsme se svým lékařem spokojeni, někdy se může stát, že nějakému doporučení nerozumíme nebo s ním nesouhlasíme. Pokud nemáte odvahu se se svými pochybami ozvat hned na místě v ordinaci nebo vás otázka napadla až doma, nemusíte si naštěstí s problémem marně lámat hlavu sami.

Na internetu existuje řada specializovaných poraden, kde lékaři s příslušnou odborností zodpoví i vaše komplikované dotazy. Jednu z poraden, na kterou se můžete obrátit s jakýmkoli dotazem týkajícím se medicíny a svého zdraví, najdete také zde http://www.ulekare.cz/poradna-lekare-vyhledavani.

(vek)

Zdroje:www.foreignborn.com www.health.com

Neocapil zkušenosti Gynekologická prohlídka Polip U lekare.cz Clostilbegyt poradna lékaře Líbil se vám článek? ANO NE Rychlu pulz

Mam rychly pulz okolo 100/112 ako kedy. Ak si dam concor cor 2,5mg teda polku…

Bílé tečky na jazyku

Dobrý den,mám takový dotaz.Mel jsem zlateho stafylokoka v krku,ktery byl prelecen…

Bušení srdce

Dobrý den, mám bušení srdce a občas mi buší i v levé noze, když spím tak mám…

Bolest tváře

Dobrý den prosím vás o radu trpím neskutečnou bolesti tváře už několik dnů a…

Absces, píštěl

Dobrý den, prosím o radu. V třísle se mi objevila malá bulka, zhruba před půl…

Horké tváře a uši

Dobrý den, ráda bych se zeptala jaká může být příčina. Již týden mám vždy večer…

Opožděná menstruace

Dobry den, chci se zeptat, dne 12.6 jsem mela dostat menstruaci ale zadna…

Deglutinace

Dobrý den, syn(6 let)byl na deglutinaci. Jsme 11 dní po zákroku. Jak dlouho…

Vdechnutí azbestu

Dobrý den, chci se zeptat zda je závažné, když jsem asi 2 hodiny pracoval s…

Vermox – dávkování

Dobrý den, minulý týden jsem u dcerky zaznamenala výskyt roupů. Poté i u sebe….

Lidé s revmatem potřebují více lékařů a lépe rozmístěných

Přiblížit péči k pacientům, nadchnout lékaře pro obor a dostat je do míst, kde zatím chybí, či upustit od léků, které nezabírají. To jsou cíle, které si na nedávném webináři o dostupnosti péče v oblasti revmatologie v ČR vytkli ti, kteří na to mají reálný vliv. Tedy zástupci odborné lékařské společnosti, zdravotních pojišťoven, farmakoekonomů a pacientů. V Česku trpí revmatoidní artritidou (RA) přibližně 95 000 lidí, ročně přibývá dalších 6 400.

Autoimunitní nemoc útočí nejvíce na klouby, ty otékají, tuhnou a bolí. Běžné denní činnosti, jako je otevírání zašroubované láhve, zapnutí košile nebo zavázání tkaniček, se v podání revmatiků mění v bolestné drama.

Přestože jde o nevyléčitelné onemocnění, včas zahájená léčba dokáže zmírnit projevy, a oddálit tak invaliditu. Za poslední dva roky se významně zvýšil počet center biologické léčby stejně jako jejich rozpočty.

Přibližně 37 % pacientů však stále nemá žádnou léčbu a na biologickou léčbu dosáhne jen asi 6–7 % nemocných.

„V 55 specializovaných centrech pro biologickou léčbou se s revmatoidní artritidou léčí pouze 6-7 % nemocných. To znamená, že u více než 90 % pacientů se pohybuje mimo centra, a na ty se musíme v následujících letech soustředit. Cílem pro nejbližší roky by mělo být navýšení na alespoň 10 %,“ řekl farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal.

Podle zástupců zdravotních pojišťoven Davida Šmehlíka za VZP a Renaty Knorové z České průmyslové zdravotní pojišťovny není rozhodně na vině cena biologické léčby. Ta se v posledních letech díky příchodu biosimilars značně snížila. „Vidíme známky obratu k lepšímu.

Rozpočty center jsou navyšovány dle počtu pacientů, snažíme se podporovat vznik nových center a za poslední dva roky se nám zvýšily počty úvazků ambulantních revmatologů téměř o 10 %, když předtím jen klesaly.

