Spojitost mezi stravou a rakovinou je již dlouhou dobu nedílnou součástí onkologického výzkumu.
Studie Americké společnosti pro boj s rakovinou (ACS) potvrzuje okřídlené pořekadlo: Jsme to, co jíme. Strava bohatá na protirakovinné látky může mít hluboký dopad jak na prevenci, tak na léčbu tohoto onemocnění.
Ale co je to správná strava? Podle vědců jsou to níže uvedené potraviny, které obsahují složky ochraňující zdravé buňky a látky bojující s těmi zhoubnými.
Na vylíčení všeho, čím luštěniny přispívají v boji s rakovinou, by nám nestačil ani celý článek, ale zkraťme to. Vše se to točí kolem jedné věci – vláknina. Vlákninovými šampiony jsou zcela jednoznačně fazole. Studie ukázaly, že pravidelný přísun vlákniny ze stravy může chránit před kolorektální rakovinou. Snižuje riziko tohoto onemocnění až o 40 procent. 
(Volné dílo)
Ale mimo prevenci jsou fazole účinné i jako pomůcka v boji s existujícími rakovinnými buňkami. Studie provedená na krysách potvrdila, že pravidelná konzumace černých a bílých fazolí snížila růst uměle vyvolaných rakovinných buněk o neuvěřitelných 75 procent. Mezi česnekovitou zeleninu patří rostliny, jako cibule, česnek, pórek, zelená cibulka a další. Kromě toho, že se tato zelenina hojně využívá ve světové kuchyni, působí i proti rakovině.
Pravidelná konzumace česnekovité zeleniny může díky jejím protinádorovým účinkům snižovat riziko rakoviny žaludku a prostaty.
Hlavní složkou rozmačkaného česneku je alicin, který podle výzkumů zbržďuje vývoj karcinomu prsu, tlustého střeva a endimetria (tělo děložní). Cibule má zase vysokou hladinu kvercitinu, známého flavonoidu s antioxidačními, protizánětlivými a protinádorovými účinky.
Bobule poskytují nekonečný zdroj užitečných látek. Předně jsou bohaté na vitamín C a vlákninu, ale jejich největším přínosem je mimořádně vysoká hladina antioxidantů. Je dokázáno, že kyselina ellagová má silné protirakovinné účinky a vysoká hladina antokyanu působí proti kolorektální rakovině. Častá konzumace bobulovitých plodů snižuje šíření zhoubných buněk, chrání DNA před poškozením a organismus před záněty. Rajčata obsahují vysoké množství karotenů, obzvlášť známého lykopenu, který má protirakovinné účinky. Několik studií potvrdilo, že lykopen snižuje riziko prostaty, plic a žaludku. Další výhodou rajčat je, že se vařením nesnižují jejich blahodárné účinky na zdraví a produkty z rajčat proto vykazují stejné pozitivní výsledky. Americký ústav pro výzkum rakoviny zahrnul lněné semínko mezi jednu z top potravin pro boj s rakovinou – a oprávněně. 
(Marco Verch / Flickr.com)
Jednou z nejvýznamnějších složek lněného semínka je lignan. Vícero studií prokázalo spojení mezi lignany ve lněných semínkách a rakovinou prsu. Konkrétně, lignany redukují růst zhoubných buněk. Obzvláště u žen po menopauze snižuje konzumace lněných semínek riziko rakoviny prsu.
Ale nejenom ženám tato strava prospívá. Pokusy ukázaly, že semínka mohou ochránit muže před rakovinou prostaty.
Studie prokázaly, že pravidelné požívání ryb snižuje riziko hned u několika druhů rakoviny, zejména těch, které ohrožují zažívací trakt.
Ryby jako losos a makrela jsou bohaté na omega 3 mastné kyseliny. Tyto zdravé tuky jsou užitečné z řady hledisek, a jedním z nich jsou protirakovinové vlastnosti. Pravidelná konzumace ryb bohatých na tyto tuky snižuje také riziko rakoviny prostaty a prsu.
7. Košťálová zelenina
Mezi košťálovou zeleninu se řadí zelenina se ztlustlou lodyhou – brokolice, zelí, kapusta, ředkvička, květák a další. Tyto rostliny jsou bohaté na živiny, mají vysokou hladinu karotenoidu, folátu, minerálů a vitamínů, ale zřejmě nejdůležitější složkou je skupina chemických látek obsahujících síru. Ta dává košťálové zelenině její typickou výraznou chuť a pomáhá snižovat riziko rakoviny. Výzkum košťálové zeleniny je rozsáhlý a objevil, že má charakteristiky, které působí proti rakovině prostaty, plic, prsu a kolorekta. Hrozny a hroznová šťáva jsou bohaté na látku zvanou resveratrol, jež je dobře známá pro své antioxidační účinky. Rovněž se zjistilo, že resveratrol zpomaluje rozvoj rakoviny a dokonce redukuje velikost nádorů. Většina potenciálních protirakovinných látek se u hroznů nachází v semínkách a slupce. Také produkty z hroznů jako rozinky nebo víno obsahují resveratrol, a jsou tudíž skvělými pomocníky při boji s karcinomy. Černá rýže si vysloužila pověst super potraviny s protirakovinnými účinky poměrně nedávno. Černá rýže je plná vlákniny, jež je vhodná u kolorektální rakoviny. Podobně jako dříve zmiňované bobulovité plody, i černá rýže překypuje antokyany, antioxidanty se silnými protinádorovými vlastnostmi. Antokyany konkrétně potlačují metastáze u specifických případů rakoviny prsu, jak zjistilo několik studií. 
