Kyselina puniková a její účinky na zdraví

Polyenové mastné kyseliny vázané v tucích běžných potravin mají v uhlíkatém řetězci dvě nebo více dvojných vazeb, které jsou umístěny navzájem v izolované poloze (z chemického hlediska jsou oddělené jednou nebo dvěma methylenovými skupinami).

Zcela specifický význam mají konjugované polyenové mastné kyseliny, tedy kyseliny, které ve svém uhlíkatém řetězci nemají mezi dvojnými vazbami umístěnou žádnou methylenovou skupinu, dvojné vazby se tedy pravidelně střídají s vazbou jednoduchou.

 Konjugované polyenové kyseliny se vyskytují jen ve stopových množstvích v jedlých tucích, především tucích přežvýkavců, v hydrogenovaných tucích nebo ve žluklých tucích. Odlišují se od mastných kyselin s izolovanými dvojnými vazbami jak reaktivitou, tak i fyziologickým účinkem.

Kyselina puniková a její účinky na zdraví

Z biochemického a fyziologického hlediska má zvláštní postavení malá skupina polyenových kyselin označovaných zejména v biologicky zaměřené literatuře jako n-3 a n-6 nenasycené mastné kyseliny.

Zatímco klasické chemické názvosloví označuje polohu dvojné vazby číslem prvního atomu uhlíku počítaného od karboxylu, v biologii se používá značení polohy prvního atomu uhlíku počítaného od koncové methylové skupiny.

Aby v rozdílném označování existoval nějaký řád, používá se pro tento druhý případ označování pořadí uhlíku kombinace písmena n a pořadového čísla (n-3) nebo se používá řecké písmeno ω v kombinaci s pořadovým číslem (ω-3).

Biologické značení se používá především pro označení skupiny mastných kyselin patřících do určité řady (například n-3 nebo n-6) a nevyjadřuje prostorové uspořádání dvojných vazeb (nerozlišuje izomery).  

Například kyselina linolová obsahuje ve svém řetězci 18 atomů uhlíku a 2 dvojné vazby.

  Pokud použijeme k jejímu označení klasický chemický systematický název, pak je první dvojná vazba umístěna mezi 9 a 10 atomem uhlíku, druhá dvojná vazba mezi 12 a 13 atomem uhlíku a jedná se tedy o kyselinu oktadeka-9,12-dienovou.

 Použijeme-li biologické značení, patří kyselina linolová mezi tak zvané n-6 mastné kyseliny. To proto, že 13. uhlík podle chemického značení je v pořadí šestým uhlíkem počítáno od koncové methylové skupiny.

Kyselina puniková a její účinky na zdraví

N-3 a n-6 mastné kyseliny se označují jako esenciální mastné kyseliny. Tato skupina mastných kyselin je charakteristická tím, že obsahují ve své molekule minimálně 2 navzájem izolované dvojné vazby. Druhou podmínkou je, aby tyto dvojné vazby byly lokalizované buď v pozicích n-3 a n-6 nebo v pozicích n-6 a n-9.

Pro biologický účinek je rozhodující dvojná vazba v pozici n-6 a dokonce ani tak nezáleží na tom, kolik atomů uhlíku v řetězci je. Pokud mastná kyselina obsahuje další dvojnou vazbu, hodně záleží na tom, kde je v molekule mastné kyseliny umístěna. Pokud se nachází mezi uvedenou dvojicí dvojných vazeb a karboxylem, účinnost se nemění, dokonce je vyšší.

Pokud je další dvojná vazba umístěna směrem ke koncové methylové skupině, biologická účinnost molekuly se značně snižuje (proto je kyselina linolová mnohem účinnější, než kyselina α-linolenová). Z uvedeného vyplývá, že polyenové mastné kyseliny řady n-6 jsou biologicky účinnější, než polyenové mastné kyseliny řady n-3.

Pokud dojde ke změně v prostorovém uspořádání dvojné vazby z cis na trans, biologická účinnost molekuly se prakticky zruší.  

Triviální názvy

Podobně jako u nasycených a monoenových MK i v případě polyenových MK se využívají triviální názvy.

Vyšší počet dvojných vazeb v řetězci nabízí mnohem větší možnou variabilitu v izomerech a teoreticky by tedy mohl být v tucích zastoupen poměrně velký počet různých polyenových kyselin.

Ve skutečnosti se jich ve významnějším množství vyskytuje v tucích jen relativně málo. Opět platí, že se jedná hlavně o mastné kyseliny se sudým počtem atomů uhlíku v řetězci.

Nejběžnější polyenovou mastnou kyselinou je kyselina linolová. Obsahuje 2 navzájem izolované dvojné vazby. Obě dvojné vazby jsou v konfiguraci cis.