Úzce spolupracujeme jak s odbornou společností, tak s pacientskou organizací na změně,“ prohlásil David Šmehlík, náměstek pro zdravotní péči VZP.  

Obor trpí nerovnoměrným rozložením revmatologů, a také jejich nedostatkem. „Revmatologie je náročná, a ne příliš dobře ohodnocená. Pro lékaře proto není obor finančně tak atraktivní, jako řada jiných specializací. Stávající centra jsou přetížena, že už nové pacienty neberou a pokud ano, prodlužují se čekací doby na prohlídky.

V některých místech republiky, například v Havlíčkově Brodě se nám dlouhodobě nedaří sehnat revmatologa vůbec,“ poznamenal předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc.

Právě rovnoměrné zasíťování republiky revmatology považuje za jeden z nejdůležitějších úkolů, který před sebou obor má. 

Ke zmapování současného stavu poslouží mimo jiné Revma mapa, kterou ve spolupráci s největší českou zdravotní pojišťovnou VZP sestavuje pacientská organizace Revma Liga – ta také setkání expertů zorganizovala. „Chceme, aby pacienti nemuseli cestovat desítky kilometrů k nejbližšímu, a navíc přetíženému revmatologovi.

Nelíbí se nám ani fakt, že o 80 % pacientů s RA pořádně nic nevíme, protože nejsou ani v registru, ani ve specializovaných centrech,“ řekla Edita Müllerová, předsedkyně Revma Ligy ČR. Podle dat zdravotních pojišťoven i revmatologické společnosti chybí specialisté především na Vysočině, na Mělnicku, v Teplicích nebo v Děčíně.

„Pacient má právo mít svého revmatologa do 60 minut od bydliště, a podle našich údajů tomu tak je. Bohužel ne všichni pacienti nám řeknou, kde opravdu bydlí,“ doplnila MUDr. Renata Knorová, předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven.

„Data říkají, že špatná dostupnost je na Jesenicku, Děčínsku a v Rakovníku, ale naši klienti se na nás mohou obrátit napřímo, pokud potřebného lékaře nemohou sehnat – málokdo však o této možnosti ví.“

Pacienti, pojišťovny i lékaři by také ocenili, kdyby věděli, jak moc kvalitní péče se v konkrétním místě pacientům dostává. Indikátory kvality by podle expertů měly vzniknout v nejbližších letech.

„Nejnovější názory například poukazují na léčbu glukokortikoidy, která je krátkodobě efektivní, ale při dlouhodobém užívání má naopak neblahý dopad na organismus. Kvalitu léčby v ambulancích tak lze do jisté míry odvozovat i z toho, v jaké míře se glukokortikoidy používají,“ doplňuje prof. Vencovský.

Připomněl také, že počet pacientů na biologické léčbě rok od roku stoupá. Důležité ale je, aby se pacient dostal do péče odborníka včas. „Z dotazníku mezi našimi členy bohužel vyplynulo, že než se nemocný dostane k revmatologovi, uplyne 3 až 5 měsíců,“ reagovala Edita Müllerová z Revma Ligy.

Podle farmakoekonoma Doležala připadá ročně na jednu ordinaci v průměru 496 pacientů s revmatoidní artritidou. 

Revmatická onemocnění (revma) postihují pohybový aparát (klouby, kosti, páteř, ale i svaly, vazy, šlachové úpony), mnohdy i některé jiné orgány. Rozdělují se do několika základních skupin: revmatická onemocnění zánětlivá (revmatoidní artritida, tzv.

systémové nemoci a další), degenerativní revmatické nemoci (artróza), infekční artritidy, metabolické a endokrinní choroby spojené s revmatickými stavy (dna) a mimokloubní revmatismus.

Mezi nejčastější a nejznámější patří zejména revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc a dna.

Revma Liga ČR je společnost lidí s revmatismem, jejich rodinných příslušníků a přátel. Cílem společnosti je již více než 27 let zvyšovat povědomí o revmatických chorobách a pomáhat nemocným. Její členové bojují za plnohodnotný a rovnoprávný život zdravotně postižených a vytvářejí pro ně regionální kluby po celé České republice.

Revma Liga ČR spolupracuje s mezinárodními organizacemi stejného zaměření, je vyhledávaným a rovnocenným partnerem pro pacienty, lékaře, zdravotníky i státní správu. Svou činností motivuje pacienty a ukazuje zdravé populaci svět očima revmatiků. Heslem ligy je: Revma si nevybírá, ale spolu to zvládneme. Více informací na www.revmaliga.

cz. 