Indický desert z černé rýže. (foodiesfeed.com)
Kurkuma je příbuzná zázvoru a patří mezi nejoblíbenější koření asijské kuchyně. Neobejde se bez ní žádné kari. Hlavní složkou kurkumy je kurkumin, jehož účinky na rakovinu se extenzivně zkoumají. Vícero studií prokázalo účinnost kurkuminu při ničení nádorových buněk, aniž by se poškodily ty zdravé. Zejména to platí u případů rakoviny jícnu. Další úžasnou vlastností kurkuminu, jak neustále potvrzují výzkumy, je, že jeho pravidelná konzumace během chemoterapie a další rakovinové léčby může dramaticky zvýšit účinnost léčby. Je to zejména díky jeho antioxidačním a protizánětlivým vlastnostem. Zdravotní účinky mrkve jsou takřka stejně známé jako její proslulá oranžová barva. Vysoký výskyt alfakarotenů a betakarotenů je nezbytný pro prevenci před zhoubnými buňkami i pro následnou léčbu.
Pravidelný příjem mrkve může zeslabit riziko rakoviny prostaty, žaludku a dokonce plic.
12. Listová zelenina
Brukev čínská známá také jako ,,čínské zelí‘, bok choy, pak choi nebo pak čoj. (maxpixel.net)
Americký ústav pro výzkum rakoviny uvádí zelenou listovou zeleninu jako nepostradatelného spojence v boji se zhoubnými buňkami.
Tato zelenina je bohatá na antioxidanty, které pomáhají chránit organismus před nádory. Každá z nich má své přednosti.
Špenát je účinný proti rakovině pankreasu, brukev sítinovitá bojuje s rakovinou tlustého střeva a plic a brukev čínská (pak choi) je bohatým zdrojem selenu, který se považuje za nezbytnou látku pro prevenci rakoviny prsu, jícnu, žaludku, prostaty a plic.
Jedlé houby jsou často vychvalovány jako zázračná protirakovinná potravina. Toto tvrzení není jen tak vycucané z prstu. Rozsáhlý výzkum potvrdil, že protinádorové a antimikrobiální účinky má přes dvacet různých druhů hub, které zároveň stimulují imunitní systém, aby zakročil proti rakovinovým buňkám. Obzvlášť houby reishi vykazují při léčbě rakoviny plic velmi dobrých účinků. 
Lesklokorka lesklá neboli reishi. (Foto: Eric Steinert – photo taken by Eric Steinert at Paussac, France, CC BY-SA 3.0)
Upozornění: Tento článek je pouze informativní a nelze ho brát jako náhradu za radu lékaře.
Redakční úprava a překlad z původního článku newyorských The Epoch Times: Ondřej Horecký
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Příznivý efekt česneku na rakovinu, cukrovku, kůži i obezitu
Naši předkové česnek používali například pro odpuzování hmyzu, středověká Evropa jej dokonce užívala při boji s morovou epidemií a Egypťané pohřbívali hlavičky česneku spolu se svými mrtvými.
Současná věda potvrzuje babské rady: česnek je všelék; v první části materiálu o česneku jsme zmínili jen některé jeho pozitivní účinky na nejrůznější zdravotní obtíže.
Dnes se podíváme na studie dokládající příznivý efekt česneku na rakovinu, cukrovku, kůži, obezitu a jiné, jak je shromáždila Jen Miller v unikátním komplexním přehledu citujícím desítky vědeckých pramenů (v angličtině na www.jenreviews.com/garlic).
Každých 100 gramů česneku odpovídá zhruba 150 kaloriím a obsahuje 33 gramů sacharidů a 6,36 gramu bílkovin.
Česnek je také zásobárnou vitamínů B1, B2, B3, B6, folátu, vitamínu C, vápníku, železa, hořčíku, manganu, fosforu, draslíku, sodíku a zinku.
Velmi efektivní složkou česneku je síru obsahující alicin, který má antibakteriální a antifungální (působící proti houbám) vlastnosti a některé zdroje uvádějí, že může pomoci zabránit vzniku určitých forem rakoviny.
Protirakovinné účinky česneku
Česnek má silné protirakovinné vlastnosti proti hlavním typům rakoviny postihujícím člověka. Studie na zvířatech i člověku ukázaly, že česnek má schopnost potlačit vývoj nádorů v játrech, prsou, žaludku, plicích, jícnu, kůži, prostatě, střevech a močovém měchýři.
Jiná studie, provedená v Číně, dokázala, že česnek je účinný při snižování rizika rakoviny prostaty u mužů, ale jeho účinky na nádory prostaty jsou méně účinné u mužů s pokročilým karcinomem prostaty ve srovnání s těmi s lokalizovaným typem rakoviny.
Autor: Depositphotos.com
Nejlepší způsob, jak získat z česneku co nejvíce zdravých složek, je jeho naprosté rozmačkání. Tak se z česneku uvolní všechny zdraví prospěšné sloučeniny.
Díky diallylsulfidu je tato cibulovina účinná při prevenci rakoviny jícnu – trávicího traktu. Sloučenina brání tvorbě nádorů a metabolismu látky způsobující rakovinu. Alicin, rovněž obsažený v česneku, zpomaluje o celých 50 % šíření buněk karcinomu tlustého střeva, dělohy a prsou.
Vědci se domnívají, že rovněž pomáhá v boji proti rakovině tím, že odstraňuje volné radikály, opravuje poškozenou DNA, stimuluje činnosti esenciálních enzymů, zvyšuje hladiny glutathionu a zabraňuje poškození chromozomů. Selen zase dokáže zničit geny podílející se na karcinogenezi.
Extrakty z česneku pomáhají při ochraně před poškozením střev během chemoterapie. Česnek může nejen pomoci snížit výskyt rakoviny, ale i snížit počet úmrtí na tuto zákeřnou nemoc. Selen silně působí proti riziku vzniku rakoviny tlustého střeva, plic, prostaty a jater, stejně jako ke snížení mortality z těchto nádorů.
Rovněž v česneku obsažený vitamín C má protirakovinné účinky, protože dokáže zastavit volné radikály dříve, než mohou vytvořit nádory nebo způsobit poškození DNA. Nízký příjem vitamínu C nebo jeho nedostatek může vést ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny děložního čípku.
Kontrola hladiny cukru v těle
Pro svůj hypoglykemický účinek funguje česnek při prevenci a léčbě diabetu mellitus. Studie na krysách zjistila, že sloučeniny česneku jsou účinné při snižování hladiny cukru v krvi u osob trpících chemickou indukovanou chronickou hyperglykemií.
Etanolový extrakt z česneku může pomoci snížit hladinu cukru v krvi u myší trpících chemicky indukovaným diabetem. Další studie na myších zase prokázala, že česnekový extrakt byl účinný při prevenci hyperglykemie vyvolané stresem, která je vysokým rizikovým faktorem pro rozvoj diabetu.
Studie na vzorku lidské populace teorii potvrdila. Dokázala, že prášek z česneku snižuje koncentraci glukózy v krvi a zvyšuje mikrocirkulaci kůže, čímž pomáhá kontrolovat cukrovku. Kombinace česneku a standardních antidiabetických léčiv pomohla zvýšit glykemickou kontrolu u pacientů s diabetem typu II.
Vápník, jenž je v česneku obsažen ve významném množství, může pomoci předcházet vzniku syndromu inzulínové rezistence, který často předchází rozvoji diabetu. Rozvoji této choroby dokáže účinně zabránit rovněž thiamin.
Česnek zbaví tasemnice i salmonely
Vědci prokázali, že česnek je díky protizánětlivým, antifungálním, antibakteriálním a antivirovým vlastnostem účinný v boji s mikroby. Extrakty z česneku fungují rovněž proti řadě prvoků a zředěný česnek vykazuje protiparazitické účinky proti tasemnici dětské i giardióze (parazitárnímu průjmovému onemocnění střevního traktu zvířat a člověka způsobené bičíkovcem lamblií střevní).
Vědci také zjistili, že extrakty z česneku jsou užitečné při léčbě kryptosporidiózy, choroby způsobené parazitem známým jako Cryptosporidium, jenž může být pravděpodobným důvodem průjmu u jedinců s diagnózou HIV.
Pokud jde o virus lidské imunodeficience (HIV), studie přesvědčivě ukázaly, že sloučeniny česneku jsou účinné v boji proti HIV infekcím v buňkách.
A i zde hraje roli selen, klíčová složka česneku, který dokáže zabránit rozvoji viru HIV v AIDS a brání šíření dalších virových infekcí.
Kromě mnoha jiných je česnek také účinným antibakteriálním činidlem proti běžným bakteriím, jako je například Salmonella.
Různé sloučeniny česneku jsou účinné při prevenci a snižování bakteriální infekce Helicobacter pylori, která způsobuje dvanáctníkové a žaludeční vředy.
I u mikrobů má alicin své místo, jelikož vykazuje antibakteriální účinnost proti bakteriím rezistentním na antibiotika. Výzkumníci také dokázali, že česnekový extrakt je účinný při léčbě zlatého stafylokoka a E. coli, což z něj činí silné antibiotikum.
Česnek může zlepšit zdraví kostí
Česnek obsahuje živiny, které jsou nezbytné pro optimální zdraví kostí, a jejich nedostatky mohou mít za následek kostní onemocnění, jako je osteoporóza.
Skupina výzkumných pracovníků provedla studie na zvířatech u samic potkanů a zjistila, že extrakt z česneku podporuje přenos vápníku ze střev do kostí, čímž pomáhá posílit kosterní svaly krys.
Česnekový olej je rovněž účinný při zlepšování obsahu minerálů v kostech, stejně jako pevnosti v tahu kostí.
Může pomoci zabránit ztrátě kostní minerální látky způsobené nedostatkem ovariálního hormonu.
