Medical Tribune 27/200903.10.2009 20:34 Zdroj: Medical Tribune
Autor: Prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc., Revmatologický ústav, Praha
Většina zánětlivých revmatických onemocnění je citlivější na terapeutické zásahy, pokud se s léčbou započne časně a dostatečně agresivně.
Nejvíce to platí zřejmě u revmatoidní artritidy (RA), kde tuto souvislost potvrzuje největší množství důkazů z kontrolovaných klinických pozorování.
Časná léčba však není jen snahou předejít ireverzibilnímu poškození a funkčnímu důsledku, ale nejspíše i jedinečnou příležitostí zasáhnout v určitém období vznikající nemoci a oddálit její rozvoj, nebo dokonce zamezit jejímu chronickému průběhu.
Důvodem, proč je nemoc v počáteční fázi citlivější na imunosupresivní zásah, je, že tehdy ještě nedojde k zacyklování imunitních reakcí a poškození kloubů, které jsou pak při rozvinutém zánětu zdrojem další antigenní stimulace a udržování chronicity.
Praktické důkazy přinášejí některá klinická hodnocení z poslední doby. Tak např.
studie PROMPT provedená v nizozemském Leidenu ukázala, že velmi časné podání methotrexatu pacientům s krátce trvající nediferencovanou artritidou významně oddálilo vznik definované RA a vedlo také k podstatně menšímu destruktivnímu poškození kloubů v následujících letech.
Další důkazy poskytuje podání biologických léků v časných fázích nemoci, např. aplikace etanerceptu navodila remisi až u 50 % nemocných, což je několikanásobně více než u nemocných s etablovanou formou.
Klinické hodnocení BeST, v němž jsou srovnávány různě agresivní léčebné strategie nejčastěji používané v klinické praxi, ukázalo u časných forem RA nejrychlejší reakci na biologickou léčbu infliximabem a vedlo k tomu, že u přibližně 18 % nemocných bylo časem možné ukončit veškerou terapii včetně methotrexatu. Konečně i třetí anti‑TNF preparát, který je k dispozici v současné době – adalimumab – prokázal při časném podání v klinickém hodnocení PREMIER téměř 50procentní frekvenci remise, což bylo doprovázeno významným zpomalením až zastavením progrese nemoci na RTG.
Užitečné dotazníky
Biologická léčba je velmi drahá a ani tyto léky či běžná agresivní imunosupresivní terapie nejsou zcela bez nebezpečí indukce vedlejších nežádoucích účinků.
Ne každého pacienta s revmatoidní artritidou postihne nelítostný destruktivní průběh nemoci s rychlým vývojem kloubních deformit a kontraktur a závažným funkčním dopadem, i když se u většiny z nich perzistentní a různě závažný obraz nemoci vyvine (viz obr. 1).
U některých nemocných stačí poměrně mírné terapeutické zásahy, jež dokáží dlouhodobě udržet nemoc pod kontrolou. Proto se dlouhodobě datují pokusy o odhad prognózy dalšího vývoje onemocnění.
V průběhu let se ukázalo, že u pacientů, kteří mají v séru typické autoprotilátky proti RA, u nemocných, již mají známou genetickou predispozici asociovanou s RA, u těch, u nichž nastane časný vývoj erozí na kloubech, nebo u pacientů s vysokým počtem oteklých kloubů na počátku nemoci bude mít onemocnění také rychlejší a závažnější průběh.
Existují snahy formalizovat takovou předpověď a pokusy vytvořit systém, jenž dokáže riziko vývoje RA z nediferencované artritidy odhadnout.
Nejnovější skórovací systém k predikci vývoje RA z nediferencované artritidy byl nedávno validizován v několika centrech diagnostiky časné artritidy a ukázal značnou spolehlivost (viz tab.).
U více než 80 % pacientů s nediferencovanou artritidou, kteří měli skóre pod 6, se RA nevyvinula, zatímco téměř 100 % těch, kdo měli skóre 8 a více, revmatoidní artritidou onemocnělo. Tento dotazník je tedy užitečným praktickým nástrojem při odhadu rizika vývoje RA u nově vzniklé artritidy.