 

Zdravotnické prostředky pro špatně pohyblivého člověka – VZP ČR

Jaké zdravotnické prostředky, které by špatně pohyblivému člověku usnadnily život doma, může pojišťovna proplatit?

Hned úvodem je třeba zdůraznit, že pojišťovna nemůže dodatečně proplatit zdravotnický prostředek, který si klient sám zakoupil.

Jestliže špatně pohyblivý pacient potřebuje ze zdravotních důvodů určitou pomůcku, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, vystaví mu na ni lékař poukaz a pojišťovna uhradí stanovenou částku výdejci zdravotních potřeb. Případný rozdíl mezi úhradou od pojišťovny a cenou platí pacient, podobně jako u léků.

V souladu s platnou legislativou již nejsou zařazeny jako zdravotnické prostředky, a tedy ani nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění hole (nejedná se ale o hole pro nevidomé, ty hrazeny jsou), sedačky na vanu či do sprchy, sprchové židle, klozetová křesla. Také různé typy madel, kterými je doporučováno vybavit v domácnosti špatně pohyblivého člověka zejména koupelnu a WC, musíte zakoupit sami.

Mezi hrazené zdravotnické prostředky patří berle, chodítka či nástavce na WC. Jejich indikace a úhrada nepodléhá schválení revizním lékařem. U těchto pomůcek vystavuje lékař pacientovi rovnou Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku a na základě poukazu je pak pomůcka vydána výdejnou zdravotnických potřeb (s případným doplatkem pacienta).

Berle podpažní a předloketní předepisuje praktický lékař, lékař odbornosti interní lékařství, traumatologie, geriatrie, chirurgie, diabetologie, neurologie, ortopedická protetika, ortopedie, rehabilitace nebo revmatologie (u berlí předloketních speciálních vyjma diabetologa, internisty a traumatologa). Ze zdravotního pojištění je hrazen maximálně 1 pár berlí podpažních za 2 roky, 2 kusy berlí předloketních za 2 roky, 1 kus nebo 1 pár berlí předloketních speciálních za 2 roky.

Chodítka jsou pro špatně pohyblivého člověka velkou pomocí jak doma, tak i venku. Existuje jich spousta variant (dvou-, tří- nebo čtyřkolová, čtyřbodová, kloubová či s podpažními podporami), takže lékař musí podle postižení pacienta vybrat to správné.

Chodítko může být předepsáno pacientům při nemožnosti, omezení nebo významném zhoršení jedné nebo více každodenních činností, jestliže tento deficit nelze řešit pomocí hole nebo berlí. Ze zdravotního pojištění je hrazen maximálně 1 kus za 5 let.

Chodítka kolová nebo bodová předepisuje lékař odbornosti geriatrie, chirurgie, neurologie, ortopedická protetika, ortopedie, rehabilitace, revmatologie nebo praktický lékař (u chodítek kolových s podpůrnými prvky vyjma praktického lékaře a chirurga).

Dětská chodítka může předepsat jen lékař odbornosti ortopedie, chirurgie, neurologie, ortopedická protetika nebo rehabilitace.

Nástavec na WC předepisuje smluvní lékař odbornosti geriatrie, rehabilitace, ortopedie, neurologie, revmatologie nebo praktický lékař, hrazen je max. 1x za 3 roky.

Existuje i řada dalších pomůcek, které mohou usnadnit život v domácnosti nepohyblivému pacientovi, např. mechanický vozík, polohovací lůžko, antidekubitní matrace, vanový nebo pojízdný zvedák.

V návaznosti na zdravotní stav pacienta je předepisuje lékař zákonem stanovené odbornosti (většinou interní lékařství, ortopedie, rehabilitace, neurologie) a vždy je musí předem schválit revizní lékař zdravotní pojišťovny.

Lékař tedy nejdřív vystaví Žádanku o schválení/povolení a požádá tak revizního lékaře o souhlas s úhradou. Požadavek musí z medicínského hlediska zdůvodnit, což znamená, že uvede hlavně aktuální zdravotní stav s podrobným popisem hybnosti a pohybových schopností.

Až následně může vystavit Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku.

Eduard Cmunt

Eduard Cmunt Narození 2. srpna 1878Kozárovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Úmrtí 21. května 1967 (ve věku 88 let)Praha Československo Československo Místo pohřbení Vinohradský hřbitov Alma mater 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Povolání lékař Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Cmunt (2. srpna 1878 Kozárovice[1] – 21. května 1967 Praha) byl český lékař, profesor balneologie, jeden ze zakladatelů vědeckého pojetí české balneologie, fyziatrie a revmatologie.

Životopis

Narodil se v myslivně Annahof nedaleko obce Kozárovice. Studoval na gymnáziu v Písku a poté na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Věnoval se interní medicině. Jako jeden z mála lékařů té doby si zvolil obor fyzikální medicína a balneologie, studoval na pracovištích fyzikální medicíny v zahraničí a několika evropských lázních se seznamoval s metodickými i provozními postupy. V roce 1916 byl potvrzen docentem.

V roce 1928 byl jmenován mimořádným a 1945 řádným profesorem balneologie Lékařské fakulty Karlovy univerzity. Jako první si uvědomil, že pro správné využití výhod fyzikální léčby je nutná klinika.[2] Na II. interní klinice vybudoval a vedl první fyzikálně léčebné oddělení, které disponovalo lůžky.

Jeho školou prošlo mnoho budoucích primářů a vedoucích sanatorií, kteří později zaváděli fyzikální medicínu na svých pracovištích. V roce 1936 byl jmenován přednostou Balneologického ústavu Univerzity Karlovy, který sám zřídil jako první takový ústav na univerzitní půdě.

Byl zakládajícím členem České fyziatrické společnosti a jejího Věstníku (nástupcem je dnes Společnost rehabilitační a fyzikální medicíny a časopis Rehabilitace a fyzikální lékařství), mnoho let byl předsedou této společnosti, jejíchž schůzí se aktivně účastnil do vysokého věku.

Balneologie

V letním období lázeňské sezony působil v lázních Luhačovice jako vedoucí lékař vodoléčby (1907–1914) a od roku 1922 v lázních Piešťany[3], které pozvedl na úroveň světových lázní.[4] Léčebné procedury obohatil o subakvální masáže a léčebný tělocvik. Inicioval hydrogeologický výzkum, výzkum přírodních zdrojů a radioaktivity.

Revmatologie

Studoval revmatizmus jako chorobu jako takovou, vzbudil zájem o revmatologii mezi odbornou veřejností. Stal se naším prvním revmatologem[2], založil celou moderní revmatologickou školu. Poukázal na sociální škody, které revmatizmus působí, věnoval se organizaci boje proti revmatizmu a založil první bezplatnou poradnu pro revmatiky.

Účastnil se založení Mezinárodní ligy proti revmatismu a založil Českou ligu proti revmatismu, jejíž byl dlouholetým sekretářem až do odchodu na odpočinek.

Vyznamenání a členství

• Řád Sv. Sávy III. třídy udělený králem Jugoslávie Alexandrem I.
• Řád čestné legie (po podpisu Mnichovské dohody toto vyznamenání vrátil francouzskému velvyslanci v Praze)
• čestný člen „Polskiego Towarzystwa Balneologicznego“
• čestný člen rumunské revmatologické společnosti v Bukurešti
• čestný člen Československé lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně za vynikající zásluhy o rozvoj lékařské vědy
• místopředseda říšského spolku Péče o zdraví venkova
• dopisující člen „Société de Médicine de Paris“
• Člen „Balneologische Gesellschaft „v Berlíně
• Člen „Association Internationale de Médicine physique et de Physiothérapie
• místopředseda „International Society of Medical Hydrology“ v Londýně

Od mládí se ve všech svých oborech aktivně a hojně účastnil vědeckého života i na mezinárodním poli, zajímal se o vše co souviselo s jeho zvolenými obory. Účastnil se a vystupoval se svými příspěvky na sjezdech Ligy proti revmatismu, balneologických, fyziatrických, klimatologických, hydrologických společností. Byl členem prezidií těchto mezinárodních sjezdů, a řídil vědecká zasedání.Ovládal angličtinu, francouzštinu, němčinu, polštinu a ruštinu slovem i písmem a publikoval v zahraničí.

Publikační činnost

Je autorem prvních českých odborných publikací o revmatismu a fyzikální léčbě, napsal velmi vyhledávanou příručku masáží.[5]

• Rheumatismus jako choroba sociálně důležitá (1930)
• Rheumatismus (1932)
• Chronický rheumatismus (1934)
• Fysikální léčení (1935)

Po celý život publikoval vědecké články v odborných časopisech, ale i populární články v novinách.