Autor: Depositphotos.com
Jezte česnek! Klasický stroužek není jediná jedlá součást rostliny. Velice chutné a zdravé jsou i zelené výhonky mladého česneku.
Pravidelná konzumace česneku pomáhá zabránit vzniku osteoartrózy kyčelního kloubu.
Česnek obsahuje významné množství vápníku. Jeho nedostatek může mít za následek výraznou ztrátu kostní hmoty, stejně jako tzv.
křivici u dětí (onemocnění dětí vyvolané nedostatkem vitamínu D, které je způsobeno nedostatečnou výživou, tedy výživou chudou na tento vitamín, ale také nedostatkem slunečního záření, jehož pomocí dovede tělo tvořit z některých látek vitamín). Suplementace vápníku vede ke snížení ztrát kostní hmoty u žen po menopauze.
Pro správnou tvorbu kostí je důležitý fosfor, další významná složka česneku. Fosfor je nezbytný pro zlepšení obsahu kostních minerálů, kostní minerální hustoty a snížení rizika osteoporózy u žen a mládeže ve věku nad dvacet let. Vědci si také všimli, že zvýšení příjmu fosforu je spojeno se zvýšením příjmu vápníku, což pomáhá dále posilovat a chránit kosti.
Pro zdraví kostí je rovněž důležitá měď, jejíž nedostatek je úzce spojen s mineralizací kostí a osteoporózou. Ke ztrátě kostní hmoty a vzniku osteoporózy vede také nedostatek vitamínu C.
Nemyslí vám to? Pomůže zase česnek, a to i na demenci
Vědci prokázali, že česnek a jeho sloučeniny jsou nezbytné pro udržení zdravých kognitivních funkcí a pro prevenci kognitivních onemocnění souvisejících s věkem, jako je Alzheimerova choroba a demence. Ke kognitivním problémům patří obtíže při učení, problémy s pamětí či jazykem.
Některé účinné látky v česneku jsou zodpovědné za zlepšení funkce mozku a krátkodobé paměti u subjektů trpících chronickou hyperglykemií.
Čerstvý česnek pomáhá zlepšit retenci paměti a kognitivní výkon u potkanů, jelikož pravděpodobně zlepšuje hladiny serotoninu v mozku.
Snižováním oxidativního poškození a vysokými hladinami cholesterolu a homocysteinu může česnek pomoci při prevenci demencí a při prevenci kognitivního poklesu ochranou mozkových neuronů před toxicitou a smrtí.
Převratným zjištěním je, že česnek může pomoci při prevenci Alzheimerovy choroby. Dokáže vyčistit volné radikály a zabránit neuronální smrti.
Vitamín B1 zlepšuje funkce mozku, zejména krátkodobé paměti u malých dětí. Jeho nedostatek může naopak vést k rozvojovým a progresivním onemocněním mozku, jako je Alzheimerova choroba.
Pozitivní vliv česneku na kůži
Česnek obsahuje vitamín C, měď, selen a vápník, které jsou nezbytné pro podporu zdravé pokožky. Vodní extrakty z česneku jsou při místní aplikaci účinné při léčbě bradavic a jiných podobných kožních onemocnění.
Pro správný zdravý stav pokožky je nezbytný vápník, zodpovědný za diferenciaci a rozmnožování kůže. Ve formě nanočástic může skutečně pomoci urychlit proces hojení ran na kůži.
Vápník je rovněž nezbytný pro podporu funkce kožní bariéry a pro regulaci struktury horní vrstvy pokožky.
Selen, vitamín C a měď, obsažené v česneku, jsou díky antioxidantům rovněž důležité pro udržení zdravé pokožky. Hojení ran zase naopak urychluje vitamín C, zodpovědný za fúzi kolagenu, jež je zvláště důležitá u jedinců po operaci.
Česnek v boji proti obezitě
Česnek obsahuje thiamin a vápník, jenž jsou účinné při podpoře úbytku tělesné hmotnosti u obézních jedinců. Vápník obsažený v česneku je účinný při zvyšování regulace hmotnosti, čímž zabraňuje obezitě.
Galerie: Jsou morbidně obézní. Jídlo je zabíjí
Vysoký příjem vápníku v potravě souvisí s nižším rizikem obezity. Většina obézních lidí trpí také nedostatečností thiaminu, jež je možný z česneku efektivně získat i v rámci diety.
Stop premenstruačnímu syndromu
Je známo, že je česnek účinný při snižování fyzických a emočních poruch, které se vyskytují během PMS u žen.
Vzhledem k významně vysokému obsahu vápníku pomáhá česnek v boji proti symptomům premenstruační deprese, jako jsou změny nálady, závratě a psychické symptomy. Zvýšení příjmu vápníku pomáhá snižovat únavu, depresi a změny chuti k jídlu u žen trpících PMS. Tomu napomáhá i vitamín B1.
Rovněž nedostatek selenu, stopového prvku v česneku, a vitamínu B6, může vést k nepříznivým změnám nálady zejména u žen trpících PMS. Ženy s PMS, které jsou léčeny vitamínem B6 (pyridoxin), vykazují významné zlepšení, zejména pokud jde o emoční symptomy. Díky schopnosti metabolizovat esenciální mastné kyseliny pomáhá kyselina askorbová (vitamín C) ženám zvládat symptomy PMS.
Zdravá hodnota pH
Vápník a fosfor obsažené v česneku mohou tělu pomoci dosáhnout zdravé hodnoty pH, což je zásadní pro prevenci onemocnění. K podpoře alkalického prostředí pomáhá vápník. Snižuje tak bolest zad, zlepšuje růst a zvyšuje účinnost chemoterapie. Fosfor, ve formě fosfolipidů, pomáhá vyrovnávat hladiny pH těla zabráněním nadměrné hladiny jak alkalických, tak kyselých sloučenin.
Česnek pro lepší zrak
Díky velkému obsahu vitamínu B1 a thiaminu je česnek nezbytný pro podporu správného zdraví očí. Léčba thiaminem může pomoci zvrátit ztrátu zraku zejména v případech alkoholismu.
Zvýšení příjmu thiaminu u alkoholiků může pomoci při léčbě nervů poškozených alkoholem, které jsou zodpovědné za pohyb očí. Vědecký výzkum také ukazuje, že thiamin je spojen s nižším rizikem vzniku glaukomu s otevřeným úhlem, který je jednou z hlavních příčin trvalé slepoty.
Vědci také dokázali, že thiamin spolu s dalšími sloučeninami vitamínu B může pomoci zpomalit vývoj šedého zákalu, tzv. katarakty.
- Pod slovem česnek si většina z nás představí klasický stroužek. To ale není jediná jedlá součást rostliny. Velice chutné a zdravé jsou i zelené výhonky mladých rostlin. Mají stejné upotřebení jako stružky, ale jsou vynikající pro výrobu pesta, do polévek nebo k ochucení másla.
- Největší česnekovou velmocí je Čína. Česnek pochází z centrální Asie, ale rychle se rozšířil do evropské a africké kuchyně. Nejvíce česneku se ale pěstuje stále v Číně, kde se podle studie z roku 2012 soustřeďují dvě třetiny produkce světového česneku, jež se odhaduje na zhruba 46 miliard kilogramů ročně.
- Průměrná spotřeba česneku se odhaduje na 0,9 kg na osobu. Znamená to sníst zhruba 302 stroužků na osobu za rok.
- Nejlepší způsob, jak získat z česneku co nejvíce zdravých složek, je jeho naprosté rozmačkání. Tak se z česneku uvolní všechny zdraví prospěšné sloučeniny.
- Česnek má tradici sahající do dávné historie. Egyptští faraoni podporovali sílu stavitelů pyramid právě česnekem. Rovněž starodávný egyptský lékařský dokument – Ebersův papyrus – zmiňuje ohromujících dvaadvacet léčivých použití česneku. Rostlina se také objevuje v textech významných autorů historie, kteří podrobně popisují jeho různá použití a nazývají česnek „magickou rostlinou“.
Zdroj: Mentalfloss.com
Karotenoidy
Pod souhrnným názvem karotenoidy si můžeme představit fotosyntetická barviva, která zodpovídají za barevnost ovoce a zeleniny. Jsou rovněž řazeny mezi antioxidanty přírodního původu. Pro naše zdraví je podstatných šest karotenoidů (vědci jich určili až několik set). Je to beta karoten, alfa karoten, kryptoxantin, lykopen, lutein a zeaxanthin. Ve kterých druzích ovoce a zeleniny se vyskytují nejvíce?
Alfa-karoten (i beta karoten) je obsažen v mrkvi a dýni, lykopen v červených plodech (ve vodním melounu, červeném grapefruitu, červeném rybízu, arónii), zeaxantin je v tmavozelené zelenině, dýni a červených paprikách, kryptoxantin v mangu, pomerančích, meruňkách a broskvích a konečně lutein v žlutočervené a zelené zelenině (například špenátu), žlutočerveném ovoci a ve vajíčkách. Ideální by byla v přírodním přípravku jejich společná kombinace.
Jejich zásadní přínos spočívá v antioxidačním působení. To znamená, že chrání buňky před poškozením nestabilními molekulami kyslíku, tzv. volnými radikály. I když jsou si podobné, je důležité, že každý z nich specificky působí na určitou tkáň.
Beta karoten se v organismu mění vitamin A (na vitamin A se může přeměnit i alfa karoten i kryptoxantin, ale ne v takovém množství). Někteří odborníci uvádějí, že karotenoidy mohou působit preventivně proti rakovině tím, že omezí růst abnormálních buněk, ale to je ještě ve stádiu klinického zkoumání.
Je zajímavé, že různé druhy karotenů jsou zkoumány v souvislosti s jiným typem rakoviny, třeba lykopen v souvislosti s rakovinou prostaty. Mohou poskytovat ochranu před chorobami srdce. Karotenoidy zpomalují vývoj makulární degenerace. Zvyšují celkovou imunitu.
Vědci se domnívají, že všechny karotenoidy, zvláště alfa-karoten a lykopen, blokují tvorbu škodlivého cholesterolu, který může zapříčinit kardiovaskulární komplikace (nemoci srdce a cév).