Existují i rozhodovací dotazníky, které identifikují riziko perzistence nemoci a případný rozvoj erozivních změn. V nich je vždy především zvažován iniciální rozsah postižení, ale stále více se uplatňuje prediktivní podíl přítomnosti protilátek proti citrulinovaným proteinům (ACPA).
Tyto autoprotilátky jsou momentálně nejčastěji měřeny jako protilátky proti cyklickému citrulinovanému peptidu (anti‑CCP), i když existují další testy, které měří protilátky proti citrulinovaným peptidům i v kontextu jiného proteinu.
Pacienti s anti‑CCP protilátkami mají výrazně zvýšené riziko destruktivního postižení na kloubech. Riziko a rozsah destrukcí se zvyšují nejen s přítomností, ale také vyšší hladinou anti‑CCP protilátek.
Závažnější průběh a destruktivní obraz nemoci s těmito protilátkami je natolik charakteristický, že v poslední době vykrystalizoval názor, že toto je ta „pravá“ revmatoidní artritida a ACPA negativní polyartritida je poněkud jiné onemocnění.
Podporu tomuto názoru dává i genetická asociace, protože ACPA pozitivní RA je nemoc výrazně spojená s tzv. sdíleným epitopem v molekulách HLA‑DR a s nositelstvím vnímavé alely genu PTPN22.
Zajímavý je také fakt, že u těchto nemocných je vznik artritidy a autoprotilátek silně asociován s kouřením, a zdá se, že i artritida je závažnější a rezistentnější u pokračujících kuřáků. ACPA negativní polyartritida má slabší genetický základ v jiných oblastech genomu a vztah ke kouření nemá žádný.
Klinické projevy na samém počátku nemoci nejsou však většinou výrazně odlišné mezi ACPA pozitivní a ACPA negativní artritidou, a proto má detekce protilátek ACPA zásadní prediktivní význam. Zdá se, že i imunosupresivní zásah u těchto nemocných je účinnější, protože např. v klinickém hodnocení PROMPT byl efekt methotrexatu pozorovatelný pouze u ACPA pozitivních pacientů.
Měření revmatoidních faktorů má podobnou, i když o něco méně specifickou hodnotu než ACPA.
Skóre aktivity nemoci jsou nejlepšími prediktory
Kromě autoprotilátek jsou ostatní klinické a laboratorní ukazatele predikující chorobu nebo odpověď na terapii podstatně méně spolehlivé a stále pokračuje snaha o nalezení přesnějších ukazatelů. Z dalších laboratorních parametrů je užitečný především C‑reaktivní protein (CRP).
Odráží rozsah klinické aktivity v daném okamžiku, ale je také asociován dlouhodobě s nepříznivým průběhem a kloubními destrukcemi. Navíc vysoká hladina CRP před začátkem terapie predikuje následné radiologické poškození a dostatečný pokles v reakci na léčbu je asociován s mírnějším průběhem.
Sedimentace erytrocytů má podobné vlastnosti, ale její pohyby jsou pomalejší, a navíc je ovlivněna některými dalšími faktory, které nemusejí souviset se zánětem.
Jako jisté zklamání se ukázalo měření různých cytokinů, chemokinů, proteináz a dalších molekul, které, ač často asociovány s aktivitou, nepředčí svou charakteristikou a chováním CRP (viz obr. 2).
Podobně zatím nedoznaly širšího užití četné ukazatele kostního a chrupavkového poškození.
Z klinických ukazatelů hodně napoví iniciální reakce na příslušnou terapii, především biologickými léky, a u většiny nemocných se dá po 12 týdnech předpovědět aktivita nemoci po jednom roce léčby.
Daniel Aletaha z Vídně dokonce nakreslil prediktivní křivky, podle nichž s dostatečnou mírou spolehlivosti dokáže podle iniciální odpovědi v jednoduchém indexu aktivity odhadnout další vývoj a dlouhodobou reakci na terapii.
Nejlepšími prediktory dalšího vývoje tak zůstávají kompozitní indexy ohodnocující nemoc v dané chvíli, jako jsou např.
různá skóre aktivity nemoci (Disease Activity Score – DAS) beroucí v úvahu různé počty kloubů (DAS 28, DAS 44, simplifikovaná skóre, Simplified Disease Activity Index – SDAI atd.
) a hodnotící kloubní otok, bolestivost, hodnotu sedimentace erytrocytů nebo CRP a celkové posouzení aktivity pacientem na vizuální analogové škále. Časový průměr těchto DAS koreluje nejlépe s poškozením a funkčním poklesem u nemocných s RA.
Proto je také DAS základem doporučení k léčbě, především biologickými léky, jak z hlediska jejího zahájení, tak i sledování její efektivity. Rigorózní snaha o co největší pokles aktivity nemoci v DAS ukazuje nejlepší výsledky terapie, ať už při použití základních bazálních léků nebo za použití moderních biologických preparátů.
Přesnější a spolehlivější ukazatele jsou však nepochybně zapotřebí. Dá se očekávat, že povedou k lepšímu ohodnocení stavu a rozhodnutí, zda a jak léčit.
Budoucnost je pravděpodobně v sofistikovaných vyšetřeních pomocí mikročipů, které komplexně ohodnocují poměr řady prozánětlivých a protizánětlivých mediátorů a hodnot dalších parametrů ukazujících stav nemoci.
Cílem je celkové zhodnocení biomarkerů, jež povede k individualizaci terapie a výběru léku podle převažujícího patogenetického mechanismu u daného pacienta.
ČPZP – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna | Vnitřní lékařství
Vážený pane doktore, chtela bych se Vás zeptat na problém, který mě trápí již delší dobu ( asi 4 roky ).
V období přechodu podzim-zima a zima-jaro se mi, bez jakýchkoliv dietetických změn ve stravě ( normálně jím střídmě , snídám a poslední jídlo jím kolem 16 hodiny, ovoce,zeleninu,jogurty), náhle velmi nafoukne břicho a velmi bolí ( pichlavá bolest v celém břiše ) břicho je tak nafouklé, že mě doslova bolí i pokožka.
Břicho je rovněž velmi tvrdé na pohmat. Netrpím ani na zácpy ani na průjmy. Když k tomu dojde užívám Carbo medicin. a Espumisan tobolky. Celý stav trvá 3-5 dní při kterých neodchází vůbec stolice ani plyny ( občas říhám ).
Po uvolnění tlaku v břiše, který sám odezní následuje normální stolice a za 1-2 dny náhlý silný až kolikový průjem kterému předcházení krátké křeče v oblasti střev. Tento stav s průjmem ( 1x denně ) trvá asi týden a po tuto dobu dochází k slyšitelnému pohybu střev. Po tuto dobu má stolice světlou okrovou barvu. Je mi 32 let. Mohlo by se jednat o zánět tlustého střeva? Stres ? Za odpověď děkuji.
Vaše onemocnění ( nadýmání, kolikovitá bolest, průjem ) vyžaduje vyšetření zažívacího traktu ( sonografie břicha, gastrofibroskopie, kolonoskopie ), případně další.
Sezonní výskyt nasvědčuje spíše dvanácterníkovému vředu nebo zánětu, postižení tenkého střeva nebo postižení žlučníku, působení stresu se nedá vyloučit a stejně tak nějaká potravinová alergie.
Všechny tyto poruchy jsou nejpravděpodobněji f u n k č n í, že se nenajde organické postižení, a podklad je psychika, která reaguje citlivě a dráždivě, konflikty, starosti, problémy, interpersonální vztahy a projevuje se psychosomatickými postiženími (dráždivý tračník ). Proč nenavštívit gastroenterologa ? nebo internistu ?
Milý pane doktore, prosím Vás o radu ohledně nadměrného pocení. Je mi 30, dodržuji poměrně zdravou životosprávu a mé silné pocení mě velmi obtěžuje. Počasí ani oblečení nehraje roli, bohužel se velmi potím za všech okolností. Nevím, jestli je to normální – poraďte mi prosím, zda je možná nějaká regulace. Děkuji.
Nadměrné pocení – musíte navštívit lékaře , závisí, kdy se potíte, zda na celém těle, zda jen v některých místech, na čem je to závislé. Podle nalezené příčiny je možné zvolit léčbu.
Může to být projev neurasthenie, nervozity, zvýšené činnosti štítné žlázy nebo spolu s náhlým zvýšením krevního tlaku ( endokrinol.
projev feochromocytomu ) nebo jiné zvýšené endokrinní činnosti ( třeba spolu s průjmem a záchvatovitým návalem horka u karcinoidu ). A také Tbc plic.- Po internetu to nejde vyřešit.
Dobrý den, pane doktore. Můj přítel (27) delší dobu bere prášky na spaní(Hypnogen). Léky nemá na předpis, ale poskytuje mu je kamarád, který pracuje v nemocnici-není doktor. Někdy prášky bere každý den, někdy obden, když mu dojdou, tak asi týden bez nich vydrží a pak si je zase obstará.
Přestože třeba týden prášky nebere, usíná a spí dobře, občas se v noci probudí, ale myslím, že je to normální. Asi už je na Hypnogenu závislý a když ho večer neužije, má z toho on sám špatný pocit, nejspíš, že se nepojistil. Jeden čas zkoušel nějaká homeopatika, ale prý nepomáhají.
Má otázka je tedy taková, jestli je možné, aby mu dlouhodobé užívání těchcto léků mohlo uškodit a jestli existují nějaké jiné šetrnější cesty navození spánku. Moc děkuji za odpověď.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že kamarád Vašeho přítele v blíže neurčené nemocnici krade léky (Hypnogen ). Doplatek na jedno balení je vysoký – asi 60 Kč.
Dlouhodobé užívání hypnotik není vhodné ( i kyž zvolil bezpečnější variantu léku), a je nutné pátrat po příčině nespavosti. ( Alkohol ?, podnikání ?, dluhy ?, problémy ? ), ale také možné onemocnění Vašeho přítele ( deprese ).
Vhodné konsultovat psychiatra a dále již nepoškozovat rozpočet neurčené nemocnice.
Dobrý den,pane doktore.Můj přítel už delší dobu užívá prášky na spaní(Hypnogen),léky nemá bohužel předepsané,ale získává je u nějakého kamaráda,který v nemocnici pracuje-není doktor.Léky užívá tak,že jeden den si vezme,druhý třeba ne,některé období bere každý den.
Mezi tím jsou období,kdy je nebere vůbec,když je nemá(max.týden,déle to nevydrží).Připadá mi,že když mu prášky zrovna scházejí, usíná a spí celkem dobře,občas se probudí,ale myslím,že je to normální.Myslím si,že by je vůbec nepotřeboval,je na nich asi závislý.
Když si lék nevezme,tak nemuže určitě usnout už jen kvůli tomu pocitu,že si ho nevzal.Má otázka tedy je,jestli mu může toto dlouhodobé užívání prášků nějak uškodit a jak je možné se této závislosti zbavit, třeba jinou možností navození spánku.
Dost se o něj bojím,určitě to není správné.Moc Vám děkuji za odpověď.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že kamarád Vašeho přítele v blíže neurčené nemocnici krade léky (Hypnogen ). Doplatek na jedno balení je vysoký – asi 60 Kč.
Dlouhodobé užívání hypnotik není vhodné ( i kyž zvolil bezpečnější variantu léku), a je nutné pátrat po příčině nespavosti. ( Alkohol ?, podnikání ?, dluhy ?, problémy ? ), ale také možné onemocnění Vašeho přítele ( deprese ).
Vhodné konsultovat psychiatra a dále již nepoškozovat rozpočet neurčené nemocnice.
Při jaterních testech byla 15-letému synovi zjištěna 38 procent bilirubinu,znamená to onemocnění jater? Jak se dá léčit, a zda může i nadále hrát závodně hokej/extraliga/, chodí na sportovní gymnázium
Váš syn má hyperbilirubinémii ( 38 umol/l ).
Znamená to pátrat dalším vyšetřením po příčině zvýšeného bilirubinu- může se jednat o hemolytickou anémii, poškození jater ( toxikománie ?, abusus alkoholu, zánět jater – dosud nepoznaný), poruchu žlučových cest nebo také – a to po vyloučení předchozích příčin – juvenilní nebo vrozenou hyperbilirubinémii pro defekt některého enzymu v játrech ( jsou tři typy ), pak se neléčí, v ostatních příčinách – se léčí cíleně podle nálezu. Rozhodnutí o dalším sportování až po vyjasnění etiologie( původu, příčině ) hyperbilirubinémie.
Vážený pane doktore,před rokem a půl jsem dostala náhlé bolesti břicha s průjmem.Brala jsem endiaron, ovšem po jeho vysazení se potíže navrátily, i když v menší formě.
Nicméně do dnešní doby mám problémy-najím se a do půl hodiny dostanu křeče v břiše, trpím nadměrnou plynatostí.Byla provedena rektoskopie a vyšetření žaludku, vše v pořádku.
Zhubla jsem 5 kg,i když jím víceméně dietně,potíže přetrvávají a bohužel se mi nedostalo žádného vysvětlení. Děkuji předem za odpověď.
Průjem před rokem a půl – pravděpodobně je třeba vyloučit přetrvávání infekce ve Vašem zažívacím traktu nebo jiné onemocnění zažívacího traktu. Zhubla jste následkem průjmů ? Nebo jste chtěla ? Nevím, kolik je Vám let.
Vyšetření žaludku a rekta bych doplnil o serologické vyšetření na Yersinie, Campylobacter jejuni, Helicobacter pylori, sonografii břicha ( žlučník a pancreas ), event. kolonoskopii tlustého střeva.
Pokud hubnutí pokračuje, neodkládat!! a doplnit o další celkové vyšetření internistou nebo gastroenterologem.
Vážený pane doktore! Možná to je opravdu zvláštní dotaz, ale nikdy sem neptrpěla na přehnanou plynatost, a tak nevím, jestli je to úplně vpořádku, když se mi tvoří plyny během celého dne. Trvá to už asi týden.
Jím dost zdravě (už 2 roky si hlídám váhu, je mi 22 let), takže změnou jídelníčku by to nemělo být.
Sice se říká je jsou větry zdravé, ale do jaké míry? Dá se nějakým způsobem zbavit tohoto nepříjemného jevu? Mohlo by to být způsobené (něco poškozené)tím, že jsme se s přítelem milovali análně? Děkuji za odpověď.
Anální sex může být příjemný ( a vzrušující ), ale také vysoce r i z i k o v ý pro přenos pohlavních a nepohlavních chorob, zejména AIDS. Ale to není příčina Vašich potíží. Tvorba plynů ve střevě probíhá skutečně celý den v množství 1 – 2 l/24 hod.
Zvýšená tvorba může být způsobena kvašením nebo hnitím ve střevě, špatným vstřebáváním, zvýšenou difusí krevních plynů. Dají se užívat prášky proti meteorismu, ale doporučoval bych navštívit gastroenterologa, zjistit příčinu Vašich obtíží a tu – již cíleně – odstranit.
Jak vypadá žlučník ? V dietě je třeba omezit nadýmavé složky potravin ( fazole, atd.).
Dobrý den,pane doktore! Vím,že dotaz spíše patří endokrinologovi,ale věřím,že i Vy mi odpovíte,za což předem děkuji.Manžel trpěl 5 let zvýšenou funkcí štítné žlázy,zhubl,měl vystouplé oči,byl nervozní atd.Používal Carbimazol.Posledních 5 měsíců byl bez léčiv(chodí do endokrinologické poradny).