Úmrtí

Eduard Cmunt zemřel v Praze 21. května 1967 ve věku 46 let. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Odkazy

Reference

1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Chraštice
2. ↑ a b Prof. MUDr. Eduard Cmunt – člověk, balneolog, fyzioterapeut a revmatolog. Věstník Československé fyziatrické společnosti. 1948 ročník XXVII. číslo 1. – 6.

   (118-123)
3. ↑ SLOVAKIA, KIOS s.r.o. | Radlinského 40a | SK – 921 01 Piešťany |. Piešťanské informačné centrum –  Cmunt Eduard. www.pic-piestany.sk [online]. [cit. 2018-10-20]. Dostupné online. (slovensky) 
4. ↑ SLOVAKIA, KIOS s.r.o.

   | Radlinského 40a | SK – 921 01 Piešťany |. Piešťanské informačné centrum –  Cmunt Eduard. www.pic-piestany.sk [online]. [cit. 2018-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
5. ↑ Sto let od narození profesora MUDr. Eduarda Cmunta.

   Časopis lékařů českých 1978 ročník 117 číslo 31 (970-973)

Externí odkazy

• Vinohradský hřbitov

Mudr. Jan Šmejkal

MUDr. Jan Šmejkal je specializovaný internista, revmatolog, obezitolog a lipidolog se dvěma atestacemi.Je lektorem v oboru interna a revmatologie.Promoval na I. Lékařské fakultě UK v Praze v r.1988 a poté pracoval jako vedoucí lékař na Interním oddělení Nemocnice České Budějovice do roku 2002.Od roku 2002 pracuje jako soukromý lékař.

Kromě praxe vyučuje  a zkouší u absolutorií od r.1992 na Vyšší odborné škole Bílá vločka obor vnitřní lékařství a farmakologie. Pravidelně přednáší a účastní se odborných konferencí v ČR.                                                Kromě toho absolvoval školení a konference jak v Evropě ( Finsko,Švédsko,Dánsko,Francie,Německo,Rakousko,Řecko),tak také v Americe( USA,Brazilie).

Je členem :České revmatologické společnosti,Společnosti pro Aterosklerózu,Společnosti J. E. Purkyně.

Kromě toho se věnuje estetické medicíně.Úspěšně absolvoval specializační kurs společnosti Asclepion v Německu(Jena), se zaměřením na přístrojové metody( intenzicní pulzní světlo,radiofrekvence,rázová vlna,omnilux).Dále absolvoval kurz aplikace cévního laseru u cévních malformací a aplikace výplní  kyselinou hyaluronovou.

Plynně hovoří německy a rusky.Je možné se domluvit i anglicky.

                                   GDPR:

Vážení pacienti:

Vaše osobní údaje jsou zpracovávány ve zdravotnické dokumentaci v plném souladu s platnými právními předpisy, zejména v souladu se zákonem  číslo:372/2011 sb , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování ( zákon o zdravotních službách) a jeho prováděcími předpisy.                                     Jejich zabezpečení a ochrana je zajištěna v souladu s těmito předpisy i v souladu s Obecným nařízením Evropského parlamentu Rady EU 2016/679 o ochraně osobních údajů ( tzv GDPR).

• Kromě možnosti přístupu k Vašim osobním údajům námi zpracovávaných , máte právo požadovat jejich opravu či omezení zpracování , pokud zjistíte , že jsou tyto údaje nesprávné , nepřesné, změnily se atd.
• Poskytování Vašich osobních údajů je zákonným požadavkem a máte jako pacient povinnost je poskytnout , stejně jako zdravotnický pracovních má právo je po Váš požadovat.
• Odpovědnou osobou , na kterou se můžete obracet, je Váš ošetřující lékař.

• • Pondělí: 07:00 – 12:0013:00 – 15:00
  • Úterý: 07:00 – 12:0013:00 – 15:00 – jen pro objednané
  • Středa: 07:00 – 11:00 11.30-14.00 vyhrazeno pro konsilia DD Hvízdal
  • Čtvrtek: 07:00 – 12:0013:00 – 15:00
  • Pátek: 08:00 – 11:30(pouze pro předem objednané)                 Ordinační doba s shoduje s dobou provozní.