Karotenoidy lutein a zeaxantin podporují ostré vidění absorpcí škodlivých ultrafialových paprsků neutralizováním volných radikálů na oční sítnici. To pravděpodobně pomáhá snižovat riziko makulární degenerace a poruch zraku spojených s věkem, které jsou hlavní příčinou slepoty u starších lidí. Jiné karotenoidy pravděpodobně brání poškození oční čočky a snižují tak riziko katarakty.
Jako praktickou poznámku je možné uvést, že karotenoidové doplňky je třeba užívat s potravou obsahující malé množství tuku, který pomáhá organismu karotenoidy lépe vstřebávat. Rozdělíte-li celkové množství na dvě dílčí dávky, vstřebá jich tělo více.
Velké dávky karotenoidů, ať už získané z potravy nebo z doplňků, mohou oranžově zbarvit kůži, zvláště na dlaních a chodidlech. Tento příznak je neškodný a postupně vymizí, snížíte-li dávky. Ačkoli nejsou známé jiné vedlejší účinky spojené s užíváním karotenoidů, mohou vysoké dávky jednotlivých karotenoidů působit negativně na účinky ostatních karotenoidů.
Vyšší dávky karotenoidů se nemají podávat v těhotenství. Jako zajímavost lze uvést, že brokolice a jiné tmavě zelené zeleniny obsahují také karotenoidy, ale zelený chlorofyl překrývá jejich žlutooranžový pigment.
Karotenoidy-přírodní antioxidanty
Různě zbarvené ovoce a zelenina obsahuje barviva, skupinu fytochemikálií- antioxidantů ze silnými ochrannými vlastnostmi. Tyto látky se v přírodě nachází ve velkém množství – vědci popsali 8000 různých druhů…
Co jsou karotenoidy?
Karotenoidy jsou v tuku rozpustné látky, vyskytující se v mnoha rostlinách, které chrání před poškozením slunečními paprsky (fotooxidace) a pomáhají přilákat ptáky a hmyz pro oplození.
U lidí podporují zdraví biologicky aktivní karotenoidy ve stravě. Karotenoidy se nacházejí v membránách obklopujících buňky a jejich vnitřní části.
Z této důležité pozice mohou karotenoidy ovlivňovat četné buněčné děje a zdravé celého těla.
Existuje 700 různých druhů karotenoidů a jejich metabolitů. Padesát až šedesát se běžně vyskytuje v moderní stravě. Přibližně 10 procent karotenoidů, zejména alfa, beta a gama karoteny, se v těle přeměňují na vitamín A nebo retinol.
Karotenoidy se dělí na fytochemikálie od A do Z, do alfa-karotenu po zeaxantin, hromadící se v určitých tkáních.
Z některých známějších karotenoidů jmenujme lutein, zeaxantin, alfakaroten, betakarotén, gamakaroten, lykopen, chlorofyl či limonen.
Funkce karotenoidů
Oranžové karotenoidy (alfa, beta, gama a zetakaroten).
Oranžové karotenoidy jsou v přírodě nejrozšířenější a v lidském těle nejrozdílnější co se týká činnosti.
V součinnosti s vitamínem A (kromě zetakarotenu) brání oranžové karotenoidy rozpadu buněčných membrán, které obklopují buňky a mezibuněčné částice. Nejdůležitější buněčnou strukturou, kterou oranžové karotenoidy chrání, je DNA.
Jakékoliv poškození DNA struktury vytváří „chybné molekuly‘ které nevykonávají svou funkci a nakonec rozrušují tělesné funkce.
Karoteny zvyšují buněčnou tvorbu proteinů, opravující oxidované části DNA.
Červené karotenoidy spolupracují s oranžovými a potencují antioxidační účinek a většina červeného ovoce a zeleniny obsahuje též velké množství oranžových karotenoidů.
Potravní doplňky smíšených karotenoidů obsahujících červené a oranžové barvivo se jeví v ochraně DNA nejúčinněji a opravuje poškozené části molekuly DNA. Tyto účinky posiluje zinek a nikotinamid (vitamín B3).
Oranžové karotenoidy chrání proti rakovině. Alfakaroten může působit v prevenci rakoviny lépe než betakaroten. Oranžové karotenoidy chrání před srdečně-cévními chorobami několika způsoby. U oranžových karotenoidů zjistili výrazné snížení rizika anginy pectoris.
Oranžové a červené karotenoidy účinně snižují poškození kůže slunečním zářením a někteří lidé užívají velké množství přípravků s betakarotenem pro výraznější zbarvení pokožky. Samotné užívání betakarotenu nebo jiného karotenoidu nemá na rozdíl od kombinace červených a oranžových karotenoidů preventivní účinek.
Vědci předpokládají u oranžových karotenoidů stimulaci imunitního systému. Silnější stimulační účinek byl prokázán u karotenoidů červených oproti oranžovým.
Žluté/zelené karotenoidy (lutein, zeaxantin, alfa a beta kryptoxantin).
Makula je oblast výrazného nahromadění žlutého barviva ve středu sítnice. Světlo z vnějšího prostředí se na makule koncentruje. Analýza makuly prokázala nadměrně velké množství dvou žlutých karotenoidů: zeaxantinu a v menší míře luteinu.
