problém pro obchody
„Národní legislativa, kterou připravila vláda, je spíše snahou zakrýt neúspěch při vyjednávání v radě ministrů. České orgány nemají žádnou pravomoc kontrolovat, jaké složení výrobku a z jakého důvodu se prodává v zahraničí.
Problém je nejenom ve dvojí kvalitě potravin, ale obecně v kvalitě potravin prodávaných v ČR.
Kdybychom sebrali dotace agrokomplexů a podpořili zemědělce, budou kvalitní potraviny cenově dostupné,“ řekla pro Echo24 místopředsedkyně zemědělského výboru Veronika Vrecionová (ODS).
Schválený návrh ministerstva obchodu je navíc prakticky stejný jako usnesení, které prošlo Evropským parlamentem. „Kompromisní europarlamentní návrh tento neúspěch alespoň částečně napravil, ale výsledná podoba směrnice problém prodeje dvojí kvality potravin nevyřeší,“ dodala Vrecionová
„Řešením není ani pokuta 50 mil. Kč, kterou navrhuje ministerstvo zemědělství. Česká republika musí začít podporovat malé a střední zemědělce a lokální výrobce potravin a omezit dotace pro velké zemědělské podniky.
Pouze tento krok povede k tomu, že se v českých obchodech budou prodávat kvalitní a cenově dostupné potraviny. Tento krok však premiér a ministr zemědělství odmítají, protože podporu velkých agropodniků mají v genech.
O kvalitě potravin mohou mluvit, jak chtějí, ale za současný stav jsou odpovědní právě oni dva,“ dodala Vrecionová.
Proti takovému návrhu jsou i Piráti. „Bohužel návrh je technicky poměrně špatný, protože je extrémně neurčitý. Zakazuje se uvádět podstatně odlišný výrobek, neříká už ale, kde je ta přípustná hranice. Jedná se tedy o stejný problém jako ve směrnici evropské. Dále je v návrhu, že dvojí kvalita potravin může být ospravedlněna oprávněnými a objektivními skutečnostmi.
Bohužel zde už není ani náznak toho, jaké to jsou. Prodejce, který nese za celou věc zodpovědnost, tedy vlastně neví, čím může jednání obhájit. To vytváří poměrně velkou právní nejistotu a zároveň otevírá dveře k tomu, aby prodejci mohli zkusit cokoliv. Problémem mohou být tradiční výrobky, za které lze schovat cokoliv,” varuje pirátský poslanec Radek Holomčík.
Nesplnitelná povinnost a likvidační pokuta
Hlavní tíha zodpovědnosti má padat na obchodníky, proti čemuž protestuje Asociace malých a středních podniků. „Je třeba vzít v úvahu, že obchodníky nejsou pouze velké řetězce, ale i malé obchody v regionech.
Pro maloobchodníka na venkově je tato povinnost téměř nesplnitelná a pokuta zcela likvidační. Jak bude malý obchodník prověřovat složení výrobku? Podle jakých kritérií?“, ptá se generální ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová.
Dle názoru AMSP ČR musí odpovědnost nést ten, kdo výrobek na trh uvádí, tedy výrobce, distributor nebo dovozce.
Také velké řetězce si myslí, že by problém měli řešit především výrobci. „U výrobků cizích značek stanovuje kvalitu výrobce.
Zde složení výrobků nebo jejich označení nejsme jako obchodník schopni ovlivnit.
Výrobky nakupujeme u dodavatele v České republice, tudíž nemáme informace o případných rozdílných variantách stejného výrobku v různých zemích,“ uvedla pro Echo24 tisková mluvčí Zuzana Holá.
Platí to i u ostatních „U značkových produktů od dodavatelů nemůžeme složení ovlivňovat, a pokud zákon stanoví naši odpovědnost, při zjištění nesrovnalostí bychom byli nuceni na základě smluv započítat případné pokuty dodavatelům. Věříme, že se tyto příklady do budoucna vyskytovat nebudou,“ řekl pro Echo24 Jiří Mareček, dodává tiskový mluvčí společnosti Albert.
Čtěte také: Česko jako popelnice Evropy? Babiš je proti špatným potravinám, sám má máslo na hlavě
Česká potravina
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) kontroluje, v rámci stanovených kompetencí, potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky a tabákové výrobky. Tyto kompetence se vztahují na výrobu, skladování, přepravu i prodej (včetně dovozu).
Jedná se o kontroly cílené, jejichž účelem není monitorování, ale ochrana ekonomických zájmů občanů i státu – ochrana spotřebitele před zdravotně závadnými a nebezpečnými potravinami, před potravinami, které jsou klamavě označené, dále s prošlým datem použitelnosti nebo neznámého původu.
Nedílnou součástí cílené kontroly jsou podmínky výroby a prodeje.
SZPI se stále častěji setkává s případy, kdy není dodržena odpovídající kvalita potravin nabízených v tržní síti. I když v oblasti bezpečnosti potravin je situace v České republice a celé střední Evropě velmi dobrá, jakost podle kontrolních zjištění SZPI není na náležité úrovni. Některé výsledky kontrol zaměřených na kvalitu v právě uplynulém roce by se daly označit za alarmující.
Zemědělská a potravinářská inspekce vnímá signály od spotřebitelské veřejnosti i z dalších zdrojů, na jejichž základě se nyní věnuje jakosti prodávaných potravin ještě pozorněji. Proto se v minulém roce inspekce zaměřila na tuto oblast se zvýšenou intenzitou nejen v rámci běžných kontrol, ale i tematicky orientovanými mimořádnými kontrolními akcemi.
Z významných kontrolních zjištění v roce 2011 lze zmínit například výrazně nižší podíl ovoce v džemech, než je deklarováno na obalu, stejně jako podíl masa v rybích výrobcích, dále přídavky vody ve víně v řádech desítek procent nebo falšování medů přidáváním nepovolených složek.
V zjištěných případech porušení požadavků na jakost jsou ukládána opatření k nápravě a také pokuty ve správních řízeních. Na základě těchto poznatků a také podnětů od spotřebitelů i médií se bude SZPI i v tomto roce věnovat otázce jakosti potravinářského zboží se zvýšeným soustředěním a o výsledcích bude průběžně informovat.
Požadavky na jakost potravin jsou zakotveny v českých národních předpisech, výjimečně v předpisech evropských. Pro některé potraviny přímo stanoveny nejsou, inspekce ale při kontrolách ověřuje soulad informací o výrobku, uváděných na jeho obalu, s jeho skutečným obsahem. Tak může kontrolovat jakost i u těch výrobků, pro něž nejsou jakostní kritéria právním řádem výslovně požadována.
Podrobnější informace, materiály, v nichž jsou shrnuta významnější kontrolní zjištění ohledně jakosti potravin z posledního období, a také související dokumenty můžete najít na webových stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Zdroj: SZPI
Aktualita
Svaz obchodu a cestovního ruchu upozorňuje, že západní potravinářské firmy zakazují obchodům, aby do ČR dovezly kvalitnější verzi výrobku třeba z Německa, a často i pod pohrůžkou zastavení dodávek nutí obchody, aby nakoupily pouze horší verzi přes českého distributora. To je skandální a mělo by to být podle hnutí SPD trestné!
Svaz obchodu, mezi jehož klienty patří největší tuzemské řetězce s potravinami, tvrdí, že tato praxe, kdy dodavatel českému řetězci znemožňuje nákup dražší, respektive kvalitnější verze potraviny, je velmi rozšířená. „Ti, kteří to zkusili dostali velmi rychle přes prsty.
Dali jim najevo, že pokud si daný výrobek například z Německa dovezou, přestanou jim dodávat všechno ostatní. Potravináři vědí, že drží obchod pod krkem,“ upozornil iDnes.
cz na skandální praxi prezident svazu Prouza podle něhož by bylo správné, aby si čeští zákazníci mohli vybrat.
Ukazuje se, že pro Evropskou unii a západní země jako Německo jsme jen zemí druhé kategorie.
Dvojí kvalita potravin a dovoz šmejdů z EU pro nás, podle Bruselu podřadné lidi z východu, po rozhodnutí Evropské unie nadále platí, i když se EU snaží podvodně prezentovat, že tomu tak není.
Hnutí SPD říká, že kontrola potravin a nastavení jejich kvality by mělo být v národní kompetenci. Pak bychom nemohli připustit, aby nám sem ze západní Evropy vozili místo potravin odpad!
Několik srovnávacích testů z minulých let ukázalo, že Češi, Slováci a další obyvatelé zemí zejména z bývalého východního bloku jsou šizeni prodejem výrobků, které mají jiné složení než jejich ekvivalent prodávaný v zemích jako je Německo či Rakousko.
Ministerstvo zemědělství udělalo průzkum 21 vybraných druhů zboží v pěti státech a porovnalo je. Výsledky jsou alarmující.
Například rybí prsty pod stejným logem mají v Česku nižší obsah masa, navíc jsou dražší. Mezi potravinami byl výrazný rozdíl, například u rybích prstů společnosti Iglo.
Německá verze obsahuje až 64 procent masa, ta česká 50 procent. Obě však byly vyrobeny ve stejném německém závodě.
Pizza Ristorante od Dr. Oetkera má v Česku menší množství mozzarelly. Proti Rakousku s 22 procenty si v Česku dáte pouze 17 procent. Prací prášek Persil z Německa obsahuje o zhruba 20 procent více aktivní látky než ten český. Firma Shell nabízí v Německu pod stejným názvem V-Power Diesel naftu mnohem kvalitnější než u svých českých čerpacích stanic.
Závadné potraviny a dvojí kvalita zboží jsou příkladem a důsledkem diktátu Evropské unie. Nepotřebujeme nové regulace a směrnice Bruselu. Potřebujeme návrat kompetencí na úroveň národních států. Problém kvality jídla pro naše občany musí řešit Česká republika.
Bránit se musíme sami. Diktát EU musí skončit. Přijďte nás podpořit ke klíčovým volbám do Evropského parlamentu 24. a 25.května letošního roku.
Evropský parlament je totiž jediné místo, kde můžeme prosadit změnu v Evropě a bojovat za svobodu a suverenitu České republiky.
https://www.idnes.cz/…/dvoji-kvalita-potravin-ministerstvo-…
Poslanci schválili zákaz dvojí kvality potravin. Pokuty půjdou do milionů
Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat ČTK Tereza Polaczyková
Sněmovna schválila zákaz prodeje potravin dvojí kvality. Původní návrh ale zmírnila na potraviny s podstatně odlišným složením. Od roku 2022 má být také v prodejnách nad 400 metrů čtverečních 55 procent vybraných potravin z české produkce.
Prodejna potravin. Ilustrační snímek | Foto: ČTK / ČTK
Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Schválená novela sice umožňuje výjimky, ty však budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován. Předlohu nyní dostane k podpisu Senát, poté ji musí podepsat prezident Miloš Zeman.
Zákaz prodeje potravin dvojí kvality kritizoval bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Vadí mu na něm, že svaluje odpovědnost na prodejce za kvalitu zabaleného výrobku. Navržené pokuty jsou podle něj likvidační. „Kdyby se to takto použilo, tak můžeme zavírat jeden malý obchod za druhým,“ varoval.
Přečíst článek ›
Novela proti dvojí kvalitě potravin přináší i kvóty na vybrané základní potraviny, které se produkují v Česku. Týkat by se tak měly zhruba 100 z více než 15 tisíc typů prodávaných potravin, například hlavních druhů masa nebo zeleniny. Kvóty se ale nebudou týkat prodejen menších než 400 metrů čtverečních a specializovaných obchodů.
Podle novely by mělo být od roku 2022 ve větších prodejnách 55 procent vybraných potravin z české produkce, následně by poměr rostl o tři procentní body ročně. V roce 2028 by tak činil minimálně 73 procent.
Výhrady unijních zemí
Před zavedením povinných kvót pro podíl českých potravin Česko už dřív varovala Evropská komise, která konstatovala, že jde o protiprávní plán. Výhrady prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO) vyjádřilo i osm zemí Evropské unie – Belgie, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko a Španělsko.
Přečíst článek ›
Státy Česko v dopise, který získaly Hospodářské noviny, varovaly, že zavedení kvót „by vytvořilo pro místní výrobky zvýhoďnující obchodní podmínky a diskriminovalo podobné produkty z dovozu“. V této souvislosti by potraviny i velmi pravděpodobně zdražily, domnívají se diplomaté podepsaných zemí.
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
20.1.2021
Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v D Audi A4 servisní knížka, koupeno v CZ Audi A4 první majitel, servisní knížka Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Ford S-Max první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Ford C-Max první majitel, servisní knížka, koupeno v CH Ford Mustang nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CDN, v záruce + PRODAT AUTO
Nečekala jsem, že boj proti dvojí kvalitě potravin bude narážet na tak silný odpor, přiznává eurokomisařka Jourová
Jednání o nových pravidlech, díky kterým má Evropská unie získat možnost bojovat s dvojí kvalitou potravin, se komplikují. Eurokomisařka Věra Jourová přiznala, že dohadování o podobě směrnice je složitější, než si myslela.
„Dvojí kvalita produktů je opravdu oříšek. Nečekala jsem, že to bude narážet na tak silný odpor v rámci Evropské komise i u některých členských států,“ říká Jourová s tím, že je připravena na tvrdý lobbing především od zemí jako Německo, Nizozemsko nebo Dánsko, které se bojí dopadů na své regionální potraviny.
Nová směrnice o nekalých obchodních praktikách má zakázat prodej potravin v různých evropských zemích pod stejnou značkou, ovšem s výrazně odlišným složením. Firmám, které to poruší, může hrozit sankce až do výše čtyř procent jejich ročního obratu, kterého dosáhly v každé z dotčených zemí.
Unijní státy dosud proti podobné praxi zasahovat nemohly. Pokud ale Evropská unie v příslušné směrnici dvojí kvalitu potravin skutečně označí za nekalou praktiku, budou moci národní úřady, jako je Česká obchodní inspekce, zahájit šetření výrobců či dovozců takového zboží.
S návrhem přišla na jaře Evropská komise. Nyní o podobě směrnice jednají v Evropském parlamentu a zástupci ministerstev v Radě EU.
„Jednání zatím nejsou příliš jednoduchá,“ potvrzuje neshody Eduard Muřický, náměstek ministerstva průmyslu, které za Česko v Radě EU vyjednává.
Zatímco Česko a další nové členské země EU si na problém dlouhodobě stěžují, ty západoevropské podle Muřického chtějí počkat, až dvojí kvalitu potravin prokáží nové testy provedené jednotnou metodikou.
Společnou metodiku představila Evropská komise letos v červnu a podíleli se na ní i zástupci výrobců potravin. Testování už nyní probíhá v osmi evropských zemích. „Čtyři jsou západoevropské a čtyři jsou z východu Evropy.
Testovali jsme 65 produktů a u 50 procent z nich jsme objevili rozdíly. Teď z nich vezmeme 30 produktů a testování uděláme společně se státy, aby to nikdo nemohl zpochybnit,“ uvádí Jourová.
Po Novém roce bude znát výsledky a s jednotlivými firmami zahájí jednání.
Další jednání ministrů průmyslu v Radě EU proběhnou v říjnu. Jourová doufá, že se do konce letošního roku dohodnou. „I přes potíže věřím, že legislativa bude schválena na jaře příštího roku,“ říká komisařka, pod kterou spadá mimo jiné ochrana spotřebitelů. Nová pravidla by tak mohla začít platit v lednu 2020.
Dvojí kvalita se zatím zkoumá jen u potravin. V budoucnu hodlá Jourová testovat třeba i drogistické zboží, jako jsou prací prášky, zubní pasty nebo mýdla. I ty se totiž v jednotlivých evropských státech liší.
Například na Slovensku loni při vlastním srovnání zjistili, že na stejné množství prádla potřebují výrazně vyšší dávku pracího prášku Persil než v Rakousku.
„U značky Ariel to ale dopadlo opačně a účinnost byla vyšší u slovenského výrobku,“ tvrdí Jozef Šesták z Výzkumného ústavu textilní chemie Chemitex.
Někteří výrobci upozorňují, že rozdílné složení některých produktů dělají proto, že si to spotřebitelé přejí. „Například u Nescafé máme deset receptur, protože třeba Itálie je čistě robustový trh, zatímco na severu Evropy mají radši kyselejší kávu arabica,“ vysvětluje rozdíly ve složení kávy ředitel potravinářské společnosti Nestlé Vratislav Janda.
Věra Jourová ujišťuje, že při zkoumání dvojí kvality potravin se bude postupovat případ od případu. Firmy ale budou muset dokázat, že rozdíl ve složení má své opodstatnění, například kvůli chuťovým preferencím místních zákazníků.
Potvrzeno, Německo má lepší potraviny. Češi mají ochuzenější i prací prášky
Kromě ochrany Čechů, kteří se musí spokojit s horší kvalitou, hodlá Jurečka argumentovat také ochranou návštěvníků Česka z jiných zemí. „Týká se to obráceně také občanů těchto států, kteří přijedou do jiného členského státu a očekávají nějakou kvalitu,“ řekl před novináři Jurečka.
V pondělí hodlá výsledky prezentovat na radě ministrů zemědělství. „Ten problém tady je a nemůžeme se tvářit, že spotřebitel si to má přečíst,“ dodal s tím, že chce podobnému testu podrobit také třeba dětskou výživu. Podivejte se na rozhovor s ministrem zemědělství:
Stejný výrobek, jiná kvalita
Testování proběhlo na základě nákupu 21 výrobků v pěti zemích – v Česku, Maďarsku, Rakousku, Německu a na Slovensku. Stejné složení obsahovaly ale jen tři z nich. Kontroloři testovali hlavně základní produkty od známých značek z mnoha různých oblastí, od mléčných výrobků, přes uzeniny, maso a sladké.
Jednalo se například o Nutellu, zelený čaj od Teekanne, káva 3v1 od Jacobs, Nesquik, sýry Kiri, Activia od Danone, rybí prsty Iglo nebo brambůrky Lay's solené.
Mezi potravinami byl výrazný rozdíl například u rybích prstů společnosti Iglo. Německá verze obsahuje až 64 procent masa, ta česká 50 procent. Obě však byly vyrobeny ve stejném německém závodě.
Podobně měla pizza Ristorante od Dr. Oetkera v Česku menší množství mozzarelly. Proti Rakousku s 22 % si v Česku dáte pouze 17 %. Zajímavý výsledek přinesl rozbor dlouhodobě kritizovaného luncheonmeatu od výrobce Tulip. „Zajímalo nás, zda se výrobci nepolepšili. Bylo náročnější výrobek sehnat v ČR, ale nepolepšili se,“ konstatoval Jan Pivoňka z VŠCHT, který byl koordinátorem výzkumu.
Zákazníci jsou spokojeni…
Překvapením v oblasti výrobků byl pak prací prášek Persil. Německý Persil obsahuje o zhruba 20 procent více aktivní látky než ten český. „Šuškandou se říkalo, že prací prášky perou u nás jinak než v Německu. V případě Persilu to teď máme doložené,“ dodal Pivoňka.
S výsledkem průzkumu ale nesouhlasí Zuzana Ozanová ze společnosti Henkel, která prací prášek dodává na český trh. „Pro posouzení účinnosti pracího prášku je důležité vzít v úvahu celé jeho složení.
Testovaná složení jsou na podobné úrovni kvality i účinnosti, což dokazují interní a externí testy.Všeobecně vás mohu ubezpečit, že spotřebitelé jsou s našimi pracími prášky Persil spokojeni, což prokazuje například rostoucí počet opakovaných nákupů na Slovensku a v České republice,“ dodala Ozanová pro MF Dnes.
Podle ní jsou také pro výrobu důležité spotřebitelské návyky. Podle koordinátora Pivoňky však toto není hlavním problémem. „Je možné, že v některých zemích jsou lidé zvyklí prací prášek předávkovávat. Ale klíčové je, že výrobek, který si koupíte pod dojmem, že bude stejný v Německu i u nás, stejný není,“ uvedl.
Ceny se nezkoumaly
Všechny testy, které byly dříve provedeny, poukazovaly výhradně jen na rozdíl u potravin. Našla se třeba pizza Ristorante, která v Česku obsahovala podíl masa kolem šesti procent, v Německu ale dvanácti. Lančmít Tulip, který se v Německu vyrábí výhradně z vepřového masa, se u nás zase zpracovával z drůbežího separátu.
Premium
Navíc se ukázalo, že tvrzení, že drahé potraviny jsou kvalitní, neplatí vždy. Příkladem je český lančmít, který byl dvakrát tak drahý než ten německý.
Kontroloři se ovšem letos na ceny výrobků nezaměřili. „Přezkoumat dnes objektivně cenu na trhu je poměrně komplikované, protože řada výrobků je často v akcích,“ uvedl na vysvětlenou Pivoňka.
Konečně nezpochybnitelný průzkum
Podle výzkumu, který provedlo ministerstvo zemědělství, je dvojí kvalita zboží na evropském trhu běžnou praxí. „Každý průzkum pomáhá vytvářet tlak na evropské instituce, ale i na výrobce a obchodníky,“ pochválila aktivitu ministerstva europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Ta již dříve vládu kritizovala za to, že nevyvíjí dostatečně potřebný tlak a je méně aktivní.
Europoslankyně sice uvedla, že takto klíčový průzkum mělo mít Česko již dříve, na druhou stranu „ale konečně může ministerstvo zemědělství jako státní instituce prezentovat svůj vlastní průzkum, který si zadalo a který není zpochybnitelný“.
Ministr Jurečka by rád předložil výsledky průzkumu na dalším zasedání ministrů zemědělství Evropské unie v Bruselu, které se koná již příští pondělí.
VIDEO: Kvalita potravin v Česku se zhoršuje.
Vymezení dvojí kvality v nové směrnici je vágní, říká zástupce spotřebitelů. Je to populistické téma, oponuje šéf firmy
video
Devadesátka ČT24: Boj proti dvojí kvalitě na českém trhu
„Máme tady legislativní základ, ze kterého mohou a musí vycházet členské státy,“ řekla Šojdrová. Co je v rozporu se směrnicí by tak mělo být v členských státech podle ní postihováno. Europoslankyně navíc upozornila, že do dvou let, tedy do konce roku 2021, se má zhodnotit účinnost směrnice a případně by měla být upravena.
Ministerstvo zemědělství připravilo novelu, která by měla směrnici převést do českého právního řádu, ale ta byla letos v červnu přesunuta ve sněmovně ze třetího zpět do druhého čtení.
Spor se vedl o pozměňovací návrh skupiny dvou desítek poslanců zavádějící do novely povinný podíl českých potravin v obchodech. Kdyby byl návrh schválen, na pultech by muselo být již od příštího roku nejméně 55 procent potravin z Česka.
Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent.
Projednávaná vládní novela především řeší takzvanou dvojí kvalitu potravin. Vláda chce zakázat prodej potravin rozdílného složení v podobných obalech. Výbor už dříve doporučil zmírnění normy, aby se zákaz týkal pouze podstatně odlišného složení potravin.
Zástupce z Česka však tehdy podoba směrnice zklamala. Nepodařilo se jim mimo jiné prosadit pozměňovací návrh, který by dvojí kvalitu produktů (zejména potravin) zařadil mezi nekalé praktiky.
Předseda správní rady Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal se domnívá, že podstatné je, že na stole je evropská legislativa, která se transponuje do české. Vymezení dvojí kvality však považuje za poměrně vágní a dozorové orgány budou mít podle něho problémy, aby odchylky v kvalitě identifikovaly a pak účinně postihovaly. „To vůbec nebude jednoduché.“
Ředitel pro korporátní záležitosti firmy Nestlé Vratislav Janda považuje celé téma za spíše populistické, i když uznává, že se tu vyskytly jednotlivé případy (kuřecí separáty či telecí maso v lančmítu). „To jsou nepřípustné praktiky a takoví výrobci nemají na trhu co dělat.“
Janda upozornil, že jeho firma má problém s definicí kvality, „my přesně nevíme, co to je“. Dal to do protikladu přesně definovaného nutričního složení či bezpečnosti potravin.
„Ale ani evropská směrnice neříká, co je to kvalita potravin. Potravinářské inspekci jen držíme palce ale tu pozici jí vůbec nezávidíme“.
Dodal, že dvojí kvalitou není například odlišnost pšenice pěstované ve Španělsku či v Litvě.
Dupal se domnívá, že vymezení odlišností není jasně definováno a bude záležet na národním orgánu dozoru. Zdůraznil také, že na vině bývají nejen výrobci, ale i obchod a může být velmi citlivé hledat, kdo za to může. Dodal, že spotřebitelé nechtějí být obětí v mlýnském kole mezi výrobci a obchodem. Celé téma dvojí kvality pak považuje za nadsazené a zveličené.
Janda se pak domnívá, že návrh na povinný podíl českých potravin porušuje pravidla EU a Česko by čekal postih, pokud by ho zavedla. Dupal považuje umělé regulace a kvóty za nesmysl, který jeho sdružení nepodporuje.
Koordinátor projektu ministerstva zemědělství a odborný asistent VŠCHT Jan Pivoňka, který se v minulosti podílel na testování výrobků na českém trhu, řekl, že rozdíly v kvalitě musí být významné.
To podle něho bude komplikovat přístup dozorovým orgánům a tam bude „jádro pudla“. A v případě sporů s výrobci budou na jejich straně stát vlivné skupiny a rozhodovat se bude u zahraničních soudů.
Regulace bude velmi obtížná, dodal.