Včera se dověděl,že mu úplně zanikla činnost štítné žlázy!Jsem z toho vyděšená,nevím,co je příčinou(na sono půjde v prosinci-má špatné hodnoty hormonů TT3,TT4 a HST-snad jsem to napsala dobře).Nyní užívý Letrox(hormon štítné žlázy).
Chtěla jsem se zeptat:co ho čeká dále?Operace?Jak bude postupovat další léčba?A bude zdráv?Bojím se,aby tam neměl nádor(své obavy mu nesděluj).Poraďte,prosím!!!Děkuji.
Nejlepší by pro Vás bylo, kdybyste navštívila manželova endokrinologa, který by Vám všechno dobře a detailně vysvětlil. A můžete zcela klidně spolu s manželem.
Původně měl Váš manžel hyperthyreozu ( zvýšenou činnost štítné žlázy ), může mít řadu příčin, byl léčen Carbimazolem , což je lék, který tlumí zvýšenou činnost št. žlázy. Ten také způsobil předávkováním nebo neobvyklou reakcí Vašeho manžela opačný stav – útlum funkce štítné žlázy : hypothyreozu.
Ta je nyní léčena preparátem (Letrox ),který povzbuzuje činnost št. žlázy. Je třeba pravidelně v intervalu 6-8 týdnů sledovat hormony v krvi a podle toho regulovat dávkování (třeba ) obou preparátů současně. Sono štítné žlázy má za úkol objevit případný ‚uzel ‚ – nemusí to být zhoubný nádor.
Další léčbu povede Váš endokrinolog podle nálezu. Myslím, že se obáváte zbytečně. Ty časové intervaly se nedají zkrátit !!! Nespěchejte !
Vazeny pane doktore, prozivam rozchod s osobou kterou nemohu kontaktovat. Boli me bricho, v urovni zaludku. V noci se budim a je mi horko a busi mi srdce.
Myslim ze se jedna o depresi ktera snad casem prejde, ale ta bolest bricha je pres den stala. Pred lety jsem mela nabeh na zaludecni vredy. Kavu nepiji ani alkohol.
Nechci brat leky, ale ta bolest je opravdu dost silna. S pozdravem G.Castero
Když prožíváte rozchod, proč byste měla partnera kontaktovat ? Samozřejmě, že všechny obtíže – i bolesti břicha – jsou následkem tohoto stressu. Ztráta milované osoby patří mezi nejvyšší stressy v životě.
Buď se s tím vyrovnáte sama, nebo si – dočasně – pomůžete léky, třeba na spaní : Hypnogen nebo Diazepam 5mg, přes den na př. Leuxarin nebo se poradíte s psychiatrem nebo psychologem.
Pokud tento problém nevyřešíte racionálně, obtíže mohou být dlouhodobějšího charakteru. Dobře by Vám dělal Helicid tbl. jedna tbl. na noc.
Dobry den, pane Doktore mam takovy problem s moji Mamou!Uz od konce srpna si stezuje na silne bolesti v krku, obcas ma vysoke horecky a silny kasel. Vzdy se z toho tak trochu sama dostane, ale ne na moc dlouho. Ma problemy v praci, proto nechce jit k lekari.
Kdyz jsem ji donutila jit aspon na pohotovost, pan doktor ji predepsal pouze ibubrofen a kapky na kasel a samozrejme ji poslal ke svemu praktickemu lekari!Bohuzel jemu ale po svych zkusenostech neveri, tak ho odmitla navstivit.
Mam strach, ze zanedbava neco horsiho nez chripku. Jsou nekdy i dny kdy nemuze treba mluvit, jak ji boli v krku, vzdycky se z toho ale nachvilku dostane! Nevim si uz rady, jak mam sve Mamce vysvetlit, ze si nici zdravi.
Prosim o radu, co ji koupit za leky nebo kam ji poslat k odbornejsimu lekari. Dekuji moc S pozdravem Jana Bláhová
Milá Jano, bez vyšetření Tvé mamky není možné nic doporučit ani předepsat. Vysoké horečky, bolest v krku a silný kašel asi nepředstavují banální onemocnění a je třeba vážně uvažovat o závažném onemocnění až nádorovém onemocnění.
Čím dříve navštíví jakéhokoliv lékaře ( třeba internistu ), ale samozřejmě ne POHOTOVOST !!!!!!, tím lépe pro ni. Ale musí po první návštěvě následovat další, laboratorní odběry, rentgenová vyšetření nebo hospitalizace ! Bez toho to nejde ! Ale proti její vůli ji nikdo z lékařů nemůže vyšetřovat a léčit.
Mamka musí mít zájem o své zdraví. Co jí pomůže práce, když ji ze zdravotních důvodů nebude moci vykonávat ?
Homeopatika lze kombinovat s běžnými léky bez omezení
Co je to homeopatie?
Homeopatie je terapie, která spočívá jednak ve fenoménu podobnosti a jednak v nepatrné dávce. V ČR můžeme homeopatii označit jako alternativní léčbu, protože u nás není oficiální léčebnou metodou. Na západ od nás jde ale o oficiálně uznaný a vyučovaný způsob doplňkové léčby. Využívá se v humánní medicíně i v té veterinární.
Jak může homeopatie pomoci starším lidem?
Homeopatie nejlépe zabírá na lehčí akutní problémy, jako jsou nachlazení nebo hojení ran a úrazů. Ty jsou u seniorů časté. Zde se s úspěchem využívá bylina arnika. Známe ji z fototerapie. A v homeopatii je na zranění lékem první volby.
Pro seniory jsou typická chronická onemocnění – jak se uplatňuje homeopatie tady?
Chronická onemocnění vycházejí z více nahromaděných problémů, tady bych homeopatii vnímala jako podpůrnou, nikoli primární. Je třeba jít po příčině nemocí a dívat se na člověka jako na celek.
Senioři často už nějaké léky berou – mohou je kombinovat s homeopatiky?
Dobrou zprávou pro seniory, kteří už berou jiné léky je, že homeopatika s nimi lze kombinovat libovolně. Jde o úplně odlišný způsob léčby, který se s běžnými léky snese, nevytváří kontraindikace.
Jak je to s ředěním homeopatik?
Homeopatické léky mohou být ředěné v různých poměrech. V závislosti na akutnosti stavu používáme intenzitu ředění. Například ředění 9CH je vhodné pro akutnější problémy, zatímco 200CH pro chronické. Je to složitější procedura, lék potencujeme a dynamizujeme i protřepáváním a podobně.
Homeopatika, která koupíme v lékárně, jsou už naředěná?
Ano, běžná prodejná homeopatika na nachlazení, známé pastilky, globule, granule či masti jsou v lékárně k dostání už v základním ředění. Ostatní homeopatika jsou na předpis.
Leckterého seniora trápí zapomínání. Umí homeopatie pomoci?
Tady jde opět o chronické onemocnění zapříčiněné vícero faktory. V případě zapomínání se homeopatie coby pomocná terapie velmi dobře kombinuje s výživou.
Ta dodává tělu konkrétní nutriční látky, které mu chybí, kdežto homeopatie je léčba informační. Pomůže tělu zharmonizovat se na optimální úroveň.
Čili: zaměřit se na dodání vitaminů B a lecitinu, které podpoří nervový systém, plus přidat homeopatikum na duševní vyčerpání a fyzickou slabost.
Umí homeopatie vyléčit smutek?
Právě smutek a deprese často souvisejí se zhoršenou pamětí a u seniorů jsou překvapivě časté. Na smutek ordinujeme Acidum Phosphoricum, to léčí duševní vyčerpání. Na léčbu smutku ze zrady či psychické křivdy je vhodná Staphisagria ve vyšších ředěních 15-30CH i více. Jinak stejný lék v nízkém ředění zabírá třeba na řezná poranění.
Na různé smutky jsou různé léky?
Ano. Rozlišujeme příčiny smutku a podle toho homeopatikum volíme. Proto je v homeopatii tolik důležitý rozhovor. Potřebujeme toho o člověku hodně vědět. Je to klíčová záležitost: popisy příznaků i takzvané modality, tedy to, co člověku dělá dobře, které okolnosti jeho problém zlepšují, nebo naopak zhoršují – to je zásadní.
Pomůže homeopatie i s něčím takovým, jako je Parkinsonova choroba?
Parkinson je velice složitý, komplexní chronický problém – tady nemůžeme spoléhat jen na homeopatika, ale můžeme jimi podpořit neuromediátory. Například Zincum Metallicum zmírňuje třes, Causticum zmírňuje ztuhlost – doporučuji jako doplňkovou léčbu.
Kardiovaskulární problémy – co s nimi?
Jde opět o chronické potíže, mohou být spojené s obezitou a kouřením. Proto se musíme dívat na člověka jako celek a pracovat s jeho rizikovými faktory. Plus přidat například Glonoinum – to je homeopatická podoba nitroglycerinu. Pomáhá i Ignatia nebo jírovec maďal (na hypertenzi) a další preparáty.
Mám zánět v zubu – má smysl obracet se na homeopata?
Zánět, ať už zubu nebo kloubu nebo čehokoli jiného, řešíme v homeopatii primárně jako zánět, nerozlišujeme detailně kde. Záleží na celkovém obrazu toho problému – např. Sulfur je čistící, u tepavé bolesti a otoku se uplatňuje Belladonna v 9CH, využívají se i homeopatika ze rtuti apod. Čím dříve se s léčbou začne, tím lépe. Rozvinutý zánět do abscesu se už musí uvolnit chirurgicky.
Jedním z příznaků zvyšujícího se věku je bolest v pohybovém aparátu…
Rozlišujeme podle příčiny bolesti. Například na revmatické bolesti zabírá zmíněná Arnica; Rhus Toxikodendron ze škumpy jedovaté je určen pro ranní ztuhlost, routa vonná má vztah ke kloubům a šlachám a používá se v ředění kolem 5CH. U zánětů zase využíváme tinkturu z posedu bílého, a to tam, kde se pohybem bolest zhoršuje.
Ženy po menopauze ohrožuje osteoporóza – jak na tu reaguje homeopatie?
Osteoporóza souvisí s hormonálními změnami a s nedostatečnou výživou. Doporučujeme zaměřit se právě na ni a podpůrně užívat např. fosforečnan vápenatý nebo uhličitý (Calcarea Phosphorica, resp. Calcarea Carbonica) v příslušném ředění. Posledně jmenovaná se využívá i jako lék na metabolické problémy, například při cukrovce.
Co nejvážnější diagnózy a homeopatie?
Za onkologickými onemocněními stojí mj. oxidační stres, tedy nadmíra volných radikálů v těle.
Doporučujeme přidat antioxidanty, podstupovat klasickou léčbu a jako podporu využít homeopatii, pak je léčba komplexní.
Existuje homeopatikum přímo nazvané Carcinosinum – je určeno k podpůrné terapii při nádorových onemocněních. Využíváme ale také Arsenicum Album pro odbourání strachu z blízké budoucnosti.
U jakých diagnóz na žádnou alternativu nespoléhat a spěchat do nemocnice?
U akutních úrazů, zlomenin, akutních příhod srdečních, břišních atd. Všude, kde je nutná okamžitá lékařská pomoc, jinak může dojít až k ohrožení života. Homeopatie se s úspěchem uplatňuje u problémů, které jsou lehčího charakteru nebo u stavů, které jsou stabilizované. A jak jsem po celou dobu zdůrazňovala, jako šetrná doplňková léčba.