Systematický název je pak 9cis,12cis-oktadeka-9,12-dienová kyselina, nebo také (9Z,12Z)-oktadeka-9,12-dienová kyselina, zkráceně 9c12c-18:2 nebo 18:2 cis-9,cis-12. Všechna uvedená systematická označení jsou správná a lze je používat.

Zejména pro tabulkově zpracovávané přehledy se z důvodu úspory místa používá zkrácené označení Z pro prostorové uspořádání cis a označení E pro prostorové uspořádání trans. Zkrácený zápis kyseliny linolové při biologickém značení je 18:2n-6, nebo také 18:2ω-6.

V následujícím přehledu jsou uvedeny základní dienové mastné kyseliny vyskytující se ve významnějším množství v tucích a olejích obsažených v běžných potravinách.

Kyselina puniková a její účinky na zdraví

Další významnou polyenovou mastnou kyselinou je kyselina linolenová, což je kyselina se 3 navzájem izolovanými dvojnými vazbami.

Pokud se o této kyselině mluví v biologických textech, jedná se o izomer označovaný jako α-linolenová kyselina, její systematické označení je 9cis,12cis,15cis-oktadeka-9,12,15-trienová kyselina. Patří tedy do řady n-3 mastných kyselin.

Kyselina α-linolenová je prekurzorem při syntéze eikosanoidů. V olejích se nachází také další izomer označovaný jako γ-linolenová kyselina, systematické označení je 6cis,9cis,12cis-oktadeka-6,9,12-trienová kyselina.

Tento izomer patří do řady n-6 mastných kyselin a je biologicky mnohem účinnější. Z biochemického a fyziologického hlediska mají tedy oba zmíněné izomery odlišnou účinnost. Kyselina linolenová obvykle doprovází v tucích a olejích kyselinu linolovou. 

Kyselina puniková a její účinky na zdraví

Z potravinářského hlediska je kyselina linolenová problematickou mastnou kyselinou, snadno se totiž kazí a zhoršuje organoleptické vlastnosti výrobků, ve kterých je obsažena.

Kyselina puniková a její účinky na zdraví

Mastné kyseliny se 4 až 6 dvojnými vazbami v konfiguraci cis se v potravě vyskytují poměrně vzácně. Biologicky účinné jsou kyselina arachidonová a kyselina klupadonová.

Kyselina arachidonová má 4 navzájem izolované dvojné vazby v konfiguraci cis a je nejdůležitější esenciální mastnou kyselinou.

V potravě se však vyskytuje jen v malém množství, ale organismus si ji dovede vyrobit z kyseliny linolové, významnou úlohu při její biosyntéze má biotin.

Polyenové mastné kyseliny s více než 24 atomy uhlíku a s více dvojnými vazbami v molekule již většinou nemají biologickou účinnost esenciálních mastných kyselin nebo je jejich účinnost zanedbatelná ve srovnání s kyselinami linolovou, linolenovou a arachidonovou.

Kyselina puniková a její účinky na zdraví

Polyenové mastné kyseliny tvoří viskózní, slabě nažloutlé kapaliny, které se dobře rozpouští v nepolárních organických rozpouštědlech i v alkoholu. Zbarvení kapaliny je způsobeno oxidačními produkty. Čím tmavší olej je, tím více těchto degradačních produktů olej obsahuje.

Chemické vlastnosti polyenových MK jsou velice podobné vlastnostem monoenových MK, ale na vzduchu se oxidují mnohem snadněji. Proto je tak obtížné udržet za běžných teplot olej ve stavu, jak byl vylisován ze semen. Čerstvě vylisovaný rostlinný olej je světlejší a kvalitnější.

S přibývající dobou skladování (obzvláště v poloprázdných lahvích) olej tmavne v důsledku probíhajících oxidačních reakcí a ztrácí na kvalitě. Působením tepla vznikají volné radikály stejným způsobem, jako je popsané v článku Monoenové mastné kyseliny.

Vzhledem k tomu, že se v sousedství rozštěpené dvojné vazby nachází další dvojná vazba, dochází k intramolekulární izomeraci a vznikají konjugované deriváty, které mají výrazně nižší biologickou účinnost.

Zdroj polyenových mastných kyselin

Jediným zdrojem esenciálních polyenových mastných kyselin jsou tuky a oleje. Jejich celková denní potřeba je pro dospělé osoby uváděna kolem 4 g, pro děti je však mnohem vyšší, až 10 g. Jejich nedostatek se neprojeví hned, obvykle až po relativně dlouhé době několika týdnů až měsíců.

Je to dáno tím, že je prakticky nemožné při dnešním způsobu stravování nedodávat aspoň malá množství těchto esenciálních mastných kyselin.

Pokud se vůbec projevy nedostatku objeví, je to dáno spíše nevhodnou skladbou jídelníčku, mnohdy dodržováním nesmyslné striktně beztukové diety a nebo dlouhodobě příliš jednostrannou stravou postavenou pouze na zelenině a ovoci případně na konzumaci jen zeleninových a ovocných koktejlů.

Také dlouhodobě dodržované diety (více jak 3 týdny) postavené pouze na instantních nápojích bez současné konzumace běžného jídla mohou vyvolat deficit těchto esenciálních polyenových mastných kyselin a následně i některé zdravotní problémy.

Kyselina linolová je obsažena především v rostlinných olejích (zejména ve slunečnicovém, sójovém a olivovém) a v menším množství je obsažena i v živočišných tucích. Pokrývá asi 90% esenciálních mastných kyselin v potravě.

Budete mít zájem:  Příčiny kardiovaskulárních onemocnění – jaké jsou nejnebezpečnější a nejčastější?

Obsah těchto esenciálních mastných kyselin v tucích a olejích různých potravin lze nalézt v přehledech v článku Nasycené mastné kyseliny. Dobrým zdrojem je také rybí tuk, jehož velkou předností je i významný obsah dalších polyenových mastných kyselin.

Při hodnocení olejů a posuzování jejich vhodnosti k přípravě jídel je vždy potřeba na prvním místě vzít v úvahu, jakým způsobem bude jídlo připravované. Pokud je připravované za tepla, jsou vhodnější oleje s vyšším obsahem kyseliny olejové a kyseliny palmitové a s nižším obsahem polyenových mastných kyselin (linolová, linolenová aj.).

Naopak při přípravě jídel za studena jsou jednoznačně nejvhodnější rostlinné oleje, především slunečnicový olej příp. olivový olej. Zřejmě nejlepším zdrojem esenciálních mastných kyselin je rybí olej.

Stravitelnost polyenových mastných kyselin

Stravitelnost polyenových mastných kyselin se sudým počtem atomů uhlíku v řetězci je poměrně dobrá a je srovnatelná s analogickými monoenovými mastnými kyselinami.

Kyselina linolová vstřebaná z tráveniny do krve je rychle vychytávána jaterními buňkami a je zabudovávána do vytvářených triacylglycerolů. Kyseliny linolenová a hlavně arachidonová jsou prekurzory prostaglandinů.

Esenciální mastné kyseliny se uplatňují i při přenosu vodíku.

Netypické polyenové mastné kyseliny

Kyselinu γ-linolenovou lze z hlediska jejího výskytu považovat za netypickou polyenovou mastnou kyselinu. Ve významnějším množství je obsažena v oleji ze semen brutnáku lékařského, pupalky dvouleté, angreštu a rybízu.

Jen na doplnění, kyselina α-linolenová je obsažena hlavně v zelených částech rostlin, především v listech. Vysoký podíl této kyseliny je ve lněném oleji. Zajímavé je, že tuk savců obsahuje kyseliny α-linolenové poměrně málo, max. do 1% hm.

všech mastných kyselin, ale v tukové tkáni koní jí může být obsaženo až 10%. Je to důsledek toho, že se koním do krmení často přidává lněné semínko.

Rostlinné oleje obsahují celou řadu netypických polyenových mastných kyselin, především se jedná o kyseliny s konjugovanými dvojnými vazbami. Příkladem mohou být kyseliny puniková (ze semen granátových jablek) nebo α-kalendová (ze semen měsíčníku lékařského).

V olejích mořských ryb se nachází celá řada polyenových MK s izolovanými dvojnými vazbami s vyšším počtem atomů uhlíku v řetězci. Příkladem je kyselina klupadonová nebo nisinová.

V tucích přežvýkavců se vyskytují ve větší míře nenasycené MK s dvojnými vazbami v konfiguraci trans. Je to dáno tím, že tyto kyseliny produkuje mikroflóra osídlující bachor a odtud se pak jako příměsi ukládají v depotním tuku zvířat.

Zejména se jedná o kyseliny vakcenovou a rumenovou. Jejich výskyt však není vázán striktně jen na přežvýkavce, ale svým způsobem se to týká i dalších zvířat, jejichž potravou je tráva. Týká se to tedy i koní, z exotičtějších zvířat např.

klokanů, žiraf apod.

Související články

  • Mastné kyseliny
  • Nasycené mastné kyseliny
  • Monoenové mastné kyseliny
  • Struktura a funkce mastných kyselin – odborný článek

Odkazy

Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.

Zajímavé stránky

Kerbet

Dr. Zdravíčko Vám radí

Granátové jablko

Kyselina puniková a její účinky na zdraví

Marhaník granátový, Punica granatum

Popis

Granátové jablko je plod menšího opadavého stromu (obvykle nepřesahuje 3 m), který roste zejména v subtropickém pásmu, lze jej ale pěstovat i v našich podmínkách. Plody mají v průměru asi 12 cm a netypický šestiúhelníkový průřez. Na jejich povrchu je tuhá slupka a uvnitř několik stovek semínek obalených chutnou dužinou červené barvy.

Historie

Granátové jablko patří mezi nejstarší konzumované druhy ovoce. Pochází pravděpodobně z oblasti dnešního Turecka a Íránu, několik tisíc let je pěstováno zejména ve Středomoří, na Blízkém východě a v jižní Asii.

Granátové jablko mělo v řadě kultur symbolický význam. Ve starověkých mytologiích bylo často atributem bohů či symbolem plodnosti a blahobytu. Rajské jablko, křesťanský symbol prvotního hříchu, bývá často zobrazováno právě jako granátové jablko, které je však zároveň symbolem vzkříšení Krista.

Poměrně dlouho jsou známé i léčivé účinky tohoto plodu. Hojně je využívá tradiční čínská medicína i její indická sestřička ájurvéda, a to například k léčbě zažívacích potíží, ke zpomalení stárnutí, podpoře funkce ledvin, srdce a nervové soustavy, hubení střevních parazitů či léčbě zánětů, v mnoha kulturách jde také o oblíbené afrodiziakum.

Účinné látky

Granátové jablko a šťáva z něj obsahují celou řadu látek s pozitivními účinky na organismus. Najdeme zde vitaminy (C, sk. B, betakaroten), minerály (vápník, hořčík, fosfor, železo, draslík) či aminokyseliny. Důležitý je i komplex látek z rodiny polyfenolů, které společně představují jeden z nejsilnějších přírodních antioxidačních komplexů.

Možná nejdůležitější složkou je ovšem kyselina ellagová, která působí na principu epigenetických procesů – nedokáže sice měnit lidskou genetickou informaci, pomocí řady biochemických dějů (metylace genů, acetylace histonů či inhibice proteinového komplexu NF-kappaB, který kontroluje přepis DNA) však může ovlivnit, které z našich genů se nakonec uplatní a které nikoliv. Právě kyselina ellagová je pravděpodobně nejvíce zodpovědná za příznivé účinky granátového jablka v prevenci a léčbě nádorových srdečně cévních onemocnění. Tuto látku pak doplňují ještě kyselina puniková a luteolin, které mají výrazné protirakovinné účinky.

K léčení se používá šťáva z plodů, olej ze semen nebo extrakt s vysokým podílem kyseliny ellagové.

Léčivé účinky

Nádorová onemocnění

Granátové jablko patří mezi potraviny s nejvýraznějším protinádorovým působením, za které vděčí hned několika mechanismům. Díky svému epigenetickému působení prokazatelně chrání DNA před destrukčními procesy. Ovlivňuje procesy proliferace (tj.

rychlého, nekontrolovaného množení, které je pro nádorové buňky typické) a apoptózy čili programované buněčné smrti, což je děj, který bývá u nádorových buněk často narušen.

Zdravá buňka totiž v okamžiku, kdy obdrží signály o tom, že její replikace probíhá příliš rychle, zahájí proces programované buněčné smrti. Nádorové buňky tuto schopnost ztrácejí, což umožňuje jejich nekontrolované množení (5, 6).

Kromě toho je nutné zmínit i silný antioxidační potenciál, tedy schopnost neutralizovat škodlivé volné radikály, která rovněž značně přispívá k ochraně buněk i jejich DNA (1–3).

Důležitý je i tzv. antiangiogenní potenciál granátového jablka (4). Dokáže totiž potlačovat tvorbu nových cév, které rozvíjející se nádor potřebuje pro svou výživu, takže nádorové buňky doslova vyhladoví.

Brzdou rozvoje nádoru je navíc i protizánětlivé působení látek v granátovém jablku. Když se totiž z běžné buňky stane buňka maligní, což se v těle stává každou chvíli, představuje zánět mechanismus, který navozuje epigenetické změny umožňující další rozvoj nádoru (7).

Právě granátové jablko ovšem tento zánět tlumí a působí tím preventivně proti vzniku rakoviny (8).

Prokázáno bylo například působení extraktů z granátového jablka proti rakovině prsu (6–8, 14), prostaty (9), kůže, tlustého střeva a plic (14).

Srdečně-cévní choroby

Jak už jsme uvedli výše, polyfenolické sloučeniny obsažené v granátovém jablku dokážou pomocí epigenetických mechanismů potlačovat chronické zánětlivé procesy a zároveň utlumují produkci škodlivých volných radikálů. Obojí přitom hraje velkou roli i v prevenci a léčbě nemocí srdce a cév.

Granátové jablko prokazatelně snižuje hladinu LDL cholesterolu v krvi, v cévách redukuje množství plaků, které jsou projevem aterosklerózy, omezuje peroxidaci krevních lipidů a oxidaci LDL cholesterolu a snižuje krevní tlak (10, 11). Při pokusech na myších například došlo po podávání šťávy z granátového jablka k redukci míry aterosklerotických plaků v cévách o 17 % (13).

Obezita

Pokusy na myších také ukázaly, že pokud jsou extrakty z granátového jablka s obsahem kyseliny ellagové podávány jedincům současně se stravou s vysokým podílem tuků, dojde k omezení vstřebávání tuků z trávicího traktu, a tedy i ke snížení celkového energetického příjmu. Kromě toho ovlivňuje i aktivitu lipázy, enzymu produkovaného slinivkou břišní, který má za úkol štěpení tuků. U myší, jež dostávaly extrakt z granátového jablka, byl navíc zaznamenán celkový pokles chuti k jídlu a snížení hladiny krevní glukózy (15).

Budete mít zájem:  10 nejlepších způsobů, jak zlepšit přirozeně a přírodně vaše trávení

Imunita

Pozitivní vliv granátového jablka na funkci imunitního systému má rovněž podstatu v epigenetickém působení. Pomocí mechanismů, jako je metylace genů, acetylace histonů a posttranskripční modulace microRNA, totiž ovlivňuje procesy aktivace a diferenciace širokého spektra imunitních buněk (16).

Duševní zdraví

Granátové jablko patří mezi potraviny, které dokážou pozitivně ovlivňovat míru stresu, zlepšovat emocionální zdraví a regulovat náladu (12).

Literatura

  1. Dikmen M, Ozturk N, Ozturk Y. The antioxidant potency of Punica granatum L. Fruit peel reduces cell proliferation and induces apoptosis on breast cancer. J Med Food.2011 Dec;14(12):1638-46.
  2. Grossmann ME, Mizuno NK, Schuster T, Cleary MP. Punicic acid is an omega-5 fatty acid capable of inhibiting breast cancer proliferation. Int J Oncol.2010 Feb;36(2):421-6.
  3. Joseph MM, Aravind SR, Varghese S, Mini S, Sreelekha TT. Evaluation of antioxidant, antitumor and immunomodulatory properties of polysaccharide isolated from fruit rind of Punica granatum. Mol Med Report.2012 Feb;5(2):489-96.
  4. Toi M, Bando H, Ramachandran C, et al. Preliminary studies on the anti-angiogenic potential of pomegranate fractions in vitro and in vivo. Angiogenesis.2003;6(2):121-8.
  5. Dai Z, Nair V, Khan M, Ciolino HP. Pomegranate extract inhibits the proliferation and viability of MMTV-Wnt-1 mouse mammary cancer stem cells in vitro. Oncol Rep.2010 Oct;24(4):1087-91.
  6. Jeune MA, Kumi-Diaka J, Brown J. Anticancer activities of pomegranate extracts and genistein in human breast cancer cells. J Med Food.2005 Winter;8(4):469-75.
  7. Degner SC, Papoutsis AJ, Selmin O, Romagnolo DF. Targeting of aryl hydrocarbon receptor-mediated activation of cyclooxygenase-2 expression by the indole-3-carbinol metabolite 3,3′-diindolylmethane in breast cancer cells. J Nutr.2009 Jan;139(1):26-32.
  8. Khan GN, Gorin MA, Rosenthal D, et al. Pomegranate fruit extract impairs invasion and motility in human breast cancer.Integr Cancer Ther.2009 Sep;8(3):242-53.
  9. Wang L, Alcon A., Yual H et al. Celullar rand molecular mechansms of pomegranate juice-induced anti-metastatic effect on prostate cancer cells. Integr Biol Camb. 2001 jul(3)7:742-54
  10. de Nigris F, Williams-Ignarro S, Lerman LO, et al. Beneficial effects of pomegranate juice on oxidation-sensitive genes and endothelial nitric oxide synthase activity at sites of perturbed shear stress. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America.2005;102(13):4896-4901.
  11. Lynn A, Hamadeh H, Leung WC, Russell JM, Barker ME. Effects of pomegranate juice supplementation on pulse wave velocity and blood pressure in healthy young and middle-aged men and women. Plant foods for human nutrition. 2012;67(3):309-314.
  12. Al-Dujaili E, Smail N. Pomegranate juice intake enhances salivary testosterone levels and improves mood and well being in healthy men and women. 2012.
  13. Kaplan M, Hayek T, Raz A, Coleman R, Dornfeld L, Vaya J, Aviram M. Pomegranate juice supplementation to atherosclerotic mice reduces macrophage lipid peroxidation, cellular cholesterol accumulation and development of atherosclerosis. J Nutr. 2001 Aug;131(8):2082-9.
  14. Vaqar Mustafa Adhami, Naghma Khan, and Hasan Mukhtar. Cancer Chemoprevention by Pomegranate: Laboratory and Clinical Evidence. Nutr Cancer. 2009 Nov; 61(6): 811–815.
  15. F Lei, X N Zhang, W Wang, D M Xing, W D Xie, H Su and L J Du. Evidence of anti-obesity effects of the pomegranate leaf extract in high-fat diet induced obese mice. International Journal of Obesity (2007) 31, 1023–1029; doi:10.1038/sj.ijo.0803502; published online 13 February 2007
  16. Alejandro Cuevas, Nicolás Saavedra, Luis A. Salazar, and Dulcineia S. P. Abdalla. Modulation of Immune Function by Polyphenols: Possible Contribution of Epigenetic Factors. Nutrients. 2013 Jul; 5(7): 2314–2332.

Franchoulipom – certifikované bio regenerační pleťové sérum pro normální a suchou pleť

Obsah balení 30ml

S přibývajícím věkem se snižuje schopnost pokožky produkovat potřebný kožní maz (sebum), což často způsobuje její vysušení.

Jemné vrásky se stávají více viditelnými, mohou se objevit šupinky a pleť vůbec působí mdle, postrádá jas a vláhu.

Je proto absolutně nutné ji vyživovat pomocí přírodních olejů s obsahem mastných kyselin, které jsou bohatě obsažené právě v Terre Verdi výživném pleťovém séru FranChouliPom.

  • Komplex pečujících rostlinných olejů, které mají skvělé účinky pro suchou a zralou pleť
  • Sérum je obohaceno o éterické oleje plné antioxidantů, které pleti dodávají potřebné vitamíny
  • Zvyšuje elasticitu kůže, zamezuje tvorbě vrásek a předčasnému stárnutí pokožky
  • Bezkonkurenční aromaterapeutická vůně kadidla, patchouli a pomerančovníku vhodná pro muže i ženy
  • Nejvyšší kvalita – garantována BIO certifikací COSMOS ORGANIC
  • Držitel CENY EDITORŮ z anglické soutěže Beauty Shortlist Awards v roce 2018

TIP NA EXTRA DOKONALOU HYDRATACI

Předtím než aplikujete na umytou nebo vyčištěnou pokožku sérum, stříkněte na ni úžasný květinový hydrolát, Acqua di Rosa. V průběhu dne pak několikrát opakujte. Kvalitní, koncentrované hydroláty jsou úžasným pomocníkem při hydrataci vysušené a dehydrované pokožky. Pro dokonalou hydrataci lze sérum aplikovat pod hydratační BIO pleťový krém NeroliPom.

Celkovou hydrataci vaší kůži dodávejte především zevnitř pomocí pravidelného pitného režimu.

VLASTNOSTI ARGANOVÉHO OLEJE

Arganový olej se hodí k denní i noční pleťové péči, na ošetření jemné pokožky kolem očí a výborný je i jako vlasové sérum. Arganový olej platí za elixír mládí a je mu také přezdíváno ‚marocké zlato‘.

Vyniká obsahem vitaminů A a E, které mají výborné antioxidační účinky a nachází se v něm také nezanedbatelné množství esenciálních mastných kyselin.

Arganový olej má protizánětlivé účinky, chrání pleť před předčasným stárnutím a posiluje její přirozený ochranný film.

Arganový olej má také výborné regenerační účinky a pomáhá pleť zvláčňovat. Hodí se na suchou a citlivou pleť, je vhodný při akné, ekzémech i lupénce. Kromě toho ho můžete použít také na vlasy, hlavně na ty suché, které vyživuje, pomáhá je zpevňovat a dodá jim krásný lesk.

VLASTNOSTI OLEJE Z KAMÉLIE OLEJNÉ (BÍLÝ ČAJOVNÍK)

Po staletí široce využívaný v Japonsku, vzácný olej z kamélie olejné je velmi bohatý na nenasycené mastné kyseliny – omega 9, minerály jako jsou zinek, kalcium, železo, mangán a hořčík a vitamíny A, B a E, které poskytují antioxidační, dezinfekční a germicidní vlastnosti.

 Tento olej se nádherně vstřebává a hloubkově hydratuje, je vhodný pro všechny typy pleti, ale obzvlášť jej ocení lidé s akné, jizvami, vráskami a citlivou či mastnou pletí.

 Thé Bianco – BIO čajovníkový olej od anglické značky Terre Verdi se vyrábí lisováním zralých semen ze stromu kamélie olejné za studena.

Tyto vzácné stromy začnou produkovat semena až po 7 letech od sadby, a trvá celý rok než uzrají. Semena se poté sbírají ručně a lisují za studena. Proto je tento olej velmi vzácný a drahý.

Stromy rostou ve vysokých nadmořských výškách v Japonsku a jsou samozřejmě v BIO kvalitě. Na trhu se nachází mnoho druhů čajovníkového oleje z Číny, jehož kvalita se s japonským originálem nedá srovnat.

Pozor na levné náhražky.

Jak bylo výše zmíněno, olej z kamélie obsahuje přírodní skvalen. Co to vlastně je? Skvalen je součástí lidské kůže a jeho ztráta se považuje za jeden z důvodů stárnutí pokožky.

V lidském těle skvalen dosahuje nejvyššího stupně ve dvaceti letech a poté rapidně klesá.

Skvalen je vynikající anti-oxidant, zabraňuje poškození kůže UV paprsky a tvorbě pigmentových (stařeckých) skvrn, podporuje růst buněk, je antibakteriální a neirituje citlivou pokožku. Je vysoce absorpční a pokožku penetruje do hloubky.

Budete mít zájem:  Fluoróza – co je to – příznaky, příčiny a léčba

VLASTNOSTI JOJOBOVÉHO OLEJE

Jojobový olej je svým složením velmi podobný přirozenému kožnímu mazu. Díky tomu je na pokožce jako doma a hlavní předností jojobového oleje je jeho schopnost normalizace kožního mazu.

Díky tomu je vhodný pro každý typ pokožky, především pro smíšenou. Mastnou pleť jojobový olej zmatňuje a zmírňuje v ní produkci kožního mazu. Suchá místa naopak dostatečně promastí a vyživí.

 Pár kapek jojobového oleje vmasírovaných do vlhkých vlasů jim dodá hebkost, jemnost a navrátí přirozený lesk.

Jojobový olej je velmi vhodný pro péči o všechny typy pleti. Patří k nejcennějším přírodním olejům. Udržuje přirozenou vlhkost pokožky.

 Pravidelným používáním se citlivá, suchá a podrážděná kůže stává opět odolnou. Obsahuje vyvážený poměr pěstících látek s hojivou schopností.

Pokožku ošetřuje, regeneruje, vyhlazuje a je vhodný i k péči o akné.

VLASTNOSTI OLEJE Z GRANÁTOVÉHO JABLKA

BIO olej z jader granátového jablka se vyrábí lisováním zralých jader plodu za studena.

 Jedlý plod granátového jablka obsahuje stovky malých červených jadýrek, z nichž každé je zapouzdřené v bláně plné sladké, světle červené šťávy.

Množství jader se pohybuje mezi 200 a 1400 a tato jádra tvoří asi 20% jedlé části plodu. Jádra se oddělují a za studena se z nich lisuje olej.

Tento drahocenný olej obsahuje unikátní esenciální mastnou kyselinu – kyselinu punikovou – pojmenovanou po svém zdroji (Punica granatum neboli marhaník granátový, česky též granátovník obecný).

 Kyselina puniková je jedinou známou botanickou formou konjugované kyseliny linolenové (CLA), což je jeden z nejúčinnějších antioxidantů, které moderní věda zná. Olej z granátových jader je také jedinečně obdarován fytoestrogeny.

 Olej z granátových jader má mnoho protizánětlivých a antimikrobiálních vlastností. 

Tento produkt je 99% BIO, certifikován Soil Association a Cruelty Free. Je 100% přírodní a VEGAN.

  • Složení: olej z jader argánskej spinosy (argánový olej)*, olej ze semen camellia oleifera (olej z bílého čajovníku)*, olej ze semen Punica granatum (olej z granátového jablka)*, olej ze semen Simmondsia chinensis (jojobový olej)*, tokoferol (vitamín E), olej z boswellia neglecta (kadidlo)*, listový olej Pogostemon cablin (pačuli)*, květový olej z citrusového aurantia (neroli), peckového citrus sinensis (sladký pomeranč)*, citral **, geraniol **, farnesol**, limonen **, linalool **
  • *BIO složka
  • **Přirozený komponent esenciálních olejů

Řepkový olej jako nejmasovější jed v dějinách?

Ve sérii dvou článků na webu, který nabízí různé doplňky stravy, je řepkový olej představován jako nejmasovější jed v dějinách.

  • Je skutečně s podivem, kolik nesmyslů je možno soustředit na jedno místo.  
  • Zde je jejich stručný přehled:
  • Nenasycené oleje by mohly stát za celou epidemií zánětlivých a neurodegenerativních chorob od cukrovky, astmatu po demence všeho druhu, Parkinsonovu chorobu či amyotrofickou laterální sklerózu, autismus, kornatění tepen, až k různým typům rakoviny. 

Omega 3 jsou nejškodlivější mastné kyseliny. Jsou v průměru 2,7 krát toxičtější než omega 6 a transtuky jsou proti nim jen lehký odvar.

Řepkový a slunečnicový oleji při celoživotní konzumaci nám podnítí, popožene proces zestárnutí o 10 až o 20 let, přivodí choroby stáří. 

V řepkovém oleji je kadmia více už z důvodu, že řepka se pěstuje na znečištěných polích, kde nic pořádně neroste. Také je zdrojem těžkého kovu vanadu. Slunečnice je rostlina, která přímo vychytává kadmium, a zvýšený obsah je i v semenech. Pozor na slunečnicové chleby!

Nenasycené oleje jako řepkový zhoršují inzulinovou rezistenci. Řešením je jíst více nasycených tuků (nízký glykemický index).

Naše tělo údajně potřebuje celkem 0,5 až 1 gram esenciálních mastných kyselin, mezi než se řadí EPA (eikosapentaenová ze skupiny omega 3), DHA (dokosahexaenová ze skupiny omega 3) a LA (linolová ze skupiny omega 6).

 Kyselinu linolovou nepotřebujeme doplňovat, vyskytuje se v nadbytečném množství. Ve větším množství urychlují stárnutí stejně jako jiné omega 3 a omega 6 tuky.

V propagovaných rostlinných olejích jsou zároveň s nimi zcela nepotřebné nenasycené mastné kyseliny a těch je v olejích 100 krát větší množství,než je ono blahodárné množství.

Denní potřebu esenciálních mastných kyselin pokryje dostatečně příjem másla, smetany a mléka, masa, sádla a loje. V denní spotřebě másla a smetany je obsažen asi 1 gram EPA a DHA, takže není nutno do jídelníčku žádné další přidávat.

Článek okomentoval doc. Ing. Jiří Brát, CSc.

Informace v článku je třeba uvést na správnou míru. Základním pochybením v obou článcích je dávání do souvislosti konzumace nenasycených mastných kyselin s jejich potenciální oxidací v organismu. Mezi esenciální mastné kyseliny patří kyselina linolová (LA) a kyselina linolenová (ALA).

EPA a DHA jsou pseudoesenciální, organismus si je umí vytvářet, ale přeměna v organismu není dostatečná, proto musí být doplňovány stravou. Doporučený příjem pro omega 3 mastné kyseliny je zhruba 1-4 g a pro omega 6 mastné kyseliny 5-18 g, kromě toho bychom měli konzumovat alespoň 250 mg EPA a DHA.

Tedy nikoliv 0,5 až 1 g všech esenciálních mastných kyselin dohromady. Polynenasycené mastné kyseliny hrají nezastupitelnou roli v řadě buněčných mechanismů. Bez nich by nemohla existovat žádná buňka. Organismus naopak vůbec nepotřebuje přijímat nasycené mastné kyseliny, třebaže jsou rovněž důležité.

Tělo si je umí vytvořit samo, když je potřebuje.

V rámci typické stravy obvykle konzumujeme méně omega 3 mastných kyselin, než bychom měli. Příjem omega 6 mastných kyselin se pohybuje v rámci výživových doporučení a není v nadbytku. Živočišné tuky rozhodně nestačí dodat potřebné množství esenciálních mastných kyselin, obsah omega 3 mastných kyselin je v nich nutričně nevýznamný.

Mléčný tuk a smetana neobsahují EPA a DHA. Nenasycené mastné kyseliny nezhoršují inzulinovou rezistenci. Všechny tuky snižují glykemický index potravin, není to specifická vlastnost nasycených tuků. Omega 3 mastné kyseliny rozhodně nejsou toxické a horší než transmastné kyseliny.

Strava s příjmem esenciálních mastných kyselin v intervalu výživových doporučení nejen, že nevyvolává žádné zdravotní problémy, ale naopak pomáhá zdravotním problémům předcházet, na rozdíl od vysoké konzumace nasycených mastných kyselin nad limitem tolerovaného příjmu (cca 20 g), což je v rámci současné skladby  stravy zcela běžné.

Příjem EPA a DHA z doplňků stravy by neměl překračovat 5 g. 

V organismu se mohou vyskytovat volné radikály, a může docházek k iniciaci nežádoucích chemických reakcí. To může  v dlouhodobém horizontu způsobovat i některé zdravotní potíže, jak je popisováno v článcích.

V organismu panuje za normálních okolností rovnováha mezi působením volných radikálů a antioxidantů jako vitamin C, vitamin E, selen nebo zinek. Proto je důležité tyto látky konzumovat v rámci pestré a vyvážené stravy v dostatečném množství. Vitamin E je přímo zastoupen v rostlinných olejích.

Zároveň je potřeba se vyvarovat i vlivům, které podněcují oxidativní stres, např. těžké kovy nebo i kouření.

Pro výskyt těžkých kovů v potravinách platí hygienické limity. Žádná potravina ani řepkový olej nebo slunečnicová semena jej nesmí překračovat. Řepka se rozhodně nepěstuje na znečištěných polích, kde nic neroste.Řepkový olej má vyvážené složení mastných kyselin z hlediska obsahu omega 3 a 6 mastných kyselin a proto je doporučován k pravidelné konzumaci.

Z běžných olejů se podílí nejméně na zvyšování příjmu nasycených mastných kyselin ve stravě. Rozhodně neobsahuje 100 násobné množství nenasycených mastných kyselin, než organismus potřebuje.

Právě naopak, běžná konzumace (cca 20 g denně) díky universálnímu použití při přípravě různých pokrmů v domácnosti dodává požadované množství esenciálních mastných kyselin.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *