Moderní doba s sebou přináší mnoho problémů, které je potřeba řešit. Plýtvání potravinami je jedním z nich.
Podle přehledné infografiky z webu BrandpointContent.com vyhodí průměrný Američan více než 130 kilogramů potravin ročně. V USA tak končí v koších přibližně 40 % všech potravin. Neuvěřitelná čísla, co říkáte?
Přitom není tak těžké najít řešení. Stačí, když každý začneme sám u sebe. Měli bychom třeba více přemýšlet nad nákupy a zpracovávat i potraviny, které už mají své nejčerstvější dny za sebou.
Zdroj: BrandpointContent.com
Také si nevíte rady, co s hůlkami, pokaždé, když navštívíte asijskou restauraci? S dnešní infografikou vám jedení nudlí, sushi a dalších oblíbených pokrmů snad trochu usnadníme.
- S hůlkami si nehrajete ani s nimi negestikulujte.
- Nezapichujte je přímo do jídla.
- Nenabodávejte s nimi kusy masa.
- Nepodávejte hůlkami jídlo přísedícímu, položte jej nejprve na talíř.
- V některých částech Asie s nimi není vhodné nabírat jídlo ze společné mísy.
- V některých zemích je slušné držet misku s rýží blízko úst.
- Nechcete, aby vám jídlo už odnesli? Dejte hůlky vedle misky.
- V Japonsku netřete jednu hůlku o druhou!
- Hůlky nekřižte, ale položte je na stůl rovnoběžně.
- Když dojíte, položte hůlky na misku.
Nutno říci, že jiný kraj, jiný mrav. Proto se podívejte do infografiky na to, kde jsou jaké zvyky. Univerzální řešení pro všechny asijské státy pro vás bohužel nemáme.
Zdroj: rw-3.com
V každému supermarketu už narazíte vedle klasického, bílého pečiva také na tmavé – ale pozor, tmavé se nerovná celozrnné.
To jen vychytralé firmy přidávají do bílého pečiva barvivo, aby si ho poté nicnetušící zákazník spletl právě s kvalitnějším, celozrnným pečivem.
Dnešní infografika nám ukáže, proč je celozrnné pečivo tak oblíbené a čím našemu tělu prospěje.
Barvivo ale není jediný trik, který obchodníci používají – můžete se setkat například i s názvy, jako jsou cereální pečivo, vícezrnné pečivo apod. Ani tyto výrobky nemusí být celozrnné. A v čem je tedy rozdíl? U celozrnných dochází při mletí mouky k využití celého zrna s klíčkem a otrubami. A právě to dělá celozrnné pečivo zdravějším.
A také oblíbenějším, v průzkumu totiž 4 z 5 dotázaných odpovědělo, že skoro vždy volí při nákupu celozrnné pečivo.
Mezi nejpopulárnější obiloviny patří pšenice, oves, kukuřice a hnědá rýže.
Čím dál větší oblibě se také těší obiloviny „z dávných časů“ – už jste slyšeli o quinoe, původem z Latinské Ameriky? Rozhodně vyzkoušejte! Více informací v infografice.
Zdroj: wholegrainscouncil.org
Balení chipsů v obchodě vypadá, že nasytí celou vaši partu, po otevření však zbudou pouze oči pro pláč a vzduchem létají nadávky. O to horší, že tím vzduchem, který na vás z balíčku chipsů vyskočil.
V dnešní infografice se podíváme na to, která balení brambůrků se vás snaží ošidit a která už se vyplatí koupit.
Za zmínku nejprve stojí to, že se nejedná o „obyčejný“ vzduch, ale většinou o dusík, který chipsy uchovává čerstvé a nepolámané.
Ze vzorku 12 balení chipsů (ne všechny značky však seženeme u nás v České republice) na tom nejhůře byly Cheetos s neuvěřitelnými 59 % obsahu vzduchu – takže si spíše kupujete vzduch než brambůrky. Nejlépe pak dopadly chipsy Fritos, kde byl obsah vzduchu již přijatelných 19 %. Průměrná vzduchová náplň balení ze všech 12 vzorků pak byla 43 %. Na jednotlivé značky se mrkněte do infografiky.
Pokud bychom počítali s tím, že celé balení (i se vzduchem) chipsů stojí cca 40 korun, pak většinou zaplatíte 20 korun za chipsy a 20 za dusík v balení obsažený. Poměr ceny a obsahu chipsů má nejlepší Lays, u nichž dáte 61 procent ceny opravdu za brambůrky. A na závěr pozitivní zpráva: od roku 2015 se množství chipsů v balení zvedlo o 27 %.
Zdroj: twistedsifter.com
Pokud jste se již teď začali poohlížet po levných letenkách či zájezdech „first minute“ a zvažujete, kam se vydat v létě na dovolenou, určitě si zjišťujete, co v které destinaci můžete navštívit, co zajímavého zažít a také jakou místní specialitu ochutnat. Dnešní infografika vám dá nápovědu k tomu, jak se v několika turisticky oblíbených zemích chovat u stolu. Neporušovat místní etiketu a nedělat tak svému národu „ostudu“ je základ, proto:
- S jídelními hůlkami v Japonsku zacházejte opatrně; nepoužívejte je k ukazování na lidi nebo předměty a nezapichujte je svisle do misky rýže, místní věří, že to přináší smůlu.
- Kousky pečiva podávané ve Francii téměř ke každému jídlu mají své praktické využití; můžete si jimi pomoct nabírat jídlo na vidličku, čímž zabráníte zamaštěným rukám, a zároveň dobře sají omáčku, takže jí nepotřísníte sebe ani ubrus.
- V Indii je běžné objednat si na stůl více pokrmů a na svůj talíř si dávat od každého po troškách, nicméně jakmile se jednou jídlo octne na vašem talíři, je jen vaše, je totiž považováno za „znehodnocené“.
- Pokud v Itálii pozvete někoho do restaurace, očekává se, že také zaplatíte útratu. A navíc byste měli nechat spropitné pro číšníka ve výši 10 %. V Itálii se to podobně jako v téměř celém evropském prostředí automaticky očekává, na rozdíl od jiných zemí, třeba Japonska.
- Ryby jsou v Číně oblíbeným jídlem a vždy se servírují celé. Jakmile dojíte jednu polovinu ryby, vyjměte páteř a pokračujte v jídle. Nikdy rybu neobracejte, místním to evokuje převrácenu loď a takové zacházení s pokrmem prý nosí smůlu rybářům.
Zdroj: My Break Trip.co.uk
Jak si vybrat pečivo?
Pečivo má v českých jídelníčcích své pevné místo a většina z nás si život bez pečiva dokáže jen těžko představit. Pokud ho nebudeme jíst od rána do večera a vybereme to správné, není třeba ho rozhodně z jídelníčku vylučovat.
Kvalitní pečivo nám může poskytnout plno prospěšných látek – v první řadě je to cenná vláknina, které máme v jídelníčcích většinou nedostatek, dále některé vitaminy, minerální látky a další prospěšné živiny. Je škoda se o tato pozitiva zbytečně ochuzovat striktním vylučováním pečiva, jak se mnohdy doporučuje.
Obchodní regály jsou ale doslova nabité pekárenskými produkty, jak se v široké nabídce zorientovat a vybrat to správné pečivo, které nebude pouze zdrojem „prázdné energie“?
Vybírejte celozrnné!
Pečivo z bílé mouky je především zdrojem energie v podobě škrobu, malého množství bílkovin a celkem nevýznamného množství tuku. Bílé pečivo nás určitě neotráví, ale nutričně příliš zajímavé není.
Chcete-li od pečiva získat něco navíc, sáhněte po celozrnném. Pečivo celozrnné je vyrobené z celozrnné mouky, tj. mouky, jež vznikne pomletím celého obilného zrna, které není zbaveno povrchových slupek a klíčku, jako je tomu u mouky bílé.
Vyšší nutriční hodnota celozrnného pečiva spočívá v oněch nestravitelných povrchových vrstvách, jež jsou zdrojem vlákniny a v klíčku, jež je zdrojem příznivých mastných kyselin, vyšší je zde i zastoupení některých vitaminů a minerálních látek.
Pšeničné, žitné, špaldové…?
Z jakého druhu obiloviny je pečivo vyrobeno, podle toho nese název. Pečivo jednodruhové je vyrobeno pouze z jednoho druhu obiloviny, u nás nejčastěji pšenice, případně žita. Vícedruhové pečivo je vyrobeno z několika druhů obilovin, nejčastěji kombinace pšenice a žita. Podle toho, který druh obiloviny převažuje, nese výrobek jméno, např. pšenično-žitný nebo žitno-pšeničný.
Další druhy obilovin jsou např. oves, ječmen, špalda, setkat se lze i s moukami pohankovou, jáhlovou, rýžovou, amarantovou, dokonce i s moukami luštěninovými.
Z každého zrna lze vyrobit mouka celozrnná a mouka „bílá“. Neznamená to tedy, že špaldová či žitná mouka je automaticky celozrnná, jak se mnozí domnívají.
Celozrnnost nespočívá v konkrétním druhu obiloviny ale ve formě zpracování!
Tedy máme mouku pšeničnou bílou i pšeničnou celozrnnou. Máme mouku žitnou bílou i žitnou celozrnnou, špaldovou bílou i špaldovou celozrnnou atd.
Je pravda, že žitná mouka bývá obecně nutričně hodnotnější než mouka pšeničná, ale pokud z mouky chceme vytěžit co nejvíce, hlavním kritériem by měla být celozrnnost.
Jak poznat celozrnné pečivo?
Pokud máte namířeno pro celozrnné pečivo, hledejte jediné slovíčko CELOZRNNÉ! A to jak u balených, tak i nebalených produktů. Nenechte se zlákat názvy jako cereální, tmavé, vícezrnné, může být sice nutričně hodnotnější než pečivo bílé, ale není to podmínkou a není to totéž, co celozrnné.
Někdy není úplně jednoduché celozrnné pečivo najít. Většinou ho objevíte v sekci baleného pečiva, u nebalených produktů už je to značně horší. Pokud neobjevíte pečivo celozrnné, sáhněte alespoň po žitném (raději než pšeničném).
Skvělou volbou jsou i knäckebroty, které jsou nejčastěji vyrobené z celozrnné žitné mouky. I zde je ale potřeba se podívat na složení.
U knäckebrotu je navíc velká výhoda v jeho trvanlivosti, můžete ho tak mít doma vždy v zásobě a nemusíte se bát, že by vám zplesnivěl nebo ztvrdnul.
Knäckebrot se vyrábí podobně jako klasické pečivo za pomoci pečení, jedná se tedy o zcela jinou technologii než u pečiva pufovaného či extrudovaného. I to lze čas od času do jídelníčku zařadit, nicméně knäckebrot je jistě vhodnější volbou.
A na závěr jedno malé porovnání… Jak je na tom pečivo s obsahem vlákniny?
I bílé pečivo určitý podíl vlákniny obsahuje, průměrně je to ale jen okolo 3 g vlákniny ve 100 g pečiva.
U celozrnného pečiva se obsah vlákniny pohybuje nejčastěji v rozmezí od 7 do 11 g a pokud sáhnete po kvalitním knäckebrotu, můžete v něm najít i více než 20 g vlákniny!
Sdílet:
Trampoty muže, který se rozhodl žít zdravě – Blog KalorickeTabulky.cz
Přece jen už to došlo tak daleko, že BMI faktor neokecám. A tak jsem se rozhodl projít si všechny rady a jídelníčky na internetu, jak jíst „dietně“.
Rad je mnoho, možná až přespříliš. Ale jak jsem zjistil, v reálném životě těžko použitelných.
Celozrnně
Každý, skutečně každý dietní jídelníček staví na celozrnném pečivu. Ráno plátek celozrnného chleba, k večeři celozrnná houska.
Jenže, zkusili jste sehnat celozrnné pečivo? Skutečně celozrnné? V každém supermarketu narazíte na chleba vícezrnný, lámankový, cereální, slunečnicový, dýňový, farmářský, selský a kdovíjaký další. Ale ne na celozrnný.
Nemyslím tím teď ten vakuovaný, lisovaný patvar, který se drobí, drolí, namazat nejde, a stejně se rychle zkazí. Myslím nebalené celozrnné pečivo. Pokud máte štěstí, přiblíží se tomu nějaké to z rozmraženého těsta v Kauflandu.
- Ale jinak zjistíte, že si výrobci pečiva z toho udělali levný byznys. Například je jasné, že celozrnný chleba příliš nevykyne. Chybí v něm – resp. měla by chybět – pšeničná mouka. Těsto by měla tvořit žitná mouka se semínky nebo šlichtou z otrub, ovesných vloček a semínek.
Přesto najdete údajně dietní chleba, jenž je krásně nakynutý, a dokonce na pohled správně tmavý, jak by celozrnné pečivo mělo být. Nedejte se oklamat. Tmavé barvy lze dosáhnout buď přidáním karamelu, nebo lehkým opražením vloček, žita nebo ječmene.
Ani na farmářských trzích nemáte vyhráno. Záleží na tom, jaká pekárna sem zajíždí a na jaký sortiment se zaměřuje. Dnes je v oblibě kváskový chleba ze skutečného kvásku, tudíž celozrnné chleby nemusí pekárna nabízet.
Jednoduše prý lze skutečně celozrnný nebo alespoň z větší části zrnný chleba poznat tak, že na řezu jsou vidět v hmotě upečeného těsta zrníčka a kousky ovesných vloček.
Na každý pád, ústřední pilíř všech diet seženete skutečně velmi těžko (nechcete-li jíst lisovanou a vakuovanou variantu), a pokud ano, pěkně draho.
To mi ta „dieta“ pěkně začíná, řekl jsem si poté, co jsem prošel Billu, Kaufland, Tesco, Lídl, Normu, Pramen, Penny, Albert… No nazdar. To víc zhubnu při pěší turistice za celozrnným chlebem, než pojídáním celozrnného pečiva.
Ryby a šunka
Dříve byly ryby jídlo chudých. Moc hezky o tom píše herec Jozef Króner ve své vzpomínkové knize Herec nejen na udici. Jako děti chodili k potoku a chytali ryby rukama. Nebo můžeme vzpomenout povídky Oty Pavla o rybaření jejich otce.
- Dnes se žel v potocích ryby moc nenacházejí, a pokud ano, jde o chráněné chovy. Případně musíte mít rybářský lístek. A tak nezbývá, než další jídlo z dietních jídelníčků kupovat. Ani zde však není situace růžová.
V obchodech narazíte opět na vakuované ryby, většinou pangase, u nichž často neznáte zemi původu, ani jak dlouho už leží někde zmražené. A co už vůbec netušíte, jestli je po cestě někde nevyndali omylem na sluníčko a pak opět nezamrazili.
Musíte tedy pátrat po speciálních rybárnách. A že jich zase tak moc není. Jednu jsem našel v Kauflandu, prodej přímo ze sádek je možný i v pražských Lahovičkách. Občas se objeví ryby i na farmářských trzích, je však opět otázka, nakolik jsou ryby čerstvé a jak dobře chlazené. Jak je tomu v jiných městech, to skutečně netuším.
Cena je tomu však přímo odpovídající. Už dávno nejde o jídlo chudých. Takový losos, doporučovaný v dietním jídelníčku minimálně dvakrát týdně, vás vyjde při dvou filetech na takových 150 a více korun.
Podobně k dietním jídlům patří šunka. Jenže dívali jste se někdy na složení šunky v obchodech? Standardně má tak 55 % masa, zbytek tvoří podivná směs éček, drtě, kůží, sádla a bramborového škrobu.
A že by zrovna bramborový škrob působil dietně, to se říci nedá.Musíte tedy opět shánět – šunky s alespoň 80% podílem masa, u pultu lahůdek se na podíl masa v šunce musíte trapně ptát a zdržovat tak lidi ve frontě, a samozřejmě, cena je za podobnou šunku poněkud vyšší.
- Takže opět platí to, co u celozrnného pečiva – nejenom, že bych hubnul tím, jak budu mít brzy prázdno do peněženky, ale i neustálým obíhám rybáren.
Zelenina
Nejvíce se u diety doporučuje jíst zeleninu. Zde snad od dob farmářských trhů a možnosti zasílání farmářských bedýnek není problém. I když…
Co se supermarketů týče, je to jak kde a vybírání zeleniny v supermarketu spíše připomíná loterii. Není to tak dávno, kdy se doporučovalo vyhodit cherry rajčata z Maroka, protože po stejné šarži bylo Francouzům šoufl.
- Známou věcí je i to, že se zelenina z jiných zemí posílá do dalších států ještě nezralá, aby dozrála cestou nebo v prodejně. Taková zelenina však v sobě moc vitamínů nemá.
Možná se vyplatí kupovat zmraženou zeleninu v pytlíčkách, nebo konzervovanou v konzervách a slaných nálevech. Sice těch vitamínů není tolik jako v čerstvé, ale teoreticky by to pořád mělo být víc, než v té dozrávané.
Jistě jsou farmářské trhy a bedýnky dobrou alternativou. Ale zase zde platí, že často nevíte, pokud nemáte ověřeno. Některé farmářské trhy se potýkaly s problémem, že pod hlavičkou nějaké farmy pouze spekulanti prodávali neodebranou nebo dokonce vrácenou zeleninu z velkoskladů.
Ale i když máte ověřeno, pořád je zde otázka finanční, místní a časová. Nechat si posílat bedýnky je sice hezké, ale platíte dopravné, někdy i balné.
Jít na farmářský trh znamená, že musíte mít nějaký poblíž svého bydliště, vědět, ve který den se koná, a v ten den mít čas tam zajít.
A konečně – když ředkvičky v supermarketu koupíte svazek za osm korun, asi se vám na farmářském trhu za svazek dát dvacku chtít nebude.
Jistou možností je pěstovat si zeleninu sám, ale přece jen třeba na sídlišti to dost dobře nejde. Možná rajčata na balkóně, ale tím pokryjete tak týdenní spotřebu, až dozrají.
Mléčné výrobky
Dietní poradci doporučují někdy i mléčné výrobky. Avšak odtučněné. A není asi tajemstvím, co většina odtučněných a rádoby, proklamativně zdravých jogurtů obsahuje, a naopak, že to zdravé neobsahuje. Případně je to zdravé dodáváno ex post buď znovu, nebo jako vylepšení.
- Dá se najít hodně rozborů údajně zdravých jogurtů, neobsahujících sice tuk, ale nabízejících náhradní sladidla, škroby, želatinu či chemické látky, které u citlivých lidí mohou vyvolat zvracení.
Už u samotného mléka v papírových krabicích má mnohý poněkud pochybnosti – co je to za mléko, které vydrží na lince v kuchyni i měsíc, aniž by se zkazilo?
V Praze a okolí jezdí Mléko z farmy, a je možné si v určitý den poblíž svého bydliště koupit tvaroh, sýry, čerstvé mléko. Jenže plnotučné, nezpracované. Je dobré, plné smetany, za přijatelnou cenu – ale z dietního hlediska asi nezdravé?
U plátkových sýrů aby si zase člověk dával pozor na barviva – takové E160b není vhodné pro děti, ale najdete je v každém druhém výrobku. Sýr je krásně žlutý. Což samo o sobě by vám mělo být divné, protože mléko, z něhož se sýr vyrábí, je bílé.
Při dietě se rovněž často nedoporučuje máslo, protože je příliš tučné. Sice obsahuje i tělu prospěšné látky, ale víte, ten tuk. Raději prý jezte margarín. Znám hodně lidí, kteří se do margarínu musejí nutit.
Hodně z nich také přemýšlí nad tím, že pouhým mícháním rostlinných olejů tyto neztuhnou, a co asi za látky je nutné přidat, aby tekutý olej ztuhl. Výrobci sice tvrdí, že jde o bezpečné látky, že nejsou zdraví škodlivé, ale to ti dovozci cherry rajčat z Maroka tvrdili také.
Takže suma sumárum
Tohle je jen takový stručný přehled. Vůbec jsem nezmínil třeba při dietě doporučovaný olivový olej, tedy ten extra panenský, jenž také nepatří k nejlevnějším.
Nebo shánění skutečného medu, nikoliv chemických náhražek za med vydávaných a prodávaných v supermarketech.
Když jsem si tedy tak zhruba sestavil dietní jídelníček, jak by měl vypadat podle všech rad a doporučení, a k tomu částky, hořce jsem zaplakal a vyhodil papír do koše. Musel bych vydělávat asi dvakrát tolik, abych mohl jíst dietně a zdravě.
Zní to sice jako výmluva, ale v reálu jde skutečně o zábavu pro movitější. Nevím proč a ani snad nad tím nechci přemýšlet, proč zrovna zdravá jídla jsou tak drahá, a nezdravá levná. Nechci se pouštět do nějakých konspiračních teorií.
V praktickém životě však budu muset sáhnout ke kompromisu. Zdravá dieta, zdá se, není pro každého.
Osm důvodů, proč Pavel nehubne. Neděláte stejné chyby i vy?
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
4.8.2014 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně
Jíst zdravě a dietně. Příliš drahé?
Ilustrační foto: pixabay.com
29. 1. 2019
V obezitě zaujímají české ženy i muži nad 50 let přední místo v celoevropském srovnání, obézních je dokonce o 50 % víc než v zemích západní Evropy. Podle některých názorů je jedním z důvodů této neutěšené situace nedostatek financí na kvalitní stravu. Je to opravdu tak?
„Zdravá strava automaticky neznamená drahá. Je pravda, že některé potraviny mohou být trochu dražší – třeba kvalitní maso, ryby, celozrnné pečivo, ořechy, zelenina a ovoce. Ale i ze zeleniny se dají vybrat levnější druhy (např. mrkev, zelí, řepa apod.
), případně sáhnout po sezónní zelenině a rozhodně není třeba kupovat žádné předražené exotické potraviny. Celozrnné pečivo se dá upéct levně doma, ale i když si člověk koupí klasický chléb, tak to není při vhodně sestaveném jídelníčku žádný problém“, vysvětluje Ing.
Hana Pávková Málková, odbornice na výživu ze společnosti STOB a dodává: „Zdravá strava obsahuje základní tradiční suroviny, které naopak většinou patří mezi ty nejlevnější – například ovesné vločky, neochucené mléčné výrobky (jogurty, tvaroh, tvrdé sýry s nižším % tuku v sušině, cottage sýr, atd.), luštěniny, brambory, z tuků řepkový olej apod.“
To potvrzuje Eva (64 let), která bojovala s nadváhou celý dospělý život a teprve v důchodu se jí podařilo shodit skoro 10 kg: „Podařilo se to, až se děti osamostatnily a odstěhovaly se.
Dřív jsem vyvářela každému na míru (a ujídala), v lednici byl neustále kečup, tatarka, bez toho to u nás nešlo. Teď jsem svůj jídelníček velmi zjednodušila co do surovin a společně s pohybem, na který mám konečně čas, se to projevilo na váze.
Určitě neutrácím za jídlo více než předtím, spíš jsem ubrala na kvantitě a přidala na kvalitě, a to mi vyhovuje.“
A na co si dát pozor? „Senioři často šetří na nesprávných místech – koupí si například levnější šunku nebo párky, ale už nedomyslí, že kupují šunku plnou vody a párky plné náhražek.
Kdyby sáhli po kvalitnějším produktu s vyšším obsahem masa, tak by udělali lépe, více si pochutnali a v přepočtu možná i ušetřili.
Často také kupují zbytečnosti v podobě různých polotovarů, slazených nápojů a všemožných pochutin, které ve zdravém jídelníčku být nemusí a utrácí za ně zcela zbytečně,“ doplňuje Hana Pávková Málková.
„I mezi našimi staršími klienty je mnoho těch, kteří trpí závažnými civilizačními chorobami, a to i v důsledku nezdravého způsobu života a obezity, na druhou stranu přibývají ti, kteří chtějí co nejdéle vést plnohodnotný život a jsou ochotni tomu přizpůsobit svůj životní styl, hlavně co se týká stravy a pohybu. To se projevuje na zvyšujícím se zájmu seniorů o příspěvky, které poskytujeme na pravidelné pohybové aktivity. To nás těší a věříme, že tento trend bude pokračovat,“ uvádí marketingový ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny Josef Křivánek.
Nevíte, jak si sestavit nutričně vyvážený jídelníček a chybí vám nápady? Spoustu receptů na celodenní jídelníček (z naprosto běžných cenově dostupných surovin) najdete v knize Hubneme s rozumem tvořivě. Zakoupit ji můžete na www.stob.cz. Speciální akce pro čtenáře i60! Zadejte při nákupu slevový kód „kucharkai60“ a získejte knihu s 20% slevou.
Hodnocení: (4 b. / 4 h.)
Pro hodnocení se musíte přihlásit
Zpět na homepage
Jíst, či nejíst pečivo? Běžcovo dilema, které by mělo mít jasné řešení
Co když si s námi potravinářský průmysl natolik zahrává a opíjí nás svými výrobky tak důmyslně, že ztrácíme přehled, co je vlastně opravdu zdravé? Co když každý den znovu a znovu otevíráme peněženku a kupujeme výrobky, které mají s původními potravinami pramálo společného?
„Já to vyběhám“
Žijeme v moderní společnosti, k níž samozřejmě patří i moderní potraviny. Daň, kterou za to platíme, je ale dost veliká. Projevuje se plíživě, nenápadně, až jednoho dne propukne v podobě nemoci „nevysvětlitelného původu“, poškození kloubů nebo srdečního selhání. Všichni se pak velice diví, jak jsme k tomu přišli. Včetně nás.
Jedním z hlavních viníků těchto problémů je dnešní podoba pšenice. Je všudypřítomná. Mnohdy si ani neuvědomíme, že ji konzumujeme – setkáváme se s ní v podobě dochucovadel, zahušťování, je tam, kde bychom ji nikdy nečekali. Přidá-li se k tomu obsah fruktózo-glukózového sirupu nebo kukuřičného škrobu, které najdeme v téměř každé balené potravině, máme zaděláno na problém.
Všechno tohle totiž sice v malém množství neškodí, stravujeme-li se však jako dnešní běžný člověk, jíme pšenice (a také fruktózy) několikanásobně více, než je zdrávo. Ano, běžec to vyběhá, ale… o to tady nejde. Tady jde o vliv na zdraví, ne o přebytečnou energii.
Zdravotní problémy spojené s konzumací pšenice
V říjnu minulého roku jsem o tom napsala článek Po čem nejvíce tloustneme. Impulzem pro mě byla kniha Williama Davise Život bez pšenice (v originále Wheat Belly, 2011 – ke stažení na Knihy.idnes.
cz), mé osobní zkušenosti a zkušenosti mých klientů.
V několika dnech od uveřejnění článku se zvedla vlna nadšení, kterou jsem vůbec nečekala, začaly mi psát desítky lidí, jak mělo právě vyloučení pšenice největší vliv na jejich zdraví, energii a hmotnost.
V článku se mimo jiné dočtete, jak dnešní podoba pšenice škodí po zdravotní stránce (Nečekaný infarkt, nemoc neznámého původu? Možná, že původ zase tak neznámý není). Na vašem zdraví a kondici se vždy podílí vícero faktorů jako stres, toxiny ve stravě, dostatek vitamínů a minerálů a podobně, ale nadměrná konzumace pšeničných výrobků hraje možná větší roli, než si dokážete představit.
Vysvětleno v kostce: konzumace pšenice má neblahý vliv na naše cévy (nemoci srdce), významně se podílí na obezitě, je spojována se vznikem zánětlivých onemocnění kloubů, ale i střev (revmatoidní artritida, Crohnova choroba a další).
Závislost, absťák, mámení – jak z toho ven
Pravidelnou a nadměrnou konzumací pšenice se můžete dostat do začarovaného kruhu. Funguje totiž jako chuťový stimulant – chcete stále více! Pšenice má do určité míry nadvládu nad naší psychikou. Při trávení vznikají sloučeniny podobné morfinům a po konzumaci tak dochází k mírné euforii.
 Anna Jermářová je specialistkou na výživu, která je spolu se zdravým pohybem její dlouholetou vášní a oblastí zájmu. Vystudovala potravinářství na vysoké škole a posléze nutriční terapii. Propaguje komplexní přístup ke zdraví a svá doporučení zakládá na nových vědeckých poznatcích a vlastních zkušenostech. |
Řešení? Nahraďte obilniny a jednoduché cukry zvýšeným příjmem zeleniny, kvalitními bílkovinami a hlavně správnými tuky. Doplňkově můžeme zařadit také rýži, brambory, jáhly, quinou a pohanku, v ještě menší míře pak žito a oves. Pšenici, v její dnešní podobě, nejezte nejlépe vůbec.
Energie pro své běžné dny čerpejte z tuků. Jezte správné tuky v dostatečném množství a bude vám hej. Přidávejte do salátů olivový olej, jezte avokádo, používejte kvalitní kokosový tuk a sádlo na tepelnou úpravu, nebojte se másla a kvalitní smetany, konzumujte ořechy.
Příjem sacharidů vám postačí do 150gramů denně. Chcete-li zhubnout, jezte jich ještě méně (50–100 gramů).
Samozřejmě, vaše strava je závislá na náročnosti tréninků, svůj příjem sacharidů uzpůsobte také svým cílům (hubnout/nehubnout/přibrat) a tak, abyste se cítili co nejlépe.
Pro hrubou orientaci, bílkovin potřebujete 1-1,5 gramu na kilogram aktivní hmoty (což je, zjednodušeně řečeno, hmotnost mínus tělesný tuk). Tuky by měly tvořit 40 až 60 procent celkového energetického příjmu. Nebojte se tuků, ale při konzumaci živočišných potravin dávejte přednost těm v bio-kvalitě nebo z volného chovu.
Každý jsme jiný – poslouchejte své tělo
Každý máme trochu jiný metabolismus a jsou tací aktivní jedinci, jimž vyhovuje sacharidů mnohem více než 150 gramů, a to ať už z důvodu vysoké fyzické aktivity, a/nebo také proto, že patří mezi sacharidové metabolické typy. Rozhodně ale čerpejte sacharidy co nejvíce ze zeleniny a ovoce.
V případě, že chcete konzumovat i pečivo, dejte přednost kváskovému před běžně prodávaným (kde je místo kvásku použité droždí). Kváskové pečivo je lépe stravitelné a lépe využijete přítomné minerální látky. Nejlepší variantou je „celozrnný celožitný“ nebo „celozrnný špaldový“ kváskový chléb.
Pozor, je nejlepší variantou pečiva, ne nejlepším zdrojem sacharidů! Tím zůstává ovoce a zelenina.
Vezměte svůj jídelníček do vlastních rukou
Zajímavostí je, že v dřívějších dobách snídali lidé maso, vejce, různé kaše, zatímco palačinky nebo chléb jen občas. Z obilovin se více používalo proso (jáhly), pohanka, ječmen a žito. V současné době jíme příliš mnoho pšenice.
Kde se však vzaly typy snídaní, které nyní tak často konzumujeme? Proč si lidé spojují se snídaní croissanty, buchty nebo misku cereálií? Uznávaný odborník Joseph Mercola na svých webových stránkách píše: „To, co v dnešní době jíme, už neurčují místní farmáři nebo podmínky sezóny, ale velké korporace.“
Chybu tedy neuděláte ani tehdy, když budete jíst co nejméně průmyslově zpracované potraviny, jednoduchý sortiment, který vám individuálně vyhovuje, a přizpůsobíte ho svým cílům. Chcete-li například trochu shodit, snižte příjem sacharidů. Nezapomeňte jíst zdravé tuky a přiměřené množství bílkovin, jinak budete mít hlad, chutě a vaše tělo bude strádat.
Zachovejte si zdravý rozum
Správných informací o zdravém jídelníčku je u nás stále málo. Na vině je především silná lobby výrobců potravin. Špatné informace uslyšíte i z úst některých „kapacit“, jimž je těžké nevěřit, že pečivo, margaríny a další zpracované potraviny nutně patří do vašeho „pestrého“ jídelníčku. Jak by to netvrdili, když si velké potravinářské firmy tyto informace tučně zaplatí.
Zkuste si zachovat zdravý rozum, i když to dnes není jednoduché. Jediné, čemu můžete věřit, je vaše vlastní tělo a vaše vlastní zkušenosti. Držím vám palce.
Evžena Janovská
[4 minuty čtení] Celozrnné potraviny se obecně staly určitou mantrou zdravého stravování. Dodávají totiž tělu vitaminy, minerály i vlákninu, není tak divu, že celá řada lidí automaticky sahá v krámě právě po nich. Má to ovšem háček… Celozrnné výro…
Nudí vás monotónní rutina klasického cvičení? Vyzkoušejte cvičení ve vodě! Nejenže se nezapotíte, navíc se bude cítit o 90 % lehčí. Voda je navíc velice osvěžující. To však zdaleka nejsou všechny výhody, které cvičení ve vodě nabízí. Podívejte se …
Bolest v oblasti zápěstí umí znepříjemnit život. Má mnoho příčin, jednou z nich je syndrom karpálního tunelu.
Chcete-li se dostat do formy, nemusíte se stát pravidelnými návštěvníky fitness centra. Vyzkoušejte cvičení vlastní vahou. Cvičit můžete kdykoli a kdekoli, ke cvičení potřebujete pouze pár desítek minut týdně správně využívat váhu vašeho těla. Cvi…
Rychlé hubnutí je snem všech, kteří se chtějí zbavit nadbytečných kil. Pokud mezi ně patříte, pravděpodobně jste narazili na některou z mnoha jednorázových diet, slibující splnění tohoto snu. Zapomeňte na ni a raději hubněte pomalu, ale zdravě. U …
Pod pojmem alergie si obvykle vybavíme pylovou či potravinovou alergii, případně alergii na prach apod. Alergie na chlad je pro některé lidi výmyslem. Bohužel opravdu existuje a dokáže nám pořádně znepříjemnit život.
Kouření cigaret, stejně jako každá závislost nabízí kuřákům krátké příjemné chvíle. Za to si však od nich vybírá krutou daň na jejich zdraví i na…
Kouření cigaret, stejně jako každá závislost nabízí kuřákům krátké příjemné chvíle. Za to si však od nich vybírá krutou daň na jejich zdraví i na…
Léčivé účinky hub znali již naši pravěcí předci. Avšak teprve v posledních letech je jim věnována pozornost ze strany vědců Podívejme se na pět hub, které…
Nemilé překvapení v podobě zarudlé kůže s drobnými, svědivými pupínky si z pobytu na slunci odnáší stále více lidí. Dávno se to už netýká pouze…
Zinek je v našem těle obsažen ve velmi malém množství, přesto je pro nás nezbytný. Bez něho by nemohlo naše tělo správně pracovat. Jeho nedostatek nám…
Shon, stres, nezdravé stravovací návyky, nedostatek pohybu – to vše může být příčinou infarktu myokardu. Tento zákeřný nepřítel, který patří mezi nejčastější příčiny smrti, nemusí…
Mýty o pečivu v hledáčku odborníků: Zabíjí nás lepek? Je tmavé pečivo zdravější?
Chléb a pečivo mají své zastoupení v jídelníčku už odnepaměti. Jsou důležitým zdrojem „rychlých sacharidů“, a tedy i rychle využitelné energie, mohou poskytovat důležité vitaminy, minerální látky a vlákninu. Na druhou stranu jejich konzumací přijímáme větší množství soli nebo i cukru a tuku.
„Pečivo má v jídelníčku své místo. Důležitý je však výběr a v neposlední řadě i konzumované množství,“ vysvětluje nutriční terapeutka Tamara Starnovská z Fóra zdravé výživy.
Bezlepková dieta? Žádná zdravotní výhoda
Lepek je bílkovina, která se nachází v obilovinách u nás běžně konzumovaných – v pšenici, žitu a ječmeni, ovsu a ve výrobcích z těchto obilovin.
Nejčastějším onemocněním v souvislosti s lepkem je celiakie a u nás se předpokládá, že touto intolerancí trpí 40–50 tisíc lidí.
Nemocný musí držet přísnou bezlepkovou dietu, jinak mu hrozí poškození sliznice tenkého střeva různého stupně.
„V současné době dobrovolně vylučuje lepek ze stravy asi 1/3 Američanů v domnění, že jim bezlepková dieta pomůže zhubnout,“ říká Pavel Kohout z Fóra zdravé výživy. „Podobné snahy můžeme pozorovat i u nás,“ dodal Kohout. Jenže podle odborníků se nepodařilo věděcky prokázat, že by taková dieta měla nějaké zdravotní výhody.
Mýty o chlebu a pečivu
Tmavé pečivo je zdravější
Celozrnné pečivo je sice zdravější (obsahuje vitaminy, minerální látky a vlákninu), ale ne každé tmavší pečivo je celozrnné! „Některé druhy tmavšího pečiva se totiž mohou přibarvovat, a to karamelem nebo praženými obilovinami,“ uvádí odbornice na kvalitu potravin profesorka Jana Dostálová z Fóra zdravé výživy.
- Vícezrnné a speciální pečivo je celozrnné
- Pokud takové pečivo neobsahuje alespoň 80 % celozrnných obilovin, nejedná se o celozrnné pečivo a nesmí být ani takto označené.
- Čerstvý chléb musí být měkký
Tenhle mýtus je hodně rozšířený, takže se výrobci často uchylují k tomu, že chléb méně propékají, aby byl měkký. Správně by ale kůrka měla být tvrdá a čerstvý chléb by měl být dobře propečen, aby neměl sklon k plesnivění.
- Rozpékané pečivo je vždycky horší než čerstvé
- Vždycky záleží na vstupních surovinách a technologickém postupu, a to jak u čerstvého, tak i u rozpékaného pečiva.
Celozrnný chleba je plný vlákniny. | Shutterstock.com
Celozrnné pečivo je dietnější
Celozrnné pečivo je z hlediska správné výživy vhodnější, protože obsahuje více vlákniny. Jeho energetická hodnota je ale shodná s běžným pečivem.
Po pečivu se tloustne
Na pečivo rozhodně vinu nesvalujte. Tloustne se, pokud přijímáme ve stravě více energie, než vydáváme. Pečivo (zejména bílé) obsahuje dobře dostupnou energii, kterou pokud nevyužijeme (při práci, pohybu), uloží se v podobě tuku.
Lepek slepuje střeva
Lepek, tedy bílkovina obsažená v zrnech obilovin, rozhodně střeva neslepuje. Podle jeho množství se odvozuje kvalita mouky – čím víc lepku, tím víc mouka »lepí« a z ní vyrobené těsto je kvalitnější.
- Bezlepková dieta je skvělá i pro zdravé lidi
- Bezlepková dieta je sice plnohodnotná a obsahuje potřebné živiny, také dostatek energie a bílkovin a zdravému člověku neublíží, ale také nijak neprospěje.
- Chléb v ledničce vydrží nejdéle čerstvý
Právě naopak, chlad urychluje jeho stárnutí a tvrdnutí. Chléb by se měl správně skladovat při teplotě 20–25 °C, ideálně zabalený do čisté utěrky a uložený tak, aby mohl „dýchat“.
Celiakie je autoimunitní dědičné onemocnění. Jeho spouštěčem je bouřlivá reakce na lepek. Lepek je obsažen ve spoustě potravin, které denně konzumujeme. | scoom
Jak vybírat pečivo?
Odborníci radí kupovat pečivo balené, protože výrobci musí uvést, z čeho jsou suroviny složené. Na výrobcích také najdeme tabulku nutričních hodnot. U nebalených pekařských výrobků je výběr logicky složitější.
„Můžeme říci, že nutričně výhodnější druhy jsou tmavší, neplatí to však vždycky, protože se může jednat o výrobek, který je přibarvený,“ varuje Dostálová. Jako barvivo se přidává karamel, častěji pražené obiloviny. V případě, že kupujete nebalené pečivo či chléb, informace o složení by vám měl podat prodávající personál.
Desatero konzumace pečiva:
- věřte, že přiměřené množství pečiva je vhodnou součástí každodenního jídelníčku
- nezapomínejte, že pro každého z nás je vhodná jiná kombinace pečiva
- střídejte druhy a nezaměřujte se na jeden
- zkoumejte složení chleba a pečiva
- vybírejte si malé pečivo
- pečivo nejezte samotné, ale vždy v kombinaci se zdroji bílkovin
- při fyzicky náročnějších aktivitách si můžete přidat i sladké druhy pečiva
- preferujte žitné či žitno-pšeničné pečivo
- preferujte pečivo bez soli na povrchu
- pokud zvolíte sladké pečivo, snězte ho v první polovině dne nebo před plánovanou fyzickou aktivitou