Množství těchto karotenoidů v makule převyšuje množství ostatních karotenoidů v tkáních asi stonásobně. Tyto žluté pigmenty absorbují a snižují intenzitu modrého světla na sítnici a tak chrání makulární buňky před poškozením.
V oční čočce brání lutein a zeaxantin před fotooxidací a zákalem. Tyto pigmenty jsou jedinými v oku a v prevenci zákalu, MD a jiných degenerativních onemocnění sítnice hrají velmi důležitou roli.
Je dlouho známo, že lidé konzumující tmavě zelenou zeleninu, například špenát a kapustu mají vyšší krevní hladinu luteinu a zeaxantinu a tím nižší výskyt očního zákalu a MD.
Nedávná studie ukázala, že tmavá zelenina obsahuje dostatek luteinu, ale minimum zeaxantinu, což podtrhuje důležitost obou látek v prevenci očních poruch.
Nejbohatšími zdroji obou karotenoidů jsou žluté, žlutozelené a oranžové potraviny, což tvoří kolem 40-50 procent celkového počtu karotenoidů v těchto potravinách.
Řadí se k nim vaječné žloutky, žlutá kukuřice, kiwi, oranžové sladké papriky, hroznové víno, špenát, pomerančový džus, cuketa a jiné druhy dýně. Protože v očích se nachází více zeaxantinu než luteinu, konzumace světlejších potravin oči více chrání.
Před zákalem se můžete chránit pojídáním alespoň tří porcí ovoce a zeleniny bohaté na lutein a zeaxantin. Mnohé potraviny obsahující xantofyly jsou též dobrým zdrojem vitamínu C. výše zmíněné studie potvrdily důležitou úlohu vitamínu C v prevenci očního zákalu.
Lutein též brání výskytu rakoviny. Ze všech sledovaných karotenoidů, například alfakarotenu, betakarotenu, lykopenu, zeaxantinu a beta kryptoxantinu se prokázal lutein v prevenci nejúčinnější.
Hlavními potravinovými zdroji luteinu jsou kapusta, špenát, brokolice, hlávkový salát, rajčata, pomeranče s pomerančovým džusem, celer a výhonky.
Vliv v tomto směru neprokázaly potraviny bohaté na betakaroten, jako jsou meruňky, mrkev, mango, meloun, broskve, nektarinky a dýně.
Červené karotenoidy (lykopen a astaxantin).
Červené karotenoidy jsou látky netvořící sice zdroj vitamínu A, ale s antioxidačním účinkem. V lidské krvi tvoří 50 procent všech karotenoidů lykopen a nachází se zejména ve varlatech, nadledvinách a prostatě.
Příjem lykopenu v potravě snižoval riziko některých druhů rakoviny, včetně rakoviny prostaty. Lykopen byl jediným antioxidantem s významně nižší hladinou mužů s rakovinou prostaty oproti zdravým mužů, ačkoliv betakaroten zvyšoval účinek lykopenu.
Vědci uvedli, že konzumace potravin bohatých na lykopen jako rajčatové produkty snižují výskyt nebo vývoj rakoviny prostaty, plic a žaludku.
Lykopen je účinný v prevenci několika chronických onemocnění, například kardiovaskulárních (srdečně cévních) chorob (KVO).
Lykopen je červené barvivo, které zabarvuje rajčata a další ovoce a zeleninu. Rajčata obsahují z potravin nejvíce lykopenu, dalšími vhodnými zdroji jsou růžový grapefruit, vodní meloun a červené pomeranče.
Lykopen mění strukturu ve vařených rajčatech nebo rajčatovém pyré a je lépe zpracován v těle než v syrových rajčatech, Astaxantin můžeme zařadit k nejdůležitějšímu objevu z karotenoidů ve 21. století. Toto červené barvivo se nachází v mořských produktech a v minimálním množství u lidí.
Astaxantin je nesilnější antioxidant nacházející se v rostlinném planktonu, mořských tvorech, rybách. Astaxantin se projevuje červeným zabarvením těla (losos, pstruh, krab, krevety) a peří (plameňáci).
Imunitní systém je zajímavým regulační sítí, poskytující ochranu proti látkám způsobujícím rakovinu, růst nádorů a autoimunní poruchy. Astaxantin se vyznačuje silnějším protizánětlivým účinkem než jiné karotenoidy.
Potravní doplňky s astaxantinem zvýšily třikrát sílu a vytrvalost mladých atletů užívajících tento přípravek 4 mg denně. Astaxantin odstraňuje antioxidační činností volné radikály a pracovní výkonnost se zvyšuje.
Tato činnost působí proti stárnutí. Astaxantin a méně další karotenoidy s vitamínem E chrání lipidyn (mastné kyseliny) v mitochondriální membráně před oxidativním poškozením. Astaxantin se liší od jiných karotenoidů ve schopnosti, vzhledem ke svým schopnostem rozpouštět ve vodě, jednoduše naložit lapené radikály na vitamín C a vyloučit je z těla.
Astaxantin prochází bariérou z krve do mozku, kde působí jako nejúčinnější antioxidant. Tento fakt je nesmírně důležitý, neboť oxidativní poškození se považuje za hlavní příčinu degenerace mozkových buněk. Navíc se astaxantin vstřebává do oční tkáně citlivých na světlo a brání fotooxidaci.
Protože se tento účinný karotenoid hromadí v očích vodních živočichů, pozitivně působí u poškození zraku, mozku a centrálního nervového systému.
Potraviny a karotenoidy
Potraviny: meruňky, kantalup, mrkev, citróny, mango, melouny, oranžové a žluté sladké papriky, pomeranče, granadilla, dýně, sladké brambory, mandarinky a hrušky, růžový grapefruit, švestky, granátové jablka, červená sladká paprika, čekanka a vodní meloun, avokádo, chřest, brokolice, růžičková kapusta, zelí, kapusta, sladká kukuřice, zelený listový salát, medový meloun, kiwi, okra, hrášek, špenát a tuřínové výhonky, banány, papája, broskve, syrová a vařená rajčata, chili papriky, špenát.
df
Druhy antioxidantů a TOP potraviny
Existuje celá řada antioxidantů. Tyto si však nemůžete nechat ujít.
Karotenoidy
Jsou to rostlinné pigmenty, které se nacházejí v celé řadě ovoce a zeleniny, především červené, oranžové a žluté barvy.
Beta karoten – pomáhá udržovat pokožku zdravou, podporuje zdraví zraku. Jeho ochranné vlastnosti fungují nejlépe, pokud je konzumován společně s vitamínem E a C. Mezi potraviny bohaté na beta karoten patří především mrkev, mango, dýně, meloun, papája nebo sladké brambory.
Lykopen – silný antioxidant, který pomáhá v boji proti rakovině, a to především prostaty, osteoporóze, mrtvici a rakovině plic. Nachází se v červeném ovoci a zelenině – vodní meloun, rajčata, grapefruity, červené zelí, červená paprika a guava.
Lutein – snižuje riziko vzniku makulární degenerace (věkem podmíněná porucha zraku) či ztráty centrálního vidění. Může přispět k ochraně proti poškození kůže a různým druhům onemocnění – rakovina plic a prsu, srdeční choroby nebo mrtvice. Nachází se především v listové zelenině – kapusta, špenát, dále pak brokolice nebo zelené fazolky.
Flavonoidy
Existuje velké množství podskupin patřících mezi flavonoidy. Kromě schopnosti ničit volné radikály mají také účinky protizánětlivé a protirakovinné.
Antokyany – jsou zodpovědné za jasně červené, modré a fialové zbarvení ovoce a zeleniny. Kromě antioxidačních vlastností mohou přispívat k ochraně proti několika typům rakoviny, kardiovaskulárním chorobám a obezitě.
Mezi potraviny s vysokým obsahem antokyanů patří hroznové víno, švestky, černý rybíz, třešně, červené zelí a lilek.
Flavonoly – podporují psychickou výkonnost, snižují rizika ischemických chorob srdečních. Nacházejí se v jablcích, cibuli, kapustě, brokolici, jahodách a černém či zeleném čaji.
Isoflavony – mají příznivý účinek na estrogenové receptory v kostech, játrech, mozku a srdci. Mohou pomoci snižovat rizika recidivy u žen s rakovinou prsu, zvyšují pevnost kostí, zmírňují některé z příznaků menopauzy, zlepšují kognitivní zdraví.
Nacházejí se v sojových bobech, sojových výrobcích a luštěninách.
Všichni dobře vědí, že konzumace vitamínů je důležitá pro naše celkové zdraví a kondici. Ne všechny však fungují jako antioxidanty. Které tedy ano.
Vitamín A – je důležitý pro imunitu, zdravou kůži a kosti. Pomáhá chránit naše tělo před volnými radikály. Beta karoten působí jako provitamín A a vyskytuje se v mnoha druzích ovoce. Další formou vitamínu A je retinol, který se nachází pouze v potravinách živočišného původu – olej z tresčích jater, máslo, sýr, čedar, vejce nebo mléko.
Vitamín C – také je známý jako kyselina askorbová. Jeho účinky známe všichni. Nejvíce tohoto vitamínu obsahují citrusové plody, kiwi, mango, jeřabiny, papriky, brokolice nebo špenát.
Vitamín E – pomáhá zpomalovat procesy stárnutí. Lze jej získat z rostlinných semínek (slunečnice, mandle, arašídy, lískové ořechy), rostlinných olejů (olivový, řepkový, palmový), avokáda, chřestu či mangoldu.
Resveratrol
Tato látka účinně neutralizuje volné radikály a zvyšuje přirozenou antioxidační schopnost organismu. Nachází se v červeném vínu, kakau, brusinkách, borůvkách a arašídech.
Třísloviny
Inhibují růst mnoha virů, bakterií, kvasinek a plísní. Jsou přítomny v celé rostlinné říši. Způsobují trpkost ovoce.
- Jsou to účinné antioxidanty, pomáhají čistit naše tělo od těžkých kovů, chrání proti nádorům a kardiovaskulárním chorobám, urychlují hojení ran a podporují léčbu zánětů.
- A co říci závěrem?
- Barevná strava plná ovoce a zeleniny udržuje naše tělo zdravé a má zásadní význam pro prevenci mnohých chorob.
- Zdroj
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos